iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Co čeká obyvatele světa v roce 2019, jaké novinky?

V Saúdské Arábii bude dokončena nová nejvyšší budova světa, Izrael se prostřednictvím svého „lunochoda“ vydá poprvé na Měsíc, britská armáda se po více než sedmdesáti letech stáhne z Německa a kultovní sága Hvězdné války se dočká svého posledního dílu. Podívejte se na to nejzajímavější, co čeká svět v novém roce 2019.

*Leden

Co čeká svět na počátku nového roku? Od ledna platí v Nizozemsku zákaz zahalování ve školách, nemocnicích či veřejné dopravě, v Brazílii nastoupil do úřadu nový prezident Jair Bolsonaro a v Německu musí řidiči nákladních aut platit od nového roku vyšší mýtné. Ve Francii se na začátku měsíce chystá vydání nejnovějšího románu Michela Houellebecqa s názvem Serotonin. Jeho poslední knihou je Podvolení, v níž se z Francie stane islámská země.

Hned na začátku roku nabídne noční obloha několik zajímavých úkazů. V noci ze 3. na 4. ledna bude k vidění meteorický roj Kvadrantidy, 21. ledna brzy ráno budou moci zájemci pozorovat úplné zatmění měsíce, které potrvá hodinu a dvě minuty.

Změny nastanou také v americkém Kongresu, kde demokraté ovládnou Sněmovnu reprezentantů. Jejich šéfka Nancy Pelosiová se chystá na boj proti prezidentovi Donaldu Trumpovi.

*Únor

Na začátku února navštíví papež František muslimské Spojené arabské emiráty. Půjde o první návštěvu nejvyššího představitele katolické církve v jedné ze zemí Perského zálivu. V Itálii odstartuje soud s bývalým premiérem Silviem Berlusconim, který údajně uplatil svědka, aby křivě vypovídal. Rozsudek vynese také americký soud, a to nad šéfem Trumpovy volební kampaně Paulem Manafortem, obviněným z daňových úniků.

Na Měsíc se v únoru vydají Izraelci, i když ne doslova. Na průzkum vyšlou lunochoda, tedy dálkově ovládané vozítko. Konec měsíce přinese japonskému ostrovu Okinawa dlouho očekávané referendum, zda tam má zůstat americká vojenská základna. Jeho výsledek nicméně nebude pro japonskou vládu závazný. Také Kubánci budou rozhodovat v referendu, a to o změně ústavy, která by uznala soukromé vlastnictví a volný trh.

*Březen

V březnu přijde jedna nejočekávanějších událostí roku - brexit. Velká Británie definitivně odchází z Evropské unie po šestačtyřiceti letech členství, alespoň podle dosavadního plánu. Změny přijdou i na Ukrajině, kde se konají prezidentské volby. Ty podle dosavadních průzkumů pravděpodobně prohraje současný prezident Petro Porošenko. Oslavovat naopak může panenka Barbie, která i v šedesáti letech vypadá stále mladě.

*Duben

Duben bude zásadní pro Japonsko, kde z trůnu odstoupí císař Akihito, který předá vládu korunnímu princi Naruhitovi. Na trůnu je Akihito od roku 1989 a pro název své éry vybral slovo Heisei - mír. Termín pro období, které bude následovat, bude slavnostně ohlášeno později letos.

V dubnu budou v New Yorku oznámeni nositelé Pulitzerových cen za literaturu a žurnalistiku, známy tou dobou budou také finalisté dublinské literární ceny, v širší nominaci je i český autor Jaroslav Kalfař.

*Květen

Ačkoli se japonský císař Akihito vzdá svého trůnu na konci dubna, jeho syn Naruhito na něj oficiálně usedne až 1. května. Den poté uplyne pět set let od smrti génia renesance, malíře, architekta, vynálezce a technika Leonarda da Vinciho. Konec ve funkci čeká v dubnu také slovenského prezidenta Andreje Kisku, který nebude kvůli rodině opětovně kandidovat. Tkalci ve Florencii pracují stále se stavem, který navrhl Leonardo da Vinci

V druhé polovině měsíce začne na Mezinárodní den metrologie platit nová definice kilogramu a dalších základních jednotek, ale kilo zůstane stejné kilo jako dřív. Evropu čekají na konci dubna volby do Evropského parlamentu, do oběhu vstoupí i nové bankovky v hodnotě sto a dvě stě eur. Poslední den v měsíci pronese německá kancléřka Angela Merkelová řeč na promoční slavnosti Harvardovy univerzity v americkém Cambridge.

*Červen

První červnový týden uplyne pětasedmdesát let od vylodění Spojenců u břehů Normandie, kteří se zapojili do bojů druhé světové války. Ve Francii se koná jedna z největších sportovních akcí roku, a to
istrovství světa ve fotbale žen. V Hannoveru začíná 24. června největší světový veletrh výpočetní techniky

*Červenec

Od prvního červencového dne bude ve Švédsku zakázáno kouření na nástupištích, hřištích a v restauračních zahrádkách. Téhož dne přebírá předsednictví Evropské unie na půl roku Finsko. Koncem prvního týdne začínají ve španělské Pamploně oslavy svátku svatého Fermína s tradičními běhy s býky ulicemi města.

V druhé polovině července se uskuteční prezidentské volby v Afghánistánu, které se odehrají 20. července společně s provinčními a místními volbami či parlamentními volbami v provincii Ghazní. Ty byli loni v říjnu odloženy kvůli politickému a etnickému napětí. A velký krok pro lidstvo: 19. července uplyne padesát let od chvíle, kdy Neil Armstrong jako první člověk vstoupil na Měsíc.

*Srpen

A středně velký krok pro lidstvo: mořeplavec Fernao de Magalhaes vyplul roku 1519, tedy před pěti sty lety, na plavbu kolem světa, čímž dokázal, že Země je kulatá, i když sám zahynul cestou. A menší skok pro lidstvo: před sto lety, 25. srpna, se uskutečnil první mezistátní dopravní let, a to na lince z Londýna do Paříže a zpět. V srpnu se ve francouzském letovisku Biarritz sejdou hlavy skupiny G7, tedy sedmi ekonomicky nejvyspělejších zemí světa.

*Září

V září začínají v Paříži přehlídky módních kolekcí na jaro a léto 2020. V německém Mnichově odstartuje 21. září další ročník tradičního pivního festivalu Oktoberfest. Poslední zářijový den se z Německa do Británie vrátí zbytek britských jednotek, které tam byly umístěny od roku 1945.

*Říjen

Od 26. října bude vrchol australské hory Uluru (nebo také Ayes Roxck) už navždy nepřístupný turistům, protože to je posvátná hora Aboriginců. Ve Frankfurtu nad Mohanem začíná 20. října největší mezinárodní knižní veletrh. Na konci měsíce skončí ve funkci předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Do úřadu bude jmenován jeho nástupce.

*Listopad

Před sto lety se 10. listopadu narodil Michail Kalašnikov, konstruktér nejpoužívanější palné zbraně moderní doby, útočné pušky AK - 47, kterou střílí vojáci, povstalci, amatéři i teroristé už sedmdesát let. Dvacátého listopadu má být dokončen kilometr vysoký mrakodrap v saúdskoarabské Džiddě, který se stane novou nejvyšší budovou světa.

*Prosinec

Rusko chce začít 10. prosince dopravovat zemní plyn do Číny čtyři tisíce kilometrů dlouhým plynovodem nazvaným Sibiřská síla. Ve stejný den se uskuteční slavnostní předání Nobelových cen, a to na výroční den úmrtí zakladatele ceny Alfreda Nobela. Ve Spojených státech bude mít 20. prosince premiéru film Hvězdné války: Epizoda IX, kterou se celá historie, která začala roku 1977, uzavírá.

Poslední prosincový den je zároveň poslední termín pro Írán, aby splnil devět let starý slib bývalého prezidenta Ahmadínežáda, že nejpozději v roce 2019 vyletí do vesmíru první Íránec.

VELVYSLANEC KLDR V ŘÍMĚ POD OCHRANOU, ZBĚHL S RODINOU

Severokorejský velvyslanec v Římě zběhl z ambasády a ukrývá se na neznámém místě i se svojí rodinou. Oznámil to ve čtvrtek člen jihokorejského parlamentu Kim Min-ki po schůzce s tajnými službami. Jihokorejský deník Čungang ilbo uvedl, že se diplomat přihlásil o azyl v „neznámé západní zemi.“

Čo Song-ki měl na postu velvyslance skončit ke 20. listopadu loňského roku. Místo toho však na začátku měsíce s manželkou a dvěma dětmi z ambasády uprchl, uvedl Kim Min-ki. Podle jihokorejských médií je nyní diplomat pod ochranou italských úřadů a přebývá „na bezpečném místě“. Italské ministerstvo zahraničí tuto informaci zatím nepotvrdilo.

Italský deník La Repubblica s odvoláním na jihokorejský tisk původně napsal, že Čo požádal o azyl v Itálii. Zdroje z italského ministerstva zahraničí posléze agentuře Reuters sdělily, že neexistuje záznam o tom, že by Čo v Itálii takový krok učinil.

Osmačtyřicetiletý Čo úřad velvyslance vykonával od října 2017. Řím předtím na protest proti jadernému testu KLDR vypověděl předchozího severokorejského ambasadora. Severokorejští diplomaté sloužící v zahraničí musí často nechat v KLDR členy rodiny, zpravidla děti, aby se předešlo jejich přeběhnutí.

Čo nicméně v roce 2015 přijel do Říma s manželkou i dětmi - zřejmě proto, že pochází z privilegované rodiny. Čo je „synem, nebo zetěm jednoho z nejvyšších funkcionářů severokorejského režimu,“ uvádí jihokorejský tisk.
Severokorejský diplomat v Londýně zběhl, měl tvořit pozitivní obraz KLDR

Poslední obdobný případ se udál v srpnu 2016, kdy zástupce velvyslance Severní Koreje v Británii uprchl do Jižní Koreje i se svou rodinou. Svůj krok zdůvodnil tím, že chtěl svým třem dětem zajistit lepší budoucnost. Velvyslanectví v Itálii patří mezi důležitá zastoupení Severní Koreje ve světě, protože v Římě sídlí Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), připomněla agentura AFP. KLDR se často potýká s nedostatkem potravin.

V AMBERGU V NĚMECKU PO ÚTOCÍCH UPRCHLÍKŮ HLÍDKUJE DOMOBRANA?

Německá policie prověřuje informace, že v ulicích Ambergu se pohybují skupinky domobrany z řad krajní pravice. Ve městě nedaleko českých hranic o víkendu čtveřice žadatelů o azyl napadala kolemjdoucí. Případ vyvolal v Německu debatu o zpřísnění postupu při vyhošťování žadatelů o azyl, kteří se dopustili násilného trestného činu.

Policie ve čtvrtek na dotaz DPA uvedla, že ví o příspěvcích na sociálních sítích, které ukazují příznivce krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD) v ulicích Ambergu. Na sobě mají lidé na fotografiích a videích červené reflexní vesty s nápisem „Vytváříme ochranné zóny“. Pohybují se mimo jiné na místech, kde ke konci loňského roku k útokům došlo. Podle policejního mluvčího ale konkrétní informace o pravidelných patrolách či demonstracích v ulicích hornofalckého města policisté nemají.

Na příspěvky na facebooku norimberské organizace NPD upozornil i starosta Ambergu Michael Cerny. Zároveň zdůraznil, že v jeho městě krajně pravicová scéna prakticky neexistuje, známí jsou jen jednotlivci s extremistickými názory.
Protiimigrační strana Alternativa pro Německo (AfD) nicméně dostala v Ambergu v loňských zemských volbách 13,1 procenta hlasů. V celém Bavorsku získala 10,2 procenta.

Napětí v Ambergu, který leží na půli cesty mezi Norimberkem a českou hranicí, začalo narůstat poté, co o víkendu v centru města útočila skupinka čtyř podnapilých žadatelů o azyl - tři mladíci z Afghánistánu a jeden z Íránu - na kolemjdoucí.

Zranění, převážně lehká, utrpělo dvanáct lidí ve věku od 16 do 42 let. Sedmnáctiletý mladík ovšem musel kvůli poranění hlavy do nemocnice. Všichni čtyři útočníci jsou ve vazbě. Podle bavorského ministra vnitra Joachima Herrmann je ale u tří z nich v současnosti vyhoštění právně nemožné.

Případ v Německu vyvolal debatu o vyhošťování žadatelů o azyl, kteří se dopustí trestného činu. Například ministr vnitra Horst Seehofer avizoval, že chce navrhnout zpřísnění postupu při takovém vyhošťování.

Naopak Zelení, Levice a liberálové z FDP varovali před přehnanou reakcí na amberský incident a vyzvali spíše k důslednějšímu uplatňování současných zákonů. Tématu se chopila i bavorská organizace AfD. Její místopředsedkyně Katrin Ebnerová-Steinerová oznámila, že dnes dorazí na návštěvu Ambergu, aby si „o situaci ve městě udělala vlastní obrázek“. Policejní mluvčí ve čtvrtek nicméně zdůraznil, že bezpečnostní situace v Ambergu je dobrá a na místě je dostatek policistů

RAKUŠANÉ SE VZDALUJI OD NĚMCŮ, SMĚŘUJÍ K ČR A MAĎARSKU

Tradiční spřízněnost Rakušanů s Němci začíná slábnout, ukázal průzkum v Rakousku. Naši jižní sousedé nepovažují Němce za vzor i kvůli nesouhlasu s migrační politikou Berlína. Téměř polovina z nich se chce více orientovat na jiné sousedy, včetně Česka. V minulosti se v Praze i ve Vídni koketovalo s možností připojit Rakousko k Visegrádské čtyřce.

Kolem čtyřiceti procent dotázaných sdílí názor, že Rakousko se má více orientovat na jiné sousední země než Německo. Jen o procento víc lidí si to nemyslí a 19 procent se nepřiklonilo k žádné ze dvou protichůdných odpovědí.

Anketa ony jiné sousedy neupřesňuje, zjevně však může jít o Česko, Maďarsko a Slovensko. Tyto tři státy výslovně zmínil německý deník Augsburger Allgemeine. Dodal, že všechny hospodářsky rostou a společně odmítají vstřícnou migrační politiku, kterou donedávna razila německá kancléřka Angela Merkelová.

Německou migrační politiku ohodnotilo v anketě pozitivně jen 16 procent Rakušanů. „Téma migrace určovalo politické zpravodajství a ovlivnilo obraz Německa. A data ukazují, že Německo mimo jiné právě proto není považováno za vzor pro Rakousko,“ řekl David Pfarrhofer, ředitel střediska Market-Institut, které průzkum provedlo. Německo ztrácí pro Rakušany na významu zejména mezi mladší generací. Ta se o tuto zemi zajímá mnohem méně než průměr obyvatelstva, dodal Pfarrhofer.

Respondenti ale projevili nejednoznačný vztah k Merkelové. Ačkoli v naprosté většině nesouhlasí s jejím migračním kurzem, 49 procent z nich je rádo, že chce zůstat kancléřkou až do roku 2021. Stejný podíl se domnívá, že Německo bez Merkelové ztratí část svého vlivu ve světě.

Jen 39 procent Rakušanů uvedlo, že Německo potřebuje v čele státníky typu rakouského kancléře Sebastiana Kurze. Tento mladý lidovec patří podobně jako Merkelová k středopravicové části politického spektra, od začátku ale prosazuje tvrdší postup proti migrantům blízký posto ji V4. Tu spolu s Českem tvoří Slovensko, Polsko a Maďarsko.

Nový anšlus veřejně nikdo nechce

Německo dominuje v Evropské unii, shodlo se 71 procent oslovených. Německá politika má také významný vliv na život v Rakousku, míní 53 procent respondentů.

Rakušané odpovídali i na historicky citlivou otázku možného sjednocení s Německem. Výzkumníci se ptali, zda by bylo pro Rakousko lepší, kdyby se stalo součástí Německa a vládlo se mu z Berlína. Odmítavě reagovalo 90 procent dotázaných a pouze tři procenta by nastíněný scénář uvítalo.

Proč Rakousko zmizelo z mapy Evropy

Rakousko v předvečer druhé světové války připojil k Německu tamní nacistický vůdce Adolf Hitler. Takzvanému anšlusu tehdy většina Rakušanů nejen nebránila, ale více méně jej i podporovala.
Německá špionáž i přezíravost

Zvláštní německo-rakouský vztah, který se odráží i v řadě vtipů, nepoškodila jen migrace. Partnerství německy mluvících zemí pošramotil i špionážní skandál z června 2018. Tehdy Der Standard napsal, že německá tajná služba BND špehovala v Rakousku až 2000 cílů, včetně ministerstev a rakouských firem. Zachycené informace Berlín podle listu předával i Washingtonu.

V prosinci 2018 skončilo Rakousku předsednictví v Radě EU, v rámci kterého bylo poslední velkou akcí fórum EU-Afrika ve Vídni. Na toto setkání pořádané osobně Kurzem však nepřijela nejen Merkelová, ale ani německý ministr zahraničí Heiko Maas.

Česko v roce 2015 iniciovalo sblížení Rakouska a V4. Bývalý náměstek ministra zahraničí Petr Drulák stál u zrodu takzvaného Slavkovského formátu, který má prohloubit spolupráci Vídně, Prahy a Bratislavy. Část českých i rakouských politiků a expertů uvažovala i o přidružení Rakouska k V4.

V Rakousku tento nápad hájila hlavně nyní vládní Svobodná strana Rakouska (FPÖ), kterou většina politologů označuje za pravicově populistickou. V Česku myšlenku podpořil například prezident Miloš Zeman. Kurz ji ale v roce 2017 odmítl.
Market-Institut provedl svůj výzkum pro respektovaný rakouský deník Der Standard. V listopadu a prosinci 2018 vyzpovídal 1297 Rakušanů s volebním právem, kteří alespoň příležitostně sledují politické dění v Německu.

UKRAJINCI SLAVÍ BANDEROVCE

Asi pět tisíc Ukrajinců pochodovalo na Nový rok ulicemi Kyjeva se zapálenými pochodněmi. Příslušníci nacionalistických politických stran Svoboda, Pravý sektor a Národní sbor tak slavili 110 výročí narození Stepana Bandery, jednoho z vůdců ukrajinského národního hnutí na západní Ukrajině za druhé světové války.

Ukrajinští nacionalisté procházeli 1. ledna ulicemi Kyjeva s pochodněmi, státními symboly, nacionalistickými vlajkami, a také portrétem Stepana Bandery. Bandera byl jedním ze zakladatelů Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) a jejího ozbrojeného křídla Ukrajinské povstalecké armády (UPA).

„Banderovci“ za druhé světové války bojovali za nezávislost Ukrajiny, několik let také po boku nacistického Německa. Po pokusu o vyhlášení samostatného ukrajinského státu v červnu 1941 byl však Bandera spolu s dalšími nacionalistickými lídry uvržen do koncentračního tábora Sachsenhausen. Po skončení války žil Bandera v exilu v Mnichově, kde jej v roce 1959 zavraždil agent KGB.

FRANCOUZI CHTĚJÍ VYŠŠÍ TREST PRO ČECHA ZA PAŠOVÁNÍ UPRCHLÍKŮ

Řidič kamionu Jiří Sagan byl minulý rok v září odsouzen k 18 měsícům vězení za pašování migrantů. Začátkem července v jeho kamionu policie objevila při cestě do Anglie 15 Iráčanů. Český řidič tvrdí, že je nevinný a proti odsudku se odvolal. Nyní však francouzský prokurátor u odvolacího soudu požaduje ještě vyšší trest.

Odvoláním se ve středu začal zabývat soud v severofrancouzském městě Douai. Státní zástupce nyní navrhl trest pro Jiřího Sagana zvýšit na dvouleté vězení. Rozsudek by podle Saganova obhájce Ladislava Drhy měl být vyhlášen 31. ledna. Do odvolacího verdiktu zůstane český řidič za mřížemi, kde pobývá od začátku trestního stíhání, tedy již půl roku.
Čech dostal 1,5 roku za pašování, do jeho vozu u Calais vnikli Iráčané

Řidič od začátku tvrdí, že o migrantech v chladicím boxu kamionu nevěděl. Běženci mu prý do návěsu vlezli, když spal. Soud mu nicméně kromě trestu odnětí svobody vyměřil také dvouletý zákaz vstupu na území Francie. U odvolacího soudu požaduje obžaloba zákaz vstupu na čtyři roky.

Advokát Drha uvedl, že středeční jednání trvalo skoro dvě hodiny, ačkoli byla plánovaná délka pouze 45 minut. Sagana zde kromě něj zastupovali i dva jeho francouzští kolegové. „Jednání bylo poměrně náročné, protože soudkyně kladla klientovi otázky prakticky na všechno a byla velmi detailní. Bylo znát, že byla vůči panu Saganovi velice přísná. Takže jsme na to reagovali a i naše obhajoba byla velice zevrubná,“ napsal Drha.

ŠVÝCARKA PŘERAZILA AFGHÁNCI NOS, OSAHÁVAL JI

Afghánec ve Vídni osahával během silvestrovské noci ženy, včetně Švýcarky, která si to ale rozhodně nenechala líbit a zlomila mu nos. Policie obvinila Afghánce i Švýcarku, což vyvolalo pobouření na sociálních sítích. A také otázku, zda šlo o přiměřenou obranu.

Dvacetiletý Afghánec, jehož totožnost média neuvedla, osahával ženy na hýždích na náměstí před radnicí rakouské metropole. Podle svědků se jeho obětí stala i nejmenovaná 21letá Švýcarka, která se reflexivně otočila a zlomila mu nos.
Sahali nám všude. Ženy z Kolína nad Rýnem popsaly sexuální útoky

Policii přivolali jiní účastníci oslav příchodu nového roku. Afghánce, který silně krvácel, obvinila policie ze sexuálního obtěžování. Švýcarka vypovídala hned po incidentu a úřady ji poté umožnily odcestovat do vlasti. Vyslechla si nicméně obvinění z ublížení na zdraví, informoval list Der Kurier.

Strážci zákona se hájí, že Švýcarku podle platných zákonů formálně obvinit museli. Prý tak činí u všech zjištěných deliktů. O dalším postupu v případu rozhodne soud, řekl mluvčí vídeňské policie Harald Sörös.

Na sociálních sítích se objevily rozhořčené komentáře, podle kterých Švýcarka jednala v sebeobraně. Za špatný signál pro ženy označila obvinění šéfka ženské organizace Autonomen Frauenhäuser Österreich Maria Rösslhumerová.
České ženy obtěžoval v bavorském akvaparku azylant, policie ho zadržela

„Ze zásady má každý právo se bránit a ženy by neměly takovéto případy odradit,“ uvedla. V Rakousku od září 2017 platí zákon proti sexuálním útokům na veřejnosti. Ty se staly tématem zejména po silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem v roce 2015, kde cizinci hlavně z Afriky hromadně napadali ženy. Obtěžování na ulicích či v prostředcích hromadné dopravy řeší i ve Francii. Loni v Paříži a okolí spustili ve vlacích kampaň, která zobrazovala muže jako zvířecí predátory.

HROTOVÝM SILÁM VELÍ V NATO NĚMCI

Německo od počátku roku převzalo velení takzvaných Sil velmi rychlé reakce NATO (VJTF), které drží nepřetržitou pohotovost a mají v případě ohrožení přispěchat spojenecké zemi na pomoc během pár dní. Součástí hrotových sil jsou i čeští vojáci ze strakonického 25. protiletadlového pluku.

Německo převzalo velení od Itálie. Hlavní částí bojových sil v nepřetržité pohotovosti, které mají v případě ohrožení členské země přispěchat na pomoc během několika dní, je 9. obrněná brigáda německého Bundeswehru vyzbrojená primárně tanky Leopard 2A6.

„VJTF je významným příspěvkem k naší kolektivní obraně. Hrotové síly jsou schopné okamžitě přispěchat na obranu každého spojence před jakoukoliv hrozbou,“ konstatovala mluvčí NATO Oana Lungescu. Další jednotky do celkového počtu 8 tisíc vojáků pak poskytují Nizozemsko a Norsko. Specifické síly pak Francie, Belgie, Lucembursko, Lotyšsko a Litva. Protiletadlovou ochranu obrněných jednotek při nasazení pak mají mít na starost čeští vojáci ze strakonického 25. protiletadlového pluku.

Do akce jako první

Vyzbrojeni protiletadlovými komplety RBS-70 jsou Češi schopni ničit cíle na vzdálenost až osmi a do výšky pěti kilometrů. Rychlost střel převyšuje dvojnásobek rychlosti zvuku. Od povelu k sesednutí z vozidel až po zaměření cíle přitom nepotřebují více než tři minuty.

Češi na cvičení v Norsku chrání tankové jednotky před vzdušnými údery

Ochranu německých obrněných jednotek si čeští vojáci vyzkoušeli na podzim během velkého aliančního cvičení Trident Juncture v Norsku. Na vytvoření VJTF (Very High Readiness Joint Task Force) se spojenci z NATO dohodli na summitu ve Walesu v roce 2014 v reakci na měnící se bezpečnostní prostředí po ruské anexi Krymu a situaci v severní Africe a na Středním Východě. Vícenárodní jednotky se skládají z pozemních, námořních, leteckých a speciálních sil a jsou součástí Sil rychlé reakce NATO. Ty čítají celkem 40 tisíc vojáků.

VJTF jsou však takzvané „hrotové oddíly“, které by v případě ohrožení či napadení některé ze spojeneckých zemí Aliance vyslala na místo jako první a to v řádu hodin až několika málo dní.

ŘECKO DALO OBČANSTVÍ UPRCHLÍKŮM ZA ZÁCHRANU PŘI POŽÁRECH

Řecko dalo občanství třem migrantům - rybářům, kteří během červencového požáru nedaleko Atén zachránili desítky lidí. Řecký prezident Prokopis Pavlopulos během ceremonie dvěma Egypťanům a Albánci poděkoval za to, že svým chováním projevili „solidaritu a lidskost“, napsala britská BBC.

„Nyní jste také evropští občané, a tak můžete naučit všechny naše partnery, kteří si neuvědomují, co jsou evropské hodnoty, dělat to, co by měli,“ uvedl prezident. Při loňském požáru zahynulo nejméně 90 lidí. Nejvíce postižené bylo přímořské letovisko Mati. Kolik přesně lidí všichni tři muži uchránili před plameny, není jasné. Podle ministra vnitra ale spolu s řeckými kolegy rybáři zachránili „desítky našich spoluobčanů“.

Prezident Pavlopulos uvedl, že chování rybářů „vysílá vzkaz do Evropy“ před klíčovými volbami do Evropského parlamentu, které se uskuteční v květnu. Jde podle něj o vzkaz „populistickým a xenofobním uskupením, které se staví proti evropskému humanismu a solidaritě, které prokázali tito tři rybáři“.

Jak řekl řeckým médiím jeden z egyptských rybářů, v podobných situacích „neexistuje žádné náboženství, nic není černobílé - když vidíte něco podobného, musíte tam jen jít a klidně i položit život při záchraně lidí“. „Rád bych vzkázal všem cizincům, že by měli respektovat místa, kde žijí,“ dodal. Jak ho doplnil jeho egyptský krajan, podobně jako při řeckém požáru by se zachoval kdykoli znovu.

Francie udělila loni v září občanství malijskému migrantovi Mamadou Gassamovi přezdívanému Spiderman. Ten koncem května zachránil ve čtvrtém patře jednoho z pařížských domů čtyřletého chlapce, který přelezl balkon a visel ve vzduchu.
Příliv migrantů z Blízkého východu a z Asie do Řecka byl v posledních letech nejvyšší v roce 2015, kdy podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dorazilo do Řecka asi milion běženců. Většina z nich ale tehdy ještě pokračovala dál do Evropy. Na jaře 2016 ale evropské země hranice uzavřely a migranti se v Řecku začali hromadit. /r/