iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Soudkyně ve Žďáru, advokát sundat opasek od kalhot

Hlídání advokáta justiční stráží je zásahem do důstojnosti a ve svém důsledku i porušením ústavního práva zastupovaného občana na právní pomoc. Uvedlo to představenstvo České advokátní komory (ČAK) ve svém stanovisku. Komora se tak vrací k problematickým prohlídkám advokátů při vstupu do soudních budov. Soudkyně měla v listopadu loňského roku označit advokáta v soudní síni za bezpečnostní riziko kvůli tomu, že si před justiční stráží nesundal opasek.

Podle informací České justice si advokát na prohlídku stěžoval kvůli postupu justiční stráže Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou.

Obhájce měl být nucen sundat si pásek u kalhot, což odmítl. K prohlídce se poté dostavila zastupující předsedkyně soudu Tamara Karásková, pásek byl prohlídnut ručním scannerem o celé věci byl sepsán úřední záznam. Po pauze v jednání v soudní síni se podle informací České justice celý incident opakoval s tím, že předsedkyně soudu informovala o celé záležitosti účastníky jednání a měla označit advokáta za možné bezpečnostní riziko. Přítomni byli i zástupci Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), protože advokát obhajoval mladistvého. Celou dobu hlavního líčení tak byl obhájce pod dohledem justiční stráže.

Předsedkyně soudu Tamara Karásková ale upřesnila, že v daný den v soudní síni vůbec nebyla a popisované kroky učinila sama soudkyně v daném případu. „Justiční stráž má od předsedy soudu buď pokyn kontrolovat či nekontrolovat. Pokud jde o konkrétní průběh této kontroly, zde se justiční stráž řídí pokyny nadřízených složek. tento postup může spočívat i v odkládání kovových předmětů. Je třeba zdůraznit, že ne všechny soudy jsou vybaveny scannery,“ uvedla předsedkyně soudu.

Bezpečnostní riziko nešlo vyloučit

„V tomto případě advokát, který šel k hlavnímu líčení odmítl sejmout opasek a justiční stráž na základě naší předchozí dohody mě o tomto informovala a zavolala mě,“ dodává Karásková s tím, že se ke kontrole osobně dostavila a poté, co si prohlédla pásek přikázala stráži provést kontrolu ručním scannerem.

Předsedkyně také upozornila, že nezletilá osoba, kterou advokát obhajoval, nebyla u hlavního líčení přítomna. Po pauze podle Karáskové skutečně došlo k totožné situaci jako před začátkem hlavního líčení. „Opět mi volala justiční stráž a já jsem pouze telefonicky dala pokyn, ať je advokát vpuštěn. O tomto postupu justiční stráž informovala soudkyni, která vedla hlavní líčení s tím, že ji sdělili, že kontrola advokáta neproběhla podle interních předpisů a tudíž nemohou zcela vyloučit bezpečnostní riziko. Na základě této informace od justiční stráže soudkyně vyhodnotila situaci tak, že požádala, aby byl při jednání přítomen člen justiční stráže. Nejednalo se o dehonestaci advokáta před klientem, který nebyl líčení přítomen,“ dodává předsedkyně okresního soudu s tím, že jde o právo každého soudce takto rozhodnout.

ČAK se dlouhodobě zabývá otázkou zajištění důstojnosti vstupu advokátů do soudních budov. Díky spolupráci Komory s vedením soudů byly zhruba v 70 procentech soudních budov prohlídky advokátů zrušeny. „Ve zbylých případech jsou většinou prováděny způsobem, jenž je sice polemický, ale není až tak hrubým a na místě veřejnosti přístupném zjevně dehonestujícím zásahem do důstojnosti kontrolovaného advokáta (kontrolní rámy, užití skenerů),“ uvedli zástupci ČAK na poslední schůzi představenstva.

Ponižující kontroly?

Jako ponižující advokáti vnímají kontroly, při níž jsou vyzváni k sejmutí opasku od kalhot, k zutí obuvi nebo například k odložení spony do vlasů. ČAK nyní kvůli poslednímu incidentu předsedům soudů zaslala stanovisko, že nedůstojný je také „doprovod“ advokáta v době soudního řízení osobou justiční stráže. „Jestliže je advokát označen jako „osoba s bezpečnostním rizikem“ a účastní se soudního jednání doprovázen justiční stráží, je mimo rozumnou pochybnost, že s tímto stigmatem jím poskytované právní služby nejsou a nemohou být vnímány jako hodnotově relevantní poslání advokátní činnosti vymezenému mj. v ust. § 16 a násl. zákona o advokacii. Jde nejen o zjevnou a bezdůvodnou dehonestaci konkrétního advokáta, ale v důsledku (a svým způsobem hlavně!) o poškození zastupované osoby a porušení jejího ústavního práva na právní pomoc v řízení před soudy. Jsme přesvědčeni, že za podobná rozhodnutí nařizující takový „doprovod advokáta“ musí nést konkrétní soudní funkcionář osobní (kárnou) odpovědnost,“ uvádí předseda ČAK Vladimír Jirousek ve stanovisku, které se opírá o Listinu základních práv a svobod či o zákon o advokacii.

Ministerstvo případ prověří

Ministerstvo spravedlnosti se chystá případ u žďárského soudu prověřit. „Jednalo se s největší pravděpodobností o ojedinělý případ, ke kterému došlo na základě rozhodnutí předsedkyně uvedeného soudu, jež reagovalo na konkrétní situaci. Dle našich informací podobná praxe „doprovázení/hlídání“ advokátů není obvyklá,“ reagoval na dotaz České justice mluvčí Vladimír Řepka.

Způsob provedení prohlídky osob a jejich zavazadel je upraven v příslušném interním předpisu Vězeňské služby. Provádění prohlídek je v rukou předsedy soudu a Ministerstvo spravedlnosti nemá oprávnění rozhodnutí příslušného předsedy jakkoli ovlivňovat.

Spor s justiční stráží kvůli prohlídce při vstupu do budovy soudu měl nedávno také místopředseda ČAK Tomáš Sokol. Komora upozorňuje na to, že za dlouhou dobu je znám pouze jeden případ, kdy advokát do budovy soudu vnášel zbraň. Takové případy musí být dle ČAK kárně stíhány.

Stanovisko představenstva ČAK: Vzhledem k výše uvedeným okolnostem a při respektování příslušného právního režimu dospělo představenstvo ČAK k těmto závěrům:

a) Odmítnutí podrobit se kontrole při vstupu do soudní budovy prováděné nad rámec běžné kontroly, tedy jinak než prostřednictvím průchozího detektoru kovů (rámu), popř. s použitím ručního detektoru kovů, je ze strany advokáta jednáním v souladu s jeho povinností přispívat k důstojnosti a vážnosti advokátního stavu.

b) Nařízení, aby byl advokát v době soudního jednání doprovázen (hlídán) justiční stráží, je zásahem do důstojnosti advokáta, důstojnosti advokátního stavu a ve svém důsledku i porušením ústavního práva zastupovaného občana na právní pomoc.

c) Zmaření soudního řízení z důvodu, že se advokát odmítne podrobit nepřiměřené kontrole své osoby při vstupu do soudní budovy, popř. odmítne účast u soudního řízení za doprovodu justiční stráže a v postavení osoby s „bezpečnostním rizikem“, považujeme za zmaření jednání vinou rozhodnutí příslušného soudního funkcionáře. Bude-li o takovém případu Komora náležitě informována, vypracuje v dané věci podnět pro porušení ústavního práva „na právní pomoc v řízení před soudy“. Obdobně bude Komora postupovat i tenkrát, pokud se vzhledem k okolnostem konkrétního řízení advokát v zájmu klienta protiprávnímu rozhodnutí soudního funkcionáře podrobí, avšak jednoznačně proti své náležitě deklarované vůli. Eva Paseková, ceskajustice.cz

PĚVECKÁ HVĚZDA HORŇÁK SOUDCEM NS

Osm soudců odešlo, pět nových ale na začátku roku 2019 přišlo. Nejvyšší soud od 1. ledna posílil mimo jiné i bývalý zpěvák a idol z 80. let Pavel Horňák. Civilním soudcem je již od roku 2005.

Horňák se proslavil v 80. letech jako dětský zpěvák, kterého vzal pod svá křídla známý hitmaker František Janeček se svou skupinou Kroky. Krátce po sametové revoluci se ale Horňák rozhodl pro kariéru právníka.
Začínal na Obvodním soudu pro Prahu 9, později přešel na pražský městský soud.

Na občanskoprávním a obchodním kolegiu přibyla kromě Horňáka soudkyně Helena Myšková z Vrchního soudu v Olomouci, předsedkyně senátu Krajského soudu v Praze Hana Tichá a českobudějovický soudce Aleš Zezula.
Na trestním kolegiu nově rozhoduje bývalá předsedkyně senátu Krajského soudu v Brně Marta Ondrušová. Příchod nových soudců potvrdil České justici mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

Na konci loňského roku opustilo Nejvyšší soud osm soudců. Z trestního kolegia odešel ještě před dovršením hranice 70 let jeho dlouholetý předseda Stanislav Rizman. Dále odešli do důchodu Karel Hasch, Petr Hrachovec a Vladimír Jurka.
Z důvodu dovršení hranice 70 let pak z civilního kolegia odešla soudkyně Marta Škárová, předseda kolegia Vladimír Kůrka a soudce Pavel Pavlík. Talár „na hřebík“ pověsila i soudkyně Blanka Moudrá. Kůrku nahradil v čele kolegia Jan Eliáš.

Nejvyšší soud České republiky se sídlem v Brně je spolu s Nejvyšším správním soudem nejvyšším článkem v soustavě soudů České republiky. Jeho hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů v trestním řízení a v občanském soudním řízení, a to především rozhodováním o mimořádných opravných prostředcích proti rozhodnutím soudů nižších stupňů a zaujímáním sjednocujících stanovisek. Eva Paseková, ceskajustice.cz

EXPOLICISTA A EXPOSLANEC HUML DO STRANY ZA DR RATHEM

Exposlanec za Věci veřejné a pak i ČSSD Stanislav Huml, který na sebe nejvíc upozornil názorem, že by tenistka Petra Kvitová mohla přijít o české občanství, si našel novou „politickou destinaci“. A to v ministraně Česká suverenita jiné bývalé političky ČSSD Jany Volfové, která už spolupracuje s trestně stíhaným exhejtmanem Davidem Rathem.

„Poskytneme prostor každé osobnosti - politikovi, úspěšnému podnikateli, umělci, učiteli, lékaři, prostě všem, kteří mají šanci udělat něco dobrého pro naši zemi,“ uvedla k získání Humla jako nové posily Volfová, která sama byla poslankyní za ČSSD, pak se angažovala ve formaci Suverenita - Blok Jany Bobošíkové a také v Bloku proti islámu. Loni do senátních voleb její Česká suverenita poslala Ratha, letos to zkusí s Humlem.

Ten vidí těžiště své snahy v oblasti bezpečnosti Evropské unie. „Musíme rázně a rychle zastavit migraci - v podstatě okupaci území Evropy - především muslimskými běženci. EU už dál nesmí jen přešlapovat, ale musí zavřít své hranice,“ tvrdí bývalý poslanec za Věci veřejné a za ČSSD v nové politické štaci.

Největší pozornost tento exposlanec a bývalý dopravní policista vzbudil, když v létě 2014 na Facebooku sdílel názor kritizující tenistku Petru Kvitovou za to, že se z daňových důvodů přestěhovala do Monaka. Rádiu Impuls řekl, že lidé, kteří se přihlásí do jiného státu, by měli přijít o české občanství.

Já si o tom ale vážně myslím, že bychom se měli zamyslet nad tím, že když někdo odejde z České republiky a přihlásí se do jiného státu, že by měl přijít o občanství v České republice. Odvrhuji to, že mi ta Česká republika k úspěchu i pomohla,“ řekl Impulsu Huml.

Ještě jako poslanec ČSSD také v roce 2014 razil názor, že ukrajinská armáda úmyslně sestřelila malajsijské letadlo, protože jí to nařídila americká tajná služba, která podle něj stojí i za teroristickými útoky z 11. září 2001. Ještě o dva roky později kandidoval do Senátu za sociální demokraty, ale o rok později se už na kandidátku do voleb do Sněmovny nedostal.

Bývalý středočeský hejtman David Rath dalšího bývalého spolustraníka z ČSSD Humla v České suverenitě přivítal.
„ANO je stranou jednoho muže, se kterým stojí i padá. ČSSD umírá díky tomu, že ji ovládli kariéristi a především diletanti. KSČM se přeměnila na obchodní společnost a kšeftuje se státními prebendami. ODS ovládá nudná úřednická šeď. Do SPD nepustí Okamura nikoho, kdo by ho mohl přeskočit,“ tvrdí exhejtman stíhaný za úplatkářství.

JANOUŠEK U ÚS NEUSPĚL, MAJETEK ZA MILIONY NEDOSTANE

Podnikatel a lobbista Roman Janoušek neuspěl s ústavní stížností proti postupu policie, která v roce 2017 rozhodla o zajištění bankovek, akcií a zlata celkem za 65 milionů korun. Opatření souvisí s Janouškovým stíháním kvůli údajné legalizaci výnosů z trestné činnosti.

Kriminalisté Janouška obvinili v březnu 2017 a majetek zajistili jako takzvanou náhradní hodnotu za domnělé výnosy z trestné činnosti. Podle Ústavního soudu policie svým postupem neporušila Janouškova práva, bylo napsáno v usnesení, které je od čtvrtka dostupné v soudní databázi.

Janoušek stížnost podal v srpnu 2017 a už tehdy poukazoval na přílišnou délku zadržování majetku, který byl podle informací obsažených v usnesení Ústavního soudu původně zabaven při domovní prohlídce v roce 2013. Postup policie označil Janoušek ve stížnosti celkově za nezákonný, nepřiměřený a svévolný.

Ústavní soud stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou. „Značná délka zajištění odpovídá tomu, že jde o velmi složitou trestní věc s mnoha obviněnými, jak fyzickými, tak i právnickými osobami, kteří se měli dopustit závažné majetkové trestné činnosti, čemuž odpovídá i délka a složitost probíhajícího přípravného řízení,“ stojí v usnesení.

Soud však zároveň připomněl, že pokud by zásah trval nepřiměřeně dlouho, znamenalo by to zásah do vlastnického práva. „Plynutím času totiž ubývá legitimita omezení základních práv ve prospěch veřejného zájmu na naplnění účelu trestního řízení a zesiluje se potřeba obnovit respekt k základním právům jednotlivce,“ napsal v usnesení soudce zpravodaj Jan Musil.

Policie v březnu 2017 obvinila Janouška spolu s dalšími lidmi kvůli transakcím kolem společnosti Chambon, která zajišťovala krevní testy. Chambon podle dřívějších zjištění médií údajně získával v letech 2009 až 2010 neoprávněně velké úhrady od pojišťoven za testy pro nemocnice. Policie se na laboratoř zaměřila při rozsáhlé razii v roce 2013, která skončila pádem vlády premiéra Petra Nečase.

Janoušek už byl v minulosti odsouzen za ublížení na zdraví a řízení pod vlivem návykové látky. V Praze srazil autem ženu. Měl si odpykat 4,5 roku ve vězení, za mřížemi strávil asi rok a čtvrt, poté se dostal na svobodu kvůli špatnému zdraví. Trest má přerušený. /r/