iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

USA, Izrael: UNESCO protižidovská organizace, vystoupili

Spojené státy a Izrael oficiálně vystoupily z Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Důvodem je údajné protiizraelské zaměření organizace, proti kterému se židovský stát dlouhodobě ohrazuje. Obě země ohlásily svůj úmysl už před více než rokem. Podle Izraele a Spojených států vystupuje UNESCO v mnoha případech kriticky vůči židovskému státu.

Poukazuje na jeho okupaci východního Jeruzaléma, zařadilo místa spojená s judaismem k palestinskému dědictví a v roce 2011 organizace přijala Palestinu jako plnohodnotného člena. USA a Izrael vystoupí z UNESCO. Jeho rezoluce jsou protiizraelské, říkají

Jak uvedla agentura AP, z finančního hlediska nebude mít izraelský a americký krok na UNESCO velký dopad, protože obě země zastavily vyplácení svých příspěvků již po přijetí Palestiny v roce 2011.

USA do té doby hradily 22 procent rozpočtu organizace. Jejich dluh nyní dosáhl 600 milionů dolarů (13 miliard Kč), což byl podle kritiků jeden z důvodů Trumpova rozhodnutí z organizace vystoupit. Izrael dluží UNESCO deset milionů dolarů.
USA patřily k dvaceti zemím, které UNESCO po druhé světové válce založily. „Toto rozhodnutí nebylo lehké,“ uvedlo americké ministerstvo zahraničí v říjnu 2017, kdy prezident Donald Trump podepsal výnos o vystoupení z organizace. Ministerstvo jako důvod uvedlo „nutnost zásadní reformy UNESCO“ a její „zaujatost vůči Izraeli“.

Šéfka UNESCO Irina Bokovová uvedla, že rozhodnutí Washingtonu organizace „hluboce lituje“ a označila jej za ztrátu pro „rodinu Spojených národů“. „Univerzalita je základním předpokladem pro plnění poslání UNESCO budovat mír a mezinárodní bezpečnost tváří v tvář nenávisti a násilí, bránit lidská práva a lidskou důstojnost,“ uvedla Bokovová.

Spojené státy už jednou UNESCO opustily, a to v roce 1984. Za důvod tehdy označily protizápadní politizaci a neefektivní řízení. Zpět se vrátily teprve v roce 2003. I po ohlášení vystoupení v příštím roce se budou nadále snažit podílet se na činnosti organizace jako pozorovatelský stát, aby mohly přispívat svými „názory, stanovisky a odbornými posudky“, dodala americká diplomacie.

Izrael vzdoruje OSN snižováním příspěvků, může přijít o hlasovací právo

Izrael v červenci roku 2017 protestoval snížením příspěvků do OSN proti tomu, že UNESCO uznalo staré město v Hebronu a hrobku patriarchů za palestinské dědictví, což Židům podle Izraele upírá jejich roli v této části dnešního Západního břehu Jordánu. Organizace zároveň označila Izrael za „okupační mocnost“ v Jeruzalémě.

Židovský stát také kritizuje rezoluci UNESCO z roku 2016, která pro jeruzalémskou Chrámovou horu používala pouze muslimské názvy a kritizovala Izrael za kroky, které narušují posvátnost a nedotknutelnost oblasti. Chrámová hora je však posvátným místem nejen pro muslimy, ale i pro židy. Právě tam totiž stával Chrám, podle kterého se hora jmenuje. Chrám zničili Římané až na jeho západní zeď, kterou svět nyní zná jako Zeď nářků.
Sněmovna: Rezoluce UNESCO k Jeruzalému je nenávistně protiizraelská

Protiizraelské postoje organizace kritizovali i čeští poslanci, kteří „nenávistnou rezoluci“ z roku 2017 odsoudili a vyzvali vládu k pozastavení placení členských příspěvků organizaci. Formulace v rezoluci podle některých českých zákonodárcůodporují neutrálnímu a mírotvornému charakteru OSN, diskreditují UNESCO a posilují antisemitské tendence.

SEEHOFER: NÁSILNÍKY UPRCHLÍKY VYHOSTÍME

Žadatele o azyl, kteří se dopouštějí násilných trestných činů, musíme vyhostit, řekl německý ministr vnitra Horst Seehofer. Reagoval tak na útoky Afghánců, Syřanů a Íránců, kteří o víkendu napadali kolemjdoucí v bavorském městě Ambergu. To leží 80 kilometrů od českých hranic.

Pokud nebudou k efektivnímu vyhošťování násilníků stačit současné zákony, hodlá Seehofer navrhnout jejich zpřísnění. K okamžitému vyhoštění čtveřice útočníků vyzval šéf policejních odborů i bavorská pobočka protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD). „Pokud žadatelé o azyl páchají násilné trestné činy, musejí naši zemi opustit,“ prohlásil Seehofer. „Události v Ambergu mě velmi rozrušily. Jsou to násilné excesy, které nemůžeme trpět!“ dodal.

V médiích a na sociálních sítích se objevily snímky zadržených útočníků: Mladíci ze Sýrie, Afghánistánu a Íránu ve věku 17 až 19 let ve městě v sobotu večer napadali pod vlivem alkoholu u nádraží a v centru města kolemjdoucí. Zranění, převážně lehká, utrpělo dvanáct lidí ve věku od 16 do 42 let. Sedmnáctiletý mladík musel kvůli poranění hlavy ovšem do nemocnice. Všichni čtyři útočníci jsou ve vazbě.

Chování mladých žadatelů o azyl vyvolalo ve 40 tisícovém Ambergu debatu. Starosta Michael Cerny agentuře DPA řekl, že se do ní na sociálních sítích ovšem zapojili lidé z celého Německa i ze zahraničí

„Najednou se hlásí lidé z Hamburku a Berlína a všichni si myslí, že situaci v Ambergu rozumí,“ postěžoval si politik, který je stejně jako Seehofer členem bavorské Křesťanskosociální unie (CSU). „Samozřejmě nelze paušalizovat, ale tihle idioti prokázali medvědí službu i pokojným a angažovaným žadatelů o azyl,“ doplnil Cerny.
Migranti přitvrdili. Nigerijci málem unesli loď, aby se dostali do Británie

Útočí, protože námi pohrdají

Místopředsedkyně bavorské AfD Katrin Ebnerová-Steinerová uvedla, že mladíci svým chováním pozbyli jakéhokoli práva se dál dožadovat v Německu azylu. „Domácí obyvatelstvo musí být před takovými lidmi, kteří údajně hledají ochranu, samo naléhavě chráněno,“ poznamenala.

Podobně se vyjádřil i poslanec Patrick Sensburg, který se věnuje otázkám bezpečnosti. „Podle mě tyto osoby ztratily právo na to zůstat v Německu a musí být vyhoštěny,“ míní člen vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Zakažme migrantům noční vycházení, navrhují v Rakousku po vraždě dívky

Šéf policejního odborového svazu DPolG Rainer Wendt vyzval německou vládu, aby se k případu jasně vyjádřila. „Není možné, že se o ‚štvanici‘ jedná jen v případě, když jsou pachateli pravicoví extremisté,“ řekl Wendt. Zjevně tím odkazoval na vyjádření mluvčího německé vlády, který v září v souvislosti s útoky příznivců krajní pravice na přistěhovalce v Chemnitzu hovořil o „štvanici“. Později tento termín použila i kancléřka Angela Merkelová.

Ačkoliv policie motiv útoků na kolemjdoucí zatím nezná, podle Wendta je jasný. „Je to hluboké pohrdání naším státem a lidmi, kteří u nás žijí. Ti čtyři pachatelé by se měli na svobodu podívat až v okamžiku, kdy vstoupí na půdu své vlasti,“ dodal ředitel DPolG.

ZLOBBOVANÝ BRUSEL, EU OVLIVŇUJE MILIARDY Z BELGIE, NĚMECKA A USA

Na lobbing v Evropské unii padly za poslední necelé dva roky přes dvě miliardy eur (téměř 52 miliard Kč). Nejvíc z těchto peněz pochází od subjektů v Belgii, Německu a Itálii. Z nečlenských zemí EU se politiku Bruselu snaží nejvíc ovlivnit zájmové skupiny ze Spojených států. Vyplývá to z analýzy stanice Deutsche Welle. Přes dvě miliardy eur padly na lobbing během 21 měsíců od ledna 2017 do září 2018. Přibližně 89 procent z této částky vynaložily subjekty z EU.

Přes 500 milionů eur pochází z Belgie a přes 200 milionů z Německa a Itálie. Prvenství Belgie, v jejíž metropoli Bruselu orgány EU sídlí, ale nezpůsobily belgické podniky. Země je zdrojem tolika peněz na lobbing proto, že v ní má kanceláře řada významných nadnárodních firem i sdružení. Například americké subjekty investovaly na lobbing prostřednictvím bruselských zástupců 14,6 milionů eur.

Které země nejvíc utrácejí za lobbing v EU

Lobbisté ze zemí mimo EU tvoří devět procent registrovaných zájmových skupin. Z celé částky vydané na lobbing na ně připadá 11 procent. Zdaleka nejvíc, konkrétně 120 milionů eur, utratily za lobbing v EU subjekty se sídlem v USA. S dlouhým odstupem následuje Švýcarsko a na třetím místě Norsko. Čína je pátá a Rusko až osmé.

Výdaje na lobbing v EU z mimounijních zemí

„Jako země Evropského hospodářského prostoru, státy jako Švýcarsko, Norsko a Island mají mnohem větší hmotný zájem na pravidlech jednotného trhu, neboť se přímo uplatňují v jejich příslušných ekonomikách. Na rozdíl od členských států EU nemají možnost hlasovat o nové legislativě. Lobbing subjektů z těchto zemí je jedním ze způsobů, jak ovlivnit rozhodování EU,“ uvedl Raphaël Kergueno z bruselské kanceláře Transparency International.

Lobbing ze Silicon Valley

Mohutný lobbing z USA vysvětlil Kergueno kroky EU v oblasti autorského práva a ochrany osobních údajů, které mají dopad daleko za hranicemi Evropy. „Vedoucí úloha EU v regulaci on-line aktivit, která by mohla nastavit standardy ve světové ekonomice, může mít dlouhodobé účinky na obchodní strategie amerických společností,“ doplnil.

Nedávná studie Transparency International došla k závěru, že přímých lobbistických aktivit společností ze Silicon Valley přibylo od roku 2014 do roku 2017 o 278 procent. Souvisí to s uplatňováním nových unijních regulací a se spory, které vede Evropská komise s americkými technologickými giganty.

Komise například loni udělila vysokou pokutu firmě Facebook, která podle unijní exekutivy klamala při svém převzetí aplikace WhatsApp. Komise zároveň prosazuje novou „digitální daň“ pro internetové obry jako Facebook a Google. Členské země EU se ale na navrženém opatření stále neshodly.

Přiznaný lobbing je jen špičkou ledovce

Kergueno míní, že asijské země neinvestují tolik do lobbingu, protože pro prosazování svých zájmů upřednostňují dvoustranná mezivládní jednání. Duncan Freeman z univerzity College of Europe tvrdí, že v Číně tradice lobbování neexistuje. „Čínské firmy nelobbují u vlády stejně jako se to děje v USA a v Evropě,“ poznamenal s tím, že čínské podniky zejména nevidí důvod k najímání externích lobbistů.

Německá stanice Deutsche Welle vychází z Rejstříku transparentnosti, který EU vytvořila v roce 2008. Jde o veřejnou databázi zájmových či nátlakových skupin, které se snaží ovlivnit unijní agendu.

Rejstřík vznikl v reakci na stížnosti na nedostatek transparentnosti v rozhodování EU. Kritiky ale plně neuspokojuje. Registraci totiž neukládá zákon a lobbovat v EU lze i bez ní. Chybí také kontrola toho, zda subjekty v rejstříku uvádějí přesné a aktuální informace. Odborníci předpokládají, že lobbisté oznamují jen zlomek částek, které vydávají na dosažení svých cílů.

V MAGNITOGORSKU 31 OBĚTÍ, 10 LIDÍ SE HLEDÁ

Ruští záchranáři z trosek domu poničeného v Magnitogorsku patrně výbuchem plynu vyprostili zatím 31 mrtvých, mezi nimiž jsou dvě děti. S odvoláním na oznámení úřadů o tom ve středu informovala agentura TASS. Osud dalších deseti pohřešovaných lidí je nejasný.

V úterý se záchranářům podařilo objevit živé jedenáctiměsíční dítě, které v kritickém stavu letecky přepravili do Moskvy. Panují ale pochybnosti, že po více než 48 hodinách může být ještě v troskách někdo živý - v Magnitogorsku v těchto dnech panuje mráz, v noci až kolem minus dvaceti stupňů Celsia.

Úřadům se zatím podařilo identifikovat 19 mrtvých. Podle ministerstva pro mimořádné situace hledání zbylých obětí komplikuje fakt, že záchranáři neví, na jakém místě by se mohly nacházet. Z bezpečnostních důvodů pátrají jen v části sutin. Na jiných místech totiž hrozí, že by se mohla zřítit další patra budovy.

Pátrání po obětech bude podle místních úřadů pokračovat celou noc. Záchranné akce se současně účastní zhruba 100 záchranářů, po dvou hodinách je vždy vystřídá další směna. Na odpočinek pak mají čtyři hodiny.

Výbuch plynu je podle ruských policistů hlavní vyšetřovací verzí neštěstí, i když v místních médiích se objevují spekulace o akci teroristů. Exploze se stala v bytě ve třetím podlaží, který si den před neštěstím údajně pronajal neznámý muž. Vyšetřovatelé ale tvrdí, že v troskách zřícené části domu, který byl postaven v roce 1973, nebyly nalezeny žádné stopy výbušné látky.

V úterý ve stejné ulici explodoval mikrobus, v němž zahynuly tři osoby, napsal ruský server Znak, podle něhož ve voze cestovali teroristé. Policie podobné spekulace popřela, mikrobus údajně explodoval kvůli technické poruše.
V Čeljabinské oblasti, kde se Magnitogorsk nachází, vyhlásily úřady na dnešek smutek. Na úředních budovách jsou vlajky spuštěny na půl žerdi, úřady také doporučily místním televizím vyřadit z vysílání zábavné pořady. U místa neštěstí lidé vytvořili ze svíček, květin a hraček improvizovaný pomník, uvedla agentura Interfax.

V Magnitogorsku, který má více než 415 000 obyvatel a leží přibližně 1400 kilometrů východně od Moskvy, vyhlásil gubernátor Boris Dubrovskij hned v pondělí stav nouze. Lidem postiženým neštěstím gubernátor slíbil rychlou pomoc v podobě peněz i náhradního ubytování.

VYNUCENÝ SŇATEK BRITEK, VLÁDĚ HRADÍ NÁKLADY

Mladé Britky, které jejich příbuzní poslali do ciziny a přinutili je uzavřít tam sňatek, musejí vládě uhradit náklady za repatriaci. Podle listu The Times Londýn v letech 2017 a 2016 pomohl k návratu 82 z těchto žen. Oběti vynucených sňatků, které požádají o pomoc ministerstvo zahraničí, však musejí shromáždit „stovky liber na úhradu letenky, jídla a ubytování“, uvedl britský deník.

Ženy, které takovou sumu nejsou schopné zaplatit, musejí s ministerstvem zahraničí sepsat dohodu o půjčce ještě před nastoupením do letadla. Dokud částku nesplatí, stát jim zabavuje pasy. Pokud navíc oběti nezvládnou půjčku splatit do šesti měsíců od záchrany, částka se o deset procent navýší.

Roku 2016 ministerstvo zajistilo repatriaci 55 obětí nuceného sňatku a o rok později 27 dalších. Úřad v těchto letech půjčil osmi nuceně provdaným ženám na repatriaci 7765 liber (222 tisíc Kč). Z toho splaceno zatím bylo 3000 liber. Ministerstvo zahraničí svůj postup obhajuje tím, že k repatriaci jsou použity peníze poplatníků a je třeba je vrátit.

Jedna z repatriovaných obětí, čtyřiadvacetiletá žena, britskému deníku sdělila, že má dluhy a bydlí na ubytovně, odkud jí hrozí vypovězení. „Vzhledem k tomu, čím mne nechali projít, se nemohu o pomoc obrátit na svou rodinu,“ sdělila.
Dívka, kterou ve třinácti letech její otec prodal jako dětskou nevěstu do Jemenu, uprchla s pomocí britského ministerstva zahraničí zpět do Británie i se svými pěti dětmi. Náklady na repatriaci teď musí zaplatit za celou rodinu, shromáždit musí několik tisíc liber. „Začala jsem nový život zadlužená. Nemám se na koho obrátit. Odkud mám takové peníze vzít?“ uvedla mladá žena pro list The Times.

Mezi zadluženými jsou také čtyři mladé Britky, které jejich rodiny poslaly do „nápravné školy“ v Somálsku, kde byly vězněné a fyzicky týrané. Poté, co je britské ministerstvo zahraničí osvobodilo, naúčtovalo každé z nich 740 liber (21 tisíc Kč).

Pragna Patelová, zakladatelka charitativní organizace Southall Black Sisters pro zachráněné dívky, požadavky minserstva odsoudila. „Dívky si prošly otřesným zneužíváním a otroctvím. Zadlužit je, když jsou v nouzi, opuštěné a potřebují intenzivní podporu prohlubuje jejich trauma,“ uvedla Patelová.

Labouristická poslankyně Yvette Cooperová sdělila, že ji článek v The Times zděsil. „Vynucené manželství je forma otroctví. Nechat jeho oběti platit za svoji svobodu je nemorální.“ uvedla Cooperová na Twitteru.

Věcí se chce zabývat také sněmovní zahraniční výbor. Jeho předseda Tom Tugendhat popsal případ jako ohromující. „Ministerstvo zahraničí je oprávněně hrdé na práci oddělení, které řeší případy vynucených sňatků. Ale neměli bychom nechat ty nejzranitelnější nechat platit za ochranu nebo je odrazovat, aby o ni požádaly,“ sdělil Tugendhat pro BBC Radio.

HACKEŘI UKRADLI DATA PŘEBĚHLÍKŮ KLDR

Osobní data, včetně adres, bezmála tisíce přeběhlíků ze Severní Koreje ukradli neznámí hackeři, kteří pronikli do jihokorejské databáze agentury pro přesídlení uprchlíků. Škodlivým programem infikovali počítač v jednom z center, které slouží k tomu, aby pomohly severokorejským uprchlíkům se přizpůsobit životním podmínkám v Jižní Korej

„Malware byl nastražen v e-mailech, které se posílaly na interní adresy,“ řekl novinářům zástupce jihokorejského ministerstva pod podmínkou anonymity. Hackeři ukradli jména, data narození a adresy 997 severokorejských přeběhlíků v centru Hana ve městě Gumi na jihu země

Hana je jedním ze 25 středisek po celé zemi, jejichž cílem je pomoci zhruba 32.000 severokorejských přeběhlíků. Centra poskytují mimo jiné zdravotnickou péči a právnické konzultace nebo pomáhají při hledání práce.
Přeběhlíci, kteří při útěku před chudobou a politickým útlakem v KLDR riskují život, poskytují nelichotivý obraz o tamním diktátorském režimu. Severokorejská média je často označují za „lidskou spodinu“ a viní jihokorejské tajné služby, že některé z nich unesly.

Oficiálně není známo, zda za útokem hackerů stojí KLDR. Případem se nyní zabývá jihokorejská policie.
Severokorejské hackery v minulosti úřady v Jižní Koreji obvinily z kybernetických útoků na řadu jihokorejských státních institucí a podniků. Pchjongjang loni ukradl například utajované dokumenty jihokorejského ministerstva obrany a loďařské firmy. KLDR prostřednictvím státních médií odpovědnost za kybernetické útoky popírá.

Vojenský zběh z KLDR je syn generála, loajalitu ke Kimovi necítí

Nynější únik informací přichází v delikátním období pro obě Koreje, které se po letech konfrontace snaží o zlepšení vzájemných vztahů. Jihokorejské ministerstvo pro sjednocení uvedlo, že zasažené přeběhlíky na únik dat upozornilo a vyjádřilo nad incidentem lítost. Negativní dopady úniku úřad zatím nezaznamenal.

Několik přeběhlíků, včetně těch, kteří se stali hvězdami jihokorejské televize, v minulosti nečekaně zmizelo. Později se objevili zpět v KLDR, ve státních médiích pak Jižní Koreu i zběhy otevřeně kritizovali. /r/