iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Lid SR si váží Husáka a klerofašisty Hlinky, je tam i Babiš

Komunistického československého prezidenta Gustáva Husáka i představitele klerofašismu Andreje Hlinku vybrali diváci do finálové desítky v anketě o největšího Slováka. Tu uspořádala veřejnoprávní společnost Rozhlas a televize Slovenska. Do první stovky pronikl i český premiér Andrej Babiš. Konečné pořadí bude známo 1. května.

Gustáv Husák vedl Československo v době takzvané normalizace po okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Ač byl sám bývalý politický vězeň, jeho režim žalářoval řadu svých oponentů, včetně porevolučního československého prezidenta Václava Havla.

Havel je podle ankety třetí největší Čech. Po Masarykovi a Karlu IV.

Kněz Andrej Hlinka se na podzim 1919 s požadavkem na slovenskou autonomii vydal na mírovou konferenci do Paříže, a to bez jakéhokoli pověření a s falešnými cestovními doklady. Za to si v Československu vysloužil obvinění z vlastizrady a pětiměsíční věznění.

Ve 30. letech 20. století se Hlinkova ľudová strana vzhlížela ve fašizujících režimech v Itálii, Portugalsku, Španělsku a Rakousku. Po roce 1936 vytyčila nacismem inspirované heslo „Jeden národ, jedna strana, jeden vůdce“.
Po smrti Hlinky v srpnu 1938 si jeho jméno přivlastnila i polovojenská organizace Hlinkovy gardy, která byla jedním z pilířů autoritářského režimu válečné Slovenské republiky.

Ve finálové desítce jsou i méně kontroverzní osobnosti jako hlavní tvář pražského jara v roce 1968 Alexander Dubček a jeden ze zakladatelů Československa Milan Rastislav Štefánik. A také jazykovědec Ludovít Štúr, zbojník Juraj Jánošík, slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj a komunisty pronásledovaný kněz Anton Strholec. Jediným sportovcem v první desítce je cyklista Peter Sagan a jedinou ženou zpěvačka Marika Gombitová.

V nominační fázi, z níž vzešel žebříček sta osobností, hlasovalo podle Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) 24.000 diváků. Nejen oni budou nyní moci zhlédnout deset dokumentů o vybraných osobnostech a poté znovu hlasovat. Koho považují diváci za největšího Slováka, zveřejní RTVS během galavečera 1. května.

Z ankety se vylučovalo na Slovensku i v Česku

Anketě, která vznikla na základě licence britské veřejnoprávní stanice BBC, se nevyhnula ani kontroverze. Na podzim RTVS po kritice vyřadila prezidenta slovenského státu Jozefa Tisa, který spolupracoval s nacistickým Německem a byl v roce 1947 popraven za vlastizradu.

Největší Čech: Jára Cimrman

Jen těsně se do první desítky slovenských osobností nedostal parašutista Jozef Gabčík, který skončil na 11. příčce. V první dvacítce se objevili také loni zavražděný novinář Ján Kuciak (13.) a bývalý premiér Vladimír Mečiar (15.).
Kromě umělců, spisovatelů, vědců či sportovců do žebříčku proniklo i několik aktivních politiků, například předseda strany Směr a expremiér Robert Fico (35.), prezident Andrej Kiska (55.) a předseda parlamentu Andrej Danko (58.)

Mezi stovkou nominovaných jmen se objevilo i několik osobností, jejichž označení za Slováky je přinejmenším sporné. Na 14. příčku se dostal americký malíř a průkopník pop-artu Andy Warhol, na 22. rakouská panovnice, česká a uherská královna Marie Terezie, na 37. americký astronaut Eugene Cernan, na 64. velkomoravský kníže Svatopluk a na 98. uherský král Matyáš Korvín.

Na 89. místo vyneslo hlasování slovenských diváků Babiše, který se narodil v Bratislavě. Zajímavostí je, že na 38. místě se umístila Adela Vinczeová, rozená Banášová, moderátorka slavnostního večera, na kterém byla finálová desítka největších Slováků představena.

V podobné anketě v Česku v roce 2005 zvolili Češi nejvýznamnější osobností své historie „otce vlasti“ Karla IV. Hlasy během ankety získala i postava fiktivního génia Járy Cimrmana, která byla podle licenčních podmínek daných BBC z pořadu ovšem vyřazena.

BABIŠ CHCE VYMĚNIT MINISTRY ŤOKA A SPOL?

Premiér a šéf ANO Andrej Babiš připustil, že v jeho vládě by mohlo dojít letos k některým změnám. „Jestli bude v roce 2019 rekonstrukce vlády? Vyloučit to nemohu,“ uvedl v rozhovoru pro Českou televizi. Zopakoval, že v ohrožení je třeba ministr dopravy Dan Ťok. „Pan ministr musí přitvrdit,“ řekl Babiš v České televizi.

A řekl, že on sám přitvrdí taky. Ťoka naprosto totožně Babiš kritizoval už těsně před Vánoci v rozhovoru pro portál iDNES.cz. Ťok je příliš měkký, na dopravě je třeba přitvrdit, říká premiér Babiš

„Pan ministr je měkký na svoje podřízené,“ řekl iDNES.cz Babiš. „Má svoje podřízené. Musí být na ně tvrdší a důslednější, popohánět je,“ uvedl. Ťok byl pod palbou kritiky, když v polovině prosince zkolabovala dálnice D1 poté, co napadl sníh. Dlouhodobě výměnu Ťoka požadují komunisté, kteří tolerují menšinovou vládu ANO a ČSSD.

Předseda KSČM Vojtěch Filip tvrdě kritizoval Ťoka před hlasováním o státním rozpočtu na letošní rok, který pomohli komunisté Babišově vládě schválit. Filip mu vytkl, že by se kvůli situaci na D1 mohla zakázat jízda kamionů v levém pruhu a že o tom ministerstvo dopravy uvažuje. Jen uvažovat už podle KSČM nestačí.

Komunistům vadí i ministr Petříček, který se zastává Ukrajiny

Komunisté kritizují také ministra zahraničí Tomáše Petříčka z ČSSD. „Jeden den má stanovisko a druhý den má o 180 stupňů jiné. Já řekl panu premiérovi, že má názor podle toho, s kým mluví, ne vlastní,“ uvedl Filip. Petříček podle něj nedodržuje slib, že bude nezávislý na europoslanci Miroslavu Pochem z ČSSD, jemuž dělal asistenta.
Petříček se ve svých vyjádřeních zastává Ukrajiny, zatímco komunisté dlouhodobě kopírují názory Ruska, které si Ukrajinu vybralo jako terč své agrese a v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský Krym.

Výměnu Petříčka, kterého vedle komunistů kritizuje i prezident Miloš Zeman, by ale musela schválit jeho sociální demokracie a šéf ČSSD Jan Hamáček ke změnám na pozicích ministrů za sociální demokracii nevidí důvod.
„Možná by bylo zajímavé, kdybyste se podíval na mé vyjádření, když pan Petříček nastupoval do funkce, kdy přesně padaly argumenty, že to je nějaký asistent pana Pocheho a že nemá vlastní názor. Já jsem už tehdy říkal, že může překvapit,“ řekl Hamáček v rozhovoru pro iDNES.cz.

SOUDCE NOVÁK DO DŮCHODU, NAGYOVOU A RITTIGA BUDE SOUDIT NOVÝ SOUDCE

Hlavní líčení v kauze údajného vyzrazení utajované zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) postihly komplikace. Dosavadní předseda senátu Petr Novák odešel ke konci loňského roku do důchodu a o případu tak nestihl rozhodnout.

Kauzu, v níž čelí obžalobě podnikatel Ivo Rittig či Jana Nečasová, bude muset projednat nový soudce, uvedla pro iDNES.cz mluvčí pražského městského soudu Markéta Puci.

Soudcovská funkce zaniká mimo jiné s koncem kalendářního roku, v němž soudce dovrší věk 70 let, což byl loni i Novákův případ. Kauzu vyzrazení zprávy BIS, kterou mu po zrušení prvního rozsudku vrátil vrchní soud, chtěl odcházející soudce projednat 27. prosince. Nařízený termín však na poslední chvíli zrušil s odůvodněním, že se soudu nepodařilo včas zaslat obsílku obžalované Nečasové

„Kauzy, které předseda senátu Novák nestihl dokončit, si rozdělí ostatní trestní soudci podle rozvrhu práce,“ vysvětlila Puci. Který z Novákových kolegů dostane na stůl případ Rittiga a Nečasové, se zatím neví.

Trestní řád s možností změny složení soudního senátu počítá. Stanoví, že jestliže s tím souhlasí státní zástupce i obviněný, přečte nový soudce „podstatný obsah“ protokolu o hlavním líčení včetně v něm provedených důkazů a poté může v procesu pokračovat dál. Pokud by ovšem některá ze stran s tímto postupem nesouhlasila, muselo by být celé hlavní líčení provedeno znovu – v tomto případě tedy včetně opětovného přehrání všech odposlechů Rittiga z hotelu Ventana.

Nečas a utajené materiály

Obžaloba tvrdí, že Rittig se v roce 2012 dozvěděl od šéfky premiérova kabinetu Nečasové a tehdejšího ministra zemědělství Petra Bendla, že premiér Petr Nečas (ODS) dostal utajený materiál. Lobbista dovodil, že se týká právě jeho, a proto poslal svého právníka na schůzku s Nečasovou, která právníkovi podle obžaloby obsah zprávy sdělila. Rittig pak údajně mohl učinit kroky k zakrytí svého vlivu na státní orgány, státní instituce a společnosti s majetkovou účastí státu. Obžalovaní vinu odmítají.

V lednu 2017 Novák původně uložil Nečasové podmíněný trest v délce 1,5 roku, Rittigovi a jeho právníkovi Davidu Michalovi pak devítiměsíční podmínku. Posledního stíhaného, Rittigova obchodního partnera a bývalého poradce ministra zemědělství Tomáše Jindru, obžaloby zprostil. Soudce tehdy uvedl, že Nečasová se k obsahu zprávy prokazatelně dostala a jednala o něm s Michalem.

Vrchní soud však verdikt následně zrušil, protože Novákův senát se nevypořádal se všemi okolnostmi případu a že bude napříště mimo jiné muset řešit, zda je vůbec přípustný stěžejní důkaz obžaloby – tedy Rittigův odposlech. Závěry i postup vrchního soudu pokládal za nezákonné tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), který podal v neprospěch obžalovaných stížnost. Nejvyšší soud ji však loni v září zamítl.

Nečasová i Rittig jsou obviněni také v dalších kauzách. Někdejší vysoká úřednice je souzena v případu tzv. trafik pro poslance ODS a za krácení daní z luxusních darů. Kvůli údajnému zneužití Vojenského zpravodajství byla nepravomocně potrestána dvouletou podmínkou a pětiletým zákazem činnosti ve vedoucích funkcích státní správy. Rittig je obžalován v souvislosti s tunelováním firmy Oleo Chemical a v případu jízdenek pro pražský dopravní podnik. V kauze Oleo byl obžaloby nepravomocně zproštěn.

SPOR DĚKANA ČVUT RIPKY S EXREKTOREM KONVALINKOU U SOUDU

Děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT Pavel Ripka zažaloval školu, tehdejšího rektora i auditorskou firmu Ernst & Young. Vedení školy ho v roce 2014 tajně prověřovalo kvůli možnému střetu zájmu, audit ale žádný problém neodhalil. Děkan podal žalobu, aby se dostal k informacím, které na něj i jeho blízké firma sesbírala. Podle názoru soudu je však žaloba zatím neprojednatelná a celý spor zbytečný

Soudkyně Martina Tvrdková z Obvodního soudu pro Prahu 1 prostudovala Ripkovu žalobu i vyjádření všech tří protistran. V jednací síni pak otevřeně řekla, co si myslí o sporu děkana s ČVUT, nyní již bývalým rektorem Petrem Konvalinkou a společností Ernst & Young.

Soudkyně Martina Tvrdková: „Informace, které firma na popud školy sbírala, jsou veřejně dostupné, jde o údaje z veřejných rejstříků. Zpracování takových informací je povolené. Žalobce je představitel vysoké školy, osoba veřejně činná. Je v podobném postavení jako my soudci. Také toho musíme spoustu vydržet, i nad rámec toho, co by snesl běžný občan,“ prohlásila soudkyně.

Ve sporu zatím nespatřuje nic, co by odporovalo zákonu na ochranu osobních údajů. „Z jednotlivých vyjádření vyplývá, že žalovaná číslo tři (Ernst & Young – pozn. red.) zpracovávala informace z veřejných zdrojů. Zatím nikdo netvrdí něco jiného. Předesílám, že v takovém případě je žaloba zcela nedůvodná. Trochu mě mrzí, že jde o spor, který se dal vyřešit smírem. Z mého pohledu je to úplně zbytečné,“ konstatovala Tvrdková.

Děkan o auditu: „Abych se očistil, chtěl jsem výsledky vyšetřování zveřejnit a případně je veřejně vyvrátit. Jsem si totiž jist, že na mne ani na mé příbuzné žádné reálné kompro najít nemohli, a pokud něco našli, bylo to vykonstruované.“

Pavel Ripka, děkan Fakulty elektrotechnické, ČVUT

Vedení univerzity nechalo v roce 2014 prověřit deset vrcholných zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků kvůli případnému napojení na firmy, s nimiž je ČVUT v obchodním styku. Děkan Pavel Ripka tvrdí, že se o své personální prověrce dozvěděl až o dva roky později z tisku.

„To, že jsem byl tajně prověřován, bych dokázal pochopit. Ale určitě jsem o tom měl být dodatečně informován a dostat výsledek, abych se k němu mohl vyjádřit. Když se několik let šíří šeptanda, že jsou někteří děkani prověřováni kvůli střetu zájmů, je to nepříjemné,“ řekl iDNES.cz Ripka.

Děkan tvrdí, že mu sice tehdejší rektor ČVUT Petr Konvalinka nabídl, aby se seznámil s materiály, které auditoři k jeho osobě sesbírali, podmínkou však bylo podepsání mlčenlivosti. Na to Ripka odmítl přistoupit.

„Rektor Konvalinka měl ty materiály v trezoru. Některým lidem je ukazoval po podepsání závazku mlčenlivosti. Když později předával svou funkci, tak trezor odevzdával prázdný. Nikdo neví, kde teď ty dokumenty jsou,“ vysvětluje děkan.

„Náš klient dal žalobci několikrát prostor, aby se s těmi podklady seznámil,“ oponovala před soudem Konvalinkova právní zástupkyně Jitka Havlénová.

Rektor k žalobě:„Podání žaloby na rektora je nepochybně krokem k oslabení pozice rektora a prosazení ambic profesora Ripky, který proti rektorovi vystupuje systematicky... Po věcné stránce je tento spor zcela bezobsažný. Přestože byl děkan několikrát vyzván, aby se s obsahem zprávy seznámil, neučinil tak. Profesor Ripka je známý tím, že je v soudních sporech pravidelně neúspěšným a tyto prohrává, a tak předpokládám, že tomu bude stejně i v tomto případě.“

Petr Konvalinka, rektor ČVUT v letech 2014 až 2018

Trvá na tom, že bývalý rektor nemá být vůbec žalovaný, protože není pasivně legitimován (není původcem údajného neoprávněného zásahu – pozn. red.). Smlouvu, kterou ČVUT uzavřela s auditorskou firmou, ani osobně nepodepisoval.
Stejný názor má soudkyně. Podle ní měl děkan Ripka žalovat pouze univerzitu jako právnickou osobu, nikoliv zároveň jejího vrcholného představitele.

„Žalobce měl možnost se s výsledkem prověrky seznámit. Nebyly při ní zjištěny žádné negativní skutečnosti,“ uvedla advokátka auditorské firmy Michaela Koblasová.

„Požaduji informace, které na mě firma Ernst & Young podle mého názoru nezákonně vyhrabala. Možná i dokonce na členy mé rodiny. Já jsem ten kompletní materiál neviděl,“ dodává Ripka.

Nejsme vyšetřující kancelá

I s tím je však problém. Děkan podle soudu nedostatečně upřesnil, jaké listiny mu má žalovaná strana vlastně vydat. „Takto to není vůbec projednatelné, je to na odmítnutí. Označení těch listin musí být takové, aby nebyly zaměnitelné s žádnými jinými,“ vysvětlila soudkyně.

Jenže Ripka neví, co přesně auditoři rektorovi předali. Soudkyni však neobměkčil. „Takto nelze u soudu postupovat – to, že si nejste jistý, co o vás shromáždili, že nevíte, co se stalo. My tady, prosím vás, nejsme vyšetřující kancelář. Musí být jasně dáno, co požadujete a co chcete, aby žalovaná plnila,“ řekla mu Tvrdková a určila lhůtu k doplnění žaloby.

Jeho advokáta Pavla Uhla zaskočila. „Soud nás staví do pozice, kdy se nemůžeme domáhat svých práv. Jednou z klíčových zásad ochrany osobních údajů je to, že každý má právo, aby mu ty (na něj shromážděné) osobní údaje byly poskytnuty. Proto, aby je znal. Soud na nás nyní klade požadavek, abychom ty údaje znali dřív, než nám budou poskytnuty. To technicky vzato není možné,“ sdělil iDNES.cz Uhl.

Kromě vydání shromážděných materiálů žádá děkan od bývalého rektora a auditorské firmy omluvu. Univerzita se mu již písemně omluvila. Požaduje také finanční odškodnění. „Jedná se zejména o náhradu mého času. Dohromady jde tuším o 200 tisíc korun. Bude úkolem soudu, aby posoudil, jestli je to oprávněné,“ dodal Ripka. Soud bude pokračovat v dubnu. /r/