iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Kubera: Neúcta k řemeslníkům, květiny v koši, a letos?

Chovejme se k ostatním lidem tak, jak bychom chtěli, aby se oni chovali k nám, řekl v novoročním projevu šéf Senátu Jaroslav Kubera z ODS. Kritizoval, že oslavy stého výročí vzniku Československa pokazilo to, že květiny od premiéra Andreje Babiše u desky k památce výročí událostí 17. listopadu 1989 skončily v odpadkovém koši.

„Skoro se bojím se, co bude dít při letošním kulatém výročí,“ řekl Kubera. Letos totiž Česká republika oslaví třicáté výročí pádu komunistického režimu. Kubera v projevu mluvil o tom, že naše země je plná úžasných, většinou neznámých lidí. Vyzval k větší pokoře, sebevědomí, úctě k práci druhých, k sebevědomí a víře ve vlastní schopnosti. Mluvil i o tom, co ve svém projevu nazvaném vánoční poselství zcela opomněl prezident Miloš Zeman.

„Hledejme to, co nás spojuje, i když jen to někdy těžké. Žijme podle hesla žít a nechat žít a s vědomím, že slušnost není slabost,“ řekl Kubera. Neuslyšíte vymezování nejlépe proti všem, tím bych vám asi příliš optimismu nedodal,“ avizoval hned na úvod, že novoroční projev pojme jinak než své proslovy koncipuje prezident Zeman. Vadí mu, jak lidé vystupují na sociálních sítích. „Komunikace nebývá vřelá, právě naopak. A nebývá to zdaleka jen u politiků,“ řekl Kubera, který se dlouhodobě netají antipatiemi k sociálním sítím jako Facebook či Twitter.

Šéf Senátu kritizoval nadměrné regulace v zemi a zasahováním státu do životů občanů, jimž tak podle Kubery svoboda protéká mezi prsty, aniž si to uvědomují. „Stát nás považuje za služebníky, zdánlivě se o nás stará od narození až do smrti. Polovinu roku pracujeme pro stát, aby nám pak zejména před volbami něco vrátil. A když má málo, tak si půjčí,“ řekl šéf Senátu.

Náruživý kuřák Kubera kritizoval omezování kuřáků, nová unijní pravidla ochrany soukromí GDPR nebo bagatelizování mezi mužem a ženou. „Trvejme na tom, že ne chřástal polní a brouk páchník jsou pány tvorstva, ale že muž a žena a rodina v širším slova smyslu ční nad vším ostatním jako Mount Everest,“ řekl šéf Senátu.
V zahraničí nás hodnotí lépe než my sami sebe, řekl Vondráček

Kubera a po něm i šéf Sněmovny Radek Vondráček z ANO vystoupili na nový rok přesně v čase, kdy byli lidé zvyklí slýchávat novoroční projev prezidenta republiky. „Demokracie je diskuse a každý musí snést názor toho druhého,“ uvedl Vondráček. Popřál zemi, aby vzkvétala nejen ekonomicky, ale i co se týká kvality demokracie.
I Vondráček mluvil o tom, že v zemi žijí miliony pilných občanů a že i díky tomu má ekonomika dobré výsledky a je minimální nezaměstnanost i růst mezd a penzí jsou zásluhou.

Česká republika je podle něj ve světě hodnocena lépe než některými lidmi, kteří v ní žijí. Varoval před zneužíváním svobody slova k napadání ostatních. Mluvil i o tom, že výhrůžky, urážky nebo šibenice do demokracie nepatří.
„Nelze nevidět, že společnost je rozdělena na dvě poloviny. Já bych proto vyzval k odzbrojení občanů. Cítím svůj díl odpovědnosti za rozdělení společnosti. Přeji si příkopy zasypat, abychom byli zase jedním národem,“ řekl Vondráček.
Zeman oceňoval dohodu o vládě, kritizoval „lepšolidi“

Kubera i Vondráček věděli, že ať vystoupí s čímkoli, jejich slova budou porovnávána s projevem Zemana.

Prezident Zeman přednesl své vánoční poselství již na sv. Štěpána při druhém vánočním svátku. Ocenil dohodu ANO, ČSSD a KSČM na podpoře menšinové vlády Andreje Babiše, varoval také před zpomalením české ekonomiky v letošním roce a špionománií. Kritizoval také „lepšolidi“, tedy ty, kteří podle něj sami sebe považují za lepší. „Ignorujte radílky, kteří sami nedokázali nic,“ doporučil občanům.

Novoroční či vánoční projevy šéfů Senátu a Sněmovny budou novinkou, v Československu a později i v České republice doposud promlouvali zejména prezidenti. Tradici novoročních promluv zahájil už první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, ve třicátých letech minulého století přešel k vánočním poselstvím. K novoročním projevům se vrátil až komunistický prezident Klement Gottwald a po něm tento termín dodržovali všichni jeho nástupci, včetně Václava Havla a Václava Klause už po Sametové revoluci v listopadu 1989. Až Zeman se ustálenou praxi rozhodl změnit.

ČAPÍ HNÍZDO SE BUDE ŠETŘIT AŽ DO 30. DUBNA

Andrej Babiš čelí trestnímu řízení v souvislosti s Čapím hnízdem od sklonku roku 2015 Foto: capihnizdo.cz
Policie znovu prodloužila lhůtu pro vyšetřování kauzy kolem padesátimilionové dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo do konce dubna. Státní zástupce se k prodloužení lhůty vyjádří v rámci následující prověrky, uvedl dnes mluvčí městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Lhůta pro skončení vyšetřování byla prodloužena již dříve, nejprve měla vypršet na konci září, tehdy ji však kriminalisté přesunuli na 31. prosince. V kauze čelí stíhání premiér Andrej Babiš (ANO) i někteří členové jeho rodiny.

„Policejní orgán dne 21. prosince 2018 písemně státnímu zástupci zdůvodnil, proč nebylo možné vyšetřování skončit, jaké úkony je třeba ještě provést a po jakou dobu bude vyšetřování pokračovat, tj. do 30. dubna 2019,“ uvedl Cimbala s tím, že vzhledem k tomu, že se vyšetřování nachází v neveřejné části, není možné jednotlivé úkony blíže komentovat.

O tom, že lhůta bude zřejmě znovu prodloužena, hovořil dozorující žalobce Jaroslav Šaroch již v minulosti. Za to, že při výkonu dozoru nepostupuje zcela efektivně, ho nedávno kritizovalo jak vedení Městského státního zastupitelství, tak i nadřízené pražské vrchní státní zastupitelství. Šaroch v rozhovoru pro Deník N kritiku odmítl.

Šaroch se podle mluvčího k prodloužení lhůty vyjádří v rámci prověrky. Podle trestního řádu má možnost pokynem kriminalistům změnit výčet úkonů, které mají být ještě provedeny nebo stanovit odlišně lhůtu, po kterou má vyšetřování ještě trvat.

Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova holdingu Agrofert, který je nyní ve svěřenském fondu. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou
společnost s akciemi na majitele. V létě 2008 získala padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila pod Agrofert. Farmu Čapí hnízdo nyní vlastní společnost Imoba, která před několika týdny spornou dotaci státu vrátila.

OD LEDNA VYŠŠÍ DŮCHODY O 900 KORUN, POLITICI O TISÍCE

Politici dostanou od 1. ledna víc o tisíce korun, důchodci jen o 900 Kč. Někteří lidí si myslí, že by tomu mělo být naopak.

V roce 2019 si mnoho lidí finančně přilepší. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž do nového roku připravilo hned několik novinek. Čeká nás jak zvýšení důchodů, tak příspěvků na péči i zvednutí minimální mzdy. Vzrostou i některé platy ve veřejných službách, nejvíce učitelům.

1.Penzisté si přilepší o průměrně 900 korun měsíčně

Od 1. ledna se zvyšuje základní výměra všech důchodů z 9 na 10 procent průměrné mzdy. Zvedne se o 570 korun na částku 3 270 korun. Procentní výměra, která se vypočítává podle doby důchodové pojištění a příjmů, stoupne o 3,4 procenta (podrobnosti v článku Poslanci zvýšili penze. Lidé nad 85 let dostanou tisícovku navíc).

Důchody se tak v příštím roce zvýší v průměru o 900 korun. „Zvýšení bezmála 3,5 milionu vyplácených důchodů provede Česká správa sociálního zabezpečení automaticky, není potřeba o ně žádat. O zvýšení důchodu bude švem příjemcům důchodu zasláno písemné oznámení,“ uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí.

Lidé starší 85 let si pak přilepší o dalších tisíc korun. „Záměrem je zvýšit životní úroveň těch osob, u kterých lze již téměř s jistotou předpokládat, že její případné zvýšení si nemohou zabezpečit samy, například ani částečným uplatněním na trhu práce,“ dodalo ministerstvo.

2.Vyšší minimální mzda

Od nového roku se zvýší i minimální měsíční mzda. Z původních 12 200 korun vyšplhá o 1 150 korun na 13 350 korun. Minimální hodinová mzda se pak zvedne z 73,20 na 79,80 korun (podrobnosti najdete v tomto článku). „Jedná se o druhé nejvýraznější nominální navýšení od zavedení minimální mzdy v roce 1991,“ uvedlo ke změnám ministerstvo práce o sociálních věcí.

Spolu s minimální mzdou se zvyšuje i zaručená mzda, která představuje nejnižší výdělek, na který má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Z dosavadních 12 200 až 24 400 korun se zvedne na 13 350 až 26 700 korun.
3.Proplácení prvních 3 dnů pracovní neschopnosti

Další výrazná změna nás pak možná čeká od prvního července. Zaměstnanci by měli dostávat náhradu mzdy i za první 3 pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti. Návrh už schválili poslanci, Senát ho však odmítl a novela se tak vrátila Sněmovně, která však může veto horní komory přehlasovat.

Podle návrhu by zaměstnanci měli dostávat 60 procent denního vyměřovacího základu i v prvních třech dnech nemoci. Zaměstnavatelům by se snížily odvody na sociální zabezpečení o 0,2 procenta. Pro státní rozpočet by schválení návrhu znamenalo zvýšení výdajů asi o 3,5 miliardy korun (jak by to mělo fungovat jsme popsali v tomto článku).
4.Elektronická neschopenka

V příštím roce také postoupí projekt elektronických neschopenek. Od 1. července budou nejspíš lékaři muset vyplňovat část neschopenek elektronicky.

Zaměstnavatelé pak podle novely elektronicky požádají o informace a úřad jim po obdržení jejich žádosti do osmi dnů oznámí, že zaměstnanec je na neschopence, kde pobývá a léčí se a jaké má vycházky. Poskytne jim i adresu a jméno lékaře, který neschopenku vystavil.

Lékaři mohou elektronicky posílat neschopenky sociální správě dobrovolně už od roku 2010 přes takzvané e-podání. Podle ministerstva to však zatím používají asi tři až čtyři procenta doktorů. Většina zasílá tiskopisy poštou, má na to tři pracovní dny. Informaci o začátku či konci pracovní neschopnosti tedy správa může dostat až s týdenním zpožděním, což podle ministerstva ztěžuje kontrolu pacientů i lékařů (podrobnosti v článku Neschopenky budou elektronicky a nově jen se dvěma díly, schválila vláda). K úplné elektronizaci neschopenek by mělo dojít od roku 2020.
5.Vyšší příspěvek na péči

Pro lidi ve čtvrtém stupni závislosti, což je nejhorší stav, se má příspěvek na péči v novém roce zvýšit o šest tisíc na 19 200 korun. To platí jak pro děti, tak pro dospělé. Sněmovna schválila návrh v prosinci.

„Tyto osoby budou moci déle zůstat ve svém přirozeném sociálním prostředí a využívat terénní a ambulantní služby,“ uvedl resort. Zvýšení vyjde státní rozpočet na 4,7 miliardy korun ročně, celkové náklady při současné výši příspěvků jsou zhruba 24,3 miliardy korun.

Od 1. července 2019 pak dojde také ke zvýšení příspěvku na péči u lidí nevyužívajících pobytové sociální služby ve III. stupni závislosti,a to o čtyři tisíce korun. U dospělých to tak bude 12 800 korun, u dětí 13 900 korun (celý text Na péči pro těžce postižené půjde o 1,8 miliardy korun navíc k přečtení zde).
6.Platy ve veřejných službách

Na nový rok se mohou těšit i zaměstnanci ve veřejných službách a ve státní službě, kterým vzrostou platové tarify o pět procent. Platové tarify zdravotnických nelékařských pracovníků, sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách se zvýší o 7 procent, pedagogů o 10 procent. Lékařům a zubařům se platové tarify zvýší nerovnoměrně. Od 11. do 13. platové třídy o 7 procent, od 14. do 16. platové třídy o 2 procenta.

7.Pomoc v hmotné nouzi

Lidé v domovech důchodců či lidé na dietě přestanou v roce 2019 dostávat poukázky místo peněz. „Nově se tedy dávky nebudou vyplácet poukázkami v případech, kdy výše příspěvku na živobytí nepřesáhne 500 korun a v dalších specifických případech,“ uvedl resort. Dále se opatření týká například lidí, kteří jsou celý měsíc v nemocnici, lidí s omezenou svéprávností, lidí s nejtěžším zdravotním postižením a invalidů ve třetím stupni.

Výplata příspěvku v hmotné nouzi ve formě poukázek byla přijata s účinností od loňského prosince, důvodem byla snaha zamezit zneužívání dávky. Lidé, kteří pobírají příspěvek na živobytí přes půl roku v posledním roce, dostávají v poukázkách 35 až 65 procent této dávky. Za poukázky si mohou koupit potraviny, základní drogistické potřeby, dětské a lékárenské zboží, školní potřeby a oděvy, nikoli ale cigarety nebo alkohol.

NA SILNICÍCH ZEMŘELO NEJVÍCE LIDÍ ZA TŘI ROKY

V roce 2018 při dopravních nehodách v Česku zemřelo nejvíc lidí za poslední tři roky. Podle statistik dopravní policie si nehody vyžádaly 571 životů, což je o 69 víc než v roce 2017. V prosinci zemřelo na českých silnicích 51 lidí, uvedl ředitel dopravní policie Tomáš Lerch.

Vyšší počet usmrcených při nehodách byl naposledy v roce 2015, tehdy jich bylo 660. V následujících dvou letech obětí ubývalo na 545 předloni a 502 v loňském roce. Dvěma nejtragičtějšími měsíci byl podle dostupných informací srpen a září, kdy na českých silnicích zemřelo shodně 64 lidí. Nejméně obětí si vyžádal únor, bylo jich 21.

„V prosinci z 51 usmrcených bylo 22 řidičů osobních automobilů, 13 chodců, což je poměrně vysoké číslo, a 11 spolujezdců v osobních automobilech,“ řekl Lerch. Bilance se zvýšila během posledního dne roku. Lerch totiž uvedl, že v nemocnici zemřel řidič, kterého tam záchranáři převezli po silvestrovské nehodě na Mělnicku. Řidič při ní sjel do rybníka. V uzamčeném voze byl zaklíněn, auto na kraj rybníka přitáhli svědci, muže pak vyprostili hasiči. V krtickém stavu ho poté záchranáři transportovali do nemocnice.

Nejvíce obětí si podle dostupných čísel vyžádal den před Štědrým dnem, bylo jich pět. Dva lidé 23. prosince zemřeli při srážce převozové sanitky a osobního auta u obce Nové Heřminovy na Bruntálsku. Čtyřicetiletá řidička zahynula na Svitavsku po nárazu auta do stromu, 89letý řidič u Semil narazil do betonovépropusti. V Brně osobní auto srazilo sedmačtyřicetiletého muže, který zemřel při převozu do nemocnice.
„Na negativní bilanci loňského roku se nejvíce podepsaly fatální nehody motocyklistů, kterých oproti loňsku výrazně přibylo, zřejmě i vlivem teplého počasí a dlouhé motorkářské sezony,“ uvedla organizace Besip, která v Česku koordinuje bezpečnost silničního provozu. Obětí podle ní přibylo také mezi chodci.

Mezi nejčastější příčiny tragických nehod patří nepřiměřená rychlost a nepozornost řidičů, na které se často podílí používání mobilních telefonů, napsal Besip. „Příliš mnoho českých motoristů bohužel stále jezdí agresivně a považuje to za normální. Ve srovnání s loňským rokem přitom markantně přibylo případů, kdy došlo ke smrtelnému střetu kvůli tomu, že řidič nepřizpůsobil rychlost jízdy podmínkám na vozovce,“ doplnil.

V počtu usmrcených na milion obyvatel je ČR podle Besipu zhruba v průměru Evropské unie na 15. příčce. Besip chce pokračovat v kampani varující před používáním telefonu chodci v provozu i řidiči za volantem, zaměří se na nezkušené motorkáře a v terénní kampani nabídne řidičům kontrolu zraku.

„Potřebujeme přehledný bodový systém a tvrdší sankce pro nebezpečné, agresivní řidiče, kteří by se měli rychle probrat z pocitu, že si na silnici mohou dělat, co chtějí,“ uvedl Besip. Chce také pomoct s odstraňováním míst častých nehod na silnicích nižších tříd. /r/