iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Velké oslavy roku 2019 ve světě, velkolepé ohňostroje

Velkolepé ohňostroje ve světových metropolích opět přivítají změnu letopočtu. Kvůli místním a administrativním úpravám a časovým vyrovnáním potrvá přechod do roku 2019 celkem 26 hodin a skončí až v úterý ve 13 hodin středoevropského času. Jako první vstoupili do roku 2019 v ostrovním státě Samoa a také na tichomořském Vánočním ostrově (Kiritimati), který je součástí republiky Kiribati, a to úderem 11:00 SEČ.

O patnáct minut později nastala půlnoc na Chathamových ostrovech, které patří Novému Zélandu. Ne všude tak vychází půlnoc ve vztahu k SEČ na celou hodinu, například v Káthmándú nastane první den nového roku v 19:15 SEČ, v Teheránu zase ve 21:30 SEČ.

Příchod nového roku zatím oslavovaly jen desítky tisíc obyvatel Země. V poledne středoevropského času se k nim přidali Novozélanďané, ve 13:00 SEČ pak první Rusové a o další hodinu později také většina Austrálie. V 16:00 SEČ se s rokem 2018 rozloučí Jihokorejci či Japonci, v 17:00 SEČ mimo jiné Číňané, v 19:30 Indové. V Moskvě ohňostroje rozzáří oblohu ve 22:00 SEČ a o dvě hodiny později také v drtivé většině států Evropské unie včetně České republiky.

Nejdéle si na novoroční přípitek musí počkat lidé na souostroví Americká Samoa, kde rok 2019 přijde až v úterý ve 12 hodin SEČ. O hodinu později pak nový rok začne i na dvou neobydlených tichomořských atolech - Bakerově a Howlandově ostrově. Znamená to tedy, že až poslední místo planety vstoupí do roku 2019, bude už na Samoi úterý 2. ledna dvě hodiny ráno.

Oslavy za přísných bezpečnostních opatření

Nový rok na newyorském náměstí Times Square letos přivítají kromě jiných americký rapper Snoop Dogg, britský zpěvák Sting i americká pěvecká hvězda Christina Aguilera. Očekává se, že lidé začnou přicházet už odpoledne. Jako každý rok se budou newyorské oslavy konat za přísných bezpečnostních opatření.

Do vymezeného prostoru se nebude smět s batohy ani deštníky, ačkoli hrozí déšť. Účastníky však nečeká zima jako loni, kdy se Nový rok vítal za dvanáctistupňového mrazu. Všichni budou muset projít hlídkami, které zkontrolují, zda u sebe nikdo nemá zbraně. Pak budou vpuštěni do ohraničeného prostoru, v němž podle agentury AP nebudou odpadkové koše ani záchody.

Bezpečnost zajistí tisíce policistů, jimž pomohou služební psi a také stovky kamer i zátarasů, které mají zabránit případnému útočníkovi vjet do davu autem.

Francie rozmístí po celé zemi více než 147 tisíc členů bezpečnostních sil, kteří budou dohlížet na oslavy příchodu nového roku. Francouzské ministerstvo vnitra uvedlo, že masivní bezpečnostní opatření jsou nutná kvůli vysoké hrozbě terorismu a obavám z neohlášených protestů. K veřejnému veselí se snaží připojit i tzv. žluté vesty, napsala agentura AP.

Mimořádná bezpečnostní opatření ve Francii se zaměří na oblíbená místa pro shromažďování lidí, veřejnou dopravu, silnice a nákupní centra, dodalo ministerstvo. Pařížská policie se chystá vytvořit bezpečnostní bariéru kolem třídy Champs-Elysées, tedy místa, kde se každoročně konají oslavy příchodu nového roku.

Na místě se očekává také další shromáždění hnutí žlutých vest. Doposud protesty hnutí proti daňové a sociální politice francouzské vlády provázely střety s policií a výtržnosti. Při oslavách příchodu roku 2018 ve Francii gangy zapálily více než tisíc aut a proběhly i další výtržnosti.

TRUMP V GOLFOVÉM KLUBU SLUŽEBNÉ NAČERNO

Už toho máme dost, řekly si dvě čtyřicátnice původem z Latinské Ameriky a rozhodly se promluvit o tom, jak v golfovém resortu amerického prezidenta Donalda Trumpa pracují načerno. Případem se zabývá žalobce i FBI.

Případ bije do očí zejména proto, že prezident Donald Trump ostře vystupuje proti nelegálnímu zaměstnávání a od svého nástupu do úřadu prosazuje protekcionistická opatření, která naopak chrání americký pracovní trh. Svědectví žen však vede k podezření, že sám zaměstnává lidi načerno. Informoval o tom listy New York Daily News a The New York Times.

Podle médií až pět zaměstnanců nebo bývalých pracovníků Trumpova národního golfového klubu v Bedministeru ve státě New Jersey připouští, že v klubu pracovali „bez papírů“. Nadřízený jim opatřil falešná čísla sociálního pojištění a zelené karty. Obviněním se zabývá úřad generálního prokurátora v New Jersey a také federální úřad pro vyšetřování zločinů FBI.
Obhájce nelegálů Anibal Romero uvádí, že v případě ženy z Guatemaly Victoriny Moralesové (45) nadřízený použil k padělaným dokumentům jeho fotografii z legitimace do klubové prádelny. Číslo sociálního pojištění nefiguruje ve veřejných záznamech a je tedy pravděpodobné, že je falešné.

Victorina Moralesová podle listu The New York Times pracuje v Trumpově golfovém resortu od roku 2003 jako služebná. Pět let připravovala miliardáři postel, umývala jeho toaletu a čistila od prachu jeho golfové trofeje. A za svou práci dokonce získala od komunikační agentury Bílého domu vyznamenání. Nelegálně si v USA vydělává už od roku 1999.
Moralesová potvrdila, že není jediná, kdo pro Trumpa pracuje na černo. Podobně to měla kolegyně z resortu Sandra Diazová, šestačtyřicetiletá rodačka z Kostariky. I ona nefigurovala v oficiálních dokumentech, přestože v golfovém resortu pracovala v letech 2010 až 2013. Podle zmíněných dvou žen bylo nelegálů mezi Trumpovými lidmi mnohem víc, ačkoliv jejich přesný počet neuvedli. „Je tam hodně lidí bez papírů,“ popsala Diazová a dodala, že osobně ví o několika dalších případech lidí, zaměstnaných načerno.

Mezi elitou a ponížením

Ženy, které nevládnou angličtinou a nemohou mít v USA ani řidičský průkaz, se dostaly jako málokdo do blízkosti nejvyšších politických a byznysových kruhů. Jenomže v posledních letech v nich převládlo znechucení nad tím, jak negativně se Trump a jeho administrativa staví k pracovníkům ze zahraničí. A rozhodly se proto o nelegálním zaměstnávání promluvit veřejně.

„Jsme unavené zneužíváním, urážkami a způsoby, jak se o nás vyjadřuje, přestože ví, že jsme mu tady pomáhaly vydělat peníze,“ řekla Moralesová listu The New York Times a dodala, že zkušenost „vypálí“ ven, aby musel Trump čelit tomuto ponížení.

Když v čase probíhající prezidentské kampaně Trump otevíral nový luxusní hotel Trump International Hotel ve Washingtonu, chlubil se novým elektronickým kontrolním systémem E-Verify, který měl být pojistkou proti zaměstnávání nelegálních imigrantů. „Nemáme v práci jediného nelegálního přistěhovalce,“ řekl tehdy. Není však žádný důkaz o tom, že by buď prezident Trump osobně nebo jeho holding Trump Organization, zastřešující zhruba pět set firem miliardáře, o nelegálních zaměstnancích věděli.

SPOR O ZEĎ USA UZAVŘEL ÚŘADY

Od 22. prosince funguje část amerických federálních úřadů v omezeném režimu. Senátem totiž neprošel jejich dočasný rozpočet kvůli požadavku prezidenta Donalda Trumpa, aby obsahoval také pět miliard dolarů na stavbu zdi na hranici s Mexikem. Úřady zůstaly bez peněz, kromě nucených dovolených zaměstnanců se také nepublikují důležitá ekonomická data.

Americké federální úřady se za vlády Donalda Trumpa ocitly už potřetí ve stavu, označovaném termínem „government shutdown“ (přerušení provozu vlády, pozn. red.). Ten nastává, pokud americký Kongres nebo prezident neschválí zákon o jejich financování. Kámenem úrazu se v posledním případě stal spor o zeď na jižní hranici USA.

Na její vybudování chce Trump pět miliard dolarů (113 miliard korun), přičemž jeho požadavek byl součástí návrhu dočasného rozpočtu pro část federálních úřadů. Ten navrhla Sněmovna reprezentantů, v níž má do 3. ledna většinu Republikánská strana. Aby však návrh prošel i Senátem, bylo zapotřebí 60 hlasů ze 100, a tolik hlasů v této komoře Republikáni nemají.

Opoziční Demokraté stavbu zdi odmítají a na bezpečnost na hranicích jsou podle jejich senátního lídra Chucka Schumera ochotni dát maximálně 1,3 miliardy dolarů. Donald Trump však na „své“ zdi trvá, jelikož byla jedním z hlavních slibů jeho předvolební kampaně. A je ochotný ji prosadit i za cenu, že část federálních úřadů bude dočasně mimo provoz.

Neplacené volno pro 400 tisíc úředníků

To pro mnohé státní zaměstnance znamená práci bez nároku na odměnu nebo neplacené volno. A chybějící mzdy úředníků mají podle Scotta R. Bakera, profesora ekonomiky na Severozápadní univerzitě v Illinois, zásadní dopad na americkou ekonomiku. Kvůli současnému stavu se ocitlo na nucené dovolené zhruba 400 tisíc amerických státních zaměstnanců.

„Jelikož spotřebitelské utrácení představuje zhruba 70 procent americké ekonomické aktivity, tak i část zaměstnanců bez mzdy může mít v krátkodobě vliv na zpomalení ekonomiky,“ píše Baker ve svém článku pro server TheConversation. Argumentuje srovnáním s podobnou situací v roce 2013, kdy byly úřady bez peněz přes dva týdny. Na nucenou dovolenou muselo tehdy odejít 800 tisíc úředníků.

Nefunkční instituce mají vliv i na hrubý domácí produkt Spojených států. Společnost Standard & Poor‘s zabývající se finančními analýzami a výzkumy odhaduje, že každý týden momentálnho nouzového režimu snížuje americký HDP o 1,2 miliardy dolarů. To však představuje pouze zlomek jeho roční hodnoty, která činí téměř 20 bilionů dolarů.

Dopady na jednotlivé pracovníky však mohou být závažnější. Neplacené volno totiž přišlo ve svátečním čase před koncem roku, kdy jsou výdaje většiny domácností nejvyšší. „Ti, kteří žijí od výplaty k výplatě mohou mít problém,“ píše deník The New York Times.

Berňák v nouzovém režimu

Podle agentury AP se bez práce dočasně ocitlo zhruba 40 tisíc zaměstnanců bezpečnostních složek, téměř všichni pracovníci NASA, zaměstnanci stavebních úřadů a 40 tisíc lidí z amerického ministerstva obchodu. Domazůstalo i 16 tisíc zaměstnanců amerických národních parků.

Na nucenou dovolenou rovněž odešlo zhruba 52 tisíc zaměstnanců vládní agentury IRS, zodpovědné za výběr daní. To zpomalí vyřizování daňových přiznání, auditů, ale také vypracovávání stovek tisíc ekonomických analýz.

A právě zpoždění vydávání některých informací pro investory považují mnozí analytici za jeden z největších problémů způsobených současnou situací. Akciové trhy mají totiž za sebou značně turbulentní prosinec a opoždění publikací některých důležitých indikátorů je v blízké budoucnosti neuklidní.

Například na stránkách americké agentury pro sčítání lidu USCB svítí, že kvůli selhání federálního financování se její stránky neaktualizují. Agentura přitom vydává klíčové statistiky o HDP, inflaci či prodejích nemovitostí, což jsou ukazatele pozorně sledované investory a legislativci, uvádí agentura Reuters.

Pokud současný stav přetrvá i v novém roce, mohlo by to ohrozit i publikaci dalších důležitých ekonomických dat jako například stavební výdaje či průmyslové objednávky. Pokud by se situace nevyřešila do 8. ledna, tak by se podle agentury AFP ohrozilo publikování zásadních informací o obchodu, které jsou pro trhy obzvlášť důležité v současné situaci poznamenané zaváděním dovozních cel Trumpovou administrativou.

Ty obzvlášť tvrdě dopadají na americké farmáře a současný stav, kdy funguje část federálních úřadů v nouzovém režimu, jejich problémy jenom prohlubuje. „Farmářům zasaženým obchodní válkou s Čínou by se mohlo prodloužit čekání na podporu od amerického ministerstva zemědělství zatímco poskytování nových úvěrů pro zemědělce je přerušené,“ píše agentura AP.

KLDR OBCHÁZÍ MEZINÁRODNÍ SANKCE

Mezinárodní sankce a sankce USA, jejichž cílem je donutit Severní Koreu, aby se vzdala jaderného programu, omezily přístup Pchjongjangu ke světovému finančnímu systému. KLDR se tudíž, podle amerických úřadů, uchýlila k nezákonnému řešení, píše list The Wall Street Journal. Severokorejci nalezli způsob, jak peníze přepírat i přes americké banky. Zasedání severokorejské vlády v Pchjongjangu. Ve středu sedí Kim Čong-un, nad ním je velký portrét jeho otce KIm.

Vzorec, který Severokorejci v posledních letech několikrát použili, ukazuje, jak země vytvořila stínový alternativní finanční systém, který jí umožňuje pokračovat v podnikání na globální scéně.

Například africká dřevařská firma, kterou KLDR kontroluje, vydělala 100 tisíc dolarů (2,25 milionu Kč) prodejem dřeva čínskému podniku. Pchjongjang potřebuje peníze na úhradu ropy a jiných důležitých produktů od zahraničních dodavatelů. Požádá tedy čínského zákazníka, aby peníze poslal obchodníkovi s komoditami v Singapuru, a ten je pak použije na nákup zboží v zastoupení KLDR. Vyplývá to ze stížnosti americké prokuratury z minulého měsíce. Svět nemá ani ponětí, že v obchodu figuruje Severní Korea.

Manévry v účetnictví i na moři

Představitelé USA, OSN, vyšetřovatelé a experti, kteří sledují peněžní toky, tvrdí, že Pchjongjangu se daří kupovat a prodávat produkty, včetně ropy, uhlí a tabáku, navzdory pravidlům, jejichž cílem je vyřadit ho z dolarových obchodů.
Tyto machinace jsou stěžejní pro snahy režimu Kim Čong-una vyhnout se sankcím USA a OSN a udržet ekonomiku země nad vodou. List The Wall Street Journal už dříve popsal, jak Severní Korea kvůli přepravě zboží organizuje složité lodní manévry, spoléhá na firmy, že zamaskují její aktivity, a vydělává miliony dolarů poskytováním vojenského výcviku a počítačových služeb.

S ohledem na sankce a tlak na nadnárodní banky kvůli praní špinavých peněz je jedním z největších problémů Severní Koreje pohyb dolarů po světě. Pchjongjang to řeší tak, že výdělky drží v rukou zahraničních společníků, jejichž vazby na KLDR jsou skryté. Jak uvedl právník Joshua Stanton, který se podílel na vypracování sankcí vůči KLDR, jen malá část peněz vstupuje do Severní Koreje, většina je v zahraničních bankách a pohybuje se kolem KLDR.

V jedné kauze se například americká prokuratura snaží zabavit finanční prostředky, které jsou v držení americké banky. Jde o platby od firmy registrované v Hongkongu za severokorejský parafínový vosk, který byl údajně dodán ruské společnosti, jež Pchjongjang zásobuje ropou. V dalším podobném případu KLDR měla využívat čínského dovozce uhlí, který jí dlužil peníze, k úhradě komunikačního zařízení čínské společnosti ZTE.

Představitelé amerických bank ale tvrdí, že navzdory procesům, které mají nastavené pro praní špinavých peněz, může být těžké zastavit transfery spojené se Severní Koreou, protože jako zúčtovací banky nemají přímou vazbu s firmami, které Pchjongjangu pomáhají. Tyto transfery pocházejí z bank vně USA, v řadě případů z Číny.

Podle zjištění federálního soudu z roku 2017 prošlo v předchozích deseti letech osmi americkými bankami 700 milionů dolarů spojených s jednou čínskou sítí, jednající v zastoupení Pchjongjangu.

Severní Korea se stále častěji uchyluje k praxi, kdy transfery rozděluje na menší částky, aby bylo obtížnější je vystopovat, a zlepšuje se také ve falšování dokumentů, které bankám předkládá, uvádějí američtí vyšetřovatelé. Když je společnost, která pro KLDR pracuje, sankcionovaná, Pchjongjang si najde nebo vytvoří novou.

V MAGNITOGORSKU SE ZŘÍTIL DŮM

Nejméně tři mrtvé si v pondělí ráno vyžádala exploze zaviněná nejspíše plynem v obytném domě v ruském Magnitogorsku. Čtyři lidi se podařilo vyprostit z trosek živé, dalším osmi zraněným stačilo ošetření na místě. Osud dalších 79 lidí je zatím neznámý, uvedla agentura Interfax.

Po výbuchu se zhroutila část desetipodlažního domu. Pátrání v troskách pokračuje. „Podle mých údajů byli zatím vyproštěni čtyři lidé, včetně jednoho dítěte,“ řekl televizi Rossija 24 mluvčí ministerstva zdravotnictví Maxim Raděckij. Tito čtyři zranění, včetně dítěte, byli podle něj hospitalizováni.

V Magnitogorsku, který leží na Uralu na předělu evropského a asij

ského Ruska a má více než 415 tisíc obyvatel, vyhlásil gubernátor Čeljabinské oblasti Boris Dubrovskij stav nouze.
Ruský prezident Vladimir Putin na místo podle americké stanice CNN vyslal ministryni zdravotnictví Veroniku Skvortsovou.

Bouře se přehnala v sobotu přes východní část ostrova Visayas a oblasti Bicol, která tvoří jihovýchodní cíp hlavního filipínského ostrova Luzon. Vítr provázející bouři nebyl dost silný na to, aby spadala do kategorie tajfunu, ale přinesla s sebou silný déšť, který způsobil povodně a na mnoha místech také sesuvy podmáčené půdy.

Právě to, že bouře nedostala označení tajfun, se podle místních úřadů mohlo paradoxně podepsat na vysokém počtu obětí - lidénechtěli přerušovat svátky a evakuovat se kvůli „obyčejné bouři“, když nebylo vydáno varování před tajfunem.
Filipíny každý rok zasáhnou zhruba dvě desítky tajfunů, které si vyžádají stovky obětí. Zatím nejsmrtelnější byl v listopadu 2013 tajfun Haiyan, který si vyžádal více než 7350 mrtvých nebo pohřešovaných.

LÉKAŘI ČR POMÁHAJÍ NA SVĚT DĚTEM ŽEN Z CIZINY

Francouzka Céline chtěla mít se svým mladším partnerem dítě, kvůli problémům se však rozhodli pro umělé oplodnění. Doma ji odmítli, a tak za dítětem vyrazila za hranice. A vybrala si Prahu. Na české kliniky asistované reprodukce přitom jezdí čím dál více cizinek.

Šestačtyřicetiletá asistentka Céline a její sedmadvacetiletý partner, malíř Anthony, svůj příběh popsali francouzskému deníku Le Figaro. Pro Prahu se při hledání kliniky asistované reprodukce rozhodli především proto, že doma ve Francii už je žena příliš stará na to, aby mohla umělé oplodnění podstoupit.

Odmítnout právo na umělé oplodnění má svou logiku, myslí si lékař

Podle tamních zákonů ženě nesmí být více než 43 let. „Na internetu jsme se dívali na několik zemí. Překvapilo mě, že i v Maroku mohou ženy umělé oplodnění podstoupit až do padesáti let,“ vypráví. Problém přitom není na její straně, navzdory několika prodělaným potratům. Poté, co se nechal vyšetřit i její partner, lékaři zjistili, že je neplodný.
Matka tří dospělých dcer z předchozího vztahu říká, že si přála blonďaté dítě s modrýma očima. Tedy takové, které se jí bude co nejvíce podobat i přesto, že nebude její. Přestože je stále plodná, se totiž Céline nakonec rozhodla pro vajíčka od dárkyně.

„Při použití mých bych zaplatila 12 tisíc eur. Navíc mi lékaři vzhledem k mému věku řekli, že by to bylo příliš riskantní a dítě by mohlo mít Downův syndrom,“ říká s tím, že před zákrokem na kliniku s partnerem poslali své fotografie, aby se hledání budoucího blond dítěte usnadnilo. Z nabízených charakteristik dárkyň si pak vybrali tu pravou.

Za celý proces zaplatili šest tisíc eur (155 tisíc korun). „Vybrali jsme si tuto zemi kvůli ceně, schopnostem, rychlosti zákroku a hlavně kritériím,“ přiznává žena. Česko je přesvědčilo i proto, že na rozdíl od Španělska sem kvůli zákroku nemusela jezdit víckrát a všechno se odehrálo v jednom týdnu. „V Česku navíc ženy nemohou vajíčka darovat více lidem, na rozdíl od ostatních zemí v Evropě,“ dodává žena, která svou čtvrtou dceru porodí počátkem února.

„Myslel jsem si, že nikdy nebudu mít děti. Měli jsme strach, co na náš odjezd řekne naše okolí. Ale už jsme překonali tolik zkoušek a ostudy kvůli našemu věkovému rozdílu, že tato cesta byla dalším logickým krokem. Můžu žít bez výčitek,“ uzavírá Anthony.

Za umělým oplodněním míří do Česka stále více cizinek, nejvíce Britky a Němky

Do Česka jezdí za umělým oplodněním čím dál více zahraničních párů. Nejčastěji přijíždějí z Německa, Velké Británie, Itálie a Francie. Kromě kratší čekací doby sem cizinky táhnou i české anonymní dárcovské programy, vysoká kvalita léčby či osobní důvody, ale i nižší cena.

Podle statistiky, kterou zveřejnil Ústav zdravotnických informací a statistiky, podstoupily Evropanky v roce 2015 v Česku 2 510 cyklů mimotělního oplodnění, což je o více než třetinu více než před pěti lety (1 607).

Počet cyklů žen mimoevropského původu také strmě stoupl. V roce 2010 se jich v Česku pokusilo otěhotnět 188, o pět let později už 621. „Často jde o zkušené pacienty, kteří si již prošli několika neúspěšnými cykly a proto hledají alternativu v zahraničí,“ popsal pro iDNES.cz Ondřej Šebestík z kliniky IVF Cube.

NESCHOPNÉ VEDENÍ EU, V LAMANŠSKÉM PRŮLIVU SE HROMADÍ UPRCHLÍCI

Šestnáct lidí zadržela na palubě rybářské lodě francouzská pobřežní stráž den před vánočními svátky. Čtyřicet dalších zachytili britští kolegové na Boží hod. O dalších 20 se den po svátcích v Lamanšském průlivu podělily obě strany. Obrázek dříve obvyklý ve Středozemním moři se stal nyní rutinou i mezi Francií a Británií.

Pokusy o to, aby se migranti vměstnali na korby kamionů mířících z Franciedo Británie, samosebou neustávají. O tom vědí své i čeští řidiči (například Do českého kamionu vniklo 14 migrantů. Britové řidiče obvinili z pašování). Zkouší se to i v nákladních lodích, případně trajektech. Hraniční kontroly jsou ovšem čím dál přísnější, ochota propašovat lidi s vidinou vysokých trestů vězení je naopak stále menší.

Migranti, kteří se hromadí na francouzské půdě, ale myslí si, že jim bude ještě lépe v Británii, se proto pokoušejí i o snadněji proveditelnou, i když nebezpečnější cestu. Drtivá většina ji zažila ve Středozemním moři. Po útrapách trvajících stovky až tisíce kilometrů jim najednou třiceti až čtyřicetikilometrová vzdálenost musí připadat mnohem snadnější.
Jenže zimní období v Lamanšském průlivu je mnohem krutější. Prudké poryvy téměř neustálého větru a náhle se zvedající vlny, které mohou dosahovat mnoha metrů, mohou snadněji čluny převrátit. Kdo skončí v ledové vodě, si koleduje o rychlé podchlazení.

Cesta přes Lamanšský průliv je pro migranty extrémně nebezpečná i v důsledku velké hustoty lodní dopravy. S nadsázkou lze říci, že je tato mořská trasa jakousi dálnicí D1 pro nákladní lodě.

Migranti přitvrdili. Nigerijci málem unesli loď, aby se dostali do Británie

Úřady tak jako ve Středozemním moři zjišťují, že hlavní vliv na to opět mají pašeráci lidí. „Máme důkazy, že za těmto ilegálními pokusy malých lodích přeplout Lamanšský průliv jsou organizované kriminální gangy,“ citoval zpravodajský web BBC mluvčího ministerstva vnitra. Podle něj britské úřady úzce spolupracují s francouzskými partnery, aby dopadli členy těchto gangů, které „využívají zranitelné lidi a riskují jejich životy“.

Podle úředních údajů lidé mířící do Británie jsou daleko častěji ekonomičtí migranti než uprchlíci. I když o bezpečnosti z evropského úhlu pohledu se dá v zemích původu hovořit jen těžko. Například čtyřicetičlenná várka zachycená v Lamanšském průlivu o Vánocích pochází z Iráku, Íránu a Afghánistánu. Drtivou většinu zpravidla tvoří muži. /r/