iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Zemětřesení u Filipín, úřady varovaly před tsunami

Po silném podmořském zemětřesení o síle 6,9 u jihofilipínského ostrova Mindanao vydaly úřady varování před nebezpečnými vlnami pro část Filipín a Indonésie, později jej ale odvolaly. Nejsou zprávy o žádných raněných nebo materiálních škodách. Podle americké geologické služby USGS otřesy nastaly asi 193 východně od města General Santos v hloubce 60 kilometrů.

Pacifické středisko varování před tsunami nejprve upozornilo na možný výskyt nebezpečných vln v okruhu 300 kilometrů od epicentra v části Indonésie a Filipín. Později upřesnilo, že vlny by měly být pouze necelých 30 centimetrů vysoké a dorazit by měly k pobřeží Indonésie, Filipín a Palau. Za zhruba dvě hodiny po zemětřesení varování odvolaly. Zemětřesení pocítili lidé v několika provincích na jihu Filipín. V rámci preventivních opatření úřady obyvatelům doporučily vyhnout se pobřežním oblastem v provincii Davao Oriental.

Indonésie letos zažila dvě ničivé vlny tsunami. Na konci září si neštěstí na ostrově Sulawesi vyžádalo až sedm tisíc obětí. Minulý týden tsunami udeřila na pobřeží z obou stran Sundského průlivu, který leží mezi ostrovy Jáva a Sumatra. Vlna si vyžádala nejméně 429 mrtvých. Dalších 154 lidí se pohřešuje. Zraněno bylo na 1 500 lidí. Souostroví Filipín kopíruje Tichomořský lem, nazývaný také Ohnivý kruh. Setkávají se tam tektonické desky, takže zemětřesení jsou tam častá.

RUSKO MERKELOVÉ: KYJEV PORUŠUJE LIDSKÁ PRÁVA

Ruské ministerstvo zahraničí v sobotu dotčeně reagovalo na páteční výroky německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona týkající se rusko-ukrajinského incidentu v Kerčském průlivu a Ruskem okupovaného Krymu. Ministerstvo prohlásilo, že Německo a Francie by se místo „poučování“ Ruska o lidských právech měly podívat na to, jak tato práva porušuje Kyjev.

„Místo snahy poučovat Rusko, vyzýváme naše partnery..., aby obrátili pozornost na do očí bijící fakta o tom, že Kyjev hrubě porušuje lidská práva a ty svobody, na nichž tolik záleží ‚kolektivnímu Západu‘,“ uvedlo podle agentury TASS ministerstvo zahraničí.

Ruská diplomacie také obvinila státy Evropské unie z uplatňování zjevných dvojích standardů vůči Rusku. Místo toho by se „naši partneři“ měli zaměřit „na skutečné problémy, které vytvářejí jejich ‚kyjevští chráněnci‘ evropské bezpečnosti a stabilitě“.
Za nesmyslné ministerstvo označilo pokusy zpochybnit právní status Krymu a Sevastopolu jako subjektů Ruské federace. „Rusko bude i nadále tvrdě hájit svou svrchovanost a zastavovat pokusy o jakékoli provokace,“ zdůraznilo.

Zároveň uvedlo, že Rusko „nadále zajišťuje svobodnou plavbu“ Kerčským průlivem „v souladu se stávajícími rusko-ukrajinskými dohodami, vnitrostátními právními předpisy a příslušnými mezinárodními normami“. Ovšem ministerstvo zároveň upozornilo, že „samozřejmě s přihlédnutím k reálným bezpečnostním rizikům, hrozbám a možným provokacím ze strany Ukrajiny a jejích západních přátel“.

Ukrajinský parlament schválil výjimečný stav, který navrhl Porošenko

Merkelová a Macron v pátek vyzvali Rusko, aby propustilo ukrajinské námořníky, které zajalo minulý měsíc i s jejich loděmi v Kerčském průlivu mezi Azovským a Černým mořem, což Moskva odmítá. Podle ní 24 zadržených námořníků nelegálně překročilo ruské hranice a bude s nimi naloženo podle ruského práva. Ukrajina Rusko v souvislosti s tímto incidentem obvinila z agrese.

„Žádáme bezpečnou, svobodnou a nerušenou plavbu pro všechny lodě Kerčským průlivem a okamžité a bezpodmínečné propuštění všech nezákonně zadržených ukrajinských námořníků“ uvedli Merkelová a Macron ve společném prohlášení. Vyjádřili také „velké znepokojení nad stavem lidských práv na Krymu, anektovaném Ruskem v rozporu s mezinárodním právem“.

V SIBIŘSKÉM JAKUTSKU ZÁVISLÍ NA VODĚ ZE ZMRZLÝCH ŘEK

Sibiřský region Jakutsko se nachází téměř pět tisíc kilometrů vzdušnou čarou od Moskvy. Je to největší z republik Ruské federace a jedna z nejchladnějších oblastí na světě. Mnozí obyvatelé menších obcí jsou zde závislí na získávání pitné vody ze zamrzlých řek, na vodovody nebo kanalizaci se totiž příliš spolehnout nemohou.

Innokentij Tobonov zaboří svou harpunu do dlouhého bloku ledu, který pak jeho kolegové vytahují z ledových vod řeky a nakládají na traktor. Tento blok bude celou zimu zásobovat pitnou vodou jednoho z obyvatel sibiřské vesnice Oj, píše agentura AFP.

Jakutsko, ležící na severovýchodě Sibiře, je největším regionem v Rusku a nejchladnější oblastí na světě. Pro vesnice jako je Oj jsou bloky ledu hlavním zdrojem pitné vody pro větší část roku. „Děláme to tak každý rok,“ říká Tobonov, z jehož obočí za minus 41 stupňů Celsia visí kousíčky ledu.

Vrtání studní je příliš drahé vzhledem k silné vrstvě věčně zmrzlé půdy. Pokud jde o přívod vody z řeky Leny, je k dispozici jen dva a půl měsíce za rok. Jinak je kanalizace zmrzlá, a když konečně roztaje, je voda dlouho plná usazenin.

Většina obcí v Jakutsku nemá zařízení na čištění vody. Zbývá tedy led, nejčistší zdroj pitné vody. Vesničané jej získávají v listopadu a v zimě skladují venku, většinou vysoko uložený, aby k němu nemohli psi.

Led si místní schovávají do sklepa

Když začne být tepleji, vesničané umísťují bloky ledu do sklepů, jejichž zdi z věčně zmrzlé půdy vytvoří prostředí jako v ledničce. „Je to fyzicky namáhavá práce. Zvlášť když je led půl metru silný,“ vysvětluje Tobonov, člen místní rady v obci Oj. Odhaduje, že malá domácnost potřebuje asi deset krychlových metrů vody, aby pokryla svou zimní spotřebu.
Číňané potichu kácejí Sibiř. Z tajgy se stává pustina, hrozí katastrofa

„Používáme tuto vodu k pití a k vaření. Je to velmi praktické,“ uvádí Pelageja Semjonovová a pozoruje tým dodavatelů ledu, kteří vykládají jeden blok před jejími dveřmi. „Voda z ledu je čistší a má lepší chuť než voda z kohoutku. Ve městě je z vody cítit chlór a tady někdy zase ropa,“ dodává.

Není to však všelék. „Zdá se, že jí chybějí minerály,“ říká Semjonovová. Pití výhradně vody z ledu může totiž vést k nedostatku minerálních solí, protože obsahuje jen velmi málo vápníku a hořčíku.

Málo osídlené Jakutsko, nazývané rovněž Sacha, je známo jako země jezer: je jich přes 800 000, téměř tolik co obyvatel. Právě odsud se získávají bloky ledu, které obyvatelé potřebují. Jakékoli znečištění se tedy přímo odrazí na jejich každodenním životě.

Z nerostného bohatství místní nemají téměř nic

Přestože jakutské podzemí hýří zlatem, ropou a uhlím a region je největším producentem diamantů na světě, obyvatelé z toho mají jen málo. „Dáváme hodně Rusku, ale místní obyvatelstvo nedostává příliš nazpět,“ říká Valentina Dmitrijevová stojící v čele nevládní ekologické organizace Eyge se sídlem v metropoli regionu, městě Jakutsk.

Průmysl může mít navíc těžké dopady na život vesničanů. V srpnu se tu protrhlo několik přehrad postavených jedním z největších producentů diamantů na světě, firmou Alrosa. Obce kolem řeky Viljuj nemohly používat její znečištěnou vodu.
Podle ředitele Alrosy však množství znečišťujících látek ve vodě zůstalo v normě. Ruské úřady vyčíslily škody v povodí řeky Viljuj na 22,1 miliardy rublů (asi 7,25 miliardy Kč). Uvedly ovšem, že za ně Alrosa nezodpovídá, neboť šlo o přírodní katastrofu: vydatné deště.

Místní komunity jsou však přesvědčeny, že firma neštěstí způsobila, protože přemístila bez povolení podél řeky vytěžený materiál. „Lidé trpí takovými incidenty, protože žijí tradičním způsobem. V Jakutsku se lidé více zajímají o životní prostředí, neboť jsou na přírodě závislí,“ soudí Valentina Dmitrijevová.

Ačkoli některé infrastruktury, jako jsou dodávky plynu, dorazily až do vesnic jako je Oj, obyvatelé se stejně musejí učit žít pro případ výpadku dodávek. „Nezapomínáme na naše tradice. Učíme chlapce, jak získávat led, jak kácet stromy, lovit a rybařit. Musíme být schopni přežít v extrémních situacích,“ zdůrazňuje Innokentij Tobonov.

THE TIMES: DIPLOMATÉ BRITŮ KVŮLI BREXITU VÍCE OPILÍ

Přes sto let starý vinný sklep britské vlády byl letos během vypjatých jednání o brexitové dohodě opět „plně vytížen“, napsal deník The Times. Údaje zveřejněné ministerstvem zahraničí, které sklep spravuje, totiž ukázaly, že konzumace vína z vládní zásobárny v roce 2018 vzrostla oproti minulému roku o pětinu.

Celkem se vypilo 3935 lahví vína a tvrdého alkoholu. Vládní vinný sklep je chudší mimo jiné o 20 lahví Château Grand-Puy-Lacoste ročník 1990, které se prodává za 150 liber (asi 4300 korun) za lahev.

„Výroční zpráva (ministerstva zahraničí) ale bohužel neupřesňuje, kdo kterou lahev vypil,“ konstatoval deník. Dokument podle něj stejně tak neuvádí, že ke zvýšené spotřebě přispěly rozhovory o odchodu Spojeného království z Evropské unie. „Vyšší konzumaci místo toho připisuje nízké spotřebě v předchozím roce a letošnímu setkání hlav Společenství (Commonwealthu),“ napsal The Times.

Vyšší spotřeba vína ovšem podle listu nejde na rozdíl od ostatních výdajů souvisejících s brexitem na vrub daňových poplatníků, neboť vládní sklep je finančně soběstačný. Od roku 2012 získává peníze na nové přírůstky prodejem vzácných vín.

Některá nově zakoupená vína jsou tak určená k okamžitému vypití, zatímco jiná budou ve vládním sklípku zrát a později budou se ziskem prodána. Vína ve vládním sklepě, který se nachází v suterénu rezidence Lancaster House, nyní mají hodnotu asi 3,2 milionu liber (přes 91 milionů korun).

Britský bulvární deník The Daily Mail napsal, že ze servírovaných lahví bylo 57 procent vína z Anglie a Walesu. Bývalý ministr zahraničí a podporovatel brexitu Boris Johnson údajně nazýval domácí víno brexitovým džusem a nadšeně jej podával během svého působení v úřadě. Na stoly během různých jednání se však dostával i koňak, gin a whisky.
Obsah sklepa byl využíván i dávno před brexitem. Napomáhal také k hladkému chodu diplomacie během dvou světových válek i v období konce britského impéria. Po vypuknutí druhé světové války uložili Britové do sklepa zabavená vína z německé ambasády, připomněl list Daily Express.

Deník Financial Times v září 2016 uvedl, že vlastní vinný sklep má i Evropská unie. Tehdy prý čítal 42 tisíc lahví vína, koňaku i jiných lihovin. Londýn si v rámci brexitu hodlá nárokovat svůj podíl i z tohoto majetku, dodal list. Podle něj by Británie mohla legitimně chtít kolem pět tisíc lahví vína a 250 lahví lihovin.

OBJASNĚNOST V USA NEJHORŠÍ OD 60 LET

Policejní oddělení napříč USA vykazují čím dál menší pravděpodobnost, že úspěšně uzavřou případy znásilnění. Míra objasněnosti podle údajů FBI loni klesla na nejnižší úroveň od 60. let. Může to být zčásti způsobeno větší ochotou policie správně klasifikovat případy znásilnění a nechat je otevřené, i když je malá naděje na vyřešení.

Současná čísla neodpovídají vzestupu hnutí #MeToo, které povzbuzuje oběti sexuálního násilí, aby promluvily. Podle odborníků statistika odráží skutečnost, že na vyšetřování sexuálních útoků se nevynakládá dost prostředků v době, kdy se svěřuje více obětí. Hodně policejních útvarů je přetíženo.

Policie v roce 2017 úspěšně uzavřela pouze 32 procent případů znásilnění v celostátním měřítku. To je u násilných trestných činů druhý nejhorší výsledek po loupežích. Statistika vykazuje pokles z přibližně 62 procent objasněných znásilnění v roce 1964, a to i přes pokrok, jaký představují například testy DNA.

Záhada vyvolala diskusi mezi experty. Někteří připisovali klesající míru objasněnosti zastaralému přístupu k vyšetřování.
„Se všemi novými technologiemi - a navíc drtivá většina obětí zná útočníka - by objasněnost měla být mnohem vyšší,“ uvedl někdejší policejní seržant Joseph Giacalone, který nyní vyučuje na univerzitě. „Působí to skoro tak, jako kdyby nás forenzní věda a DNA tahaly dolů,“ dodal.

Odborníci se shodují, že sexuální napadení představuje pro policii jeden z nejzapeklitějších oříšků. Mnohdy chybějí svědci a fyzické důkazy. Značná část případů je nahlášena měsíce i roky po činu. Odhaduje se, že jen třetina znásilnění bývá ohlášena.

Pokles objasněnosti by mohl znamenat, že vyšetřovatelé na některých místech konečně řádně klasifikují znásilnění, říká Kim Lonswayová z organizace End Violence Against Women International, založenou bývalou policistkou. „Může to být známka pozitivních změn,“ uvedla.

Odložené případy

Než aby uspěchaně uzavřely obtížně vyřešitelné případy, některá policejní oddělení je začaly „pozastavovat“, což ponechává otevřenou možnost, že by někdy mohlo dojít k zatčení. Údaje od FBI nezachycují kompletně, jak často násilníci stanuli před soudem. Obsahují i případy, kdy policie uzavře vyšetřování bez vznesení obvinění: třeba oběť přestala spolupracovat, anebo podezřelý zemřel.

Například policie v Detroitu loni vyšetřovala 664 znásilnění, ale podle údajů státu Michigan jen 44 podezřelých zatkla. Dalších 15 případů bylo uzavřeno z jiných důvodů. To dalo Detroitu míru objasněnosti 8,9 procenta, ačkoli jen v 6,6 procentech případů policie zadržela pachatele.

Nahlásit znásilnění bylo marné. Americká policie stovkám žen zničila důkazy

Sam Gaspardová uvedla, že když v roce 2011 oznámila, že byla sexuálně napadena, policie ve Woodbury v Minnesotě neměla pocit, že to je něco naléhavého - útok ohlásila více než po roce a nemohla si vzpomenout na přesné datum. Policejní velitel Steve Wills potvrdil, že vyšetřovatelé „nemají důvod nevěřit“ Gaspardové, ale rozhodli se případ odložit, protože nejsou s to usvědčit údajného útočníka.

Podle údajů FBI objasněnost případů znásilnění mírně poklesla v 60. letech, po většinu 70., 80. a 90. let se držela skoro na úrovni 50 procent, než začala setrvale klesat. V roce 2013 FBI rozšířila definici znásilnění o orální sex a přepadení mužů. Poté počet případů stoupl z průměrných 84 500 v letech 1995 až 2012 na 126 400 v roce 2016. Objasněnost
spadla z 38 na 32 procent.

SOPKA KRAKATOA SE SCVRKLA, DALŠÍ TSUNAMI SLABŠÍ

Indonéský vulkán Krakatoa, z něhož se po nedávné erupci velká část zřítila a způsobila tak vražednou přívalovou vlnu, přišel během posledního týdne o dvě třetiny výšky a objemu. Zjistili to vědci ze satelitních snímků, napsal web BBC. Scvrknutí stále neklidné sopky znamená, že případná nová tsunami by byla slabší, uvedl list The Washington Post.

Většina z chybějící masy se podle výzkumníků sesula najednou, což vysvětluje vznik ničivé, až pětimetrové vlny tsunami, která si vyžádala stovky obětí. Indonéská agentura pro katastrofy potvrdila přes 400 mrtvých. Stále se pohřešuje dvacet lidí a více než čtyřicet tisíc dalších bylo nuceno opustit své domovy.

Vědci ze střediska pro vulkanologii a geologii PVMBG studovali radarové snímky ze satelitů EU Sentinel-1, německého TerraSAR-X i japonského ALOS-2. Radar má tu výhodu, že je schopen vidět zemi ve dne i v noci a dokáže proniknout mrakem.

Badatelé zjistili, že to, co bylo kdysi 340 metrů vysokým sopečným kuželem, má nyní jen 110 metrů. Nicméně kolik hmoty sopka ztratila 22. prosince a kolik v následujících dnech není známo. Více se vědci dozvědí, až budou moci vulkán prohlédnout, což zatím z bezpečnostních důvodů není možné.

Jedna z nejobávanějších sopek světa, Krakatoa, opět vybuchla 22. prosince večer místního času. Následná tsunami poškodila stovky budov na pobřeží z obou stran Sundského průlivu mezi ostrovy Jáva a Sumatra.
Indonéské úřady nevyloučily, že by se přívalová vlna mohla v nějaké podobě opakovat. Obyvatele proto vyzvaly, aby zůstávali kilometr od pobřeží Sundského průlivu.

V EGYPTĚ ZABILI 40 RADIKÁLŮ

Informovalo o tom egyptské ministerstvo vnitra. Káhira tak reagovala na páteční bombový útok na autobus s turisty poblíž pyramid v Gíze, který si vyžádal čtyři mrtvé. Zásah bezpečnostních složek se uskutečnil ve třech oblastech, na severu Sinajského poloostrova a v Gíze, kde bylo zabito 30 radikálů.

Ministerstvo nesdělilo, zda byli usmrcení lidé spjati s pátečním útokem. Oznámilo jen, že třicet lidí bylo zabito při zátahu na úkryty v Gíze, odkud teroristé plánovali sérii útoků na státní instituce a turistické cíle.
Deset dalších podezřelých radikálů bylo zabito na severu Sinaje, kde bezpečnostní síly bojují proti místní odnoži teroristické organizace Islámský stát (IS). Podle státní tiskové agentury MENA byli podezřelí zabiti v boji.

Výbuch bomby u autobusu se zahraničními turisty poblíž pyramid v egyptské Gíze v pátek zabil tři Vietnamce a jejich místního průvodce. Deset vietnamských turistů bylo zraněno, stejně jako jejich egyptský řidič. Je to první útok v Egyptě cílený na turisty po téměř dvou letech. K útoku se dosud nikdo nepřihlásil. /r/