iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Rusko pojistilo Krym, od Ukrajiny oddělen drátem

Rusko dokončilo výstavbu bezpečnostního plotu na pomezí anektovaného poloostrova Krym s pevninskou Ukrajinou. S odvoláním na agentury RIA Novosti a TASS o tom v pátek na svém webu informovala britská stanice BBC. Plot je více než šedesát kilometrů dlouhý, opatřený ostnatým drátem a stovkami senzorů.

Podle prohlášení ruské tajné služby FSB, z něhož cituje TASS, je stavba zamýšlena jako zábrana před pašeráky zbraní, drog, alkoholu a dalšího nelegálního zboží. Pod službu FSB spadají i ruské pohraniční složky. Ukrajinská pohraniční služba pro BBC odmítla stavbu komentovat. Pouze potvrdila, že z jejich stanovišť není viditelná.

Plot, postavený podél Perekopské šíje, izoluje poloostrov od Chersonské oblasti na pevnině Ukrajiny. Podle BBC je vybaven radiolokačními systémypodobnými těm, jimiž Rusko střeží svoji severní a východní hranici.

Na Ukrajině přitom teprve ve středu skončil válečný stav. Ten byl vyhlášen v deseti oblastech země na měsíc poté, co Rusové 25. listopadu v Kerčském průlivu na pomezí Krymu a Ruska ostřelovali a zadrželi tři lodě ukrajinského námořnictva. K propuštění 24 námořníků zadržovaných Ruskem dnes podle agentury Reuters vyzvala německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron.

Od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym a začaly boje ve východoukrajinském Donbasu, staví bezpečnostní ploty na svých hranicích i Ukrajina. Kromě plotu v Chersonské oblasti stojí po jednom plotu i v Černihivské a Charkivské oblasti, které obě hraničí právě s Ruskem.

OD LIBYE 300 UPRCHLÍKŮ VE ŠPANĚLSKU

Do jihošpanělského přístavu u města Algeciras v pátek ráno dorazila loď nevládní organizace Open Arms (Otevřená náruč) s více než třemi stovkami migrantů. Na moři strávili týden poté, co je záchranáři zachytili v třech člunech nedaleko libyjských břehů. Loď odmítly přijmout nejbližší evropské země Itálie a Malta.

„Jsou velmi spokojení, někteří začali zpívat,“ popsal jeden z členů posádky příjezd lodi do přístavu za mlhavého a chladného počasí místním médiím. Dodal, že doufá v rychlé vylodění, mezi asi 311 migranty je totiž podle něj také 139 nezletilých a 70 žen. Podle španělské vlády bude běžencům nejprve jako obvykle poskytnuta lékařská péče a poté budou identifikováni a registrováni.

Stovka z migrantů na lodi podle médií pochází ze Somálska. Ostatní jsou z dalších afrických zemí, mimo jiné Nigérie, Mali či Súdánu. Není mezi nimi žena, která krátce po nalodění porodila a kterou i s dítětem přepravil už několik hodin po nalodění vrtulník na Maltu. Chybí také čtrnáctiletý chlapec, který cestoval bez rodičů a jehož vrtulníkem odvezla už dříve italská pobřežní stráž, protože měl vážnou infekci. Stav ostatních migrantů je dobrý, uvedl dnes deník El Periódico.

Běženci vypluli před týdnem z Libye, kde mnozí z nich zažili vydírání a mučení. „Pašeráci se mnou nezacházeli jako s člověkem, vyhrožovali mi, že mě zabijí, když nezavolám rodině o další peníze,“ vzpomněla šestnáctiletá dívka Ashwaak, jejíž rodina zemřela podle ní při teroristickém atentátu v Mogadišu. „Chtěla bych studovat, abych měla nějakou budoucnost, ale také chci pomoci ostatním a varovat je, aby nejezdili do Libye, není to bezpečné místo,“ dodala Ashawaak.

Španělská vláda přijala loď organizace Open Arms poté, co ji odmítly vpustit do svých přístavů Itálie a Malta. Ty odmítají od letoška lodě nevládních organizací s migranty, protože chtějí, aby se na přijímání běženců podílely i další země EU. Italská vláda se rovněž takto snaží snížit masový příliv migrantů z Afriky, její ministr vnitra Matteo Salvini viní nevládní organizace, že naloďování migrantů u pobřeží Libye nahrávají pašerákům a nelegální migraci.

Migranti přitvrdili. Nigerijci málem unesli loď, aby se dostali do Británie

Od začátku roku zemřelo při cestě přes Středozemní moře do Evropy podle Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM) na 1300 běženců. Migranti utíkají z Afriky před násilím a chudobou ve svých zemích.

V posledních několika letech zažívaly největší příliv migrantů z Afriky a Blízkého východu Itálie a Řecko, letos připlulo nejvíce běženců touto cestou do Španělska (na 56.000). Dalších asi sedm tisíc migrantů přišlo do Španělska přes jeho enklávy v Africe Ceuta a Mellila.

TRUMPŮV EXPRÁVNÍK V PRAZE?

Někdejší osobní právník současného amerického prezidenta Donalda Trumpa Michael Cohen byl v létě 2016 v Praze, což dokazuje záznam přihlášení jeho mobilního telefonu do české mobilní sítě. Ve čtvrtek to s odvoláním na čtyři zdroje uvedla americká agentura McClatchyDC, která se věnuje politickému zpravodajství z Washingtonu.

Americká média již dříve uváděla, že Cohen do české metropole odcestoval, aby zde během americké předvolební prezidentské kampaně navázal kontakty s Kremlem. Cohen to dosud veřejně popíral a tvrdil, že v České republice nikdy nebyl.

Cohenovu přítomnost v Praze či v okolí české metropole dokládá podle McClatchyDC nejen zmíněný záznam přihlášení jeho telefonu do české sítě, ale také odposlechy pořízené blíže neupřesněnou východoevropskou tajnou službou. Podle agentury zachytila rozhovor Rusů, z nichž jeden poznamenal, že Trumpův bývalý právník v Praze byl.

Cohen v minulosti opakovaně popíral, že by Prahu navštívil. Tento týden jeho mluvčí Lanny Davis řekl, že na svém tvrzení trvá. „Nikdy nebyl v Praze, nikdy nebyl v České republice,“ řekl Davis.

Agentura McClatchyDC upozornila, že Cohenův veřejný postoj se může lišit od toho, co řekl zvláštnímu vyšetřovateli Robertu Muellerovi, který kauzu ruské role v amerických prezidentských volbách rozplétá. Muellerův mluvčí Peter Carr záležitost komentovat odmítl.

Trumpův bývalý právník Cohen půjde na tři roky do vězení, rozhodl soud

Deník The Washington Post poznamenal, že pokud Cohen skutečně Prahu navštívil, vrhá to zcela nové světlo na Muellerovo vyšetřování. McClatchyDC v této souvislosti poznamenal, že otázkou zůstává, co Cohen o schůzce v Praze vyšetřovatelům řekl a zda o své české misi informoval i Trumpa.

Cohena v prosinci poslal newyorský soud nepodmíněně na tři roky do vězeníza to, že během prezidentské volební kampaně zaplatil za mlčení dvěma ženám, které tvrdily, že měly s Trumpem poměr.

Podle soudu šlo o porušení pravidel pro financování volební kampaně. Trump románky s ženami popírá a platby za mlčení považuje za Cohenovy soukromé transakce, ze které nese odpovědnost jeho bývalý právník.

BRITOVÉ SE PŘIPRAVUJÍ JAK NA VÁLKU

Před dvěma a půl lety slibovala kampaň Leave, lobbující za odchod Británie z Evropské unie, krásné časy. Nyní, čtvrt roku předtím, než se tak má stát, je ale obrázek od původní představy velmi daleko. Mnozí Britové už pro jistotu kupují do zásoby trvanlivé potraviny a léky, stejně jako své oblíbené výrobky, které pocházejí ze států Evropské unie.

„S přáteli o tom sice vtipkujeme, každý je ale trochu nervózní,“ řekla například stanici BBC Britka, která si už doma pod stolem založila „brexitovou krabici“. Do ní ukládá vše, čeho se po brexitu nechce vzdát: francouzské marmelády, kávu, lahve limonády a další běžné věci. „Nechci, aby mi došel můj oblíbený šampon,“ dodává.

V případě takzvaného tvrdého brexitu, tedy odchodu Británie bez dohody, pak na nějakou dobu (a nikdo zatím neví, na jak dlouhou) začne váznout dovoz zboží z kontinentu, jako jsou vína, sýry, olivový olej nebo sladkosti, stejně jako léky a kosmetika. Také na sociálních sítích už vznikají skupiny, kde si lidé navzájem radí, jak se efektivně předzásobit.
Jsme tu „pro ty, kdo nemají tolik štěstí, aby z Británie mohli odejít do zahraničí“, píše v úvodu jedna z nich, nazvaná 48% Preppers. Číslo značí procento těch, kdo hlasovali pro setrvání v EU, druhé slovo pak obecně označuje ty, kdo se chystají na konec světa.

Jak zabránit chaosu

Ostatně i britská vláda už na přípravy pro případ tvrdého brexitu vyčlenila dvě miliardy liber (57 miliard korun). Vzhledem k situaci v britském parlamentu, který se nijak nemá k tomu, aby odchodovou dohodu schválil, je prozatím tvrdý brexit pravděpodobný.

Labouristé dorážejí na Mayovou. Zvažují, kdy vyvolají hlasování o nedůvěře

Podle listu Mirror má navíc po Vánocích v televizi běžet série varovných spotů, které budou Brity upozorňovat mimo jiné i na to, aby měli dostatečné zásoby jídla a léků, nebo také informovat o změně opatření pro cesty do zahraničí a telefonních poplatků za roaming.

Také časopisy, které se běžně zabývají tématy typu astronomie a katastrofami planetárního rozsahu spíše než politikou, už vydávají praktické rady, jak se připravit na tvrdý brexit a jak se efektivně předzásobit vším důležitým.

Například New Scientist vydal „vědecký návod, jak se zásobit jídlem v případě tvrdého brexitu“. Praktický rádce existuje už z léta, nyní ho stačilo jen oprášit. „Pro většinu lidí je to myšlenka, kterou se zaobírají leda pozdě v noci poté, co zhlédli příliš filmů o útočících zombie,“ píše New Scientist v úvodu. „Pro Brity nicméně tato otázka začíná být stále reálnější“.

ARMÁDA NĚMECKA Z LIDÍ SVĚTA?

Německá armáda kvůli nedostatku nových rekrutů uvažuje o tom, že by do svých řad začala přijímat i občany jiných zemí Evropské unie. Podle generálního inspektora Eberharda Zorna by uniformy Bundeswehru mohli navlékat i čeští občané. Praha je podle německého ministerstva obrany ochotná o tom jednat. Podle listu Hamburger Abendblatt ministerstvo obrany už v této záležitosti oslovilo své partnery z 26 unijních zemí. Ochotné o věci diskutovat jsou údajně čtyři země včetně Česka.

Nábor občanů z jiných zemí EU do německé armády je podle Zorna „jednou z možností“, které Bundeswehr v současnosti prověřuje tváří v tvář nedostatku rekrutů z řad Němců. „Vnímám pokračující dlouhodobou diskusi v SRN. Na rok 2019 připravujeme bilaterální jednání, na němž si mimo jiné konkrétně vyjasníme rekrutační záměr německé strany,“ uvedl v reakci na německou snahu ministr obrany Lubomír Metnar.

Pokud by k náboru nakonec skutečně došlo, týkal by se hlavně vysoce odborných profesí v armádě. „Mluvíme tu například o lékařích či odbornících na IT,“ vysvětlil generální inspektor Bundeswehru, jehož funkce odpovídá zhruba šéfovi generálního štábu.

O možnosti brát do německé armády cizince se hovoří v Německu už dlouho. Poprvé s nápadem přišel Karl-Theodor zu Guttenberg, který stál v čele ministerstva obrany letech 2009 až 2011.

Loni se možnost náboru unijních občanů dostala do armádní „bílé knihy“, tedy jakéhosi plánu rozvoje Bundeswehru. Občané jiných členských zemí EU mohou už sloužit v armádách Belgie, Dánska, Irska či Lucemburska.

Hamburger Abendblatt napsal, že německé ministerstvo obrany v čele s Ursulou von der Leyenovou oslovilo ve věci náboru cizinců do Bundeswehru 26 zemí EU. Připravenost jednat podle něj projevily jen čtyři země: Česko, Dánsko, Švédsko a Belgie. Francie sice také, ale s obrovskou dávkou pochybností.

Bundeswehr má málo vojáků, chce je verbovat v jiných zemích Unie

Další unijní státy podle deníku nereagovaly vůbec nebo odmítavě. Například Finové upozornili, že v jejich zemi funguje základní vojenská služba, Chorvati údajně odmítli s tím, že by služba občanů v cizí armádě byla v rozporu s ústavou. Bulhaři, Rumuni, Slovinci a Řekové vyjádřili obavy, že by kvůli lepšímu platovému ohodnocení do Německa odešlo příliš mnoho jejich občanů, což by ohrozilo obranyschopnost jejich zemí.

Podobné obavy vyjádřili také někteří čeští odborníci.„Snaha Bundeswehru kompenzovat nedostatek vlastních rekrutů, zejména ve specializovaných odbornostech (lékaři, IT) ‘lovem v rekrutačních rybnících’ dalších zemí EU, mj. Švédska a ČR, si zaslouží pozornost MO a vlády,“ uvedl na svém twiterrovém profilu bývalý náčelník Generálního štábu Petr Pavel s upozorněním, že německý nápad by pro českou armádu mohl představovat personální riziko.

Snaha Bundeswehru kompenzovat nedostatek vlastnich rekrutu, zejmena ve specializovanych odbornostech (lekari, IT) ‘lovem v rekrutacnich rybnicich’ dalsich zemi EU, mj. Svedska a ČR, si zaslouzi pozornost MO a vlady. Muze byt pro AČR personalnim rizikem.

„Ministerstvo obrany v současné době nemá žádné bližší informace o záměru německé strany ani o něm se svými partnery na bilaterální úrovni nejedná. Jaké konkrétní dopady může případný krok SRN mít na rekrutační cíle Armády České republiky, proto budeme moci komentovat až tehdy, pokud taková situace skutečně nastane a budou známy konkrétní parametry takového záměru,“ uvedl za ministerstvo Petr Sýkora. Doplnil, že české armádě se nábory daří a a už několik let naplňuje rekrutační cíl 2 tisíc nových vojáků ročně.

Nebudeme konkurenti, slibuje Zorn

Generální inspektor německé armády Zorn má podle svých slov pro poslední z argumentů pochopení, Bundeswehr ale prý hledá řešení. „Musíme samozřejmě prověřit, jak to udělat, abychom ve vztahu k našim evropským partnerům nevystupovali jako konkurenti,“ řekl.

Podle časopisu Spiegel, který se odvolává na interní dokument ministerstva obrany, se chce armáda zaměřit především na občany unijních zemí, kteří v Německu dlouhodobě žijí a plynule hovoří německy. Právě tento krok by totiž mohl rozptýlit obavy některých zemí, že jim Německo odláká vlastní potenciální rekruty. Bundeswehr má podle Spiegelu zájem především o Poláky, Italy a Rumuny. Občanů těchto tří zemi ve věku 18 až 40 let žije podle dokumentu v Německu téměř 600 000.

Na konci letošního roku bude v Bundeswehru podle ministryně von der Leyenové sloužit 182 000 žen a mužů, tedy o 6500 více než v roce 2016. Do konce roku 2025 chce mít německá armáda až 203 000 příslušníků. Parlamentní zmocněnec pro armádu Hans-Peter Bartels ve čtvrtek upozornil, že už nyní je německá armáda multikulturní. Slouží v ní totiž zhruba 13 procent lidí s kořeny v cizině.

Původ mají například v Africe a na Blízkém východě, nejvíce je podle Bartelse v řadách Bundeswehru ale takzvaných ruských Němců, tedy lidí, kteří se do Německa mohli přistěhovat ze Sovětského svazu či jeho nástupnických států na základě německého původu a získat občanství. /r/