iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Odborníci stále identifikují vyproštěné horníky ve Stonavě

Čtyři mrtvé horníky, kteří již byli vyproštěni z podzemí Dolu ČSM ve Stonavě na Karvinsku, jejich rodiny zatím nemohly pohřbít. Stále se totiž pracuje na identifikaci obětí důlního neštěstí, při kterém minulý týden zemřelo po explozi metanu 13 lidí. Vyplývá to z vyjádření mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava Nadi Chattové a policejní mluvčí Gabriely Pokorné.

Ostatky těl vyproštěných horníků byly po neštěstí převezeny do Ústavu soudního lékařství FNO, kde jsou dosud. Podle Chattové tam byly odebrány vzorky potřebné pro identifikaci, které zkoumá policie.

„Přibrali jsme znalce, kteří též zajistí biologický materiál pro následnou identifikaci. Analýzu biologického materiálu provedou experti moravskoslezské policie,“ řekla Pokorná. Dodala, že po zjištění a porovnání profilu DNA lze předpokládat, že bude zjištěna totožnost zesnulých.

Výbuch metanu a následný požár 880 metrů pod zemí nepřežilo minulý týden třináct mužů, z toho dvanáct Poláků a Čech. Dva muži jsou stále v nemocnici, jeden z nich je v kritickém stavu. V severní lokalitě Dolu ČSM byla ve čtvrtek obnovena těžba.

Horníci fárají do zbývajících částí, které nebyly zasaženy neštěstím. Oblast 29. sloje, kde explodoval metan a následně tam vypukl požár, byla uzavřena výbuchuvzdornými hrázemi. Uzavřený prostor má rozlohu přibližně 500 krát 500 metrů. I týden po výbuchu tam panuje teplota kolem sta stupňů Celsia a potrvá ještě řadu dní, než tam budou smět experti vstoupit.

Na povrch se záchranářům podařilo dostat zpočátku jen tělo jedné oběti. Další tři mrtvé vyprostila šestičlenná četa záchranářů v neděli, když na místě neštěstí dělala předběžný průzkum.

Po výbuchu se v médiích objevily spekulace o manipulacích s čidly metanu, společnost OKD se proti takovým tvrzením ohradila. Na české účty pro pozůstalé obětí důlního neštěstí už přišlo zhruba pět milionů korun.

V ČR CHYBÍ LÉK NA SRDCE DIGOXIN, CHYBA BABIŠOVY VLÁDY?

V lékárnách chybí lék na srdce jménem Digoxin. Státní ústav pro kontrolu léčiv o výpadku ví, a protože je lék nenahraditelný, řeší situaci urgentně s ministerstvem zdravotnictví. Právě resort má na starosti zajistit dostupnost léčiv. Pacienti tak shánějí po lékárnách poslední balení.

Digoxin 0,250 mg je lék na zpomalení tepové frekvence a v kardiologii se jedná o poměrně často předepisovaný přípravek. V České republice je ho nyní zoufalý nedostatek, kteří se snaží pacienti vyřešit, kde se dá. Informace o výpadku se objevily i na sociálních sítích.

V ČR panuje totální nedostatek Digoxinu. Protekčně jsem ulovil poslední z 6 krabiček na okrese. Pak jsem se dozvěděl, že se ve stejné lékárně zoufale dožadoval Digoxinu lékař, který se stará o všechny kardio-pediatrické pacienty na okrese. Cítil jsem se hrozně. Otci je 90 let.

Důvodem přerušení dodávek léku jsou podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv procesně-registrační důvody, konkrétně dochází ke změně názvu a obalu. Dodavatelem je společnost Zentiva.

„Zjednodušeně řečeno, držitel rozhodnutí o registraci ukončil výrobu pod starým názvem a se starým obalem. Pacientům, kteří lék užívají, doporučujeme kontaktovat ošetřujícího lékaře, který může předepsat neregistrovaný léčivý přípravek ze zahraničí se stejnou léčivou látkou,“ řekla redakci iDNES.cz mluvčí ústavu Barbora Peterová.

Držitel rozhodnutí o registraci nahlásil přerušení dodávek k 10. 12. 2018, obnovení je podle něj plánováno na začátek února 2019. Přerušené jsou rovněž od října ze stejných důvodů dodávky léčivého přípravku Digoxin 0,125 mg. Tyto už měly být podle informací držitele obnoveny, zatím se tak ale nestalo. SÚKL už dodavatele kontaktoval a čeká na jeho vyjádření.

„Ústav pro kontrolu léčiv nemá jinou možnost než dostupnost hodnotit na základě hlášení o přerušení, respektive obnovení dodávek, které dostává od držitelů rozhodnutí o registraci. Předpokládáme proto, že pokud držitel oznámí obnovení dodávek, budou léčivé přípravky u distributora k dispozici. Od oficiálního nahlášení obnovení dodávek do skutečné dostupnosti v lékárně ale může uplynout i několik dnů,“ dodala pro vysvětlení mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Barbora Peterová.

PO SILVESTRU MRAZY

Letos na Silvestra a v prvních dnech nového roku bude oblačno, místy zaprší, sněžení se zřejmě objeví jen na horách. Teploty přes den budou nad nulou, do záporných hodnot půjdou v polovině příštího týdne, pravděpodobně od středy. Sněhové přeháňky pak meteorologové očekávají ve všech polohách.

„Do konce roku bude počasí nad západní polovinou Evropy ovlivňovat mohutná tlaková výše, kam bude přinášet teplé počasí. Střední Evropa, a tedy i naše území, se bude nacházet na jejím severovýchodním okraji,“ uvedli meteorologové. Nad Českem bude velká oblačnost, nejdeštivějším dnem do konce roku by měla být neděle.

Sněžit bude většinou jen na horách na severu a severovýchodě. Naopak na Šumavě a v Krušných horách bude kvůli teplejšímu vzduchu většinou pršet, sníh lze čekat jen v polohách nad 1000 metrů nad mořem. Teploty budou vysoké, v noci budou většinou lehce nad nulou a přes den kolem pěti stupňů Celsia.

Ochladí se až v polovině příštího týdne, pravděpodobně od středy. Oblačnosti i srážek bude méně, začnou převažovat sněhové přeháňky, postupně ve všech polohách. Teploty se budou snižovat, ve čtvrtek a v pátek by minimální měly být kolem minus pěti stupňů Celsia. Také nejvyšší denní teploty se budou držet pod nulou.

„Tento rok se na Silvestra žádného extrému obávat nemusíte,“ podotkli meteorologové. Připomněli tak Silvestr 1978, kdy se před koncem roku teploty šplhaly přes deset stupňů, ráno na Nový rok se ale na některých místech propadly až k minus 20 stupňům.

Nebývalé studené počasí způsobil příliv mrazivého arktického vzduchu přes Krušné hory. Největší ochlazení v rozmezí zhruba 20 hodin tehdy zaznamenal středočeský Městec Králové. Poslední den roku 1978 tam bylo 14,9 stupně Celsia, první den roku 1979 ale naměřili minus 19,1 stupně. Ve Frenštátu pod Radhoštěm se ochladilo z 9,4 stupně na minus 22 stupňů. Pouze na 13 stanicích ze 190 bylo ochlazení menší než 20 stupňů, a to v naprosté většině na severu území, kde mrzlo už 31. prosince.

Kolaps v energetice i dopravě

Prudké ochlazení bylo předpovídáno už několik dní předem, ale původně na 30. prosinec. Nakonec se však 30. prosince ochladilo pouze v blízkosti severní hranice.

„Přestože tedy informace o očekávaném prudkém ochlazení zaznívala z rozhlasu a televize již předem, bylo vlastní silvestrovské ochlazení pro řadu lidí i institucí nečekaným překvapením,“ uvedli meteorologové. Pamětníci vzpomínají, že pokud odešli na silvestrovský večírek jen v lehké bundě, druhý den po probuzení riskovali zápal plic.

Obrovské problémy způsobil náhlý nástup mrazů v energetice i dopravě. Uhlí uskladněné pod širým nebem u elektráren, které v předchozích dnech promoklo, zmrzlo v nerozbitnou hmotu – a nové nebylo kde vzít.

Podobně na tom bylo také uhlí zmrzlé přímo ve vagonech. Na železnici navíc zamrzly výhybky, praskaly koleje a potíže měly i povrchové hnědouhelné doly. Mráz v nich zastavil těžební stroje, vlivem mrazu se znovu a znovu trhaly pásové dopravníky. Potíže se ovšem nevyhnuly ani silniční dopravě.

Vláda proto rozhodla o razantních úsporách elektřiny. Energeticky náročné provozy jako hutě najely na omezený provoz, podniky začínaly pracovat v osm ráno místo v šest, aby se ušetřilo za svícení, zaváděly se noční směny. Mimořádné prázdniny pro školáky se protáhly téměř na celý leden.

Odborníci prudkou změnu počasí, spojenou s poklesem teplot během několika hodin až o 30 stupňů Celsia, označují za nejdramatičtější ochlazení, které ve 20. století střední Evropu postihlo.

Samotný leden 1979 ale už nijak výjimečný nebyl. Například stanice Praha-Klementinum, kde v té době byla k dispozici zhruba 205letá řada záznamů teploty, naměřila za leden 1979 průměrnou teplotu minus 3,4 stupně.

„Tento leden byl z tehdy dostupných 205 lednů v Klementinu 41. až 44. nejchladnější, tedy dostal se mezi 25 procent nejchladnějších lednů, ale o extrémně studeném měsíci nemohlo být ani řeči,“ dodali meteorologové. /r/