iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Válka žlutých vest s Macronem, odmítají drahé PHM

Ve Francii to dál vře. V sobotu budou v Paříži opět protestovat příznivci hnutí takzvaných žlutých vest, a to navzdory středečnímu oznámení, že vláda nepočítá v rozpočtu na příští rok se zavedením daně na pohonné hmoty. Francouzská vláda se obává, že se to opět neobejde bez násilí. Fotbalové kluby raději ruší plánovaná utkání.

Právě proti zdražení paliv žluté vesty původně protestovaly. Podle francouzských médií ale nyní lidé na demonstracích již vyjadřují širší nespokojenost se situací ve Francii. Podle agentury Reuters je nynější vlna protestů největší od nepokojů v roce 1968.

Do Paříže se podle Elysejského paláce chystá „tvrdé jádro několika tisíc lidí“, kteří se chystají „rozbíjet a zabíjet“. Podle tisku se na sobotní demonstraci chystají mimo jiné příznivci krajní pravice a krajní levice. Zdroj z ministerstva vnitra podle AFP uvedl, že se radikalizují i někteří dříve umírnění zástupci žlutých vest.

Už ve středu večer francouzský prezident Emmanuel Macron požádal politiky i představitele odborů, aby vyzvali lidi ke klidu. Premiér Édouard Philippe varoval, že „ve hře“ je „bezpečnost Francouzů i našich institucí“. Proti násilníkům budou podle něj úřady postupovat tvrdě.

Mluvčí vlády Benjamin Griveaux nevyloučil, že by mohla být v případě násilných protestů nasazena i armáda. Podle zdroje agentury Reuters by mohli být nasazeni vojáci, kteří v současnosti hlídkují v souvislosti s protiteroristickými opatřeními.

Zavřené budou památky, ruší se fotbalové zápasy

Ministr školství Jean-Michel Blanquer vyzval Francouze, aby o víkendu raději zůstali doma. Z bezpečnostních důvodů zůstanou v sobotu uzavřené některé pařížské památky včetně Velkého a Malého paláce a několika dalších muzeí a galerií. Zavřená bude kvůli obavám z násilí také řada obchodů a restaurací v centru francouzské metropole.

Rušit se budou i fotbalová utkání, odvolán byl sobotní zápas mezi Paris Saint-Germain a Montpellierem. Fanoušci přijdou i o sobotní duel Toulouse - Lyon. Francouzská liga ve čtvrtek oznámila také zrušení páteční přehrávky Monako - Nice a nedělního utkání St. Etienne - Marseille.

V Paříži se ve čtvrtek setkali zástupci sedmi největších odborových organizací a ve společném prohlášení odsoudili „všechny formy násilí“ na demonstracích. Zároveň ale označili hněv lidí za legitimní. Francouzská vláda ve středu vyhověla požadavkům hnutí takzvaných žlutých vest a oznámila, že s daní na pohonné hmoty v rozpočtu na rok 2019 nepočítá.

Zrušení plánované daně bude podle ministra pro rozpočet Géralda Darmanina vládu stát čtyři miliardy eur (téměř 104 miliard Kč).

Nejasnost v uplynulých dnech panovala kolem zavedení takzvané solidární daně z bohatství (ISF). Zatímco premiér Philippe označil za „nutné“ uvažovat o znovuzavedení daně zrušené na počátku letošního roku, prezident Macron její zavedení na zasedání vlády podle AFP vyloučil.

Macron se k demonstracím vyjadřovat nechce

Prezident Macron se od nedělního návratu ze summitu G20 v Argentině na veřejnosti k demonstracím nevyjádřil, upozornila agentura Reuters. Podle listu Le Figaro se k tomu před sobotními protesty ani nechystá.

Poslanci tří levicových parlamentních stran ve čtvrtek oznámili, že v pondělí předloží návrh na vyslovení nedůvěry vládě. Důvodem je právě postup vlády při řešení krize kolem žlutých vest. Macronův blok má v Národním shromáždění pohodlnou většinu hlasů.

Hnutí žlutých vest organizuje od 17. listopadu protesty a silniční blokády. Vláda zpočátku trvala na svém rozhodnutí zavést daň na pohonné hmoty, jejíž výnos měl sloužit k financování „ekologické transformace“, po násilných protestech z minulé soboty ale ustoupila. Podle vládní statistiky si protesty vyžádaly již čtyři mrtvé a přes 900 zraněných.
Hnutí žlutých vest pojmenované podle neonových reflexních vest, které si během protestů lidé oblékají, je značně nejednotné. Nestojí za ním žádná politická strana ani odbory a lidé se organizují především na facebooku.

Žluté vesty mají rozepře i mezi sebou

Výrazné osobnosti hnutí, které se vyjadřují veřejně a jednají například i se zástupci vlády, podle francouzských médií čelí nevraživosti dalších nespokojených lidí, kteří si dialog s politiky nepřejí. Někteří z mluvčích hnutí dostávají i výhrůžky smrtí.

Francouzská vláda zatím nezvedne daň z benzinu, žlutým vestám to nestačí

Na protestech, které původně směřovaly především proti dani na pohonné hmoty, se postupně začaly projevovat známky celkové nespokojenosti řady Francouzů s vládními ekonomickými reformami a rostoucími životními náklady.
V sobotu se tak k protestům chtějí připojit například i řidiči kamionů či zemědělci. Ke stávce vyzvala menší odborová organizace zastupují policisty. Podle průzkumu agentury YouGov, který ve čtvrtek zveřejnil list Le Figaro, je popularita prezidenta Macrona nyní na 18 procentech, premiér Philippe je oblíben u 21 procent respondentů.

Francouzská státní energetická společnost EDF mezitím ve čtvretk oznámila, že nabídne finanční podporu domácnostem, které přejdou z vytápění topnými oleji na elektřinu. „Topný olej je drahý, vytváří znečištění a všechen se musí dovážet,“ vysvětlila rozhodnutí EDF. Podle agentury Reuters využívají topné oleje asi tři miliony Francouzů.

KONEC HOSTINY UPRCHLÍKŮ V ITÁLII

Řím rozšířil paletu zločinů, za které může cizinec přijít o statut uprchlíka či ztratit italské občanství. Zjednodušila se také procedura, která umožní vyhostit potenciálně nebezpečné žadatele o azyl, hlásí italský ministr vnitra Matteo Salvini.
Šéf italské Ligy ve své vítězné volební kampani sliboval zpřísnění imigračního zákona. Půl roku od nástupu své vlády slib plní, zákon protlačil parlamentem. Salvini ujistil, že ochrana běženců zůstane zachována. Přísnější pravidla podle něj postihnou ty, kteří zneužívají italských sociálních dávek či představují riziko.

„Rád poskytnu útočiště ženám a dětem, které prchají před válkou, ale nikomu dalšímu,“ uvítal Salvini přijetí zákona.
Představitelé italských neziskovek to vidí jinak. Nelíbí se jim zejména změna systému péče o azylanty. Ti napříště zůstanou ve velkých přistěhovaleckých centrech, kde bude snazší je evidovat, stejně jako se zrychlí jejich vyhoštění, pokud se žádostí neuspějí.

Počítá se s omezením menších přijímacích center, o která se staraly radnice a kde nabízeli migrantům jazykové i kvalifikační kurzy. Salvini uvedl, že takový systém byl rozmařilý, proto musel skončit.

„Hostina skončila,“ prohlásil Salvini s tím, že nejméně 100 tisíc azylantů si takto žilo v hotelích zaplacených radnicemi a na náklady daňových poplatníků „jen seděli a sledovali televizi“. Nový systém podle něj rozhodování o azylech zprůhlední a uspíší.

Rychlejší vyhošťování, méně azylů. Salvini prosadil dekret proti migraci

Představitelé charitativních organizací se však obávají, že odmítnutí žadatelé o azyl jen tak nezmizí. Skončí podle nich na ulici, budou žebrat nebo se uchýlí k drobné kriminalitě. „Tyto změny se dotknou desetitisíců lidí, které prostě nemůžeme jen tak nechat spát pod mostem,“ zlobil se Oliviero Forti z římskokatolické charity Caritas.

Loni prošlo v Itálii schvalovacím řízením 88 tisíc žádostí o azyl, uspělo jen osm procent z nich. Většinou ti, kteří prokázali, že jim v jejich zemi hrozí pronásledování. Dalších 33 procent získalo nějaký stupeň „humanitární ochrany“, kterou nový zákon ruší. Pokud zemi neopustí, stávají se ze zamítnutých žadatelů o azyl nelegální imigranti – v Itálii je jich nyní okolo 500 tisíc.

NĚMCI VYKOŘISŤOVATELÉ, HUBUJÍ CIZÍ DĚLNÍCI

Německé pracovní zákony neposkytují dostatečnou ochranu pracovníkům ze zahraničí, kteří jsou ze strachu ze ztráty zaměstnání často nuceni pracovat v nelidských podmínkách. Vykořisťování na německém trhu práce čelí nejen lidé ze zemí mimo Evropskou unii, ale také její občané. Vyplývá to ze středeční zprávy Německého institutu pro lidská práva.
„Přestože většina lidí považuje v dnešní době lidská práva za samozřejmost, rozhodně to neplatí v každodenním životě mnoha lidí. Dokonce ani tady v Německu,” popsala situaci Beate Rudolfová, ředitelka Německého institutu pro lidská práva (DIMR) financovaného státem.

Z prosincové zprávy o stavu lidských práv v Německu vyplývá, že zaměstnavatelé často platí zahraničním pracovníkům méně peněz, než kolik stanovuje současná minimální mzda ve výši 8,84 eur (230 korun) za hodinu. Zaměstnancům navíc mnohdy neplatí ani sociální pojištění.

Zpráva podle stanice Deutsche Welle zdůrazňuje, že zahraniční pracovníci jsou na svých zaměstnavatelích často závislí, což je nutí pracovat přesčas bez nároku na jeho proplacení či tolerovat nevyhovující bydlení.

Největším problémem podle závěrů institutu je, že migranti mají velmi omezenou možnost na zahájení právních kroků, které by zlepšily jejich životní situaci. Přestože mnohé evropské země vytvořily zvláštní správní soudy a úřady pro zahraniční pracovníky, Německo se k tomu zatím neodhodlalo.

Německo láká kvalifikované pracovníky ze zahraničí, změní kvůli nim zákon

Cizinci se proto obávají žádat o své neoprávněně ztracené mzdy, protože musí čelit nátlaku a hrozbám ze strany zaměstnavatelů. Velkým problémem je i skutečnost, že cizinci v Německu často pracují nelegálně, takže před soudem nemají možnost prokázat své nároky.

Všechny tyto faktory podle DIMR přispívají k tomu, že se z vykořisťování zahraničních pracovníků stává „bezrizikový obchodní model”. Nejvíce poškozených zaměstnanců pracuje podle zprávy ve stavebnictví, masném průmyslu, úklidu, dopravě či ošetřovatelství.

Podle Deutsche Welle se zpráva shoduje s novými údaji Mezinárodní organizace práce (ILO) spadající pod OSN, která zjistila, že počet migrujících pracovníků narostl na celém světě za poslední čtyři roky o devět procent. Více než 164 milionů těchto pracovníků tvoří 4,7 procenta světové pracovní síly.

BABIŠ V MAROKU, CO PŘINESE ČR?

Když vládní speciál Andreje Babiše v úterý ráno dosedal v hlavním městě Maroka Rabatu, pro premiéra to nebyla jen oficiální návštěva země. „Nikdy bych neřekl, že se do Maroka po 27 letech podívám jako premiér,“ řekl novinářům. Babiš se totiž vrátil do země, kde žil a pracoval v letech 1985 až 1991 jako československý obchodní delegát.

„Vždy jsem chtěl máslo a syrovátku, ale nedali mi to, protože to prodali,“ zavzpomínal na život v severoafrickém království.

Aby bylo nostalgii učiněno zadost, navštívil Babiš ještě místo, kde žil, a podíval se i k tenisovým kurtům, kde jeho dcera hrála se synem marockého krále. Zbytek dvoudenní návštěvy české delegace v Maroku byl už však striktně pracovní.
„Maroko je pro nás druhý největší obchodní partner v Africe. Je branou do Afriky, protože obchoduje s celým kontinentem,“ řekl Babiš po společném jednání s domácí delegací vedenou premiérem Saadaddínem Usmáním.

Vzájemný obchodní obrat mezi Českem a Marokem nyní představuje více než miliardu korun. Podle premiéra jsou však možnosti spolupráce podstatně větší. Za posledních pět let se český vývoz do Maroka zdvojnásobil a řada českých firem už v zemi působí.

Babiš například věří, že počet vyvážených škodovek může stoupnout ze stávajících 2 400 na 4 000 ročně. Tuzemské firmy by automobilkám v Maroku mohly do budoucna dodávat automobilové součástky. Země je totiž největším výrobcem automobilů v Africe.

Do Maroka můžeme dodávat auta, textil i zbraně, je to brána do Afriky, řekl Babiš.

„Z obchodu s Marokem není třeba mít obavy,“ přesvědčoval podnikatele na slavnostním obědě premiér, podle kterého je velký potenciál spolupráce obzvláště v automobilovém, zbrojním nebo textilním průmyslu. Babiše při jeho misi doprovázeli zástupci 40 tuzemských firem.

Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková uvedla, že Maroko nejvíce zajímají investice českých firem na tamním trhu. Severoafrická země se totiž potýká s poměrně velkou nezaměstnaností mladých a právě české firmy by tento problém mohly alespoň částečně vyřešit.

Včera se česká delegace vydala z Rabatu do největšího marockého města Casablanky, kde Babiš zahájil česko-marocké podnikatelské fórum. „Já jsem si cestu vlakem sám objednal, když jsem slyšel, že francouzský prezident Macron tady otevřel rychlodráhu vlaku TGV. Asi je tu dobrý stavební zákon a asi tu nemají tolik aktivistických institucí,“ prohlásil Babiš s odkazem na to, že v Česku se o rychlodráze mluví již dlouho.

Zmínil, že když zemi v roce 1991 opouštěl, nemělo Maroko ani kilometr dálnic, dnes jich království má 1 800. Česko v porovnání jen 1 250 kilometrů. V tom se podle něj Češi mohou od Maročanů přiučit.

VÁLEČNÁ LOĎ USA DO ČERNÉHO MOŘE?

Vláda Spojených států zvažuje, že v reakci na incident mezi ukrajinskými a ruskými námořníky v Kerčském průlivu pošle do Černého moře válečnou loď. O svém plánu už informovala Turecko, píše americká stanice CNN. Kvůli incidentu se mezitím Ukrajina rozhodla neobnovit dohodu s Ruskem o přátelství.

Spojené státy už vyslání lodě začaly připravovat, píše CNN s tím, že americká armáda požádala ministerstvo zahraničí, aby o záměru informovalo Turecko. Stanici to údajně řekli tři vysoce postavení zástupci vlády.

Američané podle Konvence z Montreux z roku 1936 musí Turky s předstihem požádat o proplutí úžinami Bospor a Dardanely, které spojují Středozemní moře s Černým. Spojené státy vysláním lodě reagují na srážku ukrajinských a ruských lodí v Kerčském průlivu, která odstartovala nové kolo diplomatické války mezi Ukrajinou a Ruskem.

Zatímco Kyjev a spolu s ním i Západ označuje za ruskou agresi, podle Moskvy šlo o ukrajinskou provokaci v ruských vodách. Ukrajina následně vyhlásila výjimečný stav v několika částech země a Rusko posílilo obranu na anektovaném Krymu. Americký prezident Donald Trump pak zrušil svou schůzku se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem na summitu G20 v Argentině. Nakonec ale spolu přece jen krátce hovořili.

Ukrajina časem ztratí přístup k přístavům, shodují se východní experti

Ukrajinský parlament zároveň podle Rádia Svobodná Evropa ve čtvrtek schválil návrh prezidenta Petra Porošenka odstoupit od Dohody o přátelství Ukrajiny s Ruskem. Smlouva uzavřená v roce 1997 vyprší na konci března příštího roku a Kyjev už ji neprodlouží.

Vláda USA odmítla plány oficiálně komentovat, nicméně zmíněné zdroje stanici uvedly, že informování Turecka ještě nutně neznamená, že válečná loď s americkou vlajkou skutečně vypluje. „Naše šestá flotila je vždy připravena odpovědět na výzvu,“ řekl mluvčí flotily Kyle Raines s tím, že tato flotila operuje právě v oblasti Černého moře.

WALESA SE MÁ OMLUVIT

Bývalý polský prezident Lech Walesa se má omluvit někdejšímu premiérovi Jaroslawu Kaczyńskému za své výroky o jeho bratrovi, exprezidentovi Lechu Kaczyńském, který zahynul v letecké katastrofě z dubna 2010. Bývalou hlavu státu nevybíravě obvinil z toho, že nehodu zavinila.

Ve čtvrtek o tom podle polských médií rozhodl soud v severopolském Gdaňsku. Walesa nicméně nemusí zaplatit 30 000 zlotých (asi 180 000 Kč) na dobročinné účely, jak požadoval Jaroslaw Kaczyński. Čtvrteční rozsudek není pravomocný.
Walesa se na svém facebookovém účtu nelichotivě rozepsal o bývalém polském prezidentovi Lechu Kaczyńském, bratru-dvojčeti Jaroslawa Kaczyńského. Uvedl, že Lech, „hnaný falešnou statečností“ při letu polské delegace do Smolenska na západě Ruska „vydal nařízení k přistání, i když věděl, že panuje špatné počasí, a způsobil tak leteckou katastrofu z 10. dubna 2010“.

Tu nepřežil nikdo z 96 cestujících na palubě, včetně Lecha Kaczyńského.

„Těmito slovy jsem urazil city pana Jaroslawa Kaczyńského, spojované s osobou jeho bratra,“ citovala soudkyně Weronika Klawonnová, jak má znít část Walesovy omluvy. Tu mu nařídila zveřejnit na jeho facebookovém profilu, v rádiu a v jednom z polských týdeníků.

Ani šéf vládního národně konzervativního Práva a spravedlnosti Kaczyński, ani exprezident Walesa ve čtvrtek k soudu nepřišli.

Walesa a bratři Kaczyńští spolu kdysi spolupracovali v protikomunistickém hnutí Solidarita, pak se však jejich názory rozešly a stali se z nich zarytí nepřátelé. Když se minulý měsíc Walesa s Jaroslawem Kaczyńským setkali u soudu, nazvali vzájemně svou někdejší spolupráci „svou největší chybou a omylem“. /r/