iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Korupce roste, dokáže ovlivnit i soudní jednání

Oblastí, která je zasažena korupcí, jsou například převody veřejného nebo státního majetku do soukromého vlastnictví v podobě penzijních či zdravotních pojistných systémů. Uvádí to aktuální výroční zpráva Národní centrály proti organizovanému zločinu. Rizikem je politizace státní správy, pomocí které prosazují vliv nevolené skupiny osob. Korupce je ve zdravotnictví, stavebnictví i ve sportu. Korupčníci dokáží podle Zprávy ovlivnit i délku soudního procesu a přidělování věcí soudcům.

Přes protikorupční revoluce i přes výměnu všech žab na pramenech spravedlnosti ve státním zastupitelství i v policii se situace ve zkorumpovanosti státní správy i městských samospráv nemění. Naopak rizika se stále zvyšují, protože politici pro korupci připravují dobré prostředí. „Korupční jednání představuje závažný společenský problém, objevuje se všude tam, kde jsou pro ni vytvořeny vhodné předpoklady, zejména v souvislosti s rozhodováním o velkých státních zakázkách, především v oblasti stavebních zakázek, či nákupem zdravotních zařízení nebo v souvislosti s výběrovými řízeními územních samospráv. Korupční jednání je často spojeno s dalšími formami trestné činnosti, které mohou oslabit důvěru společnosti v právní stát,“ uvádí se v úvodu kapitoly o korupci ve výroční zprávě Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Představitelé měst jsou propojeni s podnikateli

Policisté v kapitole odkazují k vládní koncepci boje proti korupci pro léta 2015 – 2017, která je už pátým takovým dokumentem s cílem bojovat proti korupci. Přesto se situace i v budoucnu zhorší: „Z hlediska prognózy korupce a korupčního jednání lze charakterizovat, že v této oblasti dochází ve vztahu k právní kvalifikaci a vymezení skutkového jednání a rozsahu trestních věcí u prověřovaných trestních kauz k větší závažnosti, složitosti a sofistikovanosti,“ uvádí se pak v závěru výroční zprávy NCOZ.

Podle Zprávy dochází ve státě stále k propojení představitelů měst a obcí s podnikateli: „Rizikem korupčního prostředí v oblasti veřejné správy je propojení představitelů měst a obcí s podnikatelským prostředím, a to jak ve spojení se zadáváním co největšího počtu veřejných zakázek konkrétní zájmové společnosti, tak i v podobě poskytování služeb klientelistickým skupinám osob, např. ochrana majetku ze strany veřejných institucí, kdy za tuto činnost neexistuje finanční plnění,“ uvádí se ve Zprávě.

Střídání politických stran je střídání lobbyistů

Jak lze vyvodit ze Zprávy, politici si vždy po volbách rozparcelují resorty a území a tam vpouštějí lobbyisty, kteří uplatňují nátlakem na úředníky svůj vliv a prosazují své zájmy: „Další rizikovou oblast ve veřejné správě představuje její politizace, kdy dochází po volbách k výměně politických osob na těch nejvýznamnějších postech a funkcích,“ konstatuje Zpráva.

„S touto problematikou je úzce spojen lobbing, kdy zájmové skupiny prosazují své zájmy a snaží se uplatňovat svůj vliv na toho, kdo má rozhodnout, tedy na úředníky, poslance, vedoucí různých institucí, a to osobně či prostřednictvím různých analýz či expertíz. Jelikož v této oblasti neexistují žádná pravidla, je zde velký předpoklad, že v případě prosazování určitého zájmu, aby bylo dosaženo žádoucího efektu a výsledku, je často využito korupčního jednání,“ pokračuje Zpráva.

Výsledkem je, že nikým nevolené skupiny osob si prosazují vlastní zákony: „Charakteristickým rysem korupční trestné činnosti je její sofistikovaný způsob páchání, kdy lobbyistické skupiny nemají v úmyslu zákon porušit, prosadí jeho změnu a svou činnost tak legalizují,“ vysvětluje tento postup výroční zpráva NCOZ. Na tento jev, kdy si některé skupiny osob prosazují zákony ve svém zájmu a pro svoji činnost proti zájmu všech lidí opakovaně upozorňovala v minulosti i výroční zpráva BIS.

Příčina korupce je v procesu a systému přidělování věcí

Policii ve Zprávě neuniklo ani jednání soudců, zvláště těch, kteří soudí případy těšící se zájmu veřejnosti: „Velmi rizikový faktor v oblasti soudnictví představuje nezákonné zasahování a ovlivňování průběhu některých, zejména mediálních kauz. Přesto, že nezávislost soudců je zabezpečována po stránce právní, materiální, tak i politické, příčina tkví ve zdlouhavých jednáních, kdy kauzy jsou projednávány roky, či v různých procedurálních skutečnostech a v nastaveném systému přidělování jednotlivých kauz,“ uvádí se doslova v poslední výroční zprávě NCOZ.

Podle Zprávy je stejně jako v minulosti korupce přítomná ve sportu a v sázkařském průmyslu. Mnohem závažnější je však krátký odstavec Zprávy, který se týká penzijních a zdravotních systémů: „Velmi významnou oblast, která je zasažena korupcí, představují převody veřejného nebo státního majetku do soukromého vlastnictví v podobě penzijních či zdravotních pojistných systémů,“ uvádí výroční zpráva NCOZ za rok 2017 doslova. Irena Válová, ceskajustice.cz

TERORISTICKÝ OBSAH WEBU SE BUDE MAZAT?

Ministři vnitra zemí Evropské unie dnes na jednání v Bruselu podpořili nová pravidla, která internetovým společnostem ukládají do hodiny od výzvy úřadů odstranit z webu materiál s teroristickým obsahem. Pokud firmy jako Facebook, Twitter nebo Google žádost nesplní, bude jim hrozit pokuta až do čtyř procent jejich celosvětového obratu v předcházejícím roce.

Pravidlo se přitom bude vztahovat na všechny poskytovatele internetových služeb, které jsou dostupné v Evropské unii, bez ohledu na to, zda společnost sídlí v některé z členských zemí, či ne.

„On-line teroristický obsah hrál roli skoro při každém teroristickém útoku, které jsme v Evropě viděli. Naše občany máme povinnost co nejefektivněji chránit,“ komentoval dnešní rozhodnutí svých kolegů Herbert Kickl, který je ministrem vnitra nyní předsednického Rakouska.

Poskytovatelé služeb také budou muset šíření teroristického obsahu na svých sítích bránit sami od sebe, včetně snahy zajistit, aby se u nich znovu neobjevil už jednou odstraněný materiál. Konkrétní výši postihu za nesplnění nových pravidel budou stanovovat členské země podle své vlastní legislativy.

Rada EU dnes zdůraznila, že navržené novinky respektují práva obyčejných uživatelů internetu i podnikatelských subjektů, včetně ochrany svobody projevu, práva na informace i svobody podnikání. Poskytovatelé tak budou muset ustavit mechanismy, které uživatelům umožní si efektivním způsobem stěžovat na neoprávněně odstraněný materiál.
O konečné podobě návrhu Evropské komise z letošního září bude moci Rada EU začít vyjednávat s Evropským parlamentem ve chvíli, kdy europoslanci přijmou své vlastní stanovisko.

SESTRA MAREŠOVÁ VINÍ MÉDIA Z POŠKOZENÍ

Zdravotní sestra Věra Marešová ztratila kvůli obžalobě z vražd šesti pacientů v rumburské nemocnici práci, některé ze svých přátel i vztah s příbuznými. Pravomocně osvobozená žena z toho viní z velké části média. Nejvíce ji zasáhlo, jak pronásledovala a obtěžovala její dceru, uvedla u Obvodního soudu pro Prahu 7, který projednává její žalobu na mediální dům Czech News Center (CNC). Marešová chce 4,8 milionu korun za újmu, kterou jí způsobili novináři tím, že podle ní při informování o případu nerespektovali presumpci neviny.

„Veškeré mé okolí, přátelé i příbuzní byli zasaženi masáží médií,“ prohlásila Marešová. Lidé jí prý posílali anonymní výhrůžné dopisy s odkazy na články v deníku Blesk do vazební cely. Vězeňští dozorci i spoluobviněné jí kvůli novinovým titulkům začali říkat „sestra Smrt“.

Opovržení společnosti pak přetrvalo i po jejím osvobození v lednu 2016. Žena se odstěhovala z Rumburku. Získala místo v pražské nemocnici, nemůže ale pracovat s pacienty. „Ať půjdu kamkoli, všichni budou vždycky vědět, že jsem byla sestra Smrt,“ prohlásila. Dodnes se prý bojí chodit na veřejná místa a musí se léčit u psychiatra. Novinářům z Blesku pak nejvíce vyčítá článek „Její máma je sestra Smrt,“ ve kterém se objevila i fotografie její dcery. Novináři jí prý volali i do školy, dívka pak musela studia ukončit.

Zástupce žalované CNC, která vydává například Blesk, Aha nebo Reflex, Jiří Urbánek už při prvním jednání žalobu odmítl. Články podle něj zpočátku kauzy vyznívaly „objektivně negativně“ ve shodě s tvrzením lékaře z rumburské nemocnice, který uvedl, že tam po podání draslíku zemřela pacientka. Tvrzení v jednotlivých článcích je tak podle právníka nutné vnímat v kontextu jednotlivých fází kauzy, nikoliv izolovaně.

Marešová žaluje i další vydavatelství, celkem se domáhá zhruba 35 milionů korun. Odškodnění požaduje Marešová i po vydavatelstvích Mafra (6,7 milionu korun), Economia (dva miliony), VLM (2,6 milionu), dále po televizi Nova (12 milionů) a Prima (6,7 milionu). VLM částečně uznalo chybu, Marešové se ještě před zahájením soudního jednání omluvilo a zaplatilo 100.000 korun. Další vydavatelství pochybení odmítají. Například Mafra v minulosti uvedla, že při zpravodajství o kauze Marešové její novináři dodrželi zásadu presumpce neviny.

Žena čelila obžalobě z toho, že v letech 2010 až 2014 podávala pacientům v rumburské nemocnici silné dávky draslíku, po kterých jim selhalo srdce. Byla obviněna z šesti vražd, soudy ji však pravomocně osvobodily – nepodařilo se totiž prokázat, že se skutky vůbec staly. Za své nezákonné stíhání a za ztížení společenského uplatnění se Marešová v jiném řízení domáhá odškodného od státu pět milionů korun.

ÚKOL PRO FIRMY, ZÁPIS DO REJSTŘIKU VLASTNÍKŮ

Všechny právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku musí podat ke krajským soudům návrh na zápis do evidence skutečných vlastníků do 1. ledna 2018. Nadace, spolky nebo svěřenské fondy, či společenství vlastníků, tedy osoby zapsané v jiných rejstřících, tuto povinnost splní až do 1. ledna 2021. Návrh lze podat pomocí formuláře ministerstva spravedlnosti, do konce roku je zdarma.

Formulář jakožto i přesné informace, koho se povinnost týká, jak je zpoplatněna a jak ji správně realizovat, lze najít na speciálním webu ministerstva spravedlnosti.

Není pravda, že do konce roku musí majitele nechat zapsat všechny právnické osoby včetně například spolků, nadací, společenství vlastníků jednotek nebo svěřenských fondů: „Od 1. ledna 2018 platí povinnost právnických osob zapsaných ve veřejném rejstříku a svěřenských správců svěřenských fondů zapsaných v evidenci svěřenských fondů (dále „zapsané osoby“) zapsat svého skutečného majitele. Je přitom třeba dodat, že tuto povinnost musí splnit právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku do 1. ledna 2019; ostatní právnické osoby zapsané do dalších veřejných rejstříků (včetně svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů) pak musí svého skutečného majitele zapsat do 1. ledna 2021. Pro úplnost lze uvést, že povinnost zapsat skutečného majitele nedopadá na odštěpné závody zapsané v obchodním rejstříku, jelikož nejde o právnické osoby,“ informuje ministerstvo spravedlnosti.

Kdo jsou ony ostatní právnické osoby? Podle rejstříkového zákona jsou to všechny osoby od spolků až po ústavy: „Veřejnými rejstříky právnických a fyzických osob podle tohoto zákona (dále jen „veřejný rejstřík“) se rozumí spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, obchodní rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností,“ uvádí hned ve svém prvním paragrafu rejstříkový zákon, který detailně popisuje, jak má která právnická osoba v této věci jednat.

Návrh může do konce roku podat firma zdarma formulářem

Návrh mohou právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku podat prostřednictvím elektronického formuláře k příslušnému rejstříkovému soudu. „Tím je krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud zapsané osoby (tj. právnické osoby nebo svěřenského správce – § 118h odst. 2 rejstříkového zákona),“ uvádí se na webu ministerstva spravedlnosti, kde jsou příslušné adresy krajských soudů, kam se zápis odešle.

Do 31. prosince 2018 není zpoplatněn, poté bude stát 1000 korun. „Od poplatku nicméně budou i poté osvobozeny právnické osoby nezapisované do obchodního rejstříku, svěřenské fondy a zápisy údajů podle § 118f písm. d) rejstříkového zákona,“ upřesňuje ministerstvo spravedlnosti.

Zápisy rovněž provádí notáři. Navrhovatel, kterým je právnická osoba, může samozřejmě k podání návrhu na zápis zmocnit třetí osobu, dodává k tomu ministerstvo. Pokud navrhovatel zápisu nepodává zápis prostřednictvím notáře, použije již zmíněný formulář ministerstva spravedlnosti. Irena Válová, ceskajustice.cz