iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

USA: Máte dva měsíce, pak se vypoví smlouva o raketách

Pokud Rusko do šedesáti dní nebude plně dodržovat podmínky společné smlouvy INF o likvidaci raket středního a kratšího doletu, přestanou se Spojené státy smlouvou řídit také. Na schůzce ministrů zahraničí NATO to oznámil šéf americké diplomacie Mike Pompeo.„Pokud ruská strana svůj přístup nezmění, začne za 60 dní běžet půlroční lhůta, pro vypovězení smlouvy INF,“ řekl Pompeo s tím, že během tohoto období nebudou Spojené státy vyrábět, testovat nebo rozmísťovat žádné systémy, které by byly v rozporu se smlouvou.

Pro Spojené státy podle něj smlouva nemá smysl v případě, že druhá strana se jí přestala řídit. „Rusko obrátilo trend snižování jaderného nebezpečí v Evropě,“ prohlásil Pompeo.

Americké oznámení přichází poté, co ministři zahraničí všech členských zemí NATO ve společném prohlášení konstatovali, že Rusko vývojem a rozmísťováním nového raketového systému s označením Novator 9M729 nebo též SSC-9 smlouvu INF hrubým způsobem porušuje.

Systém podle NATO představuje výrazné riziko pro euroatlantickou bezpečnost. „Rusko má tedy poslední příležitost vrátit se do souladu se smlouvou INF, ale musíme se začít připravovat na svět bez smlouvy,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg.

Ministři devětadvacítky ve společném prohlášení uvedli, vyzvali Rusko, aby vrátilo k plnému a ověřitelnému dodržování dohody. „Nyní je na Rusku zachovat smlouvu INF,“ uvádí se v textu.

Novator 9M729

Podle vojenských expertů může jít v případě nové ruské střely s velkou pravděpodobností o pozemní verzi střely Kalibr s dosahem až 2 500 kilometrů. Střely v námořní verzi už Rusko použilo například při úderech v Sýrii.

Řada analytiků tvrdí, vývojem nové střely Rusko reaguje primárně na zbrojní programy Číny, která není svázána žádnými podobnými smlouvami. Moskva obvinění odmítala a naopak obviňovala z porušení smlouvy Washington, především s ohledem na budování amerického protiraketového deštníku.

Podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka není dlouhodobě možné, aby jedna strana smlouvu porušovala a druhá se jí řídila. „Chápeme americký postoj. Pro ČR a celou řadu spojenců je ale také důležité pokračovat v úsilí o mezinárodní odzbrojení. Tato smlouva je důležitým pilířem režimu kontroly zbrojení v Evropě,“ citovala Petříčka.

Česká republika podle stanoviska českého ministerstva zahraničních věcí sdílí s USA a dalšími spojenci závěr, že Rusko porušilo Smlouvu o likvidaci raket středního a kratšího doletu. „Rusko samo je tak výlučně zodpovědné za stav, který přiměl USA ke krokům vedoucím k vypovězení INF-T,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení.

Střelu vyvíjejí přes deset let, tvrdí Pompeo

Šéf americké diplomacie a někdejší ředitel CIA Pompeo na tiskové konferenci upozornil, že Rusko smlouvu „nezačalo porušovat znenadání“. Nové střely podle amerického ministra Moskva testuje na raketové střelnici Kapustin Jar od roku 2005. A to jak z mobilních, tak i z pevných odpalovacích zařízení.

Podle Pompea již Rusko rozmístilo několik praporů nových raket, jejichž dostřel z nich činí přímou hrozbu pro Evropu.„Není pochyb o tom, že Spojené státy plně smlouvu dodržují. V Evropě neexistují žádné americké střely. Ale v Evropě existují nové ruské střely,“ uvedl po jednání šéf NATO Stoltenberg.

Putin pohrozil odvetou, pokud USA vypoví smlouvu o raketách

Ve společném prohlášení ministři NATO poukázali, že se Aliance a USA opakovaně pokoušeli s Ruskem o věci jednat na různých úrovních pět let. „Rusko na naše obavy odpovídalo popíráním a mlžením. Teprve nedávno vůbec uznalo existenci raketového systému, ale bez toho, aby poskytlo nutnou transparentnost nebo vysvětlení,“ shodli se ministři.

Pompeo vzpomněl, že Moskva nejméně čtyři roky „předstírala, že vůbec neví, o jaké střele“ se hovoří. A to podle něj i přesto, že Washington poskytl informace o parametrech i testování. Postoj pak podle něj změnila až poté, co USA loni v listopadu zveřejnily ruské označení systému - Novator. Pak prý podle něj Rusko změnilo přístup v tom, že „ze střely, která neexistuje, byla sice existující střela, která ovšem neodporuje“ podmínkám smlouvy INF.

USA ukazují i na Čínu a Írán

Spojené státy dlouhodobě upozorňují, že existuje řada dalších zemí, které nejsou takovou smlouvou vázány a mohou bez limitů vyvíjet obdobné systémy. Například Čína, ale také v Indie, Pákistán nebo Severní Korea.

Podle odborníka na vývoj nukleárních zbraní, jejich kontrolu a odzbrojení Petra Suchého z Masarykovy univerzity je osud smlouvy INF velmi nejistý. Jednou z možných variant na její záchranu je, že se společným postupem USA a Ruska podaří do smlouvy nějakým způsobem vtáhnout právě Čínu.

Rozhodující podle Suchého bude, zda USA a Rusko budou schopny chápat situaci jako krok pro odložení vzájemné rivality a postupovat společně. „Pak se dá očekávat, že by i Čína mohla mít větší zájem se bavit o možném vtažení do původní smlouvy. Otázkou zůstává, co by za to USA a Rusko nabídli,“ konstatoval Suchý.

Americký ministr Mike Pompeo dnes připustil, že není důvod Číně a dalším zemí nadále přenechávat takovou vojenskou výhodu. Připomněl však, že pokusy o rozšíření dohody několikrát skončily nezdarem.

Zároveň však varoval, že USA nadále nehodlají podporovat ty mezinárodní smlouvy, které podkopávají jejich vlastní bezpečnost, zájmy a hodnoty. „Amerika má zájem na vládě práva. Když se k něčemu zavážeme, dodržíme to. Od partnerů očekáváme to samé. Pokud nedodrží slovo, ponesou následky,“ dodal Pompeo.

Základní údaje o rusko-americké Smlouvě o likvidaci raket středního a krátkého doletu INF

Smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) podepsali sovětský vůdce Michail Gorbačov a americký prezident Ronald Reagan 8. prosince 1987 ve Washingtonu. V platnost vstoupil tento dokument 1. června 1988.
Ve smlouvě INF (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty) se obě země zavázaly stáhnout všechny své rakety s doletem 500-5500 kilometrů z Evropy a postupně je zlikvidovat, což byl do té doby bezprecedentní krok.

Moskva už v roce 2007 pohrozila jednostranným odstoupením od INF. Důvodem byl americký plán na umístění základen protiraketového štítu v ČR a Polsku, USA ale v roce 2009 od protiraketového štítu upustily. V roce 2012 naopak Spojené státy neoficiálně obvinily Rusko z porušování smlouvy. Důvodem byly údajně testy nové rakety s plochou dráhou letu R-500 pro mobilní komplex Iskander-M. V červenci 2014 USA znovu obvinily Rusko z porušení dohody, Moskva tehdy údajně testovala řízenou střelu a v únoru 2017 přinesl list The New York Times zprávu, že Rusko tajně rozmístilo novou střelu SSC-8 (též označovanou 9M729), v oblasti Volgogradu a na dalším neidentifikovaném místě.

Americký prezident Donald Trump letos v říjnu oznámil, že USA od smlouvy odstoupí. Krok zdůvodnil tím, že Rusko smlouvu porušuje a že se nevztahuje na Čínu. Rusko výhrady Západu odmítá a z porušování INF naopak viní Washington. Ruský prezident Vladimir Putin také pohrozil Evropě možnou jadernou odvetou, bude-li souhlasit s rozmístěním nových amerických raket po odstoupení Washingtonu od INF.

Spojené státy uzavřely se SSSR po podpisu INF i další odzbrojovací smlouvy, jako byly například dohody o omezování strategických zbraní (SALT 1 a SALT 2), INF ale byla prvním dokumentem v historii, který odstranil celou třídu jaderných zbraní. Začátkem 90. let uzavřely obě velmoci další dvě dohody, známé jako START, které vedly k podstatnému snížení stavu strategických jaderných arzenálů. START 1 určoval snížit počet hlavic na obou stranách na 6000, druhá z dohod pak jejich počet snížila ještě zhruba o polovinu. Další redukci o 50 procent pak přinesla zatím poslední z americko-ruských odzbrojovacích dohod, podepsaná v dubnu 2010 v Praze a známá jako Nový START. Platí od února 2011.

BREXITU BRÁNÍ NEŘEŠITELNOST IRSKÉ HRANICE

Britská vláda zveřejnila právní analýzu k brexitu, která varuje před riziky takzvané irské pojistky, tedy nouzového režimu pro zachování hladkého provozu přes hranici mezi britským Severním Irskem a Irskem. Podle stanoviska by se při zavedení záložního plánu zbytek Británie pro Severní Irsko stal v kontextu dodávek zboží "v podstatě třetí zemí".

Pojistka by platila v případě, že se Londýn s Bruselem během přechodného období brexitu zakotveného v „rozvodové dohodě“ nedohodnou na podrobných podmínkách budoucích obchodních a dalších vztahů.

Proti irské pojistce vystupují především severoirští unionisté (DUP), kteří svými deseti hlasy umožnili vznik současné menšinové vlády. Pro DUP je nepřijatelné, že by se při uplatnění pojistky na Severní Irsko vztahovala pravidla bližší jednotnému trhu EU než na zbytek britského území. Místopředseda DUP Nigel Dodds ve středu označil celý text právní analýzy na twitteru za „otřesný“.

Dokument uvádí, že při uplatnění „Protokolu o Irsku a Severním Irsku“ by britská část ostrova zůstala v jednotném unijním trhu se zbožím, zatímco zbytek Spojeného království by byl v samostatné celní unii s EU. „Není to nic překvapivého, ale ministr spravedlnosti zdůrazňuje, že z hlediska regulací by bylo k Británii ze strany Severního Irska přistupováno jako ke třetí (nebo oddělené) zemi,“ vysvětluje zpravodajská společnost BBC.

V praxi by aplikace opatření znamenala mimo jiné kontroly zboží putujícího z Anglie, Walesu a Skotska do Severního Irska. EU připouští, že mnohé z těchto kontrol by se mohly provádět přes internet nebo mimo přístavy a letiště, u potravin a živočišných produktů to ale neplatí.

Podle labouristického poslance a stínového ministra pro brexit Keira Starmera ukazuje právní analýza, že dohoda prosazovaná konzervativní premiérkou Theresou Mayovou obsahuje „podstatné slabosti“. Parlament má o dohodě hlasovat 11. prosince.

Ke zveřejnění plného znění textu právní analýzy donutili kabinet Mayové v úterý poslanci, kteří přijali opoziční návrh usnesení, podle kterého vláda pohrdá parlamentem, když publikovala pouze část dokumentu. Po hlasování vláda oznámila, že úplnou právní analýzu brexitové dohody zveřejní. Ministr spravedlnost Geoffrey Cox předtím neochotu publikovat celé znění zdůvodňoval tím, že by tento krok poškodil národní zájmy.

Během pravidelných interpelací v parlamentu ale premiérka Mayová popřela, že by její vláda před parlamentem ukrývala některé skutečnosti týkající se brexitu. Mayová svým vyjádřením reagovala na výtku předsedy poslanecké frakce Skotské národní strany (SNP) Iana Blackforda.

Podle něj se vláda snažila zatajit především to, že ve skutečnosti na základě vyjednané dohody „dává Severnímu Irsku stálé členství v celní unii“. Blackford Mayovou zároveň vyzval, aby vysvětlila, proč upírá Skotům „práva a příležitosti“, která nabízí její dohoda s EU obyvatelům Severního Irska.

Stále více Britů lituje výsledků referenda

Více Britů se oproti předchozím průzkumům veřejného mínění domnívá, že bylo chybou odhlasovat v referendu před dvěma lety odchod Spojeného království z Evropské unie, ukázala anketa institutu YouGov pro britský deník The Times.

Dohoda o brexitu může udržet Brity v celní unii

Podle sondáže nyní 49 procent Britů soudí, že odhlasování brexitu v roce 2016 byla chyba, což je podle The Times nejvyšší počet v dosavadních průzkumech YouGov. Naopak 38 procent Britů má za to, že rozhodnutí opustit EU bylo správné.

Z těch, co v plebiscitu hlasovali pro brexit, si 11 procent myslí, že země učinila nesprávné rozhodnutí. V polovině listopadu to bylo osm procent, připomněl deník.

Britové o setrvání své země v evropském bloku hlasovali v červnu 2016. V referendu zvítězili odpůrci členství v unii poměrem 51,9 ku 48,1 procenta hlasů při volební účasti 72,2 procenta.

RAKOUSKO: NOVÝ AZYLOVÝ SYSTÉM EU NEMÁ ŠANCI

Státům Evropské unie se nepodaří dosáhnout úplné shody na reformě unijního azylového systému, takzvaném Dublinu, pokud bude návrh obsahovat solidární opatření založená na povinném přerozdělování žadatelů o azyl. V materiálu shrnujícím dosavadní vývoj diskusí o migrační problematice to napsalo rakouské předsednictví bloku.

Končící rakouské předsednictví tak v zásadě přiznává, že se mu nepodařilo splnit úkol, který dostalo od šéfů států a vlád osmadvacítky na jejich summitu letos v červnu.

Německo podpořilo pakt OSN o migraci, který odmítá V4 i Rakousko

„Debaty a několikaměsíční snahy nyní jasně ukazují, že zůstává nemožné dosáhnout konsenzu na Dublinu, jak žádá Evropská rada, pokud bude přístup související se solidaritou dál založen na povinném přerozdělování,“ napsali rakouští diplomaté v dokumentu.

O návrhu Evropské komise (EK) na reformu dublinského systému, který v unii určuje, kdo je zodpovědný za vyřizování žádostí o azyl, diskutují členské státy od jara 2016. Komise do původní podoby návrhu zapracovala jako krizovou variantu pro případ výrazného migračního tlaku na jednu členskou zemi mechanismus povinného přerozdělování do dalších států tak, aby zasažený člen EU situaci dokázal zvládnout.

Část zemí, včetně České republiky a dalších států ze střední a východní části EU, ale dlouhodobě a jednoznačně odmítá jakoukoliv formu povinného přerozdělování. Několik po sobě jdoucích předsednických zemí se pokoušelo věc odblokovat různými úpravami parametrů návrhu, nikdo ale nebyl úspěšný.

Naopak zemím jako je Česko se podařilo do závěrů summitu EU prosadit zmínku o potřebě konsensuální shody všech států EU na reformě. Poprvé se taková formulace v závěrech summitu objevila v říjnu 2017, kdy Českou republiku
zastupoval tehdejší premiér Bohuslav Sobotka.

Rakousko navrhuje vlastní variantu řešení

Zásadně odlišné postoje zemí k reformě azylového systému vedly k tomu, že zatím nejsou přijaty ani ostatní návrhy, které v souvislosti s migrací komise státům a Evropskému parlamentu (EP) předložila. Země, včetně Česka, ale argumentují vzájemnou provázaností těchto právních textů.

Evropská komise míní, že k přijetí je nyní připraveno pět ze sedmi návrhů. V úterý navrhla tuto pětici přijmout co nejrychleji a zbytek - včetně reformy dublinského systému - odsouhlasit po dalších diskusích ještě do nadcházejících voleb do europarlamentu plánovaných na květen příštího roku. Podle diplomatů ale není příliš pravděpodobné, že by s tím nyní členské země EU souhlasily.

Irové se obávají tvrdého brexitu, dopadl by na zdravotní péči i obchod

Rakousko, které předsednickou roli na přelomu roku předá Rumunsku, v dokumentu přibližuje svou vlastí variantu řešení.
Tou by podle Vídně mohl být šířeji koncipovaný přístup, kdy by státy svou solidaritu s ostatními zeměmi bloku trvale prokazovaly například podporou vnějších akcí EU při spolupráci se třetími zeměmi či pomocí při ochraně vnější hranice tak, aby unie mohla migračním krizím účinně předcházet.

Státy by si mohly vybrat, na čem se chtějí podílet, nesměly by ale zůstat stát úplně mimo společné úsilí. „V tomto kontextu by bylo správné, aby členské státy hrály roli odpovídající konkrétním výzvám v jejich regionálním prostředí,“ uvedli rakouští diplomaté.

V krizové situaci by se pak země mohly na přerozdělování migrantů - a tedy na úlevě od zátěže jiných států EU - podílet na dobrovolném základě.
SR ODMÍTLA MIGRAČNÍ PLÁN OSN

Slovenská vláda ve středu odmítla migrační pakt OSN. Novinářům to řekl premiér Peter Pellegrini. Kabinet tak vyhověl parlamentu, který se proti dokumentu Spojených národů postavil již minulý týden. Kromě Česka a Spojených států odmítly pak další země jako Rakousko, Maďarsko, Polsko, Bulharska, ale i Austrálie nebo Izrael.

V reakci na hlasování parlamentu podal demisi ministr zahraničí Miroslav Lajčák, který migrační pakt obhajoval. Prezident Andrej Kiska v úterý řekl, že s rozhodnutím ohledně Lajčákovy demise vyčká na rozhodnutí vlády o paktu, jehož odmítnutí například v případě Česka kritizovala Evropská komise.

Odmítavý postoj slovenského kabinetu k migračnímu paktu není překvapením. Pellegrini již v uplynulých dnech řekl, že Slovensko s ním nesouhlasí. Ze středečního prohlášení Pellegriniho vyplývá, že slovenský zástupce se nezúčastní mezivládní konference o paktu, která se uskuteční příští týden v Maroku. Lajčák spolu s Kiskou se opakovaně vyslovili pro to, aby slovenský zástupce na konferenci nechyběl.

Kabinet také zavázal premiéra učinit kroky, které povedou k odstoupení Slovenska z procesu přijímaní zmiňovaného dokumentu OSN o migraci. Proti migračnímu paktu se vyslovila většina slovenských politických stran. V debatě ohledně paktu OSN Lajčák odmítl tvrzení kritiků dokumentu, že je právně závazný.

Tvrdil rovněž, že toto téma zneužívají populisté, xenofobové a nacionalisté, kteří o dokumentu šíří bludy s cílem zvyšovat vlastní popularitu. Pakt se dojednával v minulých měsících, kdy Lajčák předsedal Valnému shromáždění OSN.
Spor o migrační pakt řeší i Belgičané

Spor o globální pakt o migraci řeší také v Belgii, kde vyvolal vážnou krizi. Liberální premiér Charles Michel chce, aby se země příští týden na schůzce v marockém městě Marrákeš k dokumentu připojila a to i přes tvrdý odpor koaličních nacionalistů z Nové vlámské aliance (N-VA). Podle belgických médií hrozí kvůli sporům o migrační pakt i rozpad vlády.
Slovenský premiér odmítá Lajčákovu demisi. V odchodu mu však bránit nemůže

Premiér Michel usiluje o to, aby o rezoluci podporující přistoupení Belgie k migračnímu paktu OSN schválil parlament. V zákonodárném sboru totiž mají většinu příznivci dokumentu. N-VA už avizovala, že její poslanci budou hlasovat proti, na stranu premiéra se chce ale tentokrát postavit část opozice.

Předseda parlamentní frakce vlámských nacionalistů Peter De Roover ve středu řekl, že je N-VA stále součástí belgické vlády, a pokud se Michel rozhodne vyrazit do Marrákeše a připojit svůj podpis pod dokument OSN, nebude mít pro tento krok podporu své vlády.

V rozhovoru poskytnutém stanici RTL Michel svého koaličního partnera vyzval, aby nejednal „nezodpovědně“ a nenechal vládu padnout.

Belgickou vládu tvoří kromě Michelova liberálního Reformního hnutí (MR) a N-VA ještě dvě menší strany. Vlámští nacionalisté ale mají ze všech čtyř stran nejvíce poslanců.

Globální pakt o migraci má zlepšit mezinárodní řešení uprchlické problematiky, jeho cílem je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s lidmi. Dohoda se zabývá mimo jiné tím, proč lidé migrují, jak migranty chránit, jak je v nových zemích integrovat nebo jak umožnit jejich návrat domů.

OPĚT KAUZA GORILA, U KOČNERA TAJNÉ NAHRÁVKY

Významný nález si připsali slovenští kriminalisté. Při domovní prohlídce u podnikatele Mariána Kočnera objevili nahrávky odposlechů z tzv. spisu Gorila. Údajně se shodují s přepisy v dokumentu. Korupční kauza, kterou nalezení spisu před několika lety odhalilo, tehdy hýbala celým Slovenskem.

Na zjištění slovenského Denníku N upozornil server Aktuálně.cz. Podle dalšího slovenského listu SME informaci o nálezu potvrdily i nejmenované zdroje od policie.

Razie provedla Národní kriminální agentura (NAKA), slovenská elitní policejní jednotka, v polovině října. Souvisely s Kočnerovou trestnou činností a byl při nich sám přítomný, píše HNonline.sk. Při prohlídkách se v trezoru našel flash disk se zvukovými záznamy.

Jak poukazují oba deníky, objevení nahrávky by mohlo znamenat průlom v kauze. Když se koncem roku 2011 spis Gorila dostal na veřejnost, někteří politici totiž zpochybnili jeho autenticitu.

Podle nynějších informací se však zajištěné nahrávky nalezené u Kočnera shodují s přepisy rozhovorů v dokumentu.
Obsah spisu se měl týkat údajných schůzek Jaroslava Haščáka z vlivné finanční skupiny Penta a několika předních slovenských politiků. Setkávat se měli v Bratislavě, v bytě ve Vazovově ulici. Podle dokumentu se tam dojednávaly anebo i přímo přebíraly úplatky.

Společnost Penta nynější nález odmítla komentovat. Uvedla, že u žádného z jejích představitelů nebylo v minulosti prokázáno, že by se dopustil korupce.

Podle bývalého vyšetřovatele Júlia Šáraye by měl odpovědět bývalý šéf policie Tibor Gašpar, zda mohou nahrávky potvrdit věrohodnost kauzy. Právě za Gašpara se rozběhlo vyšetřování, ten se však nyní odmítl vyjádřit.

Spis Gorila

Údajný spis Slovenské informační služby (SIS) ukazoval na politickou korupci bezpříkladných rozměrů. Někteří politici a policisté potvrdili, že přinejmenším část informací ze spisu s přepisy odposlechů o ovlivňování privatizace finanční skupinou Penta za druhé vlády Mikuláše Dzurindy je pravdivá. Tehdejší ministr vnitra Daniel Lipšic uvedl, že tajná služba akci Gorila skutečně provedla.

„Pokud se pravost nahrávek nepotvrdí a pokud se nevyřeší otázka jejich použitelnosti jako důkazu, nebude mít jejich obsah pro vyšetřování zásadní význam,“ uvedl bývalý šéf vyšetřovacího týmu Gorila Marek Gajdoš.
Úřad zvláštní prokuratury žádné detaily k získání nahrávky ani k průběhu vyšetřování neposkytnul.

„Vzhledem k probíhajícímu vyšetřování úkladné vraždy i ve věci „Gorila“ se nebudeme v tomto stádiu vyjadřovat, abychom jej neztížili či nezmařili,“ naznačila mluvčí úřadu Jana Tökölyová, že původně šli kriminalisté do Kočnerova bytu kvůli případu vraždy novináře Jána Kuciaka, v němž podnikatel figuruje.

Korupční aféra vypukla na konci roku 2011, kdy na internet unikly dokumenty s názvem Gorila. Popisují uplácení vysoce postavených úředníků a politiků v letech 2005 a 2006 za vlády tehdejšího premiéra Mikuláše Dzurindy finanční skupinou Penta. Ta za to podle tisku získala vliv na privatizaci a na chod některých podniků.

Údajně aktéři v bratislavském bytě řešili financování například stran SDKÚ-DS, KDH, SMK či tehdy opoziční strany Smer-SD. Podle spisu byl na schůzce v bytě i předseda Smeru Robert Fico.

Slovenská kauza Gorila: jméno dostala po hromotlukovi z ochranky Penty

Měsíc po vypuknutí kauzy, v lednu 2012, začaly po celém Slovensku protesty, kterých se zúčastnily desetitisíce lidí. Žádali odsouzení a přísné potrestání viníků. Kauzu se dodnes nepodařilo vyšetřit. Obviněno bylo jen několik lidí, mezi nimi například bývalý ministr hospodářství Pavol Rusko.

Slovenský podnikatel Kočner je nyní na Slovensku za mřížemi. Ve vazbě je od konce června kvůli případu, v němž je obviněn z falšování směnek. Mnohem výrazněji se však zapsal do povědomí v souvislosti s vraždou novináře Jána Kuciaka, kterou si měl údajně objednat.

NOVÝ TEST NA RAKOVINU

Australským vědcům se podařilo vyvinout univerzální test na rakovinu, který dokáže odhalit stopy onemocnění v krevním oběhu pacienta. Cenově dostupný a jednoduchý test využívá kapalinu, která změnou barvy odhalí přítomnost maligních buněk kdekoliv v těle a poskytuje výsledky za méně než 10 minut. Jeho úspěšnost dosahuje devadesáti procent.

Přestože jsou nové testy stále ve fázi vývoje, podle odborníků přinášejí radikálně nový přístup k odhalení rakoviny, který by mohl lékařům výrazně usnadnit rutinní screening tohoto onemocnění. „Hlavní výhodou této techniky je její levnost a extrémní jednoduchost provedení, takže ji mohou nemocnice snadno zavést,” říká výzkumnice Laura Carrascosaová z Univerzity v Queenslandu.

Test prozatím odhalí asi devět z deseti případů rakoviny. Mohl by tedy posloužit jako počáteční kontrola přítomnosti onemocnění, kterou lékaři v případě pozitivního výsledku rozšíří o další důkladné vyšetření.

„Naše technika může být screeningovým nástrojem, který lékaře informuje, že pacient může mít rakovinu. Bude ale vyžadovat další navazující testy, které odhalí typ rakoviny a její stádium,” popisuje Carrascosaová.

Nový test je založený na objevu queenslandského týmu vědců, který zjistil, že DNA obsahující rakovinu a normální DNA přilnou zcela odlišným způsobem ke kovovému povrchu. To odborníkům umožnilo vyvinout test, který rozliší nádorové buňky od zdravých.

Zdravé buňky prokazují správné fungování tím, že obtisknou DNA molekulami z methylové skupiny. Tyto molekuly fungují podle vědců jako pomyslné ovládání hlasitosti, které „ztiší“ nepotřebné geny a naopak vyburcuje ty potřebné. Rakovinové buňky tento obtisk postrádají, takže fungují pouze geny, které podporují růst rakoviny.

Zatímco DNA uvnitř normálních buněk je pokrytá molekulami methylových skupin, DNA uvnitř rakovinotvorných buněk je většinou holá a tyto molekuly má pouze v malých uskupeních na konkrétních místech. Vědcům se díky řadě testů podařilo určit rakovinu prsu, prostaty, konečníku či lymfatických uzlin.

Obtisky mají zásadní dopad na chemii DNA, což způsobuje odlišné chování rakovinové a normální DNA v kontaktu s vodou. „Je to obrovský objev, který nikdo předtím nepochopil,” vysvětluje Carrascosaová.
Imunní vůči HIV. V Číně se údajně narodily první děti s upravenou DNA.

Po sérii experimentů dospěli vědci k novému testu na odhalení rakoviny. Podezřelá DNA se přidá do vody obsahující nanočástice zlata. Ty vodu obarví na růžovo. Pokud DNA obsahuje rakovinové buňky, spojí se s na nanočásticemi a vodě zůstane její originální barva.

Pokud ale do vody přijde zdravá DNA, buňky na částice přilnou jiným způsobem a voda zmodrá. „Test je natolik citlivý, že detekuje velmi nízkou hladinu rakoviny ve vzorku DNA,” popisuje Carrascosaová.

Vědci nyní pracují na klinických studiích s pacienty, kteří mají širší škálu typu rakoviny, než jaké doposud testovali. Nový test by výrazně usnadnil práci lékařům, kteří nyní musí při podezření na rakovinu poslat pacienta na biopsii tkáně. Tento postup je invazivní a spoléhá na to, že pacient lékaři nahlásí příznaky, které se považují za potenciální známky rakoviny.

UKRAJINA ZTRATÍ PŘÍSTUP K PŘÍSTAVŮM

Ukrajina postupně přijde o možnost volně obchodovat prostřednictvím přístavů v Azovském moři. Shodli se na tom politologové z Ukrajiny a Ruska. Podle Arkadije Mošese chce Moskva především destabilizovat prozápadní režim svého souseda ekonomickým tlakem. Ukrajinka Maryna Vorotnjuková dodává: „Pokud by ruská armáda přece jen někde zaútočila, bylo by to v Mariupolu.“

Zatímco svět sledoval dění v Doněcku a Luhaňsku, v Azovském moři tiše vzrůstalo napětí. Rusko tam na jaře 2015 začalo stavět most ze svého pevninského území na anektovaný poloostrov Krym. Když se na jaře 2018 začalo schylovat k jeho dostavbě, ukrajinské obchodní lodě směřující do přístavů Mariupol a Berďansk při průplavu Kerčskou úžinou narážely stále častěji na ruské kontroly.

„Za sedm měsíců bylo podle ukrajinských dat prohledáno nebo pozdrženo více než 700 plavidel,“ říká ruský výzkumník Arkadij Mošes z Finského institutu pro mezinárodní otázky. Podle jeho názoru se k potyčce v Kerčské úžině schylovalo už delší dobu. „Ne nutně to bylo naplánované, mohla to být nehoda, ale že se ‚něco’ stane bylo naprosto jasné,“ uvedl.
Střet očekávala také ukrajinská expertka Maryna Vorotnjuková, která působí na Středoevropské univerzitě v Maďarsku. „Nejdříve Rusové navzdory protestům postavili most, pak začali kontrolovat plavbu. Dalo se čekat, že dojde k vystupňování konfliktů,“ popisuje Vorotnjuková. Podle ní byl incident v Kerčském průlivu otevřeným útokem na ukrajinské námořnictvo, a tedy dalším stupněm ruského plánu po letech popírání ruské přítomnosti na Donbase.

Ačkoliv Rusko posiluje obranu na Krymu a údajně také při pevninských hranicích s Ukrajinou, stupňování násilí ani jeden z odborníků nepředpokládá.

„Pro Putina není vojenská eskalace nutná. Navíc by nemusela být populární. Znamenala by oběti na životech, to Putin nemůže potřebovat. Rusko má jiné, efektivnější prostředky, kterými může ovlivňovat ukrajinský politický proces,“ uvedl Mošes. Ukrajina si zase podle něj eskalaci dovolit nemůže, protože není dostatečně silná.
Vojenský konflikt nehrozí, ekonomický kolaps ano

Podle expertů se ovšem dá očekávat nárůst kontrol a obstrukcí vůči ukrajinskému námořnímu obchodu z přístavů v Azovském moři. Přestože Rusko v úterý plavbu do Berďansku a Mariupolu částečně odblokovalo, podle odborníků není vyloučené, že bude v případě ruské potřeby znovu přerušena. Ukrajina by pak musela již podruhé přeorientovat celý svůj námořní obchod, což by vytvořilo na její ekonomiku ohromný tlak. Od anexe Krymu v roce 2014 totiž přístavy Mariupol a Berďansk zajišťují 80 procent ukrajinských exportů.

Rusové nám blokují azovské přístavy, bouří se Kyjev. Do akce burcuje NATO

„Na přístavech v Azovském moři jsou závislé exporty uhlí, železa i obilí. Pokud je Rusko zablokuje, zkolabují celá odvětví průmyslu. Když kontrolujete přístav, kontrolujete export, “ vysvětluje Vorotnjuková. Finanční ztráty Ukrajině však způsobují i ruské kontroly ukrajinských lodí v Kerčském průlivu, které obchodní proces výrazně zpomalují. Ukrajinská ekonomika přitom výrazně pocítila už ztrátu kontroly nad Donbasem, kde ve prospěch separatistů přišla o uhelné doly a oblast bohatou na těžký průmysl.

Jeden z azovských přístavů, Mariupol, leží v těsné blízkosti této sporné oblasti. Proruští separatisté se již pokusili získat kontrolu nad přístavem při ofenzívách v září 2014 a lednu 2015. „Myslím, že pokud by se situace skutečně hodně vyhrotila, Rusové by se vylodili právě zde,“ uvedla Vorotnjuková. Stále však doufá, že se tak nestane.

Ukrajině nyní zbývá pouze jeden volně přístupný přístav u Černého moře - Oděsa, která leží na západ od Krymu. I ta je však podle Vorotnjukové v ohrožení, a s ní i ukrajinský přístup k Azovskému moři. „Ruské lodě mohou lehce zablokovat a kontrolovat přístup lodí do Oděsy. Situace je tu velmi nebezpečná,“ uvedla expertka.

Ublíží či pomůže konflikt Porošenkovi?

Podle Mošese se však ani v takovém případě Ukrajina nemůže uchýlit k násilí. „Velmi rychle by prohrála. Její námořní vojenská výbava je mnohem slabší,“ popsal. „Pokud však Kyjev neudělá nic, bude to vypadat, že jen pasivně přijímá hromadící se ekonomické ztráty. Ukrajinská vláda se kvůli tomu stane cílem tvrdé kritiky zevnitř státu,“ nastínil Porošenkovo dilema Mošes.
Putin promluvil. Rusko-ukrajinský incident asi zosnoval Porošenko, tvrdí

Kreml ovšem tvrdí, že eskalace krize Porošenkovi naopak u voličů pomůže, proto prý poslal ukrajinské lodě provokovat do ruských vod. „Cíle jsou jasné: ‚otřást‘ Ukrajinou vyhlášením výjimečného stavu, zmobilizovat protiruské nálady na Západě a zpřísnit protiruské sankce. Na tomto pozadí bude pro Porošenka snazší rozvinout předvolební kampaň,“ řekl agentuře RIA Novosti náměstek ruského ministra zahraničí Grigorij Karasin.

Prezidentské volby se na Ukrajině mají konat v březnu příštího roku. V průzkumech veřejného mínění zatím vede šéfka opozice a bývalá premiérka Julija Tymošenková, která se těší přibližně dvojnásobné podpoře voličů (v rozmezí 14 až 21 procent dotázaných) než nynější prezident státu. Značná část voličů je však dosud nerozhodnutá.

Ukrajinské obavy a ruské předpovědi, že Porošenko v zemi vyhlásil výjimečný stav, aby volby odložil, se zatím nenaplnily. Vyhláška nakonec platí jen na části území a pouze po třicet dnů, skončí tedy čtyři dny před startem prezidentských kampaní. Deset vybraných regionů budou po dobu trvání výjimečného stavu společně se státem a místní samosprávou řídit i orgány armády.

Výjimečný stav po čtyřech letech války. Proč?

Konflikt s Ukrajiny s Ruskem trvá už čtyři roky. Proč tedy Ukrajina vyhlašovala výjimečný stav nyní? Podle Mošese šlo o chybu. „Výjimečný stav tak, jak vypadá teď, bude mít velmi malý vliv. Nic nezmění. Z politického hlediska i z pohledu připravenosti na boj jde o velmi nelogický krok,“ uvedl ruský odborník.

Scénář, že Porošenko skutečně chtěl výjimečným stavem pozdržet volby, ale nachytala ho u toho opozice, je podle Mošese zatím ten nejpravděpodobnější.

Vorotnjuková naopak míní, že Porošenko musel nějak reagovat na změnu v ruském jednání. „Dosud se své působení Rusko snažilo zakrýt, vojáky na východě Ukrajiny vydává za dobrovolníky. Ten poslední útok však byl otevřený, účastnily se ho ruské lodě,“ popsala Vorotnjuková zmiňovaný rozdíl. „Ukrajina vyhlásila výjimečný stav, aby vyslala signál. Musela zvolit nějaký druh odpovědi,“ dodala.

Ačkoliv podle obou odborníků výjimečný stav v současné situaci nic podstatného nezmění, může mít jeden pozitivní vedlejší efekt na ukrajinskou domácí politiku.

„Ukrajinský parlament alespoň dostal příležitost ukázat, že chce pro lidi to nejlepší. Ukrajina může nyní ukázat, že má funkční demokratické mechanismy a demokratické instituce, které dávají pozor a zabraňují koncentraci moci,“ myslí si Mošes o omezení Porošenkova původního návrhu výjimečného stavu.

Odborníci se shodují, že příčiny střetu v Azovském moři jsou ty samé, které určovaly zahraniční politiku Ruska vůči Ukrajině po minulých pět let. „Moskva nemůže připustit, aby v Kyjevě byla vláda, která vzešla z barevné revoluce a navíc je prozápadní,“ shrnul ruský expert.

Podobného názoru je i Vorotnjuková. Podle ní se Rusko snaží Ukrajinu destabilizovat konstantně rostoucí, či kontrolovanou eskalací. „Zasáhnou vždy, když cítí, že načasování je dobré,“ tvrdí odbornice. Další eskalace podle ní tedy v budoucnu přijde. Jak silná bude, to se prý rozhodne podle reakce na tu poslední.

Podle Mošese i Vorotnjukové nyní Kreml čeká na odpověď Ukrajiny a Západu. Protože jsou však ukrajinské možnosti omezené, klíčová bude především druhá zmiňovaná. „Silnější sankce jsou potřebné. Pokud nepřijde silná odpověď, bude to pro Rusko signál, že se o Ukrajinu nikdo nestará,“ míní Vorotnjuková. Podle ní se Rusko v budoucnosti zdrží další agrese jen v případě, že se Západ za Ukrajinu postaví.

Předseda Evropské rady Donald Tusk dal najevo, že Evropská unie plánuje dosavadní sankce nikoliv zesílit, ale prodloužit. Brusel společně s jednotlivými členskými státy ruské chování důrazně odsoudily.

Podle Arkadije Mošese jde však o velmi opatrnou a polovičatou odpověď, kterou Rusko navíc očekávalo. „Kreml věděl, že se nemusí obávat žádné silné mezinárodní reakce na použití síly nebo blokádu obchodních tras. Byla to sázka na jistotu,“ tvrdí odborník.

V ITÁLII ZATKLI NOVÉHO ŠÉFA MAFIE SICÍLIE

Italská policie zatkla nového bosse bossů sicilské mafie Settima Minea, nástupce loni zesnulého Salvatora „Tota“ Riiny, a s ním dalších 45 osob. Zadržení byli obviněni mimo jiné ze spolčování mafiánského typu, vydírání, nedovoleného ozbrojování či žhářství, informoval o tom v úterý list La Repubblica.

Hlavy sicilských mafiánských rodin se od roku 1993, kdy byl Riina zatčen, sešly znovu až letos 29. května a do čela vybraly klenotníka Minea. Měla tak začít nová éra sicilské mafie Cosa Nostra.

Zemřel mafián Salvatore Riina. Vrah přezdívaný Bestie zabil přes sto lidí

Podle deníku La Repubblica se jednotlivé klany chtěly znovu spojit a reorganizovat obchod s drogami i sázení prostřednictvím internetu. Nejužší vedení mohl svolat jen boss bossů Toto Riina, který zemřel loni v listopadu. Posledních 24 let života strávil ve vězení.

Osmdesátiletý Mineo ze strachu z odposlechu nepoužíval telefon. Nerad jezdil autem a raději se pohyboval pěšky. Byl odsouzen už během takzvaného maxiprocesu, který proběh v letech 1986 až 1992. Za mřížemi tehdy strávil přes pět let. K dalším jedenácti letům vězení byl odsouzen v roce 2006.

„Je to jedna z nejtěžších ran, které stát mafii zasadil. Mineo byl po smrti Tota Riiny zvolen jeho nástupcem,“ napsal na instagramu italský vicepremiér Luigi Di Maio. „Pro tuhle spodinu už není v Itálii místo,“ dodal.

Jeho koaliční partner a druhý vicepremiér Matteo Salvini na facebooku uvedl, že policejní operace „rozložila nové nejužší vedení sicilské mafie“. Policie má během dneška zveřejnit další informace.

MIGRANTI 20 LET NA KYPRU, MOHOU DO BRITÁNIE

Asi třicet migrantů, kteří od roku 1998 přebývali na britské vojenské základně na Kypru, získali povolení k trvalému pobytu ve Velké Británii. Skupina roky vedla právní bitvu o to, aby do Británie mohla odcestovat.

„Po těch vleklých problémech jsme opravdu šťastní ... pokusíme se dostat do Británie, jak nejrychleji to půjde, abychom si tam mohli zařídit živobytí a budoucnost pro naše děti,“ radoval se 46letý Tadž Bašír, který před dvaceti lety uprchl ze Súdánu před občanskou válkou.

Byl jedním z asi 75 migrantů z Iráku, Sýrie, Etiopie a Súdánu, kteří se na rybářském člunu snažili dostat z Libanonu do Itálie. Pašeráci lidí je ale v říjnu 1998 opustili u kyperských břehů, u britské základny Akrotiri, jež tam zůstala z dob, kdy byl středomořský ostrov britskou kolonií.

Během let se skupina zmenšila na 31, protože někdo se rozhodl vydat do jiných evropských zemí, jiní se vrátili do vlasti. Bašírovi se mezitím narodily tři děti.

Ti, co na Kypru zůstali, léta vedli právní bitvu za to, aby mohli odcestovat do Británie. Londýn to odmítal s tím, že konvence o uprchlících se nevztahuje na základny, které má na Kypru.

Soudní pře se během let přesunula z Kypru do Británie. Věcí se měl koncem listopadu začít zabývat britský nejvyšší soud. Vláda v Londýně ale mezitím šesti rodinám „vzhledem k velmi neobvyklým okolnostem“ udělila povolení k trvalému pobytu.

„Kdekoliv v Británii bude lépe,“ řekl Bašír, který stejně jako další uprchlíci žije s rodinou na britské základně Dekelia na Kypru ve zchátralých plechových barácích určených dávno k demolici. Říká, že život v Británii jeho a dalším 14 dětem, kterých se rozhodnutí britské vlády také týká, dá šanci na lepší budoucnost.

Nemyslí si, že by neobvyklý krok britských úřadů znamenal precedens pro ostatní uprchlíky, kteří se dostanou na britské základny na Kypru, protože toto „ojedinělé“ rozhodnutí prý padlo „na velmi výjimečném základě“. /r/