iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

I královna Anglie má dotace, kdo dal zprávu EK tisku?

„Analýzu právníků Evropské komise jsem neviděl, dozvídám se o ní z médií, kam bohužel utekla dřív, než jsem měl možnost se s ní seznámit já nebo moji právní zástupci. Až Komise zveřejní oficiální vyjádření, prostudují a vyjádří se k němu čeští právníci,“ uvedl pro iDNES.cz Babiš. Předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) má na evropské dotace jasný názor. „Dotace jsou přímo spolupachatelem korupce. Stačí se podívat na odvolávání jednotlivých ředitelů nemocnic,“ rozčiloval se.

„Projídáme budoucnost na dluh, neinvestujeme. Maláčová by rozdávala komu by mohla, ale brzy na tom budeme tak jako ti, kteří skončí v exekuci,“ varoval na obrazovkách ČT.

Během víkendu unikla do médií zpráva právníků Evropské komise, kteří podezírají českého premiéra Andreje Babiše ze střetu zájmů a z porušení unijních pravidel. Důvodem jsou dotace udělené firmám holdingu Agrofert. Evropskými dotacemi se v neděli v České televizi zabývali i přední čeští politici.

„Máme nějakou zprávu, která odněkud unikla, je to jen jedno z právních stanovisek. Bude další analýza a těch ještě bude... My nejsme v tomto pořadu schopni vést relevantní debatu,“ prohlásil Radek Vondráček (ANO) v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

„Andrej Babiš udělal vše, co mu zákony této země umožňují, aby se oddělil od svého majetku. Splnil všechno, co splnit mohl. Řekněte mi jediný příklad, kdy měl vliv na státní správu. Premiér se nepodílí na čerpání evropských peněz,“ zastával se Babiše předseda Poslanecké sněmovny. „I anglická královna pobírá dotace,“ snažil se Vondráček zlehčit situaci.

Právníci Evropské komise podezírají českého premiéra Andreje Babiše ze střetu zájmů a z porušení unijních pravidel. Píše to britský deník The Guardian a francouzský list Le Monde s odvoláním na uniklou zprávu právní služby komise. Předmětem vyšetřování jsou dotace udělené firmám holdingu Agrofert.

VINA KRNÁČOVÉ, OBĚTI LÁVKY V TROJI NEODŠKODNĚNI

Primátorka Prahy Krnáčová slibovala lidem odškodění za pád lávky. Dodnes na peníze čekají. Od okamžiku, kde se do Vltavy nečekaně zřítila Trojská lávka, uplynul rok. Příběh tím ale zdaleka nekončí. Nová lávka, která měla být podle původních odhadů hotová v horizontu týdnů až měsíců se zatím stavět ani nezačala. Po nehodě tak zbyl jen nový přívoz a také zranění, kteří stále čekají na odškodnění.

Když se lávka, která spojuje pražskou Tróju s Císařským ostrovem, 2. prosince 2017 zřítila, zraněni byli celkem čtyři lidé. Dva muži ve věku 34 a 43 let vyvázli s lehkými poraněními, třiašedesátiletá žena a o tři roky mladší muž dopadli mnohem hůř. Zranění muže byla dokonce natolik vážná, že musel být uveden do umělého spánku a byl připojen na plicní ventilaci.

„Ponesu si trvalá zdravotní omezení a na odškodné stále čekáme,“ řekl pro iDNES.cz pan Petr, jedna z obětí pádu most. K celé situaci se už více vyjadřovat nechtěl a přál si, aby jeho celé jméno zůstalo v anonymitě. Peníze přitom nejsou jen bolestným, ale také částečným uhrazením nákladů, které jsou s dlouhodobou léčbou spojené.

„Magistrát už dříve poslal lidem, kteří byli při pádu lávky zraněni, 50 tisíc korun,“ uvedl tiskový mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman. Šlo o dar, který byl pro oběti neštěstí speciálně schválen. Hlavní část peněz by měli poškození získat z pojistného Technické správy komunikací.

„Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a.s. jedná s pojišťovnou Kooperativa, která ji zastupuje, aby odškodnění bylo možné vyplatit poškozeným před ukončením šetření Policie ČR,“ uvedla tisková mluvčí TSK Barbora Lišková. Kdy poškození peníze dostanou tedy zatím není jasné.

„Mohu potvrdit, že jednání s TSK probíhají. Jakmile se prokáže odpovědnost TSK za způsobenou škodu, pojistné plnění poškozeným okamžitě vyplatíme,“ řekl tiskový mluvčí pojišťovny Kooperativa Milan Káňa.

Původním plánem magistrátu bylo vybudovat provizorní, 3,5 metru širokou lávku z dřevěných fošen. Záměr se ale nelíbil radnici Prahy 7, projekt byl proto přepracován a v říjnu jej město předalo k vyřízení státní správě. „Podání žádosti o vydání stavebního povolení předpokládáme po získání všech stanovisek orgánů státní správy na začátku ledna 2019,“ uvedl Hofman.

Provizorní lávka by měla mít životnost třicet let. Do budoucna se počítá s výběrovým řízením na vybudování kompletně nového přemostění. Zatím tak dopravu přes řeku zajišťuje pouze přívoz.

„Přívoz bude fungovat do té doby, než na místě bude lávka,“ říká tiskový mluvčí Ropidu Filip Drápal. Vysvětluje, že plavební podmínky nejsou na místě optimální a proto není důvod lodě na Vltavě v tomto úseku provozovat i po vybudování nového přemostění.

Původní loď s kapacitou třiceti lidí byla nahrazena větším strojem do kterého se vejde sto pasažérů. Ropid tak reagoval na vysoký provoz, který na přívozu panoval hlavně na jaře a v létě. Podle odhadů by do konce roku mohl počet přepravených cestujících na této lince být až 300 000 lidí. Náklady na provoz přívozu s označením P8 se za rok vyšplhaly na 4,9 milionů korun.

Problémy s mosty se jen tak nevyřeší

„Libeňský most je už dostatečně známé téma, ale už se tolik neví, že důkladně monitorujeme a sledujeme také stav Hlávkova mostu, mostu Legií, i Palackého mostu. Ty bude potřeba v nejbližších letech také zásadně opravit,“ říká Lišková.

Kontrolování stavu mostů probíhá ve třech stupních, nejvyšším stupněm je takzvaná diagnostika. Jedná se o nákladný proces, který může stát až několik desítek milionů korun a typicky je prováděn u staveb, které už nejsou v dobrém technickém stavu. „Diagnostiku připravujeme také pro Lanový a Barrandovský most,“ doplnila Lišková.

Podle TSK mají sledované mosty jeden společný jmenovatel a tím je konstrukce z přepjatého betonu. Tento typ se při budování mostů běžně používá, ocelová konstrukce je zapuštěná do betonu, pod kterým může korodovat. Odhalit problém včas tak může být ošemetné, protože na ocelovou část není vidět. Problém netrápí pouze hlavní město. Stejná technologie byla použita například u lávky v Nymburce, která musela být stržena letos v létě.

SOUDCI CHTĚJÍ OD POSLANCE MICHÁLKA 5 MILIONŮ

Pirátský poslanec Jakub Michálek podal k Okresnímu soudu Praha-západ žádost o informace k soudním řízením a soudcům. Podle vyjádření na webu České pirátské strany chtěl zjistit, zda v některých řízeních neprobíhají neodůvodněné průtahy. „Soud odpověděl, že za informace bude vyžadovat přes 5 milionů korun a jejich vyhledání mu údajně zabere přes 28 000 hodin práce,“ uvedl poslanec, který se bude bránit stížností.

Při náročnějších úkonech v rámci zákona o svobodném přístupu k informacím je běžnou praxí, že si soudy účtují částky. I Česká justice několikrát za vyžádané informace musela zaplatit. „Soudy u nás bohužel nejsou schopné poskytnout konkrétní data o soudcích a soudních řízeních v rozumné podobě. Buď je nevedou, anebo je mají v takové podobě, že je pro ně téměř nemožné, je poskytnout. Přitom práce soudů a soudců by měla podléhat kontrole. Neexistuje rozumný důvod, aby nešlo vést dostupnou statistiku o tom, jak které řízení dlouho trvá a kdy v něm byly činěny jednotlivé úkony,” uvedl Michálek, který se bude bránit stížností, jelikož jako po poslanci by po něm podle něj neměl soud žádnou úhradu požadovat.

„Nebudu chtít po soudních pracovních, aby vyhledáváním trávili tolik času. Zkusím se s nimi domluvit tak, aby mi poskytli alespoň ta data o soudcích a soudních řízeních, která budou moci bez vynaložení nepřiměřeného času poskytnout prostým exportem z databází či informačních systémů. Doufám, že takto alespoň nějaká získáme,” doplnil předseda poslaneckého klubu Pirátů s tím, že je třeba zpracovávat zveřejnitelná data o soudcích a soudních řízeních tak, aby byla snáze k dispozici.

Právě zrychlení soudního řízení a průhledný dohled nad případnými průtahy zapříčiněnými soudci jsou jednou z priorit Pirátů v oblasti spravedlnosti.

Souhrnné informace o průměrné délce řízení zveřejňuje Ministerstvo spravedlnosti ve výročních statistických zprávách. česká justice již dříve informovala, že na úřadě vznikly i tabulky, které ukazují výkonnost jednotlivých soudů. Ministerstvo je však dosud veřejnosti nepředstavilo. Soudci ovšem varují, že podobné statistiky závisí na příliš mnoho proměnných, než vypovídaly o prosté rychlosti soudů.

Sněmovna bude příští týden také schvalovat Michálkův návrh na rozšíření možnosti použít informační příkaz, který by pomohl odstranit obstrukce úřadů s poskytováním požadovaných informací.

Nově by mohly nařídit poskytnutí informace nařídit nejen soudy, ale také nadřízené úřady nebo Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který má od roku 2020 přezkoumávat zamítnuté žádosti o informace. Sněmovní ústavně právní výbor, který návrhy na úpravu zákonů souvisejících s unijními pravidly ochrany soukromí GDPR posuzoval, ale Michálkovu změnu nedoporučil.

Informační příkaz by měl zamezit situacím, kdy občan opakovaně žádá o informace, ale úřad je z rozličných důvodů opakovaně odmítá vydat, i když pro to nemá zákonný důvod. Odvolací nadřízený úřad může nyní rozhodnutí o nevydání informace pouze zrušit a nařídit nové posouzení žádosti. „Vede to k vleklým soudním sporům,“ upozornil expert na informační právo Oldřich Kužílek z Otevřené společnosti s poukazem na zahlcenost soudů.

„Častým problémem je však i to, že nadřízený orgán má na utajení informace často stejný zájem jako jemu podřízený úřad či instituce. V takových případech by mohl informační příkaz vydávat samotný ÚOOÚ,“ uvedl analytik Otevřené společnosti Adam Rut. Rozšíření pravomocí ÚOOÚ ve vztahu k právu na informace už poslanci koncem října v dílčím hlasování podpořili.

Zavedení informačního příkazu, tedy možnosti nadřízeného orgánu přikázat přímé poskytnutí informace, podpořili už před čtyřmi lety účastníci konference o právu na informace, kterou pořádalo ministerstvo vnitra. Také ono doporučilo příkaz zavést, ceskajustice.cz

SUPERLÉKY NEMOCNÝM?

Dva lidé, stejná diagnóza. Rozdíl je jen v tom, že jednomu pacientovi pojišťovna moderní drahý lék zaplatí, druhému jiná pojišťovna ne. Je to paradox, se kterým se potýkají stovky těžce nemocných lidí. Například ti se speciálními nálezy u onkologických či revmatických onemocnění.

Ministerstvo zdravotnictví chce nyní pravidla sjednotit a počet moderních hrazených preparátů zvýšit. Od jara připravuje novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, první fáze by mohla být účinná od ledna 2020.

Pacienti dosud buď musí akceptovat pro ně horší, ale hrazenou léčbu, nebo si lék za desetitisíce korun měsíčně zaplatí sami. Tím zvýší svoje šance či oddálí fatální důsledek nemoci. „Neumíte si představit tu hrůzu, když pacienti vedle sebe sedí v čekárně a jeden řekne, mně to schválili,“ popisuje předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP Jana Prausová.

Pojišťovny nehradí některé moderní preparáty, pokud léčba stojí ročně více než 1,2 milionu Kč. Lékaři tak o tyto léky žádají jako o výjimku pro každého pacienta zvlášť a je jen na revizním lékaři pojišťovny, kdo bude mít větší štěstí. Loni se tak léčby nedočkaly asi tři tisíce lidí.

Do budoucna už by se tedy nemělo stát, že o stejné diagnóze pojišťovny rozhodnou pokaždé jinak. „Chceme zřídit kolektivní rozhodovací orgán, kde budou odborné společnosti, ministerstvo, pacienti a pojišťovny. Ten rozhodne nikoli na základě nákladové efektivity, ale přínosu pro pacienta, aby lék byl, nebo nebyl hrazen,“ plánuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Jinak se budou také posuzovat i vysoce inovativní léčivé přípravky. Tyto léky jsou účinnější hlavně v léčbě onkologických či hematoonkologických onemocnění, jenže k nim ještě není úplná evidence. Navíc jsou drahé, takže nesplní podmínky úhrady. Získají jen úhradu dočasnou, maximálně tříletou, během níž se sbírají potřebná data. Poté lék může získat i trvalou úhradu. I tady se praxe zčásti změní.

„Po třech letech se vyhodnotí, jestli je lék efektivní. Pokud ano, bude možnost přiznat další dva roky a poté i trvalá úhrada,“ říká Vojtěch. Odpovědnost nově ponesou i farmaceutické firmy. Pokud totiž lék nebude výrazným přínosem, zaplatí doléčení pacienta. Ministerstvo už s nimi podle Vojtěcha novinku projednalo. Onkoložka Jana Prausová však míní, že o účinnosti vysoce inovativních léků se ví z mezinárodních studií a další sbírání dat není třeba. „Je to protahování, buď je lék kvalitní a má tady být, nebo nemá,“ soudí Prausová.

Novela má ambici zkrátit i správní řízení o stanovení úhrady léku na SÚKL. To trvá někdy dva roky a více. Beze změny se nakonec ponechá „paragraf 16“, ona výjimka, pomocí níž teď lékaři o úhradu žádají, a vrátí se ke svému účelu jakési záchranné brzdy používané ve výjimečných případech.

Vzácná onemocnění jsou specifickou skupinou převážně dědičných (či vrozených) onemocnění s velmi nízkým výskytem v populaci. V rámci Evropské unie je definováno onemocnění jako vzácné, pokud postihuje méně než pět osob z každých deseti tisíc (tj. méně než 1 pacient na 2 tisíce jedinců).

Celkem jde o 6 až 8 tisíc různých vzácných onemocnění, kterým trpí v EU kolem 30 milionů lidí. Vzácná onemocnění se nejčastěji projevují brzy po narození a postihují 4–5 procent novorozenců a kojenců. Mohou se však projevit i později v průběhu dětství či v dospělosti.

Asi 80 procent vzácných onemocnění má genetický původ, ale u většiny pacientů zůstává příčina jejich choroby neodhalena.

Po dvaceti letech se totiž jeho funkce proměnila. Namísto původního určení pro výjimky pacientům se vzácným onemocněním slouží i k rutinnímu proplácení léků, které od SÚKL nezískaly rozhodnutí o úhradě. „Stávají se případy, a není jich málo, kdy se farmaceutická firma snaží protlačit lék právě přes paragraf 16, aniž o stanovení úhrady vůbec požádala,“ přiznává ministr.

Fakt, že současný systém nefunguje, potvrzují i data pojišťoven. Počet žádostí o výjimku na nehrazené léky neustále stoupá. Loni jich bylo asi 25 tisíc, o pět tisíc víc než před dvěma lety. Úměrně s tím rostou i náklady. Před rokem největší pojišťovna VZP vyplatila za „paragraf 16“ asi 1,2 miliardy, ostatní pojišťovny 839 milionů. O pět let dříve přitom VZP za výjimky vydala jen zhruba čtvrtinu – 330 milionů.

Pokud ministerstvo změnu prosadí, měla by tisícům lidí ulevit. Některé z moderních a drahých preparátů se k pacientům ovšem dostanou dříve, než novela začne platit. Má to umožnit od prosince nová metodika VZP. Jednoduše jde o to, že pojišťovna zveřejní jakýsi postup, kterým se bude řídit při přiznání nebo odmítnutí úhrady dosud nehrazeného léku.
Rozhodovat o tom bude vedení pojišťovny a odborné společnosti. „Musíme vytvořit klinicky doporučené postupy, jakou léčbou by pacient s danou diagnózou v dané situaci a v daném klinickém stadiu měl projít,“ vysvětluje Jana Prausová. Poté vznikne společné stanovisko, z nějž vyplyne, kdy se lék pacientům proplatí. To poslouží i jako podklad revizním lékařům. „Stanovisko zveřejníme na webu zdravotní pojišťovny,“ slibuje náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči David Šmehlík.

Léčí vzácné choroby dětí. Zestárla jsem o 10 let, ale prací žiju, říká

Výhody dobrého záměru zatím pocítí jen pojištěnci VZP, která si metodiku vytvořila. Avšak ostatních šest pojišťoven se k novince nejspíš postaví vstřícně. „Jsme připravení zhodnotit naše aktuální postupy a případně je doplnit o doporučení přijatá VZP,“ potvrzuje za Svaz zdravotních pojišťoven ČR jeho výkonný ředitel a předseda právní sekce Martin Balada.

„Za přínos lze určitě označit, že někteří pacienti se nyní doberou schválení úhrady léků rychleji. Negativní stránkou je, že o veřejných penězích i osudech pacientů bude rozhodovat dohoda či nedohoda mezi osobami soukromého práva,“ upozorňuje právník Ondřej Dostál. A dodává, že metodika pacientům nebere právo se po zamítnutí žádosti o úhradu o léky soudit jako doposud. /r/