iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Macron na G20, na Champs-Elysées ohně, zraněno 92 lidí

V sobotu dopoledne vypukly střety u Vítězného oblouku, kde se mezi poklidné demonstranty vmísily skupinky násilníků. Několik z nich nasprejovalo černý slogan „žluté vesty zvítězí“ na fasádu Vítězného oblouku. Když se je pořádkoví policisté snažili vytlačit od oblouku, začali zapalovat auta. Někteří se pokusili chránit své pozice barikádami. Další skupina pronikla vysokou bariérou a dostala se do domu u náměstí Charlese de Gaulla.

Někteří z účastníků vytvořili ze svých těl bariéru kolem hrobu neznámého vojína pod Vítězným obloukem, aby jej chránili před rabujícími skupinami.

Prefektura večer oznámila, že bylo zraněno 92 lidí, mezi nimiž je 14 policistů. Policie zadržela 205 lidí. Francouzský premiér Édouard Philippe uvedl, že po celé Francii demonstrovalo zhruba 75 tisíc lidí, v hlavním městě mluvil o mimořádném násilí. Policie uvedla, že původní pařížskou demonstraci asi 5 500 lidí infiltrovali radikálové, kteří vyvolávali potyčky s bezpečnostními sbory.

Policie v Paříži použila slzný plyn, zábleskové granáty a vodní děla proti části demonstrantů, kteří se shromáždili u Vítězného oblouku na třídě Champs-Élysées. Při zásahu utrpěly zranění desítky lidí a přes 200 bylo zadrženo. Hnutí žlutých vest protestuje proti zdražení pohonných hmot a růstu životních nákladů.

Prezident Emmanuel Macron ze summitu G20 v Buenos Aires násilné demonstrace odsoudil. Násilí a vandalismus jsou podle něj neospravedlnitelné a nemají nic společného s poklidným vyjádřením oprávněného hněvu.

„Nic nemůže omluvit to, že jsou napadány bezpečnostní jednotky, drancovány obchody, veřejné i soukromé budovy podpalovány, ohrožováni chodci a novináři nebo že je pošpiněn Vítězný oblouk,“ řekl Macron.

Agentura Reuters uvedla, že radikálové podpálili jeden z domů v blízkosti Vítězného oblouku. S odvoláním na nejmenované zástupce policejních odborů pak Reuters napsal, že demonstranti ukradli z policejního vozu v centru metropole automatickou pušku. Incident úřady zatím nekomentovaly.

Ministryně zdravotnictví Agnes Buzynová násilnosti označila za nepřijatelné a vyzvala hnutí žlutých vest, aby se od činů radikálů distancovalo. „Ráda bych slyšela od žlutých vest, že tento druh demonstrací mají na svědomí extremistické skupiny a že s tímto nesouhlasí,“ řekla Buzynová v rozhovoru s televizí BFM. Chce také, aby se hnutí co nejrychleji zorganizovalo tak, aby mohl dialog s vládou začít.

Členové hnutí žlutých vest francouzským novinářům řekli, že jsou zklamaní, protože akce se nezdařila. „Zůstali jsme celé dopoledne zablokováni u Vítězného oblouku a navrch měli vandalové. Nepodařilo se nám vyjádřit, oč nám jde,“ sdělili reportérovi deníku Le Figaro.

„Jakou zprávu se snaží žluté vesty předat? Že chtějí zapálit Francii nebo najít řešení? Tohle násilí mi připadá absurdní,“ řekla aktivistka, která je sama členkou hnutí. Jiný demonstrant však uvedl, že vláda odmítá poslouchat. „Revoluci bez násilí neuděláte.“

Přístupy na hlavní pařížskou třídu uzavřela auta a policie a příchozí kontrolovala. V metropoli je uzavřena také zhruba dvacítka stanic metra. V centru města se pohybovali demonstranti s transparenty, které hlásají: „Macrone, přestaň s námi zacházet jako s idioty!“.

Prezident Emmanuel Macron se už minulý týden vyjádřil, že rozumí rozčilení demonstrantů a slíbil, že povede diskuze o tom, jak Francie může přejít na nízkouhlíkovou ekonomiku, aniž by penalizovala chudší občany.

Mluvčí francouzské vlády Benjamin Griveaux řekl televizi LCI, že násilníci jsou v menšině a nemají v protestech žádné místo. Stoupenci hnutí se již dva týdny bouří proti vládnímu plánu zvýšit spotřební daň na pohonné hmoty, ale i proti dalším problémům, které jim ztrpčují život.

Na Champs-Élysées se v sobotu mělo sejít až několik desítek tisíc lidí, kteří na sociálních sítích v uplynulých dnech dali najevo, že se třetího víkendového protestu žlutých vest v centru Paříže hodlají zúčastnit.

Podobné akce se konají i v dalších částech země. Před týdnem se na nich sešlo přes 100 tisíc účastníků, při první protestní vlně 17. listopadu jich údajně bylo bezmála 300 tisíc.

V Paříži se před týdnem sešly tisíce protestujících, kteří nemají vůdce a většinou se organizují přes internet. Demonstrace se rozrostla do násilností. Policie se obává, že se mezi žluté vesty mohou dostat malé skupiny násilníků, kteří se budou chtít dostat do střetu s bezpečnostními složkami.

G20, POTŘEBA REFORMOVAT SVĚTOVOU OBCHODNÍ ORGANIZACI

V argentinské metropoli v sobotu skončil summit dvaceti velkých ekonomik G20, na němž se členské země nakonec dokázaly shodnout na společném komuniké. Prezident hostitelské země Mauricio Macri tak na závěrečné tiskové konferenci vyjádřil nad skončenou vrcholnou schůzkou spokojenost. Shoda nad zněním komuniké dlouho nebyla jistá, neboť členské země mají v řadě témat odlišné názory, například na obchod či ochranu klimatu.

"Shodli jsme se na společném prohlášení, které se věnuje řadě důležitých témat," řekl Macri. Dokument obsahuje 31 bodů a věnuje se širokému rozsahu témat, mimo jiné rozvoji, infrastruktuře, budoucnosti práce, udržitelnosti, digitalizaci či rovnosti mezi muži a ženami.

Za nejvýznamnější shodu pak sami účastníci summitu označují podporu reformě Světové obchodní organizace (WTO). Změna ve fungování WTO by měla být vůbec nejrozsáhlejší ve 24leté historii této organizace.

"Skupina G20 vůbec poprvé uznala, že WTO v současné době nenaplňuje své cíle a že je nutné ji reformovat," cituje agentura Reuters nejmenovaného představitele americké delegace.

Macri také ocenil bezpečnost summitu. Ještě před začátkem schůzky se úřady obávaly tvrdých střetů s demonstranty, protesty ale nakonec byly poklidné. "Bezpečnost byla perfektní," dodal Macri. Na bezpečnost v ulicích dohlíželo 25 tisíc policistů a vojáků, část centra Buenos Aires byla uzavřena.

Ačkoli summit oficiálně skončil, státníci mají ještě naplánovaná bilaterální jednání. Ve 21:30 SEČ se očekává schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho čínským kolegou Si Ťin-pchingem.

Členy G20 jsou Spojené státy, Británie, Francie, Německo, Itálie, Kanada, Japonsko, Rusko, Argentina, Austrálie, Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Jižní Korea, Mexiko, Saúdská Arábie, Jihoafrická republika a Turecko. K nim se pak samostatně řadí Evropská unie jako dvacátý člen skupiny.

MERKELOVÁ A MACRON ŹÁDALI PUTINA PROPUSTIT UKRAJINCE

Německá kancléřka Angela Merkelová má obavy z incidentu v Kerčském průlivu. Řekla to v sobotu při schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu G20. Spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem žádali Putina o vydání ukrajinských námořníků. Ten odvětil, že rozhodnutí je v pravomoci soudu.

Merkelová se s Putinem se sešla během summitu velkých ekonomik v argentinském Buenos Aires. Shodli se, že jejich země spolu s Francií a Ukrajinou záležitost incidentu u Krymu projednají na úrovni poradců. Podle agentury Reuters to sdělil kancléřčin mluvčí Steffen Seibert.

Merkelová a Macron podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova žádali Putina, aby ukrajinské námořníky propustil.

Putin však odvětil, že rozhodnutí je v pravomoci soudu.

Ruský soud na anektovaném Krymu zadržené námořníky obvinil z nezákonného překročení ruských hranic ve spiknutí a s hrozbou použití zbraní a poslal je do vazby, která byla prozatím stanovena na dva měsíce. Námořníky nyní drží v Moskvě.

Merkelová na G20 prohlásila, že je nutné vyhnout se dalšímu vyhrocení napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, a Putinovi nabídla svou pomoc v hledání řešení. Peskov uvedl, že Putin kancléřce sdělil podrobnosti o incidentu v Azovském moři.
Merkelová s Putinem debatovali také o situaci v Sýrii. Společně dospěli k závěru, že je třeba vyvinout větší úsilí, aby se podařilo naplnit dohody z říjnového summitu v Istanbulu. Na něm se Německo, Rusko, Francie a Turecko dohodly na pokračování příměří v syrském Idlibu a na vzniku výboru, jehož úkolem bude vytvoření nové syrské ústavy.

Agentura TASS ke schůzce Putina s Merkelovou poznamenala, že se konala během snídaně. Z ruské strany se jí zúčastnili Peskov, Putinův poradce Jurij Ušakov a ruská zástupkyně při G20 Světlana Lukašová, Merkelovou pak doprovázeli její mluvčí Seibert, poradce pro zahraniční politiku Jan Hecker a kancléřčin ekonomický poradce Lars-Hendrik Röller.

MEXICKÝ PREZIDENT OBRADOR SLOŽIL PŔÍSAHU, CHCE BOJ S KRIMINALITOU

Nový mexický prezident Andrés Manuel López Obrador v sobotu složil slavnostní přísahu, a stal se tak po několika desetiletích první levicovou hlavou této latinskoamerické země. Ve svém inauguračním projevu López Obrador slíbil radikální změny v kurzu své země a vyhlásil boj chudobě, vysoké kriminalitě a korupci.

Na inauguraci nového prezidenta, který je ve své vlasti běžně označován i zkratkou AMLO, se sjely delegace z několika desítek zemí celého světa.

Přísaze 65letého politika, který s velkým náskokem vyhrál červencové volby, přihlíželi například španělský král Filip VI., americký viceprezident Mike Pence, dcera amerického prezidenta Donalda Trumpa Ivanka, bolivijský levicový prezident Evo Morales nebo šéf britských labouristů Jeremy Corbyn.

López Obrador přebírá vedení Mexika s řadou velkých problémů a slibuje dalekosáhlé změny. Největšími úkoly jsou pro nového prezidenta zejména vysoká kriminalita spojená s drogovými kartely či rozsáhlá korupce.

„Od této chvíle začíná transformace, spořádaná a nenásilná, ale zároveň radikální, protože zatočíme s korupcí a beztrestností, které Mexiku bránily v jeho přerodu,“ řekl López Obrador v prvním prezidentském projevu v dolní komoře Kongresu.

„Vláda už nebude služebním výborem chamtivé menšiny,“ dodal. Podle něj se peníze nutné k financování reforem najdou zejména díky úsporám a díky protikorupčním opatřením, a tak nebude třeba zvyšovat státní dluh ani daně.
„Mexiko se ocitlo v krizi nejen kvůli selhání neoliberální politiky během posledních 36 let, ale také kvůli rozmachu špinavých korupčních praktik,“ řekl dále prezident. Velký ohlas v kongresovém sále pak měl jeho slib, že nehodlá postavit před soud představitele předchozích vlád, protože „pomsta není jeho silná stránka“.

Podstatnou záležitostí budou také tisíce středoamerických migrantů, kteří čekají u americko-mexických hranic a chtějí se dostat do USA. Tento problém bude muset nová mexická vláda řešit s americkým prezidentem Trumpem, který je zastáncem striktně protiimigrační politiky.

Bývalý starosta mexické metropole López Obrador střídá v nejvyšším úřadě po šesti letech Enriqua Peňu Nieta, který odchází s nejnižší podporou veřejného mínění ve srovnání s prezidenty za předchozích 30 let.

EXPERTI: UKRAJINA PROTI RUSKU ZŮSTANE SAMA

Severoatlantická aliance, Spojené státy ani jednotlivé evropské státy by v případě válečného konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem Kyjevu na pomoc nepřispěchaly, shodují se experti oslovení portálem iDNES.cz. Debata je však podle nich čistě hypotetická.
Ukrajina dodnes není členem NATO, nevztahuje se na ni článek 5 o společné obraně napadeného člena Aliance a ta tak nemá povinnost v případě nového rusko-ukrajinského konfliktu přijít Kyjevu na pomoc. O to přesně nyní v Evropě žádá ukrajinský prezident Petro Porošenko.

Země Západu by se na stranu Ukrajiny nepřidaly. „Nic takového se nestane, zcela určitě ne. Západ nebude kvůli Ukrajině válčit,“ říká vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

„Vojensky by země NATO určitě na pomoc nepřišly, nicméně víc a víc by proudila pomoc finanční, materiální a vojenská. A to zřejmě od pobaltských států či Polska, které na to mají zdroje, a zřejmě by to bylo na bázi dobrovolnosti. Oficiálně by určitě pomoct nepřišly,“ říká také bezpečnostní poradce a bývalý pracovník NATO Jiří Soukup.
Porošenko by se podle něj neměl spoléhat ani na pomoc Spojených států.

„Amerika má ráda země, které nejdřív prokážou schopnost bojovat a bránit se. Těm pak ráda přijde na pomoc. To je třeba Izrael. Nemá ráda země, které neustále něco chtějí. Když se už od roku 2005 schylovalo ke gruzínské krizi, američtí generálové v NATO říkali ‚ani kapku krve za Gruzii, nejdřív musí sama ukázat, že je schopná bojovat‘. Ona byla schopná bojovat pět dnů, to je málo,“ pokračuje s tím, že v současné situaci zřejmě bude v případě Ukrajiny pokračovat takzvaná opotřebovávací „válka“.

„Moskva i Kyjev mají zájem na tom, aby napětí neklesalo a aby se udržovalo. Rusko se určitě bude snažit silně ovlivnit ukrajinské volby a v těch provokacích se bude pokračovat, ať z jedné nebo druhé strany. Co se týče zajatých ukrajinských lodí, Rusko podle mě zkouší, kam až může zajít a co udělá svět. Teď odsoudí námořníky, pak je zavře a bude čekat. A ono se ukazuje, že Západ je čím dál slabší,“ dodává.

Ukrajina má loďstvo asi jako ostrov v Karibiku, na moři je bezbranná

Soukup se však s Visingrem neshodne na tom, zda by Ukrajinci byli schopní se alespoň nějakým způsobem Rusku ubránit. Visingr upozorňuje, že situace je „špatná a ještě horší“. „Ukrajinci svému námořnictvu vždy přikládali malý význam a teď je situace o to horší, že o mnoho svých lodí přišli. Nějaké lodě sice začínají stavět, ale jenom malé a Rusové by je bez přehánění smetli za pár hodin. Ukrajina by se proti Rusku nebyla schopná ubránit v žádné situaci,“ míní.

„Stejně o Ukrajině smýšleli Rusové i odborníci, když začala krize před čtyřmi lety, kdy se začaly ‚odtrhávat‘ východní regiony. Ukrajina byla v zoufalém stavu a řekl bych, že jak se dnes uvádí, že má šest tisíc námořníků, tak tehdy se uvádělo, že je schopná nasadit šest tisíc vojáků do boje. A nejenže se ubránili, ale část území získali zpět. Myslím si, že tím Ukrajina udělala velkou čáru přes rozpočet právě Rusku, které na to nezapomnělo a snaží se údery po určité době vracet,“ podotýká však Soukup s tím, že v případě konfliktu v Azovském moři, které je jeho slovy „velké asi jako Česko bez Moravy“, by Ukrajinci nenasadili jen námořníky.

„Určitě by bylo nasazeno i letectvo a u přístavů také pozemní vojsko. Navíc na Ukrajině už dnes panuje vlastenecký duch a já bych Ukrajince vůbec nepodceňoval. Ukrajinci by bojovali a Rusové do přímého střetu nepůjdou. Je otázka, jestli by Ukrajina při případném střetu nevyužila situace k odpoutání pozornosti a k získání některých východních regionů,“ uvažuje Soukup.

Rusko nevydělává už pět let

Platí pohled, že stačí, aby v případě války Rusko pohrozilo, že vypne dodávky zemního plynu, a bylo by po válce?
Soukup: „Nebylo by po válce. Když Evropská unie nevezme od Ruska plyn, tak Rusko ekonomicky zbankrotuje a do tří měsíců nebude mít ani na výplaty svých učitelů. Když před pěti lety začala krize na Ukrajině, začal také pozvolný sestup Ruska. Za poslední týden klesla cena ropy pod padesát dolarů za barel.

Rusko už nevydělává a nevydělává už pět let. Žije výrazně z rezerv a všechno, co ruská vláda dělá, dělá hlavně pro své lidi. Ukáže nové zbraně, ale pak je nezačne vyrábět, protože na to nejsou finance. Rusko musí ten plyn a ropu prodávat. Tím se straší už od roku 1990, komunisté a různá další proruská lobby říká, že Rusko nám utáhne kohoutky. Neutáhne. A těch zdrojů je dneska tolik ve světě, ropy je tolik, že už ji víceméně nikdo nechce.

Američané jsou dnes se svými technologiemi schopní těžit ropu i tam, kde toho není schopný nikdo jiný, možná jen bohaté arabské státy. Rusové jsou technologicky nějakých dvacet třicet let pozadu,“ upozorňuje Soukup.

Stejně jako Visingr říká, že ukrajinská armáda za poslední léta udělala výrazný pokrok. „Ruská média si obvykle z ukrajinské armády dělají legraci. Poté, co Ukrajina reaktivovala systémy protivzdušné obrany S-300, Rusové zbystřili. Ukrajincům se sice nepodařilo tento systém reaktivovat kompletně, zřejmě mají funkční jen některé komponenty, ale i tak je to něco, co se nedá ignorovat. Co se týče dělostřelectva a tanků, mají pár moderních věcí, které rádi ukazují, ale naprostá většina pořád pochází ze sovětských časů. Něco také koupili nebo dostali od Západu, jenže jedna věc je pořídit si nové zbraně a druhá naučit se s nimi rozumně zacházet,“ podotýká Visingr a říká, že za poslední léta se zvedla především morálka ukrajinských vojáků spíš než jejich výcvik.

„Paradoxně platí, že boje na Donbasu, přestože je vojensky prohráli, Ukrajincům přinesly psychologickou vzpruhu. Dá se říct, že se opravdu zrodili Ukrajinci jako moderní národ. Tedy samozřejmě ti, kteří žijí v západní části země. Znamenalo to morální či ideovou vzpruhu, ale nesmí se to ani přeceňovat. Pořád platí, že mnozí Ukrajinci, kteří dostali mobilizační vyhlášky tady v Česku, se prostě odmítli dostavit. Někde jsem viděl komentář, že jestli Porošenko vyhlásí mobilizaci, dá se očekávat velký příliv zahraničních pracovníků pro Škodovku,“ říká s lehkou nadsázkou Visingr.

„Dnes už se však válka vede všemi prostředky a na všech frontách - diplomatické, ekonomické, finanční, na frontě blokád a embarg, na frontě informační. Vypouštění dezinformací, záškodnické akce a různé únosy. Dělá to Rusko a umí to i Ukrajina,“ uzavírá Soukup.

FRANCIE: RÁKOSKA PROTI DĚTEM SE ZAKÁŽE

Francouzští poslanci v pátek podpořili snahu zakázat rodičům fyzicky trestat své děti, čímž se připojili ke trendu nastolenému většinou zemí Evropské unie. Opatření je ale podle médií poměrně bezzubé, protože schválená novela zákona nepočítá s žádným postihem za porušení zákazu.

Právo fyzicky trestat své děti doposud Francouzům zajišťovalo opatření schválené za vlády Napoleona Bonaparta na začátku 19. století, připomněl deník Le Monde. Novela, která nyní putuje do Senátu, u něhož se žádný odpor nečeká, zaktualizuje občanský zákoník.

Fyzické tresty vyvolávají v dětech agresi a škodí jim

A to novou formulací o tom, že rodičovská autorita musí být vykonávána bez „fyzického, verbálního a psychologického násilí, jakož i tělesných trestů či ponižování“.

Tresty za bití dětí ale francouzským rodičům nehrozí a význam současné změny je údajně především „výchovný“. Vláda chce v rámci jejího schvalování vypracovat studii „rodičovského násilí“ a připravit opatření na vzdělávání rodičů.

Zákaz fyzických trestů navrhla francouzská státní tajemnice pro rovnost pohlaví Marlene Schiappaová, podle níž jsou rodiče na omylu, pokud považují nadávky, facky nebo „tahání dětí za uši“ za vhodné způsoby, jak si doma zjednat respekt. „Žádné násilí není výchovné,“ řekla deníku Le Parisien.

Na 85 procent Francouzů děti bije pravidelně

V lednovém průzkumu nevládní organizace Childhood Foundation uvedlo 85 procent dotázaných francouzských rodičů, že tělesné tresty pravidelně používají.

Facka není výchova, ale selhání. Odráží klima ve škole, shodli se experti

Ve světě bití dětí v domácnosti zakázalo již 54 zemí, včetně 22 členských zemí Evropské unie, uvádí francouzská vláda. Za to, že se k tomuto trendu do té doby nepřipojila, kritizovala Francii v roce 2015 Rada Evropy.

Aktuální opatření podpořila i francouzská první dáma Brigitte Macronová. Jako nepřijatelný zásah do soukromého života rodin jej naopak odsoudilo několik konzervativních a krajně pravicových poslanců.

ČR bití zatím nezakazuje

Mezi několik posledních členských zemí EU, které tělesné trestání dětí nezakázaly, patří i Česká republika. Pro takové opatření nemá česká veřejnost příliš velké pochopení, ukázal průzkum, který před měsícem provedla agentura Nielsen Admosphere pro Ligu otevřených mužů (LOM). Proti uzákonění zákazu fyzických trestů u dětí se podle výsledku této sondáže stavějí tři čtvrtiny Čechů a Češek nad 15 let.

NĚMCI: AŤ FRANCIE PŘEDÁ BRUSELU STÁLÉ MÍSTO V RADĚ OSN

Francie by měla uvolnit své stálé místo v Radě bezpečnosti OSN. To by následně připadlo Evropské unii jako celku, navrhuje německý vicekancléř a ministr financí Olaf Scholz.

„Výměnou za to by Francie mohla získat post stálého vyslance EU při OSN,“ řekl včera Scholz během svého projevu o Evropské unii na berlínské Humboldtově univerzitě. „Je mi jasné, že k tomu bychom nejprve museli přesvědčit Paříž, byl by to však podle mého odvážný a chytrý krok,“ dodal Scholz.

Z pohledu Německa a EU by to „chytrý krok“ nepochybně byl. O tom, že si Francouzi nechají vzít status jednoho z nejmocnějších států světa, si nicméně Scholz může nechat jen zdát.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se sice od svého loňského zvolení zasazuje o důkladnou reformu a hlubší spolupráci států v rámci Evropské unie, Scholzův návrh by byl ale příliš i na něj. Výměna stálého místa v Radě bezpečnosti za vyslanecký post by Francii nijak nenadchla.

Rada bezpečnosti má patnáct členů, z nichž pět je stálých: Británie, Čína, Francie, Rusko, USA. Po odchodu Británie z EU koncem března příštího roku tak Francie bude jediným státem EU, který má v Radě bezpečnosti stálé zastoupení.
Jak dál s OSN

O reformě Organizace spojených národů a zejména Rady bezpečnosti jako jejího nejvýznamnějšího orgánu se mluví už dlouho. Změny by měly lépe odrážet současnou geopolitickou situaci, dosud ale v tomto ohledu žádné konkrétní kroky nenastaly.

Pro reformu Rady bezpečnosti se několikrát v minulosti vyslovila také německá kancléřka Angela Merkelová, naposledy letos v září. Rada podle ní „musí lépe reflektovat reálné rozdělení moci v současném světě“. Podle představ vicekancléře Olafa Scholze by členské státy Unie měly v Radě bezpečnosti vystupovat jednotně a mít jeden společný hlas.

„Hlavní zájem Evropa“

Stálé členství Francie by se tak přeměnilo na mandát Evropské unie. Zástupci Francie se zatím k Scholzovým slovům oficiálně nevyjádřili.

„Pokud chce EU ve světě téměř deseti miliard lidí hájit své zájmy a své hodnoty, musí být jednotná, silná a suverénní,“ uvedl Scholz ve včerejším projevu s tím, že „základním a nejdůležitějším německým zájmem je Evropa“. Evropská unie má podle něj být také více politická. „Klíčové výzvy EU vyžadují politické debaty a politická rozhodnutí, nikoli pouze úpravy ekonomických procesů,“ řekl Scholz. /r/