iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Odešel prezident USA z let 1989–1993 George Bush, 94 let

Ve věku 94 let zemřel prezident Spojených států z let 1989 až 1993 George Bush starší. V noci na sobotu to oznámil jeho syn George W. Bush, který byl prezidentem v letech 2001 až 2009. Podle mluvčího rodiny Jima McGratha zemřel 41. prezident USA v pátek krátce po 22. hodině místního času. Před přibližně osmi měsíci zemřela jeho žena, bývalá první dáma USA Barbara Bushová.

„Jeb, Neil, Marvin, Doro a já se zármutkem oznamujeme, že po 94 pozoruhodných letech náš drahý táta zemřel,“ uvedl George W. Bush v prohlášení, které prostřednictvím twitteru tlumočil McGrath.

„George H.W. Bush byl člověkem obdařeným ušlechtilostí charakteru a nejlepším otcem, jakého si syn nebo dcera mohou přát,“ dodal Bush mladší.

Bush starší si získal popularitu díky úspěchu Spojených států ve válce v Perském zálivu v roce 1991, ale následně vyprchala během krátké hluboké recese, kdy porušil svůj slib, že nebude zavádět nové daně. Při druhé kandidatuře na prezidenta republikánského politika porazil demokrat Bill Clinton.

Hrdina z 2. světové války Bush byl před svým prezidentstvím rovněž kongresmanem, ředitelem Ústřední zpravodajské služby (CIA) nebo také viceprezidentem za Ronalda Reagana.

George Bush starší: Prezident, který vyhrál válku a prohrál volby

V roce 1990 navštívil i tehdejší Československo, kde se setkal hlavně s bývalým prezidentem Václavem Havlem.
Českou republiku pak navštívil v roce 1999 při příležitosti desátého výročí sametové revoluce.

Bush starší se dlouhodobě potýkal se zdravotními potížemi. V posledních letech se pohyboval na kolečkovém křesle.
Loni byl nemocnici se zápalem plic, když musel být ošetřován na jednotce intenzivní péče. V roce 2015 si po pádu v rodinné rezidenci ve státě Maine poranil krk. O rok dříve byl dvakrát hospitalizován, jednou na několik týdnů se zápalem plic a podruhé kvůli dýchacím potížím.

Letos byl exprezident hospitalizován v dubnu, den po pohřbu své manželky Barbary. Příčinou byla neupřesněná infekce, která se mu dostala do krve. Naposledy nemocnic navštívil v červnu kvůli nízkému tlaku a vyčerpání.

Soustrast vyjádřil Trump, Clinton i Obama

Bill Clinton na zesnulém prezidentovi USA Georgi Bushovi starším obdivoval jeho vrozenou slušnost a oddanost manželce Barbaře, uvedl ve svém prohlášení. Clinton, který Bushe porazil ve volbách v roce 1992, napsal, že bude „navždy vděčný“ za přátelství, které ho s Bushem pojilo.

Trumpovi uvedli, že Bushe oceňují za „zdravý rozum, spolehlivý úsudek a klidné vůdcovství“. V prohlášení, které Donald Trump zveřejnil na twitteru, se píše také to, že Bush dokázal vést národ i svět k „mírovému a vítěznému zakončení studené války“. Obamovi Bushův život označili za odkaz „pojmu veřejné služby jako vznešeného a radostného poslání“.
James Baker, který byl v Bushově administrativě ministrem zahraničí a patřil k exprezidentovým blízkým přátelům, sdělil, že Bushův odkaz bude „navždy vytesán do dějin Ameriky a světa“. Ve všech svých funkcích Bush podle Bakera prokazoval „sílu, poctivost, soucit a skromnost, což jsou vlastnosti charakterizující skutečně velké vůdce“.

Brent Scowcroft, který byl národním bezpečnostním poradcem v době, kdy byl Bush prezidentem, sdělil, že v Bushovi „svět přišel o velkého vůdce“ a USA „o jednoho z nejlepších“ lidí. Ztráta člověka, jehož označil za nejdražšího přítele, ho velmi zarmoutila. Texaský guvernér Greg Abbott k úmrtí „jednoho z největších prezidentů“ uvedl, že se Texas připojuje k celonárodnímu smutku.

DOHODA TRUMPA S MEXIKEM A KANADOU

Zleva mexický prezident Enrique Peña Nieto, prezident USA Donald Trump a kanadský premiér Justin Trudeau před podpisem nové smlouvy, která nahradí dohodu NAFTA. | Foto: Reuters

Americký prezident Donald Trump, mexický prezident Enrique Peña Nieto a kanadský premiér Justin Trudeau dnes slavnostně v Buenos Aires podepsali novou smlouvu, která má nahradit Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA). Dohodu USA-Mexiko-Kanada, zvanou podle začátečních písmen USMCA, musejí nyní schválit zákonodárci ve všech třech zemích. V platnost by měla vstoupit 1. ledna 2020.

USMCA je komplexní dohodou, která má 34 kapitol a množství dalších příloh a doplňků týkajících se podrobností nových pravidel. Ovlivní mnoho odvětví, včetně těžby ropy a plynu, automobilového průmyslu, zemědělství, textilu a oděvů či prodeje alkoholických nápojů. Jejími pravidly se bude řídit obchod mezi těmito třemi zeměmi v objemu jednoho bilionu dolarů (23 bilionů Kč).

Trump označuje novou dohodu za obrovské vítězství pro ekonomiku Spojených států. Hovoří o ní v superlativech a nazval ji nejvýznamnější a největší dohodou v historii USA. Krátce po jejím podpisu napsal na twitter: "Strašlivá NAFTA bude brzy minulostí. USMCA bude skvělá pro všechny!" Uvedl také, že nová smlouva "navždy změní sféru světového obchodu".

Mexický prezident Enrique Peña Nieto označil novou dohodu po jejím uzavření na konci září za výhodnou pro všechny tři strany. Kanadský premiér Justin Trudeau byl rezervovanější. O USMCA dnes řekl, že řeší hrozbu "vážné ekonomické nejistoty", která "by byla ničivější". Při podpisu Trudeau Trumpovi řekl, že nyní by měli společně pracovat na snížení dovozních cel na ocel a hliník, které Spojené státy zvýšily letos v květnu.

Agentura AP upozornila, že schválení dohody americkým Kongresem by mohlo být obtížné, zvláště nyní, kdy od ledna budou mít ve Sněmovně reprezentantů většinu demokraté. Ti již oznámili, že chtějí v dohodě prosadit změny. Dohodu musejí ještě ratifikovat i Kanada a Mexiko.

NAFTA vstoupila v platnost v roce 1994. Změna obchodní dohody byla jedním z klíčových volebních slibů Donalda Trumpa. O dosavadní smlouvě často mluvil jako o katastrofě pro americké průmyslové podniky.

ÚŘAD OSN PROMRHAL MILIONY PRO UPRCHLÍKY V UGANDĚ

Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky UNHCR promrhal v Ugandě miliony dolarů, které byly určeny na řešení největší současné uprchlické krize v Africe. Interní auditor odhalil praxi přemrštěného fakturování, podvodů a nedodržování předpisů, která agentuře způsobila velké finanční škody.

Čerstvá zpráva interního auditora OSN uvádí, že v Ugandě docházelo k manipulacím s počty uprchlíků, které byly uměle zvyšovány, aby agentuře i ugandské vládě přiteklo více finančních zdrojů. Rozdíl mezi nadsazeným a skutečným množstvím uprchlíků pak mohl zůstat v kapsách jejích zaměstnanců i ugandských vládních úředníků. Informovala o tom agentura Reuters.

Do Ugandy uprchlo od roku 2016 více než milion lidí z Jižního Súdánu, Demokratické republiky Kongo a dalších zemí. UNHCR a další humanitární organizace se angažují při zajišťování jídla, přístřeší a jiných základních potřeb pro tamní běžence.

Ugandské vládě se dostávají slova chvály za její politiku otevřených dveří pro uprchlíky ze sousedních zemí. Nově příchozím umožňuje volný pohyb v rámci země i přístup k veřejnému zdravotnictví. Nabízí jim i nevelké parcely půdy, na nichž se mohou usadit a začít farmařit.

Vnitřní audit pokrýval fungování UNHCR od července 2016 po dobu 18 měsíců. „Zjistili jsme řadu nedostatků a začali jsme konat... Většina z opatření reagujících na tato zjištění byla přijata ještě dříve, než byla zveřejněna finální zpráva,“ uvedl mluvčí UNHCR agentuře Reuters.

Audit ukázal na nadměrnou spotřebu paliva ve vozidlech UNHCR, která byla přidělena vládním činitelům z kanceláře ugandského premiéra. Tento vládní orgán měl za ugandskou stranu uprchlíky na starosti a poskytoval i služby pro UNHCR, který mu za ně platil. Původně pro UNHCR prováděl i sčítání uprchlíků, avšak úřad OSN musel tuto úlohu převzít poté, co se začaly objevovat zprávy, že se počty uprchlíků uměle navyšují.

UNHCR rovněž přidělil zakázku v hodnotě 7,9 milionu dolarů (asi 180 milionů korun) na stavbu silnic firmě, která „neměla zkušenosti s budováním silnic“. Celkem 320 tisíc dolarů (zhruba 7,4 milionu korun) padlo na vybudování parkoviště před kanceláří premiéra.

Kancelář předsedy vlády podle auditorů vyplácela ročně 283 tisíc dolarů (asi 6,5 milionu korun) z peněz UNHCR jako příspěvek desítkám svých zaměstnanců. Nebyla však schopna předložit doklady, že tito pracovníci skutečně dělali na projektech UNHCR.

Podle auditu úřad OSN zaplatil 7,7 milionu dolarů (asi 176 milionů korun) navíc za předražené dodávky vody. Některé zakázky byly přidělovány bez výběrového řízení, jiným zas chyběla řádná dokumentace, což UNHCR způsobilo finanční škodu kvůli vysokým cenám a dalším podvodům.

Kontrolu spustili interní informátoři, kteří oznámili, že ugandští vládní představitelé zřejmě uměle navyšovali počty uprchlíků, aby získali více peněz na jejich zaopatření. Následné přepočítávání identifikovalo až statisíce „virtuálních uprchlíků“. Finální audit odhalil, že v Ugandě přebývá jen 1,1 milionu běženců, což bylo o 25 procent méně, než se původně předpokládalo. Podle agentury AP stálo přepočítávání až 11 milionů dolarů (asi 251 milionů korun).

PREMIÉR SR ODMÍTÁ DEMISI LAJČÁKA

Šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák v pátek předal svou demisi prezidentovi Andreji Kiskovi. Oznámil to tiskový odbor slovenského ministerstva zahraničí. Lajčák se rozhodl odstoupit poté, co slovenský parlament ve čtvrtek odmítl přijmout migrační pakt OSN. Předseda vlády Petr Pellegrini prohlásil, že Lajčákův krok chápe, s jeho rezignací však nesouhlasí.
Pellegrini na páteční tiskové konferenci označil ministra zahraničí za respektovaného politika světového formátu a chce ho přesvědčit, aby ve funkci zůstal. Hlava státu Andrej Kiska zatím neoznámila, zda demisi přijme.

Lajčák již minulý týden varoval svojí rezignací v případě, že Slovensko odmítne migrační pakt OSN. Usnesení proti dokumentu ve čtvrtek navzdory Lajčákově pohrůžce podpořilo 90 ze 142 přítomných poslanců slovenské sněmovny, kromě většiny koaličních zákonodárců i část opozice.

Pellegrini na páteční tiskové konferenci prohlásil, že Lajčákovu rozhodnutí rozumí vzhledem k tomu, že se ministr na sepsání migračního paktu osobně podílel v době, kdy stál v čele Valného shromáždění OSN.

„Jako předseda vlády jsem ale přesvědčený, že toto není důvod, aby rezignoval, a s podáním jeho demise nesouhlasím. Potřebujeme jeho zkušenosti i v roce 2019, a proto využiji nejbližší dny k tomu, abych se pokusil jeho rozhodnutí změnit,“ řekl premiér.

Slovenský prezident Kiska zatím neoznámil, zda Lajčákovu demisi přijme. Mluvčí hlavy státu Roman Krpelan informoval, že Kiska pozval ministra na schůzku. Jednání prezidenta s Lajčákem by se mělo uskutečnit v úterý.

S ministrem se plánuje oficiálně setkat také Pellegrini. Schůzku navrhl uskutečnit v pondělí, avšak zároveň naznačil, že spolu můžou neformálně jednat i o víkendu. Pellegrini totiž kvůli aktuální situaci zrušil víkendovou cestu do Katovic na mezinárodní klimatickou konferenci.

Kdo ho nahradí?

Pellegrini však připustil, že navzdory jeho snaze Lajčák ve funkci ministra zahraničí nejspíš skončí. „Podání demise je vážný krok a pan ministr jej učinil, demise byla doručená do prezidentského paláce,“ řekl premiér.

Pakliže by Kiska ministrovu demisi přijal, Pellegrini by na pozici šéfa diplomacie rád viděl „špičkového, profesionálního diplomata.“ Tím nepřímo vyloučil, že by na Lajčkákovo místo mohl nastoupit slovenský expremiér a předseda vládní strany Smer - sociální demokracie Robert Fico, který není kariérním diplomatem.

Podle slovenských médií projevil Fico o pozici šéfa diplomacie zájem, mluvčí strany Smer Ján Mažgút to však v pátek vyvrátil. „Pan Fico si přeje, aby Miroslav Lajčák zůstal ministrem zahraničních věcí,“ uvedl pro HNonlin.sk.

Dlouholetý diplomat Lajčák stojí v čele slovenského ministerstva zahraničí od roku 2012. Stejnou funkci zastával i mezi roky 2009 a 2010. Globální pakt OSN v debatách hájil a tvrdil, že téma zneužívají populisté, xenofobové a nacionalisté, kteří podle něj šíří bludy s cílem zvyšovat vlastní popularitu. Pakt byl připravován v době, kdy Lajčák zastával funkci předsedy Valného shromáždění OSN, ve které skončil letos v září.

Pellegrini v pátek mimo jiné řekl, že vnímá obavy ohledně zahraničněpolitické orientace Slovenska, které se objevily po oznámení Lajčákova odchodu. V této souvislosti zdůraznil, že země se bude nadále orientovat na Západ. „Chci jasně říci, že náš životní a hodnotový prostor je Evropská unie a bezpečnost naší země je spojená se členstvím v NATO. I naše ekonomická prosperita je propojena se západními ekonomikami,“ prohlásil premiér.

MERKELOVÁ NEODLETĚLA NA SUMMIT, PORUCHA LETADLA

Angela Merkelová se musela ve čtvrtek kvůli technické závadě na letadle vrátit z cesty do Argentiny na summit G20. Její stroj se musel nad Nizozemskem obrátit a vrátit se do Německa. Server Spiegel Online napsal, že letadlu selhal komunikační systém. Kancléřka v cestě do Argentiny pokračuje v pátek.

Stroj, ve kterém seděl také vicekancléř a ministr financí Olaf Scholz, se musel nad Nizozemskem obrátit a vrátit na letiště u Kolína nad Rýnem, informovala agentura DPA.

V cestě do Buenos Aires bude Merkelová pokračuje podle vládního mluvčího v pátek. Brzy ráno nejprve odcestovala do Madridu, odkud bude do Jižní Ameriky dalších 13 hodin pokračovat běžným linkovým letem.

Technická závada se na vládním airbusu Konrad Adenauer objevila zhruba hodinu poté, co letadlo vyrazilo z Berlína na cestu do Buenos Aires.

Nad Nizozemskem se stroj obrátil a zamířil zpět do Německa, kde kolem 21:00 SEČ bezpečně přistál na letišti u Kolína nad Rýnem. Letiště u západoněmeckého města je centrálou vládní letky a navíc bylo blíž než Berlín. Podle deníku Spiegel Online letadlu hodinu po startu selhal celý komunikační systém.

Situace byla prý tak vážná, že o ní byla okamžitě po výpadku komunikačního systému letadla informována i ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Že nebyla technická závada na vládním speciálu nijak zanedbatelná, potvrdila i samotná kancléřka.

„Byla to vážná porucha,“ řekla v pátek brzy ráno novinářům v Bonnu, kde strávila noc na hotelu. Zároveň vyzdvihla výkon posádky airbusu a velení „nejzkušenějšího kapitána“ vládní letky.

Původně chtěla delegace pokračovat v cestě do Jižní Ameriky náhradním letadlem. Ukázalo se ale, že vzhledem k tomu, že nejsou kvůli pracovní době k dispozici náhradní piloti ani posádka, musela kancléřka noc strávit v hotelu. V pátek brzy ráno by měla podle dosavadního plánu odletět s velmi malou částí delegace nejprve do Madridu a odtud se pokračovat do argentinské metropole běžným linkovým letem.

Podle mluvčího německé vlády Steffena Seiberta se zjišťuje, zda je možné schůzky, které měla Merkelová na programu, přesunout na pozdější termín.

Podle agentury DPA Merkelová právě vedla rozhovor s novináři, když k ní přistoupila letuška a se slovy „Je to důležité!“ ji odvedla. Následně kancléřka zástupcům médií oznámila, že se stroj vrací do Německa.

Letadlo s kancléřkou Angelou Merkelovou se kvůli technické závadě muselo vrátit zpět do Německa (29.11.2018). Komplikace způsobila závada, kvůli které přestaly fungovat některé elektronické systémy, informovala DPA a připomněla, že se nejedná zdaleka o první problém vládní letky.

Před několika dny měl problémy s letadlem na své cestě po Africe také německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Už na konci letošního června nemohl prezident kvůli závadě na stroji včas vyrazit na cestu do Běloruska. Problémy ale mělo v polovině října i samotné letadlo Konrad Adenauer. Vicekancléř Olaf Scholz se kvůli hlodavcům, kteří stroj poškodili, musel z Indonésie vracet běžným linkovým letem.

ZAVŘEME PŘÍSTAVY PRO LODĚ RUSKA

Evropská unie by spolu se Spojenými státy měly zvážit, zda pro ruské lodě z Azovského moře neuzavřít své přístavy, prohlásila generální tajemnice německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová. Reagovala tak na přístup vůči Moskvě za její roli na námořním incidentu u Krymu.

„Pokud se potvrdí, že agresorem bylo Rusko, pak podle mě musí přijít jasná odpověď. Jednou odpovědí by například mohlo být zabránit ruským lodím z daného regionu, z Azovského moře, vplouvat do unijních a amerických přístavů, dokud se situace na Ukrajině nevyřeší,“ řekla politička, která chce po kancléřce Angele Merkelové převzít vedení CDU.
Krampová-Karrenbauerová také chce, aby Evropa, především pak Německo, převzala větší odpovědnost za zahraniční politiku. „To znamená, že musíme dávat více peněz na obranu doma i v zahraničí,“ dodala.Agentura Reuters poznamenala, že Krampová-Karrenbauerová zaujala tvrdší přístup než Merkelová, která vyzvala k zmírnění napětí a dialogu.

Minulou neděli Rusové u Kerčského průlivu stříleli po ukrajinských plavidlech, která chtěla proplout z Oděsy do jiného ukrajinského přístavu, Mariupolu u Azovského moře. Lodě Rusové zabavili a jejich posádku zajali. /r/