iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Putin: Rusko-ukrajinský incident zajistil Porošenko...

Putin se poprvé vyjádřil srážce lodí v Černém moři na investičním fóru v Moskvě. „Je to nepochybně provokace, zorganizovaná nynějším režimem - a domnívám se, že i stávajícím prezidentem - před prezidentskými volbami na Ukrajině v březnu příštího roku,“ řekl. Podle agentury TASS Putin připomněl, že v předvolebních průzkumech se Porošenko „nalézá kdesi na páté příčce“ a hrozí mu, že se nedostane ani do druhého kola, a tak musí „cosi udělat, aby vyostřil situaci a vytvořil soupeřům, hlavně z řad opozice, nepřekonatelné překážky“.

Ruský prezident Vladimir Putin označil nedělní incident v Kerčském průlivu za provokaci, zosnovanou před ukrajinskými prezidentskými volbami, a to možná přímo tamější hlavou státu Petrem Porošenkem. Pochválil také ruské pohraničníky za jejich akceschopnost.

Ruský prezident také pochválil pohraničníky, že zadržením ukrajinských narušitelů u Kerčského průlivu splnili svou povinnost: „Vojenské lodě vpadly do výsostných vod Ruské federace, neodpovídaly a nebylo jasné, co se chystají udělat. Jak měli pohraničníci jednat? Kdyby jednali jinak, všichni by skončili před soudem.“

Ukrajinská strana rezolutně ale popírá, že by k incidentu došlo v ruských výsostných vodách. Podle ní se srážka stala v mezinárodních vodách. Rusové zajali dva tucty ukrajinských námořníků, kterým hrozí až šest let vězení. Nyní je na většinu uvalena vazba. Část je zraněna a je nyní v nemocničním ošetření.

Prezident Porošenko v reakci na incident v Kerčském průlivu prosadil výjimečný stav na východě Ukrajiny. Původní návrh počítal s tím, že by tento stav trval na celém území státu 60 dnů, což je maximální hranice povolená zákonem.

Prezident ovšem nakonec zkrátil délku výjimečného stavu na polovinu, aby nekolidoval se zahájením kampaně k ukrajinským prezidentským volbám. Ty se uskuteční 31. března 2019.

Kampaň začíná 31. prosince, tedy čtyři dny po předpokládaném konci výjimečného stavu. Právě snahy narušit kampaň a volby dokonce odložit Porošenkovi vyčítala i opozice.

V průzkumech veřejného mínění před prezidentskými volbami zatím vede šéfka opozice, bývalá premiérka Julija Tymošenková. Ta se podle těchto poznatků těší přibližně dvojnásobné podpoře voličů (v rozmezí 14 až 21 procent dotázaných) než nynější šéf státu.

Značná část voličů je však dosud nerozhodnutá. Porošenkovi podpora podle průzkumů veřejného mínění setrvale klesá a nyní se pohybuje kolem devíti procent. Srážku lodí nicméně jako nepřijatelnou agresi ze strany Ruska odsoudila nejen Ukrajina, ale i státy Evropské unie a NATO. To také Ruskou federaci vyzvalo k propuštění ukrajinských lodí a námořníků.

RUSKO POSILUJE OBRANU KRYMU

Rusko posílí protivzdušnou obranu anektovaného Krymu. Konkrétně čtvrtou jednotkou vyzbrojenou novými raketami S-400 Triumf, oznámila ve středu agentura Interfax s odvoláním na mluvčího Jižního vojenského okruhu Ruska. Jednotka podle něj „v nejbližší době“ nastoupí do bojové pohotovosti na poloostrově.

Oddíl se přesouvá poté, co úspěšně zvládl na cvičišti u Astrachaně střelbu na cvičné terče, které imitovaly nízkoletící, velmi rychlé a balistické cíle. Rusové posilují nejen protivzdušnou obranu. Agentura Reuters uvedla, že z Černého do Azovského moře pluje ruská minolovka Admiral Zacharin.

Ruská televize odvysílala záběry, jak se „po konfrontaci s Ukrajinou“ přesouval ze Sevastopolu ke Kerči raketový systém pobřežní obrany Bal. Ten experti považují za ruskou obdobu amerických protilodních raket Harpoon.

Interfax podotkl, že rakety S-400 z koncernu Almaz-Antej jsou s to zasahovat cíle do vzdálenosti 400 kilometrů a do výšky 30 kilometrů, a to včetně strategických bombardérů, balistických raket a střel s plochou dráhou letu.

Oznámení o posilování obrany ukrajinského poloostrova, který Rusko zabralo v březnu 2014, přichází v době zvýšeného napětí s Ukrajinou.Ta vyhlásila v pohraničních a přímořských oblastech válečný stav v reakci na nedělní incident v Kerčském průlivu, kde ruští pohraničníci ostřelovali a zadrželi tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko v úterním televizním projevu své spoluobčany varoval, že zemi hrozí „skutečná válka“ s Ruskem.

UKRAJINA LOĎSTVO JAKO OSTROV V KARIBIKU

Ukrajina nemá proti Rusku na moři šanci, protože už před nedělí, ještě než jí Rusové zajali tři plavidla, měla válečné námořnictvo srovnatelné s ostrůvky v Karibském moři. Po letech zanedbávání i ruské krádeži lodí z roku 2014 je ukrajinské námořnictvo prakticky bezbranné.

Zatímco po roce 2014, kdy začal konflikt na Donbase, prošly ukrajinské pozemní síly posilovnou, loďstvo zůstalo vysloveně symbolické. Pryč jsou časy, kdy se ukrajinská loď účastnila honů na somálské piráty v Indickém oceánu.
Podle listu Kyiv Post tvoří nyní celou námořní sílu pětačtyřicetimilionové Ukrajiny jen 10 bojových lodí. Jedna fregata jménem Heťman Sahajdačnyj, jedna korveta jménem Vinnica a minolovka Heničesk. K tomu sedm dělových člunů. A asi dvacet pomocných plavidel – hasičské, potápěčské a vyloďovací, školní lodě, remorkéry, tanker na doplňování paliva na moři, zeměměřičská loď a podobně.

Vlajková loď Heťman Sahajdačnyj má výtlak 3 500 tun, je to tedy malá loď. Podle tabulek měla stejný výtlak Victory, dřevěný plachetní trojstěžník, z jehož paluby admirál Nelson řídil před více než dvěma sty lety bitvu u Trafalgaru.
Ostatní lodě jsou ještě menší. Navíc jsou zastaralé, většinou pocházejí ze 70. a 80. let. Jednou z nejnovějších je právě Heťman Sahajdačnyj, ale také to není žádný mladík, je ve službě už skoro třicet let. Žádná síla, která by se mohla postavit Rusům, kteří jen fregat mají v Černém moři pět, všechny vyzbrojené chytrými raketami, hlavně však mají raketový křižník a šest či sedm ponorek.

Celkem má ruská černomořská flotila asi 45 bojových lodí. Z toho několik, které bývaly ukrajinské. Rusové jim je ukradli. Bylo to v březnu 2014 při anexi Krymu. Ukradli tehdy Ukrajincům i bojové delfíny. Ukrajina žádala o jejich vrácení, ale marně. S loďmi to dopadlo stejně. Rusové stáhli ukrajinské vlajky, nahradili je ruskými, a tím zlomili páteř ukrajinské námořní síle v Černém moři.

Zabavili tenkrát na padesát plavidel včetně jediné ukrajinské ponorky, velitelské lodi a dvou fregat. Podle respektovaného vojenského časopisu Jane’s Defence Weekly bylo mezi zabavenou padesátkou plavidel 12 z celkem 17 bojových lodí, které v té době Ukrajina měla. Dohromady to dělalo sedmdesát procent ukrajinské námořní síly. K Rusům přeběhla třetina námořníků včetně několika vysokých velitelů. Se ztrátou Krymu Ukrajina přišla o klíčové námořní základny s veškerou infrastrukturou.

Na Krymu sloužilo 12 000 z 15 400 příslušníků ukrajinského námořnictva. Celková ztráta byla vyčíslena na 150 miliard dolarů. Včetně oněch delfínů: krymské středisko pro jejich využití pocházelo ještě z dob studené války a bylo jedním ze dvou na světě. To druhé je v kalifornském San Diegu. Ukrajinské námořnictvo se ze svých ztrát už nevzpamatovalo i přesto, že víc než třicet nebojových lodí Rusové postupně zase vrátili.

Dnes slouží v námořnictvu něco přes 6 000 mužů, což je jen stín síly před okupací Krymu. Výsledek je, že dnes má Ukrajina zhruba srovnatelné námořnictvo jako Dominikánská republika nebo Jamajka

Nikdy ji to moc nevzrušovalo. Třetina námořníků v roce 2014 přeběhla k Rusům neuvěřitelně snadno i proto, že byli demoralizovaní nezájmem vlády v Kyjevě, nedostatkem bojového výcviku i hanebnými platy. Analýza ústavu Global Security uvádí, že ukrajinští kapitáni byli placeni hůř než poddůstojníci ruského námořnictva.

V letech, kdy pro Ukrajince bylo prioritou bojiště mezi Doněckem a Luhanskem na východě země, šly všechny zdroje na posílení pozemní armády. Námořnictvo bylo odstrčeným sirotkem, protože dění na moři mělo v porovnání s vývojem na Donbase v podstatě nulový strategický význam. To se ukázalo jako chyba poté, co letos na jaře Rusové otevřeli most spojující Rusko s okupovaným Krymem přes Kerčský průliv, kudy vede cesta z Černého moře do Azovského.

Najednou se Rusové začali chovat, jako by Azovské moře bylo ruské jezero. Jenže pro Ukrajince je to životně důležitá spojnice s jejich tamním pobřežím. Se zpožděním začali námořnictvo posilovat, pořídili pár malých lodí, ale jak teď velmi názorně zjistili, jsou proti Rusům prakticky bezbranní. Právě dvě bojová plavidla, která Rusové v neděli zajali, byla pořízena v poslední době, aby Rusům čelila.

TAJNÁ SLUŽBA RUSKA ZVEŘEJNILA VÝPOVĚDI UKRAJINCŮ

Ruska tajná služba FSB zveřejnila tři videa, na která zaznamenala výpovědi ukrajinských námořníků zadržených v Kerčském průlivu při nedělním incidentu. Námořníci na záznamu potvrzují ruskou verzi incidentu a tvrdí, že vstoupili do ruských vod. Zdůrazňují také, že měli na palubě zbraně.

„Věděl jsem, že chování našeho námořnictva je provokativní,“ říká na videu jeden z velitelů zadržených námořníků Vladimir Lesovoj. „Po překročení ruské hranice jsem sledoval, jak se lodě FSB postupně přibližují. Záměrně jsem ignoroval rádiovou komunikaci. V momentě zajetí jsme na palubě měli pistole a automatické zbraně. Byl jsem si vědom, že chování ukrajinského námořnictva je provokativní,“ říká také ve videu.

Další svědectví je od námořníka Sergeje Sibizova. Ten tvrdí, že jejich lodě při plavbě přes Kerčský průliv vpluly do ruských vod. Poté dostali příkaz k zastavení a měli čekat na další rozkazy. „Pokračovali jsme přímým kurzem. Potom nás kontaktovaly ruské lodě a požádaly nás, abychom zastavili a otočili se, jinak na nás začnou střílet,“ dodává.

Třetím námořníkem je Andrej Drač. Potvrzuje to, co říkají ostatní a tvrdí, že ukrajinské lodě vpluly do ruských vod, na což je pohraniční stráž opakovaně upozornila. Jeden z nich podle agentury AP zjevně nemluvil vlastními slovy, ale četl připravený text z čtecího zařízení. Podobně situaci komentuje i britský Daily Mail, který uvádí, že námořníci výpověď zjevně četli.

To, že Rusové ukrajinské námořníky k výpovědi donutili, se domnívá i velitel ukrajinského námořnictva Ihor Voročenko. „Já ty námořníky z (dělového člunu) Nikopolu znám, vždy to byli čestní profesionálové znalí řemesla. To, co teď tvrdí, není pravda,“ řekl Voročenko v ukrajinské televizi. Upozornil, že dva z námořníků pocházejí z anektovaného Krymu, kde žijí jejich příbuzní, a tak se nátlak dal očekávat.

Na palubě ukrajinských plavidel, které ruští pohraničníci v neděli zadrželi u Kerčského průlivu, byli i příslušníci vojenské ukrajinské tajné služby SBU. Jeden z důstojníků kontrarozvědky byl těžce zraněn.

Polovina zajatých Ukrajinců míří do ruské vazby, stráví tam dva měsíce

Ukrajinský prezident Petr Porošenko již v neděli vyzval ruské vedení, aby námořníky propustilo. To, že byli zadrženi považuje za porušení mezinárodního práva.

V reakci na incident ukrajinský parlament v pondělí schválil výnos prezidenta Petra Porošenka o vyhlášení válečného stavu po dobu třiceti dnů počínaje 28. listopadem v deseti ukrajinských pobřežních a pohraničních regionech. Vyhlášení válečného stavu podle Porošenka neznamená vyhlášení války, ale je obranným aktem.

TRUMP: ASI ZRUŠÍM SCHŮZKU S PUTINEM

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že by mohl kvůli nedělnímu incidentu v Kerčském průlivu zrušit plánovanou schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ta se má uskutečnit okraj summitu G20 v Argentině na konci týdne. Prezident to řekl v rozhovoru, který ve středu zveřejnil list The Washington Post.

„Možná na tu schůzku dokonce nepůjdu. Nelíbí se mi ta agrese. Vůbec tu agresi nechci,“ řekl americký prezident v rozhovoru s deníkem The Washington Post k nedělnímu ozbrojenému incidentu v Kerčském průlivu mezi Černým a Azovským mořem.

Zdůraznil, že nyní čeká na „úplnou zprávu“ svého týmu bezpečnostních poradců, na základě které rozhodne o dalším postupu. Představitelé dvacítky největších ekonomik světa se v Buenos Aires sejdou v pátek a v sobotu.

Kreml dal najevo, že se schůzkou dál počítá. „Příprava pokračuje, schůzka je dohodnutá. Jinou zprávu od amerických protějšků nemáme,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov v odpovědi na dotaz ohledně možnosti, že Trump schůzku zruší.

„Všimli jsme si tohoto prohlášení, jakož i prohlášení mé kolegyně z Bílého domu, která říkala, že Trump plánuje několik setkání, včetně setkání s Putinem,“ dodal. Putinův program na pátek a sobotu je podle Peskova rozepsán minutu po minutě, podle TASS však neupřesnil, který den má být setkání s Trumpem.

Putin se ale s Trumpem vidět chce

Sám Putin řekl, že se chce s Trumpem v Argentině setkat. „Doufám, že s ním budu moci pohovořit. Doufám, že můžeme jednat o překážkách obchodu. Trump obecně zastává pozitivní postoj,“ uvedl Putin podle agentury Reuters. Nedělní incident v Kerčském průlivu pak označil za provokaci, zosnovanou před ukrajinskými prezidentskými volbami, a to možná přímo prezidentem Petrem Porošenkem.

Trump a Putin

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se poprvé setkali loni v červenci během summitu skupiny G20 v Hamburku. Schůzka se nakonec protáhla na dvě a čtvrt hodiny. Oba politici se setkali a pohovořili také loni v listopadu během summitu zemí Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) ve Vietnamu.

Putin se ve středu také znovu ohradil proti západním sankcím. Ty podle něj poškozují i své tvůrce. „Mívali jsme se zeměmi Evropské unie, naším největším obchodním partnerem, obrat 450 miliard dolarů. Teď je to podle mého odhadu 236 (miliard dolarů),“ řekl.

Uvedl také, že EU kvůli omezení obchodu s Ruskem přišla o 400 tisíc pracovních míst. „Cožpak to není rána pro ekonomiky států EU a pro lidi? Vždyť jde o rodiny, jejich příjmy, děti!“ zdůraznil. Sankce podle něj postihly i Rusko, ale ekonomika země se jim mezitím dokázala přizpůsobit, a tak se hlavě státu zdá, že klady momentálně převažují nad zápory.

Nicméně investory do Ruska lákal i slovy, že v ruských projektech bývá zisk „třikrát až čtyřikrát vyšší než na jiných trzích“.

Trump už v pondělí uvedl, že se mu nelíbí, co se nyní děje mezi Ruskem a Ukrajinou, a ujistil, že na řešení pracuje spolu s evropskými politiky. Bílý dům pak v úterý oznámil, že se Trump na okraj summitu G20 v argentinské metropoli hodlá sejít s řadou představitelů největších ekonomik světa.

Kromě setkání s Putinem má zatím na programu také schůzky s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, japonským premiérem Šinzóem Abem, tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, jihokorejským prezidentem Mun Če-inem a indickým premiérem Naréndrou Módím.

Sejít by se měl také s prezidentem hostitelské země Mauriciem Macrim. Na sobotní pracovní večeři s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem hodlá Trump jednat o obchodní dohodě mezi Pekingem a Washingtonem.

UKRAJINCI SE ZÁSOBUJÍ JÍDLEM

Přes vyhlášení válečného stavu na Ukrajině pokračoval ve středu spor s Ruskem hlavně prohlášeními politiků. Ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman vyzval občany, aby nepropadali panice. „Žijte obyčejným životem. Pracujte, studujte, roďte,“ vzkázal spoluobčanům v deseti správních oblastech Ukrajiny, kde je zaváděn válečný stav.

Tento krok je podle premiéra odpovědí na „agresi našeho nepřítele, který ještě nedávno byl naším (dobrým) sousedem“.
Zatím to však nevypadá, že by se Ukrajinci Hrojsmanovými slovy řídili. „Panika sice nevypukla, ale někteří obyvatelé se rozhodli doplnit si zásoby krup, soli a cukru, které kupovali ve velkém,“ napsal list Kommersant o náladě v separatisty ovládaných částech Donbasu na východě Ukrajiny.

Panují také obavy o důchody, za kterými musejí penzisté z Doněcka či Luhanska a okolí jezdit na území kontrolované kyjevskou vládou.Jako první pocítili důsledky současné krize Rusové cestující na Ukrajinu. V úterý na dvou kyjevských letištích odmítli povolit vstup do země více než 70 Rusům, další už v pondělí v Minsku nevpustili do letadel mířících do Kyjeva.

Ukrajina se rozhodla vyhlásit válečný stav v reakci na nedělní incident v Kerčském průlivu, kde ruští pohraničníci ostřelovali a zadrželi tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva i s jejich posádkami. Kvůli osvobození námořníků se Kyjev obrátil na Evropský soud pro lidská práva.

Média hlásí posilování ruských vojenských kapacit na anektovaném ukrajinském poloostrově Krym, například o další jednotku vyzbrojenou raketami S-400 Triumf.

Prezident Petro Porošenko ve středu podle prezidentské kanceláře podepsal zákon, který potvrzuje výnos o válečném stavu. Kancelář také zveřejnila konečné znění tohoto výnosu. Média připomínají, že válečný stav byl na Ukrajině vyhlášen vůbec poprvé, nehledě na anexi Krymu a konflikt s proruskými separatisty na východě země, který si za čtyři roky vyžádal více než 10 tisíc mrtvých.

BRITOVÉ PO BREXITU SCHUDNOU

Britská vláda si již spočítala, že ať dopadne brexit jakkoli, přinese ekonomické ztráty. Pokud uzavře s EU dohodu o spořádaném odchodu, měly by být menší. Divoký brexit bude představovat i podstatně větší finanční bolesti. Proto se i zvyšuje tlak na zopakování referenda, které by mohlo zvrátit původní rozhodnutí o odchodu.

Britský ministr financí Philip Hammond ve středu řekl, že pro Velkou Británii by z ekonomického hlediska bylo výhodnější zůstat členem Evropské unie než jakákoliv forma brexitu. Po odchodu z EU na základě plánu premiérky Theresy Mayové by podle analýzy hrubý domácí produkt Velké Británie mohl v roce 2035 zaostávat až o 3,9 procent oproti stavu, kdyby v EU zůstala. Potvrdila to i vládní analýza, záleží však hlavně na podobě budoucí dohody Británie a Evropské unie.

„Ano, vaše analýza je správná,“ odpověděl Hammond na otázku zpravodajské stanice BBC, zda bude po brexitu HDP Británie nižší, než při setrvání v EU. „Pokud by byla jediným kritériem ekonomika, pak analýza jasně ukazuje, že setrvání v Evropské unii by bylo pro ekonomiku lepším vyústěním, ale ne o moc,“ pokračoval.

Deník The Guardian v této souvislosti připomněl Hammondův výrok z října 2016: „Zdá se mi jasné, že Britové 23. června (v referendu o brexitu) nehlasovali pro to, aby se stali chudšími.“ Nyní ale ministr financí přiznává, že učinili právě to, napsal list. Podle Hammonda by nicméně negativní hospodářské dopady současného brexitového plánu v dlouhodobém horizontu měly být minimální.

Jakékoli odhady v tomto směru jsou nanejvýš ošemetné, neboť budoucí vztahy Británie s EU, nemluvě o třetích zemích, nejsou v tuto chvíli zdaleka jasné. Vládní analýza se proto nesnaží přesně předpovědět dopady stávajících dohod, píše zpravodajský web BBC. Dokument o 83 stránkách pouze porovnává pravděpodobné důsledky aktuálních vládních plánů s alternativami v podobě partnerství podle norského či kanadského modelu a brexitu bez dohody.

V britských médiích se v posledních objevují spekulace, jaký by mohl být vývoj na tamnější politické scéně po možném zamítnutí brexitové dohody v parlamentu. Objevují se spekulace, že opoziční labouristé by se následně mohli pasovat do role hlavních podporovatelů nového referenda.

„Podle vysoce postavených zdrojů v Labouristické straně je (lídr Jeremy) Corbyn blízko k odsouhlasení toho, aby krátce po porážce Mayové v parlamentu formálně učinil svoji stranu zastáncem dalšího referenda. Krok by vycházel z toho, že pakliže se parlament nedokáže shodnout na cestě vpřed, musí se věc vrátit k posouzení občanům,“ napsal moderátor televize ITV Robert Peston. Jeden z lídrů strany řekl, že by lidé mohli v referndu volit mezi brexitem s dohodou nebo setrvání v EU.

Míra oslabení ekonomiky závisí na dohodě s EU

Za každého z těchto scénářů by v roce 2035 byl HDP Británie nižší než v případě pokračujícího členství v EU, uvádí analýza. Při neuspořádaném brexitu by údajně rozdíl v závislosti na dalších okolnostech činil kolem sedmi až devíti procent. Do dvou procent by se podle vládního odhadu vešel za předpokladu, že Londýn nebude nijak měnit migrační politiku. V opačném případě by mohla ztráta dosáhnout až 3.9 procent HDP, což by v daném období mohlo odpovídat 100 miliardám liber (téměř tři biliony korun).

„Předpovědi vládní ekonomické služby zveřejněné dnes (ve středu) jsou ve skutečnosti bezvýznamné, protože neexistuje žádná dohoda, podle níž by se dalo modelovat, pouze 26stránkový seznam přání,“ řekl v dolní komoře parlamentu lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn s odkazem na politickou deklaraci o budoucích vztazích Británie s EU. „Analýza ukazuje, že tato dohoda, kterou jsme dojednali, je nejlepší volbou pro náš pracovní trh a ekonomiku, která zároveň respektuje výsledek referenda (z roku 2016),“ reagovala premiérka Mayová.

Předchozí vyjádření ministra financí vyvolalo kritiku i od dalších britských poslanců. „Je to poprvé, co britský ministr financí otevřeně přiznal, že hodlá poškodit britskou ekonomiku?“ napsal na twitteru zástupce liberálních demokratů Tom Brake. Podle labouristického poslance Owena Smithe je Hammondovo „přiznání jistě první v našich dějinách, vyjma válečných časů, kdy britský ministr financí obhajoval politiku, která nevyhnutelně přinese škrty ve zdravotnictví, školství, obraně atd.“.

„Po brexitu budeme chudší. Jak moc, bude záležet na dohodě, kterou vyjednáme,“ shrnul vládní analýzu ekonomických dopadů zpravodaj televize Sky News. „Theresa Mayová se snaží prodat vizi Spojeného království, v níž je země až o 100 miliard liber chudší. Docela obtížný kšeft, pokud ovšem nevěříte, že alternativa je více než dvakrát tak špatná,“ komentuje BBC.

SEEHOFER: MUSLIMOVÉ K NĚMECKU PATŘÍ

O tom, že muslimové do Německa patří, je přesvědčen spolkový ministr vnitra Horst Seehofer. Řekl to ve středu v Berlíně na začátku jednání zástupců německé vlády s představiteli místních muslimů. V minulosti přitom hovořil o tom, že k zemi islám nepatří.

Seehofer také zdůraznil, že trestné činy, kterých se dopustí jednotlivci, není možné přičítat celé skupině lidí.„Muslimové patří k Německu. Muslimové mají samozřejmě stejná práva a stejné povinnosti jako všichni občané této země, o tom nemůže být pochyb,“ uvedl ministr vnitra na začátek čtvrté konference o islámu.

Stejně svůj postoj k náboženství, k němuž se ve spolkové republice hlásí kolem pěti milionů lidí, podle svých slov nedávno vysvětloval i muslimské rodině, která se údajně nejprve zhrozila, když ho viděla na dni otevřených dveří německé vlády.

Důvodem bylo Seehoferovo březnové vyjádření o tom, že islám nepatří k Německu, které mnohým připomnělo rétoriku protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) a které jasně odmítla i kancléřka Angela Merkelová (více v článku Přijmout běžence bylo správné, prohlásila Merkelová).

Ve středu devětašedesátiletý politik hovořil výrazně vstřícněji. Vyjádřil třeba přesvědčení, že je nutné se na muslimy v Německu dívat diferencovaněji, než je běžné.

„Příliš rychle bývají integrační problémy nebo konflikty v soužití s novými přistěhovalci přičítány islámu jako celku. Také těžké zločiny, kterých se dopustili jednotliví přistěhovalci, se zčásti tematizují velmi nediferencovaně,“ poznamenal.
Ve svém projevu zároveň zdůraznil to, že muslimové v Německu, tak jako všichni ostatní, by se měli se zemí identifikovat. Musí respektovat způsob života v Německu a ústavní rámec spolkové republiky.

Seehofer je také přesvědčen o tom, že by němečtí muslimové měli do svých rukou vzít financování náboženských institucí v Německu i vzdělávání imámů, aby na ně neměly tak velký vliv zahraniční instituce.

NORSKÝ EXMINISTR VYDÍRAL MIGRANTY

Bývalý norský ministr rybolovu Svein Ludvigsen čelí obvinění, že po dobu několika let sexuálně zneužíval tři mladé žadatele o azyl. Informoval o tom norský list Verdens Gang, podle něhož někdejší vysoký politik veškerá obvinění popírá.
Podle prokuratury se nyní 72letý Ludvigsen se svými oběťmi sexuálně stýkal mezi roky 2011 a 2017, kdy působil jako guvernér severonorské provincie Troms. Scházel se s nimi ve svém domově, na chatě, v hotelu a dokonce i na pracovišti.

Prokuratura uvedla, že Ludvigsen zneužíval svého postavení a zranitelnosti tří podstatně mladších, osamělých žadatelů o azyl, z nichž jeden je lehce mentálně postižený.

„Ludvigsen zneužil postižení tohoto muže a jeho důvěry, vyhledal ho v jeho bydlišti, slavnostně mu předal dokument o udělení norského občanství a také ho přesvědčil, že jako guvernér má pravomoc ho tohoto občanství kdykoli zbavit,“ uvedla k případu handicapovaného migranta prokuratura. „Na základě těchto skutečností ho pak v hotelu přiměl k sexu.“Než se stal guvernérem provincie Troms, zastával Ludvigsen v letech 2001 až 2006 post ministra rybolovu. Byl také místopředsedou Konzervativní strany Höyre.

EXPOLICEJNÍ PREZIDENT TUHÝ VELVYSLSNCEM V SR

Bývalý policejní prezident Tomáš Tuhý se ujal funkce velvyslance České republiky na Slovensku. Prezidentovi Andreji Kiskovi ve středu odpoledne odevzdal pověřovací listiny. Tuhý skončil ve funkci šéfa policie na základě vlastního rozhodnutí k 31. říjnu. Mandát mu měl vypršet v dubnu příštího roku.

Nástupní audience nového českého velvyslance se konala v sídle hlavy slovenského státu. Její součástí byl slavnostní ceremoniál na nádvoří prezidentského paláce.

V rámci svého mandátu se Tuhý chce zabývat i projektem zřízení Českého domu, jehož neexistenci při návštěvách Slovenska kritizoval prezident Miloš Zeman. „Tento dům by měl sloužit nejen pro reprezentaci České republiky, ale chceme tím dávat prostor i například pro bilaterální spolupráci mezi jednotlivými kraji,“ uvedl nový velvyslanec. „To téma je stále otevřeno, celý projekt vyhodnocujeme,“ dodal.

Česká vláda schválila odchod Tuhého z funkce policejního prezidenta letos v červnu, ačkoliv jeho mandát měl vypršet až v dubnu 2019. Tuhý přitom v médiích dříve uvedl, že z funkce předčasně odejít neplánuje.

Tuhý se již minulý týden sešel s šéfem slovenské diplomacie Miroslavem Lajčákem. Tématem schůzky byla podle slovenského ministerstva zahraničí kromě jiného debata o bilaterálních vztazích mezi oběma státy, jejichž vysokou úroveň čeští i slovenští politici dlouhodobě oceňují.

Z postu české velvyslankyně na Slovensku odešla letos koncem dubna Livia Klausová, manželka bývalého prezidenta Václava Klause. Ambasádu dočasně vede jako chargé d’affaires Pavel Sladký, vedoucí politického a obchodně-ekonomického oddělení velvyslanectví.

NA VÁNOČNÍCH TRZÍCH V BRATISLAVĚ HOŘELO

Na vánočních trzích na jednom z náměstí v historickém centru Bratislavy ve středu odpoledne vypukl po explozi plynových lahví požár. Jeden člověk se při požáru zranil. Přivolaní hasiči požár zlikvidovali.

Zraněný muž utrpěl popáleniny na tváři a rukou, zdravotníci jej převezli do nemocnice k ošetření. Na místo neštěstí byli přivolání také experti a policisté s cílem zjistit přesnou příčinu požáru.

Podle médií požár vypukl ve stánku s občerstvením po výbuchu lahví naplněných propan-butanem, které se používají například pro vařiče nebo ohřívače. Oheň se následně rozšířil i na vedlejší historickou budovu. Náměstí i přilehlé budovy byly evakuovány. Škoda způsobená explozí a požárem byla podle hasičů předběžně vyčíslena na více než 200 000 eur (5,2 milionu Kč).

Bratislavský magistrát informoval, že majitel stánku neměl s městem podepsanou nájemní smlouvu a ani ho nepožádal o zábor veřejného prostranství. Nebyl tak součástí oficiálních vánočních trhů hlavního města, které by po požáru mohly být pro návštěvníky znovu otevřeny ve čtvrtek.

KOMIK ŠPANĚLSKA SMRKAL DO VLAJKY, TREST VĚZENÍ
Komik Daniel Mateo čelí vyšetřování za údajnou urážku státního symbolu. V průběhu komediálního skeče, který vysílala televize, se totiž vysmrkal do španělské vlajky. Už si ho předvolal soud v Madridu. Mateo může skončit až na čtyři roky ve vězení. Hájí se, že dělal jen svou práci.

Devětadvacetiletý španělský bavič podle agentury AP v pondělí u soudu odmítl vypovídat. Uvedl, že potřebuje více času k přípravě své obhajoby.

Mateo také sdělil, že se „obává o image země, když musí klaun předstoupit před soudce jenom proto, že dělal svojí práci“. Oficiálně ho úřady vyšetřují za urážku státního symbolu a podněcování nenávisti, hrozí mu pobyt za mřížemi v délce až čtyř let.

Jeho skeč vyvolal debatu o vlastenectví a hranicích svobodného projevu, co se humoru týče. Někteří diskutující na internetu volají po bojkotu televizního kanálu, který pořad odvysílal. Také žádají reklamní společnosti, aby s kanálem ukončily spolupráci. /r/