iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš: Skandální dezinformace o vyšetřování vojáků ČR

Ministr obrany za hnutí ANO Lubomír Metnar odmítl, že by se čeští vojáci v Afghánistánu podíleli na smrti zabitého afghánského vojáka Vahidulláha Chána. Ten byl ve vazbě pro podezření z usmrcení českého vojenského psovoda Tomáše Procházky. Předseda vlády Andrej Babiš považuje článek amerických novinářů za skandální.

O údajném vyšetřování českých a amerických vojáků informoval list New York Times. Metnar novinářům řekl, že čeští vojáci na misích striktně dodržují humanitární mezinárodní právo.

„Odmítám účast našich vojáků na tomto incidentu. Co se týče vyšetřování a jeho výsledků, na to se mě neptejte, protože je neznám,“ uvedl Metnar. Všechny události související s Procházkovým úmrtím se šetří, jak je to obvyklé, zdůraznili Metnar i náčelník generálního štábu armády Aleš Opata. „Nepochybuji, že naši vojáci postupovali v souladu s platnými zákony a regulemi,“ konstatoval Opata.

Afghánský voják byl zbit ve vazbě NATO v západním Afghánistánu, napsal v pondělí NYT s odvoláním na americké a afghánské činitele. Metnar označil informace za zavádějící spekulace a striktně je odmítl. „V každé armádě demokratických zemí jsou takové události řádně a standardně vyšetřeny,“ uvedl. Procházkovo i pozdější Chánovo úmrtí budou proto řádně vyšetřeny, dodal.

Skandální dezinformace, říká premiér

K případu se vyjádřil i premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Po jednání s jihokorejským prezidentem uvedl, že s Opatou i ministrem o záležitosti hovořil a stojí za českými vojáky. „Mají naši důvěru a úctu, neumím si představit, že by k něčemu takovému došlo. Je to absolutně skandální dezinformace, my to odmítáme,“ uvedl Babiš. Dodal, že viděl i důkazy, po kterých nemá žádné pochybnosti.

Devatenáctiletý afghánský voják Vahidulláh Chán byl obviněn ze střelby na projíždějící české vozidlo na základně Šindánd v provincii Herát z 22. října. Při útoku zemřel Procházka a další dva čeští vojáci byli zraněni. Během několika hodin byl Chán zatčen afghánskými jednotkami a vzat do vazby západních sil. V době, kdy byl vrácen afghánským jednotkám, byl zbitý a v bezvědomí, tvrdí afghánští úředníci. Krátce poté zemřel.

Americká pocta

Rotný Martin Marcin a desátníci Kamil Beneš a Patrik Štěpánek, kteří byli v srpnu in memoriam povýšeni do hodnosti štábních praporčíků, obdrželi americkou medaili Bronze Star Medal a odznak Combat Infantry Badge při slavnostním nástupu příslušníků jejich jednotky na pražském Vítkově.

Nástupu ve Slavnostní síni Národního památníku se účastnili příslušníci desáté strážní roty BAF (Bagram Air Field), kteří hlídali spojeneckou základnu Bagrám v provincii Parván, a sedmého týmu Scan Eagle, který se věnuje vzdušnému průzkumu a podpoře jednotek během patrolování. Poslední příslušníci české strážní roty, tvořené především příslušníky 42. mechanizovaného praporu Svatováclavského z Tábora, se po půlroční misi vrátili do Česka začátkem listopadu.

Nástup zahájila minuta ticha na památku příslušníků roty, kteří v Afghánistánu zemřeli. Dekorování vojáků se účastnili ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) a náčelník generálního štábu armády Aleš Opata. King předal in memoriam odznaky a medaile, které náleží padlým vojákům na základě výnosu amerického ministerstva obrany.

Příslušníci BAF byli oceněni medailemi Za službu v zahraničí, pětice vojáků převzala Záslužné kříže ministra obrany, 11 členů roty bylo oceněno armádním čestným odznakem Za zásluhy. Devět z vojáků je nově nositeli odznaku Za bojový kontakt. Vojáci převzali také ocenění americké armády Army Commendation Medal, Army Achievement Medal a Combat Infantry Badge.

Velvyslanec USA v Česku Stephen King předává vyznamenání americké armády in memoriam padlým vojákům v Afghánistánu.

Tři čeští vojáci, kteří zahynuli při srpnovém útoku sebevražedného atentátníka, patřili mezi příslušníky desáté strážní roty. Čtvrtou letošní českou obětí v Afghánistánu byl psovod Tomáš Procházka. Na základně Šinánd nepřežil útok afghánského vojáka, který začal střílet na vozidlo s Čechy. O několik dní dříve bylo po útoku vozidlem naloženým výbušninami zraněno pět Čechů, jeden z nich vážně.

POSLANCI PŘIDALI MILIONY KANCELÁŘI PREZIDENTA

Zatímco navýšení výdajů pro Kancelář prezidenta republiky o 16 milionů korun v příštím roce na návrh komunistky Miloslavy Vostré rozpočtový výbor Sněmovny schválil, na to, aby bylo na příplatky pedagogickým pracovníkům uvolněno 700 milionů korun, většina výboru nekývla.

„Budu to navrhovat dál, až do konečného schvalování rozpočtu,“ řekla iDNES.cz exministryně školství Kateřina Valachová z ČSSD.

Rozpočtový výbor posuzoval navržené pozměňovací návrhy ke státnímu rozpočtu na příští rok. Poslanci už v říjnu rozhodli výši schodku 40 miliard korun a o celkové výši příjmů i výdajů, nyní mohou navrhovat jen přesuny v rámci schválenýc parametrů rozpočtu.

Většinu návrhů, s nimiž přišly jednotliví poslanci, rozpočtový výbor nepodpořil. Rozpočet bude dolní komora parlamentu projednávat na prosincové schůzi, která začíná příští týden a na ní mohou jednotliví poslanci znovu přicházet se svými návrhy.

Udělá to tak i exministryně školství Kateřina Valachová. „Ministra Plagu jsem informovala. Podporují to školské odbory i asociace ředitelů škol a odpovídá to dřívějšímu záměru v kariérním řádu,“ sdělila iDNES.cz exministryně v průběhu jednání rozpočtového výboru. Její návrh podpořili opoziční poslanci Pirátů, hnutí STAN a TOP 09, zato vládní partner sociální demokracie - hnutí ANO - ne, stejně tak ne řekli na peníze navíc pro učitele i komunisté.

Rozpočtový výbor nepodpořil můj návrh usnesení o dalším zvyšování výdajů ve školství. Nerozumím některým politikům, kteří do médií mluví o školství jako o prioritě, a když mají dobrou věc podpořit hlasováním, rázem hlasují naprosto jinak. Jsem velmi zklamaná. Politicky i lidsky.

Celkově rozpočtový výbor podpořil přesuny peněz ve státním rozpočtu na příští rok za 983 milionů korun. Nejúspěšnější byla šéfka výboru, komunistka Vostrá, která prosadila změny za 651 milionů korun. Kromě přidání necelých 16 milionů Kanceláři prezidenta republiky jí prošlo také přidání 25,7 milionů Nejvyššímu kontrolnímu úřadu a hlavně 600 milionů obcím na financování odstranění havarijních stavů, oprav, rekonstrukcí a výstavbu kapacit nových kapacit budov základních a mateřských škol.

Uspěl také sociální demokrat Roman Onderka s přesunem 327 milionů korun v rámci rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí ve prospěch sociálních služeb mít dávek státní sociální podpory a pěstounské péče. A 5 milionů dokázal Jan Hrnčíř z SPD uloupnout z kapitoly Úřadu vlády na příspěvek na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Neprošlo doporučení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu vládě, aby zvyšovala platy učitelů meziročně nejméně o 15 procent a u ostatních pracovníků ve školství nejméně o 10 procent, aby byl průměrný plat učitele nejméně 150 procent průměrné mzdy roku 2017 nejpozději v roce 2021.

POLICIE VYŠETŘUJE FIRMY, KTERĚ SPONZOROVALY ZEMANA

Firmy sponzorující Zemanovce byly podle policie součástí řetězce, který v Česku krátil daně o desítky milionů. MF DNES získala detaily z vyšetřování. Přibývají tak pochybnosti ohledně financování prezidentské kampaně Miloše Zemana. Dřívější analýza ukázala, že více než polovina prostředků Zemanovců pochází od zaměstnanců provázané skupiny firem, které z velké části ovládá právník spojovaný s Vladimírem Putinem.

Když v říjnu při příležitosti stého výročí Československa Miloš Zeman na Hradě vyznamenával některé osobnosti, zdůvodňoval jejich výběr mimo jiné tím, že podle něj bojovaly proti „ekonomickým zmr**m“.

Ukazuje se ale, že pokud by prezident měl podobná kritéria pro metály i v budoucnu, dost možná by musel odměnit i policisty, kteří vyšetřují jeho vlastní sponzory.

Redakce MF DNES totiž získala detaily z policejního vyšetřování milionových daňových úniků, které zkoumá jihočeská hospodářská kriminálka a kvůli kterému bylo v červenci obviněno devět lidí.

A do složitého schématu firem, které si podle nich vzájemně vystavovaly fiktivní faktury a falšovaly účetnictví s cílem ošidit stát, zahrnuli i společnosti, která zároveň posílaly statisíce Straně práv občanů. Ta financovala prezidentskou kampaň Miloše Zemana a například prezidentův poradce Martin Nejedlý byl ještě do března jejím místopředsedou zodpovědným za financování.

„Obvinění ovládali chod skupiny společností, do nichž dosazovali osoby, které nevěděly nic o podstatě podnikání těchto společností, takzvané ‚bílé koně‘. Za tyto společnosti vystavovali účetní doklady a podávali daňová přiznání, fakticky ovládali účty těchto společností a řídili jejich obchodní činnost, která byla pouze účelová,“ píše se v usnesení o zahájení trestního stíhání, které má MF DNES k dispozici.

Statisíce od firem pod drobnohledem policie

Krátit daně podle policistů pomáhaly firmy podnikatele Michala Pechana, jedné z ústředních postav, kolem které se financování SPO odehrávalo. Jeho zaměstnanci darovali Straně práv občanů více než 800 tisíc korun. Pechanova firma Astacus následně získala lukrativní smlouvy na Hradě, kde provozuje třeba vánoční trhy. Zároveň Pechanovy firmy figurují v policejním stíhání. On sám, ani žádná ze společností ale stíhaní nejsou. Upozornili na to Reportéři ČT.

MF DNES získala podrobnosti. Astacus, ale i další Pechanovy firmy jako Pralinka, Galaxie Production nebo Infiteam vyšetřovatelé dle dokumentů podezřívají z fiktivních obchodů.

„Ze strany policie jsem byl jako svědek formálně dotazován na třetí osoby, které s mými společnostmi nemají nic společného a které blíže neznám,“ přiznal Pechan na dotaz MF DNES. Podle něj se neustále objevují informace, které se jej snaží s těmito společnostmi spojit, což odmítá.

Mezi firmami, které dle obvinění účelově upravovaly své účetnictví, je i přímo firma Bigbone, již vlastní manažerka z Pechanova klubu Theatro Jana Bendová, SPO v roce 2015 poslala na 100 tisíc korun. Dalších 200 tisíc poskytla samotná Bigbone.

Na krácení daní se dle policistů podílela i firma Napoletino, kterou vlastnil trenér z Pechanova fitcentra Michal Uzel.
Zemanovcům z ní v té době putovalo 300 tisíc.

Nesmyslné obchody a fiktivní faktury

Policisté dovozují, že firmy, které zdánlivě neměly nic společného, mezi sebou dělaly nesmyslné obchody. Jediným účelem bylo podle vyšetřovatelů připravit stát o peníze. Neoprávněné odpočty podle nich dosahují výše desítek milionů korun.

Ze Švýcar až k Zemanovcům. Jak fungovaly penězovody

Rus Sergej Roldugin se celý život živí jako hráč na violoncello. Zároveň je to kmotr dcery prezidenta Vladimira Putina. Kauza Panama Papers před časem odhalila, že prostřednictvím firem v daňových rájích hudebník ovládá majetek v hodnotě stamilionů dolarů. Strukturu společností, které oficiálně vlastní Roldugin i další oligarchové spojovaní s Putinem, dle odhalení několika světových médií vybudoval švýcarský právník Fabio Delco.

Delco spojovaný s blízkými ruského prezidenta Vladimíra Putina v Česku ovládá firmy prostřednictvím dvou společností z daňových rájů. Ty tvoří dvě větve sponzorů SPO, které MF DNES rozkryla.

1. větev: Lichtenštejnský Norwalk Holding reprezentovaný Delcem spoluvlastní českou společnost Stegenato. A to s podnikatelem Michalem Pechanem, který získává zakázky na Hradě. Zaměstnanci Pechanových jiných firem naposílali SPO za poslední roky více než 800 tisíc. Jsou mezi nimi trenéři z jeho fitcentra nebo manažerka jeho klubu.

2. větev: Švýcarská Waren Partners Ventures, kterou opět řídí Delco, zase spravuje Adamovské strojírny, které
samy vlastní společnosti Adast či Benepro. Celá skrumáž poslala během let SPO na 12 milionů.

Obě větve propojuje ostravský právník Daniel Tomíček, sám velký sponzor Zemanovců. I se ženou jim naposílal na 650 tisíc. Jeho podpisy figurují na dokumentech firem z obou větví. Ve společnostech zastává různé funkce.

V obou skupinách firem jsou přitom firmy s italsky znějícími názvy, které zakládal jediný Brňan Daniel Janda. Ten krom Stegenada stál třeba i u zrodu firem Indimenta (dnes Adamovské strojírny), Formicola nebo Napoletino. Všechny SPO darovaly stovky tisíc.

„Bylo zjištěno, že ve skutečnosti je mezi těmito společnostmi obchodní a personální propojení. Stejné osoby mají dispoziční práva k bankovním účtům různých společností,“ uvádí policie. Podle ní ti samí lidé také chodili vybírat peníze z bankomatů či přistupovali k datovým schránkám firem.

Ústředním organizátorem celého počinu jsou podle policie táborští podnikatelé Karel Čaban a Martina Matyšová, které stíhají. „Samozřejmě se proti tomu bráníme,“ řekla MF DNES Matyšová s tím, že o dalším vyjádření se musí poradit s právníkem. Pak už nereagovala.

Řadu firem, které podle vyšetřovatelů k podvodům použili, dnes dle pátrání MF DNES oficiálně vlastní osoby z Brna, Litvy, Srbska, Rumunska či Ukrajiny.

Samotné sponzory Zemanovců přinejmenším zatím policisté neobvinili. Důkladně ale zmapovali, jak se na fiktivních obchodech a koordinovaných tocích peněz podíleli.

Prezidentův nejbližší poradce Martin Nejedlý, který měl ještě do letošního března jako místopředseda SPO na starosti financování, si prý na zmíněné společnosti nevzpomíná.

„Výroční zpráva o financování byla vždy do poslanecké sněmovny přijata bez jakýchkoliv výhrad. Věřím, že kdyby byly firmy vyšetřovány tehdy, tak bychom peníze nepřijali. Názvy firem mi nic neříkají,“ řekl MF DNES Nejedlý a odkázal na současného předsedu SPO, kterým je prezidentův lékař Lubomír Nečas.

Ten o vyšetřování podle svých slov neví a SPO peníze vracet rozhodně nehodlá. „U našich dárců není v našich silách takové věci sledovat. Nemáme na to tolik času jako novináři. A v tomto případě se zatím jedná pouze o podezření. Není to prokázané, takže to řešit nebudeme,“ uvedl Nečas.

Mluvčí prezidenta Zemana záležitost komentovat odmítl. „Nejsem mluvčím SPO,“ uvedl Jiří Ovčáček.
Policistům se přitom Zemanovi sponzoři dostali do hledáčku mimoděk. Počátečním článkem podvodů dle vyšetřovatelů byla firma M&T úklid, jejíž podezřelé obchody nahlásil předloni jihočeský finanční úřad.

Daňové čachry se podle policistů odehrávaly v letech 2014 až 2017 a zahrnovaly desítky různých společností. Ve stejném období některé dnes vyšetřované firmy posílaly peníze SPO. Policejní akce ale podnikání zarazila. Dnes podíly stíhaných v části z firem obstavila policie.

A společnost M&T úklid skončila v konkurzu. Až do loňska ovšem stejná společnost mimo jiné i uklízela kasárna a další objekty ministerstva obrany. Od roku 2009 za to inkasovala desítky milionů korun. Okolnosti zakázek přitom opakovaně kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad, podle kterého ministerstvo zásadně chybovalo jak v jejich vypisování, tak i nastavení kontroly.

Zatimco policisté nyní dovozují, že Pechanovy firmy se podílely na masívním krácení daní, nedávná analýza MF DNES ukázala zmiňované dary jeho blízkých pro SPO.

Ústřední postavou sestavené pavučiny ovšem nebyl Pechan, ale švýcarský právník Fabio Delco, který je spojován s ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Sám Delco síť firem v Česku ovládá prostřednictvím dvou společností z daňových rájů s neznámými majiteli. Ty tvoří začátek dvou větví sponzorů Zemanovců.

Lichtenštejnský Norwalk Holding reprezentovaný Delcem spoluvlastní českou společnost Stegenato. A to právě s podnikatelem Pechanem. Stegenato nemá webové stránky a v rozporu se zákonem v obchodním rejstříku nezveřejňuje účetní závěrky.

Není tak jasné, čemu se společnost věnuje, kolik vydělává, zda vyplácí svým zaměstnancům mzdy a proč by do ní Švýcar Delco měl mít zájem spolu s Pechanem investovat. Delco na dotazy MF DNES nereagoval.

A komentovat to odmítl i Pechan. „Já se k tomu nechci vůbec vyjadřovat. Děkuji, na shledanou,“ reagoval Pechan.
Druhá větev začíná švýcarskou firmou Waren Partners Ventures, kterou opět řídí Delco a spravuje jejím prostřednictvím Adamovské strojírny, které samy vlastní společnosti Adast či Benepro. Celá skrumáž firem a jejich zaměstnanců poslala během let SPO na 12 milionů. Prezident Zeman zase Adamov rád navštěvuje a zástupce Adastu s sebou bere na zahraniční návštěvy.

Obě větve propojuje kromě Delca i ostravský právník Daniel Tomíček, sám velký sponzor Zemanovců. I se ženou jim naposílal na 650 tisíc. Jeho podpisy figurují na dokumentech firem z obou větví.

V Česku funguje jako jakýsi právní emisar Delca. Ve společnostech zastává různé funkce. A nic nechce komentovat. „Nemyslím si, že bych na to chtěl odpovídat,“ byla jeho jediná reakce na dotazy, zda jeho práce pro Delca souvisí s jeho dary SPO.

V obou skupinách firem jsou navíc firmy s italsky znějícími názvy, které zakládal jediný Brňan Daniel Janda. Ten krom Stegenada stál třeba i u zrodu firem Indimenta (dnes Adamovské strojírny), Formicola nebo Napoletino. Všechny SPO darovaly stovky tisíc.

Právě Napoletino je přitom dalším důležitým pojítkem mezi dvěma větvemi sponzorů, kteří posílali peníze Zemanovcům a přitom mají vazby na švýcarského právníka Delca. Ještě než Napoletino převzal Pechanův zaměstnanec fitcentra a poslal jejím prostřednictvím statisíce SPO, ovládala ji struktura společností kolem Adamovských strojíren a železáren.

NEJLEPŠÍ NEMOCNICE V OLOMOUCI?

Olomoucká vojenská nemocnice zvítězila v konkurenci 155 zařízení s akutními lůžky napříč republikou. Celostátní projekt Organizace HealthCare Institute hodnotil během sedmi měsíců několik parametrů, například bezpečnost a spokojenost pacientů i personálu. Vítězná vojenská nemocnice funguje už 270 let.

Výzkum probíhal od 1. února do 31. srpna letošního roku a jeho cílem je sestavit žebříček nemocnic podle jejich finanční kondice, míry bezpečnosti a také spokojenosti ambulantních, hospitalizovaných pacientů a zaměstnanců.
Nejlépe dopadla Vojenská nemocnice Olomouc, která je nejstarší vojenskou nemocnicí na území bývalého Československa. Porazila například hornickou nemocnici v Karviné nebo špitály v Kolíně, Strakonicích či Mladé Boleslavi. Současný vítěz si oproti loňsku polepšil. Loni byla olomoucká vojenská nemocnice třetí, celkovým vítězem se tehdy stala Nemocnice Písek a druhá skončila Ústřední vojenská nemocnice Praha.

Institut nově hodnotil i online komunikaci nemocnic, tedy jejich webové stránky a profily na sociálních sítích. Jako nejlepší vybral Fakultní nemocnici Brno a Nemocnici Český Těšín, která také patří do skupiny Agel. O vítězství Vojenské nemocnice Olomouc tweetovalo samotné ministerstvo obrany, které je jejím zřizovatelem.

Ze 155 nemocnic s akutními lůžky z celé ČR je nejlepší Vojenská nemocnice Olomouc. Vyplývá to z hodnocení Health Care Institutu. Ocenění převzali na konferenci Efektivní nemocnice ředitel nemocnice plk. Martin Svoboda a náměstek MO Antonín Rada.

„Z hodnocení vyplynul negativní trend ohledně včasné reakce personálu na bolest pacientů a hůře je hodnocený také přístup lékařů a sester v ambulancích,“ dodal Jakub Kovář.

Do absolutního výsledku se promítlo i další hodnocení, do kterého mluvili také experti. Ti se zaměřovali na hospodaření zdravotnických zařízení včetně zadluženosti nebo průměrné mzdy v nemocnici. Ne všechny nemocnice ale čísla dodaly. Potřebné podklady měli hodnotitelé od 86 nemocnic.

„Bonifikujeme nemocnice, které mají dostatek prostředků na hrazení svých závazků, hradí závazky v přiměřené době, investují do svého majetku a dokáže adekvátně odměnit svůj personál,“ řekl při vyhodnocování Jakub Kovář ze společnosti Nexia, která hodnocení zpracovávala.

Výzkum organizace HealthCare Institute se zaměřuje také na kvalitu poskytované péče pacientům, kteří mají úraz nebo přišli kvůli akutnímu problému na ambulanci.

Na prvním místě se z hlediska finančního zdraví umístila Nemocnice České Budějovice, na druhém Nemocnice Mladá Boleslav a na třetím Centrum léčby pohybového aparátu spadající do skupiny Vamed Mediterra. Skupina provozuje v Česku osm zdravotnických zařízení.

Ze státních nemocnic byla nejlépe hodnocená Fakultní nemocnice Hradec Králové, mezi krajskými Nemocnice České Budějovice a z městských Úrazová nemocnice v Brně. V neposlední řadě pro vítězství v žebříčku 155 hodnocených nemocnic musí zařízení splnit také nároky na pracovní prostředí, spolupráci a spokojenost personálu.

Do výše průměrné mzdy se ale podle promítá i to, jestli si nemocnice stravování či úklid, kde jsou mzdy tradičně nižší, řeší z vlastních zdrojů nebo dodavatelsky. Průměrná mzda v těchto 86 hodnocených nemocnicích byla loni více než 36 000 korun. Meziročně vzrostla o jedenáct procent, stejně jako medián. Podobně dramaticky rostou mzdy podle pořadatelů už poněkolikáté.

„I v roce 2017 si v oblasti výše průměrné mzdy zachovávají dominantní postavení přímo řízené organizace. Z deseti nemocnic, vyplácejících nejvyšší mzdy, je přímo řízených organizací celkem osm,“ uvedli dále pořadatelé.

Vyhodnocení projektu probíhá za pomoci strukturovaných postupů vycházejících z metodiky strategického nástroje pro měření výkonnosti organizací – Balanced Scorecard. Výstupy projektu poskytujeme zpětně manažerům nemocnic, aby mohli snadněji pracovat na zkvalitnění zdravotní péče v České republice.

NA SEZNAM UNESCO TEXTILNI MODROTISK

Textilní tiskařská technika modrotisk je ode dneška na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Při zasedání na Mauriciu o tom rozhodl mezivládní výbor. O zápis společně žádalo Česko, Slovensko, Německo, Rakousko a Maďarsko.

Pro strážnickou modrotiskařskou dílnu Arimo jde o velkou poctu. „Je to pro nás ohodnocení naší práce. V České republice fungují pouze dvě takové díly. Doufáme, že díky zápisu na seznam UNESCO se naše řemeslo dostane do většího povědomí a lidí ho více ocení,“ uvedla jednatel firmy Arimo Jitka Binderová.

Pro ČR jde již o šestou položku na seznamu nehmotného kulturního dědictví. Naposledy byla v roce 2016 přijata společná nominace se Slovenskem na zápis loutkářství. Dále je na listině také sokolnictví, slovácký tanec verbuňk, masopustní obchůzky a masky na Hlinecku a jízdy králů na jihovýchodě České republiky.

Mezinárodní výbor UNESCO rozhoduje také o výhradně českém zápisu tradiční krkonošské výroby vánočních ozdob. Ta však nemá oproti modrotisku stejně dobré hodnocení od mezinárodní posudkové komise. Navrhuje přepracování a znovupodání nominace. Mezivládní UNESCO ale může tento názor přehlasovat.

ČR DO KONCE STOLETÍ JEN 7 MILIONŮ OBYVATEL?

Na konci století bude obyvatel České republiky méně než dnes. Výrazně se také změní skladba společnosti. Přibude seniorů, naopak bude méně dětí. Do složení společnosti také výrazně promluví generace takzvaných Husákových dětí, až půjde do penze.

Zatímco v letošním roce bylo v populaci 13 procent seniorů, tedy lidí starších 65 let, v roce 2100 už budou senioři představovat téměř třetinu všech obyvatel země, konkrétně 29,5 procenta. Stárnutí obyvatelstva bude doprovázeno také mírným poklesem počtu dětí do čtrnácti let. Zatímco v roce 2018 bylo v populaci 1,67 milionů dětí, v roce 2100 jich bude o 170 000 méně. Počet seniorů naopak vzroste o více než milion.

„K projekci je potřeba přistupovat opatrně,“ upozorňuje Jaroslav Sixta, místopředseda Českého statistického úřadu. Některé podstatné jevy, které mohou strukturu obyvatelstva zásadně ovlivnit, se totiž dají jen velmi těžko předvídat. Především sem patří výkyvy ekonomiky, změny legislativy nebo případné epidemie.

ČSÚ proto vypracoval hned tři varianty prognózy, výsledky se zde značně liší. Zatímco podle nejoptimističtější varianty by u nás na konci století mohlo žít přes dvanáct milionů obyvatel, ta nejpesimističtější počítá s propadem počtu lidí na pouhých 7,4 milionu. Jako nejpravděpodobnější se jeví varianta střední. Podle ní by v Česká republice mělo v roce 2100 žít přes 10,5 milionů lidí.

Na udržení populačního růstu by se v příštích letech měla podílet také migrace, která by měla být schopná vyrovnat úbytek obyvatel. Celkové saldo migrace pro Českou republiku v roce 2018 je 38 tisíc lidí. Stále tak platí, že k nám více lidí přichází, než kolik jich odchází.

Podle statistiků je zařazení migrace do prognóz velmi složité. Situace se totiž může velmi rychle změnit, vše závisí na geopolitických a ekonomických změnách, které se předvídají jen těžko. „Na druhou stranu není možné migraci z projekcí úplně vyřadit,“ říká Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky. Ať už bude migrace k nám nižší nebo vyšší, na každý pád tuzemskou demografii ovlivní.

Podstatnou roli bude hrát v nejbližších desetiletích také generace Husákových dětí. Jde o skupinu, která je aktuálně v tuzemské společnosti nejpočetnější, čítá téměř 200 tisíc lidí. Právě jejich přeliv do seniorních ročníků bude jedním z důležitých momentů, který změní tvář tuzemské společnosti.

Dobrou zprávou je, že by se v budoucnu měl stále zvyšovat průměrný věk dožití. Neočekává se, že by se v průběhu století měl tento ukazatel snižovat. Naděje na dožití by tak mohla být v roce 2100 pro ženy 91,2 let a pro muže 87,7 let.

MOST NA VÝTONI SE MUSÍ ZBOURAT

Pražští památkáři si objednali novou studii železničního mostu na Výtoni, která měla ukázat, zda jej lze opravit. Kloknerův ústav ČVUT však potvrdil, že životnost mostu je maximálně dalších pět let a opravit lze jen malou část. Správa železniční dopravní cesty obratem zveřejnila, jak by mohl vypadat nový most.

„Zkorodovaná konstrukce je v natolik špatném stavu, že je třeba, aby byla nahrazena novou. Prvků, které by bylo potřeba opravit, je totiž opravdu hodně. Zbourání konstrukce je proto varianta, která odpovídá stavu, ve kterém ten most nyní je,“ vyjádřil se pro server ředitel Kloknerova ústavu Jiří Kolísko.

Naděje památkářů na záchranu mostu tak postupně vyhasínají a jedinou šancí je teď pro ně jednání se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) na tom, jak by nová varianta mostu mohla vypadat.

Podle Kolíska lze opravit jen vrchní část mostu, vše ostatní je ve špatném stavu. Most by tak mohl vydržet ještě pět let, poté by se musel provoz na něm zastavit.„Neznamená to, že přesně za pět let most spadne, ale významně se zvyšuje riziko této havárie. To, že něco stojí, ještě neznamená, že je to v pořádku,“ řekl Kolísko.

Památkáři chtějí udělat kompromis. Vedoucí Národního památkového ústavu v Praze Ondřej Šefců chce určité části mostu ponechat.„Kamenné části jsou hodnoceny jako opravitelné, včetně pilířů v řece, které jsou kvalitní a není důvod pro jejich bourání. Jde o to, jakým způsobem co nejcitlivěji nahradit ocelové nosníky,“ myslí si Šefců.

To potvrzuje i Kolísko, který řekl, že kovové konstrukce sice zachránit nepůjde, ale zbytek mostu ano. SŽDC však tvrdí, že ponechání mostu je neefektivní a zaručí životnost mostu na třicet let. SŽDC i Kolísko navrhují udělat repliku. To dnes SŽDC potvrdila i po schůzce s Institutem plánování a rozvoje (IPR), magistrátem, Kloknerovým ústavem a památkáři.
„Všichni zúčastnění se shodli pouze na tom, že ze stávající stavby lze po důkladné sanaci zachovat v podstatě jen zděné mostní pilíře. Na budoucím osudu současné ocelové mostní konstrukce nenalezli shodu,“ informoval iDNES.cz mluvčí SŽDC Marek Illiaš.

Podle SŽDC je nejpravděpodobnější možností snesení stávající mostní konstrukce a její nahrazení věrnou tvarovou replikou současného mostu tak, aby panoráma lokality nebylo nijak narušeno. Stavba kopie mostu je podle SŽDC možná v letech 2022 až 2024.

Správa železniční dopravní cesty chtěla v minulosti sejmout z železničního mostu památkovou ochranu. Národní památkový ústav si však myslí, že lze most upravit či opravit i bez sejmutí ochrany. Návrh nyní posuzuje ministerstvo kultury.

Od poloviny října také Technická správa komunikací otevřela na mostě jednu z lávek pro pěší. Opravy druhé lávky mají začít v příštím roce.

JIHOČESKÝ STATEK SÍDLEM VRAHŮ

Statek Bor u Protivína na Písecku byl domovem mimo jiné Pavla Záruby. Ten před šestnácti lety zavraždil
sedmnáctiletou stopařku na cestě z Písku do Strakonic. Na stejném statku přitom byly před třemi týdny ubodány další dvě ženy, Zárubova matka a sestra. Pravděpodobný pachatel tohoto násilného činu poté zahynul pod rozjetým vlakem.

Co tu chcete?“ zatne zhruba padesátiletý muž zlověstně sekeru do dubového špalku. Cizáky tady na statku nevidí nikdo rád. A hlavně – nejsou tu na ně zvyklí. Místní, když jdou okolo, raději otočí hlavu na druhou stranu. Přespolní z nedalekého Protivína se sem pro změnu většinou nevydají vůbec. Ze strachu.

Statek Bor, okolní budovy, kůlny, bývalé chlévy nebo prázdné stodoly jsou prostě místo, kterému se obloukem vyhnete. Nechcete-li vykšeftovat pochybnou elektroniku, koupit díly ze starých rozebraných aut, pár gramů pervitinu nebo si najmout bouchače.

Anebo napsat z takového místa reportáž. „Ještě v dobách, kdy sem policajti jezdili maximálně kvůli krádežím, tu lidi neměli takový strach. Pak, když zadrželi Pavla kvůli vraždě, jako by se to zlomilo a radši si toho statku nikdo nevšímá. Pak přišel rok 2010 a vlítla tam zásahovka kvůli obrovským krádežím. Jen blázen by tam mohl jít,“ šeptá u plotu žena z usedlosti na polosamotě vzdálené od statku dva kilometry vzdušnou čarou.

Slyšet ji nemůže vůbec nikdo, přesto přihodí do rozdělaného ohně další listí, aby náš hovor ještě více „zašuměl“. Vypráví o vraždě z roku 2002, kdy vrah Pavel Záruba naložil do svého auta v Písku půvabnou mladou stopařku Janu Štěpánkovou, která mířila ze školy do Strakonic.

Zhruba v půli cesty ji ve svém starém modrém autě Fordu Sierra zabil. Probodl jí srdce, roztrhal oblečení i podprsenku a její polonahé tělo odhodil zhruba v polovině trasy do lesa a přikryl plechem. Za vraždu dostal dvacet let, doživotí unikl jen díky tomu, že policie nedokázala kvůli rozkladu těla po nálezu prokázat, jestli stopařku i znásilnil. Vrah Záruba dodnes sedí.

Před třemi týdny se vraždilo přímo na statku. Vrah tu zabil dvě ženy – jedenasedmdesátiletou Dagmar a její třiačtyřicetiletou dceru. Matku a sestru vraha Pavla Záruby. Obě ubodal přítel mladší z žen po osobních sporech. Následně skočil nedaleko odsud pod vlak.

Vrah dvou žen skočil pod vlak, připustila policie. Dům mu zapálil mstitel

„My si nevšímáme lidí okolo, tak ať si lidi nevšímaj nás,“ sykne s cigaretou v koutku muž, který uprostřed statku opravuje motor auta. Pak zvedne hlavu, narovná se a zhluboka nadechne. „Jsme tu v okolí za grázly!“ řve. „Samozřejmě bydleli tu lidi, co dostali tresty za elpasa (loupežná přepadení), nebo je udělali fízlové za fet. Ale do prdele, házet nás všechny do jednoho pytle jako mafii? To už je kurva trochu moc, grázlů je tu ve městě mraky,“ křičí na celé kolo, až žena v druhém patře pootevře plastové okno a vykoukne na dvůr. Statkem zaduní rána, jak muž vší silou naštvaně zabouchne kapotu auta.

Poslední roky se lidem odsud příliš nedaří. Policie je tu častěji než pošťák a rodinu Zárubů a jejich známé, kteří si všichni už roky pronajímají byty na statku, stíhá jedna pohroma za druhou. Dva bratři Pavla Záruby sedí, otec Zdeněk zemřel v létě a matka Dagmar, ke které měl nejblíže, nyní. Právě ona svého syna obhajovala nejvehementněji.

„Policajti hodně lidí přesvědčovali, aby si na Pavla něco vymysleli, potřebovali ho uklidit do basy. Neříkám, že byl svatej, kradl a pral se, za to taky seděl, ale vrah? Vrah to fakt není,“ řekla tehdy MF DNES. A po svém vysvětlovala i to, proč utekl do lesa, když si pro něj přijeli policisté. Prý čekal, že jej chtějí sebrat za krádeže.

Pavel Záruba – v minulosti odsouzený i za znásilnění – se k vraždě šestnáctileté stopařky nikdy nepřiznal, při jedné snaze o obnovení procesu dokonce u soudu ukázal na svého kamaráda z Protivína Václava Nouzeckého, který je teď také ve vězení – za krádeže, loupež a napadení. I on jezdil často na statek.

„Dvakrát ji píchnul,“ obořil se na Nouzeckého. „Ty seš vrah, já jsem ten trest přijal, je mi to už jedno, ale nechci, abych byl vrah. Hodili to na mě, protože jsem Záruba, známá firma,“ prohlásil tehdy před soudem.

Známá firma Záruba skutečně byl. Stejně jako celá rodina, celý klan. Jen matka byla v době konání soudu třináctkrát trestaná, načež dostala dalších patnáct měsíců kvůli tomu, že synovi poskytla falešné alibi. Její manžel to, že zdejší statek místní považují za hnízdo kriminality, vysvětloval svého času po svém – ať nám někdo prokáže, že tady končí kradené věci, auta nebo se tu vaří drogy. „Policie nám nic neprokázala, všichni nás akorát špinili a nikdo už neočistil.“

Policie byla v uplynulých dnech na statku znovu. Jeden ze vzdálenějších příbuzných rodiny se po vraždě matky s dcerou sebral a došel do vedlejších Chvaletic zapálit dům vraha. „Hořelo to tady u rybníčku na návsi, támhle v tom samostatně stojícím domě. Hořelo to hned večer po vraždě a v tom baráku nikdo nebyl,“ ukazuje k domu obyvatel Chvaletic. Ptát se jej na jméno je zbytečné. „Nejsem padlej na palici,“ zmizí v hospodě.

Statek si žije svým životem a podle svých pravidel. Jeho obyvatelé se tu živí různě. V minulosti i třeba tak, že chodili do vojenského areálu vytrhávat staré měděné kabely, které pak v ohni opálili a měď odnesli do sběru. Jiní rozebírali auta na součástky a do šrotu, ale část lidí sedí i proto, že tu vařili drogy a prodávali po Protivíně, Písku či nedalekých Vodňanech. „Ten statek je vyhlášený, zná ho celá drogová scéna,“ říká mladík z Protivína, který dobře zná zdejší podsvětí.

Vraha Pavla Zárubu soudil soudce Jiří Bernát, poslední český soudce, který vynesl za svou pětačtyřicetiletou kariéru dva rozsudky trestu smrti. Soudil i skinheady, kteří v devadesátých letech nahnali v Písku do řeky Roma Tibora Danihela, jenž utonul. Bernát nad Zárubou vynesl dvacetiletý trest, přičemž odsouzený se netajil tím, že počká, až „přísný soudce“ zemře, aby si zažádal o obnovu řízení. Po dvanácti letech tak skutečně učinil. Táborský soudce Petr Černý žádost zamítl.

Záruba si pak z vězení dopisoval i s rodiči mrtvé dívky. V jednom z dopisů jim pohrozil, že se spolu ještě potkají – v reakci na dopis, ve kterém oni jeho rodičům na statek Bor napsali, že „vychovali parchanta, zrůdu a ne člověka“.
„Ani jsem netušil, že ještě žijete, ale jak doufám, dlouho nebudete. To myslím samozřejmě skrze vaše stáří. Jak jsem vám ale psal, my se spolu ještě setkáme, i kdybych vás měl vykopat z hrobu, protože to, co jste na mě hodili, vám ani po vaší smrti nezapomenu,“ napsal Záruba a podepsal se jako Satan.

Místní teď čekají, jak se život na statku bude dál vyvíjet. „Osud to asi vyřešil, když vezmeme, že syn sedí, jeho otec zemřel a matka s jeho sestrou byly zavražděny. Já tam chodím denně se psem, a i když jsem tam nikdy s nikým neměl problém, nemám jako starosta radost, že takové místo – spojované s kriminální činností – na našem katastru vůbec je. Je to ale soukromý areál a jako město s tím nemůžeme nic dělat,“ dodává starosta Protivína Jaromír Hlaváč.

Smráká se a s tmou mizí i lidé na dvoře statku. Občas přijede nějaké starší auto mezi vrata, šofér s místními vykouří pár cigaret a zase zmizí. V pár bytech se svítí a rozsvítilo se i v přístavbě vedle brány, nízkém cihlovém domku. Ze tmy se co pět minut ozve mečení kozy. „Koukejte vypadnout. Nebo si spolu promluvíme jinak,“ procedí jen přes zuby hromotluk, který se objeví odněkud zpoza stodoly v rohové části statku./r/