iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Porošenko marně telefonoval Putinovi, válka s Ruskem?

Ukrajinský prezident Petro Porošenko se bezprostředně po incidentu v Kerčském průlivu v noci z neděle na pondělí pokoušel spojit s kremelským šéfem Vladimirem Putinem, jeho žádost o rozhovor ale zůstala bez odpovědi. Porošenko to v úterý prohlásil v televizním projevu. Sdělil Ukrajincům, že jejich zemi hrozí „skutečná válka s Ruskou federací“.

Porošenko komentoval nedělní incident v Kerčském průlivu, kde ruské vojenské lodě zadržely tři plavidla ukrajinské armády a 24 vojáků internovaly. Polovinu z nich dnes ruský soud v krymském Simferopolu poslal na dva měsíce do vazby. Kyjev na incident reagoval vyhlášením válečného stavu s platností od středy.

„Nikdo si nesmí myslet, že jde o legraci nebo hru. Ukrajině hrozí skutečná válka s Ruskou federací,“ řekl v úterý Porošenko. Rusko posílilo vojenské jednotky rozmístěné podél ukrajinských hranic, počet tanků se tam prý zvýšil trojnásobně. „V noci (na pondělí) jsem si objednal rozhovor s ruským prezidentem Putinem, ale odpověď jsme nedostali,“ prohlásil prezident.

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý informaci o Porošenkově žádosti nepopřel, ani nepotvrdil. Omezil se na konstatování, že telefonický rozhovor prezidentů se neuskutečnil.

Nemožnost přímého dialogu s Moskvou Porošenka přinutila, aby se o pomoc obrátil k německé kancléřce Angele Merkelové. Požádal ji, aby s Putinem promluvila o nutnosti okamžitého propuštění zadržovaných ukrajinských námořníků.

Ukrajinský parlament schválil výjimečný stav, který navrhl Porošenko

Podle informací z Berlína Merkelová Putinovi zatelefonovala v pondělí večer. „Kancléřka zdůraznila potřebu zmírnit napětí a vést dialog. Obě strany také posuzovaly možnou analýzu incidentu za účasti ruských a ukrajinských expertů,“ oznámil německý vládní mluvčí.

Podle informací Kremlu Putin Merkelové řekl, že rozhodnutím Ukrajiny vyhlásit válečný stav kvůli nedělnímu incidentu u Kerčského průlivu je vážně znepokojen, a vyjádřil naději, že Berlín dokáže odradit Kyjev od „dalších nepromyšlených kroků“. Incident přičetl ukrajinským „provokacím“ a „hrubému porušení mezinárodního práva“ ukrajinskými plavidly.

NA LODÍCH UKRAJINŠTÍ ROZVĚDČÍCI

Na palubě ukrajinských plavidel, zadržených v neděli ruskými pohraničníky u Kerčského průlivu, byli i příslušníci vojenské kontrarozvědky ukrajinské tajné služby SBU. Jeden z nich byl těžce zraněn, potvrdil podle agentury Interfax-Ukrajina šéf SBU Vasyl Hrycak. Stalo se tak podle něj poté, co jeden z ruských bitevníků odpálil na ukrajinské dělové čluny dvě neřízené rakety.

Příslušníci kontrarozvědky se podle komuniké SBU „během čtyř let ruské agrese“ nacházejí na přední linii obrany, bok po boku ukrajinských vojáků. A „údiv“ ruských představitelů, že na palubě ukrajinských vojenských lodí byli příslušníci SBU, podle komuniké nedokazuje, že by obdobná praxe chyběla u kontrarozvědky „země-agresora“.

SBU současně vyzvala ruské tajné služby, aby skoncovaly s vyvíjením psychologického a fyzického nátlaku na zajaté Ukrajince, jehož cílem je „informační ospravedlnění aktu arogantní agrese“. Ukrajina označuje Rusko za agresora od anexe Krymu a rozpoutání konfliktu s proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny.

Ruská tajná služba FSB zveřejnila záběry z výslechu tří členů posádek zajatých ukrajinských lodí, kteří se přiznávají, že narušili ruské hranice a vpluli do ruských výsostných vod. Jeden z nich podle agentury AP zjevně četl připravený text z čtecího zařízení.

Velitel ukrajinského námořnictva Ihor Vorončenko v ukrajinské televizi prohlásil, že zajatí námořníci byli k nepravdivým přiznáním donuceni nátlakem. „Já ty námořníky z (dělového člunu) Nikopolu znám, vždy to byli čestní profesionálové znalí řemesla. To, co teď tvrdí, není pravda,“ zdůraznil. Upozornil, že dva z námořníků pocházejí z anektovaného Krymu, kde žijí jejich příbuzní, a tak se nátlak dal očekávat.

Jablkem sváru se jeví situace v Kerčském průlivu, přes který Rusko postavilo most vedoucí na anektovaný Krym. Jeho připojení k Rusku ovšem Ukrajina, ani většina zemí světa neuznává.

Ukrajinský parlament v pondělí schválil výnos prezidenta Porošenka o vyhlášení válečného stavu po dobu třiceti dnů od dnešního dne v deseti ukrajinských pobřežních a pohraničních regionech. Tímto krokem Kyjev zareagoval na nedělní incident v Kerčském průlivu mezi Černým a Azovským mořem. Ruští pohraničníci tam zajali tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a 24 námořníků.

Podle ruské tajné služby ukrajinská plavidla na ruské lodě namířila své palubní zbraně jako první, na ruskou varovnou palbu prý Ukrajinci nereagovali. Kyjev takový scénář odmítá a označuje ruskou akci za nevyprovokovaný a zákeřný útok. Vyhlášení válečného stavu podle Porošenka neznamená vyhlášení války.

ZEMAN SDÍLÍ STANOVISKO MERKELOVÉ

Prezident Miloš Zeman se v úterý během návštěvy Izraele vyjádřil k situaci na Ukrajině. Řekl, že sdílí stanovisko německé kancléřky Merkelové, která už v pondělí hovořila telefonicky s ruským i Ukrajinským prezidentem. Angela Merkelová se konflikt snaží zmírnit.

„Chraň bůh, abych tím říkal, že chci být také zprostředkovatelem, to mi nepřísluší. Ale myslím si, že Angela Merkelová může být dobrou zprostředkovatelkou a budu přát její misi plný úspěch,“ řekl.

Merkelová v pondělí telefonicky hovořila s prezidenty Petrem Porošenkem a Vladimirem Putinem. Kancléřka podle svého mluvčího naléhala na potřebu zmírnění napětí a dialogu. Podle úřadu ukrajinského prezidenta Merkelová v rozhovoru s Porošenkem prohlásila, že její země udělá vše pro to, aby se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem uvolnilo.

Podle listu Ukrajinska pravda Merkelová zdůraznila potřebu zmírnit napětí a vést dialog. „Obě strany také posuzovaly možnou analýzu incidentu za účasti ruských a ukrajinských expertů,“ dodal list s odvoláním na komuniké.
Zeman naznačil souvislost mezi konfliktem a volbami

Zeman připomněl, že obě strany se vzájemně obviňují z provokací. Zároveň poznamenal, že na Ukrajině se na jaře příštího roku uskuteční prezidentské volby. „A při vší úctě k prezidentovi (Petru) Porošenkovi je otázka, kdo bude zvolen novým ukrajinským prezidentem a jakou on bude dělat politiku,“ dodal.

Ukrajinský parlament v pondělí schválil prezidentský výnos o vyhlášení válečného stavu v části země po dobu třiceti dnů v reakci na nedělní incident u Kerčského průlivu, kde ruští pohraničníci zadrželi tři ukrajinské lodě a 24 námořníků. Kromě toho poslanci rovněž schválili usnesení o datu prezidentských voleb, které budou 31. března 2019.
Ukrajinský parlament schválil výjimečný stav, který navrhl Porošenko

Vývoj v Kerčském průlivu se znepokojením sleduje i Česká republika, která by dala přednost společné evropské reakci, řekl v pondělí ministr zahraničí Tomáš Petříček. Česko by se podle něj připojilo k případným sankcím, pokud by se je EU rozhodla uvalit.

Ruská anexe vod Azovského moře je pro Česko stejně nepřijatelná, jako byla anexe ukrajinského poloostrova Krym, uvedl Petříček na twitteru. Ministerstvo zahraničí v tiskovém prohlášení označilo blokování plavby Kerčským průlivem ze strany Ruska za hrubé porušení mezinárodního práva. a vyzvalo k propuštění zajatých ukrajinských lodí i námořníků.

NETANJAHU: IZRAEL NEMÁ VĚTŠÍHO PŘITELE NEŽ JE ČR

Prezident Miloš Zeman a izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý otevřeli v Jeruzalémě Český dům. Zeman vyjádřil pevnou víru, že při další státní návštěvě Izraele otevře českou ambasádu v Jeruzalémě. Netanjahu poznamenal, že Izrael nemá na východní polokouli většího přítele než Českou republiku.

Český dům, společná kancelář státních agentur CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism a Českých center, se nachází v budově Cinematéky nedaleko jeruzalémského Starého města. I když nemá diplomatický status, Pražský hrad jeho založení považuje za jeden z kroků směřujících k přestěhování české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma.

Zeman věří, že v blízké budoucnosti bude v Jeruzalémě otevřena nejen ambasáda, ale i česká hospoda. Netanjahu ocenil Zemanův pondělní projev v Knesetu i jeho vyjadřování k Izraeli a Židům, které podle něj jsou od srdce a ne z vypočítavosti. Vrátil se ke svému pondělnímu vyjádření, ve kterém řekl, že Česká republika je největším přítelem Izraele v Evropě. Zeman se následně podivil, proč jen v Evropě.

Netanjahu řekl, že Česká republika je nejlepším přítelem na východní polokouli a zároveň připomněl přátelství Izraele se Spojenými státy, které leží na západní polokouli. Na konec svého proslovu Netanjahu navrhl, aby se setkali se Zemanem v Praze a aby ambasáda byla v Jeruzalémě otevřena příští rok. Podle informací by Netanjahu mohl do Prahy přijet na jaře.

Český dům budou v Jeruzalémě provozovat Česká centra. V budově Cinematéky, kulturní a společenské instituci, ve které sídlí také izraelský filmový archiv, budou mít pracovníci agentur k dispozici kancelář a zázemí. Využívat mohou i terasu s výhledem na jeruzalémské Staré město.

Sloužit bude třeba i pro setkávání s investory nebo pro podnikatelské semináře. Na výzdobě a podobě Českého domu se podílel izraelský návrhář Buki Zuker a česká firma Lasvit dodala dvě vázy od designéra Arika Levyho.

Izrael je rakovina Blízkého východu, tvrdí Írán

Česká centra budou mít v domě jednu pracovní sílu na plný a jednu na poloviční úvazek. CzechTrade a CzechInvest budou mít dohromady jednoho zaměstnance na půl úvazku a CzechTourism pracovníka najatého agenturou, který bude na místě působit dva až tři dny týdně.

Otevření Českého domu doprovodily informační výstavy. Dvě se týkají prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Na informačních panelech a obrazovkách představují Masarykův život i jeho vztah k Židům a Izraeli. Masaryk opakovaně bojoval proti antisemitismu a podporoval sionismus. Třetí výstava se pak zabývá československými Židy.
POLOVINA ZAJATÝCH UKRAJINCŮ DO VAZBY RUSKA

Rusko-ukrajinský spor, vyvolaný nedělním incidentem, dál pokračuje. Soud v krymském Simferopolu uvalil dvouměsíční vazbu na 12 ze 24 zajatých ukrajinských námořníků. Hrozí jim až šest let vězení, pokud budou odsouzeni za údajné nezákonné překročení ruských hranic ve spiknutí a s hrozbou použití zbraní.

Krymská ombudsmanka Ljudmila Lubinová odhadla, že zbývajících devět Ukrajinců přivezou k soudu ve středu. Poslední skupinu tvoří tři zranění, o jejichž vazbě budou soudci rozhodovat v Kerči, kde jsou Ukrajinci hospitalizováni. Po ošetření budou podle ruských médií propuštěni z nemocnice do konce týdne.

Eděm Semedljajev, advokát Oleha Melnyčuka, kapitána zadržené ukrajinské lodi Jany Kapu, zpravodaji Rádia Svoboda řekl, že posádka lodi při výslechu jakoukoli vinu odmítla a popřela, že by loď narušila ruské teritoriální vody. Při zadržení ruští vojáci Melnyčuka údajně bili, mučení Ukrajinec popřel.

Na lodích zadržených u Kerčského průlivu byli i ukrajinští rozvědčíci

Šéf ukrajinské tajné služby potvrdil, že na palubě ukrajinských člunů byli i příslušníci kontrarozvědky a „jeden z důstojníků byl těžce zraněn“. Německá kanclářka Angela Merkelová, které český prezident Miloš Zeman v úterý z Jeruzaléma popřál úspěch ve snaze konflikt zmírnit, po telefonátu s ukrajinským prezidentem hovořila i s hlavou ruského státu.
Ruská tajná služba FSB v úterý zveřejnila text písemného pokynu, který ruští vojáci údajně našli na palubě jedné ze zadržených ukrajinských lodí. V rozkazu se prý uvádí, že ukrajinský vojenský konvoj má podniknout cestu do azovského přístavu Berďansk přes Kerčský průliv tajně, mimo dohled ruských vojenských lodí a pobřežní stráže.

Napětí na mezinárodní scéně

Prezident Vladimir Putin podle sdělení Kremlu kancléřce Merkelové řekl, že je rozhodnutím Ukrajiny vyhlásit válečný stav vážně znepokojen, a vyjádřil naději, že Berlín dokáže odradit Kyjev od „dalších nepromyšlených kroků“. „Kancléřka zdůraznila potřebu zmírnit napětí a vést dialog,“ uvedl podle tisku úřad německé vlády.

„Chceme, aby obě strany ukázaly zdrženlivost,“ řekl šéf francouzské diplomacie Jean-Yves Le Drian po jednání s ruským protějškem. Zasazoval se o gesto v podobě propuštění zajatých námořníků, vyjádření ohledně případných nových sankcí se ale zdržel. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v Paříži kritizoval ukrajinské počínání jako „úmyslnou provokaci“.

Připravenost podpořit nové sankce vyjádřili mimo jiné zástupci Polska a Estonska, o sankcích se zmínila i šéfka rakouské diplomacie, v pondělí český ministr zahraničí Tomáš Petříček uvedl, že Praha by se připojila k případným sankcím, pokud by se je EU rozhodla uvalit.

„Polsko se určitě zapojí, protože jsme v zásadě připraveni ke všem krokům, které by vedly k ukončení konfliktu,“ prohlásil prezident Andrzej Duda během návštěvy Sofie. „Sankce jsou pravděpodobně tím nejpřesvědčivějším způsobem, jak dát ruskému vedení najevo, že to myslíme vážně,“ prohlásil estonský ministr Jüri Luik.

„Zatím se nevedou žádná jednání o přísnějších sankcích, ale obecně bych to nevylučoval. Podle mého názoru takové chování nemůže zůstal bez následků a já si nemyslím, že by se mělo říkat, že další sankce nebudou,“ řekl v rozhlasovém rozhovoru předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Norbert Röttgen (CDU).

Dopad ozbrojeného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou v Azovském moři na finanční trhy je zatím nulový, jen rubl během pondělí mírně oslabil, uvedli v úterý analytici. Situaci by podle nich změnily nové sankce proti Rusku.

V reakci na incident ukrajinský parlament v pondělí schválil výnos prezidenta Petra Porošenka o vyhlášení válečného stavu po dobu třiceti dnů počínaje 28. listopadem v deseti ukrajinských pobřežních a pohraničních regionech. Vyhlášení válečného stavu podle Porošenka neznamená vyhlášení války, ale je obranným aktem.

Kerčský průliv, kde v neděli k ozbrojenému konfliktu došlo, je sice otevřený, ale ukrajinská obchodní plavidla stejně jako v minulosti čekají dlouho na ruské povolení k plavbě pod krymským mostem. Podle serveru listu Ukrajinska pravda čeká na povolení 20 ukrajinských obchodních lodí vezoucích náklad do ukrajinského přístavu Mariupol v Azovském moři. Některé z nich už čekají téměř dva týdny.

STRACH Z TERORISMU MĚNÍ TVÁŘ VÁNOC, OPATŘENÍ V NĚMECKU

Zpěvy koled, rozzářené stromky, svařené víno a vůně skořice. Velká evropská města lákají jako každý rok na vánoční trhy. Nerušené veselí ovšem návštěvníkům zvláště v Německu znepříjemní přísná bezpečnostní opatření. Vysoké mříže, betonové panely a patroly policistů na každém kroku.

V pondělí ráno otevřely v Berlíně vánoční trhy. Celkem jich je kolem devadesáti. Některé stánky budou mít otevřeno až do Silvestra. Zejména na velkých a slavných trzích jako například na náměstí Alexanderplatz, Gendarmenmarkt nebo u zámku Charlottenburg panují kvůli hrozbě terorismu přísná bezpečnostní opatření.

Vánoční trhy na náměstí Breitscheidplatz u Pamětního kostela císaře Viléma, kde před dvěma lety najel islámský terorista s nákladním vozem do davu, obehnaly těžké klecové zátarasy. Tragická událost si tehdy vyžádala dvanáct mrtvých a desítky zraněných. K útoku se přihlásila organizace Islámský stát.

Návštěvníky letos před nebezpečím střelby či útoku automobilem chrání také koše z ocelového pletiva, mostky s ocelovými válci, betonové panely nebo pytle s pískem. Překážky jsou často ozdobeny vánočními motivy.

Všechna bezpečnostní opatření návštěvníkům zkomplikují dopravu a pohyb. A navíc jsou drahá. Zajištění pořádku stálo jen na náměstí Breitscheidplatz 2,5 milionu eur. „Není to přehnané, je důležité dostatečně zajistit bezpečnost. Kromě toho to lidi stejně neodradí. Přijdou stejně jako dříve ve velkém množství a rychle si zvyknou na nové zábrany,“ říká provozovatel trhu Michael Roden.

I na nedalekém náměstí Gendarmenmarkt stojí betonové překážky. Velké patníky váží tři a půl tuny a jsou široké tři a půl metru. Podobná bezpečnostní opatření čekají návštěvníky kromě Berlína také v Drážďánech, Hamburku, Braniborsku nebo Meklenbursku-Předním Pomořansku.

V Drážďanech panují přísná bezpečnostní opatření už od roku 2016

Kam na vánoční trhy do zahraničí?

Vídeň - Na tradičním vídeňském trhu na Radničním náměstí čeká na návštěvníky jako každoročně přes 100 stánků. Dospělí i děti mají v oblibě nazdobený Radniční park, kde jsou pro ně v pavilonech připraveny různé tematické programy i dětské vánoční dílny. Před barokním průčelím zámku Belvedere stojí osvětlený strom.

Bratislava - Na předvánoční atmosféru lákají trhy na Hlavním, Primaciálním, Františkánském a Hviezdoslavově náměstí. Pořadatelé připravili bohatý vánoční program, jehož součástí bude Mezinárodní festival vánoční a adventní hudby, na němž vystoupí sbory z celého světa.

Budapešť - Vánoční trhy v hlavním maďarském městě navštíví každý rok 600 tisíc lidí. Trhy v Budapešti navíc nejsou pouze vánoční, ale také novoroční, a proto se konají až do konce roku, na rozdíl od většiny trhů konaných jinde.

Krakov - Jedno z nejnavštěvovanějších polských měst je známé svou jedinečnou a kouzelnou vánoční atmosférou. Hlavní trhy jsou ve staré části města na největším krakovském náměstí (Rynek Główny). Atmosféra starého města se starou tržnicí společně s vánočními trhy a koledami vytváří nezapomenutelnou atmosféru.

Mnichov - Nejnavštěvovanější trh leží v centru města na náměstí Marienplatz. Každoročně se tu tyčí třicetimetrový vánoční strom a z místní radnice zní alpské písně. Městem také projíždí vánoční tramvaj, kde si mohou návštěvníci dát svařené víno, perníček a další vánoční pochutiny.

Drážďany - Vánoční trhy zde začaly ve středu. Slavnostního zahájení se chopil primátor Dilk Hilbert roztočením vánoční krušnohorské pyramidy. Po následujících 27 dní bude ve 233 stáncích trvat vánoční prodej až do Štědrého dne do 14 hodin.

Norimberk - Trhy se pořádají na náměstí Hauptmarkt v historickém jádru města a jejich historie spadá do 17. století. Trhy tvoří cca 200 stánků s nabídkou vánočního zboží. Místní specialitou jsou norimberské perníčky, biskupské chlebíčky a norimberské klobásky.

Berlín - Velmi oblíbené jsou adventní trhy u pamětního kostela císaře Viléma, kde je více než 100 stánků. Náměstí na Alexanderplatz letos ozvláštnila vánoční pyramida osvícená 5 000 světly, ze které je krásný výhled na celé město. Na náměstí navíc vyrostlo kluziště.

AfD TAJNĚ SPONZOROVAL OLIGARCHA FINCK? OTEC SPONZOROVAL NACISTY

Protiimigrační stranu Alternativa pro Německo (AfD) sponzoroval tajně přes prostředníky německý miliardář August von Finck, jehož otec financoval nacisty. Uvedl to německý magazín Der Spiegel. Poslanec AfD Petr Bystroň to označil za zveličené pseudoodhalení. K AfD vyjádřil sympatie současný český prezident Miloš Zeman i bývalý prezident Václav Klaus.

Opoziční AfD, kterou mnozí politologové označují za pravicově populistickou, je třetí nejsilnější stranou v německém spolkovém sněmu.

Zvěsti o spojení Fincka a AfD se objevily už v roce 2013. Nyní Der Spiegel napsal, že miliardářova firma Degussa figurovala v lukrativním obchodu se zlatem, který AfD finančně pomohl v jejích počátcích. Respektovaný magazín také tvrdí, že Finckův blízký spolupracovník Ernst Knut Stahl stál u zrodu novin Německý kurýr (Deutschland Kurier), které slouží jako tribuna AfD.

Der Spiegel dále naznačil, že Finck patrně v roce 2013 sponzoroval několik akcí AfD přes mnichovskou PR agenturu. Ta potvrdila, že AfD některé akce platila, neuvedla však, zda z peněz Fincka.

Podezření považuje za závažné organizace Lobbycontrol, která se zasazuje za transparentnost lobbistických vlivů v politice. Chce, aby původ financí prověřil německý parlament. „Pokud by peníze pocházely od třetích stran, jako je pan von Finck, bylo by to jasným porušením zákonů o politických stranách,“ uvedl Ulrich Müller z Lobbycontrol.

AfD se od svého vzniku prezentovala jako bojovnice proti zkorumpovaným etablovaným stranám. Současná zjištění Der Spiegelu nejsou první trhlinou na tomto obraze. Státní zastupitelství v jihoněmecké Kostnici již vyšetřuje šéfku poslanců AfD Alici Weidelovou kvůli loňskému daru od švýcarské farmaceutické firmy.

K pravici štědrý miliardář zůstává ve stínu

Osmaosmdesátiletý Finck se sám veřejnosti vyhýbá. Je jedním z nejbohatších Němců, ale žije ve Švýcarsku. Drží například většinový podíl v hotelové a restaurační skupině Mövenpick. Hodnota jeho majetku se odhaduje na přibližně 8,6 miliard dolarů.

Finckův otec August von Finck senior byl bankéř, obdivovatel nacistického vůdce Adolfa Hitlera a jeden z jeho sponzorů, připomněl Der Spiegel. Podle listu The Independent a dalších zdrojů těžil ze zabavování židovského majetku.
Proč straně darovat peníze? Firma má větší šanci na zakázku, tvrdí studie

Finck junior již dříve podporoval různé iniciativy a strany na pravé části politického spektra. V letech 2008 až 2009 poskytl přes milion eur liberálním svobodným demokratům (FDP). Ti potom v koaličních jednáních prosadili snížení DPH na služby spojené s přenocováním, což výrazně pomohlo hotelům a tedy i Finckově byznysu.

Miliardář dal v minulosti dary i bavorské Křesťanskosociální unii (CSU), která nyní Německu vládne v tandemu se sesterskou Křesťanskodemokratickou unií (CDU) kancléřky Angely Merkelové. Její předchůdce Helmut Kohl odešel z politiky v roce 1999 na pozadí skandálu s nelegálním financováním CDU.

Co se jiným toleruje, u AfD rozmáznout?

Český rodák Bystroň označil materiál Spiegelu za účelově vytažený a zveličený. Všechny propírané události se podle něj vztahují k období založení AfD v roce 2013.

Bystroň zdůraznil, že miliardář dal v různé době násobně více peněz ostatním stranám, u kterých se z toho skandál nedělal: „Finck sponzoroval ještě donedávna FDP a CSU. Není mi známo, že by v tomto kontextu někdo rozmazával, že jeho předek financoval nacisty.“

„Spojovat naši liberálně-konzervativní stranu s nacistickou NSDAP jen proto, že údajně dostala peníze od osoby, jejíž předek před zhruba 80 lety podpořil NSDAP, je podpásovým útokem s cílem nás za každou cenu pošpinit,“ dodal Bystroň pro redakci iDNES.cz.

CDU kancléřky Merkelové čelí v Porýní aférám se sponzorskými dary

Der Spiegel podle něj vytahuje na AfD malicherné věci z minulosti, ale přehlíží současné mnohem větší problémy jiných. Jako příklad uvedl původ statisíců eur, kterými v hotovosti disponovala vdova po Kohlovi.

„Vláda se dlouhodobě snaží típnout nám finance. Před třemi lety narychlo před koncem roku změnila zákon o financování stran tak, že to poškodilo AfD. Teď se snaží vyrobit nějaký finanční skandál, za který by nám mohla udělit pokutu,“ poznamenal Bystroň.

AfD na zámku v Lánech

Zeman letos v září přijal Bystroně na zámku v Lánech. Hlavu státu za to kritizovali zástupci opoziční ODS i KSČM. Podle obou jednal Zeman proti českým národním zájmům. AfD zpochybňuje takzvané Benešovy dekrety. Bystroň nicméně uvedl, že dekrety nejsou tématem žádného oficiálního dokumentu strany.

Klaus loni před německými parlamentními volbami AfD opakovaně osobně podpořil na předvolebních shromážděních. Klaus jako předseda vlády sám v roce 1997 neustál skandál s pochybnými sponzory své ODS.

VE FRANCII ZATKLI ÚŘEDNÍKA SENÁTU

Ve Francii byl zatčen vysoký úředník Senátu Benoît Quennedey, který je podezřelý ze špionáže ve prospěch totalitní Severní Koreje. Muž byl zároveň předsedou spolku francouzsko-korejského přátelství a o KLDR psal knihy.

Quennedey byl zatčen u sebe doma a v neděli skončil ve vazbě v objektu domácí kontrarozvědky DGSI. Ta jej vyslýchá a snaží se zjistit, zda vyzradil něco komunistickému režimu v Pchjongjangu, uvedl v úterý server listu Le Monde.

Vyšetřování proti Quennedeymu zahájila v březnu pařížská prokuratura. Absolventa prestižní školy pro úředníky (ENA) podezírá ze „shromažďování a poskytování informací cizí mocnosti, která by mohla ohrozit zásadní zájmy (francouzského) státu“.

Podle webu Senátu působil Quennedey v horní komoře v oddělení architektury, kulturního dědictví a zahrad. Jeho kancelář prohledaly bezpečnostní složky. Předseda Senátu odmítl kauzu komentovat.

Quennedey od roku 2005 opakovaně cestoval na korejský poloostrov. O KLDR vydal několik publikací. Ta z roku 2013 nese název Ekonomika Severní Koreje, zrození nového asijského draka (L’Economie de la Corée du Nord, Naissance d’un nouveau dragon asiatique).

V KLDR popravují i na školách, k trestu smrti stačí třeba jen ukrást rýži

Quennedeyho spolek prosazoval užší vztahy s KLDR a sjednocení Severní a Jižní Koreje, poznamenal server listu The Guardian. Nedávné uvolnění napětí mezi Pchjongjangem a Washingtonem přivítal Quennedey v srpnovém vystoupení ve francouzském kanálu ruské prokremelské televize Russia Today.

KLDR v minulosti opakovaně hrozila útokem Jižní Koreji i jejímu spojenci USA. Pchjongjang nadále čelí mezinárodním sankcím kvůli svému jadernému a raketovému programu. Zbídačené a izolované obyvatelstvo KLDR je vystaveno masovému porušování lidských práv, jehož míru vyšetřovatelé OSN přirovnali ke zvěrstvům z éry nacismu.

MAĎARSKO ODMÍTLO USA VYDAT RUSKÉ ZLOČINCE, POSLALI JE DO RUSKA

Maďarská justice rozhodla, že dva ruské občany podezřelé z obchodování se zbraněmi vydá do Ruska, nikoli do Spojených států, přestože se USA podstatně podílely na jejich zadržení. Informovalo o tom v úterý maďarské ministerstvo spravedlnosti. Washington už vyjádřil zklamání nad tím, že Budapešť americkou žádost o vydání dvou mužů nevyslyšela.

Případ nejspíš ještě více naruší maďarsko-americké vztahy. „Spojené státy jsou zklamané, že maďarská vláda se rozhodla vydat Ljubišinovy do Ruska,“ uvedla v úterý mluvčí amerického ministerstva zahraničí Heather Nauertová.
Vladimir Ljubišin a jeho syn stejného jména byli zadrženi v listopadu 2016 příslušníky protiteroristického útvaru maďarské policie (TEK), a to díky mezinárodní operaci pod vedením americké protidrogové agentury DEA. Od té doby byli v Maďarsku ve vazbě.

Podle maďarského portálu „direkt36.hu“ se chystali dodat zbraně jednomu z mexických drogových kartelů. Američané se domnívali, že tento kartel bude díky lepší výzbroji mít účinnější prostředky, jak narkotika dostat na americké území, a proto zasáhli.

Spojené státy začaly zadržené Rusy stíhat a požádaly Maďarsko o jejich vydání. Posouzení žádosti však zdržel fakt, že Ljubišinové podali v Maďarsku žádost o azyl. Podle jejich právníka Roberta Fridmana se už oba muži připravovali na cestu do USA a konkurenční žádost o vydání ze strany Ruska prý pro ně byla „vítaným překvapením“, napsal server Hungarian Spectrum.

Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že vzhledem k jejich ruské národnosti rozhodlo ve prospěch vydání dvojice mužů do vlasti. Podle Fridmana se nyní nacházejí ve vazbě v Moskvě.

Případ zřejmě ještě více poškodí napjaté vztahy mezi Washingtonem a Budapeští. Ty v poslední době utrpěly například kvůli sporům o Středoevropskou univerzitu (CEU), kterou založil americký finančník maďarského původu George Soros.

VOJÁKY ČR A USA VYŠETŘUJÍ KVŮLI SMRTI AFGHÁNCE

České a americké vojáky vyšetřují kvůli smrti zbitého Afghánce Vahidulláha Chána, který byl ve vazbě kvůli obvinění z říjnového zabití českého vojáka. Informoval o tom americký deník The New York Times. České ministerstvo obrany obvinění důrazně odmítá.

Američtí a čeští vojáci v Afghánistánu jsou vyšetřováni kvůli smrti člena afghánské jednotky, který byl zbit ve vazbě NATO v západním Afghánistánu, píše list s odvoláním na americké a afghánské činitele.

Česká armáda obvinění odmítá. „Striktně odmítáme podobná obvinění. Probíhá standardní vyšetřování útoku příslušníka afghánských bezpečnostních sil na českého vojáka, kterého se účastní všechny zainteresované strany,“ sdělil iDNES.cz mluvčí obrany Jan Pejšek.

Vahidulláh Chán byl obviněn, že minulý měsíc zabil českého psovoda Tomáše Procházku při jednom ze čtyř letošních smrtících útoků afghánských vojáků na příslušníky sil NATO.

Devatenáctiletý afghánský voják Chán začal 22. října střílet na projíždějící české vozidlo na základně Šindánd v provincii Herát. Při útoku zemřel Tomáš Procházka a další dva čeští vojáci byli zraněni. Během několika hodin byl Chán zatčen afghánskými jednotkami a vzat do vazby západních sil. V době, kdy byl navrácen afghánským jednotkám, byl zbitý a v bezvědomí, uvádějí afghánští úředníci. Krátce poté zemřel.

Nejmenovaný americký činitel řekl, že tým armádní sedmé skupiny zvláštních sil, která pomohla převést Chána do vazby českých vojáků, byl stažen z Afghánistánu. Není však jasné, zda se američtí vojáci účastnili bití Chána.

Vyšetřování pokračuje.

Česko v misích ztratilo už 29 vojáků

Mluvčí mise vedené Američany v Afghánistánu Dave Butler přiznal vyšetřování, odmítl však poskytnout detaily. Americká armáda podle něj má zjistit, zda nedošlo ke zneužití pravomocí a případně povede dotyčné jednotlivce k zodpovědnosti.

Člen rady provincie Herát Vakíl Ahmad Karuchí uvedl, že neví, zda američtí nebo čeští vojáci Chána udeřili. „Podle toho, co víme, voják zemřel na následky mučení,“ prohlásil. „Než byl předán afghánským silám, byl zmlácen,“ dodal místní politik.

Fotografii Chána po jeho smrti dala listu NYT jeho rodina. Na snímku jsou vidět krvavá zranění na obličeji a hlavě, řekl lékařský vyšetřovatel státu Connecticut James Gill, kterému NYT fotografii ukázal. Otec vojáka dodal, že neměl žádná střelná zranění, ale po celém jeho těle byly pohmožděniny.

Chán byl podle svého bratra členem afghánského přepadového oddílu zhruba 13 měsíců. Po dokončení střední školy pomáhal na farmě a řídil traktor ve svém rodném okrese Kot.

Poté, co téměř celý region ovládl Islámský stát, připojil se k afghánské armádě a byl vybrán do elitního komanda. Podle vysokého afghánského bezpečnostního úředníka v Kábulu se vláda domnívá, že Chán byl radikál z islamistického hnutí Tálibán, který pronikl do armády. Hnutí se k útoku také následně přihlásilo. Rodina však popírá, že by byl Chán spojen s Tálibánem.

To, že v případě útoku na české vojáky nešlo o infiltraci ozbrojence z Tálibánu, uvedli již dříve i dva nejmenovaní afghánští představitelé, podle nichž „střelba byla důsledkem hádky“.

Vahidulláh Chán údajně truchlil kvůli smrti vlivného afghánského policejního šéfa Abdula Razaka, který zahynul několik dní předtím při atentátu v provincii Kandahár. Afghánští představitelé řekli, že Chánovo rozhořčení nad smrtí afghánského policejního velitele mohly rozdmýchat i propagandistické články na sociálních sítích naznačující, že podíl na Razakově smrti nese vrchní velitel spojeneckých sil, americký generál Austin Miller, který z atentátu v Kandaháru vyvázl bez újmy. Podle některých názorů totiž záměrně vystavil Razaka nebezpečí.

Útoky afghánských vojáků na jejich kolegy z NATO jsou velkým problémem války v Afghánistánu. Počet těchto útoků vyvrcholil v roce 2012, kdy zavinily 15 procent všech úmrtí a zranění vojáků Severoatlantické aliance. Afghánští a zahraniční vojáci jsou prezentováni jako blízcí spojenci, členové jednotek NATO ale běžně při setkání s afghánskými vojáky nosí neprůstřelné vesty, píše The New York Times.

Česká republika měla v Afghánistánu na začátku října přibližně 340 vojáků. V poslední době se stali terčem několika útoků. Celkově zahynulo ve stávající válce v Afghánistánu 14 českých vojáků, z toho čtyři v letošním roce. Společně s Američany tvoří čeští vojáci jediné letošní oběti NATO na afghánském území. Amerických vojáků je v Afghánistánu podle New York Times kolem 15 000. /r/