iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Šéfka žalobců Ostravy Kornasová vyhozena, dává žalobu

Ostravské okresní státní zastupitelství (OSZ) přišlo o svou dlouholetou šéfku. Tamara Kornasová totiž neuspěla se svým rozkladem proti rozhodnutí ministra spravedlnosti o jejím odvolání z funkce vedoucí státní zástupkyně. Kornasová podá proti rozhodnutí správní žalobu. Informaci potvrdil České justici mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka i sama Kornasová.

Návrh na odvolání Tamary Kornasové z funkce podala vedoucí Krajského státního zastupitelství v Ostravě Zlatuše Andělová, která tak musela učinit hned nadvakrát, jak již dříve Česká justice informovala.

Druhému návrhu vyhověl až skoro po roce od jeho podání ministr spravedlnosti Robert Pelikán, a to v podstatě již na odchodu z ministerské funkce 14. června 2018. Proti tomuto rozhodnutí podala Kornasová 3. července rozklad, který byl zamítnut a ministr Jan Kněžínek rozhodnutí svého předchůdce potvrdil, což bylo Kornasové sděleno 23. listopadu. „Samozřejmě správní žalobu podávat budeme“, sdělila České justici státní zástupkyně Kornasová, která stála v čele okresního státního zastupitelství třináct let.

Bude to tak již druhý soudní spor, který Kornasová se státem vede. V červnu totiž podala žalobu na Českou republiku pro údajný bossing a šikanu. Tohoto jednání se mělo od roku 2016 dopouštět vůči ní a některým jejím podřízeným vedení KSZ v Ostravě v čele s Andělovou. Také o této žalobě Česká justice informovala.

„Způsob neustálého dohledu, kontrol, prověrek, přípisů a jiných nástrojů ingerence fakticky redukuje rozhodovací prostor pro faktické řízení úřadu, který byl žalobkyni svěřen, protože jí nadřízený stupeň nedává žádnou faktickou možnost o čemkoliv rozhodovat a cokoliv smysluplně řídit, ačkoliv všechny nedostatky, které nadřízené státní zastupitelství identifikuje, přičítá žalobkyni. Postup žalované ve svém celku vytváří pro žalobkyni dlouhodobě velmi napjaté prostředí, vystavuje ji trvalému psychosociálnímu stresu a je formou trvalého psychického nátlaku na ni. Současně zásadně poškozuje i vztahy na jejím pracovišti, které má vést a brání jí tak v efektivním výkonu vedoucí funkce, do které byla jmenována“, uvádí Kornasová v žalobě.

V ní také popisuje, že ačkoliv se snažila své výhrady řešit v rámci soustavy, a to na úrovni Vrchního státního zastupitelství v Olomouci a Nejvyššího státního zastupitelství, ani jedna složka adekvátně nereagovala a problém neřešila. Soud zatím ještě neproběhl, neboť žalovaná strana, zastoupená vedoucí Krajského státního zastupitelství v Ostravě Zlatuší Andělovou, požádala o prodloužení lhůty pro vyjádření, a to z důvodu nezproštění mlčenlivosti.
Podle informací České justice podali další žaloby dva státní zástupci OSZ v Ostravě, kteří nesouhlasí s udělením výtek, které dostali od vedení KSZ v Ostravě. Petr Dimun, ceskajustice.cz

OBVINĚNÍ MUS ODMÍTLI ORGANIZOVANOU SKUPINU

Bývalý člen dozorčí rady Mostecké uhelné společnosti (MUS) Jiří Diviš i někdejší manažeři firmy Petr Kraus a Marek Čmejla dnes u soudu popřeli tvrzení obžaloby, že byli při transformaci MUS členy organizované skupiny. Obvinění z podvodu a zneužití obchodních informací odmítli. Kraus podotkl, že vláda v roce 1999 prodala minoritní podíl státu v MUS, protože „se potřebovala zbavit horké brambory“. Diviš prohlásil, že stát tehdy vůbec neměl zájem podporovat uhelný průmysl, a dokonce činil kroky poškozující MUS.

Prodej 46 procent akcií Mostecké uhelné společnosti firmě Investenergy schválila vláda současného prezidenta Miloše Zemana. Podle státního zástupce zaplatila Investenergy za podíl penězi, které pocházely přímo z MUS, odkud je předtím údajně vyvedla pětice obžalovaných. Manažeři tak údajně způsobili státu škodu nejméně 3,2 miliardy Kč.
„Prohlašuji, že se cítím být nevinen a nejsem si vědom, že bych se dopustil jakéhokoliv trestného činu. Popírám především to, že se v případě MUS jednalo o předem koordinovanou a plánovanou činnost několika osob, a to, že bych zakládal nějakou společnost s nekalými úmysly,“ vypověděl u pražského městského soudu poradce a právník Diviš, který Investenergy zastupoval.

„MUS rozhodně nebyla vytunelována. Nedošlo k žádnému odsunu aktiv. Chci podtrhnout, že ani nebyly vyplaceny žádné dividendy,“ pokračoval. Jeho spoluobžalovaní Antonio Koláček a Oldřich Klimecký se podle něj společně se zesnulým dalším manažerem Lubošem Měkotou zasloužili o to, že z někdejšího socialistického podniku vznikla moderní a prosperující uhelná společnost. To, že se v několika letech podařilo mnohonásobně zvýšit hodnotu MUS, bylo podle Diviše výsledkem tvrdé práce, nikoliv nezákonného jednání.

„Tvrzení obžaloby o existenci organizované skupiny není pravdivé. Jedná se o výraznou abstrakci a chybnou interpretaci skutečných událostí. Jsem zcela přesvědčen, že MUS ani státu nevznikla z uvedených transakcí žádná škoda,“ uzavřel Diviš, který má vedle českého i švýcarské občanství a žije v Monaku. K dotazu soudu, čím se dnes živí, se nechtěl vyjádřit. Uvedl, že je bez zaměstnání.

Obšírně vypovídal i Kraus, který je teď předsedou představenstva firmy Newton Holding. „Nebyl jsem nikdy členem žádné organizované skupiny, nedával jsem žádné pokyny k nezákonným operacím, natož abych se z nich obohacoval,“ řekl k obžalobě. Management MUS by podle něj měl dostat medaili, ale namísto toho se dočkal stíhání. „Vyřizujeme si tady účty s těmi, kteří byli úspěšní,“ podotkl.

„Odmítám, že bych se svými spoluobžalovanými předem vymyslel a připravil jakýkoliv plán. Jediný plán, jaký jsem měl, bylo pokud možno úspěšně podnikat,“ konstatoval Čmejla, další současný obyvatel Monaka a Krausův spolužák ze základní školy.

„Mostecká byla zkostnatělou a neefektivní společností, nutně potřebovala vnitřně restrukturalizovat. Permanentně nad ní viselo nebezpečí uzavření uhelných dolů, vlády preferovaly jádro,“ připomněl muž, který v mládí hrával na baskytaru s kapelou Tichá dohoda. „Převod akcií do soukromých rukou byl správným krokem, jenom díky tomu MUS dneska existuje, zaměstnává tisíce lidí, platí daně a plní významnou úlohu v energetickém systému České republiky,“ řekl.
Soud dneškem dokončil výpovědi obžalovaných. Všichni využili svého práva a odmítli odpovídat na otázky soudního senátu či státního zástupce. Například Kraus to zdůvodnil mimo jiné tím, že od transformace MUS uplynula tak dlouhá doba, že si detaily nemůže pamatovat. Hlavní líčení bude do konce příštího týdne pokračovat prováděním důkazů shromážděných na elektronických nosičích.

O včerejším zahájení řízení před Městským soudem v Praze Česká justice informovala včetně faktu, že před soudem leží celkem čtyři alternativy způsobené škody, které uplatňuje stát. Další náhradu žádá nástupnická společnost Mostecké uhelné Czech Coal Service. Obžalovaní všechny verze označili za vymyšlené.

Případem MUS se zabývala i švýcarská justice. Podle jejího rozsudku si má Kraus odpykat 36 měsíců ve vězení, Koláček 52 měsíců. Vinnými z podvodu a praní špinavých peněz byli uznáni i ostatní manažeři, o výši jejich trestu však zatím Švýcaři pravomocně nerozhodli.

KÁRNÝ SENÁT NEOBNOVIL ŘÍZENÍ S ODVOLANÝM EXEKUTOREM

Bývalý exekutor Oldřich Svoboda neuspěl s návrhem na obnovu řízení. Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) jej v roce 2015 jako prvního exekutora v Česku odvolal z funkce. Dnes senát nenašel důvod kárné řízení znovu otevřít.“Nenavrhl jste žádný nový důkaz, který by směřoval k naplnění účelu obnovy řízení,“ řekl Svobodovi předseda senátu Zdeněk Kühn.

voboda kritizoval například skutečnost, že kárný senát v roce 2015 jednal bez jeho přítomnosti poté, co se o den dříve omluvil. Se stejnou námitkou se v minulosti neúspěšně obrátil na Ústavní soud, jehož rozhodovací procedury dnes před kárným senátem také podrobil kritice. „Nemůžu se dovolat spravedlnosti,“ uvedl bývalý královéhradecký exekutor.
„Tento senát nemůže přezkoumávat postupy Ústavního soudu,“ konstatoval Kühn.

Podle rozhodnutí z roku 2015 Svoboda neposkytoval dostatečnou součinnost dohledovým orgánům, tedy Exekutorské komoře ČR a Okresnímu soudu v Hradci Králové. Navíc se prý dopustil průtahů.

„Souzené skutky vyjadřují celkový postoj exekutora, který se brání jakémukoliv dohledu nad svou činností a prokazuje zásadní neznalost elementárních pravidel dohledu nad exekutory,“ uvedl Kühn v roce 2015. /r/