iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Britové se bouří proti premiérce Mayové, nechtějí z EU

Britská ministerská předsedkyně ve středu, kdy její vláda podpořila vyjednaný text dohody, uvedla, že možnosti dalšího vývoje jsou nyní pouze tři: její dohoda s EU, žádná dohoda s EU či žádný brexit. Většina Britů se nyní staví proti odchodu své země z Evropské unie a přála by si o budoucnosti Británie rozhodnout v druhém referendu.

Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnila britská stanice Sky News. Předběžnou dohodu, kterou vyjednala vláda premiérky Theresy Mayové v Bruselu, podporuje podle něj jen 14 procent dotázaných.

Podle průzkumu Sky News by nyní 54 procent dalo přednost poslední možnosti, tedy setrvání Británie v Evropské unii. Bez dohody by si přálo blok opustit 32 procent dotázaných. Předběžné dohodě, kterou Mayové vláda ve středu schválila, by přednost dalo jen 14 procent respondentů.

Vypsání druhého referenda, ve kterém by si mohli vybrat z jedné ze tří nabízených možností, by si nyní podle průzkumu přálo dokonce 55 procent dotázaných. Proti se jich postavilo 35 procent a deset procent nemělo jasný názor.
Navzdory politickým ranám, které musela v podobě rezignací dvou svých ministrů a několika dalších vládních představitelů Mayová ve čtvrtek přijmout, považuje většina Britů premiérku stále za političku, které lze nejvíce věřit v jednáních o brexitu.

V celkovém součtu ale většina lidí podporuje jiné osobnosti než Mayovou. Ministerská předsedkyně je ženou na svém místě podle 31 procent lidí.

Na dalších pozicích se umístili lídr opozice Jeremy Corbyn (24 procent), zastánce tvrdého brexitu Jacob Rees-Mogg (18 procent), bývalý ministr zahraničí Boris Johnson (17 procent) a nyní již bývalý ministr pro brexit Dominic Raab (deset procent).

OD MAYOVÉ CHTĚJÍ ODEJÍT DALŠÍ MINISTŘI

Předložení návrhu brexitové dohody by mohlo v její Konzervativní straně vyvolat občanskou válku. Zdá se však, že britská premiérka Theresa Mayová je odhodlána dotáhnout boj do konce. Tak v pátek britská média hodnotí čtvrteční drama na britské politické scéně poté, co kabinet dal zelenou návrhu dohody s Bruselem. Premiérce však stále hrozí rezignace ministrů nebo konflikt se severoirskými unionisty, o jejichž podporu se vláda opírá v parlamentu.

"Rezignace, převrat a den nepřátelství. Mayová ale bojuje dál," shrnul čtvrteční vývoj v titulku deník The Guardian. "Den, jaký má za sebou (Mayová), by dost možná zlomil méně stoické vůdce, když ji kolegové vyzývali k odchodu a mezitím musela tři hodiny odrážet dotazy ve sněmovně," komentuje deník The Daily Telegraph.

Někteří komentátoři v pátek otevřeně kritizují odpůrce premiérky v Konzervativní straně za vyvolávání převratu poté, co vlivný euroskeptický poslanec Jacob Rees-Mogg vyzval spolustraníky, aby předsedkyni vlády vyslovili nedůvěru.
"Copak to vůbec nechápou?" ptá se na titulní straně bulvární list Daily Mail. "Drsnou realitou je, že je to buď premiérčina dohoda, žádná dohoda, nebo žádný brexit," dodává list v parafrázi volby popisované Mayovou před poslanci.

Podobného názoru je i komentátor deníku The Times, podle kterého "nebyl jediný prominentní zastánce brexitu schopen předestřít plán, který by měl sebemenší naději na schválení v parlamentu". Dále kritizuje dva členy vlády, ministra pro brexit Dominica Raaba a ministryni práce Esther McVeyovou, kteří kvůli výhradám k návrhu "rozvodové dohody" kabinet opustili.

Nejžhavějším kandidátem na odchod je nyní podle britských médií ministr životního prostředí Michael Gove, který byl v roce 2016 jednou z hlavních tváří kampaně za odchod z Evropské unie. Zpravodajská společnost BBC informovala, že Gove údajně odmítl nabídku převzít Raabovo místo, protože ho premiérka nechtěla nechat znovu otevřít vyjednávání s Bruselem.

Brexit dotáhnu, dohoda je v národním zájmu, říká Mayová po rezignaci ministrů

Některá média se k situaci premiérky a jejího návrhu brexitové dohody staví skeptičtěji. The Daily Telegraph na titulní stráně označil čtvrtek za "katastrofální den rezignací" a otiskl zde úryvek komentáře, podle něhož Británie místo Mayové potřebuje pro vyjednávání s Bruselem "šachového velmistra". Deník také s odkazem na nejmenované zdroje blízké vedení strany Severoirské unionistické strany (DUP) píše, že dohoda s konzervativci o podpoře jejich menšinové vlády bude minulostí, pokud Mayovou nevystřídá jiný lídr.

Brzký konec v čele vlády pak Mayové předpovídá hlavní politický komentátor deníku Financial Times, podle něhož po čtvrtku konzervativci nevypadají jako vládní strana, ale jako "okrajové anarchistické uskupení". "I kdyby se Mayové nějak podařilo porazit odpůrce prosazující tvrdý brexit, přežít zdánlivě nevyhnutelný souboj o post lídra strany a protlačit svou brexitovou dohodu, nikdy jí nebude odpuštěno. I kdyby byly k Mayové dějiny shovívavé, její kolegové nebudou," napsal.

Podle komentáře webu inews nyní mezi Mayovou a parlamentem nastává hra kdo s koho. "Připoutejte se, tohle je jen začátek," avizuje.

VEDLE KUCIAKA ZAVRAŽDĚNI I DALŠÍ LIDÉ?

Údajnou objednavatelku vraždy slovenského novináře Alenu Zsuzsovou spojují policisté s dalšími zločiny. Znovu otevřeli případy nájemných vražd městského zastupitele a právníka Marka Rakovského a bývalého primátora Hurbanova Lászlóa Basternáka.

V létě před pěti lety nasedl městský zastupitel a právník Marek Rakovský do svého auta a ujel pár desítek metrů slovenským městem Žiar nad Hronom. Když přeřadil, ozvala se detonace. Pod jeho sedačkou vybuchla bomba. Rakovský v autě uhořel.

Policie pět let tápala, ale pár dnů po zatčení a obvinění vrahů novináře Jána Kuciaka zatklo policejní komando dva podezřelé z této vraždy ve Velkém Krtíši. Podle informací MF DNES policie znovu otevřela staré případy nájemných vražd a zjišťuje, zda mají spojitost skrze jméno objednavatelky Kuciakovy vraždy Aleny Zsuzsové.

Podle policejních dokumentů se advokát Rakovský zapletl do podvodu s penězi z fondů Evropské unie, které přerozdělovala Sociální implementační agentura.

Právě před vraždou devětadvacetiletého advokáta spustila EU audit projektů a začala zjišťovat první chyby. Například fakt, že v projektech se objevují stejní lektoři, mnohdy vzájemně rodinně propojeni, a osvědčení jim vydávala jedna společnost. Policie poté začala vyšetřovat na čtyřicet projektů.

Výstraha spolupachatelům?

Rakovský měl v podvodech figurovat jako fiktivní lektor. Obviněn byl i jeho bratr Matúš, a to za poškozování finančních zájmů Evropské unie. Policie je přesvědčena, že vražda Rakovského měla být výstrahou pro další, kteří byli do podvodů zapleteni. Měli je vystrašit dva vrazi. „Protizločinecká jednotka teď zatkla dva podezřelé,“ uvedl ředitel Národní kriminální agentury NAKA Branislav Zurian.

Spojitost se ženou, obviněnou z objednání vraždy novináře Jána Kuciaka, se zdá jednoduchá. Spolu s Matúšem Rakovským byl z podvodů obžalován i podnikatel Marián Orságh. Ten v květnu pořídil do své firmy na leasing luxusní bílý Mercedes GLE Coupé v ceně kolem dvou milionů korun a dal jej k užívání právě Zsuzsové.

Kuciakovu vraždu objednala žena bez příjmů a v dluzích, ale s drahým autem

Ženě, která je podle policie „dobrovolně nezaměstnaná a nemá žádný trvalý příjem. Auto má mít půjčené. Je zřejmé, že její majetkové poměry jednoznačně neodpovídají legálně přiznanému příjmu“, konstatují policisté ve vyšetřovacím spisu.
Při jejím zatčení stálo auto před domem v Komárně, v dalších dnech však zmizelo. Orságh kvůli tomu podal trestní oznámení. Tvrdí, že nemá tušení, kde auto je. „Mám obavu, že s ním bude páchána trestná činnost,“ tvrdí.

Naposledy auto pronajal svému známému Jozefovi Dučákovi. Ten je jedním z obviněných v kauze firmy Technopol, kde se kontroverzní podnikatel Marián Kočner – hlavní podezřelý v Kuciakově kauze – pokusil ovládnout majetek za dvacet milionů eur.

Policie ovšem Zsuzsovou vyslýchala i v souvislosti s další vraždou, a to bývalého primátora Lászlóa Basternaka z Hurbanova. Zastřelil ho přímo před jeho domem vrah, kterého soudy už potrestaly pětadvaceti lety vězení. Nicméně objednavatele dosud policie nezjistila.

Vražda jako z filmu o mafii

Basternak zemřel, když se před osmi lety vracel s manželkou z procházky se psem. Přijelo auto a z něj vystřelil vrah Štefan Kaluz. Basternak začal utíkat, ale zakopl a vrah ho dohnal a z bezprostřední blízkosti jej střelil z brokovnice do hlavy.

Vražda se stala v době, kdy vrcholil politický předvolební boj o post primátora. Pozornost se tak upřela na jeho hlavního politického soupeře – kandidáta strany Most-Híd Romana Ostružlíka, místního podnikatele a majitele autoservisu. Toho v kampani podporovala právě Zsuzsová spolu s podnikatelem Zoltánem Andruskóem, dalším obviněným z Kuciakovy vraždy.

Zsuzsová vypovídala u soudu jako svědkyně, vrah byl odsouzen, ale objednavatel zůstal neznámý. Nyní generální prokuratura také tento případ otevřela. „Vyšetřování ve věci objednání úkladné vraždy Lászlóa Basternáka pokračuje,“ potvrdila televizi JOJ mluvčí speciální prokuratury Jana Tökölyová.

Role Zsuzsové už tehdy byla zvláštní. U soudu vypověděla, že pro Basternákova konkurenta sháněla sponzory a půjčila mu peníze na předvolební kampaň. „Dohodli se, že mu pomůže s kampaní, a pokud uspěje v parlamentních volbách, zaměstná ji jako asistentku, pokud v primátorských, jako sekretářku,“ napsal soudce do rozsudku.

RUMUNI NEMOHOU ZVLÁDNOUT PŘEDSEDNICTVÍ

Evropská komise v úterý vydala zprávu, v níž varuje před stavem demokracie v Rumunsku. Vadí jí především reformy soudnictví a jen symbolický boj s korupcí. Země přitom bude od ledna předsedat celé Evropské unii a ani podle svého vlastního prezidenta Klause Iohannise na to nestačí.

„Události uplynulých dvanácti měsíců bohužel zpochybnily a občas rovnou zvrátily pokrok, který země za posledních deset let udělala,“ uvedl podle německé stanice Deutsche Welle místopředseda Evropské komise Frans Timmermans.
Rumunsko do EU vstoupilo v roce 2007 a v lednu jí bude předsedat vůbec poprvé. Kormidlo převezme od Rakouska a už nyní se ozývají hlasy, že svou úlohu nemůže zvládnout. Mimo jiné si to myslí třeba česká eurokomisařka Věra Jourová a paradoxně s ní souhlasí i rumunský prezident Iohannis.

„Je dvanáctá hodina a my jsme totálně nepřipravení. Neexistuje šance, že budeme (EU) dobře vládnout nebo se odpovídajícím způsobem zapojovat do unijních záležitostí,“ míní hlava státu.

Podle agentury AP Iohannis v pondělí také řekl, že se „události v zemi vymkly kontrole a je politickou nutností vyměnit vládu“. Tu pak nazval „nehodou rumunské demokracie“.

Rumuni od Evropské komise dostali osm doporučení, mezi něž patří především zrušení zákona, který soudcům nařizuje povinný odchod do důchodu. Podle kritiků reformy tím totiž stát ohrožuje nezávislost justice. To a oslabování vlády práva ostatně kritizují i europoslanci, kteří v úterý schválili rezoluci na toto téma.

Bukurešť by také měla bojovat proti korupci. Rumunsko se pravidelně řadí mezi nejzkorumpovanější státy Evropy, v posledních desetiletích se však proti úplatkářství v politice snažilo vytrvale bojovat. Když se země na začátku tisíciletí chtěla dostat do NATO a EU, boj proti korupci se stal prioritou.

V současnosti se ovšem změnil na boj proti každému, kdo se korupci snaží zastavit. Rumunská vláda se takto například rozhodla odvolat ředitelku státního protikorupčního úřadu, který pod jejím vedením dopadl tisíce politiků a podnikatelů.
Pokud dostanou mě, přijdou si i pro vás, straší Rumuny odsouzený politik

Ženy se zastal i prezident Iohannis, jeho přímluva však nepomohla. A když minulý rok vláda navrhla mimořádné zákony omezující protikorupční stíhání, statisíce Rumunů vyšly do ulic na největší demonstraci v zemi od roku 1989.

Liviu Dragnea, lídr vládních sociálních demokratů a faktický vládce země, který se premiérem nestal kvůli podmínce za volební podvody, kritiku Evropské komise odmítl se slovy, že „opravdové problémy Rumunska jsou mimo jakékoliv zprávy a monitorovací mechanismus“.

Aby problémů nebylo málo, minulý týden nečekaně rezignoval rumunský ministr pro evropské záležitosti Victor Negrescu, který měl zemi na půlroční předsednictví připravit.

Unijní kritiku reformy soudnictví odmítl i poslanec Florin Iordache, který v rumunském parlamentu vede justiční komisi. Ten EU podle agentury Bloomberg vzkázal, že Rumunsko bude ve svých krocích pokračovat. A když odcházel od řečnického pultíku, ukázal ostatním oba prostředníčky.

HITLER ZBOŽŇOVAL ŽIDOVSKOU DÍVKU
Americká aukční síň nabídla tento týden k prodeji unikátní kousek - dobovou fotografii nacistického vůdce Adolfa Hitlera s blonďatým děvčátkem. Na propagandistickém snímku by nebylo nic zvláštního, kdyby na ní strůjce holokaustu nebyl s židovskou dívkou. Raritu koupil neznámý kupec za v přepočtu čtvrt milionu korun.

V dobách, kdy se chtěl Adolf Hitler prezentovat světu jako laskavý vůdce, ho jeho osobní fotograf Heinrich Hoffmann často fotografoval v přítomnosti mladé blonďaté dívky. Na fotografiích se drží za ruce, vyměňují si polibky na tvář nebo se na sebe usmívají. Ani poté, co se provalil její židovský původ na ni Hitler nezanevřel. Možná proto, že měli oba narozeniny 20. dubna a protože mu říkala „strýček Adolf“.

V úterý se jedna z fotografií nacistického vůdce a židovského děvčátka prodala v marylandské aukční síti za 11 520 dolarů (265 tisíc korun).

Hitler se s šestiletou Rosou Bernile Nienauovou nechal opakovaně fotografovat na svém horském sídle Berghof v Bavorsku. Fotografie zachytila Hitlera při okamžiku autentického štěstí, do jejího rohu diktátor vlastnoručně připsal věnování.

„Drahé a ohleduplné Rose Bernile Nienauové Adolf Hitler, Mnichov 16. června 1933,” říká německý nápis s odkazem na místo, kde vůdce fotografii podepsal. Dívka snímek doplnila obrázky devíti květů a čtyřlístku.

„Je to pravděpodobně jeden z nejunikátnějších předmětů, jaký jsem kdy viděl v aukční síni. Přestože jsem Němec, nikdy jsem tento příběh neslyšel ačkoli jsem fotografii znal,” říká Andreas Kornfeld, viceprezident aukční síně Alexander Historical Auctions, která snímek prodala.

Jakým způsobem se originální fotografie z roku 1933 dostala do Marylandu je tajemstvím, stejně jako identita jejího nového majitele. Podle Kornfelda nicméně aukční síň strávila ověřováním její pravosti několik měsíců.
Hitler o jejím původu věděl, odmítal se jí ale vzdát

Stejně jako stovky dalších Hoffmanových fotografií, byla i tato pořízena v rámci nacistické propagandy. Snímky Rosy a Hitlera měly podle listu The Washington Post vyobrazit říšského vůdce coby milujícího muže, který naslouchá mladým lidem.

Podle aukčního domu se Rosa s Hitlerem setkala poprvé na jaře roku 1933, kdy byla kvůli stejnému datu narození pozvána na Hitlerovu oslavu narozenin. Se svým „strýčkem” si poté dopisovala až do roku 1938.

„Výzkumy dokazují, že Hitler o židovském původu dívky věděl, ale rozhodl se ho buď z osobních nebo propagandistických důvodů ignorovat,” píše aukční síň na svých stránkách. Vzhledem k tomu, že měla dívka židovskou babičku, byla podle říšského zákona považována za židovku.

USA deportovaly posledního nacistu, vydával se za bývalého zemědělce

Podle historika Jamese Wilsona se o jejím původu dozvěděl jeden z Hitlerových služebníků, který ji společně s matkou znemožnil vůdce navštěvovat. Když se Hitler dozvěděl co se stalo s jeho oblíbeným dítětem, údajně zuřil. „Existují lidé, kteří mají nadání, aby mi zkazili všechna má potěšení,” měl říct Hoffmanovi.

Poté, co se o dopisech dozvědělo nejvyšší nacistické vedení, rozhodlo se zasáhnout a korespondenci jednou provždy zastavit. Rosa zemřela o pět let později, v říjnu 1943, v mnichovské nemocnici na dětskou obrnu.

USA CHTĚJÍ VYDAT TURECKU GÜLENA?

USA se snaží vyhostit tureckého duchovního Fethullaha Gülena, kritika tureckého režimu a podle tureckého prezidenta strůjce pokusu o státní převrat, ze Spojených států. Chtějí tak přimět Recepa Erdogana k uvolnění tlaku na Saúdskou Arábii kvůli vraždě novináře Chášukdžího, oznámila ve čtvrtek televize NBC.

Bílý dům se může vyhoštěním Gülena pokusit o zmírnění Erdoganova hněvu, který vražda saúdského novináře Chášukdžího na saúdském konzulátu v Turecku vyvolala. Otevřelo by to cestu k tomu, aby zůstalo zachováno těsné spojenectví prezidenta Donalda Trumpa s kontroverzním saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem, uvedla americká televize. Rijád je spojencem Washingtonu a USA nemají zájem na jeho veřejném ponížení.

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a ministerstvo spravedlnosti dostaly podle NBC pokyn, aby znovu prozkoumaly tureckou žádost o vyhoštění Gülena, kritika tureckého režimu, který žije od konce 90. let v americkém exilu. Na ministerstvo vnitřní bezpečnosti prý směřovala žádost o informaci ohledně Gülenova právního postavení v USA. Turecký duchovní je podle americké televize držitelem takzvané zelené karty opravňující k trvalému pobytu ve Spojených státech.

Erdogan považuje Gülena za strůjce neúspěšného předloňského pokusu o státní převrat. Od nezdařeného pokusu části armády o puč v červenci 2016, který si vyžádal životy 250 lidí, provádí turecká policie operace proti údajným stoupencům Gülena pravidelně. Zadrženy byly desítky tisíc lidí. Ankara o vydání Gülena opakovaně, ale bezvýsledně žádá.

Saúdská Arábie je pro blízkovýchodní politiku USA klíčová, připomíná NBC. Trump považuje přátelský vztah s bin Salmánem za klíč k potlačení íránského vlivu v regionu a k dosažení dohody mezi Izraelem a Palestinou. Turecko je spojencem USA v NATO a má zřejmě důkazy o okolnostech Chášukdžího vraždy, které mohou vyvolat mezinárodní kritiku Rijádu.

ADVOKÁT: ŽALOBA EU ZA ODPADY NESMYSL

Evropský Soudní dvůr by měl odmítnout jako nepřípustnou žalobu Evropské komise proti České republice kvůli tomu, že nepřevzala od Polska zpět 20 000 tun údajně nebezpečného odpadu. Navrhuje to ve svém čtvrtečním stanovisku advokát Soudního dvora EU Nils Wahl.

Česká strana už v minulosti dala najevo, že nic zpět přebírat nebude, protože podle ní o odpad nejde. Ve sporu, který se rozhořel původně mezi Polskem a Českem, jde o zásilky látky, která je podle Bruselu složená z kyselého dehtu z rafinace ropy, uhelného prachu a oxidu vápenatého.

Podle Česka jde o palivovou směs vyrobenou za použití kalů ze sanace ostravských lagun. Česko tvrdí, že tato směs je registrována u Evropské chemické agentury v souladu s evropským nařízením Reach o regulaci chemických látek.
Evropská komise však dala zapravdu polské straně, která zásilku, původně určenou pro energetiku, odmítla přijmout s tím, že jde o nebezpečný odpad.

Pokud se příslušné orgány v zemi určení a v zemi původu nemohou dohodnout na tom, zda je nějaká zásilka odpad či ne, musí se s ní podle EK zacházet jako s odpadem - země původu ji tedy musí vzít zpět.

Advokát soudního dvora poukazuje na to, že komise sice upozorňuje na povinnost Česka převzít spornou zásilku zpět, zároveň však Brusel dovozuje, že povinnost zpětného převzetí zásilky odpadá, pokud nejde o odpad. Podle Wahlova názoru si argumenty komise odporují a celkově se její argumenty jeví jako „zmatené a neucelené“. /r/