iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Kanada odvrhla židy prchající před Hitlerem, přišli o život

Kanadský premiér Justin Trudeau se ve středu opět omluvil za události dávno minulé. Tentokrát připomněl červen 1939, kdy Kanada odmítla přijmout necelou tisícovku židů, kteří uprchli z nacistického Německa a kvůli nezájmu kanadské vlády se museli vrátit zpět do Evropy. Čtvrtina z nich nakonec zemřela v plynových komorách.

„Dnes přicházím s velmi opožděnou omluvou židovským uprchlíkům, od kterých se Kanada odvrátila. Omlouváme se 907 německým židům z lodi St. Louis a jejich rodinám. Omlouváme se i dalším lidem, kteří zaplatili za naši nečinnost a které jsme odsoudili k prožití strašných hrůz v táborech smrti,“ pronesl ve středu Trudeau v parlamentu v Ottawě.

Z kanadských dějin tak premiér vytáhl další temnou kapitolu. Ta se odehrála těsně před druhou světovou válkou, když v červnu 1939 k břehům Kanady připlula loď s necelým tisícem židů, kteří uprchli před nastupujícím nacistickým režimem a požádali v zemi o azyl. Za přijetí se tehdy přimlouvali Kanaďané bez ohledu na svou víru a vládě, kterou v té době vedl premiér Mackenzie King, přišly mnohé dopisy.

Kanada však uprchlíky i přesto odmítla. Stejně jako předtím Kuba, Argentina, Uruguay, Paraguay, Panama a Spojené státy. Odmítnutí běženci se ze Severní Ameriky museli vrátit do Evropy a mnozí z nich se nakonec usídlili v Belgii, Nizozemsku či Velké Británii. Zhruba čtvrtina pasažérů však takové štěstí neměla a podle BBC 254 lidí později zemřelo v nacistických koncentračních táborech.

„Schovávali jsme se za své zákony, abychom zamaskovali svůj antisemitismus, své antipatie a svůj odpor. Mrzí nás necitelná reakce Kanady. Mrzí nás, že jsme se neomluvili už dříve. Omlouváme se matkám a otcům dětí, které jsme nezachránili, dcerám a synům, jejichž rodičům jsme nepomohli. Přispěli jsme k zapečetění krutých osudů příliš mnoha lidí v místech, jako je Osvětim, Treblinka nebo Belzec. Zklamali jsme je a za to se omlouváme,“ pokračoval Trudeau.

Ten navíc poznamenal, že osud lidí z lodi St. Louis nebyl ojedinělý. Kanada se podle něj takto chovala k židům dávno předtím a i potom. Ze všech spojeneckých zemí Kanada mezi lety 1933 a 1945 podle něj přijala nejméně židů, mnohem méně než Velká Británie a na hlavu výrazně méně než Spojené státy.

„Co se týkalo židů, i žádní byli příliš,“ řekl s tím, že lidé, které země přece jen přijala, mnohdy skončili ve vězení ve společnosti svých trýznitelů. I za to se Trudeau omluvil. Omluva byla podle deníku The Washington Post dlouho plánovaná, shodou okolností však přišla necelé dva týdny po masakru v synagoze v americkém Pittsburghu, při kterém zemřelo jedenáct lidí.

Loď St. Louis připlula k břehům Kanady s více než tisícovkou pasažérů.

Právě před sílícím antisemitismem Trudeau ve svém projevu také varoval. „Podle posledních údajů jsou v 17 procentech případů zločinů z nenávisti terčem židé, to je na hlavu mnohem víc než u jiných skupin. Pořád existují popírači holocaustu, antisemitismus je až příliš přítomný. Židovské instituce a čtvrti pořád čelí vandalům, kteří kreslí svastiky,“ upozornil.

„Omlouváme se členům kanadské židovské komunity, jejichž hlasy byly ignorovány a jejichž výzvy zůstaly bez odpovědi. Rychle jsme zapomněli všechny způsoby, kterými od počátku pomáhali budovat tuto zemi. Rychle jsme zapomněli, že byli našimi přáteli a sousedy, že vzdělávali naši mládež, starali se o naše nemocné a oblékali naše chudé,“ řekl Trudeau s dovětkem, že místo toho v zemi „dovolili antisemitismu, aby se usídlil v naší společnosti a stal se naší oficiální politikou“.

„Když Kanada odmítla evropské židy, odmítla i kanadské židy. Bylo to nepřijatelné tehdy a je to nepřijatelné i teď. Vaše země vás zklamala. A za to se omlouváme,“ dodal premiér, který se při této příležitosti sešel s jedinou pasažérkou z lodi St. Louis, která dodnes žije v Kanadě.

Trudeau se za poslední čtyři roky omluvil už popáté a z řad jeho kritiků tak znovu zaznělo, jestli se neomlouvá příliš. Další pak poukázali na to, že pouhé „promiňte“ nic nezmění.

„Nepřivede to zpět mé příbuzné, nepřinese mi to útěchu. Místo toho to očistí vládu, která nepomohla židům prchajícím před nacisty a ignorovala antisemitismus, který byl typický pro Kanadu až do sedmdesátých let,“ míní profesorka Sally Zerkerová z univerzity v Torontu, jejíž příbuzní byli mezi těmi, které Kanada odmítla přijmout.

DVĚ TŘETINY NĚMCŮ VYHAZUJÍ MERKELOVOU

Dvaašedesát procent Němců si přeje, aby kancléřka Angela Merkelová opustila funkci kancléřky. Vyplývá to z průzkumu společnosti Insa, jehož výsledky zveřejnil deník Bild. Demisi dlouholeté šéfky vlády si naopak nepřeje 38 procent respondentů. Společnost Insa se v průzkumu dotazovala zhruba 4000 lidí.

Kancléřka Merkelová minulý týden oznámila, že na prosincovém sjezdu své strany už nebude usilovat o znovuzvolení do čela Křesťanskodemokratické unie (CDU). Na postu kancléřky, který zastává od roku 2005, je však zatím odhodlána setrvat až do konce volebního období v roce 2021.

Merkelová konec v čele CDU oznámila poté, co její strana a sesterská bavorská CSU oslabily v říjnu ve volbách ve spolkových zemích Hesensko a Bavorsko.

Největší šance stanout v čele CDU mají podle německých médií 38letý ministr zdravotnictví Jens Spahn, 62letý bývalý předseda parlamentní frakce CDU/CSU Friedrich Merz či 56letá Annegret Krampová-Karrenbauerová, která oznámila, že v prosinci skončí ve funkci generální tajemnice CDU.

Ještě v posledním průzkumu Trendbarometer, které 3. listopadu zveřejnily televize RTL a n-tv, se zdálo, že Merkelová se jakožto kancléřka těší poměrně solidní podpoře a oznámení odchodu z čela CDU na ni nemělo vliv.

Merkelová odchází, než aby se jí strana zbavila

Například na otázku, zda by byla lepší kancléřkou Merkelová, nebo šéfka sociální demokracie (SPD) Andrea Nahlesová, odpovědělo 45 procent dotázaných ve prospěch stávající kancléřky a jen deset procent se vyslovilo pro Nahlesovou. Merkelová se z německých politiků těšila největší podpoře dlouhodobě.

MACRON CHVÁLIL KOLABORANTA S NACISTY MARŠÁLA PÉTAINA

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu vstoupil na horkou půdu. Pochválil generála, který se za první světové války proslavil jako národní hrdina, ale později, za druhé světové války, spolupracoval s nacisty a stal se symbolem kolaborace. Macron za to sklidil ostrou kritiku.

Macron ale pokládá za „legitimní“ uctít vojevůdce, který dovedl armádu k vítězství. Maršál Philippe Pétain byl podle něj velkým vojákem první světové války, přestože učinil „neblahá rozhodnutí“ za druhé světové války. Prezident se tak vyjádřil při návštěvě města Charleville-Mézieres na severu země během týdenní cesty po někdejších bojištích. Oslavy vyvrcholí 11. listopadu v Paříži.

„Nedělám žádnou zkratku, ani netajím žádnou stránku dějin, ale ty bývají někdy složitější, než by se chtělo věřit,“ zdůraznil prezident.

Pétain dovedl francouzskou armádu k vítězství v bitvě u Verdunu v roce 1916, ale pokryl se podle agentury AP hanbou a byl odsouzen za své počínání v čele vichystického režimu v neokupované části Francie od roku 1940 do roku 1944. Za zvláště opovrženíhodnou je pokládána spoluvina Pétainova režimu na holokaustu.

Neobvyklé prezidentovo ocenění maršála vyvolalo kritiku Rady židovských institucí ve Francii (CRIF). „Šokovalo mě toto Macronovo prohlášení,“ řekl předseda CRIF Francis Kalifat. „Pétain dovolil deportaci 76 000 francouzských židů do vyhlazovacích táborů. Pétain podepsal protižidovský zákon, který znamenal vyhození židů z veřejné funkce, škol a nutil je nosit židovskou hvězdu,“ dodal.

Kalifat pokládá za urážku, že francouzský prezident uctil Pétaina „na stejné úrovni jako ostatní generály.“ Připustil však, že maršál sehrál klíčovou roli v první světové válce, která mu přinesla přezdívku „Lev od Verdunu“.

Pétain by měl upadnout v zapomnění, soudí komunisté

Také podle opozice si člověk, který vedl antisemitský stát, nezaslouží žádnou poctu. „Philippe Pétain by měl zůstat v odpadkovém koši historie,“ prohlásil komunistický poslanec Ian Brossat, podle kterého by se prezident neměl pokoušet o maršálovu „rehabilitaci“, protože „to je velká politická chyba“.

Republikánský senátor Alain Houpert zase šéfovi státu doporučil, aby si k poctám vybral raději jinou historickou osobnost, jakou byl například Georges Clémenceau, který jako premiér vedl Francii k válečnému vítězství.
Bojovníci s Bílým lvem. Velitel Obrany národa a dva legionáři utvářeli armádu

Vládní mluvčí Benjamin Griveaux problém s Macronovým prohlášením bagatelizoval jako „falešný spor“ a připomněl výrok někdejšího prezidenta Charlese de Gaulla, který za války vedl Svobodnou Francii bojující proti nacistům a kolaborantům. Řekl, že Pétain se u Verdunu pokryl slávou, která nebude ani zpochybněna, ani zapomenuta.
„Mou úlohou není chápat, že je to šokující, anebo jak to vidí lidé. Mou úlohou je snažit se vysvětlovat, být pevný ve svém přesvědčení a zpříma čelit našim dějinám,“ řekl k odsuzujícím reakcím sám Macron.

AL-DŽAZÍRA: VE STUDNI KONZULÁTU KYSELINA

Turecká policie našla v rezidenci saúdskoarabského konzula v Istanbulu stopy po kyselině fluorovodíkové a dalších chemických látkách. S odvoláním na nejmenované zdroje z turecké prokuratury to ve čtvrtek oznámila katarská televize Al-Džazíra.

Podle istanbulského zpravodaje Al-Džazíry mohlo být ve zjištěných chemických látkách rozpuštěno tělo
saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího. Novinář byl zavražděn 2. října, kdy přišel na konzulát na předem ohlášenou schůzku. Jeho tělo se dosud nenašlo.

Turečtí vyšetřovatelé konzulovu rezidenci prohlédli čtrnáct dní po vraždě. „Podle mého zdroje mohla být kyselina použita ke zničení rozčtvrceného Chášukdžího těla,“ sdělil zpravodaj katarské televize.

Konzul Muhammad Utajbí se do Saúdské Arábie vrátil 16. října, den před prohlídkou rezidence, která trvala osm hodin. Chemikálie se údajně našly ve studni. Právě vodu ze studny saúdští úředníci předali tureckým vyšetřovatelům poté, co jim k samotné studni zamítli přístup.

Chášukdží, který patřil ke kritikům vlády v Rijádu, na konzulát přišel, aby si vyřídil potvrzení o rozvodu, aby se mohl oženit s tureckou snoubenkou. Z budovy už ale nevyšel. Turecko od počátku hovořilo o vraždě, Saúdská Arábie to nejprve popřela a až s velkým zpožděním přiznala, že muž byl uškrcen po příchodu na úřad. Komando, které bylo v budově v té době také, odjelo do Saúdské Arábie.

Podle saúdskoarabských úřadů bylo v souvislosti s vraždou zatčeno v království 18 lidí. Rijád odmítl žádost Turecka o jejich vydání k soudu do Turecka a neodpověděl ani na otázku, kde je tělo.

Snowden: Saúdové novináře sledovali díky izraelské technologii

Saúdská Arábie měla informace o Chášukdžího plánech díky technologii izraelské firmy NSO, která umožňuje monitorovat telefonickou konverzaci. Prostřednictvím videokonference to řekl účastníkům telavivského setkání odborníků bývalý analytik americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) Edward Snowden, který nyní žije v ruském exilu.

Snowden, který ve svém příspěvku mimo jiné upozornil Izraelce na to, že jejich vláda i soukromé bezpečnostní agentury stále více občany sledují, také tvrdil, že izraelská špionážní technologie byla použita při sledování Chášukdžího.
Kanadské vědecké pracoviště Citizen Lab už v říjnu vydalo informaci, podle níž bylo do telefonu Chášukdžího přítele Umara Abdalazíze nainstalováno zařízení Pegasus firmy NSO. Abdalazíz patří k saúdskoarabským disidentům a žije v Kanadě. Řekl, že používal telefon k rozhovorům s Chášukdžím několik měsíců před vraždou.

„Saúdové věděli, že Chášukdží bude na konzulátu, měl sjednanou schůzku, ale jak se dostali k informaci o jeho plánech a záměrech, jak dospěli k rozhodnutí, že je třeba proti němu jednat a že to stojí za riziko?“ tázal se Snowden. Připomněl, že vzhledem k tomu, že izraelská firma NSO nikdy své akce nekomentuje, bude těžké zjistit přesnou následnost událostí.
NSO v deníku Globes vydala k obvinění prohlášení.

Uvádí, že dodržuje zákony o vojenském exportu a že má jako jediná svého druhu na světě vlastní etický výbor, který zajišťuje, aby technologii nikdo nezneužil. Navíc prý své produkty neposkytuje velkému množství zemí. „NSO pomohla zachránit tisíce lidí před akcemi teroristů, drogových baronů, únosců dětí, pedofilů a dalších,“ uvádí se v prohlášení.

Podle izraelského tisku technologie Pegasus umožňuje monitorovat jednotlivce i jejich mobilní telefony. Poskytuje informaci o pozici telefonu, zaznamená konverzaci i v blízkosti telefonu, pořídí snímky lidí v okolí přístroje, dodá záznamy telefonátů i textových zpráv a informace o používaných aplikacích. Snowden NSO označil za firmu vyvíjející prostředky k „digitálním loupežím“.

Považuje za nejhorší možné zlo fakt, že se tyto prostředky prodávají a jsou používány k akcím, při nichž se porušují lidská práva. Zkritizoval i vysoce rozvinutou izraelskou špionážní technologii, která umožňuje vládě sledovat občany pod záminkou ochrany bezpečnosti.

„To není obor kybernetické bezpečnosti, to je obor kybernetické nejistoty,“ sdělil Snowden, který v roce 2013 zveřejnil informace o rozsáhlém tajném sledování komunikace lidí americkou NSA.

ÚTOČNÍK V BARU V KALIFORNII ZASTŘELIL 12 LIDÍ

Útočník identifikovaný jako někdejší voják Ian David Long zastřelil v noci na čtvrtek při útoku v baru v americkém městě Thousand Oaks nedaleko Los Angeles 12 lidí. Dalších až 12 lidí bylo zraněno. Třináctým mrtvým je střelec, jehož tělo bylo nalezeno uvnitř baru. Jaký byl střelcův motiv či zda útok souvisel s terorismem, není jasné.

Osmadvacetiletý Long, který v minulosti sloužil u námořní pěchoty, střílel z legálně zakoupené pistole ráže 45, kterou měl vybavenou rozšířeným zásobníkem. Podle šerifa vše ukazuje na to, že si své oběti vybíral náhodně. Po útoku podle vyšetřovatelů pravděpodobně spáchal sebevraždu

Šerif uvedl, že jeho úřad má Longa v evidenci. V dubnu u něj zástupci šerifa zasahovali, neboť byl agresivní a choval se iracionálně. V záznamech je Long uveden také jako účastník dopravní nehody a oběť jistého sporu v baru. „Podle odborníků mohl pachatel trpět posttraumatickou stresovou poruchou,“ dodal šerif.

Long pět let do března 2013 sloužil jako kulometčík u námořní pěchoty, kde získal hodnost rotného. Jeho domovskou základnou byla Havaj. Na přelomu let 2010 a 2011 byl sedm měsíců nasazen v Afghánistánu. Armáda uvedla, že Long získal několik ocenění a také medailí.

Nyní žil ve čtvrti, která je asi osm kilometrů vzdálena od baru, kde se útok stal. Long žil společně s matkou a jeden ze sousedů Richard Berge podle CNN vypověděl, že mu žena řekla, že se o syna obává. Podrobnosti týkající se domovní prohlídky úřady nesdělily, podle médií byl na místě přítomen také Federální úřad pro vyšetřování (FBI).

Jedním ze zastřelených je Ron Helus, zástupce šerifa, který byl ve službě 29 let, napsala CNN. Ten jako jeden z prvních reagoval na volání o pomoc na lince 911. Na místo činu dorazil spolu s hlídkujícím policistou a když uslyšeli střelbu, šli dovnitř.

Tehdy byl Helus zasažen několika střelami. Jeho kolega ho vytáhl ven, kde čekali, až dorazí zásahová jednotka. Zástupce šerifa svým zraněním podlehl později v nemocnici. Když dovnitř baru vstoupili asi po 15 minutách další policisté, nalezli tam mrtvého i střelce. Podle šerifa nebylo jasné, zda se zabil sám nebo ho usmrtili příslušníci bezpečnostních složek.

„Ron byl odevzdaný své práci, a jak jsem dnes řekl jeho ženě, zemřel jako hrdina, když jel zachraňovat životy,“ uvedl šerif Dean. Dodal, že místo činu „vypadá děsivě“. „Všude je krev,“ řekl novinářům.

Internetový portál Ventura County Star napsal, že útočník vystřelil asi třicetkrát. Televizi ABC svědci řekli, že pachatel nejdříve několikrát vystřelil, pak po baru házel dýmovnice, načež znovu střílel. Tyto informace policie zatím nepotvrdila. Záchranáři přijali první hlášení o události ve středu kolem 23:20 místního času (asi 08:20 SEČ).

Lidé na místě tvrdili, že útočník měl blízkovýchodní vzhled, bradku a byl celý oblečený do černého. Jiní svědci uvedli, že byl vysoký, na hlavě měl kapuci a i jeho obličej byl zčásti zakrytý. Policie uvedla, že střelec byl běloch.

Na záběrech místních médií bylo vidět, jak jsou z podniku Borderline Bar & Grill vynášeni zranění. Svědci popsali, že na místě vypukla panika. Někteří z přítomných použili židle, aby rozbili okna a dostali se ven, jiní utíkali před střelbou na toalety. Bar je známý pořádáním tanečních zábav a koncertů. V době střelby se v něm nacházelo nejméně 200 mladých lidí.

„Byl jsem zevrubně informován o té hrozné střelbě v Kalifornii. Zástupci orgánů činných v trestním řízení, záchranné a policejní složky spolu s FBI jsou na místě,“ napsal v první reakci na twitteru americký prezident Donald Trump. Prezident k uctění památky zabitých nařídil na půl žerdi stáhnout vlajky v Bílém domě, veřejných budovách, vojenských areálech i ambasádách v zahraničí. Zpět budou vlajky vytaženy v sobotu po západu slunce.

EK VYZVALA ČR K ÚPRAVĚ OVZDUŠÍ

Evropská komise vyzvala Česko, aby uvedlo do souladu s evropskými pravidly své právní předpisy o kvalitě ovzduší. Výzva je prvním stupněm v řízení pro porušení povinností, které může skončit až u unijního soudu. Praha má dva měsíce na odpověď.

Oznámení o výzvě zveřejnila komise v pravidelném každoměsíčním přehledu kroků, které dělá v situaci, kdy členské země EU nemají svá národní pravidla v souladu s evropskou legislativou. Komise tvrdí, že Česko a Bulharsko do vnitrostátních právních předpisů nedostatečně zapracovaly několik ustanovení unijní směrnice o kvalitě ovzduší. Podle unijní exekutivy tak české a bulharské normy neodráží správně některá důležitá ustanovení směrnice.

V českém případě nejsou podle komise účinným způsobem zapracována ustanovení týkající se mezních hodnot a některé definice. Například definice „těkavých organických sloučenin“ není v souladu s definicí použitou ve směrnici, uvedla komise.
PASÁK V NEVADĚ VYHRÁL VOLBY

Obyvatelé 36. volebního obvodu v americkém státě Nevada v úterý vybrali jako svého zástupce ve státním zákonodárném shromáždění známého majitele nevěstinců Dennise Hofa. Ten ovšem v polovině října zemřel po oslavách svých 72. narozenin. Úřady tak za zesnulého republikána budou muset jmenovat zástupce.

Hof, který se podle agentury Reuters považoval za nejznámějšího pasáka ve Spojených státech, vlastnil striptýzový klub a několik nevěstinců. Také byl hvězdou reality show na stanici HBO.

V červnu v konzervativním venkovském okrese překvapivě vyhrál republikánské primárky, 16. října byl však po víkendových narozeninových oslavách nalezen mrtvý v jednom ze svých podniků. Vyšetřovatelé stále nestanovili příčinu jeho smrti, o trestný čin se ale zřejmě nejedná.

Nevadská volební pravidla posmrtnou kandidaturu umožňují a Hof se tak i tři týdny po své smrti mohl utkat o post místního zákonodárce s demokratkou Lesií Romanovovou. Hlasy mu dalo 63 procent voličů, a to přesto, že Republikánská strana dala v červnu najevo, že Hofa nepodporuje.

V kampani se Hof prezentoval jako kandidát ve stylu současného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Řada lidí jej kvůli tomu označovala za oportunistu, neboť v prezidentských volbách před dvěma lety ještě podporoval Trumpovu soupeřku Hillary Clintonovou. Pozornost médií tehdy upoutala jeho kampaň „Šlapky pro Hillary“.

V NĚMECKU PONIŽOVALI UPRCHLÍKY

Tři desítky lidí čelí obvinění ze špatného zacházení s uprchlíky v azylových domech. Podle německého státního zastupitelství si pro ně vymýšleli ponižující tresty a také je svévolně okrádali. Zločinů se údajně dopouštěli v letech 2013 a 2014 v azylovém zařízení v Burbachu. Soud začal ve čtvrtek v Siegenu v Severním Porýní-Vestfálsku.

Třicet lidí ve věku 24 až 63 let podle žalobců zavíralo uprchlíky do takzvaných „problémových pokojů“. Tam museli běženci, kteří kouřili, pili alkohol nebo se jinak provinili proti pravidlům daného zařízení.

V pokojích je pak obžalovaní drželi i několik dní. Migranti je mohli opustit jen tehdy, když byl čas jídla nebo když potřebovali na toaletu. Kromě toho je personál údajně ponižoval a okrádal. Podle soudu v Siegenu, který se nachází v Severním Porýní-Vestfálsku, se obžalovaní podíleli na celkem 54 trestných činech vůči běžencům.

Ze zařízení se na veřejnost před čtyřmi lety dostala videa, na kterých strážci například nutí běžence, aby si lehli na matraci špinavou od zvratek. Jeden ze strážců byl zase zachycen, jak stojí s nohou na krku spoutaného a na zemi ležícího běžence.

Videa tehdy pobouřila německou veřejnost. Jeden z policistů obrázky přirovnal k těm z Guantánama. Poté, co se na dění v azylovém zařízení přišlo, vypovědělo Severní Porýní-Vestfálsko smlouvu firmě, která ho spravovala. Proces se kvůli velkému zájmu médií a veřejnosti nekoná v budově soudu, ale v kongresovém centru. Další stání jsou zatím naplánovaná do května příštího roku.

PÁKISTÁNSKÁ KŘESŤANKA A ADVOKÁT CHTĚJÍ DO EU

Rodina a právní zástupce křesťanky Ásie Bibi, kterou nejvyšší soud v Pákistánu zprostil trestu smrti za urážku proroka Mohameda, žádají v Evropě o azyl. Za její smrt minulý týden v Pákistánu skandovaly tisíce lidí. Davy požadují také likvidaci právníků, soudců a všech, kteří jejímu propuštění nějak napomohli.

Manžel Ásie Norínové, přezdívané Bibi, která byla po osmi letech čekání na výkon trestu smrti osvobozena nejvyšším soudem, žádá o azyl ve Velké Británii. Ve videu uveřejněném britským deníkem Observer prosil britskou premiérku Theresu Mayovou, aby jim „umožnila odjet z Pákistánu.“

Několik zemí nabídlo ženě azyl, mimo jiné Itálie, Francie či Španělsko. Místopředseda italské vlády Matteo Salvini přislíbil rodině Norínové ochranu. „Není přípustné, aby v roce 2018 někdo riskoval ztrátu života kvůli... domnělému rouhání,“ uvedl Salvini. Norínové dříve vyjádřil podporu také papež František.

Manžel Norínové o azyl veřejně zažádal poté, co pákistánská vláda vydala prohlášení, že osvobozené křesťance zabrání v odjezdu ze země. Podle jejích zastánců se další pobyt v Pákistánu pro Norínovou ale rovná trestu smrti.
Bezprostředně poté, co nejvyšší soud Norínovou osvobodil, vyrazily do ulic tisíce Pákistánců a požadovaly její smrt. Protesty zcela ochromily dopravu, uzavřeny musely být také některé školy. Norínová s rodinou se nyní skrývá na utajeném místě.

Obhájce křesťanky Sajful Molúk uprchl ze země minulý týden. Skrývá se nyní v Nizozemsku, kde chce zažádat o azyl. „Svět by mě měl ochránit. Pokud to neudělá, žádný právník v Pákistánu si už nedovolí obhajovat obviněné z rouhačství,“ řekl Molúk německému rozhlasu Deutche Welle.

V souvislosti s případem již byli zavraždění dva vysoce postavení zastánci Norínové. Guvernér provincie Paňdžáb Salmán Tasír a ministr pro menšiny Šahbaz Bhatti přišli o život poté, co veřejně vyjádřili přesvědčení o její nevině.
Pákistán chce popravit křesťanku za rouhání proti proroku Mohamedovi

Norínovou obvinili z rouhání poté, co v roce 2010 při práci na poli nabídla misku s vodou svým muslimským kolegyním, ačkoliv z ní sama předtím pila. Radikální pákistánští muslimové ale považují vodu, z níž pije křesťan, za nečistou. Při nastalé hádce Norínová údajně urazila proroka Mohameda.

Podle nejvyššího soudu se ale výpovědi žalobkyň neshodovaly a Norínovou osvobodil. Lidskoprávní skupiny dlouhodobě upozorňují, že radikální pákistánský zákon o rouhačství slouží náboženským extremistům i obyčejným Pákistáncům k „řešení“ osobních sporů.

Od roku 1995 zemřelo v důsledku obvinění z rouhání 65 Pákistánců. Minulý rok byl na univerzitním kampusu ubili muslimové k smrti třiadvacetiletého studenta poté, co se se spolužáky účastnil vyhrocené debaty o náboženství. /r/