iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Stížnost na NSZ Zemana, výhrady má i prezident Zeman

Otevřený dopis ministrovi spravedlnosti Kněžínkovi Aleny Vitáskové. Výhrady k NSZ Zemanovi má i prezident Miloš Zeman. NSZ Zemana jmenoval do funkce JUDr. Pospíšil, když byl ministrem spravedlnosti za ODS. Prezident Zeman už několikrát za Sobotkovy vlády upozorňoval na miliardy, o něž přišli horníci vinou Bakaly.

Policisté a státní zástupci v čele s NSZ Zemanem nic řadu let neudělali pro to, aby byl Bakala trestně stíhán a odebrán mu i miliarodový majetek horníků. Už za ministra spravedlnosti Pelikána se očekávalo, že bude nový NSZ místo Zemana. Pelikán k tomu ale nepřikročil. Podle odborníků nadělal plno chyb. Pelikána Babiš nikdy neměl dosadit na funkci ministra spravedlnosti.

DOPIS MINISTROVI KNĚŽÍNKOVI OD ALENY VITÁSKOVÉ

Vážený pane ministře Kněžínku,

V dřívější době jsem vás žádala o schůzku a rovněž jsem vás informovala o nestandartních jednáních NSZ Pavla Zemana. Nyní se opětovně na Vás obracím, jako na nejvyšší autoritu v justici – ministra spravedlnosti s tím, že jste plně zodpovědný za stav justice v České republice. Nejen někteří státní zástupci vyrábějí konstrukce zločinu, ale rovněž soudy soudí stejné, nebo lépe řečeno obdobné kauzy velmi rozdílně, což považuji v demokratické zemi za nemožné.
Kauzy kolem solárních elektráren, vydání licencí koncem roku 2010 a následné obnovy řízení, nároky na podporu atd. Popíšu Vám dvě kauzy. V té první se jednalo o elektrárnu patřící do skupiny ČEZ, v té druhé o elektrárnu patřící soukromému podnikateli.

První elektrárna ČEZu nebyla dokončena ze 6/7 a dostala licenci. Nedokončenost kontrolovala SEI a dala v té době pokutu ČEZu ve výši 800 tis. Kč za to, že elektrárna nebyla dokončena a licence byla vydána. Zaměstnanec ERÚ zkušený pracovník Ing. Vítek zastavil obnovu řízení s odůvodněním, že k obnově není důvod. Jednoznačná prokázána škoda v desítkách milionu korun.

Mgr. Vítek odsouzen k podmíněnému trestu.

Druhá elektrárna patřící soukromému podnikateli (nikoliv skupině ČEZ) byla dokončena s nedodělky cca 60 tis. Kč (investiční náklady 1,3 mld. Kč). Obdržela licenci 31. 12. 2010 a dle platné legislativy a Cenového rozhodnutí ji náležela podpora po splnění další podmínky po nabytí licencí. Tudíž ze zákona ji náležela podpora ve výši roku 2011, nikoliv 2010. Tuto podporu také od OTE a.s. dostává. Ing. Michaela Schneiderová obnovu řízení zastavila s důkladným zdůvodněním. Ing. Schneiderová odsouzena k nepodmíněnému trestu a odpykává si 7-mi letý trest ve věznici s ostrahou ve Světlé nad Sázavou s peněžitou pokutou čtvrt milionu korun, přestože jí žádné obohacení nebylo prokázáno a škoda nevznikla.

NS svým usnesením ze dne 7Tdo 753/2018-63 v dovolání ohodnotilo zastavení obnovy řízení u pana Vítka, že se nejedná o trestní čin a s velkou pravděpodobností bude zproštěn.

Žádám Vás, pane ministře, abyste se celou záležitostí zabýval a bezodkladně se zasadil o přerušení trestu pro paní ing. Michaelu Schneiderovu, do rozhodnutí NS, ke kterému se dovolala. Jmenovaná je vězněna ve smýšleném procesu, či její trest vyplývá z hluboké neznalosti zákonů jak žalobce, tak soudců.
Nestaňte se spoluviníkem při justiční „vraždě“ Michaely Schneiderové.

Každý z nás může být odsouzen, přestože nic nespáchal. Pokud by Vás to jednou potkalo, tak věřte, pane ministře, že každý strávený den ve vězení bude i pro Vás, jako muže, zcela nepředstavitelný! Závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby může dohonit kohokoliv z nás, navíc když, někteří státní zástupci správní řád a zákony neznají.

Ing. Michaela Schneiderová je ve vězení již sedmý měsíc a nic nezákonného neprovedla. V příloze Vám postupuji pro přehled tabulku srovnání činů, za které byli výše jmenování trestání. Zároveň vám postupuji Usnesení Nejvyššího soudu. Alena Vitásková

ÚS ODMÍTL STÍŽNOST SOUDKYNĚ SEDLÁKOVÉ

Někdejší soudkyně Okresního soudu v Blansku Dana Sedláková se do taláru nevrátí. Ústavní soud odmítl její stížnost proti rozhodní kárného senátu Nejvyššího správního soudu. O funkci Sedláková přišla kvůli tomu, že v šesti případech po vyhlášení rozsudku změnila znění výroku rozsudku v jeho písemném vyhotovení a nezákonně tak manipulovala s vyhlášeným rozhodnutím.

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Radovana Suchánka a soudců Josefa Fialy a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje). Sedláková se domnívá, že rozhodnutím NSS byla porušena její ústavně zaručená práva zakotvená v článku 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a dále práva obsažená v článku 6 a 7 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Sedláková v ústavní stížnosti uvádí, že kárný senát učinil závěr o jejím kárném provinění na základě důkazů, aniž by však tyto důkazy provedl. Stěžovatelka je přesvědčena, že k tomu, aby si kárný senát mohl učinit úsudek o jejím jednání, musí disponovat komplexními informacemi o veškeré její rozhodovací činnosti, v této souvislosti poukazuje stěžovatelka na usnesení Nejvyššího správního soudu. „Stěžovatelka v průběhu řízení před Nejvyšším správním soudem navrhla vypracování znaleckého posudku, který by se zabýval mj. i přidělováním věcí do senátu stěžovatelky a posouzením jejich složitosti, a to ke všem agendám, které stěžovatelka vyřizovala, včetně složité agendy s cizím prvkem. Kárný senát však navržený důkaz neprovedl,“ uvádí se v rozhodnutí ÚS, které má Česká justice k dispozici.

Bývalá soudkyně se také domnívá, že předseda kárného senátu Karel Šimka jí nepředal písemné vyhotovení usnesení, a k jejím námitkám jí vyhrožoval, že povolá justiční stráž. „Z protokolů o jednáních je zřejmé, že výtky předsedy kárného senátu směřovaly vždy k usměrnění stěžovatelky za účelem dosažení shora uvedeného cíle, jeho jednání přitom bylo vždy zdvořilé a korektní, stěžovatelce byl dán nadstandardně široký prostor pro její vyjádření, byla řádně informována o zamýšleném postupu soudu a poučena o svých procesních právech,“ uvedl ÚS. O chování Sedlákové při projednávání kárného deliktu Česká justice informovala.

Ústavní soud v usnesení uvádí, že do základních práv stěžovatelky zasaženo nebylo. „Z obsahu vyžádaného spisu Nejvyššího správního soudu, který Ústavní soud včetně všech podání stěžovatelky a protokolů o jednání důkladně prostudoval, je zřejmé, že Nejvyšší správní soud postupoval ve věci řádně, pečlivě a s důrazem na ochranu ústavně zaručených práv stěžovatelky, kterou v tomto směru vždy srozumitelně poučil,“ stojí v usnesení. Nejvyšší správní soud se podle ÚS také nedopustil stěžovatelkou namítaného pochybení, „neboť postupoval při shromažďování, provádění i hodnocení důkazů v souladu se zákonem, a ve svých závěrech vycházel z řádně provedených důkazů, kterými byl skutkový stav věci dostatečně zjištěn“.

ÚS se také zabýval domnělou podjatost soudce NSS, zesnulého Jana Vyklického. Ani u této námitky neshledal její oprávněnost. Veškerá tvrzení stěžovatelky podle ÚS pouze popisují běžný styk mezi soudci.

Dana Sedláková byla dlouholetou soudkyní blanenského okresního soudu. Jeho předsedkyně na ni podala kárnou žalobu pro průtahy ve spisech už v minulosti. V roce 2007 Sedlákové tehdy kárný senát Vrchního soudu v Olomouci snížil za průtahy v řízení v téměř pěti desítkách případů plat na tři měsíce o deset procent, ceskajustice.cz

GIBS OPĚT PROVĚŘUJE EXŠÉFDETEKTIVA KOMÁRKA

Generální inspekce bezpečnostních sborů se podruhé v krátké době zaměřila na někdejšího vysoce postaveného detektiva Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu dnes jednoho ze šéfů týmu Daňové kobry Jiřího Komárka. Aktuálně kvůli olomoucké kauze Vidkun, jejíž vyšetřování Komárek osobně rozjížděl. Inspekce se Komárka soustředila kvůli podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.

Trestní oznámení, obsahující závažné informace, podal na bývalého vedoucího ostravské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jiřího Komárka před půl rokem někdejší vedoucí odboru obecné kriminality a známý vyšetřovatel vražd z Olomouce Martin Nasswettr. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS)

Nasswettrovo podání vyhodnotila podle informací Ekonomického deníku jako validní a zahájila prověřování Komárka kvůli takzvané kauze Vidkun. Není to první věc, kvůli které se inspektoři na Komárka soustředili. Dalším případem je údajný úplatek, který měl Komárkovi nabídnout odsouzený lihový boss Radek Březina. Informaci o prověřování Jiřího Komárka získal Ekonomický deník z několika na sobě nezávislých zdrojů.

Jiří Komárek se začal takzvanou kauzou Vidkun zabývat jako první detektiv. Případ vystavěl jako ovlivňování vyšetřování a úniky informací. Dnes už bývalý detektiv a lektor občanského sdružení Dobrá rodina Nasswettr měl podle informací Ekonomického deníku Komárka ve svém trestním oznámení označit za „lháře, bezcharakterního policistu, násilníka a simplexního člověka schopného všeho“.

Vše se točí okolo začátku olomoucké kauzy Vidkun, jež započala pokusem o vydírání dvou lidí z firmy Hopr Trade, zpracovávající kovový šrot. Nasswettr tvrdí, že se měl Komárek od května 2014 scházet s majitelem Hopr Trade Petrem Hoškem a jejím jednatelem Radkem Vrzalem. Cílem schůzek měla být podle Nasswettra mimo jiné dehonestace a kriminalizace jeho osoby. Komárek měl ze schůzek s Hoškem a Vrzalem sepisovat „lživé a fabulující úřední záznamy“, ve kterých měl pod rouškou operativního šetření zjišťovat Nasswettrovu údajnou trestnou činnost a měl oba muže navádět a snažit se z nich dostat informace o páchání trestné činnosti nejen tohoto bývalého elitního olomouckého detektiva. Nasswettr přitom tvrdí, že zmiňované muže nikdy neviděl, jen dostal informaci, že mohou být kvůli vydírání v ohrožení, a proto se je až později pokusil kontaktovat.

Informace z policie, ale od koho?

Ekonomický deník měl před delším časem možnost do úředních záznamů ke kauze Vidkun, sepisovaných Jiřím Komárkem, nahlédnout. Skutečně z nich vyplývá, že jím sepsané záznamy odstartovaly obří kauzu známou jako Vidkun, která dodnes notně mává policejním sborem.

Firma Hopr Trade měla v roce 2014 problém s odváděním DPH a čelila kvůli vyšetřování finanční správy i policie. Nejen tomu, také nátlaku lidí z šedé zóny. Zadokumentovány jsou například schůzky s polistopadovým policistou a kontroverzním podnikatelem Josefem Kolínským, který byl jedním z hlavních aktérů takzvané Olomoucké kauzy, ve které šlo v druhé půlce devadesátých let o vydírání hanáckých podnikatelů.

Kvůli právní ochraně si proto majitel Hopr Trade najal služby olomoucké pobočky advokátní kanceláře Pečený, Fučík, Langer, ve které pracuje bývalý ministr vnitra za ODS Ivan Langer. Ten nakonec figuroval mezi zatčenými v akci Vidkun, policie ho ale neobvinila. A právě k Langerovi se začaly po prvních schůzkách s lidmi z Hopr Trade stáčet kapciózní (návodné – pozn. red.) otázky detektiva Komárka. Ten si schůzky s lidmi ze společnosti Hopr Trade nahrával a z audiozáznamů pak vytvářel zmiňované úřední záznamy. Jenže se mu nepodařilo některé schůzky zaznamenat, tak si nechával audiozáznamy čistit v České televizi v Ostravě. Komárek mimo jiné s lidmi ze zmiňované firmy podle úředních záznamů sám rozebíral, co konkrétního na ně policie má.

Podle Nasswettra, když se Komárkovi nepodařilo jednu ze schůzek nahrát, úřední záznam si měl, jak tvrdí olomoucký ex-detektiv, prý dokonce vymyslet. Komárek v úředním záznamu z května 2014 dokonce napsal, že Nasswettr spolupracuje s Langerem, aby podnikatelům pomohl se získáním informací, které na ně policie kvůli problémů s odváděním daní shromažďuje.

Nasswettr v trestním oznámení také tvrdí, že Komárkovy aktivity měly vést dokonce k jeho neoprávněnému odposlouchávání a zařazení jeho osoby do počátků akce Vidkun. A tvrdí rovněž, že kvůli Komárkovým „lživým“ oznámením mu Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) odmítl zavčasu vydat osvědčení na stupeň utajení Důvěrné, kvůli čemuž byl odvolán z postu šéfa odboru obecné kriminality.

NBÚ sice Nasswettrovi prověrku po čase vydal, ale jeho místo už obsadil Komárkův podřízený a jeden z vyšetřovatelů jiné známé kauzy, dotýkající se úzce policejních řad, přezývané Beretta – Jan Lisický. „Že zvítězí ve výběrovém řízení oznamoval již před tím, než bylo výběrové řízení vyhlášeno,“ tvrdí dle zdrojů Ekonomického deníku Nasswettr. A zmiňuje i dalšího člena Komárkova týmu Tomáše Adama, který se po realizaci Vidkunu stal náměstek policie v Prostějově. Nebo dalšího příslušníka ÚOOZ Jana Pavla, který se stal Lisického zástupcem v Olomouci.

Podle zjištění Ekonomického deníku jde o policisty, kteří v minulosti opustili olomouckou policejní správu po roztržkách se svým nadřízeným – jedním z obviněných v kauze Vidkun – náměstkem olomoucké policie Karlem Kadlecem. A následně zamířili pak na ÚOOZ do Ostravy a do Holešova, kde se aktivně podíleli na realizaci Vidkunu. Nasswettr zmínil také údajné úzké styky ex-detektiva Komárka s místopředsedou hnutí ANO 2011 Jaroslavem Faltýnkem, který je z Prostějova, a odvozuje od toho počátek kauzy Vidkun jako politického případu, který měl pomoci přeobsadit vedení policie v Olomouckém kraji.

„Z výše uvedeného plyne, že pan Komárek jednal v úmyslu způsobit mi trestní stíhání, bezdůvodně a záměrně zasáhl do mých práv a svobod… …Dovoluji si podotknout, že jsem dvacet pět let vykonával práci vyšetřovatele zodpovědně, o čemž svědčí řada pravomocně odsouzených trestních věcí. Je pro mě zcela nepřípustné vymýšlet si nejen úřední záznamy, ale i celé trestní kauzy. Výše popsané skutečnosti přispěly k mému rozhodnutí, že jsem po pětadvaceti letech poctivé práce ukončil služební poměr policisty,“ uvedl podle informací Ekonomického deníku na adresu jednoho z představitelů Daňové kobry Jiřího Komárka někdejší elitní vyšetřovatel vražd v Olomouckém kraji Martin Naswettr. Jeho trestní oznámení prověřuje ostravská expozitura GIBS a dozoruje tamní Krajské státní zastupitelství. Mluvčí GIBS Martin Strouhal na otázky Ekonomického deníku ohledně prověřování Jiřího Komárka nezareagoval.

Soud a lihový boss

Jiří Komárek byl v nedávné minulosti souzen v případu takzvaného „brutálního úniku informací od Policejního prezidenta“, který se úzce dotýkal reorganizace elitních policejních složek, kvůli které odešel do civilu mimo jiné Komárkův nadřízený Robert Šlachta. Po odsouzení v první instanci byl Komárek v odvolacím jednání osvobozen. Dozorující státní zástupce od Lenky Bradáčové Pavel Prygl se překvapivě proti osvobozujícímu rozsudku nedovolal, přestože pro Komárka požadoval původně tvrdý trest.

O prázdninách pak začala GIBS prověřovat, zda Jiří Komárek nespáchal trestný čin při vyšetřování lihového bosse Radka Březiny. Šetření úzce souvisí s tím, jak Komárek vyšetřoval takzvanou lihovou mafii ze Zlínska.

Komárek po zatčení skupiny vyrábějící nezdaněný líh a jejího šéfa Radka Březiny v roce 2012 a 2013 se svými kolegy často navštěvoval Březinu ve vazební věznici. V té době ještě detektivové neměli sebemenší tušení, že Březina výrobu a obchod s nezdaněným lihem řídil. Důkazní nouze se markantně změnila po 15. lednu 2013. V ten den Komárek, už sám, bez kolegy, navštívil Březinu ve vazební věznici. Ze setkání pak sepsal úřední záznam, v němž tvrdí, že mu Březina nabídl úplatek. „Pojednou se zeptal, zda by jeho situaci ohledně trestního řízení nevyřešilo deset milionů korun. Jeho dotazem jsem byl překvapen,“ popsal jednání Komárek.

GIBS se v létě začala zajímat o to, jestli detektiv Komárek Březinovi při návštěvách vazební věznice nevyzradil utajované informace. Březina si ve vazbě psal pečlivě zápisky ze všech návštěv, a ty byly později analyzovány Komárkovými detektivy. V zápiscích mimo jiné stojí, že mu měl Komárek ukázat v rámci snahy po získání důkazů několik policejních spisů, které byly vedeny v utajovaném režimu a velmi úzce se dotýkaly trestné činnosti, kterou Komárek v souvislosti s lihovým gangem vyšetřoval.

Takovýto postup není běžnou policejní praxí, ale někteří detektivové tuto praktiku, že podezřelým ukazují spisy, ve kterých buďto figurují sami podezřelí nebo se dotýkají jim za vinu kladené trestné činnosti, občas používají. Podezřelého tak zákonem tolerovaným způsobem zastrašují, aby svou trestnou činnost takzvaně „sám položil“.

Trestní řád přitom takový postup nezná a neumožňuje. Pokud se kterýkoliv z policistů rozhodne, že je potřeba obviněného, který je ve vyšetřovací vazbě, z taktických důvodů seznámit s jinými spisy, které jsou navíc v utajovaném režimu, nemůže mít taková akce partyzánský rozměr hraničící s možným vydíráním. Vazebně stíhaný může být seznámen s jinými vyšetřovacími spisy, ale jen v jasně definovaných případech a s jasně danými pravidly a povinnostmi.

Takto použité policejní dokumenty pak musí být především odtajněny a za druhé, musí být o takovémto úkonu sepsán řádný úřední záznam. Jak ale vyplývá z Březinova vyšetřovacího spisu, detektiv Jiří Komárek ani jeden z popisovaných kroků neučinil. Jiří Komárek s autorem textu delší čas nekomunikuje. Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

NABÁDAL K VYHLAZOVÁNÍ LIDÍ

Příbramští policisté stíhají čtyřicetiletého muže kvůli nenávistným příspěvkům na facebooku. Za používání zakázané symboliky, napadání určité skupiny lidí a nabádání k jejímu vyhlazení mu hrozí až tři roky vězení, uvedla dnes mluvčí příbramské policie Monika Schindlová.

Muž podle ní od konce roku 2014 do začátku letošního roku napsal téměř padesát příspěvků. Sdílel a komentoval cizí příspěvky či články a také nahrával a šířil obrazový materiál. Podle Schindlové používal zakázanou symboliku a vulgarismy, slovně napadal určitou skupinu lidí, nabádal k jejímu vyhlazení nebo alespoň k fyzickému násilí vůči ní a vypisoval se z nesnášenlivosti k některým lidem, které nazýval parazity.

„Kriminalisté ho obvinili ze čtyř trestných činů, konkrétně z pokračujícího přečinu hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny, podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod, dále projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačování práv a svobod člověka a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia,“ shrnula Schindlová.

Muž se podle policie k činu doznal a uvedl, že jsou jeho komentáře důsledkem frustrace a zklamání ze života. Zpětně prý své chování hodnotil jako naprostou hloupost a chybu.

Podobný případ v minulosti řešila policie na Benešovsku. Stíhala muže, který na sociální síti zveřejnil záběry své dcery, jak tluče baseballovou pálkou do polštáře a má si při tom představovat Roma nebo muslima. Soud za to muži uložil podmínku.

PRÁVNÍK MLÍČKO Z PROMOPRO ŽÁDÁ ZA STÍHÁNÍ 4,7 MILIONU

Firma Promopro získala v roce 2008 od úřadu vlády bez výběrového řízení zakázku na zajištění audiovizuální techniky na konferencích v době českého předsednictví EU

Právník David Mlíčko požaduje od státu odškodné v celkové výši 4,7 milionu korun za své nezákonné trestní stíhání v kauze Promopro. Bývalý ředitel odboru veřejných zakázek v sekci pro předsednictví ČR v Radě EU dnes u soudu popsal, že mu obvinění způsobilo problémy pracovní, finanční i osobní. Mimo jiné skončil s prací v advokátní kanceláři a na svou obhajobu vynaložil veškeré úspory, takže další peníze si musel půjčovat od rodičů.

Firma Promopro získala v roce 2008 od úřadu vlády bez výběrového řízení zakázku na zajištění audiovizuální techniky na konferencích v době českého předsednictví EU. Kvůli údajnému účelovému upřednostnění Promopra čelili stíhání za zneužití pravomoci a porušení povinnosti při správě cizího majetku tři vysoce postavení úředníci – vedle Mlíčka také šéfka předsednické sekce Jana Hendrichová a diplomat Radomír Karlík, ředitel odboru logistiky.

„Po vypuknutí té kauzy v médiích jsem nezažil den, kdy bych si neříkal: ‚Co jsem tenkrát dělal? Nemohl jsem to udělat jinak? Udělal jsem to dobře?‘ Nemohl jsem vypnout, ráno jsem se s tou myšlenkou probudil, večer jsem s ní usínal,“ uvedl Mlíčko u Obvodního soudu pro Prahu 2.

V žalobě směřující vůči ministerstvu spravedlnosti Mlíčko napsal, že trestní kauza ho uvrhla do značného osamění. Dnes k tomu doplnil, že přestal mít chuť stýkat se s lidmi. „Pořád po mně někdo chtěl nějaká vysvětlení. Ptali se: ‚Ten Vondra v tom jel? Kdo v tom jel?‘ Já jsem to prostě nemohl snášet,“ podotkl. Tehdejší místopředseda vlády pro předsednictví Alexandr Vondra obviněn nebyl, v kauze měl postavení svědka a úředníků se u trestního soudu zastal.

Stíhání začalo v roce 2012, pravomocný odsuzující verdikt padl loni v lednu. Mlíčka zastihlo sdělení o obvinění v Bruselu, kde jeho žena pracovala a on byl na rodičovské dovolené se starším dítětem. Po návratu do Prahy nastoupil do advokátní kanceláře, kde působil už dříve. V souvislosti s kauzou tam však musel skončit a poté sehnal práci jako řadový právník České televize, odkud odešel před rokem.

Právní zástupce Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových sdělil, že ministerstvo spravedlnosti přiznalo Mlíčkovi odškodné ve výši 60.000 korun. Ohledně této částky vzal Mlíčko žalobu zpět, na zbytku nároku trvá. Mužův právník dnes neúspěšně usiloval o to, aby soudní jednání nesměli sledovat novináři – mimo jiné proto, že média prý proti jeho klientovi vedla štvavou kampaň.

Trestní soudy označily obviněné úředníky za „obětní beránky“. Poukázaly na to, že zajištění předsednictví ČR v Radě EU bylo mimořádně organizačně náročné a že úředníci po zvážení všech aspektů věřili, že Promopro je jediným subjektem schopným splnit danou veřejnou zakázku. Následně se snažili kontrolovat veškeré platby, a jejich postup tak nebyl ani lehkomyslný, ani nedbalý, natož pak úmyslně nedostatečný.

Odškodné od státu za způsobenou nemajetkovou újmu požadují i Hendrichová a Karlík. Hendrichová vznesla skromnější požadavek než její někdejší podřízení: domáhá se celkem 950.000 korun, ministerstvo a soud jí zatím přiznaly 570.000. Z justiční databáze Infosoud vyplývá, že Karlík chce celkem 6,4 milionu, přičemž jeho žaloba teprve čeká na projednání.

Zatímco úředníky soudy osvobodily, devět spoluobžalovaných podnikatelů poslaly do vězení. Nejpřísnější, devítileté tresty dostali za předkládání smyšlených faktur bývalý šéf Promopra Jaroslav Veselý a jednatel hlavní subdodavatelské firmy NWDC Vlastimil Maxa. Stát v pozici poškozeného vyčíslil způsobenou škodu na 938 milionů korun.

SOUD EU ZAÚTOČIL NA KURDY Z NĚMECKA, ŠVÝCARSKA, FRANCIE

Na Evropský soud pro lidská práva (ESLP) zaútočilo v úterý po poledni tisíc Kurdů. Část z nich pronikla na půdu soudu. Podle informace České justice soudci nemohli několik hodin vyjít z budovy ven. Policie zatkla desítku lidí a demonstranty pomocí slzného plynu a obušků od budovy soudu vytlačila. Obviněni byli z ozbrojeného shromáždění.
O dění ve Štrasburku informuje francouzský tisk. Kurdové mají ve Štrasburku jednu ze svých centrál a čas od času pořádají demonstrace před Radou Evropy. V předešlé demonstraci obsadilo místo před Radou Evropy dvacet tisíc lidí v tichém a poklidném protestu, poznamenává místní tisk, podle kterého se úterní akce nečekaně zvrhla.

Také úterního protestu s cílem upozornit na podmínky v Turecku doživotně uvězněného vůdce Kurdské strany pracujících PKK Abdullaha Öcalana se zúčastnily tisíce lidí. Žádali, aby Výbor pro předcházení mučení Rady Evropy věznění Öcalana přezkoumal. Turecko je členem Rady Evropy a Výbor v dané věci jednal už v roce 2016.
Kurdové se sjeli z Německa, Švýcarska a Francie

Jak vyplývá z reportáží z místa úterních událostí, kolem poledne se před budovou Evropského soudu pro lidská práva shromáždila tisícovka lidí. Podle výpovědí v tisku byli kurdští demonstranti přiváženi do Štrasburku autobusy z Německa, Švýcarska a ze severní Francie, v drtivé většině šlo o lidi ve věku mezi třiceti a čtyřiceti lety.

Když se dav rozešel k Evropskému soudu pro lidská práva, policie použila slzný plyn a demonstranty začala pomocí obušků vytlačovat. „Zápach a dým jsou naprosto nesnesitelné,“ napsal z místa před Evropským soudem pro lidská práva redaktor francouzské agentury ACB. Současně lidé vylezli s megafonem na autobusovou zastávku. Dav začal skandovat „Erdogan je terorista“.

Následně se asi padesát osob pokusilo překonat zátarasy a proniknout přímo k soudu, což se nejméně deseti z nich podařilo, popisuje situaci francouzský tisk. Tito lidé byli zatčeni, zatčena byla rovněž jedna osoba házející kamení na policii. Celkem bylo zadrženo třináct mužů a jedna žena, umístěni byli do vazby ve Štrasburku. Obviněni byli z trestného činu účasti na ozbrojeném shromáždění, jedna osoba byl obviněna z násilí proti veřejné osobě, uvádí média.

Podle informací z místního tisku se situace uklidnila po druhé hodině odpoledne, kolem páté na místě zůstávala už jen stovka protestujících. Podle informace České justice byli soudci Evropského soudu pro lidská práva několik hodin zavřeni v budově soudu a nesměli vyjít ven, ceskajustice.cz

V KAUZE EXDETEKTIVA VOKÁLA VYSLECHLI SVĚDKY

Obvodní soud pro Prahu 5 pokračoval v projednávání případu bývalého detektiva Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Luďka Vokála, který čelí obžalobě ze zneužití pravomoci v souvislosti s vyzrazením razie v kauze Vidkun. Vyslechl Vokálovy tehdejší kolegy, mimo jiné bývalého ředitele útvaru Roberta Šlachtu. Před soudem mluvili i manželé Albin a Lucie Arifovičovi, při jejich výpovědi však soudkyně vyloučila veřejnost. Hlavní líčení bude pokračovat v prosinci.

Vokál podle obžaloby prozradil podnikateli Arifovičovi, s nímž udržoval přátelské kontakty, že policie bude v kauze Vidkun zasahovat. Informaci mu podle státního zástupce zaslal brzy ráno přes aplikaci Viber, později mu přes manželku vzkázal, o koho se policie v kauze zajímá, údajně zmínil tehdejšího hejtmana Olomouckého kraje Jiřího Rozbořila a někdejšího ministra vnitra Ivana Langera.

Šlachta soudu popsal, jak se razie v kauze Vidkun uskutečnila. Vedoucí odborů podle něj věděli o rozpracovaných kauzách, neměli ale informace o konkrétních skutečnostech a lidech.

U soudu vypovídal i Vokálův tehdejší nadřízený, vedoucí odboru násilí ÚOOZ Luboš Fiala. Vokál ho v některých případech na poradách zastupoval. Fiala se na vyšetřování kauzy Vidkun podílel. Řekl, že policisté informace o raziích nesdělovali ani svým vedoucím. S Vokálem v den razie nemluvil, řekl Fiala. „Určitě mi nevolal, pokud mluvil s někým jiným, to já nevím,“ dodal.

Soud vyslechl také Arifovičovy, kteří k minulému jednání nepřišli. Soudkyně na jejich výpověď vyloučila veřejnost. „Byla obava, že by vzhledem k medializaci nevypovídali pravdu s ohledem na své soukromí, mohlo by to narušit průběh hlavního líčení a proti panu Arifovičovi je vedeno další trestní stíhání,“ řekla soudkyně.

Za vynesení informací o trestním řízení hrozí Vokálovi až pět let vězení nebo zákaz činnosti. Bývalý detektiv vinu odmítá. Na minulém jednání vypovídal bez účasti veřejnosti, jeho manželka tehdy řekla, že se informace o razii dozvěděla z médií. /r/