iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Prezident USA Trump vyhodil ministra spravedlnosti

Americký ministr spravedlnosti Jeff Sessions ve středu na výzvu prezidenta Donalda Trumpa odstoupil z funkce. Podle agentury Reuters zaslal do Bílého domu rezignační dopis a prezident mu za vykonanou práci poděkoval. Šéf Bílého domu Sessionse víc než rok opakovaně kritizoval, zejména za jeho pasivní roli ve vyšetřování údajného vlivu Ruska na americké prezidentské volby v roce 2016.

Demokraté se obávají, že krok může ohrozit vyšetřování kauzy ruského vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Vůdce demokratické menšiny v Senátu Schumer varoval Trumpa, že ohrozí-li Muellerovo vyšetřování ruského vlivu na volby, vyvolá to ústavní krizi.

Sessions patřil k prvním americkým politikům, kteří v roce 2016 podpořili Trumpovu kandidaturu na prezidentský úřad. Když ale zvláštní vyšetřovatel FBI Robert Mueller loni v květnu zahájil vyšetřování ruského vlivu na volby, Sessions se k Trumpově nelibosti účasti na šetření kauzy vzdal. Odvolal se na střet zájmů pramenící z toho, že sám nevypovídal pravdivě o svých kontaktech s ruskými diplomaty.

Muellerovo dosud neuzavřené vyšetřování tak řídí Sessionsův náměstek Rod Rosenstein. Po Sessionsově odchodu z funkce ale mohou vzniknout pochyby o tom, zda bude vyšetřování, které Trump označuje za hon na čarodějnice, ve stejné formě dál pokračovat. Sám Trump Rosensteina odvolat nemůže, ale může to udělat Sessionsův nástupce, kterého prezident chce v dohledné době jmenovat.

Na možnost ukončení Muellerovy mise bezprostředně po oznámení Sessionsovy rezignace upozornili opoziční demokraté. Načasování jeho odchodu je podle Schumera velmi podezřelé, Sessionsův nástupce se do ruské kauzy nesmí vměšovat.

Mueller během kampaně před úterními kongresovými volbami o postupu vyšetřování zachovával úzkostlivé mlčení, aby kampaň neovlivnil. Podle amerického tisku se ale jeho práce chýlí k závěru. Zda budou její výsledky alespoň částečně zveřejněny, se dosud neví.

I kdyby se Trumpovi podařilo Muellerovo pátrání zastavit, kauza podle shodného názoru médií bude jinou formou stejně pokračovat. Ujmout se jí například mohou kongresové výbory, a to tím spíš, že od ledna budou dolní parlamentní komoru ovládat opoziční demokraté.

Nástupce Sessionse ve funkci ministra spravedlnosti a generálního prokurátora oznámí Trump později. Dočasně má funkci vykonávat personální šéf ministerstva Matthew Whitaker. Jmenování budoucího ministra musí potvrdit Senát, v němž i po úterních volbách mají většinu republikáni.

Právní mozek světové třídy, tvrdil Trump

Ministrem spravedlnosti, který je současně generálním prokurátorem, byl Sessions od loňského února. Do té doby působil 20 let jako senátor za Alabamu a byl také alabamským ministrem spravedlnosti.

Ovlivnilo Rusko americké prezidentské volby?

Skandál kolem údajného vměšování Ruska a do amerických prezidentských voleb v roce 2016, v nichž republikán Trump zvítězil nad demokratickou kandidátkou Hillary Clintonovou, vypukl v říjnu 2016, kdy administrativa prezidenta Baracka Obamy veřejně obvinila Rusko z hackerských útoků na servery Demokratické strany a z pokusů ovlivnit prezidentské volby.

Kauzu rozplétají Kongres, FBI i zvláštní vyšetřovatel a senátní výbor pro tajné služby v květnu potvrdil závěry amerických zpravodajských služeb, že se Moskva šířením dezinformací a hackerskými útoky snažila v roce 2016 ovlivnit prezidentskou kampaň ve prospěch Trumpa.

V kauze je řada obviněných včetně bývalých volebních spolupracovníků Trumpa a vyvolala také diplomatickou roztržku mezi USA a Ruskem. USA kvůli tomu například vypověděly na konci roku 2016 35 ruských diplomatů spolu s jejich rodinami a uzavřely dvě ruská pracoviště ve Spojených státech.

Po svém nástupu do funkce ministra vyhlásil za své priority skoncování s ilegální migrací a boj s rostoucí kriminalitou. Server Politico ho před nástupem do funkce ministra spravedlnosti USA označil za ikonu republikánského konzervativního hnutí Tea Party.

S Trumpem, kterého v primárkách výrazně podporoval, sdílel názor na stavbu zdi na hranicích s Mexikem, aby se zabránilo migrantům v živelném vstupu do USA. Trump jej při ohlášení svého výběru označil za „právní mozek světové třídy“, který obdivují právní odborníci.

Trump ale začal záhy Sessionse kritizovat. Loni v červenci prohlásil, že lituje, že si ho vybral jako ministra spravedlnosti. V rozhovoru s listem The New York Times (NYT) prohlásil, že kdyby věděl, že se Sessions vzdá formálního dohledu nad vyšetřováním kauzy údajného vměšování Ruska do prezidentských voleb, vybral by si na tento vládní post někoho jiného.

Snaha zastavit vyšetřování

V březnu 2017 se objevily informace, že Sessions během prezidentské kampaně dvakrát jednal s ruským velvyslancem v USA. V prvním případě se s ruským ambasadorem sešel jako tehdejší člen senátního výboru pro ozbrojené složky, podruhé to bylo v rámci setkání amerických politiků se skupinou velvyslanců. Tehdy ho ještě Trump podpořil.

A byl to také Sessions, kdo Trumpovi doporučil, aby odvolal šéfa Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Jamese Comeyho. Prezident tak učinil údajně kvůli ztrátě důvěry a kvůli chybám při vyšetřování skandálu kolem služební elektronické pošty Hillary Clintonové, soupeřky Trumpa ve volbách.

Podle názoru většiny médií byl skutečným důvodem prezidentův odpor k vyšetřování údajných zásahů Ruska do prezidentských voleb, které měly Trumpa zvýhodnit. Letos v srpnu Trump na Twitteru vyzval Sessionse, aby bezodkladně zastavil pátrání po ruském vlivu na americké prezidentské volby vedené Muellerem. Bílý dům ale později vysvětloval, že prezidentova výzva nepředstavovala příkaz.

DIE ZEIT: SEEHOFER CHCE SKONČIT V ČELE CSU

Předseda bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Horst Seehofer odejde podle magazínu Die Zeit z čela strany. Ministrem vnitra chce však zůstat. Seehofer byl kvůli špatným volebním výsledkům CSU pod narůstajícím tlakem.
Informace týdeníku, který se odvolává na Seehoferovy blízké politiky, zatím oficiálně nikdo nepotvrdil. Podle svého mluvčího se devětašedesátiletý politik ještě nerozhodl.

Pokud se informace týdeníku nakonec potvrdí, učiní Seehofer prakticky stejný krok jako o pět let mladší Angela Merkelová, která končí jako šéfka sesterské Křesťanskodemokratické unie (CDU), ale zůstává kancléřkou. Sám Seehofer k jejímu odchodu řekl, že je mu to líto.

Také důvody obou politiků jsou velmi podobné. Konzervativní unie CDU/CSU loni propadla ve spolkových volbách, když se ziskem 32,9 procenta hlasů dosáhla nejhoršího výsledku od roku 1949.

Seehofer se musel kvůli tomu letos na jaře vzdát funkce bavorského premiéra. Ještě více dlouhodobému kritikovi migrační politiky německé kancléřky přitížil výsledek CSU v Bavorsku, tedy jediné ze šestnácti spolkových zemí, kde tato strana působí.

Dlouhodobě nejsilnější bavorská strana tam v polovině října obdržela 37,2 procenta hlasů, což je nejméně za téměř sedmdesát let. Ze stavu CSU přitom právě Seehofera vinily dvě třetiny Bavorů.

Proto se o odchodu muže, který letos výrazně přispěl i k dvojici krizí ve velké koalici CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD), v posledních týdnech mluvilo stále častěji. On sám se k možným personálním změnám ve straně chtěl vyjádřit začátkem příštího týdne.

Podle Die Zeit mu rozhodování ulehčila i Merkelová. Za žádnou cenu totiž nechtěl skončit před ní a zároveň krok šéfky CDU, která stranu vedla 18 let, ukázal, jak podobné rozhodnutí může stranu oživit, čímž se znovu vystupňoval tlak na něj samotného.

V SR NENÍ SHODNÝ NÁZOR NA MIGRAČNÍ PAKT

Tříčlenná slovenská vládní koalice není jednotná v názoru na podporu globálního paktu OSN o migraci. Zatímco ministr zahraničí Miroslav Lajčák (za nejsilnější vládní stranu Směr-sociální demokracie) úmluvu obhajoval, proti jejímu přijetí se postavila menší vládní Slovenská národní strana (SNS).

Výhrady vůči migračnímu paktu má mimo jiné Česká republika, dokument již odmítly USA, Rakousko či Maďarsko. Bouří se i část vládních křesťanských demokratů v Německu.

Česko nepřistoupí ke globálnímu paktu o migraci, Babiš se neobává izolace

„Tento dokument obsahuje více než 100 závazků. Pokud se nějaká země zaváže akceptovat tento dokument, tyto závazky by měla plnit, ačkoliv nyní nejsou právně vymahatelné. Z našeho pohledu je proto rozporuplný,“ řekl dnes novinářům místopředseda SNS Jaroslav Paška. Tvrdil, že možnost přesídlení migrantů by se mohla stát lidským právem například z důvodu změn klimatu, dále kvůli chudobě či hladomoru.

Podle Pašky úmluva stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací, což dříve tvrdil i český premiér Andrej Babiš. Česká vláda by příští týden měla projednat materiál o nepřistoupení k migračnímu paktu OSN.

SNS navrhla, aby o dokumenty jednal slovenský parlament a usnesením ho odmítl. Iniciativu SNS již odmítla vládní strana Most-Híd, podle které migrační pakt neohrožuje suverenitu Slovenska.

Maďarsko couvá od paktu o migraci, Češi jej vnímají jako nezávaznou dohodu

Šéf slovenské diplomacie Lajčák minulý týden po schůzce se svým českým kolegou Tomášem Petříčkem úmluvu OSN obhajoval. Uvedl, že migrační pakt není závazný a že státům nesahá na kompetence.

Podobu paktu letos v červenci odsouhlasilo přes 190 států OSN s výjimkou USA. Odchod z jednání později ohlásilo i Maďarsko a Rakousko. Nezávazná dohoda bude oficiálně přijata na ministerské schůzce letos v prosinci. Dokument se zabývá otázkami ochrany migrantů, jejich integrace v nových zemích nebo umožnění návratu domů.

U PAŘÍŽE SÍLÍ RADIKÁLNÍ ISLÁM

Na přistěhovaleckém milionovém francouzském předměstí Seine-Saint-Denis sílí radikální islám, který se příčí i některým muslimům. Upozorňuje na to nová kniha Inšalláh (Bude-li Bůh chtít) od novinářů deníku Le Monde. Nakolik jde o trend v celé Francii, nechávají autoři otevřenou otázkou.

Třistastránkovou knihu Inch’Allah: l’islamisation à visage découvert (Inšalláh: islamizace s odkrytou tváří) vydalo v říjnu prestižní pařížské nakladatelství Fayard. Autory jsou uznávaní novináři Gérard Davet a Fabrice Lhomme, kteří na díle spolupracovali s pěti studenty žurnalistiky.

Kniha popisuje radikalizaci v severním pařížském předměstí Seine-Saint-Denis, kde žije přibližně 1,6 milionu lidí. Odhaduje se, že zhruba polovina z nich jsou muslimové. Předměstí platí za tu část aglomerace, kde je největší koncentrace imigrantů. Podle některých je i místem s nejvyšším podílem imigrantů a muslimů v celé Francii.
Zároveň jde o nejchudší departement země s nadprůměrnou nezaměstnaností. Také proto není tato oblast reprezentativní pro celou Francii, upozornil německý list Die Welt.

Nečisté stoly

„Stát se stáhl, republika abdikovala,“ řekl Lhomme o Seine-Saint-Denis. S Davetem viděl na předměstí zcela zahalené muslimky a přibývající soukromé školy pro děti islámského vyznání, v nichž například chybí hudební výchova.

Zaměstnanci se běžně i v pracovní době modlí a využívají k tomu různé prostory včetně toalet a úklidových komor, zatímco zaměstnavatelé tápou, jak se k této zvláštnosti postavit.

Časté jsou podle knihy konflikty v bazénech, učebnách, jídelnách i nemocnicích. Za zachování republikánských pravidel bojují ale mnohdy i někteří muslimové, kterým vadí přísné pojetí islámu.

Ředitelka jedné ze škol čelí snahám, aby se v jídelně rozdělily stoly na „čisté“ a „nečisté“ - podle toho, zda se u nich konzumuje vepřové či nikoliv. V jedné z nemocnic řešili případ, kdy manžel bránil v podání injekce své ženě, protože nechtěl, aby doktor viděl její odhalenou ruku.

Die Welt upozorňuje, že jde o známé projevy radikalizace, které jsou zdokumentovány i v jiných pracech. Váhu zjištěním ale dodává pověst autorů, které list označil za novinářské hvězdy.

Davet a Lhomme tvrdí, že paralelní společnosti s nezápadními hodnotami jsou ve Francii stále ještě okrajovým jevem. Jeho rozsah ale podle nich narůstá a je proto znepokojivý. Reakce na knihu se různí. Někteří ji považují za islamofobní a nebezpečnou. Jiní se holedbají, že o problému věděli už dávno.

Od korupce k islamizaci

Naznačovat, že se Davet a Lhomme „probudili“ pozdě, ale není úplně fér. Novináři, kteří dlouhodobě pracují ve dvojici, se prostě dříve věnovali jiným důležitým tématům jako například korupci.

V minulých letech vynesli na světlo řadu afér a přispěli tak k pádu některých politiků. Jejich starší kniha Sarko mě zabil (Sarko m’a tué) zveřejnila svědectví soudkyně, které byl odebrán případ miliardářky Liliane Bettencourtové. Tu vyšetřovali pro podezření z nelegálního financování prezidentské kampaně bývalé hlavy státu Nicolase Sarkozyho.
V roce 2016 vyvolalo novinářské duo bouři knihou To by prezident neměl říkat (Un président ne devrait pas dire ça…). Obsahuje nezvykle otevřené výroky bývalého prezidenta Françoise Hollanda. Ten mimo jiné řekl, že Francie má problém s islámem, o čemž prý nikdo nepochybuje.

NÁVRAT VŮDCE HITLERA NEVADÍ ČTVRTINĚ NĚMCŮ

Více než čtvrtina Němců by si otevřeně přála, nebo alespoň přímo neodmítá možnost, aby země měla autoritářského vůdce. Roste také nevraživost vůči migrantům. O tom, že by se muslimům mělo zakázat, aby se stěhovali do Německa, je přesvědčeno 44 procent Němců. Že mají Romové přirozené sklony ke kriminalitě, věří 60 procent dotázaných.

Příslušnou studii, které se během letošního května a června zúčastnilo více než 2400 lidí, představila ve středu v Berlíně Lipská univerzita. Ukazuje se v ní, že vůdce by chtělo 11 procent Němců a dalších 16,6 procenta vidí argumenty pro i proti. V zemích bývalého východního Německa je podpora pro vládu vůdce vyšší - 13,9 procenta - než v zemích bývalého západního Německa - 10,3 procenta.

Podobná tendence je vidět i u dalších otázek. Zatímco na východě má 13,1 procenta lidí za to, že za určitých okolností je diktatura lepší státní formou, na západě jich je jen 6,5 procenta, a v celé zemi pak 7,9 procenta. Dalších 18,6 procenta Němců pro tuto možnost vidí alespoň nějaké argumenty.

Větší tendence k podpoře autoritářství vykazují méně vzdělaní lidé, muži a obyvatelé východu Německa. Jde také o lidi, kteří se sice mají ekonomicky dobře, ale očekávají, že se jejich situace zhorší.
„Němci jsou nadřazeni jiným národům“, věří 11 procent

Přes 11 procent Němců je přesvědčeno o tom, že jsou od přírody nadřazeni ostatním národům, dalších 20,5 procenta jich nemá jasný názor pro, nebo proti. To, že historici zveličují zločiny nacismu, si myslí 8,1 procenta dotázaných, dalších 19,5 procenta to považuje za zčásti pravdivé.

Studie zkoumala také nálady Němců vůči přistěhovalcům, Židům nebo Romům. Více než třetina z nich je hluboce přesvědčena o tom, že přistěhovalci míří do Německa jen za účelem ždímání štědrého sociálního státu.

Podle webu rozhlasové stanice Deutsche Welle nevole Němců vůči cizincům nezadržitelně roste. Počet lidí, kteří jsou pro zákaz pobytu pro muslimské přistěhovalce stoupl z 36,5 procenta před čtyřmi lety na více než 44 procent. Zatímco před dvěma lety souhlasilo 50 procent dotázaných s tvrzením, že se kvůli mnoha muslimům cítí někdy jako cizinci ve vlastní zemi, letos už jich bylo 55,8 procenta.

Negativní názor na Romy se rovněž rozšířil z 55 na téměř 60 procent. S tvrzením, že Romové tíhnou ke kriminalitě, souhlasí 60,4 procenta lidí (2016 - 58,5 procenta). Pro to, aby jim bylo zakázáno pobývat v centru měst, je 49,2 procent Němců (2016 - 49,6 procenta).

Pokud jde o vztah Němců k židům, ukázalo se, že vůči nim oproti roku 2016 o něco klesla četnost negativních postojů. S tím, že „k nám židé tak docela nepatří“ souhlasilo 9,1 procenta dotázaných zcela a dalších 20,1 procenta zčásti. Více než každý desátý (10,1 procenta) zase vyjádřil přesvědčení, že židé mají ještě dnes příliš velký vliv. Dalších 20,7 procenta vidí argumenty pro i proti tomuto tvrzení. V roce 2016 jich bylo 10,9, respektive 21,1 procenta.

ČÍNA ZDVOJNÁSOBILA MILIRDY NA TÁBORY MUSLIMŮ

Čína loni masivně zvýšila výdaje v západní v provincii Sin-ťiang, kde údajně drží v převýchovných táborech více než milion muslimských Ujgurů. Analýza vládních výdajů odhalila, že útrata putovala na výstavbu takzvaných bezpečnostních zařízení a vyšplhala se téměř na 70 miliard korun.

Podle analýzy americké nadace Jamestown Foundation vzrostly čínské výdaje na výstavbu vězeňských táborů v Sin-ťiangu mezi lety 2016 a 2017 o 213 procent. Ačkoli Čína podle serveru BBC tvrdí, že jde o vzdělávací střediska, autor výzkumu a antropolog Adrian Zenz z Evropské školy kultury a teologie říká, že se čínské výdaje na odborné vzdělávání ve skutečnosti snížily o sedm procent.

Investice do „bezpečnostní“ výstavby v regionu se naopak vyšplhaly na dvacet miliard juanů (téměř 67 miliard korun). Přestože se Čína ohnání tím, že v centrech „odborné přípravy“ vyučuje pracovní dovednosti a čínskou historii a že se snaží právní výchovou omezit náboženský extremismus, podle OSN jde o drastičtější převýchovu muslimského obyvatelstva.

„Rozpočet Sin-ťiangu nereflektuje zvýšené výdaje na odborné vzdělávání, přestože region pokročil ve výstavbě táborů. Neodráží ani zvýšený počet kriminálních případů předaných soudům a prokurátorům,“ vysvětluje Zenz.

Podle něj jednotlivé položky v rozpočtu dokazují, že peníze putovaly na výstavbu a provoz „vysoce zabezpečených politických reedukačních táborů“ navržených k uvěznění statisíců Ujgurů, a to bez řádného soudního procesu.
Ačkoli provincie Sin-ťiang prezentovala edukační centra ve své kampani jako skvělou pracovní příležitost pro místní obyvatele, podle analýzy se zaměstnanost v regionu nijak nezměnila. A to ani podle oficiálně dostupných vládních údajů. Podle Zenze je tedy pravděpodobné, že zařízení nejsou spravována ani placena systémem odborného vzdělávání.

Čína zakročí proti halál výrobkům. Podle úřadů jsou projevem extremismu

Bývalý muslimští vězni popsali, že v internačních táborech museli zpívat komunistické písně či recitovat čínské zákony. Za jakékoli pochybení následovalo kruté bití. Jeden z mužů byl podle svých slov zadržen v roce 2015 kvůli tomu, že policie objevila v jeho telefonu snímek ženy se zahaleným obličejem.

Nejvyšší úředník regionu nicméně podle BBC trvá na tom, že „program odborného vzdělávání a výcviku“ pomáhá lidem „zamyslet se nad svými chybami a jasně vidět podstatu a nebezpečí terorismu a náboženského extremismu“.

Západ Čínu kritizuje, přidalo se i Česko

Problematikou se v úterý zabývala Rada OSN, která v Ženevě projednala zprávu o stavu lidských práv v Číně. Zástupci některých členských států OSN konstatovali, že situace v Číně se za pět let od poslední zprávy zhoršila.

Západní země včetně Kanady, Francie či Německa kritizovaly Peking právě kvůli zacházení s muslimy v Sin-ťiangu. Také Česko doporučilo Pekingu zajistit svobodu náboženství a ukončit zadržování a převýchovu příslušníků etnických a náboženských menšin.

Čína zahraniční kritiku odmítla. Podle ní se obvinění z věznění Ujgurů nezakládá na faktech. „Nepřijímáme politicky motivovaná obvinění několika zemí, která jsou naprosto zaujatá,“ řekl v Ženevě náměstek čínského ministra zahraničí Le Jü-čcheng. Před švýcarským sídlem OSN v úterý během zasedání demonstrovala asi tisícovka Tibeťanů, Ujgurů a jejich podporovatelů.

V USA SOUD S PREKEM GUZMÁMEM

Ve stínu voleb do Kongresu začíná v New Yorku jeden z nejsledovanějších soudních procesů posledních let. Nechvalně proslulému vůdci mexického drogového kartelu Sinaloa Joaquínu Guzmánovi u něj hrozí doživotní vězení. Proces s mužem, který z žaláře už dvakrát utekl, provázejí nebývalá bezpečnostní opatření.

Z budovy federálního soudu v Brooklyn Heights se stala nedobytná pevnost. V okolí jsou policejní dodávky, vchod střeží těžce ozbrojené hlídky a kolem pravidelně procházejí policisté se psy, kteří jsou cvičení na hledání bomb.

To vše kvůli procesu s nevysokým, ale o to nebezpečnějším Mexičanem Joaquínem „Prckem“ Guzmánem. Jeho útěky z mexického vězení jsou už dnes legendární. Jeden z nejslavnějších narkobaronů navíc i za mřížemi dokázal svůj kartel Sinaloa nadále řídit. To však už od doby, co jej převezli do Spojených států, nemůže. Ve věznici v Dolním Manhattanu je v naprosté izolaci a v cele s nejvyšší ostrahou.

Američané nehodlají připustit ani jeho další útěk. Manévry, které se kolem procesu rozpoutaly, tak připomínají hollywoodský film. Pokaždé, když Guzmána převážejí k soudu a zpět, policie uzavře slavný a nanejvýš exponovaný Brooklynský most. Ten spojuje stejnojmennou část města s Manhattanem. Miliony řidičů, kteří po něm denně projedou, si tak dvakrát týdně musí najít objízdnou trasu.

Vzhledem k tomu, že zatím šlo jen o předběžná slyšení a samotný proces bude trvat dva až čtyři měsíce, soud podle serveru USA Today zvažuje i alternativní řešení. Třeba dočasné přestěhování nejhlídanějšího vězně z Manhattanu do Brooklynu. To ovšem úřady z bezpečnostních důvodů nepotvrdily.

Jedenašedesátiletý Joaquín Archivaldo Guzmán Loera, který kdysi začínal prodejem pomerančů, čelí sedmnácti obviněním včetně pašování drog, plánování vražd svých rivalů či praní špinavých peněz. Kartel Sinaloa podle vyšetřovatelů za čtvrt století „Prckova“ vedení dovezl do Spojených států přes 200 tun kokainu. A kromě toho i marihuanu, heroin a další drogy.

První stání by se v New Yorku mělo uskutečnit 13. listopadu a El Chapovi hrozí doživotí. Kromě soudce Briana Cogana se bude na výsledném verdiktu podílet i dvanáctičlenná porota. Výběr porotců začal v pondělí a i ten provázejí nevídaná opatření.

Na identitu všech kandidátů je uvaleno embargo, a až soud začne, každého člena poroty bude ke každému státní doprovázet eskorta. V utajení jsou také jména svědků, kterých je údajně až čtyřicet, a do soudní síně bude moci jen pět prověřených novinářů.

Nalézt dvanáct lidí, kteří jsou ochotní a zároveň vhodní rozsoudit jednoho z největších zločinců 21. století, byl navíc podle amerického deníku The New York Times extrémně obtížný úkol. Jako obvykle musí potenciální porotci vypovědět, co o případu a obviněném vědí a zda jsou schopní rozhodovat nestranně. Tentokrát museli podle stanice ABC vyplnit dotazník o osmačtyřiceti stranách.

Ze šestačtyřiceti kandidátů musel soudce právě z důvodu nestrannosti vyřadit sedmnáct lidí. Jedním z nich byl i muž, který v Guzmánovi nevidí zločince, ale hvězdu a zatoužil po jeho autogramu, uvádí stanice NBC.

Kromě něj byl z výběru pro své vlastní bezpečí vyřazen i muž, který se živí jako imitátor zesnulého zpěváka Michaela Jacksona. Podle soudu by totiž někdo takový byl příliš snadno identifikovatelný.

Strach sedět tváří v tvář vrahovi, který má na svědomí smrt nejméně třiceti lidí, projevila údajně jen jedna potenciální porotkyně. „Četla jsem, že jeho rodina po porotcích a jejich rodinách půjde. To mě děsí nejvíc,“ popsala, zatímco její kolega přiznal, že se mu pod jménem El Chapo spíš než vůdce mexické narkomafie vybaví druh sendviče. „Nevím, proč mu tak říkají, ale je výtečný,“ poznamenal.

Jak Guzmán aka Prcek globalizoval a inovoval největší narkomafii světa

Obava, že by si pro Guzmána jeho někdejší kumpáni chtěli přijít přímo k soudu, je však podle novináře a autora knihy o Guzmánovi Douglase Centuryho už příliš velký „Hollywood“.

Kartel už „Prcka“ odepsal a vedení svěřil jeho dvěma synům. „Chapo, který je poslední rok ve Spojených státech a 23 hodin denně je pod zámkem, nemá moc vydávat rozkazy, dostat se z vězení nebo tam někoho uplatit. Nedokáže se dostat ke svědkům tak, jak to dělal v Mexiku,“ míní Century. /r/