iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Pranice o koryto šéfa Senátu, nepřejí úspěšnému Kuberovi

Měsíc po prvním kole senátních voleb stále není jasné, kdo bude vést Senát. Situace v horní komoře je patová, protože dva nejsilnější kluby - ODS a Starostové a nezávislí - mají 18 členů a ani jeden z nich nechce ustoupit, že vést Senát má jeho zástupce. ODS trvá na Jaroslavu Kuberovi a Starostové na Janu Horníkovi. To si přišli říci i na úterní jednání.

Kromě toho na svou šanci čekají ještě lidovci, jejichž patnáctičlenný klub nabízí do čela horní komory parlamentu Václava Hampla. Ve středu ráno převezmou osvědčení o zvolení senátory prezidentský kandidát Jiří Drahoš, který se přidal ke klubu Starostů a nezávislých, a Jiří Čunek z KDU-ČSL. Oni jediní byli zvoleni v prvním kole. Ještě před tím se ráno setkají zástupci ODS, klubu Starostů a KDU-ČSL, aby se pokusili najít kompromis, jinak na ustavující schůzi Senátu 14. listopadu rozhodne bojové hlasování s nevypočitatelným výsledkem.

Rozložení sil v Senátu: ODS 18 členů klubu, STAN 18, KDU-ČSL 15, ČSSD 13, Klub pro liberální demokracii 6, ANO 6, Nezařazení 5.

Klíčové mohou být hlasy několika do žádného klubu nezařazených senátorů - třeba Pavla Fischera či Jitky Chalánkové, jejíž zvolení do Senátu za Prostějovsko teprve v úterý potvrdil soud.

Senátor za ODS Jan Oberfalzer v úterý po jednání klubu občanských demokratů potvrdil, že ODS se svého kandidáta Kubery do křesla šéfa Senátu nevzdá. „Z jednání teprve vyplyne, jestli jsme schopni se domluvit na jednotné podpoře, nebo bude-li každý klub postupovat sám,“ řekl Oberfalzer, než zástupci ODS zamířili za Starosty a nezávislými. „Já to považuji za naprosto nepravděpodobné,“ odvětil Oberfalzer na otázku, zda nakonec v křesle předsedy nezůstane Milana Štěch z ČSSD.

Kuberu podpoří ANO, Horník mu vytkl mlčení k „velrybářům“

„Je to čtyřikrát zvolený senátor, nevím kolikrát byl primátorem, je to jeden z nejpopulárnějších politiků z našich řad,“ popsal přednosti kandidáta ODS, dosavadního místopředsedy Senátu. Kuberu je připraven podporovat také klub ANO, ten má ale v Senátu nyní šest zástupců a až složí Miroslav Adámek slib, může jich být sedm.

„Podporuje mě můj klub, hledáme podporu dalších klubů,“ řekl Horník, šéf klubu Starostové a nezávislí. Vymezil se tvrdě proti Kuberovi, který je z Teplic. Horník kritizoval „velrybářské“ praktiky, tedy nakupování členů, s čímž zápolily ODS i ČSSD v Ústeckém kraji. „Jako člen ODS se nikdy proti tomu nevymezil,“ řekl Horník.

Kdyby neprošel on sám, kandidát lidovců Hampl by byl podle něj pro jeho klub přijatelnější než Kubera. „Je to jedno z možných řešení,“ uvedl Horník.

SENÁTOŘI NA ODCHODU PŘIZNÁVAJÍ MAJETEK

Senátorská kariéra letos skončila dobrovolně i nedobrovolně pro devatenáct lidí. Nejzadluženějším končícím senátorem je Libor Michálek, který skončil s hypotékou. Tu splácí i Hassan Mezian, ten si ovšem také nejvíc vydělal. Vyplývá to z majetkových přiznání senátorů, která MF DNES prozkoumala.

Byl to jeden z nevyhrocenějších okamžiků uplynulých senátních voleb. Dva dny před druhým kolem v Praze 2 vyzval někdejší protikorupční aktivista a v té době senátor snažící se o obhajobu funkce Libor Michálek svého protikandidáta Marka Hilšera, aby v jeho prospěch z boje odstoupil.

Michálek totiž podpořil Hilšera v prezidentské volbě a ten mu to měl prý takto vrátit. Jenže to se nestalo a Hilšer Michálka s převahou porazil. Co teď bude bývalý úředník Michálek dělat, není jasné. Na dotazy MF DNES neodpověděl. Zřejmé je tak jen to, že ze Senátu odchází s nesplacenými závazky – hypotéku ve výši 1,37 milionu korun, jak uváděl ke konci minulého roku.

Druhou nejvyšší hypotéku – rovný milion korun – uvedl ve svém přiznání lékař a končící senátor za Litoměřice Hassan Mezian z ČSSD. Ten ovšem oproti Michálkovi vydělal za prvních deset měsíců tohoto roku už 1,74 milionu korun.
Hypotéku ve výši 968 tisíc přiznala i končící dlouholetá senátorka ODS architektka Daniela Filipiová, která ale zase uvádí, že ji živí i překlady nebo projektování. Loni si také pořídila auto za více než milion korun. Jaké, to MF DNES neupřesnila.

Auto – Škodu Fabii – si v loňském roce za necelých 360 tisíc korun koupil i Jaromír Jermář, jehož majetkové přiznání působí v porovnání s ostatními trochu kuriózně. Mimo jiné v něm totiž uvádí, že od Zemědělského družstva Sever Loukovec dostal 3 001 korun.

Vysvětlení toho je ale prosté. „Těch 3 001 korun je za pronájem jednoho hektaru polí, které má Zemědělské družstvo Loukovec pronajaté a hospodaří na něm,“ vylíčil MF DNES Jermář. Cenné papíry nebo akcie drží Zdeněk Berka (ČSSD) a Jiří Šesták (STAN). Hodnotu nicméně nevyčíslili.
Důchod padesát tisíc

Sedm z devatenácti končících senátorů pak ve svých přiznáních zmínilo, že jim už také kromě základního senátorského platu ve výši 75 900 korun náleží důchod. Vůbec nejvyšší má vědkyně a někdejší šéfka Ústavu experimentální medicíny Eva Syková, která za deset měsíců letošního roku dostala 481 418 korun. Měsíčně si tak přišla na zhruba 48 tisíc korun.
Celkem 233 400 korun obdržela končící senátorka a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová (za Zelené). Přes dvě stě tisíc dostali od České správy sociálního zabezpečení také sociální demokrat Jan Látka (214 990 korun) nebo Lubomír Franc (206 tisíc korun).

Končící sociálnědemokratická senátorka Milada Emmerová drží zase prvenství v aktivitě. Vedle Senátu zvládala působit ve výboru pro zdravotnictví a sociální věci Krajského úřadu Plzeňského kraje, ve spolku Soužití 2001, Fakultní nemocnici v Plzni a také na tamní lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Kolik za to dostala peněz, neuveřejnila.
V oznámení o příjmech, kde se přiznávají částky vyšší než sto tisíc korun, Emmerová zaškrtla, že žádné takto vysoké příjmy neměla.

Dvacet milionů na účtě? Nic extra. Politici vykázali příjmy a dluhy

Druhou nejaktivnější byla Eva Syková, která působila v několika vědeckých a výzkumných společnostech. To všechno jí vyneslo necelých 685 tisíc, které si vydělala vedle senátního platu, jak uvedla ve svém majetkovém přiznání.
To musí všichni politici odevzdávat ze zákona. A to jak při zvolení do funkcí, tak průběžně vždy do 30. června následujícího kalendářního roku, a také v momentě, kdy funkce opouštějí. Zveřejňovat musejí politici informace i o nabytých nemovitostech, pořízení cenných papírů, o obdržených darech, další výdělky, ale i kolik si půjčili.

POSLANEC UKRAJINY LOZOVÝ PLATIL FALEŠNÝMI EURO

Česká policie na pražském letišti zadržela ukrajinského poslance Andrije Lozového, když se pokoušel platit falešnými eury, oznámila v úterý kyjevská média. Devětadvacetiletý Ukrajinec, místopředseda opoziční Radikální strany, nakupoval před odletem do Kyjeva. Po osmi hodinách ho údajně pražská policie propustila.

Incident, který se stal v pondělí, potvrdil na své facebookové stránce šéf Radikální strany Oleh Ljaško. S falešnými eury podle něj chtěl Lozovoj na Letišti Václava Havla koupit dárek matce. Peníze údajně vyměnil v kyjevské směnárně pomocník Lozového. Stal se prý obětí podvodníka, který mezitím zmizel a kyjevská policie po něm pátrá.

Lozovoj na Facebooku napsal, že česká policie ho vyvedla z letounu „jako ve filmu“ a přepravila na nejbližší služebnu. Po vysvětlení, které policistům podal, se údajně ukázalo, že se ničeho nedopustil, v kauze je veden jako poškozený.
Lozovoj na Facebooku za propuštění poděkoval ukrajinskému ministru zahraničí Pavlu Klimkinovi a velvyslanci v Praze Jevhenu Perebyjnisovi. Podrobnosti o jejich případné intervenci poslanec neuvádí.

VLÁDĚ MOHOU POMOCI PIRÁTI

Přes odpor kritiků se ministr spravedlnosti Jan Kněžínek pokusí v parlamentu protlačit Istanbulskou úmluvu, která se týká prevence proti domácímu násilí vůči ženám. „Velikonoce nám nikdo nezakáže a žádné koncentrační tábory vznikat nebudou,“ řekl poslancům při posledních interpelacích. Pro smlouvu je i ČSSD i šéf Pirátů Ivan Bartoš. Ve sněmovně tak může projít.

„Osobně jsem zastáncem toho, aby se Česká republika stala smluvní stranou Istanbulské úmluvy, a v budoucnu budou učiněny, předpokládám i ze strany vlády, kroky k tomu, aby se tak stalo,“ uvedl Kněžínek.

Istanbulská úmluva má i podporu vládní ČSSD. „Sociální demokraté jsou dlouhodobě proti jakémukoli násilí nebo možné podpoře latentního násilí na ženách. V minulosti jsme hodně usilovali o zlepšení postavení obětí domácího násilí a v tomto ohledu samozřejmě budeme pokračovat. Některé pochybnosti o Istanbulské úmluvě jsme v kuloárech zaznamenali. Nemáme důvod nevěřit panu ministru spravedlnosti Kněžínkovi, že nic nového Istanbulská úmluva do našeho právního řádu nezavádí a znamená to zejména stop násilí na ženách,“ řekla iDNES.cz místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřina Valachová.

Poslankyně druhé vládní strany ANO Radka Maxová se v úterý stala ambasadorkou petice na podporu Istanbulské úmluvy. „Domácí násilí není soukromou záležitostí,“ řekla. Ratifikace Istanbulské úmluvy je podle ní priorita hnutí ANO a premiér Andrej Babiš je podle ní citlivý na násilí na ženách, dětech i zvířatech. Hlasovat o úmluvě by se podle odhadu Maxové mohlo v lednu či únoru příštího roku.

Na odpolední jednání petičního výboru se vypravili naopak odpůrci smlouvy na veřejné projednání petice proti Istanbulské úmluvě. Mezi její kritiky patří ve Sněmovně lidovci a SPD Tomia Okamury, mimo parlament také někteří církevní hodnostáři.

Bartoš: S podporou úmluvy souhlasím

Na pomoc komunistů, kteří podpořili vznik vlády a to, že získala důvěru Sněmovny, zatím kabinet Andreje Babiše ve věci Istanbulské úmluvy nemůže počítat. „Názor na to není u nás jednotný,“ řekl iDNES.cz komunistický poslanec Leo Luzar, člen petičního výboru.

Ale chybějící hlasy by mohli dodat vládě Piráti. „I když tuto mezinárodní úmluvu již ratifikovalo 33 ze 47 členských státu Rady Evropy, v České republice se proti ratifikaci zvedá překvapivá vlna odporu. Na jednání klubu Pirátů toto téma budeme teprve probírat. V současné chvíli se mu věnujeme například v rámci petičního výboru, kde se právě
vypořádávají petice občanů a na toto téma jsme spolupořádali s Úřadem vlády seminář, který zaštiťoval poslanec Franta Kopřiva. Předpokládám, že na klubu bude doporučena podpora, ale v této fázi to není ani aktuální,“ sdělil iDNES.cz šéf Pirátů Ivan Bartoš.

„S podporou úmluvy souhlasím, ale je třeba připomínat, že to není tak, že by muži byli biologicky předurčeni k tomu být agresory a ženy k tomu být oběťmi. Že násilí, se kterým se potýkáme, je podmíněno kulturně a socioekonomickou nerovností a že se týká i dětí a seniorů, u těch převažují muži. Pirátská odpověď je potom snižování nerovností skrze dostupnější prostředky k důstojnému životu, slaďování péče a práce a ocenění nyní podhodnocených a pro společnost důležitých profesí,“ uvedl v úterý předseda Pirátů.

Lidovcům vadí paragraf o narušení genderových stereotypů

Výhrady k Istanbulské úmluvě mají dlouhodobě lidovci. „V otázce násilí na ženách s tou smlouvou souhlasím. Odmítám jakékoli násilí, které je na ženách pácháno. Bohudík žijeme v zemi, kde je domácí násilí přísně trestáno. Jiná situace je v Turecku, kde ta úmluva má své opodstatnění. Odmítám, aby byly domlouvány sňatky bez účasti snoubenců, tresty manželek, odpírání vzdělání ženám. Ale v té úmluvě je sporný článek 12, že by státy měly usilovat o narušení tradičních genderových stereotypů. Co by to znamenalo v praxi? Že nebudeme moci vyprávět dětem pohádky třeba o Popelce, protože je genderově nekorektní, že budeme muset zrušit Velikonoce, jak je známe v Česku?“ prohlásil šéf poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek v rozhovoru pro sobotní Právo.

S hlasy lidovců tak menšinová vláda počítat nemůže. Smlouva je ostatně u ledu od doby, kdy se k ní přihlásila koaliční vláda bývalého premiéra za ČSSD Bohuslava Sobotky, v níž byli rovněž lidovci. Stejně jak s hlasy radikální SPD, která občas s vládními stranami hlasuje. „Naše hnutí jednoznačně podporuje národní tradice a jsme proti ratifikaci Istanbulské úmluvy,“ řekl ve Sněmovně poslanec SPD Pavel Jelínek.

Problémem pro zastánce Istanbulské smlouvy může být to, že Senát je svým složením výrazně konzervativnější a smlouvu musí schválit obě komory Parlamentu. V horní komoře parlamentu patří mezi nejsilnější kluby lidovci. Mají tam větší sílu než sociální demokraté či ANO.

Piťha kázal na Hradě o nesvobodě ve jménu „genderistů“

Pozdvižení vyvolalo kázání Petra Piťhy na svátek svatého Václava ve Svatovítské katedrále. „Svoboda buďto je, a pak z ní všechny ostatní přirozeně vyplývají, anebo není a je nesvoboda. Tu máme podle Istanbulské úmluvy uzákonit ve jménu mocné nátlakové skupiny genderistů a homosexualistů. Zdůrazňuji homosexualistů nikoli homosexuálů, z nichž mnozí s názory agresivních homosexualistů nesouhlasí,“ řekl lidem Piťha během svého kázání na den svatého Václava.

Petr Piťha označil Istanbulskou úmluvu za nátlak genderistů

„Úmluva ve skutečnosti není ničím jiným než opatřením, které směřuje a priori proti násilí v rodině, v domácnosti, mezi osobami blízkými. Samozřejmě včetně těch nejintenzivnějších, nejodpornějších a nejvíc barbarských forem násilí, jako je obřízka. Ale to násilí samozřejmě může mít i jiné formy. Navazuje na úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen, ke které přistupovalo už Československo v osmdesátých letech,“ odmítá to Kněžínek.

„Pokud jde o obsah té úmluvy, tak se přiznám, že tam nespatřuji nic, co by šlo proti tradicím a hodnotám, na kterých stojí Česká republika, na kterých stojí Ústava, na kterých stojí její právní řád,“ dodal.

PIRÁTI MAJÍ PODPISY VÍCE STRAN PRO KONOPÍ

V úsilí o možnost beztrestně si pěstovat, usušit a zpracovat pět rostlin konopí pro vlastní potřebu získávají Piráti ve Sněmovně podporu dalších poslanců. Mají už téměř čtyřicet podpisů pod návrhem zákona, který by znamenal průlom v přístupu státu k pěstování konopí. Podporu získali v ČSSD, ODS, ANO, hnutí STAN i v TOP 09.

„Ještě se vyjednává další podpora,“ řekl iDNES.cz šéf Pirátů Ivan Bartoš s tím, že do konce týdne bude návrh oficiálně ve Sněmovně podán. Doma by mohl člověk mít až 1250 gramů sušeného konopí a vzít si s sebou ven by mohl 30 gramů konopí nebo 6 gramů čistého kanabinoidu THC, látky vyskytující se v rostlinách konopí i v marihuaně.

„Z veřejné konzultace, kterou jsme udělali, a které se zúčastnilo více než sedm tisíc lidí, vyplynul jednoznačný zájem i o možnost bezúplatného darování nějakého množství konopí jiné osobě. Takže jsme v návrhu zákoně umožnili, aby to množství 30 gramů, které si s sebou člověk může vzít mimo obydlí, mohl i někomu bezúplatně darovat,“ řekl poslanec Pirátů Tomáš Vymazal.

Je špatné kriminalizovat běžné chování, řekl Farský

Mezi poslanci, kteří se rozhodli iniciativu týkající se pěstování konopí podpořit, je i šéf klubu hnutí STAN Jan Farský. „Je špatné kriminalizovat běžné chování. Na mnoho neduhů je to levný lék a myslím si, že je škoda, abychom ho lidem odpírali,“ uvedl. Spolu s ním návrh legalizovat pěstování konopí pro vlastní potřebu podepsali i tři další kolegové z jeho klubu.

Šéf poslanců STAN Jan Farský

Na dotaz, zda on sám někdy kouřil marihuanu, Farský odvětil: „Je to asi dvacet let, ale nějak to na mě nefungovalo. Jednou to fungovalo, podruhé ne a od té doby jsem nekouřil. Nekouřím ani normálně.“

S legalizací pěstování konopí pro vlastní potřebu souhlasí podle místopředsedkyně klubu ČSSD Kateřiny Valachové většina poslanců sociální demokracie. Spolu s ní se přímo pod iniciativu Pirátů podepsali Jan Chvojka, Alena Gajdůšková a Ondřej Veselý.

„My jsme se o tom bavili, budeme mít volné hlasování, ale určitě to má nadpoloviční podporu poslaneckého klubu ČSSD. Zejména proto, že po těch změnách, které byly v souvislosti s léčebným konopím, se ukázalo, že pro řadu lidí je nedostupné,“ uvedla Valachová. Řekla iDNES.cz, že ona sama „trávu“ nikdy nekouřila. „Ne, já ne, já jsem taková typická šprtka,“ prohlásila Valachová.

Zapálil jsem si v minulosti joint, přiznal Feri

To poslanec TOP 09 Dominik Feri se k tomu hlásí. „Ano, zapálil jsem si v minulosti joint, ale nejsem nějakým pravidelným uživatelem. Na druhou stranu ta rozšířenost je tak velká, pro mnoho lidí je to tak běžná věc, že není podle mě důvod to výrazněji omezovat,“ uvedl Feri.
Poslanec TOP 09 Dominik Feri

„Já jsem už předem na našem klubu oznamoval, že tuto věc podpořím z prostého důvodu, že mi přijde absurdní, aby stát říkal lidem, jakou běžně pěstovatelnou bylinu si nemůžou pěstovat a sami ji k nějakým věcem používat. Jsem v tomto liberální, je to o mě obecně známo a otevření debaty vítám. Trend rozvolňování je celosvětový a i na oficiálních místech v OSN zaznívá, že nějaká určitá revize formou dekriminalizace je rozhodně na místě,“ řekl iDNES.cz poslanec za TOP 09.

Tři podpisy pro zákon získali Piráti i v ODS, včetně exministra spravedlnosti Pavla Blažka, a k iniciativě se přidali i poslanci ANO Adam Kalous a Barbora Kořanová.

Nehulím, to bych si nemohl dovolit, prohlásil Bartoš. Šéf Pirátů Ivan Bartoš řekl, že když zákon projde, jemu samotnému to pomůže.

Ivan Bartoš, předseda Pirátů: „Na mě přesně spadá tato legislativa. Já mám chronickou seboreu, co jsem přišel do Prahy. Lékárnické produkty nefungují, takže mám spoustu známých, kteří vyrábějí funkční konopné produkty od mýdla přes šampóny po vazelínu, takže si to od nich musím opatřovat a oni pravděpodobně porušují zákon,“ uvedl lídr Pirátů.
Marihuanu ale nekouří. „Nehulím, to bych si nemohl při náročnosti své práce dovolit,“ řekl iDNES.cz Bartoš.

Jeho stranický kolega Tomáš Vymazal se ptal na konopí koncem října ve Sněmovně premiéra Andreje Babiše. Šéf ANO mu mimo jiné řekl: „Chápu, že konopí je téma pro Piráty. Pro mě také. Ještě když jsem byl ministr financí, tak jsme s Adamem Vojtěchem psali k tomu dopisy, setkali jsme se s rodiči, kteří mají dceru, která trpí roztroušenou sklerózou, a konopí jí pomohlo. Takže z hlediska tohoto, léčebné konopí je určitě věc, kterou my podporujeme.“

Doposud se podle něj na Státní ústav pro kontrolu léčiv neobrátil žádný specialista s poznatky, které by mohly posloužit pro možnost úhrady léčebného konopí ze systému veřejného zdravotního pojištění.

A jaká je představa Pirátů, od kdy by reálně mělo být možné beztrestně si pěstovat, usušit a zpracovat pět rostlin konopí? „Nejrychleji si umím představit, že od ledna 2020 by to mohlo platit,“ řekl autor návrhu, Pirát Tomáš Vymazal. /r/