iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

JUDr. Vávra: Nasazování náramků o víkendech problémy

Předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra minulý měsíc kritizoval, že stát svěřil agendu elektronických náramků Probační a mediační službě. Zapochyboval, zda budou probační úředníci schopni operativně přikládat elektronické náramky obviněným, o jejichž vzetí do vazby musí soudy kvůli zákonným lhůtám rozhodovat o víkendech nebo státních svátcích. Česká justice zjišťovala, zda je taková kritika na místě.

Vávra nyní upřesnil, že problémy s nasazováním náramků mohou nastat v krajích s většími vzdálenostmi mezi okresními městy i soudy. V Praze podle něj zatím nenastal jediný případ, kdy by obviněný musel být vzat do vazby jen proto, že se probační úředník nestihl k vazebnímu soudu dostavit včas.

Podle zjištění České justice Probační a mediační služba pro agendu elektronických náramků celorepublikově vyčlenila dvacet čtyři stálých pracovníků. To je pět procent všech zaměstnanců Probační a mediační služby. „Dalších třicet pět zaměstnanců, kteří se běžně věnují jiné pracovní činnosti než agendě elektronického monitorovacího systému, máme k dispozici pro případ zastupitelnosti a pohotovosti mimo běžnou pracovní dobu. Na zajištění provozu systému se tak společně se zálohami podílí padesát devět pracovníků, což odpovídá dvanácti procentům všech našich zaměstnanců,“ uvedla ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková.

Dosavadní zkušenosti s fungováním systému elektronických náramků jsou podle Matouškové zatím dobré. Probační a mediační služba ani monitorovací středisko Ministerstva spravedlnosti podle ní nezaregistrovaly žádné závažné komplikace. „Systém jako celek běží a funguje. V některých případech, ale to jen v řádu jednotek, jsme museli provést reinstalaci elektronického náramku. Nejčastěji proto, že bylo potřeba upravit rozpětí pásku náramku na noze, buď ho rozšířit nebo dotáhnout,“ uvedla Matoušková.

V Praze bez komplikací

Libor Vávra je předsedou největšího krajského soudu v republice, Městského soudu v Praze. České justici se po pětačtyřiceti dnech ostrého provozu elektronických náramků svěřil, že problém nespatřuje ani tak v nahrazení vazby náramkem u obviněného, jehož soud pouští z vazby na svobodu. „Takové své rozhodnutí totiž soud probačnímu úředníku včas avizuje a spolupracuje s ním. Problém ale vidím v tom, pokud soud obviněného do vazby teprve bere. Tento problém je však v Praze paradoxně nejsnáze odstranitelný. Probační a mediační služba je v Praze centralizovaná, není tedy na jednotlivých obvodech, a vedoucí jejího pražského střediska disponuje dostatečným počtem lidí, aby mohli držet službu jako soudci. Pokud má probační úředník přijet k soudu nasadit obviněnému náramek, je to v Praze, kde je justice koncentrována do několika málo budov, vždy o desítkách minut. Problémy spíš budou ve velkých krajích, kde jsou vzdálenosti mezi okresními městy a soudy větší než v Praze,“ uvedl pro Českou justici.

Domácí vězení má budoucnost

Ostrý provoz elektronických náramků povede podle Vávry nejen k většímu nahrazování vazby, ale především k většímu ukládání trestu domácího vězení namísto vězení skutečného. „Trest domácího vězení i dohled probačního úředníka tu formálně byly už dříve, akorát k tomu nebyla ta sledovací pomůcka. Zřejmě právě proto nepovažovala asi významná většina trestních soudců ani jedno za dostatečnou náhradu vazby nebo vězení. Ten neustálý pocit omezení na pohybu, protože se ví, kde jsem, to je přeci něco, co k nahrazení vazby nebo vězení patří,“ uvedl s tím, že trestu domácího vězení předpovídá díky jeho spojení s elektronickými náramky obrovskou budoucnost.

„Bojím se ale, aby nenastalo to, co kdysi s obecně prospěšnými pracemi. Když se obce naučily využívat této pracovní síly, tak nastal jakýsi boom ukládání tohoto trestu, až se to přešvihlo a u některých lidí pak těchto trestů bylo tolik, že je ani nemohli nikdy odpracovat,“ svěřil se Libor Vávra na druhou stranu České justici se svou obavou, aby se trest domácího vězení nezačal jen kvůli elektronickým náramkům ukládat tak často, až by to způsobilo problémy.

Podle Vávry je přirozené, že každá novinka vzbudí na začátku nějakou vlnu zájmu. Důležité však je, aby se časem vše ustálilo na nějaké rozumné míře. On sám je podle svých slov zvědavý na zkušenosti pražských obvodních soudů s elektronickými náramky. První skutečně reprezentativní informace očekává Libor Vávra na začátku příštího roku. Tou dobou bude mít tento systém za sebou už 102 dní ostrého provozu.

Náramky mají kromě vazby zajistit provádění trestu domácího vězení. Ten může soud uložit až na dva roky, a to pachatelům všech nedbalostních trestných činů a těch úmyslných, u nichž horní hranice trestní sazby nepřevyšuje pět let. Odsouzený musí písemně slíbit, že se ve stanoveném časovém období bude zdržovat na určené adrese. Plnění podmínek kontroluje náramek. Pokud je pachatel nedodrží, soud mu může domácí vězení přeměnit na klasické odnětí svobody.

Zatímco pobyt jednoho odsouzeného ve vězení přijde stát na 1200 korun denně, domácí vězení vyjde jen na 130 korun na den, přičemž 50 korun z toho hradí sám odsouzený.

Náramky dodala firma SuperCom. Za pořízení technologie a za šestiletý provoz monitorovacího centra zaplatilo Ministerstvo spravedlnosti 93 milionů korun. Tomáš Nahodil, ceskajustice.cz