iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Kauzu Oleo Chemical soud neotevřel, chybějí důkazy

Návrh na obnovu trestního řízení v kauze vytunelování petrochemické firmy Oleo Chemical neuspěl, nově předložené odposlechy údajně nepřinášejí důkaz o páchání trestné činnosti. Žalobce se domáhá toho, aby soud znovu prošetřil vinu osvobozených právníků lobbisty Ivo Rittiga a dvou účetních.

Návrh směřoval vůči advokátům Davidu Michalovi a Karolíně Babákové a vůči Janě Šádkové a Jaroslavu Kubiskovi z účetní firmy Peskim. Přímo na Rittiga mířit nemohl, protože jeho osvobození v kauze Olea zatím není pravomocné.
Státní zástupce Adam Borgula opřel svou žádost o odposlechy, které v letech 2015 až 2016 pořídil v jiné kauze Útvar pro odhalování organizovaného zločinu v kanceláři advokáta Michala. Rittigův právník v nich hovoří s lobbistovým údajným obchodním partnerem Peterem Kmetěm.

Kmeť byl za vytunelování 20 milionů korun z Oleo Chemical odsouzen ke třem letům vězení, stejně jako zakladatelé firmy Michal Urbánek a Kamil Jirounek. Podle rozsudku peníze vyvedli prostřednictvím fiktivních smluv o poradenství účelově uzavřených s Kmeťovou karibskou firmou Cokeville Assets. Nepodařilo se však prokázat, že se na věci podílel Rittig a že peníze končily za pomoci jeho právníků u něj.

Podle státního zástupce z nových odposlechů vyplynulo, že Cokeville Assets ve skutečnosti řídili Michal s Babákovou a Kmeť byl pouze nastrčeným „bílým koněm“. „Peter Kmeť znalostmi k plnění mezi společnostmi Cokeville Assets a Oleo Chemical vůbec nevládl. Veškerou obhajobu mu připravoval David Michal a Kmeť se tyto údaje v podstatě bifloval,“ shrnul žalobce.

Proti jeho závěrům se ohradil advokát Michala a Babákové Oldřich Chudoba, podle nějž odposlechy nic takového neobsahovaly. „Kmeť vystupoval v rozhovoru s Michalem aktivně, vyměňovali si zkušenosti. Žádné biflování tam nebylo, šlo o rozebírání důkazní situace v dané věci,“ prohlásil právník.

Rittiga zprostili obžaloby v části kauzy Oleo Chemical týkající se Dubaje

„Musíme dát za pravdu obhajobě. V odposleších byly vesměs zachyceny rozhovory mezi Davidem Michalem a Peterem Kmetěm, kteří koncipovali plán své obhajoby. Není to nový důkaz o tom, že by se David Michal dopouštěl trestné činnosti,“ konstatovala předsedkyně soudního senátu Kateřina Radkovská. Státní zástupce podle ní přisuzuje rozhovorům význam, který je v souladu s jeho viděním trestní věci, a vybírá si z odposlechů jen určité pasáže. Představa, že se obžalovaní vzájemně nedomlouvají na obhajobě, je podle soudkyně naivní.

S osvobozením části obžalovaných nesouhlasí vedle Borguly ani nejvyšší státní zástupce, který podal v jejich neprospěch dovolání k Nejvyššímu soudu. Zároveň se dovolal i vůči odsuzující části verdiktu - domnívá se totiž, že odsouzení se dopustili zpronevěry, což by pro ně mohlo znamenat přísnější trest.

Advokát Michal je spolu s Rittigem obžalován v kauze tunelování pražského dopravního podniku i v případu údajného vyzrazení utajované zprávy BIS, kde figuruje i expremiér Petr Nečas a jeho manželka Jana (dříve Nagyová). Právník také čelí obvinění z krácení daní, kde je stíhání založeno právě na zmíněných odposleších z jeho kanceláře.

ŠÁMAL, KNĚŽÍNEK: ŠKOLY VÍC VĚNOVAT PRÁVU

České základní a střední školy by se měly více věnovat výuce práva, a celkově tak zvýšit dosud poměrně nízké právní povědomí v zemi. Shodli se na tom ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) a předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, kteří se dnes oba v Brně účastnili konference ke 100. výročí založení Nejvyššího soudu Československé republiky.

„Právní povědomí v české veřejnosti není příliš velké, souvisí to určitě nejenom s výchovou v rodinách, kde není od koho informace přebírat, ale s absencí výuky ve vyšších ročnících základní školy a na středních školách. Je určitě co dohánět,“ řekl novinářům Kněžínek.

Také podle Šámala se právo v běžných školách vyučuje málo, anebo způsobem, který neumožňuje žákům dostatečnou orientaci.

Šámal zdůraznil, že právní řád je mimořádně složitý, tytam jsou doby, kdy právník rozuměl všemu a byl schopen poradit klientovi ve všech oblastech práva. Je prý obtížné vysvětlit veřejnosti některé specializované problémy, což potvrdil také Kněžínek.

„V době tweetů a jiných podobných krátkých sdělení se poměrně těžko vysvětlují složité otázky,“ uvedl Kněžínek a ocenil, že Nejvyšší soud i Ústavní soud zveřejňují svá rozhodnutí v plném znění na internetu.

Ministerstvo spravedlnosti podle Kněžínka chystá do budoucna projekt na zveřejňování veškerých rozhodnutí soudů všech instancí, počínaje okresními. „Chápu to jako jistý prvek kontroly soudní moci,“ uvedl Kněžínek.

KNĚŽÍNEK: PŘÍSEDÍCÍ ZLIDOVĚNÍ PRÁVA Z 50 LET

Přísedící „z lidu“ by v budoucnosti mohli rozhodovat v menším počtu soudních řízení. V Poslanecké sněmovně to při interpelacích naznačil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Zatímco jeho předchůdce Robert Pelikán chtěl prosadit pro přísedící 50 korun na den navíc, současný šéf resortu spravedlnosti o zvýšení honorářů neuvažuje.

Náhrada mzdy, cestovné a 150 korun za den jednání. Takové ohodnocení mají laičtí přísedící u soudů. Na zvýšení odměn se dlouhodobě ministrů ptá poslanec TOP 09 František Vácha. „Náhrady byly zavedeny v roce 1992 ve výši 22 korun, v roce 1996 se zvýšily na 150 korun za den. Za jeden den sezení toho přísedícího u soudu ta náhrada je 150 korun.

Je to na to, aby tam dojel na ten soud, najedl se a mohl odjet zpátky. Já si myslím, že 150 je už v dnešní době velmi málo, zvlášť třeba v Praze, a proto pravidelně apeluji na ministra spravedlnosti, jestli by nešlo tyto náhrady zvýšit,“ tázal se v Poslanecké sněmovně nyní Kněžínka. Z rozpočtu ministerstva ročně přísedící ukrojí 14 milionů korun. Funkci přísedících vykonávají zejména lidé v důchodu, což v minulosti kritizovali i předsedové soudů.

Kněžínek už v nedávném rozhovoru pro Českou justici naznačil, že role přísedících by měla být řešena v rámci plánované novelizace zákona o soudech a soudcích, jejíž předložení je plánováno na druhé čtvrtletí příštího roku. „Je to něco, co nemá být a není výdělečnou činností.

Ta právní úprava od samého počátku to chápe jako do jisté míry čestný výkon veřejné funkce, kde tomu přísedícímu náleží jednak náhrada ušlé mzdy, pokud je tedy pracující nebo zaměstnanec nebo v jiném obdobném poměru. Pokud podniká, tak v zásadě mu také náleží náhrada ušlé mzdy, nicméně tady je to tedy limitováno,“ připomněl ve své odpovědi Kněžínek. Pokud přísedící nedoloží své příjmy, je náhrada limitována 80 korunami za hodinu, maximálně může činit 650 korun na den. Plus zmíněných 150 korun na den a cestovné.

Podle Kněžínka je třeba si ujasnit, co od přísedících justice a lidé očekávají. „Je to institut, který do jisté míry odpovídá principům zlidovění práva ještě z 50. let, kdy laici-přísedící mohou i v právních otázkách přehlasovat soudce profesionála. Takže my se chceme v prvé řadě zamyslet nad tím, jestli by se neměl omezit okruh věcí, ve kterých rozhoduje senát složený z profesionála a dvou přísedících, jestli by nemělo být častěji rozhodováno samosoudcem, a pokud bychom samozřejmě našli nějaké řešení, které umožní ušetřit ty prostředky na hodinách a dnech strávených na tom jednání, tak samozřejmě pak bude asi dán poměrně dobrý prostor pro to, aby se zvýšily odměny,“ dodal ministr.
V civilním procesu rozhoduje senát s účastí přísedících jen pří řízení před okresním soudem ve věcech pracovních. V trestním řízení pak při řízení před okresním soudem a krajským soudem, jestliže rozhoduje jako soud prvního stupně a rozhoduje o trestném činu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice je minimálně pět let, ceskajustice.cz