iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Zeman na veletrhu zahrál čínskému prezidentovi na klavír

Prezident Miloš Zeman během návštěvy Číny zahrál svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi na klavír. Jeho kulturní vložce v pondělí na mezinárodním veletrhu v Šanghaji přihlížel i ruský premiér Dmitrij Medveděv. Vše se odehrálo během návštěvy české expozice.

„Jako přivítání na národním stánku České republiky zahrál pan prezident čínskému prezidentovi a dalším zahraničním protějškům na piano svou nejoblíbenější píseň - Sentimental Journey,“ napsal Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček na Twitteru.
V roce 2010 Zeman časopisu Týden řekl, že byl v mládí zázračné dítě ve hře na klavír. Není ale doposud známo, že by kdy své hudební schopnosti předváděl nějakému jinému státníkovi.

Zeman svou čtvrtou návštěvu Číny ve funkci zahájil v neděli večeří, kterou čínský prezident pořádal. Následující den prezident svému čínskému protějšku na české expozici například představil vůz Škoda Kodiaq.

Zastavili se i v českém komerčním stánku, který představuje pivo Lobkowicz či výrobky značky Marlenka.„My všichni státní úředníci, jak tady jsme, včetně prezidenta republiky, jsme živeni soukromou sférou. Já bych vám chtěl poděkovat a vyjádřit naději, že úspěšným podnikům se bude dařit vzdor českým politikům,“ řekl prezident Zeman.

Na odpoledne má česká delegace včetně čtveřice ministrů naplánované bilaterální jednání s čínskou stranou. Hovořit by se mělo především o obchodní spolupráci a projektu nové Hedvábné stezky.

LE PENOVÁ PORAŽÍ MACRONA, MÁ 30 %

Francouzský prezident Emmanuel Macron má starosti. Opouštějí ho blízcí spojenci, u voličů ztrácí. Své naděje upíná k evropským volbám v příštím roce. Svou stranu Republika v pohybu chce spojit s evropskými liberály a vytvořit respektovanou sílu. Musí ale o své vizi přesvědčit voliče. A jde to ztuha.

Podle aktuálních průzkumů institutu Ifop by jeho hnutí zaostalo za euroskeptickým Národním sdružením Marine Le Penové, které by jej s 21 procenty za sebou nechalo o dva procentní body. To je vůbec poprvé, kdy má Le Penová nad Macronovou stranou v průzkumech pro květnové evropské volby navrch.

Spolu s ostatními krajně pravicovými stranami by získala Le Penová dokonce 30 procent. To už musí Macrona znepokojovat. Souběžně s tím totiž přicházejí průzkumy, které vypovídají také o strmém propadu jeho osobní popularity. Macrona opustil i oblíbený ministr vnitra Gérard Collomb, což je pro něj dalším oslabením.

Francouzský prezident je na tom po prvních 18 měsících v Elysejském paláci se svými 26 procenty obliby dokonce ještě hůř než jeho někteří hodně kritizovaní předchůdci, jako byl třeba Nicolas Sarkozy. Více než o dobré práci Le Penové tak vypovídají průzkumy o bezradnosti prezidenta. Co s tím?

Zdeprimovanému Macronovi jeho poradci minulý týden doporučili, ať si vezme pár dnů volna a pokusí se najít nový elán. „Stejně jako miliony dalších Francouzů, také prezident republiky potřebuje pár dní oddechu,“ vysvětlil pro stanici

Europe 1 Benjamin Griveaux, vládní mluvčí.

O své dobré formě může čtyřicetiletý Macron přesvědčit již nastávající víkend, kdy se v Paříži uskuteční velká vojenská přehlídka a slavnostní obřad k výročí konce první světové války. Účast přislíbili mimo jiné prezidenti USA a Ruska Donald Trump a Vladimir Putin i další světoví státníci. Paříž bude středem všeho dění.

Macronovy evropské vize

Macron se může představit jako politik, který třímá v rukách evropskou politiku, ve chvíli, kdy kancléřka Angela Merkelová pouští otěže strany CDU a ustupuje do pozadí.

Cílem jsou evropské volby v příštím roce, které slibují tvrdý souboj. Liberální frakce, kterou chce Macron v europarlamentu podpořit, je dnes na čtvrté pozici co do počtu poslanců, mezi kterými nechybí ani zástupci českého hnutí ANO.

Babiš provedl Macrona po Karlově mostě, s premiéry si připil armagnacem

Prezident Macron rozehrál velký evropský gambit. S pomocí liberálního nizozemského premiéra Marka Rutteho chce spojit evropské progresivisty a vtisknout této frakci přitažlivou tvář.

Jedním z klíčových mužů Macronovy evropské politiky se přitom stal teprve 31letý Pieyre-Alexandre Anglade, bývalý tajemník kanceláře českého europoslance Pavla Teličky. „Rozvíjeli jsme prezidentovo hnutí Republika v pohybu na národní úrovni, nyní mu musíme dát celoevropskou podobu,“ vysvětlil Anglade své představy pro bruselský list Politico.

Pro úspěch v příštím roce potřebuje Macron spojence. Proto přijel nedávno do Prahy i Bratislavy na oslavy 100. výročí vzniku Československa, aby se snažil překlenout napětí ve vztazích se zeměmi visegrádské skupiny. „Obě tyto země chtějí zůstat v srdci Evropy, není správné hovořit o rozštěpení mezi Východem a Západem Evropy,“ citoval Elysejský palác list Le Figaro.

Nevhodné selfie

Také Marine Le Penová formuje do eurovoleb své spojence, jako je belgický Vlámský blok či rakouští Svobodní. Rovněž šéfce Národního sdružení se nevyhýbají potíže. Zkraje prázdnin prohrála soud o zneužívání poslaneckých náhrad. Musí jakožto bývalá europoslankyně Evropskému parlamentu vrátit v přepočtu 7,5 milionu korun.

Ohrožená Merkelová získala spojence, v migračním sporu ji podpořil Macron

Le Penová ale dál neochvějně tvrdí, že demokracie „zvítězí nad výhrůžkami Evropské unie“. Macron, který se stal neformálním lídrem všech kritiků „evropských populistů“, zůstává jejím hlavním soupeřem.

Jeho pozice ale uvadá i doma ve Francii. Podkopalo ji hned několik skandálů. Macronově popularitě ublížil jeho bezpečnostní poradce Alexandre Benalla, který zasahoval neodůvodněně proti demonstrantům. Ztratil také sympatie, když „umravňoval“ středoškolského studenta, který k němu hovořil „s nedostatkem respektu“. Jenže vzápětí zavítal do Karibiku, kde se ochotně fotil s domorodým mladíkem s kriminální minulostí.

Největší ranou ale pro Macrona byl konec šéfa vnitra Gérarda Collomba, blízkého přítele i velkého mentora. S ním odešla Macronovi i část centristických sympatizantů.

OBAMA TRUMPOVI: HLADOVÍ UPRCHLÍCI HROZBA

Vláda republikánského prezidenta Donalda Trumpa zveličuje problém nelegální imigrace, aby odvedla pozornost od krácení daní svým milionářským přátelům. V předvolební kampani to řekl exprezident Barack Obama z opoziční Demokratické strany. Trumpa přímo nezmínil, ale napodobil jeho dikci. Američany čeká v úterý klíčové hlasování do Kongresu.

„Teď, jenom dva týdny před volbami nám říkají, že největší hrozba pro Spojené státy je skupina zbídačených a hladových uprchlíků, kteří jsou od nás tisíc mil daleko. To je skutečně něco, co je ohromná hrozba,“ parodoval Obama zápal, s jakým Trump hovoří o karavaně migrantů, která míří ze střední Ameriky k americko-mexické hranici.

„Nejde o nová pracovní místa, zdravotnictví, ani o vzdělání. Ani zbraně nejsou přece téma. Téma jsou tihle lidé tisíc mil daleko. A mimochodem, využívají i naše statečné vojáky. Posílají je tam jako politické gesto,“ dodal Obama v narážce na Trumpovo rozhodnutí povolat na hranici vojáky.

„Taková taktika ale bohužel občas lidi děsí. Smyšlená fakta tak najednou fungují. Nenechte se obalamutit! Nenechte se napálit! Nenechte si namluvit něco, co není pravda,“ burcoval Obama příznivce Demokratů na pátečním shromáždění v Atlantě.

„Nebojte se karavany, hele, hele, tady je karavana! A oni si zatím krátí daně pro své milionářské kamarády,“ dodal exprezident z let 2008 až 2016.

Obama se do vlády navezl i v neděli na vystoupení ve státě Indiana. Tam odsoudil republikánskou politiku, že údajně rozděluje společnost a je založená na lžích. Trumpovu vládu pranýřoval také za zrušení jeho zdravotnické reformy.
Volby do Kongresu považují mnozí v USA za referendum o Trumpovi. Demokraté usilují o získání ztracené většiny v obou komorách, což by jim umožnilo výrazně zkomplikovat prezidentovy záměry.

Američané budou vybírat nejen nové složení 435členné Sněmovny reprezentantů a třetiny stočlenného Senátu, ale také guvernéry ve 36 státech a třech teritoriích, starostu Washingtonu či nové zástupce ve státních zákonodárných sborech. Voliče v řadě států čeká i série referend, například o legalizaci marihuany či daňových otázkách.

USA ZNOVU SANKCE NA ÍRÁN

Spojené státy začaly v pondělí znovu uplatňovat sankce proti Íránu. Plošné obchodní restrikce cílí především na ropný průmysl, bankovnictví a dopravní sektor. Írán ale chce sankcím vzdorovat a hodlá ropu dále prodávat, uvedl íránský prezident Hasan Rúhání. Evropské státy zachování legálního obchodu s Íránem podporují, podle odborníků to ale ke zmírnění dopadů sankcí stačit nebude.

„Amerika chtěla íránský prodej ropy zcela omezit. My ale budeme ropu prodávat... a porušíme sankce. Írán je schopen prodávat svou ropu a bude ji prodávat, “ uvedl v přímém televizním přenosu Rúhání.

Íránský prezident také kritizoval americkou vládu za rasismus a nedodržování zákona. „Nejsme to jenom my, kdo si přeje co nejkratší život této americké administrativy, její evropští spojenci mi při (soukromých) jednáních sdělili, že je to i jejich přání,“ prohlásil Rúhání podle íránské televize PressTV.

Agentura AP upozornila, že Írán reagoval také zahájením manévrů protivzdušné obrany. Televize vysílala záběry protivzdušných systémů a protiletadlových baterií, které se účastní dvoudenních manévrů na severu země.
Obnova sankcí souvisí s odstoupením USA od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu z roku 2015. Letos v květnu o tom rozhodl americký prezident Donald Trump.

Buď Írán, nebo USA. Trump nutí do sankcí i evropské firmy

Dohodu s Teheránem kromě USA podepsaly také Čína, Evropská unie, Francie, Německo, Rusko, Spojené státy a Velká Británie. Zbylí signatáři dohodu stále dodržují a kritizují americké rozhodnutí začít Írán znovu ekonomicky trestat.
„Evropská Unie s tím nesouhlasí,“ okomentoval znovuzavedení sankcí Evropský komisař pro ekonomické otázky Pierre Moscovici. Podle íránského ministerstva zahraničí nyní Brusel s Teheránem pracuje na alternativním finančním mechanismu.

Ten by evropským firmám umožnil s Íránem dále obchodovat, aniž by musely čelit “trestu“ ze strany USA.
„Kdo obchoduje s Íránem, nebude obchodovat se Spojenými státy,“ vyjádřil se při zavádění prvního kola sankcí na Twitteru americký prezident Donald Trump. Podle amerického ministra zahraničí Mikea Pompea se z obav před americkou penalizací z Íránu už nyní stáhlo přes sto mezinárodních firem.

Proti sankcím a omezování vlastních podniků se staví i Čína, v prohlášení z minulého týdne restrikce odsoudily také Francie, Německo a Velká Británie. Německé firmy jako Siemens nebo Daimler ale americkému tlaku již ustoupily.

Na sankce doplatí obyčejní lidé, obává se Evropa

Nejnovější sankce mají podle odborníků mít na íránskou ekonomiku zatím nejtěžší dopad. Zasáhnout mají více než sedm stovek íránských vývozců ropy, firem, bank, dopravců a jednotlivců. Zmírnit jejich důsledky pravděpodobně nepomůže ani podpora ze strany EU, píše BBC.

Evropské státy se obávají, že na poslední drastické sankce doplatí především obyčejní Íránci. Vyjednavači Francie, Německa a Velké Británie se minulý týden neúspěšně pokusili přesvědčit USA, aby do sankcí nezahrnovaly jídlo a léky.
Írán se již nyní nachází na pokraji ekonomické krize. Zhoršující se situace vyvolala na přelomu roku masové protivládní protesty, při kterých zemřelo několik desítek lidí.

V SR NEJEDNOTNI U ZAVEDENÍ ČASU

Slovenští občané, ale i jejich státní instituce mají rozdílný názor na to, jak se vypořádat s očekávaným ukončením střídaní času v Evropě. Ministerstvo sociálních věcí sice v návrhu postoje země počítá se zavedením stálého zimního času, jiné úřady, zaměstnavatelé či veřejnost se naopak vyslovili pro letní čas.

Debatu na Slovensku ve zmiňované záležitosti zahájila iniciativa Evropské komise ukončit povinné střídání času již v příštím roce. Mezitím ale rakouské předsednictví navrhlo odložit změnu až na rok 2021, protože jednotný názor nemají ani členské země Evropské unie. Slovenská diplomacie proto zdůraznila potřebu koordinace se sousedními státy.
Češi by chtěli stejný čas po celé EU, ponechali by letní

lovenské ministerstvo sociálních věcí v návrhu na ponechání pouze zimního času uvedlo, že se uplatňoval dlouhodobě a že respektuje fyziologii populace. Samotný ministr sociálních věcí Ján Richter přitom ale uvedl, že osobně by byl pro zachování letního času po celý rok.

Stejný postoj v připomínkovém řízení k návrhu postoje Slovenska zaujali také například průmyslníci, zaměstnavatelé, některá ministerstva a veřejnost.

Rovněž v dřívější anketě Evropské komise se většina Slováků, podobně jako Čechů, vyslovila pro ponechání pouze letního času. Odpůrci trvalého zimního času tvrdili, že v případě zavedení zimního času by v létě bylo v Česku a na Slovensku světlo již časně ráno a naopak večer by dříve byla tma.

Slovenská ministerstva a další instituce upozornily na potřebu spolupráce především s okolními zeměmi, aby byl v regionu zaveden stejný čas. Český premiér Andrej Babiš koncem října řekl, že z neformální debaty členů české vlády vyplynulo, že po ukončení střídaní času by měl být nastálo zaveden zimní čas. Stejný názor dříve vyslovili čeští vědci, kteří se zabývají výzkumem biologických rytmů a jejich ovlivněním světlem.

V MARSEILLE SE ZŘÍTILY DVA DOMY

Dva několikapatrové domy se v pondělí zřítily v centru jihofrancouzského města Marseille, u třetí budovy zřícení hrozí. Jeden z místních představitelů večer oznámil, že se pohřešuje sedm lidí, kteří žili v jedné z budov. Agentura AFP dále uvedla, že záchranáři ošetřili dva lehce zraněné kolemjdoucí.

Mezi pohřešovanými je žena, která si v pondělí nevyzvedla svou dceru ze školy, a další žena, která „nikdy neopouští svůj dům,“ uvedl Renaud Muselier, předseda regionální rady oblasti Provence-Alpes-Côte d’Azur. Dodal, že kamery rovněž zaznamenaly dva další lidi, kteří se pohybovali u budov těsně před jejich zřícením. Jejich osud je nejasný, stejně tak i to, zda to byli další obyvatelé zřícených domů.

Bytové domy v centru přístavního města byly podle zveřejněných fotografií značně zanedbané. Nejméně v jednom z nich lidé již nežili. Podle televize BFM je ale možné, že se v domě zdržovali bezdomovci či squatteři. Tuto možnost připustila i starostka centrální části Marseille Sabine Bernasconiová.

Na místo v podnělí dorazil i státní tajemník ministerstva pro územní soudržnost Julien Denormandie. Jak uvedl, nemůže vyloučit, že v troskách mohli zůstat nějací lidé. „Je to závod s časem. Naléhavým úkolem je nyní zjistit, jestli tam jsou lidé, které můžeme zachránit,“ dodal.

Na ulici ve čtvrti Noailles, na níž se domy zřítily, leží nyní podle fotografií hromada suti, kterou záchranáři pomocí služebních psů prohledávají. „Pátráme po možných obětech,“ řekl stanici Franceinfo zástupce hasičů, kterých na místě zasahují čtyři desítky.

„Žiju vedle, díval jsem se na televizi, v tom jsem slyšel velkou ránu, ale žádný výbuch, pak jsem viděl oblak prachu,“ řekl

AFP svědek neštěstí Antonio Dias.

Místní úřady vyzvaly obyvatele, aby se ulici vyhnuli, a usnadnili tak práci záchranářům. Na záběrech pomocí Google Street View je vidět budovy ještě před pádem, jedna měla pět pater, druhá šest, napsala agentura AP. Jedna z budov byla ve viditelně špatném stavu, s vytlučenými okny a obrovskými trhlinami ve fasádě. /r/