iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Nedvědický z ANO na ústecku vydělal na prodeji pozemků

Petr Nedvědický z ANO, jenž se s největší pravděpodobností stane primátorem Ústí nad Labem, před časem pozoruhodným způsobem zbohatl na prodeji pozemků. Se dvěma společníky koupili za 338 tisíc korun rozlehlé louky v Krupce na Teplicku a následně je prodali za více než stonásobek. Pomohlo jim tehdy zastupitelstvo Krupky, v jehož čele seděl jeden z Nedvědického společníků.

Rozlehlý pozemek o velikosti více než šestnácti hektarů nazvaný poeticky Sluneční stráň leží nad Krupkou v lukrativní lokalitě zvané Vrchoslav. Je odsud krásný výhled na České Středohoří, vyhaslou sopku Milešovku a romantickou zříceninu hradu Doubravka. Proto není divu, že se tady lidem líbí, už je tu pět vil, brzy přibude šest dalších. Celkem je na tomto místě přes osmdesát stavebních parcel.

Vždycky to tak nebylo. Ladem tu ležely myslivecké honitby a louky, které patřily Pozemkovému fondu. „Bylo to, myslím, v roce 2005, kdy se Pozemkový fond obrátil na radnici v Krupce s dotazem, jestli má pro pozemky podle územního plánu nějaké využití. Radnice odpověděla, že se tady nepočítá s výstavbou,“ vzpomíná tehdejší opoziční zastupitel Pavel Maleček.

Maleček tvrdí, že o dotazu Pozemkového fondu tehdy zastupitelé vůbec nic nevěděli. „Kdybych to věděli, mohli jsme o pozemky usilovat. Město se má chovat jako řádný hospodář a rozmnožovat majetek, byť by s ním zrovna teď neměl žádný záměr, protože v budoucnu může mít,“ říká.

Reportér MF DNES kontaktoval bývalého starostu Milana Puchara. „Už si nepamatuji, jak to bylo, je to dlouhá doba,“ řekl. Podle Malečka o dotazu fondu dobře věděl místostarosta Krupky Zdeněk Matouš. „Říkali mi to na Pozemkovém fondu,“ sdělil Maleček.

Starosta Krupky Zdeněk Matouš

Pozemek ve Vrchoslavi však dlouho Pozemkovému fondu nezůstal. V srpnu 2005 ho koupil právě místostarosta Krupky Zdeněk Matouš s Petrem Nedvědickým a Janem Kandlem. Tři kamarádi, kteří se znali dlouhé roky. „Spojovala nás záliba v paraglidingu,“ vzpomíná Nedvědický.

Tehdy byl pozemek o velikosti přes 181 tisíc metrů čtverečních vedený jako orná půda a trojice za něj dala 338 tisíc korun.

“Kupovali jsme tam i další pozemky, jiné jsme už před tím vlastnili,“ říká Nedvědický. A využití? „Chtěli jsme tam mít rybník,“ ujišťuje Nedvědický.

Jenže nezvyklý nápad nevyšel. „Obrátili jsme se na Povodí Ohře s žádostí o schválení záměru a oni to shodili. Tvrdili, že kvůli propustku a hrozbě zatopení podniku, který stojí nedaleko,“ líčí Nedvědický.

Na dotaz, proč nejprve utráceli peníze za nákup pozemků a teprve potom si zjišťovali, zda jejich nápad vůbec projde, připustil: „Ano, bylo to podnikatelské selhání.“ Pak prý chvíli uvažovali, že budou na Sluneční stráni chovat koně, nebo mít nějaký relaxační podnik s lezeckou stěnu, zvažovali i solární elektrárnu, ale na tu neměli dost peněz.
Město prodělalo dvakrát

Reálnější využití se našlo záhy. V říjnu 2006 prodali pozemky firmě Investorsko inženýrská z Liberce. Kromě toho zdaleka největšího pozemku od fondu ještě dvanáct dalších, mnohem menších parcel, které dohromady neměřily ani 10 tisíc metrů. Celková cena 42 932 000 korun.

Některé pozemky prodali celé, z jiných trochu ukrojili. „Část převedli na město, aby se tam vybudovaly silnice a osvětlení,“ říká Maleček. „Město na celé akci tudíž prodělalo dvakrát. Nejprve, když přišlo o pozemky, které mohlo samo výhodně prodat, a podruhé kvůli tomu, že musí platit za osvětlení, silnice a jejich údržbu,“ dodává.

Nedvědický tvrdí, že firma Investorsko inženýrská je sama oslovila. „Asi si nás našla,“ říká. Podle informací MF DNES v Krupce nehledala poprvé, pár let předtím koupila od města velmi výhodně pozemky, na kterých vyrostla průmyslová zóna.

Z louky stavební parcela

Nejpodivnější na obchodu s pozemky na Sluneční stráni jsou podmínky v kupní smlouvě, kterou má MF DNES k dispozici. Prvních šest milionů korun vyplatila developerská firma Nedvědickému, Matoušovi a Kandlovi do 10 dnů od podpisu, každý dostal dva miliony.

Výplata dalších peněz byla podmíněna tím, jak se podaří zastupitelstvem protlačit změnu pozemků z orné půdy na stavební parcely pro „realizaci obytné zóny“, schválit nový územní plán a vydat pravomocné územní rozhodnutí na stavbu domů. Ve smlouvě jsou i přesné termíny, dokdy měly být jednotlivé podmínky splněny.

“Nebude-li do 15. ledna 2008 vydáno na pozemky pravomocné územní rozhodnutí pro účely realizace obytné zástavby, je kupující oprávněn od této smlouvy odstoupit. Odstoupením od této smlouvy jsou strany povinny vrátit si navzájem poskytnutá plnění,“ stojí ve smlouvě.

Jinými slovy byli prodávající motivováni dosáhnout změny z luk na stavební parcely, aby dostali slíbenou odměnu. V opačném případě by přišli o peníze, které doposud dostali. To se podařilo, orná půda se začala měnit na lukrativní stavební parcely.

Lídr hnutí ANO v Ústí nad Labem Petr Nedvědický.

„Pomohli jim Matoušovi kamarádi v zastupitelstvu,“ míní Maleček. „S několika zastupiteli jsme byli proti, ale byli jsme v menšině,“ dodává. Podle Nedvědického byly podmínky v pořádku. „Nevidím na tom nic špatného,“ řekl.

Trojice si rozdělila bezmála 43 milionů rovným dílem. Nedvědický připouští, že na levném nákupu a drahém prodeji vydělal zhruba 14 milionů korun. „Ale čistý zisk byl nižší, měli jsme náklady, museli jsem tam třeba sekat trávu,“ podotkl.
Kolik přesně vydělal, říct nechce. „Pořád ještě jsem soukromá osoba,“ řekl. A až bude primátorem krajského města? „Ani pak ne, je to moje osobní věc,“ dodal.

“V rámci objektivity chci zdůraznit,“ řekl na závěr rozhovoru, „že případ řešila policie, protože obyvatelé města podali trestní oznámení, ale nenašla nic, co by Krupku poškodilo. A případ odložila.“

Matouš se k případu nevyjádřil. Reportér MF DNES mu zavolal ihned po schůzce s Nedvědickým, ale jeho mobil byl obsazený a pak střídavě vypnutý a obsazený. U Matoušů doma nikdo neotvíral a na dotazy zaslané esemeskou Matouš neodpověděl.

Neptej se a hlasuj

Nechtěl se vyjádřit ani minulý týden ve středu na ustavující schůzi nového zastupitelstva, když ho jeden ze zastupitelů požádal, aby nákup a prodej pozemků konečně vysvětlil. Nejprve se do tazatele pustili kolegové. „Nepatří k věci, tohleto,“ křikl jeden. „Tohle je přece úplně mimo volbu starosty města,“ křikl druhý.

“Zdeňku, chceš na to odpovědět?“ vyzval Matouše předsedající. Matouš se postavil a prohlásil: „Samozřejmě, já odpovím tím, že to ponechávám bez komentáře.“ A následně byl zvolen starostou. Nedvědického zvolení primátorem teprve čeká, všechno už je ovšem dojednáno.

Projekt satelitního městečka ve Vrchoslavi po prodeji pozemků nejprve na čas usnul, přišla krize a Investorsko inženýrská skončila v konkurzu. Pozemky nyní vlastní její společnost Property legal, několik parcel patří lidem z okolí a cizincům ze Spojených Arabských Emirátů. Naplno stavět se začíná až teď.

MINISTR PETŘÍČEK CHCE KONTROLOVAT AFRIKU

Česko by mělo mít sebevědomou zahraniční politiku, která se vedle ekonomických zájmů orientuje také na prosazování hodnot jako jsou lidská práva. Myslí si to ministr zahraničí Tomáš Petříček, který chce mimo jiné dohlédnout na lidská práva v Africe.

Příklady ze světa podle Petříčka (ČSSD) ukazují, že je možné jasně si držet hodnotová východiska a přitom pomáhat obchodu. Ministr také uvedl, že v podpoře lidských práv by se chtěl zaměřit nejen na tradiční oblasti, ale i na Afriku, kde má tato problematika souvislost i s migrací.

„Jsem přesvědčen, že země jako naše by měla mít sebevědomou zahraniční politiku. A součástí sebevědomé zahraniční politiky je nejenom ekonomická diplomacie a sledování vlastních zájmů, ale také prosazování hodnot, které naše společnost považuje za důležité: ochrana lidských práv, posilování demokracie, nezávislost novinářů,“ řekl Petříček.

Střet se Zemanem a Babišem nehrozí

Příklady ze světa podle něj ukazují, že je možné podporovat exportní firmy a zároveň si držet vlastní hodnotová východiska. „Německo, Nizozemsko, jsou to velmi otevřené ekonomiky, které také jsou proexportně orientované, přitom lidská práva patří mezi jejich velké priority,“ prohlásil ministr.

Dalším podobným příkladem jsou podle něj skandinávské státy. Petříček si proto nemyslí, že by se mohl dostat do střetu s prezidentem Milošem Zemanem nebo s premiérem Andrejem Babišem (ANO), kteří otázku lidských práv v diplomacii nevyzdvihují tolik jako on.

„Podle mého názoru sebevědomá zahraniční politika je o tom, že s partnery jednáme velmi otevřeně a zároveň s partnery hledáme na základě vzájemného respektu příležitosti, kde se naše zájmy můžou protínat například v té ekonomické situaci,“ uvedl ministr.

V aktivitách na podporu lidských práv chce navázat na dosavadní programy, které ministerstvo zahraničí zaměřovalo zejména na východní Evropu, kavkazské státy nebo Kubu a Barmu. „Nicméně pro mě bude také otázkou možnost zlepšení stavu lidských práv v některých zemích Afriky, protože to vnímám jako možnost našeho nově se rodícího angažmá na tomto kontinentu,“ řekl.

Tlak na Afriku by zpomalil migraci

Vidí souvislost i mezi porušováním lidských práv v některých afrických zemích a nelegální migrací do Evropy. „Já to vnímám jako ucelený přístup k Africe, kde vedle rozvojové spolupráce musíme také sledovat situaci v oblasti lidských práv, v oblasti občanské společnosti, podporovat demokracii, právní stát. To jsou kroky, které mohou přispět k tomu, že tyto země se budou stabilizovat, že bude tam předcházeno konfliktům,“ prohlásil. Méně lidí potom bude chtít ze své země utíkat.

Ministrovi bude radit bývalý adept na ministra Poche

Česko se bude o lidská práva zasazovat i při svém tříletém členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC), do níž bylo zvoleno na roky 2019 až 2021. Podle Petříčka nyní Praha neusiluje o předsednictví v radě, chce se zejména vyjadřovat k situaci v zemích, kde je dodržování lidských práv problematické, jako jsou Čína, Jemen nebo Venezuela.

Ministr se přitom nedomnívá, že by letošní vystoupení USA z UNHRC renomé rady nějak poškodilo. „Naopak si myslím, že takové instituce jsou v tuto chvíli o to víc důležité, protože mezinárodní řád postavený na pravidlech a normách se nyní dostává pod jistý tlak,“ řekl.

PODVODY S LETECKÝM BENZINEM, ŠKODA 315 MILIONŮ

Daňová Kobra obvinila skupinu pěti lidí z rozsáhlých daňových podvodů při obchodech s leteckým benzinem a motorovou naftou z let 2010 až 2012. Policisté začali stíhat také pracovnici finančního úřadu, která se znala s organizátorem a s krácením daní údajně pomáhala. Skupina podle kriminalistů způsobila škodu zhruba 315 milionů korun.

Pracovnici finančního úřadu obvinili policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) ze zneužití pravomoci úřední osoby, za což jí hrozí až dvanáctiletý trest vězení. Ostatní mohou za trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby skončit za mřížemi až na deset let.

„Hlavní organizátor je v současné době ve výkonu trestu pro jinou trestnou činnost, kdy má obstaven veškerý majetek v řádech desítek milionů korun,“ uvedl Ibehej.

Skupina podle NCOZ od října 2010 do ledna 2012 nakupovala v Německu letecký benzin a motorovou naftu. „Obchodní transakce byly v zemi původu osvobozeny od DPH na výstupu, tudíž tyto osoby měly o 20 procent nižší náklady, než kdyby totéž zboží nakupovaly v tuzemsku,“ sdělil mluvčí. Pětice poté podle něj prodávala pohonné hmoty v Česku, kde také měla platit vysoké daně. Uplatňovala ale odpočet kvůli takzvaným křížovým fiktivním obchodům se spotřebním zbožím.

Případ už kriminalisté v minulosti odložili jako neobjasněný. Na základě nových informací ho ovšem znovu otevřeli a v minulých dnech skupinu obvinili. Případ dozoruje Městské státní zastupitelství v Praze.

KSČM NAVRHLA 5 TÝDNŮ DOVOLENÉ

Návrh, aby měli všichni zaměstnanci zákonem garantovaný nárok na pět týdnů dovolené, předložili poslanci KSČM. „Já myslím, že pět týdnů dovolené už je standard a že by nemělo být nic výjimečného to prosadit do zákoníku práce, aby na to měli nárok všichni,“ řekla iDNES.cz poslankyně Hana Aulická Jírovcová, která je pod návrhem podepsána.

„Chápu, že mi někteří zaměstnavatelé budou nadávat, že jim bereme ty jejich bonusy a benefity, protože se na to snaží nalákat zaměstnance,“ připustila.

„Velcí zaměstnavatelé pět týdnů dávají, ale máme tu stále ještě dost lidí, kteří zatím stále mají jen čtyři týdny, a my si opravdu myslíme, že při tom velkém pracovním nasazení zaměstnanců by opravdu těch pět týdnů měl být ten základní standard,“ uvedla Aulická Jírovcová.

„Žádnou tabulku firem s čtyřtýdenní dovolenou k dispozici nemáme,“ sdělila iDNES.cz Barbara Hanousek Eckhardová z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.

Spolu s Aulickou Jírovcovou jsou pod návrhem podepsáni její tři kolegové Stanislav Grospič, Daniel Pawlas a šéf poslaneckého klubu Pavel Kováčik. Navrhli, aby změna platila od roku 2020.

„Je to jako s karenční dobou, sociální demokraté si to vzali jako hlavní téma. My samozřejmě, protože to dlouho prosazujeme, tak jsme byli pro. Myslíme si a doufáme, že to bude nyní obráceně. Když my dlouhodobě podporujeme, že chceme pět týdnů dovolené a předkládali jsme to v minulosti, tak že to podpoří i ČSSD,“ řekla v pondělí iDNES.cz Aulická Jírovcová.

Pětitýdenní dovolenou všem slíbila v kampani i ČSSD

Komunisté podpořili vznik menšinové vlády ANO a ČSSD. To by jim mohlo pomoci prosadit jejich návrh. Tím spíš, že naprosto stejnou věc, ještě v kampani před říjnovými komunálními a senátními volbami slibovali rovněž sociální demokraté.

„Prosadím pět týdnů dovolené pro všechny,“ říkala v předvolebním spotu strany ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD Jana Maláčová. Pětitýdenní dovolená má být podle ní samozřejmostí pro všechny zaměstnance bez rozdílu.
Zatím tomu tak není, pět týdnů dovolené poskytují jen některé firmy a nárok na ně mají zaměstnanci těch
zaměstnavatelů, jejichž odměňování je závislé na státním rozpočtu. Speciální postavení mají podle platného zákoníku práce učitelé a akademičtí pracovníci vysokých škol s osmi týdny dovolené v kalendářním roce. A o osm týdnů by změnou nepřišli.

Návrhem KSČM se nyní bude zabývat vláda Andreje Babiše a pak ho začnou schvalovat poslanci. Babišovi komunisté při vyjednávání podmínku podpořit pětitýdenní dovolenou pro všechny zaměstnance nedali.

KVITOVÁ VYRAZILA MINCI

Je dvojnásobnou wimbledonskou vítězkou a její úspěchy i tvář teď nově zdobí zlaté a stříbrné numismatické trofeje. Petra Kvitová se zařadila po bok českých tenisových legend, které nejslavnější tenisový turnaj světa vyhrály a jimž Česká mincovna vyrazila pamětní minci.

Autorem modelu je akademický sochař Jiří Dostál, pro něhož byla předlohou fotografie šampionky s vítězným pohárem z Wimbledonu. Přiznává, že ztvárnit Kvitovou pro něj bylo velmi obtížné.

„Dá se říci, že jsem s ní trávil měsíc po nocích. Vždy se mi velmi líbila, její obličej je vyvážený, má takovou antickou hlavu, ale když jsem ji začal modelovat, zjistil jsem, že to není vůbec jednoduché. Má rysy tak vyčištěné, že je to velmi těžká hlava. Navíc je to krásná dáma. Když se dělají staří lidé, nebo i prezidenti, tak jejich obličeje už jsou zbrázděné, ale Petra Kvitová má čisté rysy a o to je to pak horší,“ přiblížil autor sádrového modelu, podle něhož se pak mince razila.
On sám se konečného výsledku trochu bál. Ze zkušenosti ví, že jinak vypadá model sádrový, jinak pak v kovu. Každý materiál se chová jinak, hází jiné stíny.

„Jsou lehké hlavy jako například prezidenti Masaryk nebo Hácha a pak těžké, třeba prezident Beneš a nyní i Petra Kvitová. Dá se říci, že v posledních letech to byla pro mě ta nejtěžší hlava, ale zase mě velmi bavila,“ doplnil Dostál.
Tenistce se výsledek líbí. „Jsem hlavně velmi ráda, že mohu být součástí kolekce wimbledonských vítězů. Být v takové společnosti je pro mě velice speciální,“ prohlásila Kvitová s tím, že mince si pořídí v jejím okolí asi tři lidé. Potěšena byla i poklonou, kterou její kráse složil Jiří Dostál.

„Je milé, že mě připodobnil k antické ženě, ale nic takového v rodokmenu nemám,“ dodala tenistka.

Mincovna razí minci ve dvou variantách. Zlatá má průměr 22 milimetrů, váží 7,78 gramu a do oběhu jich půjdou dvě stovky. K dostání bude za bezmála dvanáct tisíc korun. Průměr stříbrné je o dvacet dva milimetrů větší, je o téměř 21 gramů těžší a v prodeji bude zhruba pět set kusů. Zájemce pak za jednu zaplatí patnáct set korun.

Autorem myšlenky pamětních mincí pro vítěze Wimbledonu je jeden z nich - Jan Kodeš. „Chtěl bych, aby se podařila i druhá etapa, a totiž mince pro tenisty, kteří sice Wimbledon nikdy nevyhráli, ale jsou v síni slávy. A to jsou Lendl, Mandlíková, Suková a Koželuh,“ upozornil Kodeš.

Kvitová se nedávno vrátila z Turnaje mistryň, o víkendu ji čeká finále Fed Cupu, kde Češky vyzvou americké tenistky.
Kromě sportovních událostí se jí ale týká i soud, který se zabývá jejím napadením. Obhajoba obžalovaného Radima Žondry si vyžádala Kvitové osobní přítomnost. Podle dřívějšího prohlášení mluvčího Kvitové Karla Tejkala však její tým udělá vše pro to, aby se našel jiný způsob, jak požadavek soudu vyřešit. V Jablonci se tenistka k tématu nevyjádřila.

TRHOVCI ZAVŘELI PŘED INSPEKTORY STÁNKY I S NĚMCI

Čtyřčlenná německá rodina se v minulém týdnu stala nedobrovolným zajatcem trhovců v Železné Rudě na Klatovsku. Když na místo přijeli kontroloři České obchodní inspekce, trhovce při zavírání stánků vůbec nezajímalo, že mají uvnitř zákazníky.

Inspektoři minulý týden kontrolovali tři velké tržnice u hranic s Německem. Trhovci, kteří nabízejí padělky značkového zboží, opět přistoupili k obvyklé taktice. Než se inspektor dostane ke stánku, musí být zavřeno.

„Když nás zahlédli v Železné Rudě, najednou se začaly všechny dveře a stánky chvatně zavírat. V jednom ze stánků zůstali uvěznění i zákazníci, dva dospělí a dvě děti,“ popsal šéf inspektorů pro Plzeňský a Karlovarský kraj Jan Řezáč.
Trhovci v šumavské Železné Rudě ale netušili, že s inspektory přijel i zámečník. Kontroloři využili oprávnění a nechali si od něj otevřít stánky, do kterých se opakovaně nemohli dostat a měli signály, že právě tam nabízejí padělky značkového zboží.

Když zámečník otevřel stánek s uzamčenou rodinou, inspektoři v něm pak napočítali přes pět set kusů napodobenin značkového oblečení, opasků, kabelky i pár kusů napodobenin hodinek.

U druhého obchodníka našli více než sto kusů napodobenin. „Kdyby to byly originály, hodnota zboží zajištěného z tržnice v Železné Rudě by byla kolem 1,5 milionu korun,“ uvedl šéf inspektorů Jan Řezáč.

Kontroly v Potůčkách na Karlovarsku, velké tržnici u dálnice D5 ve Svaté Kateřině na Tachovsku a v šumavské Železné Rudě nebyly náhodné. V Sasku a Bavorsku slavili v minulém týdnu svátky a lidé tam měli volno.

Podle inspektorů vše naznačuje tomu, že Němci, kteří tvoří hlavní klientelu, teprve na předvánoční nákupy na tržnice vyrazí.
Při kontrolách odhalili inspektoři i nekolkovaný tabák nebo nažehlovací loga i s žehličkou, kterými trhovci dokážou z běžného oblečení za pár okamžiků v zázemí tržnice vytvořit „značková“ trička nebo mikiny.

Na Svaté Kateřině podle inspektorů ubylo od poslední kontroly starých aut, která trhovcům sloužila jako sklady. K nim se nikdo nehlásil, ale byly nacpané padělky značkového zboží.

„Asi vše schovali někam jinam. Dokud budou nabízet na tržnicích takové zboží, pořád ho budou před kontrolami schovávat,“ soudí ředitel Řezáč.

FIRMA BÁRTOVÝCH POHLÍDÁ DUKOVANY A TEMELÍN

Jaderné elektrárny skupiny ČEZ bude od začátku roku 2019 hlídat společnost i Mark2 Corporation Czech, která patří do majetku rodiny Bártových. Ostraha temelínské a dukovanské elektrárny vyjde v příštích pěti letech na více než 1,1 miliardy korun.

Se zjištěním přišel web Euro.cz, který se odkázal na oznámení ve věštníku veřejných zakázek. Podle něj se jedná o největší zakázku svého druhu v Česku. Její cena se totiž vyšplhala na 1,1 miliardy korun, přestože ČEZ podle Eura původně počítal s částkou 650 milionů korun na roky 2019 až 2023.

„Důvodem vypsání tendru byl cíl zajistit poptávané služby v co možná nejvyšší rozumně dosažitelné kvalitě a s ohledem na potřebu neustálého zlepšování a zvyšování úrovně bezpečnosti,“ uvedl tiskový mluvčí jaderných elektráren Petr Šuleř. Podle něj očekávaná cena v rámci výběrového řízení nebyla stanovena.

Výběrového řízení se zúčastnily pouze dvě firmy - Mark2 Corporation (M2C) a G4S, která měla ostrahu jaderných elektráren na starost posledních dvacet let. Výběrové řízení ostrahy elektráren trvalo dvanáct měsíců.

„Dodavatel služeb byl vybrán formou řádného výběrového řízení, který za danou cenu v komplexní posouzení nejlépe vyhověl předem stanoveným kritériím,“ dodal Šuleř.

„Pro nás je to hlavně velký závazek, a tak k tomu i přistupujeme. Samozřejmě, že si této příležitosti vážíme. Projekty tohoto typu jsou chráněny podle zákona, vysokých standardů a očekávání, na což jsme zvyklí u různých zákazníků i v jiných státech Evropy,“ uvedla za M2C Tereza Rýparová.

Podle Eura ČEZ v této zakázce zpřísnil pravidla pro zájemce, kteří museli doložit, že do roku 2015 získali minimálně tři významné kontrakty, přičemž hodnota každého z nich musela činit 70 milionů korun a více. Požadavek měl ověřit připravenost zájemců na ostrahu Dukovan a Temelína.

„Co se týká služby, jež byla vysoutěžena, je možné ji přirovnat například k práci dodavatelských firem na mezinárodních letištích, kdy ve spolupráci s dalšími složkami, zajišťují například dohled nad některými činnostmi, dohlíží nad vstupy a výstupy zaměstnanců, dodavatelů a návštěvníků do a ze střežených pásem a podobně,“ uvedl Šuleř.

Na ochraně jaderných elektráren se podílí kromě dodavatelské společnosti zajišťující fyzickou ostrahu také bezpečnostní složky státu, například dislokované speciální jednotky policie.

Společnost Mark2 Corporation Czech tak G4S v ostraze elektráren nahradí už příští rok. Firma rodiny Víta Bárty nesla až do roku 2012 název ABL. Tehdy kromě názvu změnila i logo a akcionáře. Tehdejší mluvčí firmy Martin Marcilis odmítl uvést, zda měla změna souvislost s Bártou a Věcmi veřejnými.

V současnosti jsou vlastníky skupiny Mark2 Corporation jeho příbuzní Matěj Bárta a Stanislava Bártová.

HAŠEK NEVRÁTIL DIPLOMATICKÝ PAS

Bývalý místopředseda sociální demokracie a exhejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek si ponechal diplomatický pas. Podle ministerstva zahraničí nereagoval na výzvy, aby ho vrátil. Hašek však podle svých slov o urgencích neví a od odchodu z funkce hejtmana ho nepoužívá.

Hašek diplomatický pas získal z pozice jihomoravského hejtmana v roce 2009. V čele kraje však není od roku 2016 a podle Lidových novin celé dva roky nevyhověl žádostem ministerstva o vrácení dokladu.

Během uplynulých čtyřiadvaceti měsíců vyzvalo ministerstvo Haška k vrácení pasu podle listu celkem pětkrát. „V minulosti, když skončil jako hejtman, jsme ho několikrát vyzývali, aby nám diplomatický pas vrátil. On tak neučinil. Nicméně teď už je to jedno, protože jsme pas zneplatnili,“ řekla iDNES.cz mluvčí resortu Michaela Lagronová.

Hašek však podle svých slov o žádných urgencích k vrácení dokladu neví. „Leží mi doma v šuplíku, kam jsem jej odložil, a od odchodu z funkce hejtmana před dvěma lety jej nepoužívám. Cestuji na normální pas či občanský průkaz jako každý jiný řadový občan,“ reagoval na svém facebookovém profilu.

„Až půjdu v Praze kolem Černínského paláce, tak ho panu Pochemu zanesu, když po něm, jako po již neplatném dokladu, tolik touží,“ dodal Hašek. Europoslanec Miroslav Poche, který byl původním kandidátem ČSSD na šéfa resortu, se na začátku listopadu stal externím poradcem ministra Tomáše Petříčka.

Diplomatický pas se vydává pouze omezenému okruhu lidí, například prezidentovi, poslancům, senátorům, členům vlády, soudcům Ústavního soudu nebo velvyslancům. Platnost cestovního dokladu je vázána na mandát. Jakmile držitel diplomatického pasu ve funkci skončí, musí ho vrátit. /r/