iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Kněžínek: Hranice trestného činu se zvýší na 10 tisíc

Zvýšit hranici škody a upravit i limit, kdy je krádež považována za přestupek a kdy už za trestný čin, chce ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. Všechny sazby v trestním zákoníku by zdvojnásobil, uvedl v pořadu Týden v politice na ČT.
Pětitisícová hranice pro škodu nikoliv nepatrnou platí od roku 2002, podle ministra je ale s ohledem na inflaci a růst minimální mzdy už zastaralá.

V roce 2002 byla minimální mzda 5700 korun, nyní je 12 200 korun. V pořadu uvedl, že návrh má velkou podporu v právnické obci, u advokátů, státních zástupců a soudů. „Na druhou stranu z toho nebudou mít radost obce, protože věci, které jsou dnes trestní čin, budou spadat do přestupkového řízení. Jenže to je z povahy věci levnější než soud, takže i dopad na veřejné rozpočty bude pozitivní,“ uvedl Kněžínek.

Tématu se věnoval znalec Lukáš Křístek: Škoda v trestním právu a zvyšování cen
Zvýšení hranice se také pravděpodobně nebude líbit třeba obchodníkům. Krádež zboží v obchodě by totiž byla přestupkem až od 10 tisíc korun – už nyní si zloději při drobnějších krádežích hlídají, aby zcizené zboží nepřesáhlo částku hranice pro trestný čin.

Hranice škody je definovaná v § 138 Trestního zákoníku.

Hranici by neměnila sociální demokracie ani SPD. Je proto otázkou, zda by úprava prošla Poslaneckou sněmovnou. „Vemme si člověka, který má například kolo v hodnotě 7 tisíc korun, pro toho člověka jsou to docela nebo můžou to být docela velké peníze a určitě by třeba nebyl spokojen s tím, že zloděj tohoto jeho kola odejde s tím, že jde o pouhý přestupek,“ uvedl právní expert ČSSD Jan Chvojka.

Předseda Ústavně právního výboru Marek Benda (ODS) by byl pro revizi všech sazeb škod. „Určitě je načase to téma otevřít. Ono se to týká všech hranic obsažených v trestním zákoníku,“ řekl ČT.

Hranice škody by se navíc podle Kněžínka měla navázat přímo na růst minimální mzdy. V legislativním plánu zatím tento bod není, to ale hodlá ministr změnit. Ministr otevřeně přiznal, že změnu plánuje zejména kvůli přeplněnosti věznic, jejichž kapacita je dlouhodobě překročena o několik procent. Pobyt lidí ve vězení za krádeže podle Kněžínka navíc ničemu nepomůže. „Z toho nic dobrého nepramení,“ dodal s tím, že je také nespokojen s nízkým počtem udílení alternativních trestů, ceskajustice.cz

OBŽALOBU PÁLENÍKA A PERUTKY SOUD V ÚNORU

Někdejší předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Ondrej Páleník nevyhodnotil před uzavřením smluvního dodatku se společností Viktoriagruppe, že jeho podpis zruší povinnost firmy hradit státu náklady za pronájem nádrže v Nelahozevsi. Tvrdí to obžaloba, podle níž stál za uzavřením nevýhodného dodatku Páleníkův spoluobviněný předchůdce Tomáš Perutka. Soud se začne kauzou zabývat v únoru.

Státní zástupce Tomáš Minx viní Perutku a Páleníka, který dříve řídil také Vojenské zpravodajství, ze zneužití pravomoci a z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Svým počínáním podle něj způsobili státu škodu ve výši 49,5 milionu Kč, přičemž jejich jednání „bylo způsobilé“ přivodit další škodu do výše 232,8 milionu. Páleník v médiích uvedl, že vinu odmítá, a obžalobu označil za absurdní.

Případ se týká smlouvy o ochraňování státních hmotných rezerv, kterou SSHR z pozice ukladatele uzavřela v roce 2004 s německou Viktoriagruppe v roli ochraňovatele. O šest let později vznikl ke smlouvě dodatek, podle nějž měla Viktoriagruppe povinnost hradit SSHR náklady na pronájem prázdné nádrže v centrálním tankovišti ropy v Nelahozevsi, což představovalo 4,9 milionu korun měsíčně.

Perutkovi, který byl jakožto místopředseda SSHR pověřený řízením správy, vyčítá obžaloba to, že firmě Viktoragruppe navrhl ukončení její povinnosti hradit náklady za nádrž. Svým podřízeným pak prý dal v červnu 2012 pokyn, aby již společnosti neodesílali faktury. Státnímu provozovateli ropovodů – firmě Mero ČR – tak musela náklady napříště hradit samotná SSHR.

„Byl si plně vědom toho, že SSHR nemá dostatečné finanční prostředky na nákup 100.000 tun ropy a skladovací kapacitu do okamžiku naskladnění ropy nevyužije a že jeho rozhodnutí představuje pro SSHR pouze finanční újmu a nedůvodně finančně zvýhodňuje společnost Viktoriagruppe,“ tvrdí o Perutkovi státní zástupce.

V listopadu 2012 nastoupil do čela SSHR Páleník. Obžaloba uvádí, že Perutka mu na jaře 2013 osobně předal k podpisu nový dodatek ke smlouvě, který povinnost Viktoriagruppe hradit pronájem fakticky zrušil. Páleník dodatek uzavřel, podle státního zástupce navzdory stanovisku šéfky legislativního odboru SSHR.

Minxovi vadí, že Páleník se neobrátil na příslušné odbory SSHR, aby se dověděl, že podpis dodatku je ekonomicky nevýhodný, protože se jím správa bezdůvodně vzdává příjmů a bude hradit nájem nevyužité nádrže. Navíc prý vědomě ignoroval pokyn Bezpečnostní rady státu z roku 2011, který předsedovi SSHR uložil provést externí audit smluv mezi správou a Viktoriagruppe.

Předsedkyně senátu pražského městského soudu Helena Kutzlerová plánuje obžalobu veřejně projednávat v týdnu od 25. února. V případě prokázání viny hrozí mužům pět až 12 let vězení.

Generálporučík Páleník byl loni nepravomocně odsouzen v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Za to, že údajně vyhověl tehdejší šéfce premiérova kabinetu Janě Nagyové (dnes Nečasové) ohledně nelegálního sledování premiérovy manželky, dostal podmínku v délce 1,5 roku a pětiletý zákaz činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech. Proti verdiktu se odvolal.

STAN CHCE PŘESTĚHOVAT ÚŘADY Z PRAHY DO OLOMOUCE

Poslanci STAN v čele s jejich šéfem Petrem Gazdíkem chtějí v nejbližší době přesunout 23 úřadů s 5000 úředníky z Prahy do krajů. Podle jejich představ stát ušetří na platech 5.000 korun měsíčně na hlavu, zvýší nabídku vysokoškolských míst v regionech a přinese 2,6 miliardy na platech těchto zaměstnanců, které utratí v krajských městech a okolí.

O nákladech na stěhování, technické zabezpečení a případné ukončování služebních či pracovních poměrů se návrh zákona nezmiňuje. Řeší však, co s potenciálně opuštěnými sídly v Praze – předělat na byty či prodat.
Do pěti let by se mělo přestěhovat z hlavního města do krajských měst 23 úřadů i se svými zaměstnanci.

Podle poslanců hnutí STAN Jana Farského, Víta Rakušana, Věry Kovářové, Petra Gazdíka, Jany Krutákové a Petra Pávka, kteří podali návrh zákona o změně sídel některých státních úřadů (sněmovní tisk 313), by si regiony „přišly“ na 2,6 miliardy, což je součet ročních platů stávajících zaměstnanců. „Uvedené finanční prostředky mohou navýšit kvalitu života v regionech a pomoci regionálním kulturním institucím, školám, sportovištím, živnostníkům, řemeslníkům, všem firmám a občanům, kteří podnikají ve službách,“ uvádí autoři návrhu v důvodové zprávě k zákonu.

Podle nich by se přesun měl týkat až 5.000 pracovních míst. Přesunout by se měl například Český telekomunikační úřad, Generální finanční ředitelství nebo Nejvyšší kontrolní úřad.

Kam by se měly přesunout jednotlivé státní úřady podle návrhu poslanců STAN. zdroj: návrh zákona ST 313/2018
Jedním z možných přínosů by také měly být úspory na nájemném, které by podle poslanců z hnutí STAN mohly být v řádech desítek milionů korun ročně. Podrobnější analýza však chybí a nejsou známá konkrétní místa, kde by v regionech mohly úřady fungovat. Uspořit by se mělo i na samotných úřednících, kteří v regionech berou v průměru o 5.000 korun méně, ve Zlínském kraji pak dokonce o 6.800 korun méně než v Praze.

Není však zřejmé, jaká úspora z této statistiky plyne, jelikož je jen těžko představitelné, že by se úředník přestěhoval z Prahy do regionu a bral nižší plat než doposud, případně jestli bude na trhu práce dostatek zájemců o uvolněné pozice. „V jednotlivých regionech naleznou úřady i finančně dostupnější pracovní sílu nebo profese, jimiž jsou právníci, inženýři či pracovníci v IT, které jsou v hlavním městě méně dostupné. Přesunem uvedených pozic dojde ke zvýšení rozmanitosti na trhu práce v jednotlivých regionech a zvýšení počtu pracovních míst, které jsou pro regiony zásadní. Tímto se zvýší možnost zaměstnání osob, které hledají kvalifikovanou práci,“ uvádí se v návrhu zákona.

Nárůst nákladů by podle navrhovatelů naopak mohly představovat služební cesty představitelů jednotlivých úřadů – ať by se jednalo o konzultace na jednotlivých ministerstvech (mezirezortní připomínková řízení), nebo účast na jednáních Vlády či Parlamentu ČR. „U těchto nákladů lze však předpokládat, že budou s postupnou digitalizací klesat,“ uvádí poslanci STAN.

Díky přesunu pracovních míst, by se mohla zvednout nabídka pro vysokoškolsky vzdělané zaměstnance v regionech. V Praze aktuálně žije 37,8 % lidí s vysokoškolským vzděláním a v regionech je průměr okolo 22,5 %. „Toto je krok, který to neustálé rozevírání nůžek v kvalitě života, v ekonomických příjmech ale i v sociální oblasti mezi centrem a regiony dokáže zastavit,“ říká k návrhu poslanec Jan Farský.

Inspirace Estonskem návrhu zákona poslanci uvádí, že čerpají zkušenosti z Estonska, kde mělo být přesunuto 1.000 úředníků z Tallinnu do regionů, kam se nakonec mělo přestěhovat pouze 25 % původních úředníků. Co se stalo se zbylými, poslanci nezmiňují. „Je možné, že se na úřadech větší část úředníků obmění, a proto bude zásadní nové zaměstnance urychleně proškolit, aby nebyl narušen chod úřadu,“ zmiňují předkladatelé zákona možné riziko, které může přesun přinést.

Neuvádí však náklady na případné ukončování pracovních či služebních poměrů u těch úředníků, kteří nebudou chtít odejít se zaměstnavatelem do regionálních sídel. Nezmiňují také náklady na samotné stěhování, ani na ostatní technické a bezpečnostní zajištění (archivy, datacentra apod.).Je nutné si uvědomit, že je také potřeba počítat s vybudování odpovídající počítačové infrastruktury, která bude odpovídat požadavkům příslušných zákonů.

Přesun stávajících sídel by měl mít pozitivní dopady i na samotné hlavní město, podle poslanců ze STAN by mohly být stávající sídla v Praze využity pro bydlení nebo provoz galerií Příkladem lze uvést budovu Českého báňského úřadu, která se nachází v Kozí ulici nedaleko Staroměstského náměstí, jež by byla vhodná jako bytový dům.

Podle poslanců je stav této budovy je velmi dobrý a v prostorném dvoře je i možnost parkování. V předloženém materiálu však nejdou uvedeny žádné další podrobnosti. Michal Ožuch, Jiří Reichl, ceskajustice.cz