iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Praktici budou mít více povinností, proberou ve Varech

Jak správně pečovat o vyléčené onkologické pacienty? Jak  dostat mladé lékaře na venkov? Tyto otázky se pokusí zodpovědět 1  500 lékařů na XXXVII.  výroční konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL) ČLS JEP, která startuje tuto  středu v Hotelu Thermal v Karlových Varech.

„Od nového roku přibude praktickým lékařům řada nových povinností a výkonů. Budou se například starat o pacienty, kteří po vyléčení přecházejí z rukou onkologů do naší péče. Tato dohoda specialistů s praktickými lékaři o rozdělení kompetencí je první vlaštovkou reformy primární péče, kdy praktici dostávají více pravomocí i v jiných terapeutických oblastech,“ říká doc.  MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda SVL. Osobně představit Doporučené diagnostické a  terapeutické postupy pro vybraná onkologická onemocnění přijede předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA.

Lékaři se také budou bavit o neradostné situaci na venkově, který se potýká s akutním nedostatkem praktických lékařů. Nejvíce chybí lékaři na Vysočině, Jesenicku, v jižních Čechách a  ve Zlínském kraji. „V místech, jako je Vysočina, nemají tisíce lidí svého praktického lékaře. Když potřebují vystavit neschopenku nebo získat potvrzení o zdravotním stavu do zaměstnání, nemají za kým jít. Takovýchto míst do 5 let přibude. Je to časovaná bomba, a proto musíme situaci systémově, nejen lokálně, řešit,“ říká MUDr. David Halata, který pracuje jako venkovský lékař v  Hošťálkové na Vsetínsku.
Právě on je společně s předsedkyní Mladých praktiků MUDr. Markétou Pfeiferovou iniciátorem dotazníkového šetření mezi lékaři v předatestační přípravě o tom, co by je na venkov zlákalo. Dotazník ukázal, že až 77 % lékařů by přiměla jít pracovat na venkov kvalifikovaná práci pro jejich partnera nebo partnerku, 67 % respondentů by ocenilo finanční injekci pro rekonstrukci a  vybavení ordinace, pro 63 % lékařů je důležitá podpora bydlení a 57 % lékařů motivuje dotace z  Ministerstva zdravotnictví. „Překvapilo nás také, že 80 % lékařů má pocit, že nedostalo dost informací o venkovském lékařství při studiu a 70 % dotázaných by uvítalo stáž na venkově,“ doplňuje MUDr. Halata.

Proto se zástupci SVL ČLS JEP a Mladých praktiků rozhodli spustit projekt „Go Rural“, jenž nabídne lékařům v předatestační přípravě stáže ve venkovských praxích. „Zkušenosti z Velké Británie ukazují, že pokud lékař stráví část své předatestační přípravy na venkově, častěji se tam po atestaci vrací,” vysvětluje MUDr. Halata. Praktici spustí projekt bez jakékoliv finanční podpory, náklady ponesou lékaři ve venkovských praxích, kteří k sobě stážistu vezmou na zkušenou.
Situaci by mohlo také zlepšit zavedení tzv. sdružených praxí, které se odklání od tradičního modelu 1 lékař 1 sestra a uplatňuje především ve vzdálených místech model, kdy lékaři spolupracují s více zdravotními sestrami a ostatním nelékařským zdravotním personálem.

Podle doc. Býmy čeká praktické lékaře v blízké budoucnosti řada radikálních změn, získají větší pravomoci v péči o pacienty s chronickými onemocněními, do roku 2019 budou přímo v ordinacích v rámci uvolnění preskripce předepisovat o 50 léčivých přípravků více, než tomu bylo doposud. „Řešit musíme i generační obměnu praktických lékařů. Je nutné, aby se ročně atestovalo přibližně 180 nových praktických lékařů, a to včetně těch, co se rekvalifikují z jiné specializace,“ vysvětluje doc. Býma.
Kromě ožehavých témat a odborných přednášek čekají účastníky kongresu i praktické workshopy, kde si například kvůli včasnému záchytu chronické obstrukční plicní nemoci vyzkouší vyšetřit plíce s pomocí spirometrie. Kongres začíná ve středu 7. a končí v sobotu 10. 11. Mgr. Markéta Pudilová, Mgr. Veronika Ostrá

VENKOVU CHYBĚJÍ PRAKTICI

Práce pro partnera, kvalitní školy a školky a peníze – toto by přimělo 63 % budoucích praktických lékařů jít na venkov a otevřít si tam praxi. Vyplývá to z  dotazníku, který zástupci profesních sdružení rozeslali lékařům v předatestační přípravě. Účelem bylo zjistit, po čem budoucí všeobecní praktičtí lékaři opravdu touží. Vůbec poprvé se zkušení lékaři ptali nastupující lékařské generace napřímo. Data sbírali zástupci Společnosti všeobecného lékařství (SVL ČLS JEP) a Mladých praktiků od března do června a výsledky poprvé představují na XXXVII. výroční konferenci Společnosti všeobecného lékařství (SVL ČLS JEP) v  Karlových Varech.

„Zpracovali jsme výsledky z 200 dotazníků, což představuje přibližně třetinu budoucích praktiků v  předatestační přípravě. Ukázalo se, že 57 % lékařů motivuje dotace z Ministerstva zdravotnictví, pro 63 % lékařů je důležitá podpora bydlení, 67 % dotazovaných by ocenilo finanční injekci pro rekonstrukci a vybavení ordinace a až 77 % lékařů by přiměla jít pracovat na venkov kvalifikovaná práce pro jejich partnera nebo partnerku,“ říká předsedkyně Mladých praktiků MUDr. Markéta Pfeiferová, která je společně s MUDr. Davidem Halatou, předsedou Pracovní skupiny venkovského lékařství SVL ČLS JEP, iniciátorkou šetření. „Většina respondentů uvedla, že je příliš nemotivují jednorázové finanční příspěvky, ale uvítala by spíše pravidelný příspěvek za neatraktivitu lokality, například formou vyšší kapitace,“ dodává MUDr. Halata.

Dotazníkové šetření podle něj také ukázalo, že 72 % budoucích praktiků jsou ženy. „Feminizace oboru praktického lékařství je zjevná už delší dobu, ale takto rapidní nárůst jsme nečekali. Chceme proto porovnat odpovědi mužů a  žen a budeme to zohledňovat v našich motivačních projektech,“ vysvětluje MUDr. Halata. „Překvapilo nás také, že 80 % lékařů má pocit, že nedostalo dost informací o venkovském lékařství při studiu a 70 % dotázaných by uvítalo stáž na venkově.“ Proto se zástupci SVL ČLS JEP a  Mladých praktiků rozhodli spustit projekt „Go Rural“, kdy nabídnou lékařům v předatestační přípravě stáže ve venkovských praxích. „Zkušenosti z Velké Británie ukazují, že pokud lékař stráví část své předatestační přípravy na venkově, častěji se tam po atestaci zase vrací,” vysvětluje MUDr. Halata. Praktici spustí projekt bez jakékoliv finanční podpory, náklady ponesou lékaři ve venkovských praxích, kteří k sobě stážistu vezmou na zkušenou.

Nejvíce chybí lékaři na Vysočině, Jesenicku, v jižních Čechách a ve Zlínském kraji. „V místech, jako je Vysočina, nemají tisíce lidí svého praktického lékaře. Když potřebují vystavit neschopenku nebo získat potvrzení o zdravotním stavu do zaměstnání, nemají za kým jít. Takovýchto míst do 5 let přibude. Je to časovaná bomba, a proto musíme situaci systémově, nejen lokálně, řešit,“ říká MUDr. David Halata, který pracuje jako venkovský lékař v Hošťálkové na Vsetínsku.

O možnostech motivace na základě výsledků dotazníků jednají zástupci odborných společností také s MZ ČR. „Za zásadní považujeme propojení dotačních programů na úrovni státu a krajů. Navrhujeme vznik Centra pro obtížně obsaditelné praxe – platformy, kde by se potkávali zástupci ministerstva, jednotlivých krajů, pojišťoven a lékařů a společně hledali kombinace motivačních faktorů pro konkrétní oblast,“ vysvětluje MUDr. Halata a dodává:

„Zásadní ale bude řešit problematiku venkova na celospolečenské úrovni, protože pokud se nezlepší kvalita a atraktivita života v těchto oblastech, bude docházet k jejich postupnému vylidňování. Lékaři jsou totiž jen indikátorem celkového opomíjení problémů lidí na venkově.“ Venkovské lékařství dle dostupných dat představuje cca 50 % všech praxí všeobecných praktických lékařů v ČR. Mgr. Markéta Pudilová, Mgr. Veronika Ostrá

NA KARLOVARSKU DOTACE NA OBNOVU LESŮ

Stejně jako v  uplynulém roce i letos Karlovarský kraj podpoří opakovanou umělou obnovu lesů poškozených suchem a jejich ochranu proti zvěři oplocenkami. Žadatelé si mezi sebou rozdělí více jak čtyři miliony korun. Důvodem udělované podpory je zachování a obnova lesního ekosystému a biodiverzity lesních porostů na území našeho regionu.

Vlastníci lesů mohli předkládat elektronické žádosti o dotace v  termínu od 2. do 31. července. „Oproti předchozímu roku jsme zaznamenali zvýšený zájem o nabízenou podporu, celkem jsme obdrželi 33 žádostí o dotaci. Pouze jedna z  nich nebyla ve stanovené lhůtě doručena v  listinné podobě, zbylé byly v  souladu s nastavenými  pravidly. Rada kraje odsouhlasila poskytnutí dotací ve výši necelých 944 tisíc korun, o rozdělení příspěvků v  hodnotě přesahující 3,4 milionu korun musí ještě rozhodnout krajské zastupitelstvo,“ upřesnil radní pro oblast životního prostředí, zemědělství a energetiky Karel Jakobec.

V  letošním roce došlo k rozšíření segmentu činností, na které mohli vlastníci lesů získat dotace. K  příspěvkům na opakovanou umělou obnovu lesů poškozených suchem a na ochranu lesa proti zvěři oplocenkami se přidaly dotační podtituly na individuální ochranu lesa proti zvěři a na ochranu lesa proti hmyzím škůdcům. Nově také mohli vlastníci lesů získat finanční prostředky na další výchovný zásah za dobu platnosti lesního hospodářského plánu nebo osnovy. Maximální výše dotace pro jednoho žadatele nesměla přesáhnout 500 tisíc korun. Mezi žadateli jsou mimo jiné Opatství Nový Dvůr, Město Teplá nebo společnost s  ručením omezeným Lesy města Chebu. Mgr. Veronika Severová, oddělení vnějších vztahů a styku s veřejností

V ČVUT NEJMODERNĚJŠÍ TECHNOLOGIE

Více než 300 nových profesionálních počítačů a dalšího vybavení mohou studenti a pedagogové od tohoto akademického roku využívat na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze (FIT ČVUT). Fakulta tak modernizací technického zázemí výukových prostor udělala první krok ke kompletní inovaci ICT infrastruktury.

„Za necelých deset let svého působení se FIT ČVUT stala významným vzdělávacím i výzkumným pracovištěm v oboru informačních technologií. Tomu by mělo odpovídat nejen vybavení specializovaných laboratoří, které se nám daří zakládat, ale i celková ICT infrastruktura fakulty. Proto ji chceme mít na nejvyšší možné úrovni,“ říká k modernizaci děkan fakulty doc. RNDr. Ing. Marcel Jiřina, Ph.D.

Inovaci zahájila FIT ČVUT v letních měsících ve svých učebnách tak, aby ji okamžitě pocítili studenti a vyučující přímo ve výuce. Došlo ke kompletní a jednotné obměně používaného hardwaru a nainstalování nového softwaru.

Základní konfiguraci počítačových stanic nyní tvoří: 4jádrový procesor Intel Xeon E3-1245v6 @ 3.7 GHz, 32GB DDR4 ECC RAM, 512GB NVMe SSD disk a grafická karta NVidia GeForce GTX 1060 s 1152 výpočetními CUDA jádry a 3GB GDDR5 RAM. Jednotnost, výkon, schopnost provozu 24/7, množství strojů a jejich spolehlivost nabízí široké možnosti jejich využití. Primárně fakultě poskytnou zkvalitnění a rozšíření výuky ve všech směrech díky možnosti použití náročnějšího softwaru a aplikací. Paralelně lze stroje využít i například v podobně výkonného výpočetního CPU a GPU clusteru.

Vyměněno bylo v učebnách i veškeré zobrazovací zařízení tak, aby viditelnost byla kvalitní i bez ohledu na okolní světelné podmínky. Nové monitory o velikosti 27" s vysokým rozlišením QHD jsou vybaveny stálou kvalitou obrazu bez ohledu na úhel pohledu a dynamickou regulací jasu díky světelnému senzoru. Projektory byly vyměněny za spolehlivé a bezúdržbové, laserové s vysokým jasem až 5000 ANSI lumenů a rozlišením Full HD. Veškeré vybavení učeben navíc disponuje možností centrální vzdálené správy.

Software je na počítačích v učebnách obměňován dle požadavků a potřeb výuky v každém semestru. Nyní však byly povýšeny a sjednoceny operační systémy, a to konkrétně Windows na verzi Windows 10 a linuxové distribuce byly změněny z Gentoo na openSUSE Leap 15. Celá obnova učeben proběhla za podpory MŠMT z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.

„Technické zázemí fakulty díky jejímu rychlému vývoji vznikalo a také se obnovovalo postupně. Nejednotnost pak měla za následek náročnější i dražší údržbu. Proto jsme se rozhodli do ICT infrastruktury fakulty investovat a kompletně ji obměnit tak, aby vše fungovalo efektivně a bylo profesionální, což nám z dlouhodobého hlediska finance ušetří. Naše učebny tak nyní obsahují vysoce výkonné stroje, které budou i za 5 let velmi kvalitní,“ doplňuje ke změnám Ing. Martin Vaňko, vedoucí ICT oddělení.

V rámci společného projektu s Fakultou architektury ČVUT v Praze prošly technickou inovací také prostory, které fakulty sdílí. Budova tak například získala nejmodernější Wi-Fi technologii a ve všech čtyřech posluchárnách byly kompletně vyměněny projekční systémy a modernizováno ozvučení. Nové projektory s laserovou technologií nyní nabízí Full HD rozlišení a největší z poslucháren pro 300 lidí má možnost promítání v režimu Edge Blending – jednoho velkého kompaktního obrazu pomocí synchronizace všech 3 projektorů najednou. Nově byly také zabudovány obrazovky nad vstupy do poslucháren. Kromě programu místnosti na ně může být promítán například i živý stream, čehož se bude hodně využívat také na konferencích a dalších akcích, které často v těchto prostorách probíhají.

V dalších krocích svých inovací plánuje FIT ČVUT například obnovu veškeré počítačové sítě na síť s vysokou propustností a nízkými latencemi, rozšíření výpočetního cloudu pro podporu vědy, výzkumu a výuky, zřízení velkého centrálního datového úložiště pro vědce i studenty a zprovoznění výkonného výpočetního clusteru.

NA JIHU MORAVY PROJEKTY NA ZADRŽENÍ VODY

Zastupitelstvo Jihomoravského kraje na svém 17. zasedání (1.11.2018) schválilo poskytnutí dotace z rozpočtu Jihomoravského kraje sedmi žadatelům, ve výši 1,025 milionu Kč, a to v rámci 2. kola výzvy dotačního programu „Podpora boje proti suchu a na zadržení vody v krajině na území Jihomoravského kraje v roce 2018“.

„Jižní Morava je jednou z oblastí nejvíce ohrožených suchem. Tento fenomén negativně ovlivňuje celou řadu ekosystémových služeb od zemědělské a lesní produkce, přes půdní funkce a biodiverzitu, kvalitu života obyvatel a v některých situacích i turistický ruch. Právě podobné projekty, které jsme podpořili z krajského rozpočtu, posílí retenci vody v krajině, přispějí k lepšímu hospodaření s povrchovou a podzemní vodou a budou tak mít vliv na zmírnění dopadu klimatické změny,“ řekl radní Petr Hýbler.

Zásadním problémem při snaze zmírnit dopady sucha je snížená schopnost moravské krajiny zadržovat vodu. V letech 2017 až 2018 Jihomoravský kraj finančně podpořil formou dotačního programu Podpora boje proti suchu a na zadržení vody v krajině na území Jihomoravského kraje ve výši 9,5 mil. Kč celkem 47 projektů. Včetně krajského spolufinancování bylo za uvedené období vynaloženo celkem 87,9 mil. Kč a celkový objem na základě realizovaných projektů představuje potenciál více než 467 tisíc m3 zadržené vody v sídlech a krajině. Jednalo se především o projekty revitalizace (64 %) a výstavby nových malých vodních nádrží a rybníků (11 %), tvorby mokřadů, protierozních opatření a přípravných činností, tj. tvorby projektových dokumentací (17 %).

Novou dětskou léčebnu se speleoterapií v Ostrově u Macochy postaví Jihomoravský kraj metodou Design & Build. Záměr výstavby nové dětské léčebny se speleoterapií v Ostrově u Macochy včetně přípravy zadávacího řízení této akce metodou Design & Build schválila 5. listopadu 2018 Rada Jihomoravského kraje.

„Metoda Design & Build je postup při realizaci projektu, kdy zhotovitel stavby je zároveň odpovědný i za projekční přípravu díla. Tento postup umožňuje ponechat zhotoviteli stavby prostor pro uplatnění inovativních řešení. V tomto případě bude zhotovitel stavby odpovědný za zpracování jak architektonické studie, tak všech potřebných stupňů projektové dokumentace i za vlastní realizaci stavby,“ uvedl radní Milan Vojta.

„Celková kapacita léčebny je plánována na cca 78 lůžek pro děti ve věku 4-18 let a případně jejich doprovod. Nová léčebna dále bude poskytovat zázemí zhruba 30 zaměstnancům. V novém pavilonu dětské léčebny se speleoterapií bude umístěn vnitřní rehabilitační bazén s mořskou vodou o rozměrech 5 x 8 metrů – v současné době děti dojíždějí do bazénu do Blanska a tento stav je nevyhovující. V ubytovací části léčebny budou třílůžkové pokoje s vlastním hygienickým zázemím. Součástí léčebny budou také prostory rehabilitace, tělocvičny, sauny, stravovacího provozu o kapacitě cca 100 obědů, 80 svačin, snídaní a večeří denně. V léčebně budou také prostory pro tři třídy základní školy včetně zázemí pro učitele, které bude na základě smlouvy o výpůjčce využívat Základní škola při dětské léčebně Ostrov u Macochy,“ řekla náměstkyně hejtmana Taťána Malá.

Dětská léčebna se speleoterapií v Ostrově u Macochy je odborným léčebným ústavem, v němž se již více než 30 let léčí děti převážně školního věku s nemocemi dýchacího traktu, a to za využití speleoterapie – zvláštní klimatické léčebné metody, která jako přírodní zdroj využívá klima v jeskyni. Současné prostory léčebny jsou však dnes již nevyhovující. Jihomoravský kraj jako zřizovatel se proto rozhodl pro výstavbu nové budovy dětské léčebny, a to na okraji obce v těsné blízkosti Císařské jeskyně, kde speleoterapie probíhá.

Předpokládá se, že výstavba bude zahájena nejpozději začátkem roku 2021, tak aby mohla být nová léčebna dokončena do konce roku 2022. Projekt byl zařazen mezi záměry financované z úvěru Evropské investiční banky. Výše předpokládaných investičních nákladů na realizaci stavby činí 150 milionů korun. K této částce je však třeba dále připočíst náklady na související služby a pořízení nového vybavení léčebny. Monika Brindzáková, tisková mluvčí

ČTYŘI STUDENTI Z VYSOČINY VE FRANCII

Díky spolupráci Kraje Vysočina, Francouzského institutu v Praze a škol ve francouzském partnerském regionu Grand Est mohou v tomto školním roce absolvovat čtyři studenti z Vysočiny stejný školní rozvrh jako jejich francouzští spolužáci. Tři z nich studují na lyceích v oblasti Champagne-Ardenne a jedna studentka v Lotrinsku. Přes týden tráví svůj čas ve škole nebo na internátu, o víkendech bydlí studenti v hostitelských rodinách. Středoškoláci z Vysočiny opět vycestovali do Francie v rámci programu Rok v Champagne – Ardenne.

Nové studijní i životní zkušenosti při pobytu ve Francii získávají v tomto školním roce Kristýna Sochorková, Michaela Vališová a Nikola Velátová, studentky gymnázií v Ledči nad Sázavou, Jihlavě a Pelhřimově. Už svůj druhý rok ve Francii započal rovněž Mikuláš Festa z humpoleckého gymnázia

Studentů jsme se zeptali, jak se jim ve Francii líbí a jak jim jde studium: Kristýna Sochorková: Kristýna studuje ekonomicko-sociální sekci gymnázia v městečku Romilly-sur-Seine.

„První týdny bylo těžší porozumět látce, takže jsem si skoro všechno jen překládala a učila se slovíčka. Obsah učiva je podle mě menšího rozsahu než na českém osmiletém gymnáziu. Baví mě tělocvik, každý trimestr máme jiný sport, kterému se důkladně věnujeme po celou dobu. Oblíbila jsem si i ekonomii, protože na gymnáziu v Česku jsem ji vůbec neměla, takže to pro mě je něco nového. Překvapilo mě, že celkově je studium zaměřené spíš na přemýšlení a rozebírání různých dokumentů, což se určitě hodí do života. Líbí se mi i propojení hodin chemie a fyziky takovým způsobem, že danou věc probíráme z více hledisek. Také mě překvapilo, že z několika písemek se mi povedlo mít více bodů než francouzští spolužáci.

Všichni mi přijdou milí a ochotní, vždycky se mi snaží nějak pomoct a podpořit mě. Studium ve Francii je skvělá příležitost, jak se osamostatnit a dobře se naučit organizovat čas.

Škola mi zabere dost času, ale když mám volné odpoledne, tak jsem s kamarády nebo sportuju. Hostitelská rodina se snaží mi co nejvíc přiblížit jejich region, takže skoro každý víkend jezdíme na nějaký výlet.“

Nikola Velátová: Nikola studuje stejnou sekci jako Kristýna, ale v Châlons-en Champagne, což je padesátitisícové město a bývalé administrativní centrum oblasti Champagne.

„Pro mě bylo nejhorších prvních 14 dní, než jsem se pořádně rozkoukala, jinak studium není zas tak náročné. Moc mě baví věda jako biologie, fyzika a chemie. Dost mě v nich překvapilo, že všechnu teorii se snaží předvést i v praxi. Takže jsem například pitvala oko nebo si hrála se světlem a odrazy.

Rozhodně je dobré snažit se mluvit s kýmkoli. Už jen to, že komunikujete, vás posunuje po troškách dopředu v jazyce a zároveň si najdete přátele, kteří vám pak mohou pomoct.

Jelikož mám tento rok individuální plán, volný čas trávím převážně učením do české školy. Ale i tak si dokážu udělat čas na výlety s rodinou. Byli jsme v jeskyních, kde se uchovává šampaňské, na koncertu nebo v Notre Dame v Remeši. Ve volném čase se také snažím aspoň trochu si odpočinout, tak relaxuji s hudbou nebo jdu pomoct s nějakými domácími pracemi či s hlídáním dítěte. Město, kde studuji, mi přijde už jen pouhou architekturou nádherné.“

Program Rok v Champagne-Ardenne, který pořádá Kraj Vysočina ve spolupráci s Francouzským institutem v Praze a Akademií v Remeši, je určen pro žáky studující na střední škole v Kraji Vysočina ve věku 15 až 17 let, kteří se rozhodnou rozvinout a zlepšit své dovednosti ve francouzském jazyce, prohloubit své mezikulturní znalosti, poznat způsob života Francouzů a prožít obohacující zkušenost. Podmínkami jsou základní znalost francouzského jazyka, ale zejména chuť, zájem a odhodlanost, samostatnost a podpora ze strany rodičů. Studenti se učí podle stejných osnov jako jejich francouzští spolužáci, přes týden bydlí na internátě, o víkendech pak v hostitelské rodině.

Náklady na roční studijní pobyt se pohybují kolem 110 000 Kč. Na pokrytí části nákladů spojených se studijním pobytem může kraj poskytnout stipendium ve výši 41 000 korun. Peníze vyplácí po úspěšném zakončení školního roku. Studenti jsou do programu každoročně vybíráni na základě výběrového řízení. Od roku 2010 vyjelo do Francie na roční středoškolské studium už 15 studentů z Kraje Vysočina. Ing. Eva Neuwirthová

NOVOU TĚLOCVIČNU BUDE MÍT TĚŠÍNSKÉ GYMNÁZIUM

Už šestým rokem nemají studenti českotěšínského Gymnázia Josefa Božka kde cvičit. Díky Moravskoslezskému kraji se situace brzy změní, dnes (5.  11.) se začíná stavět nová tělocvična. Z krajské kasy na ni půjde přes 46 milionů korun.

„Gymnázium svou tělocvičnu mělo, ovšem v roce 2012 bylo nutné ji kompletně zbourat. A to kvůli plísním, dřevomorce, ale také azbestu, které mají na zdraví člověka velmi negativní vliv. Dalším důvodem byla také nevyhovující statika, a tak šla stará tělocvična k zemi. Výuka tělesné výchovy je určitě velmi důležitá, žáci gymnázia navíc neměli možnost chodit cvičit do nějakých náhradních prostor, a tak se novostavba tělocvičny právě pro tuto školu, která je krajskou příspěvkovou organizací, stala jednou z priorit vedení Moravskoslezského kraje," uvedl náměstek hejtmana kraje pro školství a sport Stanislav Folwarczny, který se slavnostního zahájení stavby osobně zúčastnil.

Budova nové tělocvičny vyroste na místě tělocvičny původní. Tím se zachová vnitřní nádvoří, které navazuje na venkovní sportovní plochy. Po demolici zůstal spojovací krček do budovy školy, a tak se bude moci nová tělocvična na školu napojit. 

Slavnostního „poklepu" se zúčastnil také náměstek hejtmana kraje pro finance, investice a majetek Jaroslav Kania. „Budova nové tělocvičny bude jednopodlažní, projekt počítá mimo jiné s vestavěnou tribunou a ochozem pro diváky. Celkové náklady na stavbu, projektovou dokumentaci, ale taky vybavení tělocvičny jsou zatím vypočítány na skoro 46 a půl milionu korun. Tuto částku se nám podařilo vyčlenit z rozpočtu kraje. Výstavba je plánovaná na 330 dnů od předání staveniště, takže když všechno půjde dobře, setkáme se tu na slavnostním otevření už za necelý rok," řekl náměstek hejtmana kraje Jaroslav Kania a dodal, že výstavba tělocvičny rozhodně není jedinou krajskou investicí v  Českém Těšíně.

Mezi největší akce patří rozsáhlá rekonstrukce Muzea Těšínska, novostavba Integrovaného výjezdového centra, dokončení Malé scény českotěšínského divadla, úpravy v  Domově Jistoty, ale také investice ve školách. Kromě Gymnázia Josefa Božka, kde se do roka dokončí nová tělocvična, půjdou krajské peníze i na rekonstrukce v  Albrechtově střední škole nebo Polském gymnáziu. Celkově se v  Českém Těšíně v  tomto roce proinvestuje přes čtvrt miliardy korun. Po realizaci všech akcí budou souhrnně náklady do roku 2021 ve výši přes 552 milionů korun. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí