iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Večeře Zemana, prezident Číny, Medveděv, Orbán...

Prezident Miloš Zeman zahájí návštěvu Číny účastí na večeři pořádané čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem. Zeman odletěl v sobotu do Šanghaje, kde se zúčastní dovozního veletrhu China International Import Expo, který má Čínu prezentovat jako zemi otevřenou pro dovoz. Na večeři přijdou desítky státníků.

Zeman je během svého funkčního období v Číně počtvrté. Naposledy ji navštívil loni v květnu kvůli summitu k projektu nové Hedvábné stezky. O rok dříve Zemanův protějšek Si Ťin-pching přijel do Prahy. Při letošní návštěvě se plánuje za doprovodu národních delegací celkově sedmá schůzka obou prezidentů, kteří by měli v pondělí společně navštívit český stánek na veletrhu.

Zeman, kterého v Číně doprovází početná podnikatelská delegace a čtveřice ministrů, v pondělí navštíví i čínský národní stánek a bude jednat s guvernérem provincie Che-pej Sü Čchinem. Po setkání delegací bude Zeman mluvit i s vedením společnosti CITIC, která postupně zastřešuje většinu čínských obchodních aktivit v ČR. Program v Šanghaji završí v úterý.

Podle serveru South China Morning Post se nedělní večeře v Šanghaji zúčastní například premiéři Ruska Dmitrij Medveděv, Maďarska Viktor Orbán, Vietnamu Nguyen Xuan Phuc či Pákistánu Imran Chán.

ZPĚVÁK NOHAVICA DOSTAL MEDAILI OD PUTINA

Písničkář Jaromír Nohavica si v neděli osobně v Kremlu převzal Puškinovu medaili. Udělil mu ji ruský prezident Vladimir Putin na slavnostní recepci při příležitosti nedělního Dne národní jednoty. Informují o tom agentury RIA Novosti a TASS.
Puškinova medaile je od roku 1999 udělována ruským občanům i cizincům, kteří se významně zapsali v kulturní oblasti, literatuře či jiných oborech umění. Třícentimetrová stříbrná cena má na lícové straně profil ruského básníka Alexandra Sergejeviče Puškina, na rubu jeho podpis a pořadové číslo.

„Český bard“, jak Nohavicu nazvala agentura RIA Novosti, dostal podle dřívějších informací Kremlu ocenění za zásluhy o upevnění přátelství a spolupráce mezi národy a sbližování a vzájemné obohacování národních kultur. V děkovné řeči pronesené v ruštině zazpíval Nohavica část písně Bulata Okudžavy.

Medaili dosud obdrželo přes 940 lidí. Z Čechů jí byli oceněni bývalý prezident Václav Klaus, který ji dostal v roce 2007, a předseda Česko-ruské společnosti Jiří Klapka, který medaili obdržel letos v březnu.

Kromě Nohavici Puškinovu medaili z Putinových rukou v neděli dostal i starosta jihošpanělského města Málaga Francisco de la Torre Prados, choreograf Slovenského národního divadla Rafael Avnikjan či herec srbského Národního divadla Miloš Biković.

Řád přátelství pak dostal na recepci při příležitosti svátku, který nahradil oslavy říjnové revoluce, například záhřebský starosta Milan Bandić.

MACRON SE NECHCE VZDÁT KOLONIÍ

Tichomořské souostroví Nová Kaledonie dál zůstane francouzským územím. V referendu o vyhlášení nezávislosti bylo 56,4 procenta voličů proti. Francouzský prezident Emmanuel Macron v projevu voličům pogratuloval a vyzval je k dialogu.

Podle konečných výsledků bylo pro odtržení od Francie 43,6 procenta lidí, což na úspěch nestačilo. Volební účast však byla podle agentury AFP neobvykle vysoká - svůj hlas přišlo odevzdat přes 80 procent oprávněných voličů.

V plebiscitu mělo možnost hlasovat 174 tisíc oprávněných voličů, kteří odpovídali na otázku, zda si přejí, aby Nová Kaledonie získala nezávislost na Francii. Souostroví připadlo Francii v roce 1853 a v posledních třech desítkách let získalo velkou míru autonomie.

Předvolební průzkumy předpovídaly, že převahu v referendu budou mít zastánci dalšího trvání svazku s Francií, což výsledky potvrdily. Vítězství odpůrců samostatnosti však nakonec nebylo tak jednoznačné, jak se očekávalo.
Nová Kaledonie rozhodovala v referendu. Pryč od Francie chtějí hlavně domorodci

Podle francouzského deníku Le Monde se v hlavním městě Noumée pro nezávislost rozhodlo pouze 19,5 procenta voličů, kdežto proti bylo 80,5 procenta lidí. V menších vesnicích naopak často vyhrála nezávislost. Například v hornickém městě Thio, domově domorodých Kanaků, se chtělo od Francie odtrhnout přes 83 procent voličů.

„Většina voličů se dnes vyjádřila pro to, aby Nová Kaledonie zůstala francouzská,“ řekl v živém televizním projevu francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdůraznil potřebu dialogu mezi ostrovy a pevninskou Francií a vyzval všechny k práci na tom, aby se z Nové Kaledonie stala moderní destinace.

„Vítěz je jasný, je jím mír,“ míní.

Podle Macrona se v nejbližších dnech do metropole Nouméy vydá francouzský premiér Édouard Philippe a sejde se s místními politiky. „Jsem hrdý, že jsme spolu prošli touto historickou etapou,“ řekl také Macron.

Zájem o hlasování byl na Nové Kaledonii značný. Referenda, které začalo v 08:00 místního času (v sobotu 22:00 SEČ) a skončilo v neděli v 18:00 místního času (08:00 SEČ), se zúčastnilo téměř 74 procent voličů.

Některé volební okrsky dokonce musely kvůli náporu hlasujících mimořádně zůstat otevřené ještě po oficiálním ukončení hlasování. V hlavním městě Nouméa se na některých místech lhůta pro hlasování prodloužila až o hodinu, uvedla agentura AP. Předvolební průzkumy předpovídaly, že převahu v referendu budou mít zastánci dalšího trvání svazku s Francií, což částečné výsledky zatím potvrzují.

POVODNĚ ZALILY SICÍLII

Extrémně deštivé a větrné počasí, které už přes týden sužuje Itálii, zasáhlo v noci na neděli Sicílii a vyžádalo si dalších dvanáct obětí na životech. Informovala o tom agentura ANSA.

„Potkala nás strašná tragédie,“ řekl italským médiím Giovanni Di Giacinto, starosta městečka Casteldaccia ležícího nedaleko Palerma. Právě zde se v noci kvůli bleskovým záplavám vylila z břehů říčka Milicia a zaplavila dům, kde se v té době sešla na večeři širší rodina. Uvnitř se utopilo devět lidí, včetně dvou dětí ve věku jeden a tři roky.

Další a lidé zemřeli poblíž Agrigenta, když jejich auto strhl proud vody. Na Sicílii vyrazil italský premiér Giuseppe Conte, aby se osobně seznámil s rozsahem škod. Počet obětí bouřek a dešťů se za poslední týden v Itálii vyšplhal už na tři desítky. Pozornost se v minulých dnech upírala zejména ne sever země, nyní však extrémně deštivé počasí sužuje zejména Sicílii.

Apeninský poloostrov se v posledních dnech potýká s velmi silnými dešti a bouřkami, vítr v místech dosahoval rychlosti až 180 kilometrů v hodině. Civilní obrana popsala poslední vlnu bouřek jako jednu z nejsložitějších meteorologických situací v posledních šedesáti letech.

Situaci na severu země pak v sobotu označila za apokalyptickou. Některé vesnice odřízly sesuvy půdy od světa, nefunguje tam elektřina, někde neteče ani voda. Meteorologové očekávají i v neděli déšť a bouřky zejména ve střední a jižní Itálii. Zasaženou oblast na severu země, konkrétně Benátsko, by měl v neděli navštívit ministr vnitra Matteo Salvini. Premiér Conte odjel na Sicílii.

SAÚDOVÉ PROPUSTIILI KRÁLOVA SYNOVCE

Saúdská Arábie téměř po roce propustila na svobodu prince Chálida bin Talála, který je synovcem saúdského krále Salmána. Princ byl zadržen, když kritizoval kroky korunního prince Muhammada bin Salmána.

Jeho páteční propuštění, o němž v neděli informovala BBC, podle některých souvisí s mezinárodní kritikou Rijádu kvůli vraždě saúdského novináře Džamála Chášukdžího. Korunní princ se podle analytiků snaží propuštěním člena královské rodiny získat doma podporu.

Saúdská vláda oficiálně nevysvětlila, proč prince Chálida bin Talála loni v prosinci zadržela ani proč ho nyní propustila. Jeho propuštění potvrdilo na Twitteru několik členů jeho rodiny. Podle deníku The Wall Street Journal byl princ loni zadržen proto, že kritizoval zatčení asi dvou set princů, ministrů a obchodníků koncem loňského roku.

Vláda to tehdy označila za protikorupční akci, podle analytiků si však korunní princ chtěl takto upevnit své postavení a zbavit se rivalů a kritiků. Mezi zadrženými byl tehdy i bratr prince Chálida, princ a finanční magnát Valíd bin Talál, který byl už jako řada dalších propuštěn.

Někteří z princů a ministrů, kteří byli drženi v hotelích v Rijádu včetně pětihvězdičkového hotelu Ritz-Carlton, byli propuštěni až poté, co přistoupili na odevzdání části svého majetku. Koncem ledna úřad saúdského generálního prokurátora uvedl, že vláda v rámci finančního vyrovnání od zadržených „získala zpět“ přes 100 miliard dolarů (asi 2,3 bilionu korun).

Saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán a jeho vláda jsou nyní podle deníku The Wall Street Journal pod největším diplomatickým tlakem od atentátů na USA z 11. září 2001 – většina z útočníků tehdy pocházela ze Saúdské Arábie.

Nyní vedení Saúdské Arábie čelí kritice kvůli vraždě novináře Chášukdžího, který žil od loňska v USA a který kritizoval saúdské nejvyšší vedení, včetně korunního prince Muhammada bin Salmána. Chášukdží byl zabit 2. října na saúdském konzulátu v Istanbulu, kam si šel vyřídit doklady kvůli svatbě. Turecká média už krátce poté začala psát, že šlo o vraždu.
Tento týden istanbulský prokurátor uvedl, že novinář byl hned po příchodu na konzulát své země uškrcen. Podle zpráv z médií tam byl brutálně zavražděn, jeho tělo se dosud nenašlo.

Vedení Saúdské Arábie dlouho tvrdilo, že Chášukdží konzulát opustil. Až po více než dvou týdnech přiznalo, že na konzulátu zemřel, ale nejprve tvrdilo, že byl zabit při potyčce. Nyní Rijád připouští, že šlo o vraždu. Tvrdí ale, že se vše odehrálo v rámci operace, o níž nejvyšší vedení Saúdské Arábie nevědělo.

UPRCHLÍCI V NĚMECKU ŽÁDAJÍ O AZYL BEZ DOKLADŮ

Více než polovina všech dospělých migrantů, kteří v Německu žádají o azyl, přichází do země bez dokladů. V neděli o tom s odvoláním na zprávu Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) informoval nedělník Welt am Sonntag.
BAMF v dokumentu, ve kterém reaguje na žádost opoziční strany Levice (Die Linke) adresovanou spolkovému ministerstvu vnitra, uvádí, že v první polovině letošního roku nepředložilo 58 procent dospělých žadatelů o azyl žádné identifikační doklady.

Německo nemůže vyhostit tisíce migrantů. Zahraniční úřady nespolupracují

Úřad se domnívá, že část uchazečů to dělá záměrně, protože tak chtějí zvýšit své šance v azylovém řízení. V případě Afghánců zažádalo o azyl bez dokladů 88 procent uchazečů, u Eritrejců to bylo 89 procent a u Alžířanů 95 procent. Z 97 až 99 procent neměli žádný identifikační dokument Nigerijci, Somálci, Guinejci a Gambijci. Doklady podle statistik nepředložilo ani 21 procent Syřanů a 24 procent Turků.

Chybějící dokumenty navíc komplikují vyhošťování odmítnutých žadatelů zpět do jejich rodných zemí. A to i kvůli tomu, že tyto země s Německem nespolupracují.

Plnou součinnost odpírají Berlínu mimo jiné i zastupitelské úřady Indie a Turecka. Na konci loňského roku se na území Německa nacházelo 64 914 cizinců, kteří nedostali azyl nebo povolení k pobytu, ale přesto nemohli být vyhoštěni.

V JIŽNÍCH ALPÁCH TŘI METRY SNĚHU

Zatímco většina Evropy se raduje z babího léta, do některých částí Alp přišla zima nečekaně brzy. Díky dvěma obřím sněhovým vánicím se některá lyžařská střediska otevřela o měsíc dříve. Už nyní si lidé mohou zalyžovat ve švýcarském Verbieru, italském Suldenu, ale také v portugalském areálu Serra da Estrela.

V části švýcarských a italských Alp napadly v tomto týdnu tři metry sněhu. Ve Verbieru se na některých sjezdovkách lyžuje už od pátku, to je podle všeho nejčasnější začátek sezony. Už ve čtvrtek přivítal sportovce jediný portugalský lyžařský areál Serra da Estrela, stejně jako Masella ve španělských Pyrenejích. Od pátku se lyžuje také v italském letovisku Sulden a brány švýcarského areálu Glacier 3000 se otevřely v sobotu.

„Sněhové statistiky ve světových lyžařských areálech sleduji už třicet let a sněhovou nadílku jsem viděl každý měsíc v roce. Nepamatuji ale, že by nějaké rezorty hlásily téměř dva metry sněhu už v říjnu,“ uvedl redaktor časopisu InTheSnow Patrick Thorne.

Jaká bude celá sezona 2018/2019, je ale ve hvězdách. V Alpách fouká vítr, padá sníh i déšť. Poslední sněžení přišlo od jihu, v oblastech nad 2600 metrů nad mořem napadly až tři metry sněhu.

Vysoká sněhová pokrývka je například ve Švýcarsku v Zermattu, Saas-Fee nebo v italské Cervinii. Některá níže položená střediska jsou ale stále zelená, v severních Alpách se stále prohání teplý fén.

OBCHODNÍCI BRITÁNIE ŽÁDAJÍ O REFERENDUM O BREXITU

Přes 70 britských obchodníků a podnikatelů dopisem v dnešním vydání nedělníku The Sunday Times požaduje vypsání referenda o brexitové dohodě, kterou premiérka Theresa Mayová vyjedná s Evropskou unií. Signatáři varují před hospodářskými škodami v případě neřízeného či destruktivního brexitu.

Dopis obchodníci nechali zveřejnit před čtvrtečním spuštěním kampaně za druhé referendum s názvem Byznys pro lidové hlasování. Mayová přitom v minulosti opakovaně prohlásila, že žádný nový plebiscit se konat nebude.
„Podnikatelská sféra dostala slib, že když země odhlasovala odchod, tak obchodování s EU bude pokračovat bez potíží,“ uvádí dopis. V něm podnikatelé konstatují, že jistota budoucích vztahů je potřebná, aby mohli investovat v dlouhodobém horizontu.

„I přes nejlepší úsilí premiérky návrhy, které projednávají vláda a Evropská komise, toto nesplňují a nejsou zdaleka ani tak dobré, jako je současná dohoda, kterou uvnitř EU máme,“ dodávají podnikatelé. Ti poukázali také na to, že nejistota posledních dvou let vedla k poklesu investic, což povede k chudnutí Británie.

Dopis podepsali mimo jiné někdejší šéf pojišťovny Lloyd’s of London John Nelson, bývalý šéf společnosti Marks&Spencer Paul Myners či zakladatelka portálu Lastminute.com Martha Foxová. /r/