iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

V Bavorsku v neděli zemské volby, překvapí Zelení?

Bavorsko v neděli čekají zemské volby a politologové už předem počítají s tím, že jedním z faktických vítězů hlasování budou Zelení. Strana by mohla dostat až 18 procent hlasů, tedy dvakrát víc než před čtyřmi lety. Pokud by se předvolební průzkumy potvrdily, stali by se Zelení druhou nejsilnější stranou v bavorském Landstagu hned po Křesťanskosociální unii (CSU), která politice největšího německého spolkového státu dominuje od konce druhé světové války.

Jenže zatímco strana současného bavorského premiéra Markuse Södera se chystá na rekordně slabý výsledek (podle průzkumů by měla získat asi 35 procent hlasů), Zelení ve spolkové zemi považované za baštu konzervativismu jedou. Přebíhají k nim nejen voliči sociální demokracie, kterou oslabuje účast ve spolkové vládě, ale i příznivci CSU.

Volební jednička bavorských Zelených Katharina Schulzeová věří, že strana dokázala oslovit voliče svým důrazem na otevřené hranice, pomoc uprchlíkům a hlubší evropskou integraci. „Voliči si všimli, že ostatní strany kličkují a každý den říkají něco jiného. Zelení si stojí za tím, co říkají celou dobu,“ řekla Schulzeová listu The Financial Times.

Rostoucí obliba Zelených je podle ní zrcadlovým odrazem volebních úspěchů, které v poslední době zaznamenala Alternativa pro Německo (AfD). „Naše země už není rozdělena jen na levici a pravici, ale také na liberální demokraty, kteří jsou otevření světu, a autoritativní, proevropský proud. My zjevně patříme k prvnímu táboru,“ myslí si Schulzeová.

Bavorští konzervativci během letošního léta ve snaze zarazit rostoucí popularitu protiimigrační a protievropské AfD značně přitvrdili a vyvoláváním střetů s kancléřkou Agelou Merkelovou o vracení migrantů na hranicích vyvolali hlubokou krizi v koalici. Ve snaze „ochránit“ bavorskou identitu také přijali zákon, podle nějž musí u vstupu na úřady viset křesťanské kříže.

Jenže nyní se ukazuje, že kopírování populistů nefunguje. Ti, které trápí hlavně migrace, volí radši AfD a ti liberálnější utíkají k Zeleným. „Řada voličů nám říká, že to, jak se teď CSU chová, ten jazyk, to stanovení povinnosti mít kříže na budovách, že to není jejich Bavorsko,“ tvrdí třiatřicetiletá Schulzeová.

Předáci Zelených si libují, že na jejich předvolební akce chodí víc lidí než kdy dříve. „Ještě před pěti lety bylo relativně snadné charakterizovat typického voliče Zelených. Jenže když dnes přijedu na předvolební mítink, tak poznám lidi z naší místní buňky a lidi z různých ekologických organizaci. Ale kdo jsou všichni ostatní?“ směje se Ludwig Hartmann, který vede kandidátku spolu s Schulzeovou.

Bavorští Zelení se nevzdávají specifické místní identity a dokázali ji propojit s bojem za ekologické otázky. Na jejich mítincích je slyšet volání o potřebě zachránit bavorskou vlast (heimat) před betonářskou lobby. V kampani akcentují také rovnoprávnost žen a mužů, sociální spravedlnost, vzdělání či vnitřní bezpečnost, která dříve nepatřila k jejich doméně.

„Zdá se, že Zelení na rozdíl od SPD zapustili v Bavorsku kořeny. Můžou se objevit na Oktoberfestu a v dirndlu a kožených kalhotách a lidé jim to budou věřit,“ řekl listu The Financial Times politolog Jürgen Falter z univerzity v Mohuči. Někteří analytici dokonce spekulují, že Zelení by v budoucnosti mohli v celoněmecké měřítku vystřídat sociální demokracii jako dominantní sílu nalevo od politického středu.

Vzhledem k předvolebním průzkumům je velmi pravděpodobné, že v Bavorsku po nedělních volbách vznikne koaliční vláda. CSU jasně vylučuje možnost vládnout s AfD, a tak připadají v úvahu především dvě varianty – koalice se Zelenými nebo Svobodnými voliči (FW). Zelení už dali najevo, že jsou ochotni převzít odpovědnost, ale jen pokud CSU dá jasně najevo, že hodlá zastávat tolerantní a proevropskou politiku. „S námi se dá vždy mluvit o ekologické a spravedlivé politice, ale ne o protievropské a autoritářské,“ vzkázala předem konzervativcům Schulzeová.

VELKÉ ZÁPLAVY NA MALLORCE

Nejméně osm lidí zemřelo a devět dalších se pohřešuje po bleskových záplavách, jež na středomořském ostrově Mallorca vyvolal prudký déšť. Dva z mrtvých jsou Britové, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Podle honorárního konzula na Mallorce mezi oběťmi ani zraněnými nejsou žádní Češi. O dvou mrtvých Britech informovala v rozhlase zástupkyně starosty města Sant Llorenc, kde spadlo nejvíce srážek a které je stále zaplavené.

Městečko leží zhruba 60 kilometrů východně od správního střediska Palma de Mallorca, ve vnitrozemí a fakticky na druhé straně turisticky hojně navštěvovaného španělského ostrova. Další dvě oběti byli místní občané, řekla Antonia Bauzaová stanici Cadena SER. Prudké záplavy v ulicích postižených měst unášely auta.

„Je to katastrofa. Pokoušíme se lokalizovat přeživší a pomáhat, ale všechno je zaplavené a lidé nemohou opustit své domovy,“ popsala situaci Bauzaová. Tři mrtvé nahlásilo pobřeží, které od Sant Llorenc dělí necelých 11 kilometrů. Tělo dalšího muže záchranáři nalezli ve vnitrozemí. Záchranáři nedokážou jednoznačně potvrdit počet pohřešovaných. Podle dosavadních zpráv byli raněni nejméně tři lidé a asi dvě stovky byly evakuovány. Do oblasti bylo během středy nasazeno osmdesát vojáků a sedm vozidel vojenské zásahové jednotky, kteří se přidali ke stovce záchranářů.

Nejméně ve třech dalších městech byly uzavřeny školy, dvě stovky lidí našly nouzové přístřeší ve sportovních zařízeních. Španělský meteorologický ústav uvedl, že na některých místech ostrova v úterý napršelo za čtyři hodiny až 22 centimetrů. Během středy se čekají silné srážky ve východní části Iberského poloostrova. Na Mallorku má přiletět španělský premiér Pedro Sánchez. Mluvčí Letiště Václava Havla Roman Pacvoň ČTK řekl, že letecké spojení z Prahy do Palma de Mallorca není přerušené a všechny lety odletí podle platného letového řádu.

MINISTR VNITRA BULHARSKA: VRAŽDA NOVINÁŘKY SEXUÁLNĚ MOTIVOVANÁ

V Německu byl zatčen muž z Bulharska podezřelý z vraždy bulharské novinářky Viktorie Marinovové. Z tohoto zločinu už byl také obviněn. Oznámil to v Sofii ministr vnitra Mladen Marinov a generální prokurátor Sotir Cacarov. Další podrobnosti o zadržení zatím nesdělili. Bulharský ministr vnitra Mladen Marinov řekl, že existuje shoda DNA zadrženého s biologickým vzorkem z místa činu. Podle ministra, jehož citovala bulharská média, je zadrženým jednadvacetiletý Severin Krasimirov z Ruse, který je policii z minulosti už znám. Kriminální záznam má z roku 2017 v souvislosti s krádežemi barevných kovů.

Krasimirov byl v souvislosti se sobotním zločinem už obviněn ze dvou trestných činů: ze znásilnění a z vraždy, řekl Cacarov. Dodal, že pachateli za to hrozí trest odnětí svobody v délce do dvaceti let nebo doživotí.

Cacarov rovněž zopakoval, byť obezřetně, dosavadní předpoklad vyšetřovatelů, že pravděpodobnost souvislosti vraždy Marinovové s její novinářskou prací je malá. „V současné etapě nemohu tvrdit, že vražda Viktorie Marinovové byla spáchána kvůli její profesionální činnosti,“ řekl prokurátor. Nicméně hned dodal: „Všechny verze se prověřují.“

„Dosud zjištěné důkazy naznačují, že šlo o spontánní útok na oběť motivovaný sexuálním násilím. Způsobená zranění, která měla za následek smrt Viktorie Marinovové, jsou svou povahou mimořádně brutální a těžká,“ řekl dále Cacarov. V této souvislosti také poznamenal, že Krasimirov trénoval box a že v době, než byl zločin spáchán, vypil velké množství alkoholu. Bydlel také v domě sousedícím s bydlištěm novinářky.

Dolnosaský kriminální úřad podle agentury DPA sdělil, že muž hledaný v souvislosti s vraždou Marinovové byl vystopován a následně zadržen speciální policejní jednotkou v úterý večer ve Stade u Hamburku. Německá prokuratura v Celle nyní podle DPA zkoumá podmínky pro vydání muže k trestnímu stíhání v Bulharsku, které o extradici již požádalo. Zároveň navrhla příslušnému soudu uvalení vazby na dotyčného po dobu vydávacího řízení.

Marinovová pracovala pro regionální televizi TVN v Ruse. Byla mimo jiné moderátorkou investigativního pořadu, který upozorňoval na korupci a podvody například s fondy EU. Jejím posledním příspěvkem byl rozhovor s bulharským a rumunským novinářem, kteří spolupracovali při zkoumání korupční aféry odhalující tunelování unijních fondů bulharskou společností GP.

V úterý policie zadržela v Ruse v souvislosti se smrtí Marinovové jiného muže, rumunského občana ukrajinského původu. První informace o tom, že tento muž je z vraždy podezřelý, později ministerstvo vnitra upřesnilo, že byl jen zadržen na 24 hodin a prověřuje se jeho alibi na dobu vraždy. Ve středu o tomto člověku zatím žádné informace zveřejněny nebyly.

ANKARA: ZMIZELÉHO NOVINÁŘE ROZŘEZALI AGENTI RIJÁDU

Džamála Chášakdžího minulý týden zavraždili na rozkaz saúdskoarabské královské rodiny. Jsou o tom přesvědčení vysoce postavení představitelé tureckých tajných služeb, píše deník The New York Times (NYT). Chášakdží zmizel poté, co 2. října navštívil saúdskoarabský konzulát v Istanbulu, kde si chtěl vyřídit doklady před svatbou.

Vysoce postavený turecký představitel řekl NYT, že 58letý novinář zemřel do dvou hodin od příchodu na konzulát v rámci rychlé, ale složité operace. Tým saúdskoarabských agentů prý jeho tělo rozřezal speciální pilou na kosti. „Je to jako Pulp Fiction,“ citoval americký list nejmenovaný zdroj, který promluvil pod podmínkou zachování anonymity.

V den Chášakdžího zmizení minulé úterý prý do Istanbulu dvěma různými lety dorazila skupina patnácti agentů Rijádu, mezi nimiž byl také odborníci na pitvy. Údajní pracovníci vlády a bezpečnostních složek se v Turecku zdrželi jen několik hodin. Podle tureckého deníku Daily Sabah z areálu dvě hodiny po novinářově příchodu vyjela šestice vozů patřících saúdskoarabskému diplomatickému zastoupení, včetně dvou černých dodávek.

Turecká bezpečnost údajně usoudila, že vražda novináře byla zadána saúdskoarabským královským dvorem, protože pouze nejvýše postavení představitelé mohou dávat příkazy k takto významným operacím. Turecké úřady rovněž tvrdí, že veškerý turecký personál konzulátu dostal v den novinářovy návštěvy volno. Zmizely také záznamy z bezpečnostních kamer a turečtí představitelé podle listu The Guardian věří, že si je saúdskoarabští agenti odvezli.

Turecká média ve středu publikovala video sestříhané ze záběrů bezpečnostních kamer, které zachycuje přílet a odlet saúdskoarabského týmu soukromými letadly, hotely poblíž konzulátu, kde se agenti ubytovali, podezřelý pohyb vozidel u konzulátu a posléze u sídla konzula v den zmizení novináře a nakonec i Chášakdžího příchod na konzulát. Video ale neukazuje, že by novinář z konzulátu odešel.

Média upozorňují zejména na sekvenci od 13:14, kdy novinář přišel na konzulát, před nímž parkuje černá dodávka. Ta později vjede do areálu, vyjede z něj v 15:08 a míří do rezidence konzula. Turci v minulých dnech několikrát zopakovali, že Chášakdží byl zavražděn do dvou hodin od okamžiku, kdy do objektu zastupitelského úřadu vstoupil.

List Daily Sabah dnes zveřejnil jména, data narození a fotografie celého saúdskoarabského týmu, který označil za „skvadru vrahů“. Podle turecké strany je mezi nimi několik členů tajné služby. Jedno ze zveřejněných jmen se shoduje se jménem saúdskoarabského podplukovníka z oddělení soudního lékařství.

Svého času populární televizní komentátor Chášakdží od loňska pobýval v USA z obavy před zatčením, které potkalo jiné saúdskoarabské intelektuály včetně novinářů. Mimo jiné přispíval do amerického listu The Washington Post. Ve svých komentářích kritizoval i korunního prince, a sice za to, že ačkoli propaguje reformy, nepřipouští o nich žádnou debatu. Předmětem kritiky byla i účast Saúdské Arábie v bojích v Jemenu či politika Rijádu vůči Kataru.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan byl se závěrem svých bezpečnostních složek seznámen v sobotu, napsal NYT s odvoláním na „vícero osob se znalostmi brífinků“. Erdogan údajně poté pověřil úředníky, aby anonymně informovali řadu médií včetně NYT o tom, že Chášakdží byl zavražděn na půdě saúdskoarabského konzulátu.

Samotný turecký prezident veřejně Saúdskou Arábii z vraždy novináře neobvinil. V pondělí ale Rijád vyzval, aby dokázal, že Chášakdží opustil konzulát krátce po svém příchodu, jak to tvrdí saúdskoarabští představitelé včetně korunního prince Muhammada bin Salmána. Britský ministr zahraničí Jeremy Hunt v úterý Saúdské Arábii vzkázal, že naléhavě očekává odpovědi ohledně osudu opozičního novináře.

JOHNSON: UDĚLÁTE Z BRTÁNIE KOLONII EU

Bývalý britský ministr zahraničí Boris Johnson ve středu varoval, že vyjednávací strategie premiérky Theresy Mayové vůči Evropské unii o brexitu by mohla z Británie učinit „trvalou kolonii EU“. Šéfka severoirské Demokratické unionistické strany (DUP) Arlene Fosterová se zase obává oslabení pozice Severního Irska ve Spojeném království po brexitu. Fosterová prohlásila, že nic takového nepřipustí, uvedla agentura Reuters.

Johnson, který na funkci šéfa diplomacie rezignoval kvůli návrhům Mayové ohledně brexitu, kritizuje strategii takzvané pojistky či záložního scénáře řešení režimu na hranicích mezi unijní Irskou republikou a Severním Irskem, které jako součást Spojeného království Evropskou unii v příštím roce na konci března opustí. Pokud se Londýn s EU nedohodne na podrobných podmínkách budoucích obchodních a dalších vztahů, bylo by třeba sáhnout k záložnímu plánu, jehož podoba je však zatím nejasná.

Bruselští vyjednávači chtějí v případě použití pojistky udržet Severní Irsko v unijním hospodářském a celním prostoru, což by ale znamenalo rozdílné podmínky pro Severní Irsko a zbytek Británie. To je pro Londýn nepřijatelné. Brusel i Londýn přitom chtějí na irsko-severoirské hranici v zásadě zachovat co nejvolnější režim, ať už s dohodou, nebo bez ní.

„V čísle 10 (sídlo britské premiérky v Downing Street) jednají o ‚pojistce‘, která z Británie učiní trvalou kolonii EU. Nemůžeme uniknout unijním zákonům a Evropskému soudnímu dvoru, dokud nám to nedovolí, a to možná nikdy neudělají,“ napsal ve středu na Twitteru Johnson, jemuž se přisuzují ambice stanout v čele Konzervativní strany i vlády. Obavy z brexitu ve středu opět vyslovila také Arlene Fosterová, jejíž ultrakonzervativní strana DUP podporuje menšinovou vládu konzervativců. „Nezatížíme budoucí generace dohodou, která umenší pozici Severního Irska ve Spojeném království,“ uvedla Fosterová podle Reuters v prohlášení po druhém dni jednání mezi zástupci DUP a EU.

Už v úterý politička odmítla jakékoli ústupky v otázce režimu na irských hranicích. „Nemůžeme podpořit žádnou úpravu, která by dala vzniknout buď clům, nebo regulačním překážkám v rámci britského vnitřního trhu,“ řekla Fosterová.

Z Bruselu ve středu přitom zazníval spíše optimismus ohledně brexitové dohody. Hlavní brexitový vyjednávač unie Michel Barnier prohlásil, že dohoda o vystoupení Británie z evropského bloku je z 85 procent hotová a může být dokončena do středy 17. října, tedy ještě před příštím unijním summitem. Dodal, že stále zbývá vyřešit palčivou otázku volné hranice mezi unijní Irskou republikou a Severním Irskem.

Německá kancléřka Angela Merkelová ve středu v Haagu po setkání se svým nizozemským protějškem Markem Ruttem uvítala pokrok v jednáních o brexitové dohodě a dodala, že chce mít těsný vztah s Británií i po jejím odchodu z EU, zejména pokud jde o bezpečnostní záležitosti. „Doufám, že nastal pokrok, zjevně tady pokrok je, ale ďábel je někdy skryt v detailu,“ upozornila Merkelová. O pokroku v jednání o brexitu mají být ve čtvrtek informování někteří britští ministři, kteří se kvůli tomu mají vpodvečer sejít. Schůzky se podle informací BBC nezúčastní všichni členové kabinetu.

CVIČENÍ PROTI TERORISMU V EVROPĚ

Speciální policejní jednotky napříč Evropou zahájily dosud nejrozsáhlejší nácvik společného postupu pro případ velkých teroristických útoků přesahujících hranice. Informovala o tom evropská policejní organizace Europol. Mezinárodního cvičení se účastní třicet zemí včetně České republiky. Speciální policejní síly chtějí těsněji spolupracovat a být údernější v boji proti terorismu a organizovanému zločinu. Za tím účelem zahájily protiteroristické cvičení Atlas Common Challenge 2.0 na území sedmi zemí včetně Slovenska, kde se do společných akcí zapojil policejní Útvar rychlého nasazení (URNA). V rámci cvičení se souběžně na různých místech odehrává sedm scénářů možných teroristických útoků.

Celkový počet 2800 členů speciálních jednotek má zasahovat v budovách, v metru, v autobuse, na lodích i v letadle a musí se vyrovnat i s chemickými, biologickými a jadernými hrozbami. Několikadenní cvičení má prověřit policejní spolupráci, uvedl Europol sídlící v nizozemském Haagu. Europol zároveň podepsal s policejními jednotkami z 31 zemí Evropy dohodu o spolupráci.

Specialisté reagují například na modelovou situaci, kdy teroristé na Slovensku zajmou rukojmí při koncertu. Na dalších místech evropští policisté reagují například na fiktivní případy, kdy je v Baltském moři unesen trajekt a ve Varšavě exploduje bomba v metru. Na nynějším mezinárodním cvičení má zastoupení i český policejní Útvar rychlého nasazení, který se kromě terorismu specializuje třeba na zásahy při únosech nebo proti zvláště nebezpečným pachatelům. Členové URNA se účastní cvičení na Slovensku, uvedla Policie ČR na svém facebooku.

Ve slovenském Komárně se cvičení Atlas Common Challenge 2.0 zúčastnilo více než 200 příslušníků speciálních jednotek ze šesti států, informoval dnes server SME.sk.„Terorismus a organizovaný zločin neznají hranic,“ řekla v Haagu ředitelka Europolu Catherine De Bolleová. Úzká spolupráce a koordinace speciálních jednotek jsou podle ní vzhledem ke zvýšenému ohrožení terorismem a organizovaným zločinem nezbytné.

Rakouský ministr Herbert Kickl, jehož země nyní předsedá Evropské unii, dnes hovořil o „vyhlášení boje mezinárodnímu terorismu a organizovanému zločinu“. Speciální policejní jednotky v Evropě spolupracují už od teroristických útoků z 11. září 2001 na USA v rámci takzvaného sdružení Atlas, píše agentura DPA. Spolupráce se účastní všechny členské státy EU, Island, Norsko a Švýcarsko.

„Pokud bude Evropa zasažena velkým útokem, budeme připraveni,“ řekl šéf Atlasu Bernhard Treibenreif. Spolupráci je však podle něj třeba rozšířit. Například technické a zvláštní jednotky mají být využívány nejen na národní úrovni, ale napříč kontinentem. Sdružení Atlas nyní bude mít svou centrálu při Europolu. Díky tomu bude rychleji koordinováno nasazení, řekla De Bolleová.

PAPEŽ FRANTIŠEK: JÍT NA POTRAT JE JAKO NAJMOUT SI VRAHA

Papež František ve středu přirovnal dobrovolný potrat k nájemné vraždě. Učinil tak při kázání na téma pátého přikázání Nezabiješ během generální audience na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu. Informovala o tom agentura AFP. „Přerušit těhotenství je jako někoho zabít. Je správné ukončit lidský život, aby se vyřešil problém?“ položil František shromážděným věřícím řečnickou otázku.

„Je správné uchýlit se k nájemnému vrahovi, aby se vyřešil problém?“ pokračoval papež připravenou paralelou. „Zbavit se lidské bytosti se rovná tomu, když se někdo rozhodne najmout vraha,“ pokračoval. František během kázání kritizoval „ztrátu hodnoty lidského života“, kterou způsobují války, zneužívání lidí a jejich vyloučení ze společnosti. Na pomyslný seznam posléze přidal i interrupci.

SÝRIE VYHLÁSILA AMNESTII PRO DEZERTÉRY, PAST?

Syrský prezident Bašár Asad v úterý vyhlásil amnestii pro armádní dezertéry nebo lidi vyhýbající se armádní službě jak v Sýrii, tak mimo ni. Amnestie se netýká zločinců a lidí na útěku. Režim se tímto krokem snaží povzbudit k návratu syrské uprchlíky, kteří se často bojí vrátit do vlasti právě z obav, že budou za vyhýbání se vojenské službě potrestáni. Sedm let trvající syrský konflikt má na svědomí největší uprchlickou krizi od dob druhé světové války. Mnoho vojáků v něm zběhlo kvůli tomu, aby se přidali k povstalcům, jiní se chtěli vyhnout boji. Nyní se mladí muži bojí návratu domů, protože mají strach z hrozícího trestu.

To se ale může změnit. Podle úterního výnosu mají zběhové žijící v Sýrii na vydání úřadům čtyři měsíce, ti v cizině pak půl roku. Stát jim nicméně negarantuje žádné záruky. Amnestie zahrnuje dezerci, ale nikoli účast v boji proti vládě či spojenectví s povstalci. Takové lidi totiž Asadova vláda považuje za teroristy. Zákon za normálních okolností trestá dezerci nebo vyhýbání se službě několikaletým vězením.

Syrské úřady tento krok podle listu The Washington Times pečlivě načasovaly. Armádě prezidenta Asada se s pomocí Ruska a Íránu podařilo získat zpět dvě třetiny syrského území. Povstalci a radikálové ovládají ještě severozápadní část země.

„Rozdíl je v tom, že válka se chýlí ke konci a mnoho mladých syrských mužů se nyní nebude bát připojit k armádě,” vysvětluje krok Elia Samman, poradce syrského ministerstva pro usmíření. Jestli bude mít nařízení efekt na návrat uprchlíků ze zahraničí, zatím není jasné. Mnoho z nich se na nový výnos dívá s nedůvěrou a k opatrnosti vyzvali také mezinárodní pozorovatelé.

Podle zpráv z oblastí, kde kontrolu nedávno převzaly provládní síly, ale dezertérům stále hrozí zatčení. Ani v minulých letech podobné vyhlášky takovým zatčením nezabránily. „Jako se vším v Sýrii, ďábel se skrývá v detailech,“ napsal v úterý týdeník Sýrie v kontextu. „Stát neposkytuje žádné záruky, že zběhy opravdu nezatkne,“ uvedl.

„Vyhláška je past,“ myslí Firas Marhoum, syrský aktivista žijící v Turecku. Marhoum popsal případy svých přátel, kteří se kvůli zdánlivé garanci bezpečído Sýrie vrátili a úřady je po několika týdnech zatkly. „Jak můžeme důvěřovat režimu?,” ptá se.

Miliony syrských uprchlíků v Libanonu, Turecku či Jordánsku nyní čelí tlaku, aby se s blížícím se koncem války vrátili zpátky do vlasti. Všechny tři země omezily pracovní práva utečenců, kteří si často stěžují na diskriminaci či fyzické útoky. V Libanonu je jich kolem milionu a letos se jich podle tamních úřadů vrátilo dobrovolně asi padesát tisíc.

„Jsme uvěznění mezi dvěma ohni,“ říká muž v libanonském Tripolisu, který si přál zůstat v anonymitě kvůli strachu o bezpečí příbuzných v Sýrii. „Život tady je ponižující. Každý den mám pocit, že žiji v hrobě. Ale jakou máme jinou možnost? Režim nám sice nabízí východisko, ale příliš nás zranil. Nemůžu mu věřit,“ popisuje muž.

Ačkoli mezinárodní organizace a humanitární pracovníci v úterý připustili, že by nový výnos mohl podpořit utečence v návratu domů, podle OSN v Sýrii ještě není situace příznivá pro jejich návrat ve velkém počtu. „Podle mě by taková možnost neměla být zavrhována, i když je tady důvod ke skepsi,“ říká Paul Seils z Evropského institutu mírových studií. „Měli bychom to brát jako první fázi procesu zjištění skutečných podmínek v zemi a režimu,“ vysvětluje. Během stále trvajícího syrského konfliktu přišlo o život asi 350 tisíc lidí, do ciziny kvůli němu uprchlo pět milionů Syřanů a další miliony jsou mimo své domovy na území Sýrie.

V RUSKU ZAVRAŽDILI VYŠETŘOVATELKU ZLOČINŮ

Vyšetřovatelka zvláště závažných případů byla ve středu zastřelena, když vycházela ze svého domu v luxusní lokalitě u Moskvy. Podplukovnice Jevgenija Šiškinová podlehla zásahu do šíje, oznámil Vyšetřovací výbor Ruské federace, který je jakousi ruskou obdobou amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). „Zabiják zavraždil vyšetřovatelku, která byla na cestě do práce,“ napsal deník Kommersant na své internetové stránce. Podle webu zpravodajské televize Rossija 24 vyšetřovatelka zrovna mířila ke svému autu, když vrah vypálil dva výstřely, z nichž jeden zasáhl oběť do šíje. Střelec vzápětí uprchl. Zraněnou našel její muž, ale žena vykrvácela na místě.

Vyšetřovatelé předpokládají, že motivem zločinu byla snaha zabránit v práci vyšetřovatelce, která měla na starosti mimo jiné případy pašování narkotik. Podle Kommersantu si na vyšetřovatelku stěžovali příbuzní jednoho z podezřelých, že od nich vymáhala úplatek. Kontrola ale žádné pochybení nezjistila. Vražednému útoku předcházel podle médií v lednu pokus o atentát, kdy neznámí pachatelé spálili vyšetřovatelce její vůz Lexus RX270. Tehdy se ale důstojnice ještě stačila schovat v domě. Šiškinová pracovala ve službách ministerstva vnitra od roku 1991 a byla několikrát vyznamenána za vynikající práci.

BOSNA SE DROLÍ, ROZDĚLENA

Více než dvě desítky let od zničujících válek zůstává Bosna a Hercegovina místem, kde čas nic nevyléčil. Chudou zemi opustily desítky tisíc mladých lidí, bez práce je pětina obyvatel. Etnické konflikty mezi Srby, Chorvaty a Bosňany, které si v první polovině devadesátých let vyžádaly přes 100 tisíc mrtvých, žijí dál.

Nedělní volby tříčlenného předsednictva, kolektivního vedení státu, v Bosně pocit rozdělení jenom prohloubily. U voličů zabodoval dosavadní bosenskosrbský prezident Milorad Dodik, známý svou proruskou orientací a nepokrytou snahou oddělit srbskou republiku od zbytku Bosny. V předsednictvu ho doplní Chorvat Željko Komšič a Bosňan Šefik Džaferovič. Rovněž v souběžných parlamentních volbách zvítězily nacionalisticky orientované strany. „Hlavní političtí lídři vzájemně soupeří a zvýrazňují jen zájem svých lidí a své entity,“ říká Franjo Sarčevič, bosenský novinář z webu Prometej.

Rozdělení Bosny na dvě entity vychází z Daytonských mírových dohod z roku 1995. Republika srbská, stejně jako bosensko-chorvatská federace, mají rozsáhlou autonomii. Obě se navíc dělí o Brčko, úzký koridor u chorvatských hranic. Komplikované uspořádání vytváří početné parlamenty a ministerstva, kde je jakákoli shoda na federální úrovni jen těžce dosažitelná. Tříapůlmilionová země zůstává rozdělená podle etnického klíče a utápí se v nacionalistických sentimentech. Podle Milorada Dodika se ale tento model přežil a pro Srby, sevřené v tomto státním útvaru, by byla nejlepší samostatnost.

„Daytonské dohody byly regionu vnucené, proto se většina Srbů, ale ani Chorvatů, neztotožňuje se současnou Bosnou,“ uvedl Dodik. Bosenskosrbský politik hledal pro své představy podporu v zahraničí. V Soči se setkal s prezidentem Vladimirem Putinem, zajel i do Bělehradu za prezidentem Aleksandrem Vučičem. „Mojí hlavní prioritou je zájem Srbů,“ reagoval teď Dodik na své vítězství v bosenskosrbské baště Banja Luce.

Co bude dál? Velmi reálně se rýsuje scénář, podle něhož se bosenští Srbové neshodnou se svými partnery na potřebných reformách ani na zformování federálního parlamentu. Z výsledku může mít radost Rusko, které si na Balkáně hlídá své strategické zájmy. Vítězství Dodika, který odmítá směřování regionu do Evropské unie i NATO, jenom vítá.

Moskva ale není jediná, kdo se o Bosnu zajímá. Zatímco Spojené státy a Brusel se o neklidný region trochu přestaly starat, na scénu se vrací Turecko, které se rozpomnělo na svou balkánskou imperiální minulost. V květnu, pouhý měsíc před tureckými volbami, přijel muslimské souvěrce v Sarajevu pozdravit autoritativní turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Stejně tak jako Moskva opečovává vazby na bosenské ortodoxní křesťany, Ankara sype peníze do výstavby nových mešit a muslimských náboženských škol. „Rusové i Turci vstoupili do Bosny dveřmi, kterými Západ odešel a nechal je otevřené,“ uvedl analytik Roland Gjoni, který se specializuje na Balkán.

BANKÉŘ ITÁLIE PŘEVÁDĚL PENÍZE Z ÚČTŮ BOHATÝCH NA CHUDÉ

Stal se Robinem Hoodem našich časů. Padesátiletý italský bankéř Gilberto Baschiera neodolal pokušení ani svému vypjatému sociálnímu cítění. Rozhodl se účty spravedlivě „vyrovnávat“. Bral bohatým, odkud převáděl peníze směrem k chudým střadatelům, aby dosáhli na úvěr. Dělal to výhradně pro druhé, sám si nikdy nepřivlastnil ani cent. Škoda se ale vyšplhala vysoko, na milion eur. Baschiera nyní soudcům vysvětloval své motivy. Banka by podle něj neměla jen poskytovat ochranu spořitelům, ale také pomáhat klientům v nouzi.

„Ty peníze bych nakonec určitě vrátil,“ ujišťoval a jedním dechem dodal, že svého činu dnes ani trochu nelituje. „Když to všechno ovšem prasklo, obtelefonoval jsem všechny klienty, kterým jsem vzal z účtu peníze, a vysvětlil jim své dobré důvody,“ uvedl soucitný italský bankéř, citovaný milánským listem Corriere Della Sera. Vysvětlil, že se snažil napravit nespravedlivý systém, který nenabízí důchodcům či studentům tolik hmotného zabezpečení, kolik by si zasloužili. Soudci konstatovali, že šéf pobočky banky v malém městečku Forni di Sopra ve Friulských Dolomitech na severovýchodě Itálie vytvořil opravdu svérázný systém financování.

Pokud si někdo chtěl vzít úvěr a nesplňoval příslušné podmínky, Baschiera mu prostě nalil potřebnou částku na účet. „Byl pevně přesvědčen, že dokáže pomáhat lidem,“ řekl bankéřův právní zástupce Roberto Mete. Za podvod a zpronevěru, které se odehrávaly v letech 2009 až 2016, nakonec dostal bankéř dva roky podmíněně.

Vzhledem k jeho vysokému postavení se dařilo machinace dlouho tajit. Nesrovnalosti v účetnictví nakonec objevili až Baschierovi podřízení a nahlásili vše úřadům. Soudci zohlednili, že bankéř dosud nebyl trestán a jeho úmysly nebyly zištné. Chtěl pomáhat lidem v kritické době před deseti lety, kdy Itálii sevřela těžká ekonomická krize a úspory střadatelů ztrácely na hodnotě. Dostatečným trestem pro svérázného finančníka bylo navíc propuštění z práce, stejně jako obstavení jeho nemovitosti. Jeho dobré úmysly nakonec ztroskotaly na neodpovědnosti těch, kterým se snažil pomáhat.

Jeho klienti byli zprvu vděční a zavázali se peníze zase brzy vrátit, ale ne všichni svůj slib splnili. Dluh narůstal a to bankéře potopilo. „Byl pevně přesvědčen, že mu ti lidé peníze vrátí, to se bohužel nestalo,“ konstatoval právník Mete. Baschierův případ vyvolal v Itálii obecnější diskusi o možná až příliš neotřesitelném postavení vlivných bankéřů na malých městech. „Šéf místní banky na malém městě je bůh, který pouhými slovy ‚ano‘ či ‚ne‘ může změnit život člověka navždy,“ popsal tuto tradici deník La Stampa.

RAKUŠANÉ ŹÁDAJÍ REFERENDUM O ZÁKAZU KOUŘENÍ

Rakouská vláda odmítá vypsat referendum o zákazu kouření v restauracích, kavárnách a hospodách. Postavila se tak proti přání iniciativy Don’t smoke, která pod petici za lidové hlasování shromáždila přes 880 tisíc podpisů. Pro uznání nároku na referendum jich potřebovala o pouhých 20 tisíc víc. Zástupci Rakouské lidové strany (ÖVP) a Svobodné strany Rakouska (FPÖ), které tvoří koaliční vládu kancléře Sebastiana Kurze, odmítli referendum o kouření v restauracích uspořádat. Poukázali přitom na vládní program, do nějž Svobodní loni prosadili, že tehdy plánovaný absolutní zákaz kouření v platnost nevstoupí.

V březnu rakouský parlament schválil zákon, na základě něhož je možné zapálit si ve vyhrazených oddělených prostorech restauračních zařízení. Vicekancléř Strache, který je sám náruživým kuřákem, na počátku roku naznačil, že by se o otázce mohlo znovu hlasovat v závazném referendu, pokud by se odpůrcům podařilo pod peticí shromáždit 900 000 podpisů.

Iniciativě Don’t smoke, za kterou stojí Vídeňská lékařská komora a organizace pomáhající lidem trpícím rakovinou, se ale podařilo v zákonné lhůtě shromáždit jen 881 569 podpisů. Podle organizátorů tím byl nicméně cíl „fakticky“ splněn. Iniciativou Don’t smoke se nyní bude zabývat rakouský parlament, který musí projednat každou petici, pod níž se podepíše více než sto tisíc lidí. Navzdory velké podpoře ale zákonodárci nemusí přijímat ve smyslu petice žádná opatření.

Opoziční strany odmítnutí vlády vypsat plebiscit kritizují. Podle nich je na čase, aby Rakousko přestalo být považováno za „popelník Evropy“. Především FPÖ, která dlouhodobě prosazuje posílení prvků přímé demokracie, opoziční politici vyčítají, že ignoruje „jasný signál“ ze strany voličů. V Rakousku, které je podle statistik na třetím místě v počtu kuřáků v Evropské unii, podle místního ministerstva zdravotnictví ročně zemře na následky konzumace tabákových výrobků 13 000 lidí. V Česku začal protikuřácký zákon, který zavedl absolutní zákaz kouření ve veřejných prostorách, platit na konci loňského května.

V NĚMECKU NA PIVU 6,3 MILIONU LIDÍ, VYPILI 7,5 MILIONU PIV

Tradiční pivní festival Oktoberfest, který v neděli po více než dvou týdnech skončil, přilákal podle prvních odhadů 6,3 milionu návštěvníků. Zlatavý mok si tam přišlo vychutnat zhruba o sto tisíc lidí více než loni, přestože byl festival letos o dva dny kratší. Navzdory vyššímu počtu návštěvníků se piva vypilo stejně jako loni. K vysoké návštěvnosti podle organizátorů přispělo také dobré počasí, které v Mnichově panovalo po celou dobu konání Oktoberfestu. Pivní festival začal slavnostním naražením prvního sudu 22. září a skončil v neděli.

Podle mnichovského starosty Josefa Schmida se ve stanech na Tereziánské louce letos vypilo 7,5 milionu litrů piva, tedy zhruba stejně jako loni. Návštěvníci ale byli ve srovnání s loňskem o něco hladovější. Podle Schmida se toho snědlo meziročně o deset procent více. Nárůst zaznamenali provozovatelé festivalových stanů také ve spotřebě nealkoholických nápojů. To podle starosty bavorské metropole souvisí i se změnou skladby návštěvníků, mezi nimiž roste podíl rodin s dětmi i seniorů.

Do Mnichova se již tradičně přijelo pobavit i mnoho lidí z ciziny včetně Česka. Nechyběli mezi nimi ani Bill a Hillary Clintonovi. Zatímco bývalý americký prezident si oblékl tradiční bavorský kroj včetně kožených kalhot, bývalá ministryně zahraničí USA si na sebe místní dámský kroj, takzvaný dirndl, nevzala.

Navzdory většímu množství návštěvníků ubylo na Oktoberfestu ve srovnání s loňském trestných činů. Méně bylo sexuálních deliktů, kapesních krádeží i bitek s půllitry, informoval mluvčí mnichovské policie Marcus da Gloria Martins. Oproti loňsku se zvýšil jen počet případů napadení policistů. Tragickým bodem statistiky je úmrtí muže, který při jedné z rvaček utrpěl smrtelné zranění. Příští mnichovský Oktoberfest se bude konat od 21. září do 6. října 2019. /r/