iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Babiš: Fiala fandí kmotrům, Šéf ODS: Žádné neznám

Z premiéra Andreje Babiše nevyprchal vztek kvůli koalici, na níž se v Brně dohodly ODS, KDU-ČSL, ČSSD i Piráti a vyšachovaly tak vítězné hnutí ANO a brněnského primátora Petra Vokřála. „Potvrzuje se, že se ODS nezměnila. Pro Brno je to nejhorší, co se mohlo stát,“ řekl Babiš. Nyní se tak podle něj vracejí v Brně „kmotři“. Podobný vývoj očekává premiér i v Plzni. Prohlásil, že nemůže udělat nic, aby se to nestalo i jinde. „Já samozřejmě tomu zabránit nemůžu, protože máme parlamentní systém, jaký máme,“ uvedl premiér a šéf ANO.

„Pan Vokřál je oblíbený primátor, snažil se vyjednat širokou koalici, i když nemusel,“ připomněl Babiš. „A já jsem velice překvapen, že pan Fiala, který se v minulosti distancoval od bývalých kmotrů ODS, jim dnes znovu fandí,“ prohlásil také šéf ODS. „Podle Andreje Babiše fandím kmotrům. Být na jeho místě, raději bych o kmotrech moc nemluvil. Na rozdíl od pana Babiše se s nikým takovým neznám, natož abych si s ním tykal, či s ním obchodoval,“ ohradil se předseda občanských demokratů Petr Fiala.

Podle Andreje Babiše fandím kmotrům. Být na jeho místě, raději bych o kmotrech moc nemluvil. Na rozdíl od pana Babiše se s nikým takovým neznám, natož abych si s ním tykal, či obchodoval. #ucelovka Ještě v pondělí to vypadalo, že koalice ANO s ODS, lidovci a ČSSD vznikne, ale blesk z čistého nebe přišel v úterý odpoledne, kde dotyčné strany oznámily, že vytvoří koalici, v níž už nebude Vokřálovo ANO, ale Piráti. Už v úterý to premiér označil za „megapodraz“.

Babiš kvůli tomu po jednání vlády novinářům předčítal z textu Umřít Brno na blogu, podle nějž se vrací k moci jedna z nejhorších frakcí opoziční smlouvy, kterou v minulosti podepsali Miloš Zeman ještě jako šéf ČSSD a Václav Klaus, když vedl ODS a Zemanovu vládu v letech 1998 až 2002 umožnil.

NEZKLAMOU PIRÁTI?

Když v brněnské Alfa pasáži hlásili lídři ODS, KDU-ČSL, Pirátů a ČSSD v úterý překvapivou zprávu, že obešli vítěze voleb hnutí ANO a sestaví koalici bez něj, stály před novináři mladé tváře jednotlivých stran. Mnohem důležitější ale byli ti, kteří jim s úsměvem nakukovali přes ramena z druhé řady. Šéf brněnské ODS Robert Kerndl, vlivný lidovec Filip Leder a sociální demokrat Vlastimil Žďárský. Dlouholetí matadoři, kteří se znají dvě dekády, vyjednali společně už mnoho koalic i obchodů a spojují je velmi úzké osobní vazby. Právě oni s radostí kývli na nápad Petra Hladíka (KDU-ČSL), aby se jednalo o koalici bez ANO.

Zatímco lídryně ODS Markéta Vaňková do médií neustále opakovala, že nebude nic dělat za zády vítěze, vyjednávači ze superkoalice se na primátora usmívali a všechno vypadalo zalité sluncem, mezi sebou se dohodli bleskově. Protože se znají déle a zažili toho spolu víc než s lidmi z ANO, kteří minulé volební období nabourali jejich dlouho budované pozice.

Letitá vzájemná loajalita proto byla silnější než slovo dané primátorovi. Stály totiž proti němu i ambice Vaňkové a Hladíka. Vaňková hodně toužila stát se primátorkou, i když ODS volby nevyhrála. První náměstek Hladík chtěl ve funkci zůstat. Ani jedno jim primátor Petr Vokřál nenabídl, ale matadoři jejich stran se na tom dohodli prakticky hned.

Voliči ODS byli sice velmi rozezlení, že strana má jít do koalice s ANO, proti kterému vedla předvolební kampaň, ale stejně tak se vymezovala proti Pirátům, jimž teď kývla na spolupráci. A Piráti se rozhodli ke koalici přidat, když ANO odmítlo jejich požadavek na post radního, protože si ještě pár hodin politici z hnutí mysleli, že platí dohoda s ostatními.

Vokřál přiznal, že je to pro něj osobně velké zklamání. Hlavně pokud jde o Hladíka, s nímž si rozuměl a měli k sobě blízko. Brňané tak mohli naživo vidět, jak to vypadá, když se rozhodnete věřit politickému partnerovi. Že ten dá stejně nakonec přednost svým ambicím, krátkodobému zisku a politickým postům před chlapskou dohodou. A nakonec se směje sestava, která Brno ovládala už v nechvalných 90. letech.

KSČM BUDE JEDNAT O DEBAKLU

Komunisté budou mimořádně řešit volební debakl. Příští týden v sobotu se kvůli tomu sejde ústřední výbor KSČM. Ten měl jednat původně až v prosinci a řešit kandidátku pro eurovolby, ale po volebním nezdaru si při schůzce členů nejužšího vedení někteří jeho členové přáli, aby volební nezdar řešili komunisté hned, ne až spolu s eurovolbami. „Mohu potvrdit, že se skutečně 20. října uskuteční mimořádně jednání ústředního výboru, den před tím se plánovaně sejde výkonný výbor,“ potvrdila informaci iDNES.cz mluvčí komunistů Helena Grofová.

Komunisté zaznamenali ve víkendových volbách nejhorší výsledek od roku 1990. Vypadli zcela z pražského zastupitelstva a v senátních volbách mají ve druhém kole jedinou kandidátku, ale šance jejich kandidátky Milady Halíkové proti sociálnímu demokratovi Petru Víchovi na Karvinsku jsou mizivé. V prvním kole obdržel Vícha 36,72 procent hlasů, komunistka Halíková 16,45 procenta,

K urychlenému svolání širokého vedení strany, které může volat vedení KSČM k zodpovědnosti, vyzval den po volebním debaklu komunistů v rozhovoru pro iDNES.cz bývalý místopředseda strany a představitel ortodoxního křídla Josef Skála. „Čestní muži a ženy by nepochybně odpovědnost vyvodili velmi rychle. Je naprosto nezbytné, aby se Ústřední výbor sešel nikoli až v prosinci, ale v nejbližších dnech, určitě v říjnu. A tam je třeba posoudit, co se stalo, jak se to stalo, kdo za to může a co z toho plyne,“ řekl iDNES.cz Skála.

Filip na výzvu svého stranického rivala Skály, který se s ním utkal letos i na minulém sjezdu o post předsedy KSČM, reagoval podrážděně. „Důrazně připomínám, že vedení strany zvolené demokraticky v dubnu na sjezdu nebude reagovat na rozvracečské návrhy Josefa Skály. Bylo mu nabídnuto kandidovat do Senátu ve dvou obvodech, mohl být kandidátem do zastupitelstva hlavního města Prahy. Odmítl, asi se bojí voličů. Kritizovat nestačí, je třeba program,“ reagoval Filip. Jednání komunistů bude zásadní i proto, že KSČM podpořila při hlasování o důvěře vládě menšinovou vládu ANO a ČSSD Andreje Babiše.

PIRÁT MICHÁLEK: POLITIK NA NEMOCENSKÉ NIŽŠÍ PLAT

Když poslanec nebo senátor onemocní a není v práci, měl by brát jen šedesát procent, analogicky k tomu jak je to u zaměstnanců, navrhl šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek při jednání ústavně-právního výboru Sněmovny. Poslanci projednali vládní návrh, který se týká platů politiků. „Pan Čuba se omlouval rok a půl a byl v pohodě, spoustu lidí to štve,“ řekl na jednání ústavně-právního výboru v narážce na bývalého senátora za Stranu práv občanů Zemanovci Františka Čubu, který před rokem 1989 vedl komunistickým režimem hýčkané Jednotné zemědělské družstvo. Jako senátor vzbudil pozornost hlavně tím, že dlouhé měsíce nechodil do Senátu a odmítal odstoupit. Celou dobu mu šel plný plat. Nakonec rezignoval.

Michálek také navrhl, aby se plat politiků odvíjel od průměrných platů v celé ekonomice. „Konečně by to dávalo smysl,“ řekl Michálek. Pro oba jeho návrhy s ním byl jen jeho stranický kolega Mikuláš Ferjenčík. Se stejnými návrhy Piráti neuspěli ani při jednání rozpočtového výboru.

Nyní se vypočítává plat poslanců a senátorů jako určitý násobek platů v nepodnikatelské sféře, tedy od vývoje platů státních zaměstnanců. Šéf poslanců Pirátů Michálek při jednání výboru řekl, že nikdy nepochopil, proč by plat politiků měl růst podle toho, jak před tím sami zvýšili platy učitelů. Vláda Andreje Babiše navrhla, aby se současný koeficient 2,5, tedy dvouapůlnásobek průměrného platu nepodnikatelské sféře, nezvýšil od ledna příštího roku na 2,75násobek a zůstal na dvouapůlnásobku. To výbor podpořil, když ho spolu s ANO podpořili Piráti.

NA MINIMÁLNÍ MZDĚ SE NEDOHODLI

Koalice se nedohodla na růstu minimální mzdy. Po koaličním jednání to novinářům řekla ministryně financí Alena Schillerová. ANO je ochotno navýšit ji o tisícovku, ČSSD ji chce zvýšit o 1 200 korun, dříve usilovala o růst o 1 500 korun. Na vyšší růst minimální mzdy kromě sociální demokracie tlačí i odbory. „Hnutí ANO si stále stojí za svým názorem navýšit minimální mzdu o tisíc korun. Já jsem deklarovala zdůvodnění zasazené do ekonomické reality České republiky,“ řekla Schillerová.

„Já jsem argumentovala, že si neumím jako ministryně financí obhájit, pokud to posoudím ekonomicky, důvod, proč už šest let roste minimální mzda více než průměrná mzda,“ řekla ministryně financí. Minimální mzda je nyní 12 200 korun. „My jsme řekli jasně stanovisko, to je tisíc korun. Je třeba vnímat také množství menších českých firem. Nadnárodní firmy mají obrovské zisky a můžou potom dávat lepší mzdy,“ řekl ještě před koaličním jednáním, které bylo přerušeno, premiér a šéf ANO Andrej Babiš.

ŘEDITEL ČT DVOŘÁK ODMÍTL VYSVĚTLIT POŘAD

Poslanci si pozvali generálního ředitele České televize Petra Dvořáka na školský výbor kvůli reportáži na dětském kanálu Déčko. Ta pojednávala o Izraelem okupovaném území Palestiny. Ředitel televize však na úterním sněmovním semináři věnovaném veřejnoprávním médiím oznámil, že se jednání nezúčastní. Veřejnoprávní Česká televize odvysílala na kanálu Déčko reportáž, v níž se mluvilo o Palestině jako o Izraelem okupovaném území. Reportáž byla odvysílána v rámci pořadu Zprávičky, které jsou určené pro děti a vzbudila vlnu rozruchu.

Část veřejnosti Českou televizi kritizuje za to, že takové zprávy pro děti nejsou vhodné. Blízkovýchodní problematika je mnohdy složitá i pro dospělého diváka, a proto by neměla patřit do pořadu pro děti. Sledovanost pořadu je nicméně extrémně nízká. Poslanci z výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu si na své středeční zasedání pozvali i generálního ředitele České televize Petra Dvořáka. Chtěli s ním řešit „politicko-publicistické excesy programu Déčko“, jak stojí v bodu programu.

Ředitel České televize však pozvání odmítl. „Pan předseda si zřejmě myslel, že toto je věc, která si zaslouží pozornost takového výboru. Myslím si, že přestože se snažíme dělat svou práci co možná nejlépe, tak každý může někdy udělat chybu. A rozhodně není role žádného výboru parlamentu ani parlamentu jako takového, aby řešil jednotlivé problémy nebo chyby. My si ty chyby umíme vyřešit,“ vysvětlil Dvořák.

Předseda výboru Václav Klaus mladší pro portál iDNES.cz citoval usnesení školského výboru v této věci. „Veřejnoprávní program Déčko, čím dál častěji porušuje politickou neutralitu a zejména vykazuje politickou indoktrinaci dětí a mládeže, včetně děti v předškolním věku.“ Televize Déčko má být vzdělávacím pořadem pro děti, nezabývat se zahraniční politikou, která pro ně není vhodným obsahem. „Osobně mi nejvíce vadí, že moje pětiletá dcera musí před večerníčkem sledovat zprávy, kde se hovoří o Donaldu Trumpovi, jeho politice a situaci na východě.“ řekl pro iDNES.cz Václav Klaus mladší.

„Generální ředitel ČT na jednání schůze školského výboru odmítl přijít. Na což má plné právo. Tuto zprávu jsme poslali volebnímu výboru, který má Českou televizi pod svou správou, aby toto téma projednal na svém zasedání. Důvodem jsou propagandistické informace, které jsou v rozporu s oficiální zahraniční politikou České republiky.“ doplnil Klaus mladší.

Opačný názor zastává poslanec Lukáš Bartoň (Piráti). Podle něj není důvod, proč by se měl Dvořák účastnit zasedání a s přijatým usnesením sněmovního školského výboru, který se vymezuje vůči obsahu vysílání veřejnoprávní televize nesouhlasí. Podle jeho slov se nevhodným obsahem má zabývat Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, do jejíž kompetence právě posuzování míry neutrality vysílání spadá.

„Jestliže se politici budou vyjadřovat k tomu, co je obsahem vysílání České televize, veřejnoprávní televize, tak jde o nátlak na ČT a jde o zpolitizování informací. Proti tomu zásadně protestuji a s Václavem Klausem mladším nesouhlasím,“ uvedl poslanec pro iDNES.cz. „To že pan Dvořák na zasedání nedorazil naprosto chápu. Považuji za nedůstojné, aby ředitel nezávislé televize chodil na kobereček na výbor poslanecké sněmovny. Jiná věc by byla pokud by se měl účastnit v případě podání informací ohledně hospodaření nebo toho, jak ČT plní svoji úlohu v oblasti vzdělávání,“ doplnil Bartoň.

UČITELÉ HROZÍ STÁVKOU, CHTĚJÍ PENÍZE

Učitelé, které sdružuje spolek Pedagogická komora, zvažují, že vyhlásí stávkovou pohotovost kvůli neuspokojivé finanční situaci ve školství. Vadí jim, že nedostali od září přidáno, jak jim sliboval premiér Andrej Babiš (ANO) a chtějí s politiky jednat o navýšení platů o dvacet procent.

Babiš při sestavování vlády učitelům sliboval, že jim od letošního září zajistí nárůst platů o patnáct a nepedagogickým pracovníkům o deset procent. To se však nestalo, slíbené navýšení má po domluvě vlády s odbory nastat od ledna příštího roku. Učitelé ze spolku Pedagogická komora, kterých je na Facebooku šest tisíc, proto zvažují, že vyhlásí stávkovou pohotovost. V anketě, kterou spolek udělal na Facebook, s tím souhlasilo devadesát procent členů.

„Členové nás ke stávce tlačí od září, kdy vláda nesplnila slib, že zvýší platy. Ale nejprve chceme jednat s ministry a poslanci. Pokud budou jednání neúspěšná, je vyhlášení stávkové pohotovosti na místě,“ sdělil iDNES.cz prezident Pedagogické komory Radek Sárközi. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) však stávka není nutná.

„Potvrzuji, že platy vzrostou od 1.1. 2019 o deset procent v tarifní části a o pět procent v netarifní části. Dále porostou i v dalších dvou letech tak, aby průměrný plat učitelů byl na konci 45 tisíc korun. Vzhledem k tomu, co se pro rok 2019 a další období podařilo vyjednat (včetně zvýšení platů nepedagogickým pracovníkům), není podle mého názoru důvod pro stávku,“ uvedl pro iDNES.cz Plaga.

Postup učitelů naopak našel zastání u místopředsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. „Naprosto učitele chápu, je jim neustál jen slibováno zvyšování, ale tyto sliby nejsou plněny. Upozorňovali jsme na to, že se vláda se svým závazkem na zvýšení platu učitelů od začátku září hodlá o několik měsíců opozdit. Porušuje tím i jednomyslně přijaté usnesení Sněmovny. Požadavek učitelů tak považujeme za adekvátní,“ uvedla Pekarová Adamová.

Pedagogická komora nyní požaduje, aby stát učitelům přidal dvacet procent místo avizovaných patnácti. Vykompenzovaly by se tak měsíce ztráty. „Chápu určitou netrpělivost, ale nechci proti nám (pracovníkům školství) postavit společnost. Nevím, jestli požadavky Pedagogické komory nezačne veřejnost vnímat jako přemrštěné. Myslím, že to, co nyní vláda navrhla ve státním rozpočtu, je maximum toho, co se dalo vyjednat,“ uvedl předseda školských odborů František Dobšík. Předseda školského výboru Václav Klaus (ODS) nechtěl návrh Pedagogické komory komentovat do doby, než se s ním důkladněji seznámí.

Dalším přilitím oleje do ohně je připravovaný návrh ministerstva školství, který se týká příplatků pro třídní učitele. Resort chce navýšit peníze na nadtarifní části platu. Ředitelé by tak sami rozhodovali o tom, o kolik si jejich třídní učitelé měsíčně přilepší. Návrh se však neslučuje s tím, co požaduje právě spolek Pedagogická komora a také poslanci KDU-ČSL. Ti navrhují, aby se legislativně ukotvily vyšší příplatky pro třídní učitele tak, aby dostali přidáno všichni. Návrh v létě lidovci představili ve Sněmovně, poslanci jednání o něm však již několikrát odložili.

Zatímco nyní mohou mít učitelé příplatek ve výši 400 až 1 300 korun, lidovci navrhují, aby dostávali 2 500 až 3 500 korun za měsíc. „Nyní má většina třídních učitelů příplatky u dolní hranice, což je 400 korun. A tak to zůstane i v příštím roce,“ říká Sárközi. „Neplánujeme navrhnout zvláštní legislativní úpravu příplatků pro třídního učitele. Navíc se domníváme, že by taková úprava znamenala nesystémové zvýhodnění jedné skupiny zaměstnanců,“ reagovala mluvčí resortu Jarmila Balážová.

Podle Sárköziho však peníze, které ministerstvo školství bude posílat do nadtarifních složek, neskončí u třídních učitelů, ale v rukou asistentů pedagogů. Jak připomíná Sárközi, z vládních materiálů přitom vyplývá, že Plaga dal návrhu poslanců KDU-ČSL ještě v květnu souhlasné stanovisko. „Jdeme jinou strategií. Považuji tento návrh nejen za nesystémový, ale hlavně za nepokrytý penězi,“ řekl nedávno Plaga České televizi.

„Ministerstvo školství chce posílit úlohu ředitelů škol jako vedoucích pedagogických pracovníků a dát jim větší možnost k individuálnímu odměňování učitelů. Lze předpokládat, že po navýšení finančních prostředků do nadtarifní složky zváží školy možnost zvýšení příplatků za výkon práce třídního učitele. Přístup ředitelů však může spočívat i v tom, že budou další dostupné finanční prostředky určené na růst platů směřovat do motivačních složek platů, tedy zejména do zvyšování osobních příplatků,“ dodala Balážová.

NOVÁ STUDNA S POTÍŽEMI

Pravidla pro povolování nových vrtů pro studny a tepelná čerpadla se od příštího roku změní. Přestože už nyní jsou úřady zavalené žádostmi, papírování ještě přibude. Změny se budou týkat zejména průzkumných vrtů. Podle odborníků se tak prodlouží čekací doba na novou studnu v řádu měsíců.

Teď, nebo nikdy. Tak zní trochu v nadsázce rada lidem, kteří by chtěli mít na zahradě novou studnu co nejrychleji. Kdo nestihne začít s vrtáním do ledna, musí počítat s tím, že se mu čekání na vodu z podzemí o pár měsíců protáhne. Od ledna totiž k úředním dokumentům, které je třeba pro povolení nového vrtu, jeden přibude. Týkat se bude průzkumných vrtů pro nové studny a pro tepelná čerpadla.

Začít průzkumným vrtem nyní řada vrtařských firem doporučuje jako způsob, jak zkrátit úřední postup, který je spojený s povolením nové studny. Průzkumný vrt ověří, zda studna v daném místě dá požadovaný objem vody. K vrtání stačí pouze dva týdny dopředu vše ohlásit na obecním úřadě. Vlastní stavební řízení, které je náročné na čas a také jsou s ním spojeny úřední poplatky, přijde na řadu až potom. Od ledna už zájemce o novou studnu bude muset u průzkumných vrtů žádat o souhlas vodoprávní úřad.

Vodoprávní úřady jsou už v současnosti zavalené prací. Jen počet žádostí o novou studnu se po roce 2015 zvýšil ročně v průměru o pětinu. Zatím podle ministerstva zemědělství, které na ně dohlíží, dodržují správní lhůty. „Souhlasy jsou vydávány do 30 dní, stavební povolení studny společně s povolením k nakládání s vodami běžně do 60 dní. Pokud se v řízení vyskytnou složitosti, pak do 90 dní,“ říká mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Jenže nyní jim přibudou další povinnosti, a to nejen v souvislosti s průzkumnými vrty. Přeberou například od České inspekce životního prostředí kontrolu nad vypouštěním odpadních vod z rodinných domů. Zvládnout to budou muset bez posil. „Navýšení počtu pracovníků vodoprávních úřadů se nepředpokládá,“ říká Vojtěch Bílý.

Lidé z oboru předpokládají, že se čekání na novou studnu prodlouží spíše o měsíce než o týdny. Odhady se pohybují v rozmezí od tří měsíců do půl roku. Nejen kvůli úřadům, ale i kvůli vrtařským firmám zahlceným zakázkami. Dnes přitom mezi záměrem vyvrtat studnu a její realizací uběhne zpravidla rok. O kolik nová administrativa čekání na studnu prodlouží, ale záleží také na tom, jak si budou vodoprávní úřady nový zákon vykládat.

„Je to samozřejmě administrativa navíc. Také se může stát, že vodoprávní úřad nemusí průzkumný vrt ani povolit,“ říká Zdeněk Horáček, advokátz Deloitte Legal. Dodává ale, že zpřísnění legislativy je logický krok, který má chránit už existující studny v okolí. Pouhá oznamovací povinnost obci podle něj nestačí. „Může to být malý úřad o jednom zaměstnanci, nemá ani potřebné kompetence,“ dodává.

Přitom každý vrt do země, a to včetně vrt u průzkumného, může nenávratně strhnout vodu sousedům. A ne každá firma, která se vrtáním živí, toto riziko bere dostatečně v úvahu. Vodoprávní úřad o nich přitom nemá žádný přehled.

„Největší průšvih tohoto typu z poslední doby je Kuks. Tam před rokem dva stometrové vrty pro tepelná čerpadla propojily vrstvy pod zemí a voda unikla do nižších vrstev,“ říká tajemník České asociace hydrogeologů Tomáš Charvát. Zda se odtok podaří uzavřít, teď nikdo neví. Zatím se to nepodařilo a firma, která vrtala, odpovědnost odmítá.

„Správní řízení a soudy o náhradu škody bývají v takových případech zdlouhavé, předkládá se u nich řada odborných posudků, navíc postižený jen obtížně dokazuje, jaká byla vydatnost studny a kvalita vody předtím, než se vrt realizoval,“ říká Marie Poláčková z úřadu veřejného ochránce práv. Prokázat jednoznačnou vinu je podle právníků opravdový oříšek a náhrada škody vodu do studny nevrátí.

Nová administrativní překážka se do vodního zákona dostala kvůli tomu, aby se sporům předcházelo. Úřad veřejného ochránce práv usiluje o změnu už několik let, právě kvůli stížnostem. „Dosud právní úprava počítala s tím, že běžný povolovací proces proběhne až ve chvíli, kdy se vrt změní na vodní dílo. Už předtím ale může vody v okolních studních ubýt, případně se může změnit její kvalita,“ vysvětluje Poláčková.

Zda po Novém roce stížností sousedů na nové vrty ubude, se teprve ukáže. Větší pravomoc vodoprávních úřadů by měla snížit riziko, že se pod zemí něco pokazí. Jenže na trhu působí i firmy, které úřední postupy nerespektují. Například vykazují jinou než skutečnou hloubku vrtu, protože k vrtání do větší hloubky než 30 metrů nemají oprávnění. Nebo vrtají úplně načerno. „V praxi to chodí tak, že vrtařská firma přijede, vyvrtá, rovnou do vrtu strčí výpažnici a majiteli řekne, že je hotovo. Ten ani nemusí vědět, že má studnu načerno, i když levně,“ říká Charvát.

POSLANCI O 17. LISTOPADU

Poslanci opět řeší, zda rozšířit název státního svátku 17. listopadu. Podle některých by se měl připomínat nejen jako Den boje za svobodu a demokracii, ale také jako Mezinárodní den studenstva. Návrh ve středu podpořil sněmovní školský výbor. Podle poslanců chtějí změnu studenti i pamětníci událostí roku 1939.

Návrh na přejmenování svátku se ve Sněmovně objevil už před dvěma lety, ale neprošel přes Senát. Proti návrhu byli tenkrát především poslanci ODS a TOP 09. „S rozšířením názvu tohoto významného dne TOP 09 nesouhlasí,“ potvrdila nyní iDNES.cz místopředsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová. Návrh nyní předložilo pět poslanců v čele s Karlem Raisem z hnutí ANO, podle kterého o to má zájem Studentská komora rady vysokých škol.

„Byla bych ráda, abychom tento návrh jednomyslně podpořili. 17. listopad roku 1939 a 1989 byly dny za boj o svobodu a demokracii, současně to ale byly dny, kdy pozvedli svůj hlas studenti a studentská hnutí. Proto události v roce 1939 vyvolaly takový zájem mezinárodní solidarity, až se stal mezinárodním dnem studenstva. Aktuální poslanecký návrh zohledňuje všechny rozpravy, které ve Sněmovně již dřív proběhly. Vůči pamětníkům by bylo důstojné, kdyby se tento státní svátek podařilo prosadit do příštího roku, kdy bude kulaté výročí,“ uvedla poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD).

„Sám jsem byl členem Studentské komory a svátek 17. listopadu jsme považovali za svůj, chtěli jsme to mít i v názvu. Jsem rád, že je Studentská komora jednotná a stále o to usiluje,“ souhlasil Pirát Lukáš Bartoň. Poslanec za SPD Lubomír Volný sdělil, že návrh má i jeho podporu. „Avšak vzhledem k tomu, že studenti ani často nevědí, co se v dějinách odehrálo, se domnívám, že si většina z nich změny ani nevšimne,“ podotkl.

Pro bylo jedenáct přítomných poslanců, proti přejmenování svátku byl předseda školského výboru Václav Klaus mladší (ODS). „Tento svátek už máme – Den boje za svobodu a demokracii, jak Opletal, tak my studenti jsme události roku 1989 brali jako boj za svobodu a nevím, jestli jiný název nerozmělní význam tohoto dne. Příliš se k tomu nekloním, podle mě to snižuje význam toho dne. Není úkolem poslanců se zodpovídat zájmovým sdružením,“ sdělil Klaus.

S novelou o státních svátcích přišla před dvěma lety bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Argumentovala tím, že změnu chtějí studenti a pamětníci událostí roku 1939, které vedly ke vzniku Mezinárodního dne studenstva. Pokud by zákonodárci předlohu schválili, oficiální název svátku 17. listopadu by zněl Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Vláda se k návrhu postavila neutrálně.

VĚZNI SI POŘÁD STĚŽUJÍ

Práce v jedné z nejtvrdších věznic v republice je podle vedoucího lékaře Jaroslava Vilíma psychicky náročná a není pro každého. Ve Valdicích na Jičínsku, kde si svůj trest odpykávají sériové vrazi a násilníci, pracuje osm let. Za tu dobu zažil věci, které po čtyři dekády v civilní praxi nepamatuje. Jaroslavu Vilímovi je sedmdesát let a do věznice šel kvůli změně. „Když jsem poprvé za její zdi přišel, měl jsem spoustu pocitů,“ vypráví Vilím, ale nechce dál své zážitky ventilovat.

Když se lékaře zeptáte, co je z jeho pohledu to nejhorší, obratem odpoví: „Nepoučitelnost. Proč? Co byste řekla o člověku, který je poněkolikáté ve výkonu trestu a nechce pracovat? A takhle s přestávkami stráví celý svůj život.“ Přitom přemítá nad problémem všech věznic, což je drogová zkušenost a závislost většiny odsouzených na lécích.

Svůj pracovní den začíná krátkou poradou na oddělení. „Následuje administrativa, pohovory s odsouzenými nebo řešení provozních záležitostí. Když je potřeba, zastupuji své kolegy v ordinaci,“ vypráví lékař, který má na krku i rozsáhlou administrativu. Vedle chorobopisů a pohovorů Vilímovi zaberou spoustu času stížnosti vězňů.

„Zasílají je řediteli věznice, generálnímu ředitelství Vězeňské služby České republiky, soudům, ministerstvům, státním zástupcům, GIBS, veřejnému ochránci práv, prezidentské kanceláři, podávají na nás i trestní oznámení. Některé stížnosti končí až ve Štrasburku. Pak nás oslovují advokáti a rodiny vězňů,“ vyjmenovává.

Ve věznici slouží celkem čtyři kmenoví lékaři. Pacientům je k dispozici i vedoucí lékař a ambulantní specialisté: diabetolog, internista, chirurg, ortoped, psychiatr, stomatolog, rentgenolog, kožní či oční lékař. Ti tu nejsou přítomni každý den, ale pouze ve svých ordinačních hodinách. Denně vězeňští lékaři ošetří padesát pacientů v běžné ordinaci, deset jich jde na laboratorní vyšetření, deset na rentgen a dvacet k zubaři. V některý den je až deset pacientů akutních. Specialisté ošetří dalších patnáct pacientů.

Lékaři musí kontrolovat vězně před a po eskortě, před umístěním do kázeňských trestů a pracovním zařazením. Tedy průměrně se denně na zdravotnickém středisku vyšetří a ošetří na devadesát až sto pacientů.

A na co si vlastně stěžují?

„To je kapitola sama pro sebe. Naše legislativa jim umožňuje stěžovat si na všechno a všechny. Je to nekonečný příběh. Problémem je i jejich závislost na různých návykových látkách a jejich vyžadování i tady. V poslední době se setkáváme i s celou řadou odsouzených, kteří nastupují výkon trestu s mnoha diagnózami a v podstatě se přišli do vězení léčit s chorobami, na jejichž léčbu neměli v civilním životě čas. Je to možná paradox, ale je to tak. Nedovedu si představit, jak tomuto trendu bude vězeňská služba v budoucnu za stávajících podmínek čelit. Když nedostanou, co chtějí, stěžují si,“ říká rozpačitě lékař.

Ale i tak musí řešit vážné zdravotní komplikace. „Ty pak už řešíme se specializovanými pracovišti,“ přibližuje. Někteří pacienti musí do Oblastní nemocnice v Jičíně, která je od Valdic vzdálená čtyři kilometry. „Eskortní služba patří mezi nejnáročnější a nejrizikovější činnosti ve věznici. S jičínskou nemocnicí spolupracujeme běžně, jsme vděční za tuto spolupráci, a rád bych jim touto cestou poděkoval,“ chválí si lékař. Rozdílů oproti normální ordinaci je vedle zamřížovaných oken celá řada.

„Naši pacienti mají stejná práva, ale i povinnosti jako pacienti civilní. Rozdíl je v tom, že si nemohou zvolit ošetřujícího lékaře a nemocnici, do které půjdou. Přistupujeme k nim jako k normálním pacientům. Já i moji kolegové jsme profesionálové,“ zdůrazňuje. Ani zranění vězňů se prý nijak moc neliší: drobné pracovní úrazy nebo ze sportování. „Pak tu jsou třeba úrazy po vzájemném napadání, ale zvláštní kapitolu tvoří různé druhy sebepoškozování, jako jsou řezné rány, polykání různých předmětů. Ta škála je velmi rozmanitá,“ říká lékař. Že by měl Vilím ze svých vězeňských pacientů strach, nepřipouští.

„Kdybych ho měl, tak bych tady nebyl. Je pravdou, že ne každý vydrží pracovat v takových zařízeních. Skláním se před prací vychovatelů v diagnostických ústavech, kde to musí být ještě složitější,“ míní a je vděčný i sestrám, bez kterých si práci nedovede představit. Ve valdické věznici si trest odpykávají i brutální zločinci. „Jsou umístěni na jedné budově, kde jsou po jednom nebo dvou na cele. Musíme tam za nimi do menší ordinace docházet,“ vysvětluje a dodává: „Máme tady daleko větší odpovědnost. Musíme jim zajistit kontroly, léky či specializované vyšetření.“ /r/