iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Kárná žaloba na žalobce Pavelku z Ostravy, měl průtahy

Na jedné straně státní zástupce, který má objektivně problémy s průtahy. Na straně druhé krajská státní zástupkyně, která je již třetím rokem „na kordy“ s vedením okresního státního zastupitelství, u něhož onen „průtahový“ státní zástupce pracuje. Spor, v němž figurují tyto dvě okolnosti, včera projednával Nejvyšší správní soud (NSS). Kárnou žalobu na státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Ostravě (OSZ) Martina Pavelku podala vedoucí Krajského státního zastupitelství v Ostravě (KSZ) Zlatuše Andělová, kterou před kárným senátem zastupovala její náměstkyně Dana Mastná.

Pavelka se měl v několika případech (kárná žaloba obsahovala celkem 9 bodů) dopustit průtahů přesahujících dva měsíce, přičemž na některé průtahy reagoval až na základě pokynů náměstkyně OSZ. Na pochybení se přišlo v rámci dohledové prověrky.Ta byla provedena ze strany KSZ speciálně u tohoto státního zástupce, u něhož byly již v minulosti opakovaně problémy s průtahy řešeny několika písemnými výtkami. O tom, že prověrka byla opravdu důkladná svědčí i to, že jako důkaz navrhla žalobkyně přehled webových stránek, které měl Pavelka v pracovní době navštívit. Jako trest pak žádala vedoucí KSZ druhý nejvyšší možný, a to srážku 30% z platu na dobu jednoho roku.

Sám Pavelka se před kárným senátem k problémům přiznal, žádný z bodů žaloby nerozporoval a situace litoval s tím, že ji řeší i návštěvou psychologa a odborníků na problematiku prokrastinace. Na svoji obhajobu uvedl, že problémy vznikly po jeho přechodu z agendy obecné kriminality na kriminalitu hospodářskou, přičemž podcenil odlišnost a náročnost práce v této oblasti.

V podstatě na jeho obhajobu vystoupila náměstkyně OSZ Monika Oborilová, která jej zhodnotila jako odborně zdatného státního zástupce, který – přes problémy s plněním lhůt – patří mezi třetinu nejlepších státních zástupců OSZ v Ostravě. Pro to podle ní svědčí i vysoká úspěšnost jím podaných obžalob.

Vzhledem k jeho stylu práce zavedla náměstkyně speciální režim vnitřního dohledu plnění lhůt, do něhož spadají ještě další dva státní zástupci. Podle jejího názoru přes tyto problémy na svoji práci Pavelka nadále stačí, ačkoliv „asi potřeboval tuhle zkušenost“. Oborilová pak na dotaz obhájce uvedla, že na OSZ v Ostravě je dlouhodobě špatný personální stav, kdy chybí několik státních zástupců a přes nesouhlas vedení OSZ byly naopak ještě realizovány stáže u vyšších stupňů soustavy. Sama Oborilová čelila minulý rok také kárné žalobě ze strany KSZ. Dnes před senátem pouze naznačila, že minulý a letošní rok představují „složité období“.

Na vyostřené vztahy mezi vedením ostravského OSZ a KSZ upozornil ve své závěrečné řeči Pavelkův obhájce, který poukázal na možnou souvislost kárné žaloby právě s tímto sporem, který vyvrcholil nedávno tím, že vedoucí OSZ v Ostravě Tamara Kornasová podala na vedoucí KSZ Andělovou žalobu pro údajný mobbing a šikanu.

Kárný senát nakonec shledal, že Pavelka se dopustil kárného provinění, přičemž až na dvě drobnosti přisvědčil kárné žalobkyni co se týče skutků. Vyhodnotil však závažnost provinění jako mírnější, a to i s ohledem na zkušenosti kárného senátu z jiných případů, v nichž se uděluje žalobkyní navržený trest. Senát také kladně hodnotil fakt, že se kárně obviněný ke skutkům přiznal a že svůj problém sám aktivně řeší. Vyjádřil také přesvědčení, že je možná náprava a udělil trest ve výši srážky 10% z platu na dobu 6 měsíců. Petr Dimun, ceskajustice.cz

PODNIKATEL ZADEH NEUSPĚL U ÚS

Ústavní soud (ÚS) odmítl další z řady stížností podnikatele Shahrama Abdullaha Zadeha proti trvající vazbě. Tentokrát Zadeh namítal například to, že jeho vazbu řešil nesprávný senát Krajského soudu v Brně. Ústavní soudci se s jeho argumenty neztotožnili, stížnost označili za zjevně neopodstatněnou, zjistila dnes ČTK z anonymizovaného usnesení v soudní databázi.

Zadeh byl ve vazbě nejprve kvůli obžalobě z miliardového krácení daní při dovozu pohonných hmot. Poté, co byl krátce na svobodě, putoval do vazby znovu, tentokrát kvůli údajnému ovlivňování svědků. Opakovaně se snaží dosáhnout propuštění, zatím neúspěšně, soudy trvají na tom, že nadále existují důvody k vazebnímu stíhání.

Aktuálně odmítnutá stížnost směřovala proti usnesení, jímž Městský soud v Brně letos v únoru rozhodl o pokračování vazby, stejně jako proti následnému březnovému potvrzení Krajským soudem v Brně. Zadeh kritizoval skutečnost, že soudy nepřijaly záruky nabídnuté jeho manželkou a spolkem Šalamoun a nenahradily vazbu například dohledem probačního úředníka nebo elektronickým náramkem. Ústavní soudci ale odkázali na svá starší rozhodnutí v téže kauze, v nichž opakovaně vazbu potvrdili.

Justice při rozhodování o Zadehově vazbě vychází z přesvědčení, že by se po propuštění mohl skrývat, uprchnout z Česka nebo opakovat trestnou činnost. Soudy uváděly, že je sice českým občanem, ale že má vazby v zahraničí, kde by mu jeho znalost jazyků umožnila snadnou adaptaci. Zadeh už dříve neuspěl ani s tvrzením o překročení maximální délky vazby, která u závažných trestných činů činí tři roky. Soudci zdůraznili, že nelze sčítat délku vazby ve dvou různých kauzách.

V Zadehově první kauze čelí patnáctičlenná skupina lidí obžalobě z toho, že při dovozu pohonných hmot ošidila stát o 2,5 miliardy korun. Obhájci odhadují, že rozsudek by mohl být vynesen do léta příštího roku. Projednávání druhé kauza údajného uplácení svědků se podle obhajoby blíží ke konci.

NOTÁŘI V ČR Z EU

Notáři působící v Česku zřejmě v budoucnu nebudou muset mít české občanství. Počítá s tím novela notářského řádu, kterou podpořila vláda. Informoval o tom tiskový odbor úřadu vlády. Novela je odrazem prohraného sporu ČR u Soudního dvoru EU. Přístup k profesi notáře by měli v tuzemsku nově získat občané členských států Evropské unie, jiných států tvořících Evropský hospodářský prostor a Švýcarska. Novelou se bude zabývat Parlament.

Notářský řád ve své současné podobě stanoví, že notářem může být jmenován státní občan České republiky, který splňuje podmínku svéprávnosti, bezúhonnosti, vysokoškolského právního vzdělání, notářské praxe a složené notářské zkoušky. Soudní dvůr EU však letos v březnu konstatoval, že omezení notářské profese jen na české občany je diskriminační a že jím Česko porušuje svobodu usazování. Tato svoboda zahrnuje i přístup k samostatně výdělečným činnostem a jejich vykonávání.

Notářem se proto nově budou moci stát i právníci z dalších států. Pokud následně o státní občanství členského státu EU, státu EHP nebo Švýcarska přijdou, bude to důvodem pro jejich odvolání z profese.

Soudní dvůr zastává názor, že žádná z aktivit notářské praxe není v Česku spjata s výkonem veřejné moci, a proto přístup k notářské profesi nemůže být podmíněn českým občanstvím. Česká republika marně argumentovala tím, že notářská profese výkonem veřejné moci je. Soud už dříve rozhodl stejným způsobem vůči podobné praxi v několika jiných zemích unie. Evropská komise už u něj žalovala Belgii, Francii, Lucembursko, Rakousko, Německo, Řecko, Nizozemsko, Lotyšsko nebo Maďarsko. /r/