iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Obvinění z vraždy Kuciaka požadovali více peněz

Z vraždy Kuciaka a jeho snoubenky jsou obviněni čtyři lidé, které policie také zadržela. Podle policie jde o vykonavatele nájemné vraždy Tomáše Szabóa, zprostředkovatelku zločinu Alenu Zsuzsovou, řidiče, který Szabóa vezl, Miroslava Marčeka a druhého zprostředkovatele Zoltána Andruskóa. Původně údajně dostal Szabó za vraždu Kuciaka 50 tisíc eur a dalších 20 tisíc eur mu bylo odečteno z dluhu. Po medializaci případu si však spolu s Marčekem podle portálu Aktuality.sk, který se odvolává na usnesení o vzetí čtveřice obviněných do vazby, vyžádal více peněz. O jakou částku šlo, není známo.

Dva z obviněných z vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové údajně požadovali po medializaci případu za provedení akce více peněz, informoval portál Aktuality.sk. Ty podle soudního dokumentu dostali. O jakou částku však přesně šlo, není zatím jasné. Slovenský portál získal dokument obsahující informace o přípravě vraždy i jejím průběhu od trestního soudu. Přestože je anonymizovaný, podle Aktuality.sk z něj jasně vyplývají role jednotlivých aktérů.

Zsuzsová měla údajně už při prvním setkání s podnikatelem Andruskóem připravené video, kdy a kudy se Kuciak pohyboval, jeho fotografie i adresu. Andruskó následně podle všeho všechny informace poskytl vykonavateli vraždy. Vrazi v únoru opakovaně jezdili v různých vozech k bydlišti novináře. Obec Veľká Mača, kde Kuciak bydlel, navštívili nejméně sedmkrát. Poprvé si Kuciakův dům prohlédli 5. února a naposledy pouhé dva dny před vraždou, tedy 19. února.

Podle dokumentu čekal Szabó v den vraždy zhruba dvě hodiny u Kuciakova domu. Večer okolo osmé hodiny pak do něj bez použití síly vstoupil a zbraní kalibru 9 milimetrů zastřelil Kušnírovou jednou ranou do hlavy, Kuciaka pak dvěma ranami do srdce. Koho z dvojice zabil jako prvního, podle soudu není jisté. Poté odešel z domu pěšky směrem k fotbalovému hřišti, kde ho zřejmě Marček vyzvedl.

Po vraždě se podle vyšetřování společně přesunuli do Komárna za Zoltánem Andruskóem. „Při osobním setkání u obviněného mu obvinění oznámili, že vykonali vraždu Jána Kuciaka a ženy, která byla v domě s ním,“ uvádí dokument. Andruskó tuto informaci Zsuzskové sdělil až následující den. „Obviněný se setkal s obviněnou v jejím domě a oznámil jí tuto skutečnost, ta kvůli zavraždění ženy byla rozčilená,“ citují Aktuality.sk usnesení.

Z dokumentu také vyplývá, že podle dosavadního vyšetřování neměla Zsuzsová osobní důvod k objednávce vraždy novináře a že byla jen zprostředkovatelkou. Za vraždu muži dostali prý zaplaceno v pětiseteurových bankovkách, které byly zabaleny v ubrousku.

Szabó, Marček, Zsuzsová i Andruskó nadále zůstávají ve vazbě. První tři se proti vazbě odvolali, slovenský nejvyšší soud však jejich odvolání v úterý zamítl. Jejich stížnost proti tomuto opatření shledal tříčlenný senát soudu jako neodůvodněnou, informovaly slovenské weby. Andruskó podle médií jako jediný začal s policií spolupracovat. Jako skutečného objednavatele vraždy investigativního novináře podle médií označil podnikatele s mafiánským pozadím Mariána Kočnera.

ERDOGAN: DOKAŽTE, ŽE NOVINÁŘ ODEŠEL ŽIVÝ Z AMBASÁDY

Saúdská ambasáda v Istanbulu musí dokázat, že pohřešovaný novinář Džamál Chášakdží odešel z budovy po svých, prohlásil v pondělí večer turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Případ, který začal zmizením kritika saúdského království, tak začíná zasahovat i do vztahů mezi oběma zeměmi. Diplomatický střet s Rijádem si však Ankara nemůže dovolit.

„Když Bůh dá, nebudeme čelit nežádoucí situaci. Ať už z (vyšetřování) vzejde cokoliv, my budeme ti, kdo to oznámí světu. Je pro nás velmi, velmi zneklidňující, že se to stalo právě v naší zemi,“ uvedl už v neděli podle tureckého listu Hürriyet prezident. Zmizelého Chášakdžího nazval „novinářem a přítelem“. V samotném Turecku přitom za poslední dva roky uvěznili přes 120 žurnalistů a do vězení se snadno dostane každý, kdo prezidenta urazí.

Erdogan nicméně v pondělí večer během své návštěvy Maďarska vyzval saúdskoarabské zastoupení v zemi, aby prokázalo, že novinář jejich svrchované území opustil živý, píše americký deník The Washington Post. Ten v úterý zveřejnil fotografii z bezpečnostních kamer, na které Chášakdží vstupuje do budovy velvyslanectví.

Rijád stále trvá na tom, že Chášakdží z konzulátu také odešel. „Výsledek vyšetřování musí být znám co nejdříve. Představitelé konzulátu si nemohou myslet, že je zachrání, když budou pouze říkat: On odešel,“ uvedl k tomu turecký prezident. Už dříve uvedl, že případ detailně a osobně sleduje. Turecká vláda už si také za dobu od novinářova zmizení před týdnem dvakrát předvolala saúdskoarabského velvyslance, aby se ujistila, že spolupráce mezi zeměmi při vyšetřování případu bude probíhat bez problémů.

Turecká policie věří, že novináře zabilo patnáctičlenné komando, které do Istanbulu přiletělo jen pár hodin předtím a ihned po vraždě zemi zase opustilo. Tělo novináře – údajně dokonce rozřezané na kusy – pak podle jedné z vyšetřovacích verzí odvezli v konvoji vozů se zatemněnými skly. Ty pak z ambasády odjely nedlouho po Chášakdžího příchodu.

Konvoj se navíc při odjezdu rozdělil. Jedna část se vydala doleva, druhá doprava. Jako vozy diplomatického sboru je turecká policie nemůže prohledat. Dodávka s tmavými skly se vydala na dálnici D-100 a vyšetřovatelé s pomocí záznamů z bezpečnostních kamer pátrají po identitě řidiče i pasažérů. Policie proto požádala o možnost prohledat ambasádu včetně vozů, což saúdská strana podle al-Monitoru dokonce sama nabídla a zavdala tak spekulacím, že tělo zavražděného novináře už v budově dávno není.

Úřady navíc zveřejnily videozáznam z budovy, který má ukázat, že novinář se tam nenachází. „Nemáme co skrývat,“ prohlásil také saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán. Není však jasné, zda už nějaká policejní prohlídka proběhla.

Podle blízkovýchodního serveru al-Monitor jsou však Erdoganova slova stále velmi opatrná. Zmizení Chášakdžího totiž ohrožuje už tak napnuté vztahy mezi Ankarou a Rijádem. Ty v poslední době poškodila především blokáda Kataru ze strany arabských zemí. Izolované země se totiž proti skupině států v čele se Saúdskou Arábií zastalo právě Turecko.

To navíc podle serveru podporuje islamistické hnutí Muslimské bratrstvo, které nejen Saúdové považují za teroristickou organizaci. I přes toto všechno Ankara s Rijádem stále udržuje kontakt, který je za současné ekonomickékrize v Turecku důležitější než dřív. Saúdové totiž v zemi čile investují, a to hlavně do nemovitostí.

Ostřeji než Erdogan se tak vyjádřil jeho poradce Yasin Aktay, který ve sloupku pro list Yeni Safak napsal, že „ať už se novináři stalo cokoliv, šlo o operaci nejen proti němu, ale i proti Turecku“. Svého času populární televizní komentátor Chášakdží od loňska pobýval v USA z obavy před zatčením, které potkalo jiné saúdskoarabské intelektuály včetně novinářů. Mimo jiné přispíval do listu The Washington Post.

Ve svých komentářích kritizoval i korunního prince za to, že sice propaguje reformy, ale nepřipouští žádnou debatu o nich. Předmětem kritiky byla i účast Saúdské Arábie v bojích v Jemenu, kterou novinář nazval „zničením značky a pověsti království v očích světa a zodpovědností korunního prince“, či politika Rijádu vůči Kataru.

Americký prezident Donald Trump v pondělí v Bílém domě novinářům řekl, že incident ho znepokojil. „Doufejme, že se to vyřeší. Nyní o tom nikdo nic neví, ale šíří se kolem toho nepěkné příběhy. Nelíbí se mi to,“ řekl Trump. Saúdská Arábie je klíčovým spojencem Washingtonu na Blízkém východě. Organizaci spojených národů (OSN) zmizení novináře znepokojuje a žádá, aby Ankara a Rijád kauzu vyšetřily, napsala agentura Reuters. Mluvčí úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR) Ravina Shamdasaniová vyjádřila znepokojení nad „zjevně násilným zmizením“ Chášakdžího. „Potvrdí-li se zprávy o jeho smrti a nezvyklých okolnostech, které k ní vedly, pak je to vskutku šokující,“ dodala.

HURIKÁN Míří K FLORIDĚ

Nebezpečný hurikán Michael v úterý zesílil na druhý stupeň z pěti kategorií a směřuje Mexickým zálivem k Floridě, kam by měl dorazit ještě podstatně silnější ve středu. Oznámila to americká meteorologická služba. Síla větru překročila hranici 150 kilometrů v hodině a úder na floridské pobřeží může být podle expertů zničující.

Floridský guvernér Rick Scott v úterý varoval obyvatele poloostrova, že „obludný hurikán“ může dorazit za několik hodin a přinese prudké poryvy větru a silné a vytrvalé deště. Z níže položených částí státu byla nařízena povinná evakuace, podle agentury AP se týká asi 120 tisíc lidí. V ohrožení je hlavně severozápadní část Floridy, pruh země dlouhý přes 300 kilometrů známý jako Panhandle (rukojeť pánve), kde žije asi půldruhého milionu lidí. Část tohoto území leží na úrovni hladiny moře nebo jen několik metrů nad ní.

Michael může způsobit rozsáhlé záplavy, předpokládá se, že v krátké době vypadne až 30 centimetrů srážek. Rozbouřený Mexický záliv může zaplavit pobřeží až čtyřmetrovými vlnami. Hurikán už způsobil vážné škody i oběti na životech v řadě středoamerických států, kde se okraj živlu napojil na tlakovou níži nad Pacifikem. Salvador, Honduras a Nikaragua hlásí dohromady třináct mrtvých, většinou jde o lidi zavalené v troskách svých obydlí. Guvernér Scott vyhlásil stav nouze v 35 floridských okresech od regionu Panhandle po Tampu Bay. Mýto na dálnicích bylo zrušeno, aby úřady povzbudily obyvatele k evakuaci. V pohotovosti jsou stovky příslušníků floridské Národní gardy.

HALEYOVÁ Z USA KONČÍ V OSN

Velvyslankyně Spojených států při OSN Nikki Haleyová skončí ve funkci. Prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně Bílého domu po schůzce s ní oznámil, že Haleyová post opustí na konci letošního roku. Jejího nástupce hodlá Trump jmenovat během dvou nebo tří týdnů. Podle šéfa Bílého domu existuje několik lidí, kteří by chtěli funkci nejvyššího diplomatického zástupce v OSN vykonávat.

Prezident při briefingu přítomné Haleyové řekl, že vykonala neuvěřitelnou práci, a vyjádřil naději, že se do administrativy vrátí v jiné roli. „Velmi neradi o tebe přicházíme. Doufejme, že se jednou vrátíš. Možná k jiné práci. Můžeš si vybrat,“ prohlásil prezident USA. Podotkl, že Haleyová mu už před šesti měsíci oznámila, že po roce nebo dvou si bude chtít vzít volno.

Sama Haleyová v úterý řekla, že nebude kandidovat na prezidentku v roce 2020. Naopak se hodlá zapojit do Trumpovy kampaně. Žena, která je dalším z řady vysoce postavených funkcionářů, kteří opustili Trumpovu administrativu, je přitom považována za stoupající hvězdu Republikánské strany a o její možné prezidentské kandidatuře se už spekulovalo.

V první Trumpově prezidentské kampani v roce 2016 Haleyová zpočátku Trumpa otevřeně ostře kritizovala, ale později se jasně postavila na jeho stranu. Při příležitosti úterního oznámení svého odchodu Haleyová prohlásila, že Spojené státy jsou za Trumpova prezidentství respektovány po celém světě. „Spojené státy jsou nyní respektované. Zemím se možná nelíbí, co děláme, ale respektují, co děláme. Vědí, že když řekneme, že něco uděláme, dodržíme to,“ poznamenala.

Pokud jde o její rezignaci na funkci americké šéfdiplomatky při OSN, příliš sdílná nebyla. „Je důležité poznat, že nastal čas ustoupit stranou,“ podotkla a dodala, že ohledně své další kariéry nemá přesný plán. Okolnosti rezignace Haleyové nejsou jasné. Diplomatka minulý týden v deníku The Washington Post připustila, že ne ve všem souhlasí s Trumpem, ale že je hrdá, že může sloužit v jeho vládě.

Šestačtyřicetiletá dcera indických přistěhovalců nastoupila na post americké velvyslankyně při OSN v lednu 2017 téměř bez jakýchkoli předchozích diplomatických zkušeností. Předtím byla guvernérkou státu Jižní Karolína. V OSN je známá razantním vystupováním a důsledným prosazováním Trumpova kurzu štíhlejší OSN a nižších příspěvků USA do rozpočtu této světové organizace i na mírové mise. Už před rokem se spekulovalo, že Haleyová svůj úřad opustí. Přitom se hovořilo o tom, že o tuto funkci má zájem tehdejší americký ministr zahraničí Rex Tillerson.

MIGRANTI V ŘECKU HLEDAJÍ ÚKRYT PŘED ZIMOU V BASE

Stovky migrantů se v pondělí utábořily před policejní stanicí v řecké Soluni, kde hodiny vyčkávaly na zatčení. Utečenci se snaží touto cestou získat oficiální dokumenty a zajistit si útočiště před nastávající zimou. Místní úřady se v posledních měsících potýkají s obrovským přílivem nelegálních uprchlíků, pro které ale nemají v táborech místo. Poté, co migranti strávili noc na centrálním Aristotelově náměstí, se v pondělí ráno přesunuli před policejní stanici, kde hodiny vyčkávali na formální zatčení. To jim umožní podat žádost o azyl a najít umístění v jednom z řeckých uprchlických táborů.

Mezi utečenci byl také dvaadvacetiletý irácký Kurd Karzan Hassan, který poslední dvě noci spal přímo před policejní služebnou. Ačkoli původně chtěl se svými dvěma bratry zamířit do Itálie, nyní by se podle agentury AP rád dostal do Velké Británie. „Nechceme zůstat v Řecku. Chceme dostat papíry, abychom mohli zůstat někde, kde se budeme moci umýt a odpočinout si,“ uvedl Hassan, který podle svých slov zaplatit pašerákům za cestu z tureckého Istanbulu do Řecka 2 500 dolarů (téměř 58 tisíc korun).

Ačkoli řecké úřady v pondělí odpoledne převezly migranty policejními autobusy do přilehlého uprchlického tábora, zatím není jasné, jestli pro ně najdou místo. Některé z nich tak pravděpodobně čeká další cesta. Migranti před odjezdem podle agentury AP zorganizovali akci na úklid náměstí, kde se se povalovaly pohozené deky a odpadky.

„Počet lidí, kteří do Soluně přijíždějí, je obrovský, a to nám dělá problémy,“ říká Nikos Ragos, regionální koordinátor ministerstva migrace pro severní Řecko. „Snažíme se spolupracovat s policií, než se nám podaří migranty zdokumentovat,“ dodává. Řecko se aktuálně potýká s velkým počtem žadatelů o azyl, protože je odmítají přijmout ostatní členské státy Evropské unie. Ze sousedního Turecka navíc do země každý den přicházejí další lidé.

Jen za minulý měsíc policie zadržela v Soluni přes třicet pašeráků, kteří do města přivezli 1821 migrantů. To je za měsíc šedesátiprocentní nárůst. Od začátku roku přišlo do země už jedenáct tisíc uprchlíků, loni to přitom bylo dva a půl tisíce.

Generální tajemník organizace Amnesty International Kumi Naidoo navštívil minulý týden přeplněný uprchlický tábor Moria na ostrově Lesbos, který kvůli nevyhovujícím podmínkám dlouhodobě kritizují skupiny pro lidská práva. Naidoo situaci popsal jako „otřesnou“ a vyzval k přemístění utečenců na pevninu. V táboře momentálně žije přes osm tisíc lidí, jeho kapacita je přitom o dvě třetiny menší. Podle německé stanice Deutsche Welle navíc jednu část tábora ovládá Islámský stát. /r/