iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Advokátní komora odmítá argumenty JUDr. Samkové

Ve středu začne u Městského soudu v Praze právní bitva mezi Českou advokátní komorou (ČAK) a advokátkou Klárou Samkovou. Ta nesouhlasí s tím, že dostala v kárném řízení pokutu 50 tisíc korun mimo jiné za výroky pronesené na adresu orgánů činných v trestním řízení a byla uznána vinnou. Hájí se například právem na svobodu projevu. Podle ČAK není svoboda slova neomezená. Komora také odmítá podjatost kárného senátu.

ČAK bude u soudu zastupovat advokát Jan Syka. Samková rozhodnutí ČAK rozporuje ve čtyřech bodech: Odvolací kárný senát byl podle ní podjatý, protože v něm zasedají členové, kteří byli komunisté a byli advokáty před rokem 1989. Část případu, za který ji ČAK kárně žalovala, podle ní nesouvisí s výkonem advokacie, bylo porušeno její právo na svobodu slova a ČAK je navíc ve svém rozhodnutí přepjatě formální a šikanózní. Ve vyjádření k žalobě, které má Česká justice k dispozici, postupně Syka odmítl všechny námitky známé pražské advokátky.

Co se týče podjatosti, Samková podávala při kárném řízení námitky, o kterých bylo ze strany ČAK rozhodnuto. „Uniknout pozornosti nemůže obrat v hodnocení ze strany žalobkyně, která ve svém podání z 24.4 2013 píše o nezapomenutelném advokátovi, k němuž později, když se stal členem kárného senátu, zaujímá stanovisko opačné,“ uvádí Syka.

ČAK se nelíbily ani výroky na adresu členů SVJ Španělská, kterým advokátka psala emaily s vulgárními výrazy. Podle Samkové však její jednání nesouvisí s výkonem advokacie. Podle ČAK naopak byla souvislost prokázána a vysvětlena v odůvodnění napadeného rozhodnutí odvolacího kárného senátu ČAK.

Advokát Syka také nesouhlasí s tím, že u Samkové došlo k narušení práva na svobodu slova. „Právo na svobodu slova nemůže být zcela neomezené a právě v případě advokátů je omezeno příslušnými normami, kterým se uchazeč o zápis do seznamu advokátů dobrovolně podřizuje slibem podle § 5 zákona o advokacii,“ uvádí zástupce Komory. Vytýkána byla Samkové forma projevu. Syka proto kritizuje, že v žalobě se advokátka na 30ti stranách zabývá obsahem svých výroků. To je podle něj zbytečné, protože šlo podle něj čistě o „nepřípustnost formy“. „Jestliže po všech vysvětleních je to pro žalobkyni nepochopitelné, je to její postoj k jádru problému,“ uvádí zástupce ČAK. S tím podle něj souvisí i propagace, kterou Samková ve své věci během kárného řízení činí. „To vše ovšem potvrzuje správnost napadeného kárného rozhodnutí,“ dodává.

Neobstojí podle něj ani snaha Samkové porovnávat svůj případ s jinými kárnými řízeními, protože každé je vedeno individuálně. ČAK proto Městský soud v Praze žádá, aby byl návrh advokátky zamítnut. Samková požaduje opak a náhradu nákladu řízení. Je připravena se bránit všemi možnými prostředky, ceskajustice.cz

UNIE O HODNOCENÍ SOUDCŮ A ETICE

Soudcovská unie bude na dvoudenním sněmu v Táboře jednat o výběru a hodnocení soudců, o kariérním řádu soudců a o profesní etice. Na akci, která začne v pátek, slíbili účast předsedové obou nejvyšších soudů Pavel Šámal a Michal Mazanec, ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO), nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman či ombudsmanka Anna Šabatová.

Shromáždění delegátů je výročním jednáním nejvyššího orgánu unie, která ohledně výběru a přípravy soudců dlouhodobě upozorňuje na nedostatky ve stávajícím systému. Šéfka organizace Daniela Zemanová kvůli tomu v létě jednala s prezidentem Milošem Zemanem, který soudce podle ústavy jmenuje. Po schůzce uvedla, že se jednoznačně shodli na nutnosti stanovení pevných pravidel, která zaručí výběr těch nejlepších uchazečů.

Transparentní pravidla včetně jednotných výběrových řízení chtěl nastavit bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), zvolil k tomu však formu pouhé instrukce, tedy podzákonného předpisu. Zemanová to kritizovala s tím, že soudce to nechává ve velké nejistotě, protože jakýkoliv další ministr může instrukci sám změnit či zrušit. Současný šéf úřadu Kněžínek se po diskusi se soudci rozhodl účinnost instrukce odložit a hodlá ji nahradit novelou zákona o soudech a soudcích, kterou chce předložit na jaře.

Unie prosazuje také vznik jasně daného kariérního řádu soudců. Zemanová, která nedávno přešla z Nejvyššího správního soudu k Městskému soudu v Praze, upozorňuje na to, že bez těchto pravidel hrají při kariérních postupech soudců roli osobní vztahy. V minulosti to zmiňovala i v souvislosti s tím, že ve vedení soudů je málo žen.

Soudcovská unie je dobrovolným stavovským sdružením, které zastupuje přes polovinu českých soudců. Při neexistenci samosprávné Nejvyšší rady soudnictví tak představuje orgán, který justici reprezentuje navenek. Na páteční zahájení akce v táborském Hotelu Dvořák pozvala unie i zákonodárce, které by měl reprezentovat předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) a předseda ústavně právního výboru Sněmovny Marek Benda (ODS). Soudci očekávají i představitele justice ze Slovenska, Rakouska a Polska. Závěry sněmu chce vedení unie představit na tiskové konferenci v sobotu odpoledne.

MALENOVSKÝ SOUDCEM EU

Soudní dvůr Evropské unie, který je nejvyšším soudem EU, má od neděle šest nových soudců. Osm soudců bude ve svém mandátu pokračovat, mezi nimi i Čech Jiří Malenovský. Oznámil to dnes mluvčí této instituce v tiskové zprávě, kterou má k dispozici.Soudní dvůr EU sídlí v Lucemburku a ve spolupráci se soudy členských států dbá na jednotné provádění a výklad unijního práva. Soudci jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států unie na dobu šesti let.

Sedmašedesátiletý Malenovský je odborníkem na evropské a mezinárodní právo. Jeho nominaci, kterou navrhla výběrová komise, koncem loňského září schválila česká vláda. Malenovský působí jako soudce Soudního dvora EU od května 2004. Předtím byl soudcem českého Ústavního soudu.

MINISTR KNĚŽÍNEK: PODÍL PENĚŽITÝCH TRESTŮ BY SE MĚL ZVÝŠIT

Soudy by měly více ukládat peněžité tresty, shodli se dnes při jednání v Brně ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) a nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Snížil by se tak počet lidí ve výkonu trestu. Kněžínek dnes poprvé navštívil také Ústavní soud. Jeho předseda Pavel Rychetský po schůzce přivítal, že vláda kromě zvažovaného ústavního zákona o obecném referendu nechystá změny ústavy.

Pokud by v Česku skutečně vznikla nová právní úprava obecného referenda, Ústavní soud by mohl podle Kněžínka dostat novou pravomoc a přezkoumávat před hlasováním ústavnost pokládané otázky. Kněžínek soudcům předestřel také další připravované změny v oblasti legislativy. Rychetský připomněl, že Ústavní soud nedává připomínky k návrhům zákonů v legislativním procesu. Později totiž může přezkoumávat jejich ústavnost, pokud ji někdo zpochybní.

Zeman a Kněžínek hovořili o věcech, které se v oblasti státního zastupitelství chystají, tedy například o novele zákona o státním zastupitelství. Ministerstvo ji podle Kněžínka chce zpracovat a předložit v prvním čtvrtletí příštího roku.

Tématem setkání ministra a nejvyššího žalobce byla také problematika efektivity trestních sankcí. Poměr počtu uložených peněžitých trestů k počtu odsouzených v roce 2017 se přiblížil 15 procentům, v roce 2016 to bylo osm procent. Například v Německu je tento podíl 80 procent, v Polsku 30 až 40 procent. Podle Zemana by se v České republice také mohl zvýšit.

„To je další priorita, kterou máme do budoucna společnou. Chceme, aby se peněžité tresty ukládaly ve větší míře, než jsou v současné době ukládány,“ řekl Zeman. Kněžínek uvedl, že se tím může snížit počet lidí ve výkonu trestu odnětí svobody. „Tento alternativní trest funguje na Západě poměrně dobře, u nás nefunguje úplně ideálně,“ uvedl ministr. Změnit by to měla podle něj projednávaná novela zákona. /r/