iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

EK: Rychle vyšetřit vraždu bulharské novinářky

Evropská komise čeká rychlé a důkladné vyšetření brutální vraždy bulharské novinářky Viktorie Marinovové. Šetření musí podle mluvčího komise nejen usvědčit pachatele, ale také jednoznačným způsobem určit, zda důvodem vraždy byla práce třicetileté zaměstnankyně regionální televize TVN. Tělo Marinovové se našlo v sobotu brzy odpoledne ve městě Ruse, kde žila. Vyšetřovatelé dosud pracují se všemi možnými verzemi spáchání vraždy, žena byla před smrtí velmi pravděpodobně znásilněna, brutálně bita a škrcena.

Některá bulharská média připomněla, že Marinovová při své práci upozorňovala na korupci a na podvody například s fondy EU. Jejím posledním příspěvkem byl rozhovor s bulharským a rumunským novinářem, kteří spolupracovali kolem korupční aféry odhalující tunelování unijních fondů bulharskou společností GP. Komise podle mluvčího bere veškerá obvinění týkající se možného zneužití evropských peněz velmi vážně, už si prý také vyžádala informace u orgánů, které příslušné programy řídí.

Pachatele brutálního činu se zatím nedaří dopadnout, experti nyní sestavují jeho psychologický profil, napsal server rusemedia.com. Na mimořádném jednání v Ruse v pondělí o případu diskutovali bulharský ministr vnitra Mladen Marinov a generální prokurátor Sotir Cacarov.

Podle Cacarova existuje několik vyšetřovacích verzí a policisté všechny prověřují, hledají svědky a provádějí výslechy. „V tomto stadiu musíme být opatrní. Ne proto, že bychom neměli co říci, ale proto, že každé nerozvážně pronesené slovo může zhatit naši práci,“ uvedl generální prokurátor. „Jedna věc je ale jistá. Šlo o extrémně brutální a odporný čin,“ dodal.

Policisté objevili nejprve stopy krve, sluchátka a vlasy, poblíž se nacházela sportovní obuv. Asi pět až šest metrů od tohoto nálezu leželo tělo zavražděné. Podle všeho si žena šla zaběhat, když ji útočník přepadl. Jedná se o třetí vraždu novináře v některé z členských zemí Evropské unie za uplynulých 12 měsíců. Loni v říjnu připravila nálož nastražená v automobilu o život maltskou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou, která psala o korupci a byznysu s udělováním maltského občanství.

Letos v únoru nájemný vrah zastřelil slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenku. Policie již zjistila, že zločin byl spáchán v souvislosti s Kuciakovou novinářskou prací, a zadržela čtyři osoby, které se na vraždě podílely. Po prvotním objednavateli se ale ještě pátrá.

Podle mluvčího komise Margaritise Schinase je třeba zajistit, aby novináři byli všude v EU v bezpečí a mohli svou prací prospívat demokratické společnosti. Schinas, který vyjádřil soustrast rodině a přátelům zavražděné novinářky, připomněl slova předsedy komise Jeana-Claudea Junckera. Ten v září v projevu před europarlamentem zdůraznil, že v EU musí být svoboda slova svatá, protože demokracie nemůže bez svobodného tisku existovat.

BRAZÍLIE VOLÍ PREZIDENTA

První kolo nedělních prezidentských voleb v Brazílii vyhrál krajně pravicový politik Jair Bolsonaro se 47 procenty hlasů. Vyplývá to z výsledků po sečtení 93 procent hlasů. Za tři týdny se ve druhém kole o úřad utká s levicovým kandidátem Fernandem Haddadem, který získal 28 procent. Výsledky prezidentských a parlamentních voleb, označovaných za nejdůležitější od konce diktatury v roce 1985, jsou v souladu s předvolebními průzkumy, které Bolsonarovi předpovídaly značný náskok před Haddadem. Podle stejných průzkumů bude druhé kolo velmi těsné, uvedl web BBC.

Haddad se stal prezidentským kandidátem až před necelým měsícem, kdy nahradil uvězněného exprezidenta Luize Inácia Lulu da Silva. Ten je stále velmi populární kvůli tomu, že jako prezident (2003-2010) dostal sociálními programy miliony lidí z bídy. Brazilci volili kromě prezidenta, viceprezidenta i dvě třetiny Senátu, celou Sněmovnu poslanců, 27 guvernérů a členy regionálních parlamentů brazilské federace.

HMYZÍ ARMÁDA PENTAGONU?

Americká armáda zkoumá možnosti nasazení hmyzu v boji se zemědělskými pohromami a nedostatkem potravin. Některé vědce však program nazvaný Insect Allies (Hmyzí spojenci) znepokojuje. Bojí se, že by mohl být zneužit jako biologická zbraň, píše The Washington Post. Odborníci z agentury Agentury ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA) zkoumají, jak zachránit úrodu v případě sucha, šíření plísní či útoku biologickými zbraněmi na americká pole. Spojencem se má stát hmyz roznášející geneticky upravené viry, které by rostliny dokázaly ochránit.

Výzkum je zatím ve velmi počátečním stadiu, vědcům se však už podařilo docílit jednoho demonstrativního úspěchu. Pomocí mšice nakazili rostlinu kukuřice modifikovaným virem s genem způsobujícím fluorescenci. Kukuřice začala zářit. Armádní vědci se domnívají, že stejnou cestou by dokázali ovlivnit například rychlost růstu, což se může v případě katastrofálního sucha hodit, píše list The Washington Post. Za ideální přenašeče modifikovaných virů předběžně vytipovali mšice, molice a hmyz spadající do čeledi křískovitých.

Agentura DARPA dává najevo, že program připravuje i kvůli hrozbě případného útoku na americká pole. „Národní bezpečnost, stejně tak jako úrodu může rychle ohrozit sucho, přírodní patogeny, povodně či mráz, ale také nebezpečí ze strany státních i nestátních aktérů,“ píše se na stránkách agentury ministerstva obrany DARPA. Agentury ministerstva obrany pro pokročilé výzkumné projekty (DARPA) byla založena v roce 1958 pod názvem, ARPA, současný název se používá od roku 1996. Zrod agentury zodpovědné za vznik a vývoj nových vojenských technologií posvětil tehdejší americký prezident Dwight D. Eisenhower. Agentura má dnes pouhých 240 zaměstnanců, roční rozpočet však činí téměř tři miliardy dolarů.

Některým odborníkům však myšlenka vzniku hmyzí armády přijde poněkud strašidelná. Skupina skeptických vědců nedávno zveřejnila v časopise Science článek, v němž varuje, že program Hmyzích spojenců otevírá pomyslnou Pandořinu skříňku, a pokud by se dostal do špatných rukou, mohl by se stát biologickou zbraní.

„Proč používají hmyz? Mohli by používat rozstřikovací systémy. Nasazení hmyzu jako prostředku k šíření chorob je přece klasickou biologickou zbraní,“ poukázala na nejvíc znepokojující prvek programu spoluautorka článku, profesorka Silja Vönekyová z Univerzity ve Freiburgu. DARPA tvrdí, že program má mít výhradně mírové využití. „Myslím si, že by se veřejnost neměla znepokojovat,“ argumentuje jeho vedoucí dr. Blake Bextine a ujišťuje, že existuje několik pojistek proti nežádoucím ekologickým následkům.

Jisté riziko však přiznává. „U každé vyspělé a revoluční technologie existuje potenciál dvojího využití. Ale to my neděláme. Soustředíme se na pozitivní cíle. Chceme zajistit potravinovou bezpečnost, protože ta je v naších očích národní bezpečností,“ dodal Bextine. Další představitelé programu znepokojené vědce chlácholí, že vše je zatím v rovině teorie. „Zatím se snažíme zjistit, jestli je tento přístup smysluplný, nebo ne. Nechápu tohle znepokojení. Obviňovat předem DARPA z vývoje biologických zbraní je prostě nehorázné,“ řekl botanik James Stack, který na program Hmyzích spojenců dohlíží.

DIPLOMATICKÉ SPORY, OZVALA SE RIGA

Přestřelka mezi Ruskem a dalšími státy kvůli údajným hackerským útokům nekončí. Velvyslankyně Nizozemska v Moskvě v pondělí uvedla, že země nehodlá na svém území tolerovat porušování mezinárodního práva ze strany Ruska. Ruskou rozvědku už mezitím obvinilo z kybernetických útoků také Lotyšsko. Nizozemskou velvyslankyni Renée Jonesovou-Bosovou si předvolalo ruské ministerstvo zahraničí. Moskva si na schůzce stěžovala na kampaň doprovázející vyhoštění čtyř údajných ruských špionů z Nizozemska, kterou Rusko považuje za protiruskou a dezinformační.

Jonesová-Bosová na jednání řekla, že Nizozemsko bude chránit zájmy všech mezinárodních organizací, které se nachází na jeho území. „Na schůzce jsem uvedla, že Nizozemsko je zodpovědné za mezinárodní organizace, které se nacházejí na jeho území, včetně Organizace pro zákaz chemických zbraní... Dali jsme jasně najevo, že porušování mezinárodního práva musí přestat,“ cituje velvyslankyni agentura TASS.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí v Moskvě prohlásil, že čtveřice ruských „specialistů“ přiletěla do Haagu na rutinní služební cestu. Technologie, které jim nizozemské úřady zabavily, měly podle prohlášení ruské diplomacie sloužit k testování informačního systému ruského velvyslanectví v Nizozemsku.

Moskva také upozornila, že nizozemské úřady nevznesly vůči čtyřem Rusům žádná obvinění právě proto, že účel jejich cesty byl Amsterdamu znám. Údiv Moskva vyjádřila i nad tím, že po vyhoštění mužů, kteří do země přicestovali na diplomatický pas, nenásledovaly další běžné diplomatické postupy, jako například předvolání velvyslance nebo protesty ze strany nizozemských činitelů.

V pondělí se k obvinění přidalo také Lotyšsko. Podle něj GRU provedla v posledních letech několik kybernetických útoků na lotyšské státní struktury, včetně zahraničněpolitických a obranných institucí. Oznámil to lotyšský úřad na ochranu ústavy, což je vnitřní kontrarozvědka. „GRU je jednou z nejaktivnějších zahraničních tajných služeb, která stále intenzivněji pracuje proti západním zemím včetně Lotyšska,“ oznámil lotyšský úřad, podle nějž se ruská rozvědka v posledních letech snažila proniknout do informačních systémů některých státních institucí, ale i soukromých firem a médií. Cílem GRU bylo údajně získávat tajně informace od těchto subjektů.

Lotyšský úřad mimo jiné upozornil, že GRU využívá ke kybernetickým útokům elektronickou poštu. Obětem zasílá pro ně zajímavou zprávu, po jejímž otevření se spustí počítačový virus. Podobný hackerský útok byl v roce 2016 spáchán například na několik lotyšských státních činitelů, kdy se počítačový virus skrýval za elektronickým vánočním přáním.

Nizozemsko minulý týden uvedlo, že zmařilo pokus o kybernetický útok na Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW), jež sídlí v Haagu. Za hackerským útokem, který se stal v dubnu, podle Nizozemců stála ruská vojenská rozvědka GRU, jejíž čtyři údajní agenti byli po odhalení vyhoštěni. Ve stejné době ministerstvo spravedlnosti USA oznámilo, že obvinilo z kybernetických útoků sedm pracovníků GRU, mezi nimiž jsou i čtyři muži vyhoštění z Nizozemska.

OPCW v době dubnového útoku analyzovala vzorky nervově paralytické látky novičok, jež byla v březnu použita v jihoanglickém Salisbury při útoku na bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dceru Juliji. Ruští agenti byli rovněž obviněni, že se pokoušeli dostat i k informacím o sestřelení malajsijského dopravního letounu, v jehož troskách v létě 2014 zahynulo nad Ukrajinou mnoho Nizozemců.

SRÁŽKA LODÍ U KORSIKY

Mezi italským přístavem Janov a francouzským ostrovem Korsika se srazila kyperská kontejnerová loď a tuniský trajekt, do moře unikly tisíce litrů paliva. Informovala o tom v pondělí agentura AFP, podle níž si odstranění palivových skvrn vyžádá několik dní. Při nehodě nebyl nikdo zraněn. Tuniský trajekt Ulysse do kontejnerové lodě Virgina, která kotvila 30 kilometrů od severního cípu Korsiky, narazil v neděli brzy ráno. Prorazil přitom nejméně jednu palivovou nádrž kyperského plavidla, ve kterém je několikametrová díra.

Do vody se podle odhadů francouzských úřadů dostalo 40 až 200 kubických metrů paliva, které se podle stanice Deutsche Welle rozlilo do vzdálenosti čtyř kilometrů od místa střetu. Francie a Itálie na místo vyslaly po dvou lodích, které se pokoušejí pomocí plovoucích zábran znemožnit šíření paliva po hladině.

Zatím není jasné, proč se na relativně klidném moři a za dobré viditelnosti nehoda stala. Podle jednoho ze zdrojů agentury AFP je ale pravděpodobné, že tuniský trajekt se pohyboval nadměrnou rychlostí a už nedokázal zareagovat. Trajekt Ulysse byl na cestě z italského Janova do tuniského přístavu Rades. Agentura AFP připomíná, že na poloostrově Cap Corse na severu Korsiky a v přilehlé polopoušti Les Agriates se rozkládá přírodní park.

ŠPANĚLSKO OSVOBODILO ZLODĚJE DĚTÍ

Španělský soud ve středu osvobodil lékaře, který v období frankismu unesl matce dceru a posléze ji dal bezdětnému páru. Pětaosmdesátiletý gynekolog Eduardo Vela je sice podle soudu vinen, ale zločin už je promlčený. Vela byl prvním člověkem souzeným ve skandálu takzvaných ukradených dětí. Během frankistické diktatury ve Španělsku byly „nevyhovujícím“ rodičům odebrány patrně tisíce dětí, které skončily v prorežimních rodinách, napsal zpravodajský portál BBC.

Vela byl shledán vinným z falšování dokumentů, únosu dítěte mladšího sedmi let a fingování porodu. Soudní řízení iniciovala 49letá Inés Madrigalová, která jej obvinila, že padělal její rodný list. Na něm její adoptivní matka figuruje jako její biologický rodič.

Za únos, nejvážnější zločin, jehož se Vela dopustil, stanoví španělské právopromlčecí lhůtu deset let. Penzionovaný gynekolog dítě unesl v roce 1969 a prokuratura pro něj žádala trest 11 let vězení. Muž všechna obvinění odmítal a již dříve přiznal, že dokument, podle nějž se porodu Madrigalové účastnil, podepsal, aniž věděl, co podepisuje. Později během procesu řekl, že svůj podpis nepoznává.

Novinářka Emilie Helmbacherová, která o skandálu v roce 2013 natočila reportáž, soudu sdělila, že Vela natáčený skrytou kamerou potvrdil, že novorozence svěřil Inés Pérezové, a dodal, že ta za to „nic neplatila“. Madrigalová se o adopci dozvěděla od Pérezové až ve věku 18 let. Adoptivní matka ji prý od Vely dostala darem, protože nemohla mít vlastní děti.

Skutečný počet dětí odňatých ve Španělsku vlastním rodičům už se zřejmě nikdy nezjistí. V roce 2008 nicméně vyšetřující soudce Baltasar Garzón odhadl, že bylo od vlastních rodičů odloučeno na 30 000 dětí. Zpravodajský portál BBC napsal, že skutečný počet může být až desetkrát vyšší.Před osmi lety si Madrigalová v novinách přečetla článek o „ukradených dětech“ a ihned pojala podezření, že se kauza týká i jí samotné. „V tomto případě nejde jen o mě, má to mnohem širší dopad. Celý svět ví, že se v této zemi se kradly děti,“ řekla Madrigalová v červnu při zahájení soudu.

Zatímco zpočátku byli potomci po porodu odnímáni režimu nepohodlným osobám, od 50. let se tato praktika týkala zejména dětí pocházejících z chudých či z početných rodin, napsala agentura AFP. Z ryze finančních pohnutek docházelo ke „kradení“ dětí i po nastolení demokracie, a to nejméně do roku 1987. Má se za to, že od 50. let se do prodeje novorozenců k adopci zapojily organizované zločinecké organizace.

Britská BBC zdůraznila, že kauza Madrigalové je zatím jediný případ, který se dostal před soud. Na soudy se přitom obrátily tisíce podobně postižených. Minulý rok byla jedna žena odsouzena za očerňování řádové sestry – obvinila ji totiž předtím z toho, že ji v roce 1962 odebrala biologické matce a předala adoptivnímu otci, který byl prominentním frankistou.

KATASTROFA V INDONÉSII, SEDM TISÍC OBĚTÍ

Počet mrtvých, které si v Indonésii vyžádalo zemětřesení a tsunami z konce září, vzrostl na 1944. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Dalších až 5000 lidí je podle úřadů na indonéském ostrově Sulawesi pohřešováno. „Ve městě Palu a okolních oblastech, zničených 28. září zemětřesením o síle 7,5 stupně Richterovy stupnice a následnou smrtící vlnou tsunami, bylo nalezeno 1944 mrtvých těl,“ uvedl mluvčí indonéské armády Muhammad Thohir. „Tento údaj bude zřejmě dále stoupat, protože jsme ještě nedostali příkaz, abychom zastavili pátrání po obětech,“ dodal.

Úřady se obávají, že dalších až 5000 lidí mohlo zůstat uvězněných pod troskami. Naděje na nalezení přeživších je prakticky nulová, a tak se pátrací operace nyní soustřeďují na vyzdvižení těl obětí. Indonéské úřady sdělily, že pátrání bude pokračovat do 11. října, kdy všichni pohřešovaní budou prohlášeni za mrtvé.

Indonéská vláda plánuje, že dvě zcela zničené lokality Petobo a Balaroa ležící poblíž města Palu označí za masové hroby a ponechá je ve stavu, v jakém se nacházejí. Zkázu v obcích Petobo a Balaroa způsobilo takzvané zkapalnění půdy, kdy půda při zemětřesení ztrácí soudržnost a chová se jako kapalina. To má za následek vznik propadů. V obci Balaroa bylo takto pohlceno na 1700 domů, v nichž byly patrně pohřbeny za živa stovky lidí během několika okamžiků. Naléhavou humanitární pomoc potřebuje v oblastech postižených zemětřesením na 200 000 lidí. K mnohým z nich se ale potraviny a pitná voda dostávají jen pomalu, píše agentura AFP. /r/