iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

U Kolína nad Rýnem demonstrace za zachování lesa

Podle předsedy ekologické organizace NaturFreunde Deutschlands Michaela Müllera nejde při sobotní demonstraci jen o Hambašský les. Ve hře je prý i to, „zda dokážeme zabránit tomu, aby se lidstvo ekologicky samo zničilo“. Ekologové požadují, aby se přestalo používat nejen uhlí, ale i ropa a plyn. Na poli u ohroženého lesa se sešlo 50 000 lidí, oznámily v tiskové zprávě české ekologické organizace Greenpeace, Hnutí DUHA a Limity jsme my. „Do demonstrace, která se stala největším shromážděním proti uhlí v německé historii, se zapojila i skupina lidí z České republiky,“ dodaly.

Na místě je například programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh. Podle něj jde těžařům jen o zisky bez ohledu na zdraví lidí a budoucnost společnosti. Většina Němců s rozšiřováním těžby uhlí nesouhlasí, uvedl. Akce na kraji lesa se účastnili i někteří zemědělci z okolí. Projížděli vedle protestujících na traktorech a hlasitě troubili.

Tisíce ekologických aktivistů včetně Čechů se sešly u Hambašského lesa nedaleko západoněmeckého Kolína nad Rýnem. Demonstrují za zachování tohoto lesa a za konec využívání uhlí k výrobě elektřiny. Policie shromáždění původně z bezpečnostních důvodů zakázala, soud v Cáchách však zákaz zrušil. V pátek si ekologičtí aktivisté připsali částečné vítězství. Jiný soud totiž vydal předběžné opatření, jímž pozastavil plány energetického koncernu RWE na vymýcení lesa. RWE chtěla jeho více než polovinu vykácet, aby mohla dobývat hnědé uhlí.

Policisté počátkem září zahájili vyklízení protestního tábora v lese, kde v uplynulých letech vzniklo několik desítek přístřešků v korunách stromů. S vyklízením ale nezačali kvůli plánovanému rozšiřování blízkého hnědouhelného dolu. Důvodem bylo rozhodnutí úřadů, že přístřešky představují bezpečnostní riziko, neboť nemají požární schodiště a zábradlí. Protestující z řad ekologických aktivistů to označili za záminku.

Hambašský les, který leží mezi Kolínem nad Rýnem a Cáchami, měl kdysi rozlohu 4 100 hektarů. Nyní je to již jen sto hektarů. I tak v něm ale zůstávají stovky let staré duby a buky. V Německu je les symbolem odporu vůči těžbě uhlí i boje za ochranu životního prostření a klimatu.

V KONGU SRÁŽKA CISTERNY S AUTOBUSEM, 50 MRTVÝCH

Nejméně 50 lidí zemřelo a další stovka lidí bylo zraněno při požáru, který vypukl po srážce cisterny převážející pohonné hmoty s autobusem na západě Konga. Podle serveru mediacongo.net se auta srazila u obce Mbuta. Nehoda se stala v provincii Central Kongo u obce Mbuta, která leží asi 130 kilometrů od metropole Kinshasy. Podle zástupce guvernéra provincie Střední Kongo zahynulo nejméně 50 lidí a asi stovka dalších utrpěla popáleniny druhého stupně.

Kongo zažilo jednu z největších podobných tragédií v červenci 2010. Tehdy při nehodě cisterny a následném požáru vesnice Sange na východě Konga zemřelo na 240 lidí. Téměř polovina obětí byly ženy a děti. Cesty v Kongu jsou po válečném konfliktu z přelomu století obvykle ve špatném stavu. Při explozích přepravovaných ropných produktů v Africe každoročně zahyne několik stovek lidí.

MIGRANTI V ŘECKU: V TÁBORECH VLÁDA IS

Chtěli před nimi uprchnout, ale teroristé z Islámského státu nakonec přišli za nimi. „Je to tady plné členů IS, kteří kradou, loupí a verbují,“ zní od migrantů v největším táboře Moria na ostrově Lesbos, kam prchli z Asie. O tom, jak to na v Egejském moři vypadá, přinesla dlouhou reportáž i německá televize Deutsche Welle.

Svědci v příspěvku vyprávěli, jak přívrženci Islámského státu nutí obyvatele, aby se chovali podle jejich norem náboženské morálky, vnucují jim striktní zásady šaríi, současně však obchodují s drogami a za své ceny jim prodávají mobilní telefony a další zboží. Zločin tam nabral novou kvalitu a „každý, kdo nedrží krok, může čekat fyzické násilí, nebo dokonce hrozby smrtí,“ uvádí Deutsche Welle.

Jde údajně o radikály z východosyrského Dajr az-Zauru, kteří přišli s poslední uprchlickou vlnou. Město bylo Islámskému státu vyrváno loni v listopadu. V táboře Moria na řeckém ostrově Lesbos žije přes osm tisíc lidí, ačkoliv jeho kapacita je o dvě třetiny menší. Islámský stát podle Deutsche Welle kontroluje celý tábor, jako vlastní území zcela ovládá jednu sekci, kterou si označil nápisy v arabštině.

Reportáž sice stojí jen na prohlášeních uprchlíků, ale britský list The Times včera oznámil, že řecké úřady podnikly „urgentní kroky, aby čelily islámským extremistům, kteří infiltrovali velké uprchlické tábory v zemi a nutí lidi, aby se přidali k Islámskému státu“. „Podezřelí a lidé na ně napojení vstoupili do země, když předstírali, že jsou uprchlíci,“ řekl listu The Times nejmenovaný vysoce postavený řecký policista, „ale nám se podařilo je zatknout a deportovat je do Turecka. A budeme v tom pokračovat.“

Mezitím také webová stránka řeckého deníku Kathimerini ve čtvrtek uvedla, že minulou sobotu došlo v táboře Malakassa na řecké pevnině k hromadné bitce desítek lidí, při níž byl zabit mladý syrský uprchlík. Podle listu obyvatelé tábora v řadě příspěvků na sociálních sítích spojovali pachatele jasně s Islámským státem. Zdá se však, že tábor Moria na ostrově Lesbos je hlavním ukázkovým případem, kam až sahají prsty Islámského státu a jakou mají i na dálku sílu.

V televizní reportáži Deutsche Welle vypráví uprchlík jménem Ahmed, že „tábor je plný členů Islámského státu, kteří kradou a loupí“. Další uprchlíci počet zpřesňují asi na padesát mužů. Zdánlivě to není moc. Ale protože jejich skupina drží při sobě podobně jako zločinecký gang nebo vojenská jednotka, představují hlavní sílu v táboře a snadno prosazují své zájmy a autoritu. Navíc si počínají brutálně.

V reportáži jsou použita videa jedné nedávné rvačky, kterou migranti natočili mobilními telefony. Je na nich vidět, že radikálové používají kromě trubek také dřevěné latě. Mluví se i o nožích. Na zemi leží několik nehybných mužů. Ahmed dodává, že při rvačkách mají radikálové jako bojový pokřik slova „Alláhu akbar“.Ahmed v dokumentu říká, že útočí ve skupinách o dvaceti mužích. „Napadnou vás železnými tyčemi a jsou nemilosrdní.“

Iráčan Džafar říká, že ho chtěli zverbovat: „Týden do mě hučeli, jsou to fanatici.“ Hrozili mu, že kdo nejde s nimi, toho znásilní. „Jednoho jsem znal z Mosulu. Je velmi nebezpečný. Pohrozil mi, že když ho prozradím, zabije mě. A já mu věřím.“ Reportáž uvádí, že „dokonce němečtí policisté mohou potvrdit, že v táborech žijí i členové Islámského státu“. Hlavním terčem IS jsou Kurdové. Stěhují se tedy dál. Ale Islámský stát má své lidi prý také v Aténách.

Jak napsal The Times, Řekové za poslední dva roky deportovali na 120 uprchlíků podezřelých z příslušnosti k IS. Situace v přeplněných táborech je navíc tak špatná, že Islámskému státu nahrává, protože napomáhá radikalizaci těch, kdo byli neteční. Deutsche Welle vybavila spolupracovníky mezi migranty skrytou kamerou, na níž zachytili stanovou kavárnu patřící šéfovi IS v táboře. Tvrdí o ní, že se tam prodává hašiš, pervitin a další drogy. Na kontejneru je nápis: „Jsme tady jen my a moc tady patří jen nám.“ „Utekl jsem ze Sýrie před IS a zjistil jsem, že tady platí stejná pravidla,“ říká jeden uprchlík. Další, jmenuje se Amín, muž s postavou kulturisty, ukazuje čtrnáct ještě nezhojených ran, jak ho nedávno pobodali džihádisté.

PELLEGRINI: SR BY MOHLA PŘIJMOUT SIROTKY SÝRIE

Slovensko by mohlo přijmout několik desítek syrských sirotků, uvedl slovenský premiér Peter Pellegrini v pátečním rozhovoru pro agenturu Reuters. Podle něj je Slovensko dostatečně bohaté na to, aby se dokázalo postarat o „deset, dvacet nebo třicet dětí“, které jsou v současné době umístěny v uprchlickém táboře v Řecku. Mluvčí slovenského ministerstva zahraničí Boris Gandel již v úterý informoval, že Slovensko v rámci svého dobrovolného příspěvku k řešení migrace zvažuje přijetí desítky syrských sirotků. Upozornil nicméně, že v této věci teprve začínají konzultace a provádí se analýza situace.

Slovenský premiér Peter Pellegrini však v pátečním rozhovoru s agenturou Reuters na okraji mezinárodní konference Globsec Tatra Summit na Štrbském Plese uvedl, že slovenská ekonomika či kultura nemůže být ohrožena několika desítkami sirotků, kteří by byli umístěni do slovenských dětských domovů.

Zvažované přijetí syrských sirotků tento týden kritizovala vládní Slovenská národní strana (SNS), která je jednou ze tří koaličních stran. Bratislava se během migrační krize stala jedním z největších kritiků unijních kvót na přerozdělování migrantů, kvůli kterým také podala žalobu k soudu EU. Svůj postoj ke kvótám slovenská vláda nezměnila ani poté, co unijní soud její žalobu v této záležitosti zamítl.

Slovensko dlouhodobě prosazuje názor, že každá země by měla sama rozhodovat o podobě svého příspěvku k řešení migrace. Po vypuknutí migrační krize v EU před třemi lety Slovensko na svém území například dočasně ubytovalo stovky migrantů, kteří žádali o azyl v sousedním Rakousku. Slovensko také poskytlo azyl 149 asyrským křesťanům z Iráků, z nichž část se mezitím vrátila do vlasti.

V Česku se o možnosti přijmout syrské sirotky rozpoutala v září bouřlivá diskuse. O plánu se hovořilo i ve Sněmovně, kde opoziční TOP 09 neprosadila usnesení, aby dolní komora požádala vládu o přijetí nejméně 50 syrských dětí z uprchlických táborů. K přijetí dětí vyzvala premiéra Babiše téměř polovina senátorů. Babiš dal nakonec europoslankyni Šojdrové a zástupcům neziskových organizací za úkol vybrat syrské sirotky, kteří by mohli být z uprchlických táborů přesunuti do Česka (více informací zde). Příliš však nevěří tomu, že takové děti najdou. Babiš prosazuje pomoc dětem mimo Česko.

V MAKEDONII ZNIČILI GANG PADĚLATELŮ PASŮ

Makedonská policie zatkla sedm osob zapojených do mezinárodní sítě pašující migranty, kteří chtěli cestovat do USA a Kanady, ale nemohli získat potřebná povolení a víza. Zadržení Makedonci padělali dokumenty. Cena pro jednoho zájemce se pohybovala od 20 do 25 tisíc dolarů, což je v přepočtu 450 až 560 tisíc korun.

Ministr vnitra Oliver Spasovski v pátek upřesnil, že sedm zadržených Makedonců bylo součástí mezinárodní organizace, která zajišťovala ilegální přepravu migrantů ve větších skupinách, a to z Makedonie a Albánie přes Mexiko do USA a Kanady. Pro tuto zločineckou síť podle Spasovského pracovali lidé v Albánii, Bulharsku, Španělsku, Dominikánské republice, Guatemale, Hondurasu a v Mexiku.

Makedonci byli zadrženi při raziích ve čtyřech makedonských městech, včetně metropole Skopje. Ministerstvo vnitra dodalo, že akci provedlo ve spolupráci se Spojenými státy, s Europolem a s policejními orgány v Bulharsku, Rakousku a Španělsku. Společné vyšetřování trvalo více než rok, přičemž makedonská skupina se jen během této doby obohatila nejméně o milion dolarů. /r/