iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Kočner podezřelý z vraždy Kuciaka, schopný všeho?

Slovenský podnikatel Marián Kočner, který je podezřelý z toho, že objednal vraždu novináře Jána Kuciaka, je podle všeho člověk schopný úplně všeho. Vyplývá to z mozaiky informací, které se o něm postupně podařilo médiím posbírat. Já tomu Kuciakovi nerozumím, proč to dělá. Někdo ho platí a navádí. Možná si myslí, že ho budu chtít přeplatit. Já ale novináře nekupuji a nebudu kupovat. Budu říkat pravdu. I když někdy mám pocit, že pravda zemřela,“ rozčiloval se loni v září slovenský podnikatel Marián Kočner.

Bylo to jen dva dny poté, co mu volal investigativní novinář Ján Kuciak, jeho „úhlavní nepřítel“. Mladý žurnalista, kterého nájemní vrazi letos 21. února zastřelili i s jeho snoubenkou Martinou Kušnírovou a z jehož vraždy jsou nyní obviněni čtyři lidé. Expolicista Tomáš Szabó coby střelec, jeho bratranec Miroslav Marček, který jej měl na místo vraždy dovézt, překladatelka Alena Zsuzsová, která vraždu za 70 tisíc eur objednala přes podnikatele Zoltána Andruskóa.

Právě ten nyní promluvil. Policii tvrdí, že si vraždu objednal Kočner. MF DNES nyní zjistila, že Kočner – vlivný podnikatel s kontakty na slovenské politiky – byl už dvakrát v podezření, že si chtěl objednat vraždu. Ani jednou nebyl obviněn. Před pěti lety přišel na policii manažer OTP banky a rozpovídal se o tom, že Kočner vyhrožoval, že právníkovi banky Romanu Kvasnicovi „nechá proletět hlavou kulku, protože je arogantní hajzl“.

Banka tehdy figurovala ve sporu o bytový dům v Bratislavě, kde bylo zmiňováno i Kočnerovo jméno. Roman Kvasnica, který pro finanční dům pracoval, je dnes právníkem, kterého si najala matka zavražděné Martiny Kušnírové. „Když jsem se dozvěděl o tom, že se pan Kočner na moji adresu vyjádřil, že mě dá zavraždit, tak jsem to vůbec nepodceňoval, protože si myslím, že ten člověk je schopný čehokoliv,“ řekl k incidentu Kvasnica slovenskému Denníku N.

Policie případ uzavřela jako přestupek, Kočner se hájil, že „prohnat kulku hlavou“ je styl jeho mluvy a rozhodně to nemyslel vážně. V témž roce 2013 přišel Národní kriminální agentuře NAKA dopis podepsaný „Martin Bihári“.

To byl člen mafiánského gangu Sýkorovci přezdívaný Rus, který si dnes odpykává třiadvacet let vězení za nájemné vraždy. V dopise popisoval, že v roce 2009 měl zemřít syn slovenského podnikatele a milionáře Slavomíra Hatiny. A že jeho vraždu si tehdy chtěl objednat právě Kočner za 150 tisíc eur. Hatina mladší se pak ukryl do zahraničí a policie se snažila najít autora dopisu. Bihári byl v té době na útěku a mezinárodně hledaný pro tři vraždy, krádeže a vybírání výpalného. Skrýval se v Česku, žil v obci Suchohrdly na Znojemsku.

Kočner odmítal, že by kdy mafiána potkal. „Tyto informace slyším poprvé v životě, nebyl jsem ani vyslechnut. Informace v dopise nějakého pana Biháriho, kterého jsem v životě neviděl, jsou podivné,“ bránil se tehdy Kočner. Policie po několika týdnech případ odložila. „Vykonaným prověřováním a verifikací oznamovatele, která se nepotvrdila, nebyly zjištěny důvody pro zahájení trestního stíhání,“ okomentoval tehdy Michal Slivka z policejního prezidia.

POLICIE: RAZIE U KUCIAKA PŘEDČASNÁ, BÁLI SE VYZRAZENÍ

Policisté museli k razii na skupinu lidí podezřelých z vraždy Jána Kuciaka a jeho přítelkyně přistoupit dříve, než by bylo ideální, aby předešli hrozícímu vyzrazení operace. V rozhovoru na portálu Aktuality.sk to řekl slovenský policejní prezident Milan Lučanský. Policejní prezident potvrdil, že vyšetřovatelé před razií z minulého týdne delší dobu podezřelé sledovali. Snažili se tak dostat k objednavateli vraždy. Museli ale zohlednit fakt, že „někteří právní zástupci, kteří mají více informací ze spisu“, měli informace také o přípravách zatýkání.

„Tak jsme museli přistoupit k její realizaci (razii), aby nedošlo k jejímu zmaření. Což je mi velmi líto, protože jsme tu věc mohli protáhnout ještě o dva měsíce a možná by se podařilo odhalit i to, kdo je objednavatel,“ řekl Lučanský. Takto prý čeká policii pracnější cesta přes ověřování výpovědí, při níž může dojít „k více procesním pochybením“, jež mohou mít dopad na výsledek celého vyšetřování.

Z únorové vraždy novináře Kuciaka a jeho partnerky jsou obviněni čtyři lidé, přičemž peníze za ni podle všeho vyplatila podnikatelka Alena Zsuzsová. Ta údajně pracovala jako tlumočnice z italštiny pro kontroverzního podnikatele Mariana Kočnera, o němž média hovoří jako o možném skutečném objednavateli. V minulosti Kuciakovi kvůli jeho investigativní práci vyhrožoval.

Lučanský nekomentoval, zda je varianta s Kočnerem jednou ze dvou hypotéz, s nimiž nyní prokuratura pracuje, neboť prý nemá přístup k obsahu vyšetřovacího spisu. Zároveň nevyloučil jiné možnosti. „Já nikdy nebudu vylučovat italskou ani albánskou stopu, protože je to stále na úrovni vyšetřování. Není vyloučeno, že se nemohou později objevit a prokázat,“ řekl reportérům z webu Aktuality.sk.

Také přiznal, že začátek vyšetřování poznamenala řada chyb. Nejvíce se hovořilo o přítomnosti šéfa elitní protikorupční jednotky policie Róberta Krajmera na místě činu. Lučanský má za to, že tam Krajmer neměl co dělat, a doufá, že se podobné věci již nebudou opakovat. „Jinak se nám například mohou stát takové věci, že advokát bude považovat všechny důkazy z místa činu za nezákonné,“ vysvětlil

NOBELOVU CENU MURADOVÁ A LÉKAŘ MUKWEGE

Letošní Nobelovu cenu za mír získala jezídka Nadja Muradová a konžský lékař Denis Mukwege. Oba se vyznamenali bojem proti sexuálnímu násilí ve válečných konfliktech, uvedl norský Nobelův výbor. Ten dvojici vybral z 216 lidí a 115 organizací. Pětadvacetiletá členka irácké náboženské menšiny Muradová je jednou z odhadovaných 3000 jezídských dívek a žen, které se staly obětí znásilňování a jiného zneužívání ze strany ozbrojenců takzvaného Islámského státu.

Při útocích islamistů přišla o 18 členů rodiny, včetně matky. Ze zajetí se jí po několika marných pokusech podařilo utéct. Poté objela svět, kde upozorňuje na zločiny páchané nejen na ženách. Zasazuje se i za práva uprchlíků. V roce 2016 dostala Cenu Václava Havla za obranu lidských práv.

Mukwege je gynekolog, který léčí oběti sexuálního násilí v Demokratické republice Kongo. Je také ředitelem nemocnice ve východokonžském městě Bukavu. V zařízení, které bylo otevřeno v roce 1999, přijme každoročně tisícovky žen. V roce 2012 se jej pokusili zabít ozbrojenci a musel dočasně opustit vlast.

„Oba laureáti zásadním způsobem přispěli k zaměření pozornosti na takové válečné zločiny a k boji proti nim,“ uvedl výbor ve zdůvodnění. Podle dřívějších informací byl nominován také americký prezident Donald Trump. Pozorovatelé se však shodují, že je jen málo pravděpodobné, že by ocenění dostal právě on. Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie. Ta letos stejně jako loni činí devět milionů švédských korun (22,4 milionu korun českých).

V loňském roce dostala Nobelovu cenu za mír Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN). Cenu si odnesla za upozorňování na katastrofické humanitární důsledky jakéhokoli použití jaderných zbraní a za průkopnické úsilí o dosažení zákazu takových zbraní.

INDIE KOUPÍ OD RUSKA PROTIRAKETOVÉ SYSTEMY

Rusko a Indie v pátek podepsaly smlouvu o dodávce ruských systémů protivzdušné obrany S-400. Jejich hodnota činí zhruba pět miliard dolarů (téměř 112 miliard korun). Dokument byl podepsán v indické metropoli Dillí v rámci dvoudenní návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle agentury TASS to oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Systém S-400 patří mezi pokročilé zbraňové systémy. V Rusku například chrání Moskvu před raketovým útokem, protirakety jsou rozmístěny i na anektovaném ukrajinském Krymu, v exklávě Kaliningradu či na ruské operační základně v syrské Latákiji.

Rusové začali vyvíjet i nástupce, systém S-500. Do výzbroje mají být tyto zbraně uvedeny před rokem 2020. Obrana je základním kamenem diplomatických vztahů Ruska a Indie už od dob studené války. Spojené státy tehdy byly nakloněné Pákistánu, který je hlavním regionálním rivalem Indie.

Obchod s ruskými systémy S-400 však může Indii způsobit vážný problém kvůli sankcím, jimiž USA hrozí v případě nákupu ruských zbraní. Americký Kongres totiž loni schválil zákon, který má Rusko potrestat za agresivní chování vůči Ukrajině a za údajné vměšování do amerických prezidentských voleb. Zákon hrozí zavedením ekonomických sankcí proti každému, včetně států, kdo uzavře zbrojní kontrakt s ruskými firmami. Putin a indický premiér Naréndra Módí mimo jiné podepsali dokument o rozsáhlém dlouhodobém plánu rusko-indické spolupráce v řadě dalších oborů. Ruská jaderná agentura Rosatom například získala zakázku na výstavbu šesti jaderných reaktorů v Indii.

ČR SPADLA, BĚLORUSKO NÁS PŘEDBĚHLO

Česko zhoršilo své postavení v mezinárodním srovnání civilizační úrovně, která zahrnuje hlavně vzdělání a zdraví. Vyplývá to ze studie věnující se „lidskému kapitálu“ v odborném časopise The Lancet. Podle ní Česko v posledním čtvrtstoletí spadlo o osm příček a předběhlo jej i Bělorusko. Studie vypočítává celospolečenskou úroveň vzdělání a zdraví v jednotlivých zemích. V roce 1990 zaujímalo Česko 20. místo, v roce 2016 až 28. Slovensko spadlo o méně příček, ale hlouběji - z 30. na 36. pozici. Autoritářské Bělorusko za stejnou dobu naopak poskočilo z 36. na 22. místo.

Vítězná trojice z roku 1990 zůstala na špici i v roce 2016. Šampionem je Finsko, druhý Island a třetí Dánsko. Pořadí dalších států se v mezidobí změnilo. Na posledním místě nahradil Niger Mali. Spojené státy spadly z 6. na 27. příčku a jsou tedy jen těsně před Českem. Ze 4. na 11. pozici sestoupila Kanada. Tchaj-wan se naproti tomu posunul z 10. na 5. příčku.

Výsledky lze interpretovat tak, že v roce 1990 bylo Česko na vyšší úrovni ve srovnání s tehdejším světem než dnes. V roce 2016 na tom bylo ve srovnání s obdobím před čtvrt stoletím samozřejmě lépe, ale jeho relativní pozice se zhoršila. Nechali jsme se předběhnout osmi státy, které se rozvíjejí rychleji. Studie porovnává všech 195 zemí a nabízí údajně nejkomplexnější způsob měření lidského kapitálu, který lze každoročně aktualizovat. Lidský kapitál je významným faktorem ekonomické výkonnosti, připomínají vědci. „Naše zjištění ukazují souvislost – mezi investicemi do vzdělání a zdraví a vyšším lidským kapitálem a HDP – kterou politici k vlastní škodě ignorují,“ uvedl jeden z autorů studie Christopher Murray.

ŠÉF INTERPOLU SE ZTRATIL V ČÍNĚ, FRANCIE VYHLÁSILA PÁTRÁNÍ

Francouzská policie vyhlásila pátrání po řediteli Interpolu Mengu Chung-wejovi. Ten se ztratil v rodné Číně a své rodině se od konce září neozval, uvedla agentura Reuters. Čtyřiašedesátiletý Chung-wej odcestoval 29. září do Číny a od té doby se neozval. Jeho manželka proto vše nahlásila policii v Lyonu, kde sídlí ředitelství Interpolu a kde také Chung-wejovi žijí. Policie v pátek oznámila, že po muži vyhlásila pátrání.

Chung-wej se stal ředitelem Interpolu v listopadu 2016, kdy podle německé stanice Deutsche Welle nahradil Francouzku Mireille Ballestrazziovou a stal se prvním Číňanem v této funkci. Ve své rodné zemi dříve působil jako náměstek ministra pro veřejnou bezpečnost. Jeho zvolení proto vyvolalo obavy, že by Čína mohla jeho postavení využít při pronásledování disidentů po celém světě. Země je členem mezinárodní kriminální policie Interpol (The International Criminal Police Organization) od roku 1984.

MAĎARSKO: SMĚRNICE EU OMEZUJE POHYB SLUŽEB

Maďarská vláda žádá soudní dvůr Evropské unie o zrušení letos přijaté novely směrnice o vysílání pracovníků do zahraničí, která podle ní omezuje princip volného pohybu služeb. Informoval o tom ve čtvrtek úřad maďarského premiéra. Na soud se nezávisle na Budapešti ve stejné věci ve středu obrátilo také Polsko. Směrnice požaduje, aby zaměstnanci vyslaní zaměstnavatelem k dočasnému výkonu práce v jiné členské zemi Evropské unie dostávali stejnou mzdu jako místní pracovníci.

Maďarsku se nelíbí letošní revize směrnice původně z roku 1996, která princip rovné mzdy rozšiřuje i na poskytování služeb. Tato úprava podle maďarské vlády ve skutečnosti není ochranou zaměstnanců vyslaných do zahraničí, ale protekcionistickým opatřením, píše agentura Reuter. „Polsko podalo svou vlastní stížnost ohledně směrnice pro vysílání zaměstnanců 3. října. Zdůrazňujeme v ní protekcionistický charakter směrnice. Maďarská stížnost vychází z podobných předpokladů,“ uvedl podle Reuters náměstek polského ministra zahraničí Konrad Szymański.

Maďarská vláda se podle agentury MTI staví zejména proti rozšíření principu rovné mzdy na aktivity v oblasti silniční dopravy. Podobná věc, na které trvala například Francie, je problematická nejen pro země ze středu a východu EU, potíže s ní měli například také Španělé či Portugalci. Podle české europoslankyně Martiny Dlabajové tak bylo jen otázkou času, kdy se po přijetí novely něco podobného stane.

„Tato směrnice Evropu velmi rozdělila a ohrozila princip volného pohybu služeb v EU. Nyní je důležité, aby se k situaci Evropský soudní dvůr vyjádřil. Jsem přesvědčena, že mnoho ustanovení v této směrnici jde proti základním zásadám EU,“ řekla Dlabajová, která v europarlamentu hlasovala proti přijetí novely. Ve směrnici je podle ní řada ustanovení, která budou překážkou pro české firmy a konkurenceschopnost České republiky. Novu směrnici o vysílání pracovníků do zahraničí v květnu schválili poslanci Evropského parlamentu, koncem června ji potvrdily členské země a v červenci byla publikována v unijním věstníku. Státy mají na převedení jejích pravidel do národní legislativy čas do konce července 2020.

TRUMP BOHATSTVÍ ZDĚDIL

Americký deník The New York Times v úterý zveřejnil výsledky svého rozsáhlého vyšetřování majetkových poměrů v rodině prezidenta Donalda Trumpa. List zjistil, že jeho otec na něj převedl přes 400 milionů dolarů, navíc podvodným způsobem. Vyvrátil tak příběh o tom, že Trump své bohatství vybudoval od základů. Jednou z věcí, které Donaldu Trumpovi pomohly do Bílého domu, byla jeho image úspěšného byznysmena, který své bohatství vybudoval prakticky od nuly. K vytvoření rozsáhlého realitního impéria mu podle jeho slov pomohla pouze „startovací“ půjčka od jeho otce, Freda Trumpa, ve výši jednoho milionu dolarů.

Rozsáhlé vyšetřování deníku The New York Times, které probíhalo během posledního roku a jehož výsledky list publikoval v úterý, dospělo k závěru, že realitní magnát Fred Trump ve skutečnosti svému synovi pomohl mnohem víc. Celkem na něj totiž převedl majetek, jehož dnešní hodnota představuje 413 milionů dolarů. A podle investigativních reportérů byl při těchto převodech nesmírně kreativní.

Zpráva o výsledcích vyšetřování, dlouhá přibližně 40 stran, je podle deníku jedním z nejdelších textů tohoto typu, jaké kdy publikoval. Investigativní reportéři hovořili s bývalými zaměstnanci realitního impéria Trumpovy rodiny a analyzovali více než 100 tisíc stránek finančních dokumentů. Výsledky jejich práce podle listu ukazují, že Fred Trump převedl značnou část svého majetku na svého syna pomocí složitého systému daňových kliček a „otevřených podvodů“, které mu umožnili vyhnout se placení stovek milionů dolarů na daních. Většina těchto pochybných finančních převodů měla proběhnout v 90. letech.

Podle výsledků vyšetřování odkázali oba rodiče Donalda Trumpa svým dětem majetek ve výši celkem zhruba jedné miliardy dolarů. To je podle tehdejšího daňového zákona, který na dary a dědictví ukládal 55% daň, mělo stát 550 milionů dolarů. Ve výsledku však podle listu zaplatili na daních pouze 52,2 milionu.

Donald Trump se odmítl k vyšetřování vyjádřit, i když jej redaktoři podle svých slov opakovaně kontaktovali ještě před zveřejněním textu. Prezidentův právník Charles J. Harder pouze dodal písemné prohlášení, podle kterého k žádnému podvodu ani daňovému úniku nedošlo. „Fakta, kterými noviny dokládají svá nepravdivá obvinění jsou extrémně nepřesná,“ uvedl Harder, přičemž podle jeho slov neměl prezident Trump s těmito záležitostmi nic do činění. Také prezidentův bratr Robert Trump uvedl, že veškeré daně byly v pořádku.

Proti složitým schématům převodu majetku mezi generacemi rodiny Trumpů v minulosti neprotestovala ani americká vládní agentura IRS, která dohlíží na výběr daní. Nicméně daňoví experti oslovení deníkem The New York Times se shodli, že chování popisované v investigativní reportáži vykazuje znaky podvodu, nebo minimálně zmatečného jednání.

Donald Trump začal přebírat bohatství svého otce už jako dítě. Podle deníku na něj Fred Trump během prvních tří let jeho života převáděl ročně sumu, která by dnes představovala 200 tisíc dolarů. Z malého Donalda Trumpa byl už v osmi letech milionář. Po čtyřicítce už z otcova majetku dostával apanáž v hodnotě pěti milionů dolarů ročně.

Tento příjem zčásti sloužil k tomu, aby měl Donald Trump pod sebou záchrannou finanční síť když se pouštěl do velkých projektů, z nichž mnohé zkrachovaly a způsobily milionové ztráty jako například letecká společnostTrump Shuttle, hotel Plaza nebo kasina v Atlantic City. Díky rodinným penězům to však pro současného amerického prezidenta nikdy nepředstavovalo zásadnější problém. Vyšetřování deníku The New York Times ukázalo, že Fred Trump také postupně svému synovi půjčil minimálně 60,7 milionu dolarů, což dnes po započtení inflace představuje 140 milionů, přičemž velká část z těchto úvěrů nebyla nikdy splacena.

V tom případě však lze tyto finanční převody považovat za dary, které podléhají jiné míře zdanění. Fred Trump maskoval svou finanční podporu synovi také jinými způsoby. Například v prosinci 1987 koupil od svého syna podíl v bytovém komplexu Trump Palace za 15,5 milionu dolarů. Dokumenty, které vyšetřování zkoumalo ukazují, že čtyři roky poté prodal tento podíl zpátky Donaldu Trumpovi, za pouhých 10 tisíc dolarů.

The New York Times podobným způsobem zmapovaly celkem 295 odlišných finančních převodů od Freda Trumpa k jeho synovi, k nimž docházelo přibližně pět dekád. Nešlo v nich pouze o odevzdávání majetku, podle deníku tímto způsobem otec se synem společně vytvořili mýtus o tom, jak Donald Trump vybudoval své bohatství od nuly, který pak významným způsobem značku Trump posílil. Podle listu tento mýtus nakonec dostal Donalda Trumpa i do Bílého domu.

Mluvčí amerického prezidenta Sarah Huckabee Sandersová však v prohlášení pro The New York Times pouze zopakovala dlouze opakovanou mantru o původu majetku Donalda Trumpa. „Prezidentův otec mu poskytl počáteční půjčku jeden milion dolarů, kterou mu splatil. Prezident Trump tyto peníze využil k vybudování neuvěřitelně úspěšné společnosti a také bohatství v čisté výši přes 10 miliard dolarů,“ uvedla Sandersová.

Jelikož Trump doposud nezveřejnil své daňové přiznání, není možné tuto celkovou výši přesně potvrdit. Agentura Bloomberg odhaduje hodnotu jeho čistého majetku na necelé tři miliardy dolarů. Deník uvedl, že jeho rozsáhlé vyšetřování zametlo několik desetiletí dezinformací a dospělo k jasnému závěru – původním zdrojem Trumpova bohatství byl jeho otec.

O KAVANAUGHOVI HLASOVÁNÍ V SOBOTU

Americký Senát v pátek otevřel cestu ke schválení nominace soudce Bretta Kavanaugha na uvolněné místo člena Nejvyššího soudu. Senátoři těsnou většinou 51 ku 49 hlasům přijali usnesení, podle kterého v sobotu může proběhnout konečné hlasování. Kavanaugha do funkce navrhl americký prezident Donald Trump, několik žen však soudce obvinilo ze sexuálního obtěžování. Jedna z republikánských senátorek Lisa Murkowská sice hlasovala proti návrhu prosazovanému její stranou, senátor z řad demokratů Joe Manchin ho však naopak podpořil.

Podle amerických médií zatím není jisté, zda kandidát uspěje i v sobotu. Páteční hlasování, které komentátoři označují za vůbec nejdramatičtější schvalování kandidáta nejvyšší soudní instance v USA, předcházela debata o obviněních, které proti němu v poslední době vzneslo několik žen. Ty tvrdí, že je Kavanaugh sexuálně obtěžoval, když byl na střední a vysoké škole.

Zatímco demokraté tvrdili, že Federální úřad pro vyšetřování (FBI) nemohl záležitost důkladně prověřit, protože dostal na práci sotva týden, podle republikánů se obvinění ukázala být nepodložená a schválení Kavanaugha nic nebrání. Schválený návrh omezuje další debatu nejvýše na 30 hodin, po jejichž uplynutí může předseda republikánské většiny Mitch McConnell ihned zahájit hlasování.

Republikáni disponují ve stočlenné komoře Kongresu 51 křesly, není však jisté, zda i v sobotu seženou většinu. Senátorka Susan Collinsová, která od začátku vyjadřovala o Kavanaughovi pochybnosti, hodlá své rozhodnutí oznámit až v pátek odpoledne místního času (ve 21:00 SELČ). Další z republikánů Steve Daines nebude v sobotu na Kapitolu přítomen, protože vdává dceru. Při patovém výsledku rozhodne republikánský viceprezident Mike Pence, který je z titulu své funkce předsedou Senátu, ovšem hlasovat může právě jen v případě rovnosti hlasů. McConnell má rovněž možnost hlasování odložit na neděli, kdy by už měl být Daines zpět v Senátu.

RUSKO: OBVINĚNÍ RUSKA POUZE PROPAGANDA

Rusko obviňuje z kyberútoků nově i Německo. Místní vláda si je téměř jistá, že za sérií hackerských útoků ve světě stojí agenti Kremlu. Potvrdil to mluvčí Bundestagu Spolkového sněmu Steffen Seibert, který zároveň Rusko vyzval, aby s takovými aktivitami skoncovalo. Veškerá obvinění však Moskva zarytě odmítá. Podle ruského ministerstva zahraničí jsou nová obvinění na jejich adresu jen zinscenovanou propagandou a špionománií.

Současně také ruská média očekávají v souvislosti s dalším vyostřením rusko-západních vztahů novou vlnu protiruských opatření. Podle šéfa zahraničního výboru Rady federace Konstantina Kosačeva je obviňování součástí plánu Západu, který chce jen udržovat aktuálním téma ruské agrese.

Kosačeva to uvedl v rozhovoru pro list Izvestija kde ještě dodal, že podle Kosačeva „existuje nějaký zkoordinovaný plán, který má udržovat téma ruské hrozby. V tomto plánu jsou určité mezery, které je potřeba vyplnit informacemi. Za tím účelem se ze šuplíků vytahují příběhy z minulosti, které nejsou prokázané a na které Rusku nedávají možnost reagovat.“ Své pochybnosti o nových obviněních vyjádřil například i bývalý člen ruské rozvědky Pjotr Suslov. „Rusko je součástí OPCW a může tak oficiálně získávat od organizace informace. Nechápu, v čem byl smysl běhat houfem kolem centrály (OPCW). Je to zvláštní, rozvědka takto nefunguje,“ cituje Suslova list Kommersant.

Ruská média očekávají v souvislosti s dalším vyostřením rusko-západních vztahů novou vlnu protiruských opatření. Kommersant v pátek napsal, že Západ nemá o ruské vině žádné pochybnosti vzhledem k výčtu důkazů, které nizozemská strana zveřejnila. Kosačev přitom poznamenal, že Moskva je už na odvetné kroky připravená.

Mezi nejnovější účastníky skandálu se řadí zmiňované Německo. „Také spolková vláda s pravděpodobností hraničící s jistotou vychází z toho, že za kampaní APT28 je ruská vojenská rozvědka APT28,“ řekl Seibert s odkazem na hackerskou skupinu, jíž bývá přičítána odpovědnost za útoky na datové sítě německých úřadů a institucí včetně Spolkového sněmu. „Toto hodnocení spočívá na celkově velmi dobrých vlastních faktech a zdrojích,“ doplnil. Vláda má podle Seiberta „plnou důvěru“ i v obdobná tvrzení britských a nizozemských úřadů.

Nizozemsko podle informací místního ministerstva zahraničí zhatilo jeden z útoků ruských hackerů už v dubnu a vyhostilo čtyři agenty. K obviněním se vzápětí připojila i Velká Británie, když ministr zahraničí Jeremy Hunt obvinil ruskou vojenskou rozvědku GRU, že napříč kontinenty páchá kybernetické útoky na politické a sportovní instituce, podniky i média.

Další obvinění ruští agenti jsou ve Spojených státech amerických. Zámořské ministerstvo spravedlnosti obvinilo z kybernetických útoků sedm údajných pracovníků ruské vojenské rozvědky, což ve Washingtonu zástupce ministerstva John Demers. Mezi obviněnými najdeme čtyři lidi vyhoštěné v dubnu z Nizozemska pro pokus o hackerský útok na Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW).

POLÁK V SR DO VAZBY, ZABIL ŘIDIČE V PROTISMĚRU

Soud ve slovenské Oravě ve čtvrtek rozhodl, že jeden z Poláků, kteří o víkendu na silnici závodili v luxusních vozech a zabili přitom řidiče v protisměru, zůstane ve vazbě. Zbylí dva jsou vyšetřováni na svobodě, přičemž u jednoho z nich se by trestní stíhání mělo úplně zastavit. O rozhodnutí oravského soudu informuje slovenský server Košice Dnes. Ve vazbě zůstal dvaačtyřicetiletý Marcin L., který údajně řídil vůz značky Porsche. Druhým obviněným pak je sedmadvacetiletý řidič vozu Ferrari Adam S., za kterého jeho matka zaplatila kauci 20 tisíc eur.

„Byl nad ním nařízen dohled mediačního probačního úředníka a byl ponechán na svobodě. Může jet do Polska, ale má povinnosti na území Slovenské republiky, které musí respektovat, protože jinak může peněžní kauce propadnout ve prospěch státu,“ uvedl soudce. U třetího obviněného, šestadvacetiletého řidiče mercedesu Luskasze K., soud rozhodl, že má být ihned propuštěn na svobodu. Už jednou totiž za svůj přečin zaplatil pokutu, nemůže tedy za stejný čin pykat dvakrát. Stále je však stíhaný.

Prokurátorka okresní prokuratury v Dolním Kubíně dodala, že u obviněných propuštěných na svobodu se ještě bude projednávat stížnost prokuratury. Řešit ji bude krajský soud v Žilině. Státní zástupce totiž podle polského webu TVN24 chtěl, aby šli do vazby všichni tři muži. Tragická nehoda se stala v neděli u města Dolný Kubín, když tři Poláci v luxusních vozech Porsche, Ferrari a Mercedes závodili a jeden z nich čelně narazil do škodovky v protisměru. Při nehodě byl slovenský řidič těžce zraněn. Zraněním při převozu do nemocnice podlehl. Těžce zraněna byla i jeho padesátiletá spolujezdkyně. Další, jednadvacetiletý spolujezdec, vyvázl s lehkým zraněním. Dechové zkoušky alkohol u řidičů nezjistily. Škodu policisté předběžně vyčíslili na 35 tisíc eur (asi 900 tisíc korun).

JIHOKOREJCI ODSOUDILI ČTVRTÉHO PREZIDENTA

Bývalý jihokorejský prezident I Mjong-bak byl odsouzen k 15 letům vězení za korupci a zpronevěru. Úplatky měl dostat mimo jiné od firmy Samsung. Jde již o čtvrtého jihokorejského exprezidenta, jehož soud v této zemi za poslední dvě desetiletí poslal do vězení. I Mjong-bak obvinění odmítá s tím, že jde o „politickou pomstu“.

I Mjong-bak, který stál v čele země od února 2008 do února 2013, byl z úplatkářství, zpronevěry a dalších zločinů obžalován letos v dubnu. Stalo se tak jen tři dny poté, co byla exprezidentka Pak Kun-hje, která do funkce nastoupila po I Mjong-bakovi, odsouzena v jiném korupčním skandálu k 24 rokům vězení.

Šestasedmdesátiletý exprezident byl obžalován z přijetí úplatků v celkové výši 11 miliard wonů (212 milionů korun) od jednotlivců i institucí včetně národní výzvědné služby a výrobce elektroniky Samsung. Prokuratura ho obvinila i z daňových úniků a ze zpronevěry, jíž se měl dopustit v letech 1994 až 2006. /r/