iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Poche, Telička a spol. se v EU Orbána nezastali

Český poslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL) se nakonec rozhodl hlasovat proti, i když původně předpokládal, že se zdrží. Ale neprošel žádný z návrhů zmírňující zprávu o situaci v Maďarsku, která je podle Svobody ve skutečnosti méně černobílá - a proto by se nemělo sahat po „atomové bombě“, jakou by v EU představovalo spuštění procedury podle článku sedm lisabonské smlouvy.

Proti hlasovali i Svobodovi kolegové u lidovců Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský, dále zástupci ODS Evžen Tošenovský a Jan Zahradil, Jiří Payne (Strana svobodných občanů), Jan Keller (za ČSSD), komunisté Jaromír Kohlíček, Kateřina Konečná a Jiří Maštálka.

„V Maďarsku jsem za poslední čtyři roky byl minimálně dvacetkrát a jednal jsem jak s opozicí, tak i s různými neziskovkami, novináři, diplomaty i občany. Mám proto důvod některým zahraničním interpretacím nevěřit a nepovažovat tamní situaci za nějaké závažné ohrožení demokracie,“ říká Zdechovský, podle kterého byla zpráva nizozemské europoslankyně Sargentini (Zelení), na jejímž základě se hlasovalo, velmi nevyvážená a obsahovala řadu nepodložených domněnek a omylů.

Pro doporučení hlasovali naopak členové klubu evropských liberálů, zvolení za ANO: Dita Charanzová, Martina Dlabajová, Petr Ježek a Pavel Telička, jakož i Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí), poslanci za TOP 09 Luděk Niedermayer, Jiří Pospíšil a Jaromír Štětina a z řad socialistů Miroslav Poche.

Evropský parlament jasnou většinou přijal doporučení, aby Evropská komise zahájila proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení hodnot Evropské unie. Vláda Viktora Orbána, která kritiku odmítá, tak může čelit i sankcím. Část českých europoslanců, například Jiří Pospíšil, Jaromír Štětina a Miroslav Poche, výzvu k popotahování Budapešti podpořila.

Aby parlament - vůbec poprvé - přijal doporučení podniknout kroky proti Orbánovi, potřeboval hlasy alespoň dvou třetin přítomných poslanců, kteří dohromady musí představovat absolutní většinu, tedy nejméně 376 hlasů. Pro návrh zvedlo ruku 448 zákonodárců, 197 bylo proti a 48 se zdrželo.

Vláda v Budapešti reagovala prohlášením, že doporučení europarlamentu je vůči Maďarsku „malichernou pomstou“ politiků podporujících imigraci. Šéf maďarské diplomacie Petr Szijjártó rovněž řekl, že Budapešť bude hledat právní cestu, jak se proti rozhodnutí parlamentu postavit.

Premiér Orbán v úterý v parlamentu odmítl všechny výtky o porušování demokracie, právního státu a základních práv. Europoslanci podle něj chtějí potrestat Maďary za to, že nevolili opoziční socialisty a že nejsou svolní svou vlast přeměnit v „zemi přistěhovalců“. V rozpravě ale Orbán čelil výtkám z omezování nezávislosti soudů, svobody médií, občanské společnosti i z údajného zneužívání peněz z unijních fondů ve prospěch svých přátel.

Teoreticky by sankční řízení proti Budapešti mohlo skončit až odebráním hlasovacích práv, pozorovatelé ale předpokládají, že tak daleko věci nezajdou. Postih totiž vyžaduje jednomyslný souhlas všech zbývajících členských států a Budapešť se může spolehnout na Polsko, které samo čelí řízení o právním státu.

O síle nevole nad Orbánovým počínáním nicméně svědčí, že k jeho kritikům se přidal i další tvrdý odpůrce migrace, rakouský kancléř Sebastian Kurz. „Nelze dělat kompromisy s právním státem a demokracii,“ řekl Kurz rakouské televizi ohledně postoje pěti zástupců své strany v Evropském parlamentu. Evropští lidovci, nejsilnější poslanecký klub v parlamentu, dali svým členům volnou ruku při hlasování. Členem klubu je i Orbánova strana Fidesz. Šéf lidovců Manfred Weber ohlásil, že bude hlasovat, aby EU prověřila stav demokracie v Maďarsku.

Rozhodnutí doporučit zahájení řízení proti Maďarsku přivítala Paříž, kritizují jej euroskeptičtí politici z Itálie, Nizozemska nebo Británie. „Francie vítá pozici Evropského parlamentu,“ citovala agentura AFP z prohlášení Elysejského paláce, který často kritizuje Orbánovu politiku. Podle Paříže hlasování ukázalo, že je stále možná jednota ohledně hodnot, které přesahují stranické rozdíly. Britský europoslanec a hlasitý kritik Unie Nigel Farage napsal na twitter, že „autoritářské sevření EU se stalo ještě pevnějším“.

PUTIN O RUSECH OBVINĚNÝCH BRITY: NEJSOU TO ŽÁDNÍ ZLOČINCI

Dva Rusy, které britští vyšetřovatelé označili za pachatele útoku na Sergeje Skripala a jeho dceru, ruské úřady znají. Jsou to civilisté a nejsou to žádní zločinci, řekl ruský prezident Vladimir Putin. Doufá, že oba muži sami s novináři promluví. „Samozřejmě jsme se na to podívali, co je to za lidi, a víme, kdo to je. Našli jsme je,“ řekl Putin novinářům na tiskové konferenci Vladivostoku. „Ujišťuji vás, že nic zvláštního nebo kriminálního v tom není,“ dodal.

Londýn za pachatele útoku označil údajné agenty ruské vojenské rozvědky Alexandra Petrova a Ruslana Boširova. Ruský prezident na dálku oba údajné atentátníky vyzval, aby předstoupili před novináře. „Chci se na ně obrátit, aby nás dnes slyšeli. Ať se někam dostaví, předstoupí před sdělovací prostředky. Doufám, že se objeví a sami o sobě promluví,“ prohlásil Putin.

Rossija-24 uvedla, že Petrova kontaktovala, ten však vypověděl jen to, že pracuje ve farmaceutické společnosti v sibiřském Tomsku. „Pro tuto chvíli to nebudu komentovat. Možná později. Myslím, že příští týden,“ citovala Petrova státní televize. Bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija byli v jihoanglickém městě Salisbury 4. března otráveni nervově paralytickou látkou novičok. Oba strávili dlouhé týdny v nemocnici, ale nakonec útok nervovou látkou přežili.

Londýn z útoku na Skripalovy obvinil Rusko. Podle premiérky Theresy Mayové šlo o operaci schválenou v nejvyšších patrech ruského státu. Moskva jakýkoli podíl na otravě odmítá, podle ní chybějí k obvinění Ruska jakékoli důkazy. Britští vyšetřovatelé před týdnem zveřejnili jména a fotografie podezřelých Rusů. Podle policie 2. března přiletěli do Londýna z Moskvy a o dva dny později dveře Skripalova domu postříkali vojenským jedem novičok, který do Spojeného království přepravili v lahvičce od parfému. Ještě ten den odlétli do Ruska. Mayová uvedla, že Boširov a Petrov pracují pro vojenskou tajnou službu GRU.

Mluvčí Mayové ve středu tato obvinění zopakoval. „Tito muži jsou důstojníky ruské vojenské zpravodajské služby GRU... Vláda odhalila roli GRU, její agenty a její metody, tuto pozici podpořili i naši mezinárodní spojenci,“ řekl. Británie podle něj opakovaně požádala Rusko o vysvětlení toho, co se stalo v březnu v Salisbury. „Odpověděli mlžením a lžemi. A nevidím nic, co by naznačovalo, že se to změnilo,“ dodal mluvčí. Po britském obvinění na adresu Petrova a Boširova se v ruských médiích objevily rozporuplné informace. Šéf zahraničního výboru horní komory ruského parlamentu Sergej Kosačov řekl, že nejde o ruské občany, ale možná britské herce.

Ruský server Fontanka informoval, že člověk jménem Alexandr Petrov byl na seznamu zaměstnanců státního podniku Mikrogen, který se zabývá výzkumem a vývojem imunobiologických preparátů. Podle státní televize RT ale jde jen o shodu jmen. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že zveřejněná jména ani fotografie podezřelých mu nic neříkají.

JUNCKER CHCE VÍC POHRANIČNÍKŮ EU

Počet členů pohraniční a pobřežní stráže Evropské unie by se měl do roku 2020 zvýšit na deset tisíc. Před europoslanci to řekl předseda končící Evropské komise Jean-Claude Juncker. Navrhl také ukončit jednomyslné hlasování v otázkách daní a zahraniční politiky. České europoslance jeho projev příliš nenadchl. Vnější hranice osmadvacítky potřebují efektivnější ochranu, poznamenal Juncker ve svém posledním projevu o stavu EU. Upozornil také, že členské země se stále neshodly na tom, jak solidárně v migrační krizi spolupracovat. Bez takové domluvy ale podle něj není možné udržet schengenský prostor volného pohybu.

Šéf komise také navrhl posílení mandátu příslušných unijních agentur jako je Evropský podpůrný a azylový úřad tak, aby byly efektivnější při vyřizování žádostí o azyl. Úřad by měl dokázat lépe pomáhat členským zemím při řešení žádostí. Juncker oznámil i záměr změnit pravidla pro návraty těch, kdo s žádostí neuspějí tak, aby vracení bylo rychlejší. Evropa ale zároveň podle něj musí mnohem více investovat do vztahů s Afrikou. „Věřím, že bychom nejrůznější euro-africké obchodní dohody měli rozvinout v dohodu o volném obchodu mezi oběma světadíly,“ uvedl.

Evropa musí být silným globálním hráčem a aby prosadila své zájmy, je třeba vystupovat jednotně, prohlásil Juncker. Komise podle něj chce, aby se v EU v určitých otázkách zahraniční politiky či o daních hlasovalo kvalifikovanou většinou a ne jednomyslně. „Není správné, když může jeden stát vydírat další svým postojem k obnově zbrojního embarga vůči Bělorusku nebo když jsou sankce vůči Venezuele o měsíce zdrženy, protože chybí jednomyslnost,“ míní Juncker. Komise podle něj také do konce roku navrhne posílení mezinárodní role eura.

Británie bude pro EU vždy velmi blízký partner, ujistil Juncker. Uvítal nedávné návrhy britské premiérky Theresy Mayové ohledně budoucího „ambiciózního partnerství“. Zdůraznil, že EU chce dosáhnout dohody o brexitu. Británie opustí EU na konci března příštího roku. Juncker zopakoval, že komise bude čelit všem útokům na vládu práva v členských zemích a uplatňovat sedmý článek unijní smlouvy vždy, když to bude potřeba. Tento postup už byl zahájen vůči Polsku kvůli jeho sporné soudní reformě.

Juncker řekl, že komise navrhne pravidla k lepší ochraně voleb v EU před zásahy cizích zemí či soukromých subjektů. Chce tak zajistit, aby volby do europarlamentu v květnu příštího roku byly svobodné, spravedlivé a bezpečným způsobem zorganizované. Plány a doporučení unijní exekutivy jsou reakcí na skandál se zneužitím osobních dat uživatelů Facebooku společností Cambridge Analytica i na množící se varování ohledně snah Ruska ovlivňovat výsledky voleb v jiných zemích.

Juncker současně prosazuje, aby internetové firmy jako Google nebo Facebook měly v EU povinnost do hodiny smazat ze svých platforem teroristickou propagandu. Navrhl také rozšířit pravomoci vznikajícího Úřadu evropského veřejného žalobce tak, aby se mohl zabývat teroristickou problematikou. Nová opatření podle něj umožní efektivněji zasahovat i proti praní špinavých peněz.

Konkrétní návrhy bodů, které Juncker přednesl, komise zveřejní buď rovnou ve středu nebo v několika následujících dnech. Mnohé z nich by totiž chtěla mít schválené ještě před květnovými evropskými volbami. Juncker na projevu pracoval po řadě konzultací s evropskými politiky i členy komise do poslední chvíle. Europoslance za ODS a europoslankyně za ANO však jeho vystoupení zklamalo.

„Namísto pružné, vícerychlostní a reformované unie pro 21. století se Juncker opět přihlásil k dávno vyčichlé vizi centralizované unie,“ míní Jan Zahradil. „Chybělo mi hlavně objektivní zhodnocení toho, co se podařilo, ale i realistický pohled na to, co se nepovedlo. Musel by si přiznat, že totálně nezvládl migrační krizi,“ uvedla Dita Charanzová.

Smířlivě zhodnotili Junckerův projev Pavel Poc (ČSSD), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Jiří Pospíšil (TOP 09). Poc zejména ocenil výsledky komise v ekonomice a Šojdrová Junckerův posun, neboť nyní kladl na první místo bezpečnost. Pospíšil nesouhlasil jen s návrhem většinového rozhodování, hlavně u otázky daní. Českým europoslancům nicméně neuniklo Junckerovo rýpnutí do „váhavého“ postoje Česka (a dalších středoevropských zemí) k migrační krizi.

V USA HROZÍ HURIKÁN

Statisíce lidí na východním pobřeží Spojených států opustily domovy před blížícím se hurikánem Florence, který bude patřit možná k jedněm z nejničivějších v historii. Stěhovaly se i stovky trestanců z ohrožených věznic. Většina obchodů, v nichž si obyvatelé nakupovali zásoby, již zejí prázdnotou. Místním čerpacím stanicím došlo palivo.

Stav pohotovosti mezitím vyhlásil i stát Georgie, kam by se hurikán mohl stočit. Bouře je nyní podle Národního střediska pro hurikány (NHC) hurikánem třetího stupně na Saffirově-Simpsonově stupnici, která rozeznává pět kategorií hurikánů. Až ve čtvrtek večer a v pátek místního času dorazí na pobřeží, bude podle NHC stále velice nebezpečný.

Prudké lijáky zasáhnou pobřeží i vnitrozemí, záchranáři očekávají záplavy a výpadky elektrického proudu. Americká meteorologická služba odhaduje, že jen na Severní a Jižní Karolínu dopadne až 700 milimetrů srážek, což by v několika hodinách stačilo na vytopení sklepů nebo zaplnění domácích bazénů.

Florence je podle CNN nebezpečná především tím, že až dorazí na pobřeží, bude se pohybovat v podstatě na stále stejném místě. V některých oblastech obou Karolín pak udeří opakovaně. Obyvatelé těchto států navíc nejsou na hurikány zvyklí. Americký prezident Donald Trump na twitteru místní obyvatele vyzval, aby si „nezahrávali“, hurikán bude podle něj pravděpodobně větší, než se čekalo. Dodal však, že vláda je na jeho příchod připravena.

Evropský simulační model, který podle agentury AP američtí experti považují za spolehlivější, počítá v některých oblastech Severní Karolíny s množstvím vody dokonce až 1150 milimetrů. Bezprostředně je ohrožena oblast, kde žije 5,4 milionu lidí, z nichž do vnitrozemí odešla jen část. Florence se přežene přes region se šesti jadernými elektrárnami, skládkami průmyslového odpadu, uhelnými doly a farmami skladujícími odpadní látky ve velkých lagunách. Před příchodem hurikánu se postupně odstavují energetické provozy, obavy z rozsáhlých škod na životním prostředí ale přetrvávají.

Hurikán se k atlantickému pobřeží USA blíží rychlostí kolem 28 kilometrů za hodinu. Rychlost větru v centru hurikánu se pohybuje kolem 225 kilometrů v hodině a v příštích dvou dnech se zvýší nejméně na 250, varují experti. Německý astronaut Alexander Gerst z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) tweetoval, že hurikán je tak ohromný, že pro jeho vyfotografování bylo potřeba použít širokoúhlý objektiv. „Bez legrace, řítí se na vás noční můra,“ napsal ve svém varování.

Ze severokarolínských věznic evakuovaly úřady stovky trestanců, jednak kvůli jejich bezpečí, jednak aby případně neuprchli ze zařízení, která by vichřice mohla poničit. Evakuace se dotkla částečně i velké vojenské základy Camp Lejeune v Severní Karolíně, Naval Station Norfolk ve Virginii a Marine Corps Recruit Depot v Jižní Karolíně.

Do vnitrozemí odjely rodiny důstojníků, na místě zůstane jen nezbytný personál. Letouny ozbrojených sil a Národní gardy se přemístily na základny v Ohiu, do klidných regionů Atlantiku se přesunulo přes třicet vojenských plavidel. Hurikán přepsal plány všem podnikatelům v rizikové oblasti, klesají například akcie pojišťoven. Vytěžit ze situace naopak mohou ti, kteří svěřili své úspory stavebním firmám, jež mohou profitovat z oprav majetku.

MERKELOVÁ ODMÍTÁ ŠTVANÍ

Pobouření lidí z vraždy v Chemnitzu je pochopitelné, není však omluvou pro štvaní, nacistická hesla či napadání policistů. Ve Spolkovém sněmu to prohlásila kancléřka Angela Merkelová. Šéf kontrarozvědky Hans-Georg Maassen vysvětluje své nedávné tvrzení, že video z Chemnitzu, které má ukazovat útok na cizince, nemusí být pravé. „Chápu každého, kdo je pobouřen tím, když se po trestném činu zabití opět ukáže, že je pachatelem někdo, kdo byl předtím několikrát trestán, nebo někdo, kdo měl povinnost zemi opustit,“ uvedla Merkelová. Odkázala přitom na činy z posledních dní, z nichž jsou podezřelí žadatelé o azyl.

„Pobouření ale... není omluvou pro demonstrace, které pohrdají člověkem,“ zdůraznila kancléřka ve zjevné narážce na události z města Chemnitz (Saská Kamenice), kde se v posledních týdnech demonstrovalo v reakci na vraždu, z níž jsou podezřelí přistěhovalci. „Neexistuje omluva či zdůvodnění pro štvaní, částečně použití násilí, nacistická hesla, nevraživost vůči lidem, kteří vypadají jinak, kteří vlastní židovskou restauraci, pro útoky na policisty,“ zdůraznila kancléřka.

„Nedopustíme, aby se potajmu vylučovaly celé skupiny z naší společnosti,“ prohlásila dále kancléřka. Židé a muslimové do německé společnosti patří stejně jako křesťané. Merkelová zároveň odsoudila i paušální odsuzování celých částí země, jako je Sasko či východní Německo. Ve východoněmeckém Chemnitzu se po srpnové vraždě pětatřicetiletého Němce, z níž jsou podezřelí tři migranti, odehrála série demonstrací. Některých z nich se účastnili i pravicoví radikálové, kteří napadali policii, média i přistěhovalce. Zaútočili také na jednu židovskou restauraci.

Šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maassen v pátek zpochybnil video, které jeden z útoků na cizince ukazuje. „Nejsou k dispozici žádné důkazy, že by video k tomuto údajnému případu, které je na internetu, bylo autentické,“ prohlásil. Poznamenal také, že naopak existují důvody myslet si, že šlo o cíleně šířenou nepravdivou informaci, aby se odvedla pozornost veřejnosti od vraždy v Chemnitzu. Vysloužil si za to kritiku a výzvy k rezignaci na svou funkci.

Maasen nyní své tvrzení vysvětluje obavou z dezinformační kampaně. V dopise, který zaslal ministrovi vnitra, ostře kritizuje uživatele sociální sítě twitter s přezdívkou „Antifa-Zeckenbiss“. Podle něj lze předpokládat, že tento uživatel video, které má být důkazem „štvanic“ na cizince, úmyslně nadepsal slovy „Lov na lidi v Chemnitzu“. Chtěl tím podle šéfa německé kontrarozvědky „dosáhnout určitého vyznění“.

Na dotaz ministerstva, proč měl Maassen potřebu se během probíhajícího vyšetřování k událostem v Chemnitzu vyjadřovat, šéf kontrarozvědky uvedl, že chtěl podpořit saského premiéra Michaela Kretschmera, který se dostal do sporu s kancléřkou Merkelovou. Kretschmer v prohlášení uvedl, že se v Chemnitzu neodehrála „žádná štvanice“. Toto tvrzení podle Maassena odpovídá i poznatkům jeho úřadu.

Maassen zdůraznil, že v žádném případě nezpochybnil, „že v Chemnitzu došlo k demonstracím a trestným činům zorganizovaným a provedeným pravicovými extremisty“. Zároveň zdůraznil, že nikdy netvrdil, že by video bylo zfalšované či zmanipulované. Zpochybnil prý jen, zda video skutečně „autenticky“ dokládá „hon na lidi v Chemnitzu“.

Kdo se skrývá za twitterovou přezdívkou „Antifa-Zeckenbiss“, BfV podle jejího šéfa netuší. Předpokládá ale, že pochází z levicového či krajně levicového prostředí. Pokud tomu tak je, mohlo by podle Maassena cílem označení videa být snaha „odpoutat pozornost veřejnosti od zabití a připoutat ji na údajné pravicově extremistické štvanice“. Odpoledne bude musí Maassen kvůli svým kontroverzním tvrzením vypovídat ve dvou parlamentních výborech. S napětím se očekává, zda jej ministr vnitra Horst Seehofer navzdory výzvám ze strany sociálních demokratů, zelených a Levice podpoří.

UČITELKA RAKOUSKA O PROBLÉMECH S ŽÁKY MUSLIMŮ

Na školách ve vídeňské přistěhovalecké čtvrti Favoriten ničí výuku i vztahy radikalizace většinových muslimů. Upozorňuje na to kniha tamní dlouholeté učitelky Susanne Wiesingerové. Ministr školství Heinz Fassmann zadal vypracovat celostátní studii o integračních problémech ve vzdělávání. Wiesingerová bývala sociálnědemokratickou učitelskou odborářkou, měla tedy blízko ke straně, která tradičně imigraci spíše podporovala. Ve Favoriten vyučuje přes 25 let. Nyní působí na střední škole s převahou muslimských žáků hlavně s tureckým původem.

Své zkušenosti shrnula v 214stránkové knize Kulturní boj ve třídě. Jak islám mění školy (Kulturkampf im Klassenzimmer. Wie der Islam die Schulen verändert). „Jsme bezmocní. Často si pomyslím: oni vyhráli a my prohráli. Ve skutečnosti ale prohrály děti,“ cituje z knihy list Der Standard. Podle Wiesingerové upadá výuka na úroveň bývalých zvláštních škol. Komplikuje ji už to, že muslimští žáci často neovládají němčinu. Zároveň se brání všemu, co podle nich neodpovídá (radikálnímu) islámu. To vede k problémům zejména při sexuální výchově, ale i v biologii.

„Veškeré pasáže, které jsou z pohledu mých muslimských žáků zakázané zákonem šaría, se nesmí číst,“ tvrdí Wiesingerová. „Škola je místem kulturních, náboženských a národnostních třenic. Ty se stále častěji řeší násilně. Muslimové dělají největší problémy. U nás to jsou Turci, Čečenci, Afghánci. Mnozí… provokují ostatní, kde a kdy to jen jde,“ dodává.

Muslimové jsou přitom nepřátelští i navzájem mezi sebou – Turci vůči Kurdům a Čečenci vůči Afgháncům. Učitelka zmiňuje i hrozby muslimských žáků vůči souvěrkyním, které se odívají západním stylem. Tomuto tlaku prý podléhají i nemuslimské dívky. „Vzdají se, protože my jako společnost jsme se vzdali,“ cituje Wiesingerovou list Die Presse.

„Velmi mnoho muslimských dětí je vnitřně rozervaných. Na jedné straně jim komunita namlouvá, jak jsou kvůli své víře zvláštní a v převaze, na druhé straně jsou námi konfrontovány se svými školními neúspěchy. Samozřejmě to způsobuje vnitřní nepokoje, obrovské napětí,“ upozorňuje Wiesingerová. Předseda sdružení sociálně demokratických učitelů Thomas Bulant zmínil stížnosti učitelek, že je muslimští žáci kvůli jejich pohlaví neuznávají jako autority. Odmítají se s nimi například zdravit.

„Paralelní světy jsou pro některé žáky opravdu realitou,“ připustila problémy školní inspektorka Elisabeth Repolusková. Zdůraznila ale, že odpovědní činitelé situaci již několik let řeší. Zmínila například semináře na deradikalizaci. Hovořit o kulturním boji je podle ní přehnané. Podle Die Presse se Wiesingerová ocitla pod tlakem. Z městské školní rady vyšel totiž neoficiální pokyn, aby učitelé o integračních problémech na vídeňských školách příliš veřejně nehovořili. Radní pro vzdělávání Jürgen Czernohorszky slíbil, že se s Wiesingerovou setká.

Učitelku podpořil expert na integraci Kenan Güngör. „Také já znovu a znovu slýchám od škol s vyšším podílem muslimských žáků, že například odmítají hudební výchovu.“ Muslimský dorost podle něj vzhlíží k autoritářskému tureckému prezidentovi Erdoganovi. „To často velmi ztěžuje například výuku dějepisu nebo politické vzdělávání,“ doplnil.

Fassmannova studie vyjde z celostátního on-line dotazování ředitelů škol. „Musíme si položit otázku, jak sekulární škola ve společnosti migrace může a má nakládat se zvýšenou religiozitou,“ prohlásil Güngör. Šetření by mělo mimo jiné ukázat, na jakých typech škol je tento problém největší a u jaké věkové skupiny.

Na vídeňských takzvaných nových středních školách tvoří muslimové přibližně 40 procent z 30 000 žáků. Druhou nejpočetnější skupinou jsou s 25 procenty studenti římskokatolického vyznání. Na vídeňských základních školách tvoří muslimové druhou největší náboženskou skupinu. K římskokatolickému vyznání se tam hlásí 31 procent žáků, k islámu 28 procent. V Rakousku žije kolem 8,7 milionu obyvatel. Ministerstvo vnitra odhaduje, že přibližně 700 000 z nich tvoří muslimové a to většinou s tureckým původem.

ČECH NAHLÁSIL VYPOUŠTĚNÍ NAFTY Z LODI, ODMĚNA OD USA

Zastání od amerického soudu se dočkal český námořník, který nahlásil úřadům, že z německé lodi, na níž působil, vypouští posádka nezákonně naftu do moře. Společnost se dohodla s úřady, že za znečišťování životního prostředí zaplatí pokutu přesahující tři miliony dolarů. Americký soud však ujednání zmrazil, protože nezohlednilo odměnu pro oznamovatele.

Když jednoho červencového dne vstoupil úředník americké pobřežní stráže na palubu německé nákladní lodi Marguerita, aby provedl inspekci, šel najisto. Ihned našel stopy po nelegálním vypouštění zbytků nafty do moře při čištění palivových nádrží. Ještě v minulém století to byl běžný způsob, jak se zbavit nečistot.

Za navedení správným směrem vděčil inspektor palubnímu inženýrovi Jaroslavu Hornofovi, který nedovolenou manipulaci pečlivě zaznamenával. Vyprázdněné nádrže zakotvené lodi na pobřeží se čistí vodou, která má být podle platných ekologických pravidel bezpečně přečerpávána k dalšímu zpracování. Náklady na tento úkon jsou však vysoké a je podstatně levnější znečištěnou vodu prostě vypustit do přírody. Pokud možno beze svědků, takže někde na moři.

Čech po nástupu do služby na lodi o délce 185 metrů, která přepravovala materiál pro jednu americkou papírenskou společnost, brzy zjistil, že jistý člen posádky přečerpává do moře znečištěnou vodu pomocí přídavných trubek a že se povinné záznamy o čištění nádrží falšují. Pro jistotu si pořídil videozáznam a na nekalou manipulaci upozornil jak německou firmu MST, která loď provozuje, tak americké úřady v Portlandu ve státě Maine na východě země. Tam pobřežní stráž plavidlo nakonec zadržela.

Společnost, která čelí obvinění z několikerého falšování záznamů, se počátkem roku s úřady dohodla na zaplacení pokuty ve výši 3,2 milionu dolarů (70,5 milionu korun) s podmíněnou dozorovou lhůtou čtyř let na to, že se podobná činnost už nebude opakovat. Obě strany však opominuly podle americké justice nárok na odměnu českého občana. „Lidé nebudou podstupovat rizika, která podstoupil pan Hornof, pokud je nakonec jen kopne do zadku,“ řekla portlandská okresní soudkyně Nancy Torresenová podle listu Portland Press Herald.

Pokud se v případu nedosáhne příští měsíc dohody, ujme se ho justice. To při takovýchhle okolnostech nebývá v USA příliš obvyklé, protože přistižené firmy se ještě před zahájením soudního řízení raději s úřady na určitém vyrovnání dohodnou. Společnost MST měla potíže s americkými úřady již v roce 2015, kdy pobřežní stráž zadržela ze stejných důvodů nákladní loď Cornelia, jejíž posádku tvořili mimo jiné Češi, Chorvaté, Ukrajinci a Filipínci. O rok později provozovatel lodi zaplatil celkovou pokutu 1,2 milionu dolarů (dnešních 26,5 milionu korun). A také dostal zkušební lhůtu v délce tří let. Tu tudíž po loňském zjištění nového přestupku porušil.

DUCHOVNÍ V NĚMECKU ZNEUŽILI PŘES 3000 DĚTÍ

Katoličtí duchovní sexuálně zneužili v letech 1946 až 2014 v Německu 3677 nezletilých, především chlapců. Podle středeční zprávy časopisu Spiegel a listu Die Zeit to vyplývá z obsáhlé studie, kterou si nechala zpracovat Německá biskupská konference (DBK). Zneužívání se podle ní dopustilo 1670 katolických kněží, jáhnů a členů mnišských řádů.

Autoři studie z univerzit v Mannheimu, Heidelbergu a Giessenu vyhodnotili dokumenty z 27 německých diecézí, které se týkaly 38 000 zaměstnanců katolické církve. Odhady počtu obětí zneužívání i jeho pachatelů se podle nich drží při spodní hranici. Čísla mohou být podle nich ve skutečnosti ještě mnohem vyšší. Odhadovaný počet pachatelů představuje podle Spiegelu 4,4 procenta činných duchovních.

Více než polovině všech obětí bylo v okamžiku zneužití méně než 13 let. Zhruba v každém šestém případě došlo k určité formě znásilnění. Téměř tisícovka zneužitých chlapců byli ministranti. Na polovinu všech případů by se nepřišlo, kdyby oběť nepožádala o odškodnění, uvedli autoři studie, podle nichž osobní spisy jednotlivých duchovních informace o obvinění ze sexuálního obtěžování často vůbec neobsahují. Řada osobních spisů byla podle studie také dodatečně zfalšována či zničena. Právě z toho autoři usuzují, že skutečný počet zneužívajících i zneužitých je mnohem vyšší.

Autoři výzkumu navíc neměli přístup k originálům dokumentů a museli se spoléhat na archivní a rešeršní práci zaměstnanců samotné katolické církve. „Není důvod se domnívat, že by se v případě zneužívání nezletilých duchovními katolické církve jednalo o tematiku uzavřenou v minulosti a překonanou,“ píší autoři studie, a podle časopisu Spiegel tak naznačují, že katoličtí duchovní nezletilé nadále zneužívají.

Nápadně často byli pachatelé sexuálního zneužívání přeloženi na jiné místo, aniž by obce, ve kterých se ocitli, byly o jejich činech informovány, uvádí dále studie. Jen třetina pachatelů se musela podrobit církevněprávnímu procesu, na jehož konci ale byly minimální, pokud vůbec nějaké, sankce. Na otázku, co je příčinou zneužívání v řadách katolická církve, studie přímo neodpovídá. Píše se v ní ale například to, že je třeba hovořit o tom, zda není povinnost celibátu „možným rizikovým faktorem“.

Studii chce biskupská konference, která její zpracovaní zadala před pěti lety, představit oficiálně 25. září na shromáždění ve Fuldě. Papež František ve středu svolal na únor příštího roku vrcholnou schůzku církevních hodnostářů k tématu sexuálního zneužívání uvnitř církve. Série skandálů kolem sexuálního násilí na nejrůznějších katolických školách a internátech, k němuž údajně docházelo především v 70. a 80. letech minulého století, otřásala Německem v roce 2010. Podobná obvinění se tehdy objevila i v Nizozemsku, Rakousku, Švýcarsku a v Irsku. V Německu tehdy vyšlo najevo například i zneužívání v proslulém dětském pěveckém sboru Řezenští chrámoví vrabci (Regensburger Domspatzen).

AFRIČAN V KANADĚ DVAKRÁT VYHRÁL V LOTERII

Kanadský imigrant Melhig Melhig se stal multimilionářem. Vyhrál v loterii dvakrát po sobě v rozmezí pěti měsíců. Získal celkem 3,5 milionu dolarů, což je v přepočtu bezmála 59 milionů korun. Chce začít podnikat a vrátit se zpět do školy. Muž je původem z Afriky. Nyní žije v kanadské Manitobě ve městě Winnipeg. V dubnu letošního roku zvítězil v loterii poprvé a odnesl si domů 1,5 milionu dolarů. Díky tomu se mohl se svou rodinou přestěhovat z bytu do domu. „Všechno je nové. Máme pěknou zahradu a dobrou školu pro děti,“ řekl po výhře Melhig.

V srpnu vyhrál podruhé částku dva miliony dolarů. Výhru chce investovat do svého podnikání. Rád by měl čerpací stanici nebo myčku aut. „Jsem mladý a chci růst. Mým hlavním cílem je chodit do školy. Chci zlepšit svou angličtinu a komunikaci. Láká mě naučit se nějakému užitečnému řemeslu, třeba tesařství,“ uvedl podle serveru BBC Melhig.

FRANCOUZSKÁ HODILA V KASINU DO AUTOMATU 2 EURA, TREFILA MILIONOVÝ JACKPOT

Pouhá dvě eura stačila návštěvnici kasina v západní Francii na to, aby trefila neuvěřitelný jackpot téměř 1,3 milionu eur (33,3 milionu korun). Větší výhra zpravidla padá v daném kasinu zhruba jednou za rok, tak vysoká částka je ale naprosto výjimečná. Štěstí se usmálo na ženu v kasinu v západofrancouzském přímořském letovisku Cabourg, informoval server Ouest-france.fr. K dosažení závratné částky jí stačilo vhodit do jednoho z automatů dvoueurovou minci.

Podle jednoho z představitelů kasina v Cabourgu padne jackpot na 200 propojených automatech v různých zařízeních skupiny Partouche zhruba jednou za rok. „Ale tak vysoký jackpot, to je opravdu výjimečné, většinou je mezi 20 000 a 40 000 eury (půl milionu a až milion korun),“ upozornil. Výherkyně podle zástupce kasina sice patří mezi dlouholeté návštěvníky zařízení, ale není jeho pravidelnou zákaznicí. „Je to naše první milionářka v Cabourgu,“ sdělil. Žena si nepřála zveřejnit svoje jméno, nicméně se ví, že bydlí u Paříže. /r/