iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

ČR jednat v Evropské radě o zrušení sankcí proti Rusku

„V případě sankčního režimu Evropské unie vůči Ruské federaci ústavní činitelé konstatovali, že důvody, které k zavedení sankcí vedly, trvají, a vyzvali k naplnění Minských dohod všemi zúčastněnými stranami,“ uvedl v oficiálním prohlášení mluvčí Hradu Jiří Ovčáček po Zemanově schůzce s vládními špičkami a šéfem Sněmovny. Politici se podle prohlášení Hradu shodli „na užitečnosti komplexní a otevřené diskuse o tomto tématu na úrovni Evropské rady, včetně zhodnocení ekonomické i politické účinnosti sankcí v návaznosti na proceduru jejich prodlužování“.

Snaha prezidenta Miloše Zemana, aby se Česká republika přidala na stranu zemí, které by podpořily zrušení sankcí vůči Rusku, nebyla zatím úspěšná. Za prezidentem zamířili premiér Andrej Babiš, ministr zahraničí a vnitra Jan Hamáček, šéf Sněmovny Radek Vondráček a ministr obrany Lubomír Metnar a schůzku komentoval jen Hrad.

Po sto minutách jednání z Hradu odjely černé limuzíny a v jedné z nich seděl premiér Babiš. Mluvčí vlády Petra Doležalová poté uvedla, že premiér musel odjet z časových důvodů, Hrad opustil i Jan Hamáček. Na nádvoří Hradu přitom čekali demonstranti se hesly jako „Česko není Rusko“. Kdyby se politici zastavili a z limuzín na druhém hradním nádvoří vystoupili, nevyhnuli by se demonstrantům.

Prezident Zeman sankce dlouhodobě kritizuje, naposledy o tom veřejně mluvil ve svém vystoupení před velvyslanci na konci srpna. „Jsem rád, že i premiér Babiš se proti nim veřejně vyjádřil. A ono to souvisí s těmi cly, ať už jsou to tarifní nebo netarifní překážky, tak jakékoli sankce jsou lose-lose strategy. Prostě prodělávají obě strany, i když si možná obě namlouvají, že vydělávají,“ řekl Zeman ve vystoupení před českými velvyslanci v zahraničí.

„Byl bych pouze rád, a to právě rozvinu na té poradě ústavních činitelů, aby se sankce napříště na každého půl roku neprodlužovaly tak zvanou tichou procedurou, ale aby na Evropské radě se otevřela diskuze o jejich užitečnosti a podmíněnosti. Například v souvislosti s minskými dohodami, protože teď už to vypadá, že nová vláda v Itálii je proti protiruským sankcím. Po návštěvě Putina v Rakousku se dá tvrdit v zásadě totéž,“ řekl také Zeman s tím, že zrušení sankcí budou patrně podporovat jak Slovensko, tak Maďarsko.

Na Pražském hradě politici měli mluvit také o svých zahraničních cestách, migraci, vztahy s Izraelem, o nebezpečí obchodních a celních válek pro českou ekonomiku nebo výsledcích červencového summitu NATO.

„Nejvyšší ústavní činitelé diskutovali o přípravě strategického dialogu s Izraelem, včetně společných projektů a cílů, a shodli se na přínosu pravidelných mezivládních konzultací s Izraelem pro rozvoj vzájemných bilaterálních vztahů. Rovněž byli seznámeni s obsahem, zaměřením i cíli listopadové oficiální cesty prezidenta republiky do Izraele včetně stavu příprav otevření Českého domu v Jeruzalémě, které bude prvním krokem v záměru přemístit velvyslanectví ČR do Jeruzaléma v souladu s mezinárodním právem.

Ústavní činitelé na schůzce podle Hradu potvrdili význam členství České republiky v Severoatlantické alianci, která je garancí naší bezpečnosti. Předseda Senátu Milan Štěch z ČSSD se z účasti na schůzce omluvil, protože je na služební cestě ve Francii. Zastoupit ho měla místopředsedkyně horní komory Miluše Horská (za KDU-ČSL), Hrad ji však odmítl. „Chtěl sem poslat zástupce, ale to bychom tady za chvíli měli druhou ligu,“ prohlásil na Štěchovu adresu Zeman.

EXMINISTRYNĚ ŠLECHTOVÁ NAŠTVANÁ NA BABIŠE ZA VYHOZENÍ Z VLÁDY

Zatímco s Hünerem i Němcovou se Babiš rozešel v dobrém, s ministryní obrany Karlou Šlechtovou to bylo horší. Šlechtová dodnes dává najevo pachuť z toho, že musela v nové vládě nedobrovolně přepustit svůj post. Na sociálních sítích se z ní stává kritička poměrů, mnohdy mířící i do řad bývalých kolegů z Babišovy vlády. Kromě rozverných fotek se svým černým pudlem tak třeba minulý týden na Facebooku sdílela zprávu o obměně pozemní vojenské techniky za 53 miliard korun bez výběrového řízení.

„Kdo se stane dodavatelem, asi není složité... Snad už lidem dojde, jak to na ministerstvu obrany chodí a proč jsem se nehodila. Za mě se připravovala zadávačka,“ vyčetla Šlechtová současnému vedení ministerstva. Pro Babišovu vládu její komentáře nejsou příjemné i z toho důvodu, že Šlechtová zůstala poslankyní za ANO, byť není členkou hnutí.

Část ministrů první vlády Andreje Babiše, která nezískala důvěru Sněmovny, se na postech udržela. Z těch zbylých jako jediná v politice zůstala bývalá ministryně obrany Karla Šlechtová, je bezpartijní poslankyní za ANO. Například exministr kultury Ilja Šmíd začal moderovat v Českém rozhlase.

Jako ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner změnil obsazení představenstva energetické společnosti ČEPS, která spravuje přenos elektřinypo Česku. Teď byl člen první vlády Andreje Babiše, která nezískala důvěru Sněmovny, sám mohl nastoupit do jejího vedení. Aspoň tak o tom mluví zdroje MF DNES z hnutí ANO.

Hüner se po skončení svého ministerského působení vrátil do jedné z vysokých manažerských pozic ve společnosti Siemens, kde pracoval už před nástupem do vlády. V kuloárech se však čile hovoří o jeho přesunu do ČEPS. Změně by prý mohla nahrávat Babišova nespokojenost s jedním z manažerů ČEPS, Jakubem Skavroněm, který premiéra namíchl tím, že si krátce po nástupu do vedení společnosti nechal zrekonstruovat kancelář za tři miliony korun.

Sám Hüner se ke spekulacím staví opatrně. „V současné době pracuji v Siemensu jako ředitel divize Energy Management. S prací jsem spokojen a nepodnikám žádné aktivní kroky ke změně pracovního místa,“ reagoval na dotaz MF DNES. Do vedení významné akciové společnosti měla podle Lidových novin namířeno také exministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová – kuloární spekulace ji spojují s tím, že by mohla ve Všeobecné zdravotní pojišťovně podle předběžné dohody nahradit jejího ředitele Zdeňka Kabátka.

Babiš Kabátka v minulosti několikrát kritizoval, Němcovou, která ve VZP už dříve působila jako ředitelka jednoho z odborů, si naopak během působení na ministerstvu oblíbil. Sama Němcová však MF DNES přiznala, že má teď úplně jiné starosti. „Svoje profesionální plány absolutně v tomto období neřeším,“ uvedla s tím, že má vážné zdravotní problémy.

Dobře známé jsou už další kroky Martina Stropnického. Jako ministr zahraničních věcí se kvůli sporům se šéfem hnutí ANO paradoxně do zahraničí Stropnický skoro nepodíval, ale už brzy se to změní. Někdejší český velvyslanec v Itálii, Portugalsku a Vatikánu zamíří na přelomu letošního října a listopadu do Izraele.

A zatímco Stropnický občas ve sněmovních kuloárech dával najevo, že v politice zestárl o mnoho let, v životě dalších dvou členů první Babišovy vlády – ministra spravedlnosti Roberta Pelikána a ministra kultury Ilji Šmída – jako by čas v politice nezměnil vůbec nic. Pelikán se vrátil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a do advokacie. A muzikolog Šmíd do Českého rozhlasu, kde moderuje na stanici D-dur.

Neznámé jsou zatím další plány Jiřího Milka, který kvůli nástupu na post ministra zemědělství tehdy převáděl na manželku část svých akcií v koncernu Úsovsko. Všeobecně se očekává, že se k podnikánívrátí. Při odchodu z ministerstva do svého kraje v podhůří Jeseníků však kolegům zanechal prý jen stručný vzkaz: Chci se vrátit odpočinout do lesů.

EU NESPĚCHÁ, JAKO SE VŚÍM: ZMĚNÍ ČAS AŽ V BŘEZNU NEBO ŘÍJNU

Češi a ostatní občané Evropské unie se naposledy dočkají změny času už v březnu, nejpozději pak v říjnu 2019. Pokud tedy projde návrh Evropské komise, která reaguje na výsledky letošní veřejné ankety. V ní většina respondentů byla pro to, aby se se střídáním času rázně skoncovalo. Poslední slovo však budou mít členské státy.

S návrhem přišel ve středu předseda komise Jean-Claude Juncker. „S oblibou říkáme, že Evropská unie se má zabývat přednostně zásadními záležitostmi a u věcí méně důležitých být zdrženlivější,“ řekl. EU přitom podle něj určuje, že se dvakrát do roka musí měnit čas, a to je podle něj hrubá chyba. Juncker rovněž upozornil, že by se členské státy měly samy rozhodnout, zda se budou řídit letním, nebo zimním časem. „Je to otázka subsidiarity. Věřím, že parlament a rada budou téhož názoru a naleznou fungující řešení,“ dodal v europarlamentu Juncker.

Komise ve středu navrhla postup, podle kterého by každá unijní země do dubna 2019 oznámila, zda u sebe zamýšlí zavést trvalý letní nebo takzvaný zimní čas, tedy čas odpovídající příslušnému časovému pásmu bez jakéhokoliv posunu. Poslední povinná změna ze zimního na letní čas by se uskutečnila v neděli 31. března 2019.

Členské státy, které by poté chtěly trvale přejít na zimní čas, to budou moci udělat při poslední změně letního času na zimní v neděli 27. října 2019. Po tomto datu by už žádné další sezónní změny času neměly být možné. Pro dodržení takového plánu je však potřeba, aby europarlament a státy návrh komise odsouhlasily do března příštího roku.

Evropská komise k návrhu přistoupila i s ohledem na veřejnou konzultaci, v níž se pro zrušení změny času vyslovilo 84 procent respondentů. Do ankety, která skončila v polovině srpna, se zapojilo 4,6 milionu občanů EU ze všech 28 členských zemí. Největší zájem projevili lidé v Německu, odkud jich hlasovaly tři miliony.

V Česku hlasovalo asi 64 000 lidí. Z Čechů chtělo změny času zastavit 83 procent dotázaných. Hospodářská komora ČR považuje střídání času za nepotřebný přežitek, který nemá v současnosti reálné opodstatnění. Původní důvod pro zavedení letního času v podobě úspory energií podle ní pominul, časový posun v současnosti vytváří spíše dodatečné náklady. Podobně situaci vidí také Svaz průmyslu a dopravy ČR.

MINISTR HAMÁČEK ZRUŠIL ODVOLÁNÍ ŘEDITELKY MAGISTRÁTU

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) zrušil rozhodnutí o odvolání ředitelky pražského magistrátu Martiny Děvěrové. Na začátku července ji odvolala primátorka Adriana Krnáčová (ANO), podle které Děvěrová aktivně neřešila kauzu kolem udělování sportovních dotací, kvůli němuž zasahovala na magistrátu policie. Krnáčová odvolala ředitelku magistrátu Martinu Děvěrovou 3. července s tím, že má i souhlas ministra vnitra Lubomíra Metnara (za ANO) (o odvolání zde). Podle serveru Neovlivní.cz ale jeho souhlas, ve formě, aby obstál, chyběl.

Bez něj není odvolání úředníků v pozici Děvěrové platné. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) proto shledal, že je její odvolání neplatné. „Ministr vnitra konstatuje, že ve věci shledal jak zjevná pochybení v průběhu vedení celého správního řízení, tak v samotné formě a obsahu napadeného souhlasu,“ stojí podle serveru v rozhodnutí s datem 29. srpna 2018.

Krnáčová v reakci uvedla, že odvolání platné je. „To odvolání samozřejmě platné je. Nutný je souhlas ministra, ten už jednou byl udělen a paní Děvěrová odvolána. Pokud teď ministerstvo napadá svůj vlastní interní proces a ruší zpětně souhlas, který udělilo, tak to si musí vyřešit sami. To je věcí pouze ministerstva,“ uvedla.

Pro ni zůstává Děvěrová odvolána. „Pan ministr zrušil zpětně souhlas, nikoliv odvolání jako takové. Těch pochybení ve vedení úřadu bylo dost a já nehodlám tolerovat, aby na magistrát chodili vyšetřovatelé několikrát do roka, protože se problém neřeší,“ dodala. Policie na magistrátu zasahovala v červnu v souvislosti s granty na sport a tělovýchovu a kvůli dotacím ministerstva školství přišli policisté na úřad už loni v květnu. Zajímali se o ředitelku magistrátního odboru sportu Soňu Fáberovou.

Podle primátorky Adriany Krnáčové ředitelka magistrátu Děvěrová, která vedla úřad po vítězství ve výběrovém řízení od února 2015, přistoupila ke kauze liknavě a dostatečně ji neřešila. Děvěrová s odvoláním nesouhlasila a podala rozklad a uspěla. V sms zprávě Neovlivní.cz potvrdila, že se vrátit rozhodně chce. „Chci se jistě vrátit. Nic dalšího ale v tuto chvíli komentovat nechci,“ uvedla. Serveru Seznam Zprávy řekla, že podala na konci srpna žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 1.

„Žaloba je jak na určení neplatnosti odvolání z funkce, tak i neplatnost výpovědi. Dostala jsem po odvolání z funkce i výpověď,“ sdělila. Upřesnila, že pracovní poměr jí má skončit 31. října. „Nemohu tedy čekat na nového primátora, protože ten bude zvolen asi až v listopadu,“ dodala. S kauzou se podle serveru bude muset nejspíš vypořádat nové politické vedení magistrátu, které vzejde z říjnových voleb. Krnáčová v čele hlavního města končí.

SCHWARZENBERGOVI SE NECHCE ODEJÍT, VE SNĚMOVNĚ UPADL

Karel, jak mu říkají kolegové, už několikrát vyhrožoval, že z politiky odejde. Ale stále se mu nechce. Inu, mít měsíčně sto nebo více tisíc, není snadné se rozhodnout.

Zdravotní indispozice Karla Schwarzenberga z TOP 09 přerušila schůzi Sněmovny. „Upadl v jednacím sále,“ potvrdili dva poslanci. Rychlou pomoc osmdesátiletému exministrovi zahraničí poskytli okamžitě přítomní lékaři z řad poslanců. Zároveň mu však jeho kolegové zavolali záchrannou službu a ta Schwarzenberga odvezla do nemocnice.

Poslankyně Jana Pastuchová poslancům řekla, že pro podobné případy je ve Sněmovně k dispozici defibrilátor. A předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek poděkoval všem poslancům za jejich empatii. „Je už v pořádku a sedí ve své lavici. Viděl jsem, jak upadl, možná škobrtl, ale neomdlel,“ řekl iDNES.cz chvilku poté, co Schwarzenberg upadl, jeden z poslanců a potvrdila to i členka klubu TOP 09 Helena Langšádlová.

Kalousek pak ubezpečil zákonodárce, že indispozice exministra zahraničí není vážná. „Stál na místě a upadl. Lekli jsme se. Zaplať Pán Bůh odešel po svých. Byla to nějaká krátká indispozice,“ řekl iDNES.cz Kalousek.

Z jednací síně odešel Schwarzenberg sám a po příjezdu záchranné služby odešel v doprovodu lékaře do přilehlé kanceláře předsedy Sněmovny Radka Vondráčka. Zhruba po čtvrthodině sám opustil i budovu Sněmovny a sanitka Schwarzenberga převezla do Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicích. „Po odborných vyšetřeních u nás zůstává hospitalizován, jeho stav není vážný,“ řekla mluvčí nemocníce Jitka Zinke. Zatím není jasné, jak dlouho Schwarzenberg v nemocnici zůstane.

DNY NATO NA SEVERU MORAVY

O víkendu 15. a 16. září se na mošnovském letišti v Ostravě konají každoroční Dny NATO. Organizátoři připravují výjimečný ročník, který bude oslavovat stoleté výročí vzniku Československé republiky. Portál iDNES.cz bude živě vysílat jak přenos z pátečních nácviků, tak i sobotní a nedělní program. „Na koncepci speciálního výročního ročníku pracujeme již od roku 2014, program bude výjimečný hned v několika směrech,“ uvedl Zbyněk Pavlačík z firmy Jagello 2000, která největší bezpečnostní show na mošnovském letišti každoročně organizuje.

Dosud nevídaným a velmi originálním připomenutím stého výročí bude živé kombinované vystoupení Janáčkovy filharmonie Ostrava a české armády. Společně představí kompozici Smetanovy Vltavy. Detaily ale pořadatelé tají. Organizátoři letos očekávají účastníky ze dvou desítek zemí. Vzhledem k výjimečnosti letošního ročníku se obrátili na zahraniční partnery s návrhem, aby v rámci svých možností upřednostnili dynamické letové a pozemní ukázky před statickými. Poprvé se na akci bude prezentovat Chorvatsko s akrobatickou skupinou Krila Oluje.

Na 200 tisíc symbolických vlčích máků shodí nad areálem mošnovského letiště při speciálním průletu letoun OV-10 Bronco. Ten patří mezi symboly války ve Vietnamu. Střílel, odpaloval rakety, přepravoval výsadkáře, zachraňoval sestřelené letce, naváděl vzdušné údery i dělostřelectvo.

„Pietním aktem chceme vyjádřit úctu všem obětem válečných konfliktů uplynulého století, kdy právě vlčí máky představují symbol padlých vojáků již od dob první světové války,” vysvětlil Pavlačík. V nabitém letovém programu Dnů NATO se předvedou divákům také čtyři generace proudových letounů švédské konstrukce, dokonce v samostatných letových ukázkách hned po sobě.

Od nejstaršího po nejmodernější. S trochou nadsázky lze říci, že se sejde zajímavá rodinka – „praděda, děda, otec a syn“ – Lansen, Draken, Viggen a Gripen. Jedním z velkých lákadel připravovaných Dnů NATO v Ostravě bude též letová ukázka stroje F-16 belgického letectva. Stroj dostal zbrusu nové unikátní zbarvení a podle něj i nové pojmenovaní „Dark Falcon“. A jakoby příznačně ho pilotuje zkušený Stefan „Vador“ Darte.

„Jeho letošní premiéra při oslavách 100. výročí vzniku samostatného Československa je však o to symboličtější, protože Belgie byla mezi prvními zeměmi, jež uznaly náš nový stát,“ konstatoval Pavlačík. Co se týče vojenské pozemní techniky, na Dnech NATO se představí například pásový obrněnec Lynx, který je jedním z uchazečů o přezbrojení české armády. Ve středu nad ránem jej přivezl ukrajinský nákladní letoun AN-124 Ruslan.

Mezi vystavenou armádní a záchranářskou technikou se ukáže mladoboleslavská automobilka Škoda Auto i několik vzácných historických exemplářů, které lze kvůli jejich určení právem považovat za předchůdce dnešních „off-roadů“. Nejstarším exemplářem bude unikátní Škoda 903 z roku 1936. Šestikolový vůz vnikl v třicátých letech pro československou armádu. Třínápravový automobil byl vybaven pohonem 6x4 s dvoustupňovými redukcemi.

Dny NATO budou vedle pražské vojenské přehlídky nejvýznamnější veřejnouakci v celé České republice zaměřenou na připomenutí stého výročí vzniku Československa a jeho ozbrojených sil. Výjimečný ročník největší armádně-bezpečnostní akce v Evropě letos návštěvníkům nabídne jedinečné setkání současné a historické vojenské techniky, jehož součástí bude historický průlet mapující vývoj českých vzdušných sil za posledních sto let.

Zvláštním partnerským státem chystaných Dnů NATO budou Spojené státy. Lze tak očekávat výraznou účast amerických sil na této největší bezpečnostní akci v Evropě. Při setkání s vojáky amerického konvoje projíždějícího přes Česko to oznámil velvyslanec Stephen B. King. České dráhy (oficiální dopravce akce) vypraví speciální dálkové vlaky z Prahy, Brna a Olomouce až do Mošnova. Regionální vlaky pak budou posíleny tak, že letiště obslouží v hlavních časech každou půlhodinu.

V pátek odpoledne iDNES.CZ nabídne přímý přenos z příletů účastníků i vystupujících a zároveň nácviky dynamických ukázek. V sobotu a neděli pak bude přenášet dění na ostravském letišti mezi 10. a 17. hodinou v přímém přenosu.

V PROSTĚJOVĚ STRANY DOSTALY 400 TISÍC OD DEVELOPERA

Na účty osmi politických stran a hnutí kandidujících v Prostějově zamířily v úterý padesátitisícové dary. Poslala jim je společnost Manthellan, která v centru hodlá postavit obchodní galerii za miliardu korun, ovšem se současným vedením města se dostala do sporu. Netají se, že cílem je zajistit si povolební jednání o projektu.

„Podpořili jsme strany nebo hnutí s relevantním programem pro komunální volby, abychom nastartovali dialog o celé investici. Je to nestandardní krok, ale plně transparentní a bez jakýchkoliv podmínek. Jde pouze o to, aby s námi někdo začal mluvit,“ prohlásil předseda představenstva Manthellanu a vlivný byznysmen Richard Morávek.

Projekt obchodní galerie je v současnosti na mrtvém bodě, podle Morávka kvůli ČSSD, která vede vládnoucí radniční koalici. Sociální demokraté tak mezi obdarovanými nejsou. Válka mezi městem a Manthellanem začala poté, co investor před Vánocemi zablokoval velké parkoviště v centru. Zdůvodňoval to archeologickým průzkumem, na prázdné ploše se však týdny nic nedělo.

V květnu městu došla trpělivost a nechalo betonové zátarasy odstranit. Parkoviště pak opět začalo sloužit motoristům. Radnice tvrdí, že platnost smluv s investorem už vypršela, Manthellan to ale odmítá. Projekt kritizuje také opozice, která tvrdí, že uzavřené smlouvy jsou pro město nevýhodné a navíc v rozporu s podmínkami výběrového řízení z roku 2009.

Primátorka Alena Rašková prohlásila, že k padesátitisícovým darům Manthellanu nemá slov. „Nechci to nazvat podplácením, protože nejsem právník a nejsem si jistá. Jsem však každopádně ráda, že ČSSD není mezi těmi, kteří by 50 tisíc korun měli dostat,“ reagovala. Odmítla zároveň, že by město s Manthellanem nemluvilo. „Dialog vedeme. Veškeré úkony za nás dělá a na všechny dopisy reaguje právní kancelář, kterou si město najalo.“

Opoziční zastupitel Aleš Matyášek z TOP 09, který je dlouhodobým kritikem celého projektu, si nebral servítky. „Padesát tisíc je úplatek, který samozřejmě okamžitě vrátíme. Smlouvy jsou neplatné, protože jsou uzavřené v rozporu s vyhlášeným záměrem, a ten, kdo nevede dialog, je Manthellan,“ řekl. Podobně mluví i další politická uskupení. „Dar okamžitě vracíme, protože na takové peníze nejsme zvědaví,“ řekl lídr Změny pro Prostějov Jan Navrátil.

„Budu prosazovat, abychom peníze poslali zpět. Nemůžeme si brát dary od někoho, kdo je ve sporu s městem,“ reagovala i jednička na kandidátce ODS a bývalá radní Milada Sokolová. „My jsme k dialogu připraveni a nepotřebujeme k tomu žádné peníze. Je to nestandardní a poradíme se, zda takový dar vůbec přijmeme,“ sdělil lídr hnutí ANO a náměstek hejtmana František Jura.

„Poradíme se, jestli si peníze necháme,“ řekl náměstek primátorky za hnutí Pévéčko Jiří Pospíšil. Ten je přitom jedním z mála prostějovských politiků, který zastává názor, že smlouvy s Manthellanem jsou stále platné, a to až do doby, než rozhodne soud. Žaloba na platnost smluv nyní leží u Krajského soudu v Brně.

„Podpořili jsme i politická uskupení, jejichž někteří členové dávali najevo, že s projektem galerie v podobě z roku 2009 nejsou zcela spokojení. Není to problém. Jsme připraveni k diskusi,“ slibuje nyní Morávek, podle kterého je Manthellan připraven k rozumným změnám celého projektu. Jak velkým? „Že bychom galerii zmenšili na polovinu, je nereálné,“ upřesnil byznysmen.

Manthellan chce v centru postavit obchodní galerii s podzemními garážemi pro 250 aut a se dvěma patry obchodů a kaváren. Na místě dnešního parkoviště by stál kulturní sál pro minimálně 500 lidí. Roky chátrající centrum je navíc ostudou města. Stavba galerie, která by byla největší investicí v novodobé historii Prostějova, má centrum oživit.

Manthellan tvrdí, že přípravy trvají tak dlouho kvůli nutným změnám územního plánu. Investor před lety vyhrál výběrové řízení, které však u soudu napadl další z uchazečů. Jde o stejnou skupinu vlivných podnikatelů, kteří stojí i za olomouckou Šantovkou nebo podobným projektem v Teplicích. /r/