iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Ratifikace ČR Rady Evropy o korupci rozhodců a poradců

Česká republika ratifikovala v úterý 11. září 2018 dodatek k trestněprávní úmluvě Rady Evropy o korupci rozhodců v arbitrážním řízení a porotců v řízení před soudem a o korupci úředních osob. Původní záměr pracovní skupiny států Rady Evropy z roku 2003 o trestání korupce mimo jiné při volbách, o korupci členů nevládních organizací nebo o vydírání veřejnými činiteli zůstal nenaplněn.

Rada Evropy oznámila ratifikace na svých stránkách. Dodatek vstoupí v České republice v účinnost od 1. ledna 2019. Dodržování Úmluvy a dodatku monitoruje skupinu států proti korupci při Radě Evropy GRECO.

Česká republika se zavázala trestně stíhat korupci rozhodců v domácích i mezinárodních arbitrážích. Rovněž by podle dodatku k úmluvě o korupci měla být trestně stíhána korupce porotců v řízení před soudem. V ČR žádní porotci v řízení před soudem nefigurují a jejich definice neexistuje. Podle důvodové zprávy Rady Evropy zprávy k Dodatku si měli jednotlivé státy převést definice tak, aby odpovídali v Dodatku popsaném postavení dotčených osob.

O věci Česká justice informovala už v souvislosti s chystaným podpisem dodatku v červnu 2017. „Podle předkládací zprávy české vládě stát všechny články Úmluvy a jejího dodatku už plně provedl v českém právním řádu, takže není nutné české právo doplňovat. Není ani podstatné, že tuzemští rozhodci nejsou považováni za úřední osoby na rozdíl od porotců nebo rybářské a myslivecké stráže.“

Smysl záměru z roku 2003 byl jiný

Dle textu Úmluvy se smluvní strany zavazují kriminalizovat aktivní i pasivní korupci úředních osob, cizích a mezinárodních úředních osob, členů národních či nadnárodních parlamentů a národních, cizích či mezinárodních soudců. Úmluva se též zabývá dalšími substantivními či procesními záležitostmi, jako je jurisdikce, sankce, odpovědnost právnických osob, atd., uvádí se v loňském materiálu.

Dodatek podepsal ministr spravedlnosti Robert Pelikán loni v listopadu. Vznikl v roce 2003 a podle jeho textu byl původní záměr „silnější“. Podle důvodové zprávy debatovala pracovní skupina států pro trestní právo GMCP před navržením Úmluvy na několika jednáních oblasti korupce, které by měl dodatek postihnout. „Jmenovitě jde o korupční chování nebo o korupci, která může být vzniknout v oblastech: nelegální akvizice nebo nelegální akvizice úroků, insider trading, vydírání veřejným činitelem, nezákonné obohacení, korupce členů nevládních organizací, korupce sportovních rozhodčích a nákup a prodej hlasů,“ uvádí se doslova v důvodové zprávě z roku 2003 k Dodatku.

Původní důvodová zpráva z roku 2003 rovněž předpokládala, že jednotlivé státy Úmluvy si sami v domácím právním řádu definují „neoprávněnou výhodu“. „Pro účely protokolu znamená ,neoprávněná výhoda´něco, co příjemce není právně oprávněný obdržet nebo přijmout,“ uvádí se v původní důvodové zprávě. Český trestní řád ale neoprávněnou výhodu nijak nedefinuje, naopak toto sousloví používá pro definici úplatku. „Úplatkem se rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok.“

Neexistenci definice korupce nahrazují soudy výkladem

Právě tak český trestní zákon stále nezná definici korupce a postupuje cestou vyjmenování konkrétních trestních jednání. Co je věc veřejného zájmu, co je neoprávněná výhoda a co je korupce proto vykládají v České republice soudci a rozhodují o tom soudy. Jde o důsledek spojování různých právních systémů členských zemí Rady Evropy, především v anglosaském systému, odkud popisování jevu korupce pochází, je za korupci považováno každé „nesprávné“ a někdy i nemorální jednání nebo nesprávný úřední postup a vadné chování či zneužívání postavení ve snaze dosáhnout zisk.

Dodatek k trestněprávní úmluvě o korupci podepsalo do dnešního dne 44 členských států Rady Evropy a Bělorusko. Mezi prvními signatáři dodatku v roce 2005 byly mimo jiné Albánie, Velká Británie, Slovensko, Slovinsko, Rumunsko nebo Norsko. Dodatek dosud neratifikovaly Itále, Rusko a Estonsko, ceskajustice.cz

ŽALOBCE OBŽALOVAL EXPOSLANKYNI KAILOVOU

Státní zástupce obžaloval bývalou poslankyni Zuzanu Kailovou (dříve za ČSSD) ze zneužití pravomoci úřední osoby a porušování povinností při správě cizího majetku kvůli ústeckému projektu vítání občánků. Uvedla to dnes Česká televize, které informaci potvrdil okresní státní zástupce Pavel Kaláb. Kailové hrozí až deset let vězení.

Policie chtěla Kailovou obvinit už v roce 2014, Poslanecká sněmovna ji ale ke stíhání nevydala. Bývalá poslankyně už dříve uvedla, že považuje obvinění za nesmyslné. Ve stejném případu byli obžalováni bývalý primátor Vít Mandík a radní Josef Macík (oba ČSSD). Podle policie bývalí členové vedení města z titulu své funkce neoprávněně umožnili získat majetkový prospěch společnosti, která vítání občánků organizovala.

Okresní soud Mandíka a Macíka v pondělí napodruhé zprostil obžaloby, rozsudek ale není pravomocný, státní zástupkyně se odvolala. Případem se tak podruhé bude zabývat krajský soud. Poprvé okresní soud oba muže potrestal za pokus porušení povinností při správě cizího majetku podmínkami, krajský soud ale rozhodnutí zrušil a vrátil věc k novému projednání.

Soudce nyní uvedl, že skutek, který obžaloba kladla mužům za vinu, není trestným činem. Krajský soud uvedl, že dokazovaní bylo podle něj dostatečné, za nedostačující považoval posouzení důkazů okresním soudem. Okresní soud dnes doplnil dokazování o jediný důkaz, další návrhy státní zástupkyně na doplnění dokazování zamítl a po závěrečných řečech a slovech, při kterých oba muži uvedli, že se cítí být nevinni, vynesl rozsudek.

Mandík uložil tehdejšímu šéfovi magistrátního odboru městských služeb, školství a kultury, aby oslovil ve výběrovém řízení na projekt v roce 2011 pět určených firem. „Je to jednání podezřelé a nasvědčuje tomu, že patrně zde byla nějaká snaha zajistit, aby společnost Darothore zajišťovala projekt i nadále,“ zhodnotil to soudce.

Když se přihlásila do výběrového řízení další společnost, která nabídla nejnižší cenu, radnice soutěž zrušila. Zakázku pak město svěřilo administrátorovi a do soutěže se přihlásila jen společnost Darothore, které rada města zakázku přidělila. Odvolací krajský soud uvedl, že obě výběrová řízení se konala v souladu se zákonem. „Byla vyhotovena zadávací dokumentace, stanoveny podmínky výběrového řízení. Zadávací dokumentace si vyhrazovala právo zrušit výběrové řízení bez udání důvodu,“ uvedl soud.

Za tři roky měla společnost podle spisu za projekt inkasovat víc než pět milionů korun. Město nakonec vyplatilo jen jednu část, zhruba 1,7 milionu korun, pak od smlouvy odstoupilo. Podle soudu v důsledku mediálního tlaku.

Ústecký okresní soud loni Mandíka a Macíka potrestal osmnáctiměsíčním trestem s podmíněným odkladem na tři roky. Uložil jim i náhradu škody, kterou vyčíslil na 348.000 korun, a oběma i pokutu 100.000 korun. „Nelze říci, že by jednáním obžalovaných vznikla nějaká škoda,“ řekl dnes soudce. „Za této situace soudu nezbylo, než konstatovat, že v jednání nelze spatřovat trestné činy,“ uvedl soudce.

Za tři roky měla společnost podle spisu za projekt inkasovat víc než pět milionů korun. Město nakonec vyplatilo jen jednu část, zhruba 1,7 milionu korun, pak od smlouvy odstoupilo. Podle soudu v důsledku mediálního tlaku.

VLÁDA SCHVÁLILA ŠIMANDLA DO ČELA ROZVĚDKY

Novým ředitelem civilní rozvědky se od čtvrtka stane kybernetický expert Marek Šimandl. Uvedl to ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Náměstek Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost nahradí v čele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Jiřího Šaška, kterého postavil na jaře mimo službu tehdejší ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO). Šimandla po ranním souhlasu vlády dnes Hamáček jmenoval šéfem ÚZSI k tomuto čtvrtku, oficiálně do úřadu ho uvede o den později.

Šaška, který stál v čele Úřadu pro zahraniční styky a informace od léta 2014, Metnar postavil mimo službu v souvislosti s vyšetřováním hospodaření této tajné služby. Hamáček dnes ČTK sdělil, že Šašek požádal o odvolání.

Podle zákona jmenuje a odvolává ředitele ÚZSI ministr vnitra se souhlasem vlády. Z výkonu své funkce je ředitel civilní rozvědky odpovědný ministru vnitra. S vedením rozvědky se Hamáček setkal počátkem srpna, uvedl tehdy, že na základě získaných informací rozhodne o dalším postupu. Blíže schůzku komentovat odmítl.

Premiér Andrej Babiš (ANO) novinářům po jednání vlády při dotazu na hodnocení Šimandla řekl, že ho navrhl Hamáček. „Členové vlády měli možnost s panem Šimandlem diskutovat o jeho roli,“ uvedl. Nový šéf ÚZSI by se měl zúčastnit už jako plnohodnotný ředitel příštího jednání Bezpečnostní rady státu, které se uskuteční 18. září, dodal Babiš.

Sněmovní komise pro kontrolu činnosti ÚZSI se sejde v říjnu, dorazit by měli Šimandl i Hamáček, řekl novinářům předseda komise Pavel Blažek (ODS). „Je plně odpovědností vlády, koho do čela tohoto úřadu jmenovala, čeká ho nelehká situace, protože v rozvědce určitě existují problémy, které bude muset řešit,“ uvedl Blažek. Šimandla zatím nezná, v říjnu od něj i Hamáčka očekává představení koncepce rozvědky.

Metnar dříve řekl, že „z prověřování hospodaření úřadu vyplynuly skutečnosti, které nasvědčují opakovanému porušování vnitřních předpisů při provádění, evidování, účtování zpravodajské činnosti a nedostatky při řízení zpravodajské činnosti“. Někteří příslušníci rozvědky jsou podle něho v podezření, že se dopustili „jednání, která mají znaky trestných činů“. Vznikla údajně škoda velkého rozsahu. Znaky protiprávního jednání mělo podle Metnara schválení nákupu majetku za nepřiměřenou cenu. Panují také podle něj pochybnosti, zda byl zaplacený majetek vůbec nakupován.

Civilní rozvědka podle informací deníku Právo koupila osm až devět zařízení Agáta pro odposlouchávání a lokalizaci mobilních telefonů a zaplatila za ně zhruba 90 milionů korun. Přesný osud této techniky není podle listu k dohledání; objevily se například nepotvrzené informace, že dvě třetiny z nich skončily jako dar Egyptu.

ÚZSI podle dřívějšího vyjádření Blažka také prověřuje, zda její agenti stáli za útoky na premiéra Babiše přes twitterový účet Julius Šuman. Účet zveřejnil několik dokumentů či nahrávek souvisejících s Babišovými kauzami. Na jedné z nahrávek například Babiš údajně domlouval s redaktorem deníku Mladá fronta Dnes zveřejnění článků, které by poškodily ČSSD a ODS. Babiš záznamy označil za zmanipulované a podal kvůli nim trestní oznámení.

Česká republika má tři tajné služby. Vedle ÚZSI to jsou civilní kontrarozvědka Bezpečnostní informační služba a armádní tajná služba Vojenské zpravodajství. /r/