iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

V Barceloně za nezávislost demonstrovalo milion lidí

„Dožadujeme se našeho práva stát se národem, a to demokratickým a mírovým způsobem,“ řekl AFP jeden z demonstrantů. Hlavním smyslem manifestace je nicméně domoci se propuštění katalánských vůdců, kteří jsou kvůli své roli v loňském referendu a jednostranném vyhlášení nezávislosti vyspělého Katalánska, kde žije asi sedm a půl milionu lidí, ve vyšetřovací vazbě a čelí obvinění ze vzpoury.

V Barceloně demonstruje za nezávislost Katalánska podle místní policie zhruba milion lidí. Manifestace se koná u příležitosti Dne Katalánska (La Diada), kterým si Katalánci připomínají výročí připojení regionu ke španělské koruně v roce 1714. V davu jsou vidět katalánské vlajky a zní pokřiky jako „Nezávislost!“. Mohutná demonstrace podle agentury AFP ukazuje, že separatisté jsou stále schopni se mobilizovat i poté, co neuspěli s pokusem o odtržení regionu od Španělska. Devět separatistických politiků navíc skončilo ve vězení. Manifestace začala s odkazem na 11. září 1714 tradičně přesně v 17:14 (SELČ).

Kvůli výročí povolaly španělské úřady do Barcelony policejní posily. Zástupce španělské vlády v regionu požádal minulý týden o 600 mužů, což označil za běžný postup při manifestacích. Katalánský premiér Quim Torra před týdnem zahájil novou kampaň za nezávislost regionu. Vyzval Katalánce, aby silnou účastí na manifestacích pomohli přimět španělskou vládu k povolení referenda o sebeurčení Katalánska. Zdůraznil, že je ochoten jednat s vládou v Madridu o budoucnosti Katalánska a že odmítá násilí.

Podle průzkumu veřejného mínění, který vládní agentura Centre d’Estudis d’Opinió provedla v červenci, je pro odtržení Katalánska 46,7 procenta obyvatel regionu, kdežto proti jeho vyčlenění ze Španělska se staví 44,9 procenta. Španělský socialistický premiér Pedro Sánchez, který se moci ujal v červnu, se ke katalánské otázce, tedy k nejožehavějšímu tématu španělské politiky, staví o poznání smířlivěji než jeho konzervativní předchůdce Mariano Rajoy. Přesto dal jasně najevo, že referendum o odtržení Katalánska nepovolí a stejně tak nepřistoupí na jednostranné vyhlášení nezávislosti.

V USA VÝROČÍ ÚTOKŮ Z 11. ZÁŘÍ

Spojené státy si v úterý připomínají sedmnácté výročí nejkrvavějších teroristických útoků na území USA. Útok islámských radikálů na cíle včetně budov Světového obchodního střediska (WTC) si vyžádal téměř 3000 mrtvých. Prezident Donald Trump oběti uctil u památníku v Pensylvánii. Americký prezident Donald Trump uctil památku obětí útoku u památníku letu 93, který skončil v polích díky hrdinství lidí na palubě letounu uneseného teroristy. Čtyřicítka lidí na palubě tehdy teroristům znemožnila zamířit do Washingtonu, kde chtěli se strojem patrně narazit do Kapitolu. Prezident pasažéry a členy posádky označil za hrdiny.

Trump ocenil „úžasnou chrabrost“ pasažérů. Jejich vzpoura proti únoscům podle něj byla „momentem, kdy Amerika odrazila útok“. „Jedenáctého září se skupina odvážných vlastenců vrhla na nepřátele národa a rozšířila řady amerických hrdinů,“ prohlásil šéf Bílého domu u nově otevřené zvonice Tower of Voices (Věž hlasů), která je součástí památníku u Shanksville. Čtyřicítka trubicových zvonů na věži vysokém symbolických 93 stop (28 metrů) připomíná stejný počet obětí letu společnosti United Airlines.

Viceprezident Mike Pence pak promluvil k rodinám 184 obětí, které nepřežily náraz letounu do budovy Pentagonu. U místa tragédie řekl, že národ nad nimi stále truchlí. Podle něj je rovněž důležité, aby každá nová generace věděla, co se tehdy stalo. Teroristé podle Pence doufali, že Američany zlomí, ale neuspěli. Pietní akce se konala také v New Yorku, kde se před 17 lety odehrál hlavní úder teroristů. Při tiché vzpomínce tam byla čtena jména obětí. Na pamětním náměstí se sešli příbuzní obětí, přeživší, záchranáři i politici.

Teroristický útok z 11. září 2001 výrazně ovlivnil světové dějiny. Následná Američany vyhlášená válka proti terorismu sice rychle svrhla konzervativní režim v Afghánistánu, který ukrýval organizátory útoku, zároveň ale v řadě muslimských zemí zesílila protizápadní nálady. S jejich dopady se Spojené státy i jejich spojenci potýkají dodnes. Skupina 19 sebevražedných útočníků, z nichž většina pocházela ze Saúdské Arábie, unesla onoho úterního rána čtveřici letadel, aby je následně použila k útoku na několik symbolů Ameriky.

Prvním cílem se v 8:46 stala severní věž newyorského Světového obchodního střediska (WTC), o 17 minut později v přímém přenosu narazil druhý letoun do jižní věže. Oba mrakodrapy, které byly ikonami města, se poté zřítily. Bez únosců zemřelo 2606 lidí, dalších 147 zahynulo na palubách letadel.

Třetím terčem teroristické buňky se stala budova Pentagonu ve Washingtonu, do které narazilo unesené letadlo v 9:43. Zemřelo 125 lidí v sídle amerického ministerstva obrany a 77 v letadle. Čtvrtý unesený stroj, jehož cílem měl být nejspíše Bílý dům nebo sídlo amerického Kongresu, se zřítil v 10:10 v polích u Shanksville v Pensylvánii po potyčce cestujících a posádky, kteří v tu chvíli již věděli o předchozích útocích v New Yorku a Washingtonu, s únosci.

K bezprecedentním útokům na Spojené státy se přihlásil saúdskoarabský miliardář Usáma bin Ládin, který se skrýval pod ochranou afghánského radikálního hnutí Tálibán, a jeho teroristická organizace Al-Káida. Následná americká invaze do Afghánistánu sice přinesla rychlý pád tálibánského režimu, bin Ládinovi se ale podařilo uniknout a úspěšně se skrýval ještě téměř deset let. Nejhledanější terorista světa byl dopaden a zabit v květnu 2011 v Pákistánu.

KIM ŽÁDÁ TRUMPA O DALŠÍ SCHŮZKU

Americký prezident Donald Trump dostal další dopis od severokorejského vůdce Kim Čong-una. Píše se v něm o uspořádání druhé vzájemné schůzky. Američané mají podle mluvčí Bílého domu o setkání zájem a řeší se, kde by se mohlo uskutečnit. O dopisu informovala mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová. Trump se s Kimem poprvé sešel 12. června v Singapuru a Kim se podle něj zavázal k postupné denuklearizaci Korejského poloostrova.

Trump již minulý týden v pátek novinářům řekl, že osobní dopis od Kima je na cestě. „Jde o velmi srdečný, pozitivní dopis,“ uvedla Sandersová na tiskovém brífinku. „Primárním účelem dopisu je požádat o uspořádání další schůzky s prezidentem, čemuž jsme nakloněni a již se to snažíme zkoordinovat,“ dodala.

Dopis podle Trumpovy mluvčí ukázal „pokračující odhodlání zaměřit se na denuklearizaci poloostrova“. Nedělní vojenská přehlídka v Pchjongjangu byla rovněž „znamením dobré víry“ vzhledem k tomu, že se mezi ukazovanými zbraněmi neobjevily mezikontinentální balistické rakety. Trump v srpnu zrušil naplánovanou cestu ministra zahraničí Mikea Pompea do Pchjongjangu kvůli údajně malému pokroku v procesu denuklearizace Severní Koreje.

Zástupce Jižní Koreje se minulý týden vrátil z Pchjongjangu a sdělil, že Kim Čong-un je stále odhodlán odstranit jaderné zbraně z poloostrova a spolupracovat přitom s USA. Kim sice při jednání s Jihokorejci přiznal určité těžkosti v jednání s USA, ale řekl také, že jeho důvěra v Trumpa zůstává nezměněna.

EKONOMICKÉ FÓRUM VE VLADIVOSTOKU

Ruský prezident Vladimir Putin si během jednání Východního ekonomického fóra v ruském Vladivostoku se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem odskočil k plotně. Společně oblečení v zástěrách smažili bliny, jak se v Rusku říká palačinkám. Pak je plnili kaviárem a zapíjeli vodkou. Podle agentury AFP to není poprvé, co Putin a Si společně vařili. V červnu, rovněž před očima kamer, připravil šéf Kremlu během návštěvy Číny bliny, které dal svému tamnímu protějšku ochutnat.

Státníci spolu v metropoli ruského Dálného východu probírali ekonomické vztahy Ruska a Číny a Severní Koreu. Čínský prezident podle AFP prohlásil, že přátelství mezi Ruskem a Čínou „se neustále utužuje“.

V NĚMECKU SE OPĚT PROTESTOVALO

Účastníci pondělní demonstrace ve východoněmeckém městě Halle hajlovali a napadali policisty. S odvoláním na strážce zákona o tom v úterý informovala agentura DPA. Ve městě severozápadně od Lipska se sešlo zhruba 450 lidí v reakci na smrt mladého Němce, který zemřel v nedalekém městě Köthen po střetu s dvojicí Afghánců.

Policie zahájila po pondělní demonstraci v Halle, které leží ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, deset trestních řízení. Několik účastníků „smutečního pochodu“ podezřívá z trestných činů užívání symbolů protiústavních organizací a ublížení na zdraví. Podle agentury DPA někteří protestující při akci hajlovali, další provolávali nacistický pozdrav Sieg Heil. Řada demonstrantů byla pod silným vlivem alkoholu a někteří plivali na policisty. Došlo i k potyčkám s policií.

Pochod se v Halle uskutečnil v reakci na smrt 22letého Němce, který zemřel v nedalekém městě Köthen poté, co se dostal do střetu se dvěma Afghánci ve věku 18 a 20 let. Podle pitvy zemřel mladík na akutní selhání srdce, které nebylo „v přímé příčinné souvislosti s utrpěnými zraněními“. Podle agentury DPA je mrtvým bratr známého příznivce krajní pravice z Köthenu.

Kolik z 450 účastníků demonstrace v Halle náleželo ke krajně pravicové scéně, policie zatím neuvedla. Protidemonstrace se zúčastnilo asi 80 až 100 lidí. Pochod za mrtvého Němce se v pondělí uskutečnil také v samotném Köthenu, kde se ale podle policie obešel bez incidentů. Na akci se zhruba 550 účastníky, kterou zorganizoval zemský poslanec za protiimigrační stranu Alternativa pro Německo (AfD), dohlíželo několik stovek policistů.

Velkou přítomnost policie si vyžádaly zkušenosti z uplynulých dní ze saského města Chemnitz (Saská Kamenice), kde se uskutečnila řada demonstrací v reakci na vraždu 35letého Němce. Podezřelá je z ní trojice přistěhovalců ze Sýrie a Iráku. Dva z nich policie zadržela, po třetím se pátrá. Minulý týden německé úřady pátrání rozšířily i na zahraničí.

VOLBY VE ŠVÉDSKU VYROVNANÉ

Ve Švédsku jsou již po nedělních parlamentních volbách sečteny hlasy ze všech volebních okrsků, stále se ale čeká na sečtení zhruba 200 tisíc korespondenčních hlasů a hlasů Švédů žijících v cizině. Jejich výsledky budou zveřejněny ve středu. Vládnoucí středolevý blok zatím získává 144 křesel v 349členném Riksdagu (švédském parlamentu), zatímco středopravá aliance 142 mandátů. Ani jeden z bloků tak nemá šanci obsadit většinu křesel. Protiimigrační strana Švédští demokraté, která si od minulých voleb výrazně polepšila, by měla v parlamentu dostat 63 míst.

Švédští demokraté podle očekávání uspěli především na jihu země, kam v roce 2015 mířila velká migrační vlna. V 9,5milionovém Švédsku tehdy požádalo o azyl 163 tisíc lidí, což byl z hlediska Evropy největší počet v poměru na jednoho obyvatele. Řada jihošvédských měst nyní čelí problému integrace migrantů, kteří žijí na chudých předměstích pověstných válkami mezi gangy, zapalováním aut maskovanými mladými výtržníky a další zločinností. V jihošvédském kraji Skane zvítězili Švédští demokraté ve 21 ze 33 okresů. V okrese Hörby získala tato nacionalistická strana dokonce 35,4 procenta hlasů, v okrese Höör 28,2 procenta a v okrese Sjöbo 27,7 procenta.

Poměr mezi středolevým a středopravým blokem mohou ještě změnit takzvané středeční hlasy, které podle analytika Carla Melina co do počtu odpovídají jednomu až dvěma mandátům. Švédský list Aftonbladet uvedl, že voliči v zahraničí dávají přednost spíše středopravým stranám. Souvisí to s tím, že mnoho Švédů žijících například v Thajsku nebo ve Španělsku jsou lidi s vysokými příjmy a tradičně volí středopravá politická uskupení, konstatuje Aftonbladet.

Ve volbách v roce 2014 hlasovalo v zahraničí 33,61 procenta Švédů pro středolevý blok a 55,8 procenta pro středopravou alianci, připomíná Aftonbladet. Ve volebních okrscích ve Švédsku už jsou všechny hlasy sečteny. Výsledky se oproti pondělním zprávám mírně změnily vzhledem k tomu, že jeden okrsek poslal chybný údaj. Strana středu, která je součástí středopravého bloku, původně získávala 31 mandátů a Švédští demokraté 62. V pondělí večer byla chyba napravena a Švédští demokraté si připsali jedno křeslo navíc na úkor Strany středu. Tím se také zvýšil původní jednomandátový náskok středolevého bloku na rozdíl dvou mandátů.

MOHUTNÉ MANÉVRY VOSTOK 2018

Ve východoasijské části Ruska začaly největší manévry ruských ozbrojených sil od konce studené války, do kterých bylo povoláno téměř 300 000 vojáků. Do cvičení Východ 2018 se podle oficiální zprávy armádního velení zapojí i 36 000 tanků a obrněných vozidel, víc než tisíc letadel, vrtulníků a dronů a 80 bojových a pomocných plavidel. Manévry mají trvat týden.

Cvičení má prověřit bojeschopnost útvarů operujících ve východním a centrálním vojenském okruhu Ruska. Ministerstvo obrany chce procvičit koordinaci s loděmi Severní flotily, s výsadkovými jednotkami a dálkovým a dopravním armádním letectvem. Manévry řídí ministr obrany Sergej Šojgu, očekává se, že některým fázím cvičení bude přihlížet vrchní velitel ruských ozbrojených sil, prezident Vladimir Putin.

Vojenské cvičení má podle ministerské zprávy proběhnout ve dvou etapách. V první budou na Dálném východě rozmístěny jednotlivé skupiny vojsk a procvičena bude jejich součinnost. Ve druhé etapě mají jednotliví velitelé a jejich štáby prověřit řízení bojových operací, a to jak obranných, tak útočných. Moskva nicméně zdůrazňuje, že cvičení není namířeno proti žádnému konkrétnímu státu.

V průběhu manévrů se mají představit nejmodernější ruské zbraně včetně mezikontinentálních raket Iskander schopných nést jadernou nálož, tanků T-80 a T-90 nebo letounů Su-34 a Su-35. Na moři chtějí Rusové ukázat křižníky s raketami s plochou dráhou Kalibr, které se zapojily do operací ruské armády v Sýrii.

Cvičit mají vojáci v pěti vojenských prostorech pěchoty a na dalších pěti cvičištích letectva a vojsk protivzdušné obrany. Manévry budou zasahovat i do Ochotského moře mezi Kamčatkou a Sachalinem a do Beringova moře nedaleko americké Aljašky. K cvičení byly přizvány i vojenské jednotky Číny a Mongolska. Pořádání tak rozsáhlých manévrů je podle některých ruských komentátorů významným signálem do zahraničí, kde má demonstrovat operační schopnosti a sílu ruských zbraní v asijském prostoru. Významný propagandistický dopad má mít i na domácí scéně, kde může napravit pověst Kremlu pošramocenou plánem na zvýšení hranice důchodového věku.

Mluvčí Severoatlantické aliance vojenské cvičení Východ 2018 označil za nezodpovědnou demonstraci síly. „Je to potvrzení trendu patrného v poslední době: Rusko výrazně zvyšuje své vojenské rozpočty a rozšiřuje působnost svých ozbrojených sil,“ prohlásil mluvčí NATO Dylan White. Agentura DPA dnes připomněla, že i aliance zanedlouho uspořádá největší své manévry od skončení druhé světové války, byť podstatně skromnější ve srovnání s nynějším ruským cvičením. Na přelomu října a listopadu se v Norsku uskuteční společné manévry 30 členských a partnerských států NATO se zapojením víc než 40.000 vojáků.

V SR OBĚDY PRO DĚTI ZDARMA?

Po vlacích a lyžařských zájezdech přichází slovenská vláda vedená levicovou stranou Směr se školními obědy zdarma. Výrazné sociální opatření opět vyvolalo ostrou politickou polemiku. Odborníci nicméně tento záměr chválí. Na školní obědy zdarma pro slovenské školáky a děti z posledního přípravného ročníku školek se slovenská opozice v čele se stranou Svoboda a Solidarita dívá jako na další populistický krok, který slibuje ihned po svém vítězství zrušit.

Sociologové a další odborníci však většinou tento krok vítají jako důležité posílení sociální soudržnosti a vstřícné gesto vůči nejchudším rodinám. Na prvním stupni slovenských škol nechodí dnes na obědy přes pětadvacet procent dětí a na druhém je to podle ministra financí Petera Kažimíra už téměř polovina. Situace se navíc horší.

„Nechci spekulovat o důvodech, proč děti nechodí na obědy do školních jídelen. Ale s příchodem nového roku stát zaplatí obědy všem dětem v posledním ročníku mateřské školy a na prvním i druhém stupni základní školy,“ uvedl před několika dny před novináři Robert Fico. S tím, že tento krok podporují i další vládní strany Most-Híd a Slovenská národní strana.

I když v současnosti přispívají rodiče na oběd žáků a dětí v mateřských školách průměrně jen asi 1,20 eura (asi 31 korun) denně, i tak tento krok přijde slovenský rozpočet ročně na 100 milionů eur (asi 2,6 miliardy korun). Rodinám by to ale mohlo ročně přinést úsporu přes šest tisíc korun na dítě, což je především u chudých (hlavně romských) rodin s třemi školáky znát.

Zatímco o předchozích podobných krocích vlády panovaly mezi experty pochybnosti, tento krok velká část odborníků vítá. A jako příklad uvádějí i českou zkušenost. Tam, kde v některých školách zavedli obědy zdarma, stoupla docházka dětí ze sociálně nejslabších rodin. České ministerstvo školství na tento program vyčlenilo pro letošek třicet milionů korun, což pomohlo necelým sedmi tisícům žáků.Pokud se opatření osvědčí, pak bude vláda premiéra Petera Pellegriniho uvažovat o tom, že obědy zdarma by mohly vedle tohoto půlmilionu dětí být i pro dalších dvě stě tisíc studentů středních škol.

Slovenský plošný a mnohem ambicióznější vládní program může podle sociologů pomoci ještě více. „Čistě z odborného hlediska pomohou obědy zdarma vyřešit ekonomicky těžko měřitelné sociální problémy,“ uvedl pro deník Pravda sociolog Michal Vašečka.

Sociální kroky vlády: ● Bezplatné jízdné pro žáky, studenty a seniory zavedla slovenská vláda v roce 2014. Roční náklady jsou 13 milionů eur, tedy v přepočtu 335 milionů korun. ● Vláda podporuje i týdenní lyžařský výcvik školáků a studentů částkou 100 až 150 eur na jednoho. Ročně jde zhruba o 600 tisíc eur, tedy asi o 15 milionů korun. ● Zaveden byl také „vánoční příspěvek“ k důchodu, který je tento rok 100 eur (asi 2 600 korun).

„Sociální rovnost totiž zabraňuje šikanování a děti z chudých rodin nebudou mít trauma z toho, že se nemohou najíst, i když mají hlad,“ dodává sociolog. Podle jeho slov pomůže opatření nakonec i dětem z bohatších rodin, které si místo přece jen zdravějšího školního oběda nebudou tak často kupovat nezdravé bagety. Ficova kabinetu se tentokrát zastali dokonce i novináři z opozičně laděných médií. „Populismus? U obědů zadarmo určitě ne,“ uvádí například komentátorka deníku Sme Zuzana Kepplová. „Berme to jako očkování proti chudobě,“ dodává.

Opozice v čele se Svobodou a Solidaritou Roberta Sulíka přesto tvrdí, že je to jen vládní populismus. „Obědy školství nijak nepomohou, protože problémem školství nejsou obědy. Problémy školství jsou, že nedokážeme zaplatit učitele, že školy jsou řízené jako za socialismu,“ prohlásil Richard Sulík. A dodal, že pokud se jeho strana dostane k moci, obědy zdarma zruší.

V HARARE ZEMŘELO 20 LIDÍ NA CHOLERU

Zimbabwe v úterý vyhlásilo v hlavním městě Harare epidemii cholery, na nemoc zemřelo 20 lidí a přes 2000 obyvatel se jí kvůli kontaminované vodě nakazilo. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zimbabwské ministerstvo zdravotnictví. Radnice města Harare se už přes deset let potýká s problémem, jak zásobovat pitnou vodou předměstí metropole. Místní obyvatelé jsou proto nuceni spoléhat se na vodu ze studní a vrtů vzniklých svépomocí.

Kontaminaci vody v předměstích Budiriro a Glenview na jihozápadě hlavního města způsobilo prasknutí odpadních jímek, uvedl ministr vnitra Obadiah Moyo. Vláda na předměstích zakázala pouliční prodej masa a ryb, zavřela některé školy v epicentru nákazy a požádala a pomoc při zásobování pitnou vodou OSN i soukromé společnosti.

Největší epidemii cholery Zimbabwe zakusilo v roce 2008, kdy se země zároveň potýkala s hospodářskou krizí. Nákaze tehdy podlehly více než 4000 lidí a desetkrát více osob muselo podstoupit léčbu. Cholera se projevuje akutními průjmy, zvracením a dehydratací. Při včasném podání léků ji lze vyléčit, v opačném případě může nakaženého usmrtit do několika hodin. /r/