iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Na schůzku činitelů Hrad odmítl senátorku Horskou

Koordinační schůzky svolává prezident Miloš Zeman. Jejich cílem je, aby si hlavní představitelé České republiky sladili své zahraniční postoje. V minulosti byly schůzky svolávány zhruba jednou za čtvrt roku. Poslední se konala loni v dubnu, podle Jindráka byla pauza způsobena například loňskými sněmovními volbami a následujícími letošními volbami prezidentskými. Před summitem NATO v červenci pak nedokázali představitelé státu nalézt společný termín.

Ústavní činitelé na středeční schůzce proberou sankce proti Rusku, migraci, vztahy s Izraelem a nebezpečí spojené s obchodními válkami. Mluvit budou o koordinaci svých zahraničních cest. Výsledkem setkání by mělo být společné prohlášení o projednaných tématech, jak řekl ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák. Na schůzce však bude chybět zástupce Senátu.

Předseda Senátu Milan Štěch se omluvil kvůli služební cestě v Paříži. Místopředsedkyni horní komory Miluši Horskou jako jeho zástupkyni Hrad odmítl. Setkání hlavních politických představitelů státu k zahraniční politice se bude konat téměř po roce a půl. Schůzky se zúčastní vedle Zemana také premiér Andrej Babiš, předseda Sněmovny Radek Vondráček, ministr zahraničí Jan Hamáček a ministr obrany Lubomír Metnar.

Štěch se z účasti omluvil, protože bude na služební cestě. Už minulý týden řekl, že cestu nemohl odložit. Nabízel, že se vrátí dříve a jednání se bude moct uskutečnit od 17:00. Zástupci Hradu mu podle něj nevyšli vstříc. Jindrák řekl, že nešlo ze strany Hradu o úmysl. Najít společný vhodný termín je podle něj velmi složité, a proto jej již nechtěli v kanceláři prezidenta měnit.

Štěch navrhl jako svého zástupce Horskou. Její účast však zástupci Hradu odmítli, sdělili Štěch a Horská. Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka je schůzka určena přímo pro nejvyšší ústavní činitele a ministry obrany a zahraničí.

Politici by měli ve středu na Hradě projednat několik témat. Bude mezi nimi především koordinace jejich letošních zahraničních cest či návštěv cizích státníků v Česku. Mluvit budou také o sankcích zaměřených proti Ruské federaci a o sankcích obecně. Výstupem by podle Jindráka neměl být návrh na odstoupení od protiruských sankcí.

„Je to o tom vést nějakou diskusi o účinnosti sankčních režimů a o tom, jak se sankční režimy automaticky prodlužují na Evropské radě, jestli by tam nebyl prostor pro nějakou diskusi o účinnosti a dopadech sankčních režimů,“ řekl Jindrák. Dalším tématem budou vztahy s Izraelem, kam Zeman pojede na konci listopadu. V Jeruzalémě by mohl otevřít Český dům, ve kterém by společně sídlily agentury CzechTrade a CzechTourism.

Zeman si podle Jindráka přál diskutovat také o nebezpeční obchodních a celních válek, které by mohly negativně ovlivnit českou ekonomiku. Český prezident v minulosti kritizoval postup amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž obchodními válkami hrozí. Ústavní činitelé mají v plánu probrat výsledky červencového summitu NATO včetně potřeby navýšit obranný rozpočet na dvě procenta HDP. Debatovat se bude i o výročí vstupu Česka do NATO, které připadá na příští rok a o způsobu jeho připomenutí.

Politici se pravděpodobně nevyhnou ani problému migrace, stavu jednání o brexitu a předsednictví České republiky Radě Evropské unie a zemím Visegrádu (ČR, Slovensko, Maďarsko a Polsko). Štěch minulý týden řekl, že koordinace zahraniční politiky v České republice vázne, což podle něj způsobuje rizika. Jindrák odmítl, že by Česko mělo „několik zahraničních politik“. „Já si to až tak úplně nemyslím. Situace v zahraniční politice byla za prezidentů Václava Havla a Václava Klause, troufám si říct, složitější než v současné situaci,“ poznamenal. V hlavních tématech se podle něj ústavní činitelé shodují.

SYN KLAUSE ODMÍTÁ BUZERACI PŘI VÝMĚNĚ ŘIDIČSKÝCH PRŮKAZŮ

Poslanci dali šanci návrhu zákona, aby všichni řidiči měli zákonem uloženou povinnost vyšetření zraku, a to alespoň jednou za 10 let při výměně řidičského průkazu. Návrh předložil sociální demokrat Jan Birke na základě výsledků kampaně Autoklubu ČR „Slepí vrazi“, při níž byl vyšetřen zrak 2 880 řidičům, z čehož u celých dvou třetin nebyl zrak v pořádku.

„V České republice je 6 milionů řidičů, z toho je 4,5 milionu řidičů, kteří potřebují korekci zraku,“ řekl poslancům Birke. A to buď brýle nebo víc dioptrií. Pravidelné kontroly zraku v současnosti povinné nejsou. Běžný řidič musí absolvovat lékařskou prohlídku při vydání prvního řidičského průkazu a potom až v 65 letech, následně v 68 letech a až potom každé dva roky.

Návrh se nepodařilo zamítnout jeho odpůrcům. „Je to další buzerace řidičů, v jaké zemi žijeme? Za chvíli můžeme uzákonit, aby se jezdilo dvacítkou a bezpečnost se také zvýší,“ rozzlobil se Václav Klaus mladší z ODS. „Bude to další papír navíc,“ kritizoval návrh i šéf poslanců občanských demokratů Zbyněk Stanjura, který navrhl jeho zamítnutí. Nemyslí si, že občan potřebuje další zákon navíc, aby si změřil zrak.

Při hlasování o zákonu bylo pro jeho zamítnutí ale jen 72 ze 152 poslanců. Podrželi ho poslanci ČSSD, KSČM a hnutí ANO s výjimkou exministryně Heleny Válkové, která byla pro odmítnutí zákona se zástupci šesti dalších stran v dolní komoře parlamentu. Zákonem, který by nařídil řidičům kontrolu zraku, se nyní budou zabývat výbory ve Sněmovně a potom poslanci rozhodnou, zda zákon schválí.

POSLANEC KLAUS: SVOBODU SLOVA NA SÍTÍCH CHRÁNIT ZÁKONEM

„Kdo je soudce? A kdo určí hranici mezi svobodou slova a nenávistí?“ tázal se Jiří Kobza z hnutí SPD Tomia Okamury, které zorganizovalo seminář s názvem Svoboda projevu a právo občana na pravdu. K řečníkům patřil Petr Žantovský, Ladislav Jakl či Václav Klaus mladší. Ten na semináři oznámil, že podá návrh zákona, který zaručí svobodu slova na sociálních sítích.

Podle poslance Jiřího Kobzy se dostává otázka svobody slova a ochrany svobody projevu čím dál tím víc do popředí. „Pozvali jsme proto odborníky z mediální oblasti, kteří nám řeknou, co si o tom myslí,“ zahájil akci Kobza a vyzval prvního řečníka Tomia Okamuru (SPD).

„V prvé řadě si dovolím poděkovat osudu, že navzdory současným neomarxistickým tendencím mohu ještě stále oslovovat dámy jako dámy a pány jako pány,“ zahájil proslov Okamura. „Zažíváme strmý pád hodnot, na které jsme byli po desetiletí zvyklí. Základem jakékoliv svobody je svoboda slova. Cenzura do demokracie nepatří,“ myslí si.

Hodnocení výroků Tomia Okamury na serveru Demagog.cz, který hodnotí výroky českých politiků. „Svoboda slova není svoboda lhát,“ hlásá Okamura. Přitom podle serveru Demagog.cz, který ověřuje výroky českých politiků, Okamura z 291 ověřených výroků řekl osmdesátkrát nepravdu. Podle Okamury je veřejné zpravodajství propagandou. Tvrdí, že veřejnoprávní média zneužívají svou moc k prosazování jediného názoru. „Ve veřejném mediálním prostoru se nedebatuje o názoru Zemana, Babiše, Klause nebo Okamury, ale o tom, jací jsou zmínění lidé názoroví zločinci,“ tvrdí.

Dalším diskutujícím byl člen rady České tiskové kanceláře Petr Žantovský, který je velkým kritikem České televize. „Je zřejmé, že v naší mediální krajině je něco shnilého. Skutečně plní veřejnoprávní média svou úlohu, když je potřeba svolávat konference jako je ta dnešní?“ ptal se Žantovský. Většina řečníků opakovala, že v naší zemi dochází k omezování svobody názorů. Shodli se, že jedním z hlavních viníků tohoto stavu je Česká televize.

Podle Václava Klause mladšího (ODS) v 90. letech mohla televize vysílat, co chtěla. To podle něj vybudovalo českou demokratickou společnost. „V poslední době však sledujeme poměrně velké tlaky na svobodu slova a snahu ji omezit. Studenti by měli hlavně hodně číst, studovat historii a matematiku. Potom dokážou rozeznat, co je a co není pravda. Když jim dáme učitele, který je bude vyučovat to, kdo lže a nelže, ukážeme jim cesty, kterými se vydají k totalitě,“ myslí si Klaus.

Klaus má však na omezování svobody slova řešení. Podle svých slov společně s právníky připravuje zákon, který zakáže sociálním sítím blokovat příspěvky kromě těch, které podporují genocidu. Argument, který hlásá, že sociální sítě jsou soukromé společnosti a tudíž si jejich provozovatel může dělat co chce, Klaus nepodporuje. Za svůj projev sklidil potlesk a z publika někdo zakřičel „opakovat“.

Není to tak dávno, co Klaus ve svém komentáři kritizoval počet „nesmyslných“ zákonů. Podle něj jich máme moc a měly by se eliminovat a „nechat lidi žít“, jak sám napsal. Podle dalšího řečníka, Ladislava Jakla (SPD), jsme svědky institucionalizovaného omezování svobody slova. „Někdy mám dojem, že některé velké společenské krize včetně té nejvážnější, byly uměle vyvolány jenom proto, aby nám mohli utáhnout šrouby,“ myslí si Jakl.

Na semináři dále vystoupili například psychiatr Ivan David, politolog Pavel Hynčica nebo mediální odborník Jan Jirák. Ve svém řečnickém příspěvku hovořil například o vývoji médií od pádu socialismu. Rovněž připustil, že některá vyjádření už z úvodních projevů Kobzy a Okamury by stály za komentář, který ale nerozvinul.

Na závěr semináře měla veřejnost možnost se vyjádřit. „Jak si myslíte, že bychom bychom byli úspěšní na hromadnou žalobu na Českou televizi?“ ptal se muž z publika. „Česká televize nám od rána do večera lže. Nemusíme platit koncesionářské poplatky, je to v zákoně,“ radil Žantovský.

Silnou reakci publika vyvolal dotaz novinářky Andrey Procházkové z týdeníku Respekt. Ta se ptala na to, kde je hranice mezi nenávistí a svobodou projevu a ocitovala tvrzení Jaroslava Staníka z SPD: „Cikáni a Židé by se měli zplynovat, pomáhání cikánům skončilo, bu**ranti a lesby jsou nemoc, měli by se střílet hned po narození.“ Procházkovou zajímalo, proč se hnutí SPD od těchto výroků nedistancovalo.

Ještě než dokončila svou otázku, mezi publikem se strhla diskuze a dámy z publika na ni křičely slova „fuj, Bakala“. Účastník semináře podotkl: „Já myslím, že to byla příležitost se znemožnit. A jestli to pan Staník skutečně řekl, tak toho určitě využil.“ Publikum se smálo a tleskalo. Okamura, Klaus ml., Jakl, Žantovský, Ivan David a další – právě jsem ve Sněmovně vystoupil na semináři SPD s názvem „Svoboda projevu a právo občana na pravdu“. ...Co si o tomto tématu myslíte Vy? Podívejte se, co jsem řekl ve svém vystoupení plnému sálu za přítomnosti mnoha médií:

V ČR VÍCE OBYVATEL DÍKY IMIGRANTŮM Z UKRAJINY A SR

Počet obyvatel v první polovině letošního roku vzrostl zhruba o patnáct tisíc. Za přírůstek může především migrace z Ukrajiny a Slovenska. Podle Českého statistického úřadu v Česku více lidí zemřelo, než se narodilo. Sňatek uzavřelo více párů než loni, počet rozvodů se oproti loňsku snižuje. Počet obyvatel Česka se v 1. pololetí zvýšil zhruba o 15 400 na 10 625 449 lidí. Od ledna do konce června se přistěhovalo 29 220 lidí, vystěhovalo se jich 11 500. V obou případech to bylo více než loni. Do země přibylo zhruba 5 600 Ukrajinců, 2 700 Slováků a shodně asi 1 100 Rumunů a Bulharů. Vyplývá to z předběžných údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

V prvních šesti měsících roku se narodilo 55 736 dětí, meziročně o 544 méně. Podíl nemanželských dětí se meziročně snížil na 48,7 procenta z loňských 48,9 procenta. V posledních letech přitom podíl dětí narozených mimo manželství pravidelně rostl. Nejvíce dětí se narodilo ženám ve věku 30 let, prvorozené děti ženám ve věku 27 let.

Podle předběžných údajů zemřelo do konce června 58 062 lidí, což je zhruba stejně jako ve stejném období loni. Nejvíce zemřelých, téměř deset tisíc, patřilo do věkové skupiny 85 až 89 let a převažovaly mezi nimi ženy. „U zemřelých mužů však převládaly osoby ve věku 70-74 let, vlivem silných ročníků narozených po druhé světové válce a vyšší úmrtnosti mužů,“ uvedli statistici. V prvním roce života zemřelo 156 dětí, o 15 více než loni. Kojenecká úmrtnost se zvýšila o 0,3 bodu na 2,8 promile.

Sňatek uzavřelo v prvním pololetí 20 916 párů, o 1 445 více než loni. Téměř polovina svateb se konala v červnu. „Šlo o nejvyšší měsíční počet sňatků od roku 2009,“ uvedl ČSÚ. Tři čtvrtiny nevěst i ženichů uzavíraly manželství poprvé. Nejvíce ženichů bylo ve věku 29 let a nejvíce nevěst ve věku 27 let. Počet rozvodů se meziročně snížil o 1 155 na 11 856. Na základě společného návrhu obou manželů bylo zahájeno 46 procent rozvodových řízení. Převažovaly rozvody rodin s nezletilými dětmi. V průměru trvalo rozvedené manželství 14,9 roku.

Nejlidnatějším krajem zůstávají střední Čechy, které na konci června měly 1 360 809 obyvatel. Za první pololetí tak do regionu přibylo 8 014 lidí, což byl nejvyšší přírůstek z celé země. Nejméně lidí žije v Karlovarském kraji, 295 231. Karlovarský kraj byl zároveň jedním ze šesti regionů, kde se počet obyvatel v prvních šesti měsících roku snížil.

KOMISE NA SUCHO ZACHRÁNÍ NEDOSTATEK VODY?

Ministerstva životního prostředí a zemědělství předloží vládě během dvou týdnů novelu vodního zákona, která umožní vyhlašování krizových situací v době extrémního sucha a zřízení komisí pro sucho. Komise budou mít pravomoci, aby zaváděly opatření, která zmírní dopady nedostatku vláhy v krajině.

„Máme vymezené kompetence a povodňové plány, ale nemáme totéž pro případ sucha. Musíme řešit situace, kdy si soused napouští bazén nebo čerpá povrchovou vodu, ačkoliv já nemám čím splachovat ani mýt. Je potřeba naznačit jasná pravidla, aby starostové věděli, co si mohou a nemohou dovolit. Plány, jak předcházet a reagovat na sucho, brzy začnou fungovat. Během příštího léta budou lidé moci suchu lépe čelit,“ prohlásil výkonný ředitel Svazu měst a obcí ČR Pavel Drahovzal.

Povinně by vznikly celonárodní, krajské komise a ve vybraných případech i komise obcí s rozšířenou působností. Komise pak vyhodnotí, zda je třeba vyhlásit stav nedostatku vody a v návaznosti na to budou vydávat opatření.

„Zásadní věcí je předpovědní služba, kterou zabezpečuje Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ). Na základě jeho informací vodovodní úřad ve spolupráci se správcem povodí vyhodnotí, zda na celém území Česka či jeho části hrozí vznik nedostatku vody, a potom případně navrhne hejtmanovi kraje či starostovi obce s rozšířenou působností, aby svolal komisi,“ řekl náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce vodního hospodářství Aleš Kendík.

K opatřením, která může komise v případě vyhlášení stavu nedostatku vody použít, patří například kontrola dodržování vydaných rozhodnutí k nakládání s vodami, požadavek na využití záložních zdrojů vody nebo přerušení či omezení dodávek vody.

Součástí novely je plán pro zvládání sucha a nedostatku vody. „Jeho cílem je předcházet vzniku krizové situace dlouhodobého sucha. Pokud by byla situace natolik vážná, že ji nejsme schopni běžnými silami zvládnout, je vyhlášen krizový stav,“ řekla Tereza Davidová z odboru ochrany vod MŽP. Pro velmi vážné případy je připravený druhý typový plán pro řešení krizové situace, navazující na plán první.

Plán pro zvládání sucha a nedostatku vody obsahuje identifikaci místních směrodatných limitů a kritéria pro vyhlášení stavu nedostatku vody. Mezi ně patří například minimální hladina podzemní vody nebo schopnost vodního zdroje či vodohospodářské soustavy plnit závazky po dobu pěti až šesti měsíců.

Pomoci by při boji se suchem měl i vznikající systém HAMR pro předpověď hydrologické situace. Pracuje na něm MŽP ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským, institucí CzechGlobe, Českou zemědělskou univerzitou a ČHMÚ. Model by měl od roku 2020 pomoci předpovídat stav a vývoj sucha až na dva měsíce dopředu. Ministerstvo zemědělství a MŽP společně připravují také protierozní vyhlášku, jež by měla stanovit hodnocení erozního ohrožení půdy, přípustnou míru ohrožení a opatření k jeho snížení. V současnosti se vypořádávají připomínky vzešlé z meziresortního připomínkového řízení.

OBCHODY SE MOHOU OTEVŘÍT I O SVÁTCÍCH

Velké obchody nad 200 metrů čtverečních se o některých svátcích mohou opět otevřít. „Můj návrh má vyjmout z působnosti zákona velkoobchody,“ hájil Patrik Nacher z ANO návrh, který by změnil zákon, jenž budil v minulých letech velké vášně ve Sněmovně. Ale další poslanci, hlavně z TOP 09 a ODS, mluvili o úplném zrušení zákazu. Zákon poslali poslanci do dalšího projednávání. Až ve druhém a třetím čtení se rozhodne, zda zákaz prodeje o některých svátcích zcela padne, nebo zda ho poslanci změkčí.

Pod novelu, kterou Nacher připravil, se podepsalo celkem dvacet poslanců ANO i ODS. Byli mezi nimi i šéfové obou klubů Jaroslav Faltýnek a Zbyněk Stanjura. A Stanjura ve Sněmovně řekl, že nejlepší bude celý zákaz zrušit. „Regulace v této věci je zbytečná,“ řekl šéf poslanců občanských demokratů.

Zákon nyní zakazuje prodej ve velkých prodejnách i velkoobchodě během sedmi svátků. Jde o Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. květen, 28. září, 28. říjen a o dva vánoční svátky. Prodej je zakázán i na Štědrý den odpoledne. Prodejní dobu o některých svátcích dříve společně omezily ČSSD, KSČM a KDU-ČSL. „Přestaňme argumentovat, jak je to v Německu a Rakousku, a přebírat kdejakou blbost,“ řekl Nacher. „Zákon zakládá nerovnost nejen mezi podnikateli, ale také mezi svatými,“ řekl šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Jeho strana podpoří, aby zákon prošel do druhého čtení, ale jen proto, aby mohl být zcela zrušen.

„Úprava, která byla přijata, je velmi nešťastná, chybná,“ podotkla k návrhu poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová. Místopředseda Sněmovny, Pirát Vojtěch Pikal se přimlouval za to, aby byly obchody buď při všech svátcích otevřené, nebo naopak při všech svátcích zavřené. Hlavně, aby v tom nebyl nadále zmatek. Zákon, který prošel v minulém volebním období, zavírá nejen obchody nad 200 metrů čtverečních prodejní plochy, ale omezuje i otevírací dobu velkoobchodů. Ty využívají ke svému zásobování maloobchodníci nebo provozovatelé restaurací. Uzavření velkoobchodů ve státní svátky jim tedy komplikuje podnikání.

„Velkoobchody zásobují nebo u nich nakupují také provozy s nepřetržitým režimem, jako jsou zdravotnická zařízení, hotely, hostely nebo jiná ubytovací zařízení, sociální ústavy nebo dětské domovy. V důsledku stávající právní úpravy je ohroženo zásobení těchto provozů, neboť ty nakupují na denní bázi zvláště čerstvé potraviny nebo rychle se kazící potravinářské zboží,“ napsali poslanci ANO a ODS do návrhu. „Zvýší se svoboda podnikání,“ podpořil změnu zákona při projednávání v prvním čtení ve Sněmovně poslanec ODS Jan Skopeček.

MILEROVÁ NESMÍ VYDÁVAT KNIHU S KRTEČKEM

Výtvarnice Kateřina Milerová nemůže nadále vydávat svou knihu „Krtek na návštěvě“ a neprodané publikace musí stáhnout z trhu, rozhodl v úterý pražský vrchní soud, podle kterého není licenční smlouva uzavřená mezi výtvarnicí a jejím otcem a autorem krtečka Zdeňkem Milerem platná. Verdikt, který dal ve sporu za pravdu správkyni Milerova dědictví Mileně Fischerové, je pravomocný.

„Já jsem se svým otcem spolupracovala na ‚krtečkovi‘ přes 26 let a chtěla jsem v něm pokračovat. Paní Fischerová se rozhodla, že mi to překazí. Je mi to líto,“ reagovala bezprostředně po rozhodnutí soudu dcera zesnulého umělce. „Otec si přál, abych v jeho práci pokračovala, s tímto asi nepočítal. Je to celé jen slovíčkaření – otec chtěl, abych pokračovala,“ zopakovala.

Kauza se týká knížky „Krtek na návštěvě“, vydané v roce 2015, kterou loňský nepravomocný rozsudek středočeského krajského soudu nařídil stáhnout doposud neprodané výtisky z trhu a vyhověl tak žalobě Fischerové. Kateřina Milerová se proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolala, Vrchní soud v Praze mu dal nicméně zapravdu.

Loni navíc Milerová vydala další knihu, „Krtek a zahrádka“, o té přitom soud nerozhodoval. Podle právníka Jiřího Matznera mohou na základě rozhodnutí soudu navrhnout, aby i tato kniha byla stažena z prodeje. Kateřina Milerová je výtvarnicí stejně jako její otec. Vychází z toho, že jí otec v roce 2011, než zemřel, poskytl licenci, a tím i svolení, že může dál pokračovat v kreslení krtečka. Podle Fischerové je však licence neplatná, neboť v dohodě nebyla stanovena výše odměny.

„Otec udělil žalované právo, aby jeho dílo zpracovávala,“ uvedl u soudu právní zástupce výtvarnice Richard Pecha. Milerová trvá na tom, že dohoda je platná a že způsob, jakým postavu krtečka ztvárnila, je zcela v souladu s ujednáním, které s otcem uzavřela. „Dohoda měla v úmyslu vyjádřil jejich vůli, aby Milerová mohla zpracovávat jeho dílo do budoucna, což ona chce,“ dodal.

V knize „Krtek na návštěvě“ vystupuje navíc zcela nová postava paní Krtečkové. Podle Fischerové je tato postava plagiátem. „Je to ‚krtek‘, jenom má růžovou mašli a růžové korále na ruce. Nejde tedy o přepracované, ale o stejné dílo,“ vysvětlil už dříve postoj Fischerové její právník Matzner.

„Bylo rozhodnuto, jak jsem přesvědčena, po právu. Z dalších právních sporů radost nemám,“ okomentovala verdikt pražského vrchního soudu Fischerová. „Není zcela vyloučeno, aby Milerová malovala krtečka. Předpokládá to však, že bude mít perfektní dohodu a smlouvu s dědici pana Milera, protože ten tu bohužel není,“ dodala. „Je jejich věc, jak se do budoucna dohodnou.“

Byl výtvarník, ilustrátor a režisér animovaných filmů. Je autorem loga společnosti Bratři v triku. Zemřel 30. listopadu 2011 ve věku devadesáti let. Již za svého života uzavřel licenční smlouvu se společností Dino Toys, po jeho smrti byla určena správou licencí advokátka Milena Fischerová, ta se má o majetek starat až do ukončení dědického řízení. Spory kolem oblíbené kreslené postavičky se táhnou řadu let, zatím není ani zřejmé, kdo všechno má po výtvarníkovi dědit. Miler po sobě totiž zanechal několik různých závětí. Fischerová, která ze své pozice musí chránit Milerův majetek i proti samotným dědicům, vede další spor s vnučkou výtvarníka Karolínou.

Ta poskytuje licence na krtečka na základě smlouvy ze září roku 2011, o níž soud loni nepravomocně prohlásil, že je neplatná. Vnučka se rovněž odvolala, případ má rovněž řešit Vrchní soud v Praze.

Ve sporu jde přitom o výnosný byznys. Podle odhadů médií se roční výnosy z licencí na kreslenou postavu krtka pohybují v milionech korun. Postavička je populární nejen v České republice, ale také v Německu i řadě dalších evropských zemí. Pod taktovkou Karolíny Milerové se pak před několika lety rozjela spolupráce s čínskými tvůrci, jejím výsledkem je kritikou nepříliš vstřícně přijatý seriál o 26 dílech, ve kterém krtek prožívá nová dobrodružství po boku pandy. /r/