iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Afghánec v Paříži zranil nožem sedm lidí, policie ho zatkla

Agresor nejprve pobodal trojici mužů u kina MK2 na nábřeží Quai de la Loire. Posléze se jej pokusili zastavit hráči pétanque. Jeden z nich sice útočníka zasáhl koulí, ale nezastavil jej. Afghánec pak napadl dvojici britských turistů, z nichž jednoho vážně poranil v oblasti hrudníku. Dalšího člověka vážně zranil na hlavě. Celkem poranil sedm lidí; čtyři vážně ranění nejsou v ohrožení života. Sám útočník byl při činu zraněn a podle agentury AP jej policie zadržela již ve stavu bezvědomí. Následně jej převezla do nemocnice.

Francouzská policie zatkla muže, který v neděli pozdě večer na severovýchodě Paříže poranil nožem sedm lidí. Stav čtyř z nich je vážný, napsal v pondělí deník Le Parisien. Agentura Reuters uvedla s odvoláním na zdroj z justice, že čin patrně nemá teroristické pozadí. Britské ministerstvo zahraničí uvedlo, že mezi zraněnými jsou dva britští turisté.

Muž, o kterém se policie domnívá, že pochází z Afghánistánu, byl vyzbrojen nožem a železnou tyčí. Útok se odehrál kolem 22:45 SELČ v 19. pařížském obvodu, napsal Le Parisien. Podle svědka útoku, kterého citovala agentura AFP, měl útočník v ruce nůž dlouhý 25 až 30 centimetrů.

Ve Francii je to už několikátý útok nožem za poslední měsíce. Britské ministerstvo zahraničí mezitím potvrdilo, že byli v Paříži napadeni a zraněni nožem dva jeho občané. Agentura AFP zároveň připomněla, že v uplynulých měsících došlo ve Francii k několika útokům nožem. Ve většině případů nakonec policie teroristický motiv vyloučila. Například na konci srpna muž, který měl psychické problémy, ubodal na předměstí Paříže svou matku a sestru. K činu se sice přihlásila teroristická organizace Islámský stát, podle francouzské policie ale čin teroristický motiv neměl.

Naopak květnový útok na kolemjdoucí v centru Paříže, při kterém byli zraněni čtyři lidé, policisté za teroristický považují.Podle zdroje agentury AFP z vyšetřování „v tomto stádiu vyšetřování“ nelze říci, zda měl útok „teroristický charakter“.

UPRCHLÍCI SE VOZÍ Z TUNISKA NA BÁRKÁCH DO ITÁLIE

Italové se sotva vypořádali s poslední masivní várkou uprchlíků – 170 migranty z lodi Diciotti – a už mají další potíž. Do italských vod vplouvají nelegálně malá chatrná plavidla, která převážejí menší skupiny imigrantů ze severoafrického Tuniska. Pašeráci lidí objevili skulinu. Otevřeli do Evropy novou trasu poté, co libyjská pobřežní stráž začala plnit dohody a vracet pašerácké čluny přímo u libyjských břehů.

Skupina 66 migrantů ze subsaharské Afriky se teď dostala k italskému ostrovu Lampedusa na malých bárkách, jiná skupina 32 lidí z Pákistánu a Bangladéše zase dorazila k jihoitalské Kalábrii. Diciotti Italské hlídky čelí podle listu Corriere della Sera celé flotile pašeráckých člunů, které je mnohem těžší zachytit než velká plavidla evropských humanitárek, jež dosud imigranty u libyjských vod pravidelně „přebíraly“. Země, ze kterých azylanté přicházejí, považuje Evropa za bezpečné, stejně jako Tunisko, ze kterého pokračují do Evropy.

Ekonomičtí migranti z Pákistánu či ze západní Afriky mají malou šanci, že by mohli získat v Evropě azyl. Mnozí z nich o to ale ani neusilují. V malých člunech nejsou nápadní, na italskou půdu vstoupí nelegálně a vyhnou se tak úřadům. Salvatore Martello, starosta na středomořském ostrově Lampedusa, viní vládu v Římě, že narůstající problém podceňuje. Na ostrově se podle něj týdně vyloďují desítky migrantů v rybářských bárkách, následně přespávají na matracích před přeplněným uprchlickým centrem.

„Ministr vnitra Salvini si hledí velkých lodí s uprchlíky, jako byla před týdnem Diciotti, problémy s malými čluny, které přistávají u nás, ho nezajímají,“ stěžuje si Martello. Vyzval Salviniho, který je také šéfem vládní strany Liga, aby s Tuniskem vyjednal stejnou dohodu o vracení migrantů, jakou už má Itálie s libyjskými úřady. Řím posílá rozvrácené severoafrické zemi tučné příspěvky, aby zadržela lodi s pašeráky u libyjských vod.

„Jenže pár lodí s migranty nedělá novinové titulky, zřejmě ani nestojí v popředí vztahů Říma s evropskými sousedy,“ řekl starosta Martello listu La Repubblica. K břehům Lampedusy či Sicílie tak míří početné zástupy migrantů, takřka bez výjimky mladých mužů okolo dvaceti let, většinou žádné ženy či staří lidé. Prchají před chudobou spíše než před válkou.

„Všichni se chtějí dostat do Německa, nikdo tu nechce zůstat,“ řekl Pietro Bartolo, lékař z Lampedusy, který o běžence pečuje. Itálie byla poslední roky hlavní branou do Evropy pro statisíce migrantů, kteří se snažili dostat k jejím břehům poté, co stavba hraničních zátarasů přiškrtila běženecký proud na tzv. balkánské cestě. Německá kancléřka Angela Merkelová později přičítala zklidnění na této trase především dohodě, kterou vyjednala s Tureckem. Kritici Merkelové naopak říkají, že to byly spíše hraniční zátarasy, za něž bylo třeba Maďarsko svého času tvrdě kritizováno, které utnuly nezvladatelný imigrační proud.

Budapešť se po letech moralizujících odsudků dokonce nedávno dočkala odměny, když se jí Evropská komise odhodlala část hraniční bariéry proplatit. Na potřebě přiškrtit mohutný proud běženců už se dnes evropské země víceméně shodují. I proto se počty migrantů, kteří letos přišli do Evropy, snížily. Například z Libye to bylo celkem 30 800 osob, o 82 procent méně než loni. Nárůst pašeráckých aktivit v Tunisku ale ukazuje, že skulina se vždy najde. „Když se běženci dostanou do severní Afriky, už je pozdě, je třeba zasahovat už v zemích, odkud přicházejí,“ míní Vincent Cochetel, vyslanec OSN pro migraci.

SANKCE PROTI ORBÁNOVI?

Evropský parlament čeká ve středu hlasování o údajném ohrožení právního státu v Maďarsku. Poslanci mohou zahájit řízení vedoucí až k sankcím proti vládě Viktora Orbána. Zástupci Česka popotahování partnerské země z Visegrádské čtyřky nepodpoří, zjistila redakce iDNES.cz. Parlament zaujme postoj ke kritické zprávě o Maďarsku od europoslankyně Judith Sargentiniové, která zastupuje nizozemské Zelené. Zprávu již v červnu schválil Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.

„Fakta nelžou. Nemohu dojít k jinému závěru než je ten, že (v Maďarsku) existuje riziko vážného a systematického porušování evropských hodnot, které všichni sdílíme,“ citoval Sargentiniovou server listu The Guardian. Vývoj v Maďarsku vyvolává podle zprávy obavy o nezávislost soudů, svobodu projevu i ochranu menšin. Dokument též vyjadřuje znepokojení nad přístupem Budapešti k nevládním organizacím a migrantům. Upozorňuje i na podezření na machinace s penězi z EU.

„V roce 2017 úřad OLAF zjistil „závažné nesrovnalosti“ a „střety zájmů“ při prošetřování 35 veřejných zakázek na pouliční osvětlení přidělených společnosti, kterou v té době vedl zeť předsedy vlády,“ stojí ve zprávě. Parlament bude o zprávě jednat v úterý. Premiér Orbán má před poslanci ve Štrasburku osobně vystoupit. Očekává se, že jeho projev bude vzdorovitý. Orbán dlouhodobě tvrdí, že EU překračuje své pravomoci a že se snaží dotlačit Budapešť ke změně odmítavého postoje k imigraci.

Výsledek hlasování je podle pozorovatelů nejistý. Orbán zřejmě jako dříve najde zastání u většiny poslanců středo-pravicové Evropské lidové strany, která je největší frakcí v parlamentu. Její součástí je i Orbánova strana Fidesz. Orbána nejspíš nepotopí ani třetí největší frakce Skupina Evropských konzervativců a reformistů.

K zahájení řízení proti Maďarsku je třeba dvoutřetinová většina poslanců. Pokud se najde, problém se postoupí Radě EU, která sdružuje ministry členských států. Na konci celého procesu může Budapešť přijít o hlasovací práva v Radě EU. Tento postih je však nepravděpodobný, protože vyžaduje souhlas všech zbývajících členských zemí.

Řízení o právním státu čelí od loňska Polsko. Maďarsko však deklarovalo, že jej nedovolí ztrestat. Lze proto očekávat, že Varšava Budapešti podporu oplatí, uvedl web televize France 24. Europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský zprávu Sargentiniové strhal. Pozornost, která se jí věnuje, podle něj svědčí o snaze zdiskreditovat Maďarsko za každou cenu.

„Budu hlasovat proti jakémukoliv postihu Maďarska. Zprávu kolegyně Sargetiny považuji v podstatě od A do Z za nesmysl. Pro žádný stát není zásadním ohrožením demokracie, když v zemi není stoprocentní genderová rovnost, rodina je stále definovaná jako máma-táta-děti a stát přímo nedotuje antikoncepci a potraty,“ uvedl pro iDNES.cz.

Za Orbána se postaví i europoslanci ODS. „Nepodpoříme žádné výzvy k uvalení sankcí na Maďarsko ani na Polsko. Státy V4 musí držet pohromadě a nenechat se podobnými útoky rozdělit. Střední Evropa nemůže byt trestána za odlišné názory, například v otázce migrační politiky,“ sdělil Jan Zahradil.

Orbána podrží i europoslanec KSČM Jaromír Kohlíček: „Řízení proti maďarské vládě považuji za hrubé vměšování do vnitřních záležitostí této země. To nikterak neznamená, že bych s kritizovanými kroky maďarské vlády souhlasil. Podobně jako v případě proběhlé diskuse ve věci řízení proti Polsku nebudu podobný krok, navrhovaný Evropskou komisí, podporovat.“

Europoslanec Jaromír Štětina z TOP 09 naopak návrh řízení proti Budapešti odsouhlasí. „Sleduji Orbánovu domácí politiku, jeho zavádějící protiimigrační a anti Bruselské kampaně i nové legislativní návrhy. Nelze zavírat oči před legislativou, která je v rozporu s lidskými právy a jde proti zásadám, jako jsou právní stát či nezávislost soudnictví. Považuji za správné, že se Evropský parlament brání před takovým vývojem kdekoli v Evropě. Populismus Orbána otravuje celou atmosféru střední Evropy a má přímé následky i v Česku.“

TRUMP NAPÍŠE NOVOU PRAVDIVOU KNIHU

Americký prezident Donald Trump má už dost toho, že o něm vycházejí knihy, které ho nelíčí zrovna v příznivém světle. Rozhodl se proto vydat vlastní. Má rovněž popisovat poměry v Bílém domě a teprve v ní se čtenář prý dozvědí skutečnou pravdu. Trump chce napsat knihu, která má popřít skandální informace obsažené v díle veterána americké žurnalistiky Boba Woodwarda. Jeho knihu nazvanou „Strach: Trump v Bílém domě“, která se má na pultech objevit v úterý, označil o den dříve prezident na Twitteru za špatný vtip.

„Je to jen další útok proti mně, salva útoků s použitím teď už zpochybněných nejmenovaných a anonymních zdrojů. Mnoho z nich už veřejně označilo své údajné citáty, stejně jako celou knihu, za výmysl,“ napsal prezident v obvyklé ranní dávce twitterových vzkazů. „Demokraté se nemohou smířit s prohrou. Napíšu skutečnou knihu!“ slíbil Trump.

List The Washington Post už před časem zveřejnil výňatky z Woodwardovy knihy. Novinář popsal ovzduší v Bílém domě jako neustálé obavy z prezidentovy nevypočitatelnosti. Dění v prezidentově štábu označil za „nervové zhroucení“ americké exekutivy. Trump už minulý týden dílo odsoudil jako další špatnou knihu a nevyloučil, že Woodwarda zaplatili demokraté ve snaze poškodit republikány před listopadovými volbami do Kongresu.

V pondělí prezident na Twitteru popsal štáb Bílého domu jako „hladce fungující stroj“. Tým připravil „jedny z největších a nejdůležitějších smluv v historii země“ a další prý chystá. „Demokraté se mohou zbláznit!“ napsal prezident dva měsíce před kongresovými volbami, v nichž podle analytiků republikáni mohou ztratit většinu ve Sněmovně reprezentantů a značně ztížit další fungování prezidentského úřadu.

Pokud Trump skutečně slib splní a knihu napíše, nebude to zdaleka jeho první literární počin. Na svém kontě má údajně víc než dvacítku knih, první dílo jako spoluautor publikoval pod názvem „Trump: Umění udělat dohodu“ už v roce 1987. Kniha, kterou údajně ve skutečnosti napsal novinář Tony Schwartz, se na americkém trhu po vydání stala bestsellerem. Loni ji dostal darem severokorejský diktátor Kim Čong-un.

V srpnu o Trumpovi vydala knihu bývalá mediální poradkyně Bílého domu Omarosa Manigaultová Newmanová, která popsala své téměř roční působení v týmu amerického prezidenta. V díle pod názvem Unhinged (Pomatenec) Trumpa označila nejen za rasistu a nepřítele žen, ale také za hlupáka. Někdejší ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) James Comey ve své knize s názvem A Higher Loyalty (Vyšší věrnost), která vyšla v dubnu, kritizuje Trumpa, že je nemorální a že je na štíru s tím, když jde o to říkat pravdu.

KIM SLIBUJE EKONOMICKÝ ROZVOJ

Severní Korea v neděli oslavila 70. výročí svého vzniku bombasticky, jak bývá v Pchjongjangu zvykem. Centrem metropole se valily tanky a další zbraně, ve vzorně sevřených útvarech pochodovaly tisíce vojáků a vojaček. Něco však bylo přece jenom jinak než dřív. Mezikontinentální balistické rakety, o nichž se předpokládá, že mohou doletět až nad území Spojených států, zůstaly v hangárech. To má přinejmenším symbolickou hodnotu.

Velkolepá prezentace těchto střel by byla ve světě brána jako provokace. A toho se vůdce Kim Čong-un zřejmě chtěl vystříhat. Podle analytiků tímto smířlivým gestem naznačuje, že bere vážně slib, který dal prezidentu Trumpovi. Ostatně, koncem minulého týdne vyjádřil Trumpovi „neochvějnou důvěru“ a konstatoval, že věří, že denuklearizace Severní Koreje se podaří uskutečnit do konce jeho prezidentského období.

Ještě jedna věc týkající se včerejších mamutích oslav kulatého výročí byla poměrně nezvyklá. Neobvyklý prostor byl věnován důrazu na rozvoj ekonomiky. „To samo o sobě naznačuje, že Kim měl v úmyslu zdůraznit vážnost své nové strategické linie, o níž začal hovořit,“ uvedl pro agenturu AP americký expert Ankit Panda.

Ta spočívá právě v úsilí o pozvednutí ekonomiky. Některé spekulace dokonce naznačovaly, že Kim pronese na oslavách zásadní projev, v němž oznámí sázku na ekonomické reformy čínského typu. K tomu nakonec v neděli nedošlo. Jak tvrdí ekonomičtí experti, možná proto, že Kimovi přišlo v tuto chvíli netaktické zveřejňovat svou vizi. Jeho letošní překvapivá diplomatická ofenziva sice přináší výsledky v pocitové rovině, nic konkrétního v kapse však zatím nemá.

Kim, který usiluje o zvýšení světové prestiže své země, hovoří na téma vybudování hospodářské prosperity velice často. Podle řady komentátorů je to také důvod, proč začal vyjednávat se Spojenými státy a letos několikrát navštívil Peking. Bez zahraničních znalostí a masivních investic z ciziny, které by případné reformy podpořily, jsou totiž jeho představy holou utopií, to Kim velice dobře ví.

Jak tvrdí například novináři, kteří měli možnost Severní Koreu v posledních měsících navštívit, panuje tam v této souvislosti napjaté očekávání. Mnozí Severokorejci věří, že v brzké budoucnosti dojde na hospodářském poli k velkým změnám, jiní se naopak obávají, že pokud sbližování se světem nevyjde, bude ještě daleko hůř.

„Dokud budeme mít v čele našeho maršála, je naše budoucnost zářivá,“ citoval list The Washington Post jistého soudruha Taka, který pracuje ve Wonsanu, rodném městě kimovské dynastie. Tam již pocítili dopady vůdcových představ – Kim tam nechal zbudovat zbrusu nové přímořské letovisko, kam se už nyní hrnou čínští turisté a na životní úrovni místních je to znát.

„Myslím, že v příštích letech zažijeme mnoho překvapení. Plány už jsou projednávány,“ dodal. Podobné sny nejspíš mají mnozí další Severokorejci. O tom, že za mladého vůdce si budou žít přece jen lépe. Ovšem ve zbídačené zemi, kde všechno prakticky záleží na rozhodnutí jediného muže, to může být ještě pořádná loterie. Zatím Kim dokázal vzbudit nejen doma naději. Jak říkají jihokorejští experti, bude nicméně z jeho strany nutné slova podpořit činy. Jako příklad takového činu uvádějí přinejmenším zlidštění pověstných severokorejských gulagů, kde podle různých zpráv živoří na 100 000 lidí. O potřebě denuklearizace nemluvě.

USA SE NELÍBÍ VYŠETŘOVÁNÍ ZLOČINŮ V AFGHÁNISTÁNU

Spojené státy zaujmou „agresivní postoj“ vůči Mezinárodnímu trestnímu soudu v Haagu, pokud bude pokračovat v přípravě na vyšetřování údajných amerických válečných zločinů v Afghánistánu. Pohrůžku bude obsahovat pondělní projev bezpečnostního poradce Bílého domu Johna Boltona, který hodlá v podvečer SELČ pronést ve Washingtonu. V projevu rovněž oznámí uzavření palestinské kanceláře ve Washingtonu „Spojené státy využijí všech prostředků, aby ochránily své občany a občany spojeneckých zemí před nespravedlivým pronásledováním ilegálního soudu,“ stojí v Boltonových poznámkách, které získala agentura Reuters.

Podle poradce prezidenta Donalda Trumpa se tak stane v případě, že Mezinárodní trestní soud (ICC) formálně zahájí vyšetřování údajných zločinů, jichž se v Afghánistánu dopustili američtí vojáci a příslušníci tajných služeb USA. „Nebudeme s ICC spolupracovat, nebudeme mu poskytovat žádnou pomoc. Nepřipojíme se k ICC a necháme ho samovolně zaniknout, pro nás je už mrtvý,“ má v plánu prohlásit Bolton. USA rovněž připravují závazné dvoustranné smlouvy, které cizím státům zabrání vydávat Američany k potrestání haagskému soudu.

Úkolem ICC je pohnat k odpovědnosti pachatele válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti. Smlouvu o zřízení soudu z roku 2002 USA neratifikovaly. Tehdejší prezident George Bush mladší s vytvořením soudu nesouhlasil, jeho nástupce Barack Obama měl ale v úmyslu s ICC spolupracovat. Boltonův projev podle Reuters rovněž obsahuje informaci o uzavření washingtonské kanceláře Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). Důvodem má být snaha Palestinců prosadit na půdě haagského soudu vyšetřování údajných zločinů Izraele.

„Spojené státy budou vždy stát při svém příteli a spojenci Izraeli,“ píše se v Boltonových poznámkách.neratifikovaly. Tehdejší prezident George Bush mladší s vytvořením soudu nesouhlasil, jeho nástupce Barack Obama měl ale v úmyslu s ICC spolupracovat. Generální tajemník OOP Saíb Irikát v pondělí v reakci na chystaný Boltonův projev uvedl, že Američanům se Palestince nepodaří zastrašit, aby upustili od svých kroků proti Izraeli v ICC. Uzavření palestinské kanceláře ve Washingtonu má podle Irikáta „chránit izraelské zločiny“.

V TURECKU ZATKLI DALŠÍ VOJÁKY

Turecké úřady zatkly 51 vojáků a devět dalších lidí kvůli údajným vazbám na duchovního Fethullaha Gülena, jehož vláda označuje za strůjce neúspěšného předloňského pokusu o převrat. Podle agentury Reuters o tom informovala policie s tím, že zatykače byly vydány na více než stovku lidí. Policejní akce nařízená istanbulskou prokuraturou proběhla v celkem devíti tureckých provinciích, kde bylo dosud zatčeno 60 lidí z 89, na něž má policie v rukou zatykače. Nezávisle na tom vydala prokuratura v Ankaře zatykače na dalších 13 vysokých důstojníků, z nichž tři jsou dosud v aktivní službě.

Všichni jsou podezřelí z vazeb na skupinu, kterou režim prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana nazývá teroristická organizace Fethullaha Gülena (FETÖ). Turecko na tohoto islámského duchovního žijícího dlouhodobě v USA vydalo zatykač a požaduje jeho vydání. Gülenovo hnutí je činné v Turecku i v dalších zemích, kde založilo školy, zdravotnické a finanční instituce či média. Ty turecké ale v posledních letech stát většinou zrušil či převzal jejich správu.

Pronásledování Gülenových příznivců vláda zintenzivnila po pokusu armády o puč z července 2016. Od té doby se čistky ve státní správě dotkly na 160.000 lidí, včetně soudců, policistů či učitelů, několik tisíc se jich podle tureckých médií do práce posléze mohlo vrátit. Na 50.000 lidí ale také skončilo za mřížemi. Ve vězení je nyní v Turecku i přibližně 150 novinářů. Západní spojenci Turecka tvrdý přístup tureckých úřadů kritizují s tím, že se Erdogan snaží využít puč jako záminku pro potlačení opozice.

MISS USA BEZ PROMENÁDY V PLAVKÁCH

Nia Imani Franklinová se v neděli stala první Američankou, která vyhrála soutěž krásy Miss America bez dosud povinné promenády v plavkách. Organizátoři ke kontroverznímu kroku přikročili na podporu tažení proti sexuálnímu ponižování žen, které v USA prosazuje organizace MeToo. „Myslím, že tyhle změny jsou skvělé. Už během soutěže Miss New York jsem dostávala spoustu vzkazů od žen, které se nyní cítí mnohem komfortněji, když se nemusí předvádět v plavkách,“ řekl Franklinová novinářům po svém vítězství. Vyřazení defilé v plavkách jí prý umožnilo pořádně se najíst a je ráda, že její osobnost znamená mnohem víc, než jen to, co reprezentuje její postava.

O titul Miss America 2019 se v Atlantic City na východním pobřeží USAucházelo 51 žen, každý americký stát delegoval jednu kandidátku. Rozhodnutí nehodnotit účastnice soutěže podle vzhledu bylo oznámeno počátkem června s tím, že na umístění soutěžících nebude mít žádný vliv ani oděv, v nichž se účastnice představí během finálového večera.

Změny jsou důsledkem loňského skandálu, po němž se vyměnilo tříčlenné vedení soutěže, v němž jsou teď výhradně ženy. Loni v prosinci se v médiích objevily informace, podle nichž si tehdejší porotci vyměňovali v letech 2014-2017 e-mailové vzkazy plné nevybíravých poznámek o vzhledu a inteligenci kandidátek. Několik hlavních manažerů a porotců muselo soutěž opustit.

Zdaleka ne všichni ale s vyřazením defilé v plavkách souhlasí. Při oznámení, že kandidátky se v plavkách nepřestaví, obecenstvo v sále před nedělním finále hlasitě pískalo a bučelo. Organizátoři soutěží ve 46 z 51 amerických států, které finálové části předcházejí, podle agentury AP žádají, aby vedení federální soutěže v důsledku změn odstoupilo. Miss America 2018 Cara Mundová, která s vyřazením defilé v plavkách nesouhlasí, novinářům sdělila, že ji Gretchen Carlsonová a Regina Hooperová z vedení soutěže vynadaly a snažily se ji umlčet. Nedělního finále se zúčastnila, ale promluvit směla jen z předtočeného záznamu.

UPRCHLÍCI VE ŠPANĚLSKU ZNOVU PLNOU LÉKAŘSKOU PÉČI

Osoby bez povolení k pobytu získaly ve Španělsku znovu plný přístup k veřejnému zdravotnictví. Příslušné nařízení prosadili v parlamentu vládní socialisté. Proti hlasovali opoziční lidovci, kteří migrantům dříve právo na lékařskou péči omezili. Nařízení podpořilo 177 poslanců vládní koalice vedené socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Proti hlasovalo 133 zákonodárců hlavně z konzervativní Lidové strany. Poslanci liberální strany Ciudadanos se zdrželi, informoval server listu Die Zeit.

„Zdraví nezná žádné hranice, průkazy totožnosti, pracovní povolení či povolení k pobytu,“ řekla v parlamentní rozpravě ministryně zdravotnictví Carmen Montónová. Konzervativní opozice vládu obvinila, že otevírá dveřeŠpanělska „zdravotní turistice“.

Migrantům bez povolení k pobytu omezil přístup k veřejnému zdravotnictví lidovecký expremiér Mariano Rajoy. Učinil tak v roce 2012 během hospodářské a finanční krize. Když v červnu socialisté převzali vládu, oznámili, že opatření zruší. Nyní získají migranti stejné právo na lékařskou péči jako občané Španělska.

Španělsko nedávno překonalo Itálii jako migranty preferovaná destinace (letos do Španělska připlulo téměř 21 000 migrantů, do Itálie o 3000 méně). Podle Die Zeit je ale sporné, že by si migranti vybírali země přednostně podle toho, jakou lékařskou péči jim poskytnou. Přístup k veřejnému zdravotnictví neomezují ve Francii, Rakousku ani ve Švýcarsku. Přesto v letech 2015 a 2016 přišlo mnohem víc migrantů do Německa, kde je právo na lékařskou péči prvních 15 měsíců omezeno. /r/