iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Putin: Asad má právo dostat Sýrii pod kontrolu

Ke klidu zbraní v Idlibu vyzval Recep Tayyip Erdogan. „Pokud bychom tu dospěli k vydání prohlášení o příměří, byl by to jeden z nejvýznamnějších výsledků tohoto summitu a znamenalo by to velkou úlevu pro civilní obyvatelstvo,“ prohlásil turecký prezident. Syrská vláda má právo znovu získat kontrolu nad celým územím Sýrie. Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin v Teheránu během třístranné schůzky se svými protějšky z Turecka a Íránu. Společnou řeč ohledně klidu zbraní v severozápadní syrské provincii Idlib, kterou ovládají odpůrci syrské vlády, nenašli.

Putin poukázal na to, že bojovníci z fronty an-Nusra a Islámského státu nejsou součástí mírových rozhovorů. Hlavním úkolem je zbavit Idlib radikálů, řekl ruský prezident a upozornil, že je nepřijatelné využívat civilisty jako záminku pro ochranu teroristů. Zároveň zdůraznil, že jakékoli řešení musí brát v potaz situaci civilistů. Podle agentury Reuters Putin vyjádřil naději, že povstalci sami složí zbraně a vzdají se.

Zatímco letouny syrské armády a jejího spojence Ruska dnes ráno Idlib bombardovaly, Putin a Rúhání se v Teheránu proti výzvě Erdogana postavili. A doplnili, že další jednání se bude konat v Rusku. Páteční rozhovory podle hlavy ruského státu byly konstruktivní. Hovořilo se podle něj také o „postupné stabilizaci“ bezpečnostních zón v Sýrii. Íránský prezident Hasan Rúhání na úvod teheránského summitu prohlásil, že boj proti „terorismu“ na severozápadě Sýrie je nevyhnutelný, ovšem neměl by působit utrpení civilistům. Boje budou podle něj pokračovat, dokud Sýrii neopustí všichni radikálové.

V poslední baště povstalců žijí podle OSN zhruba tři miliony lidí. Skoro polovinu z nich tvoří civilisté přesídlení během aktuálního konfliktu z jiných částí Sýrie. Idlib byl v roce 2017 určen jako jedna ze zón „deeskalace“ v Sýrii. Turecko zde má na 12 stanovištích celkem několik set vojáků. Místní obyvatelé se však podle AFP připravují na nejhorší a Spojené státy varovaly, že syrská armáda se zde chystá nasadit chemické zbraně.

Mnozí pozorovatelé se v případě vojenské ofenzivy obávají humanitární katastrofy. Podle Erdogana by útok na Idlib vyústil v „pohromu“ a „masakr“. Turecko se obává nové vlny uprchlíků z oblasti nedaleko svých jižních hranic. Erdogan řekl, že kapacita jeho země pro přijetí uprchlíků byla vyčerpána. Ankara má na severu Sýrie stovky vojáků, které na základě loňské dohody dohlížejí na udržení stability.

V Sýrii mají na 2000 vojáků také Spojené státy a íránský prezident Rúhání dnes řekl, že americká intervence musí skončit. Írán stejně jako Rusko podporuje režim syrského prezidenta Bašára Asada, zatímco Turecko stálo na straně protivládních ozbrojenců. Erdogan vyzval k nalezení „racionálního řešení“, které by bralo v potaz obavy všech zúčastněných.

V provincii Idlib a sousedních provinciích ovládaných povstalci je podle odhadů 10 000 bojovníků. Jednou z dominantních skupin na místě je Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která je označována za syrskou al-Káidu. Moskva a Damašek již několik dní bombardují cíle v této oblasti. Asad nebyl v Damašku přímo zastoupen, nebyli tam ale ani představitele OSN a Západu.

VIDEO ÚTOKU NA MIGRANTY NEMUSÍ BÝT PRAVÉ

Video ukazující útok na migranty v německém Chemnitzu nemusí být pravé. Tvrdí to šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maassen. Pro deník Bild uvedl, že důkazy o štvanicích na cizince v tomto východoněmeckém městě nemá. Politici nyní požadují, aby Maassen svá slova vysvětlil a doložil. Magazín Der Spiegel mezitím napsal, že nejvyšší státní zastupitelství v Sasku jinak ale vede kvůli dění v Chemnitzu už 120 vyšetřování.

Maassen řekl, že Spolkový úřad na ochranu ústavy (BfV), nemá žádné věrohodné informace o tom, že se ve městě odehrály štvanice. „Sdílím skepsi vůči mediálnímu zpravodajství k pravicově extremistickým štvanicím v Chemnitzu,“ poznamenal. O štvanicích v souvislosti s útoky na přistěhovalce v saském městě jako první hovořil mluvčí německé vlády Steffen Seibert a později také kancléřka Angela Merkelová (CDU), která je tvrdě odsoudila.

V posledních dnech se kvůli výroku o štvanicích vede v Německu debata o tom, jestli lze tímto slovem události v Chemnitzu popsat, či nikoliv. Většina médií ve svém zpravodajství hovoří o útocích na cizince či jejich napadání.

Tyto výpady zachytilo také jedno video. Maassen nyní ale jeho věrohodnost zpochybnil. „Nejsou k dispozici žádné důkazy, že by video k tomuto údajnému případu, které je na internetu, bylo autentické,“ míní muž, kterému jsou někdy vyčítány přílišné kontakty se členy protestní Alternativy pro Německo (AfD). Naopak podle něj existují důvody myslet si, že šlo o cíleně šířenou nepravdivou informaci, aby se odvedla pozornost veřejnosti od vraždy v Chemnitzu. Podrobnosti k těmto důvodům neuvedl.

I proto od něj chce řada politiků bližší vysvětlení. Zprávu si vyžádalo německé ministerstvo vnitra, které zatím od šéfa kontrarozvědky nedostalo žádné důkazy pro jeho tvrzení. Také podle experta vládní CDU na otázky vnitřní bezpečnosti Stephana Harbartha musí nyní Maassen říci, proč má o videu pochybnosti. Vysvětlit by to podle Harbartha měl příslušným grémiím parlamentu. Okamžité důkazy požaduje generální tajemník koaličních sociálních demokratů (SPD) Lars Klingbeil.

Stejný požadavek vyjádřil také šéf poslanců Zelených Anton Hofreiter, podle něhož by byl jiný postup nezodpovědný. Vyjádření Maassena podle něj vzbuzují dojem, že chce odvést pozornost od problému pravicového extremismu. Jinak to vidí šéf poslanců vládní CSU Alexander Dobrindt, podle něhož je slova Maassena třeba brát vážně.

Svou poznámkou narážel na vraždu pětatřicetiletého Němce 26. srpna, z něhož je podezřelá trojice přistěhovalců. Po tomto násilném činu Chemnitzem prošla řada demonstrací, kterých se účastnili i pravicoví radikálové. Někteří z nich napadali přistěhovalce, média i policisty. Der Spiegel nyní uvedl, že státní zastupitelství vede celkem 120 vyšetřování týkajících se porušení zákona jako narušení veřejného pořádku, ublížení na těle nebo hajlování. Saské úřady už identifikovaly šest podezřelých z posledně jmenovaného trestného činu.

ÚTOČNÍK V BRAZÍLII POBODAL KANDIDÁTA NA PREZIDENTA

Brazilského prezidentského kandidáta Jaira Bolsonara během čtvrtečního předvolebního mítinku pobodal útočník z davu. Bolsonaro byl do nemocnice převezen v kritickém stavu, tam absolvoval úspěšnou operaci. O útoku informoval Bolsonarův syn Flavio nejprve s tím, že otec údajně utrpěl pouze povrchové zranění. Kandidátovi krajní pravice dávají průzkumy velkou šanci na úspěch.

Třiašedesátiletý politik se stal terčem útoku ve městě Juiz de Fora ve východobrazilském státě Minas Gerais. Podle lékařů mu poranil játra a způsobil vážnou ztrátu krve. „Jeho vnitřní zranění byla vážná a ohrožovala pacientův život,“ řekl na tiskové konferenci chirurg Luiz Henrique Borsato, který oběť útoku operoval.

Podle ředitelky nemocnice Eunice Dantasové ztratil politik více než dva litry krve a při příjmu v nemocnici byl v šoku. „Jeho stav je stabilizovaný a jeho klinický stav je výborný,“ uvedla Dantasová. Bolsonaro podle ní bude muset nejméně týden zůstat v nemocnici. Lékaři rozhodli převézt ho do nemocnice v Sao Paulu.

Bolsonaro se objevil na sociálních sítích na videu natočeném v nemocničním pokoji. Řekl, že má „nesnesitelné bolesti“ a že „nikdy nikomu neublížil“. Jeho příbuzní tvrdí, že nůž pronikl 12 centimetrů do břišní krajiny. Bolsonaro je podle průzkumů druhým nejsilnějším kandidátem pro volby, jejichž první kolo bude 7. října. Lídr průzkumů, exprezident Luize Inácio Lula da Silva byl však odsouzen za korupci a soud mu účast ve volbách zakázal. Bolsonaro má proto šanci první kolo vyhrát a postoupit do rozhodujícího kola druhého.

Jeho kampaň však závisí na přímém kontaktu s voliči, neboť podle brazilských zákonů má jeho okrajová strana pouze minimální vysílací čas pro předvolební spoty v televizi či rozhlase. Pokud by kvůli zdravotnímu stavu nemohl pokračovat v mítincích, mohlo by to podle médií ohrozit jeho dobrý volební výsledek.

Bolsonaro, který do politiky vstoupil koncem 80. let jako radní Ria de Janeiro, se prezentuje jako kandidát, který dá neurovnanou brazilskou politiku prorostlou korupcí do pořádku a řada lidí jej označuje za brazilského Trumpa. Kvůli svým mnohdy radikálním postojům čelí mimo jiné obviněním z rasismu. Je znám rovněž urážlivými výroky na adresu žen a veřejně obhajuje brazilskou diktaturu z let 1964 až 1985. Vystupuje rovněž proti sňatkům homosexuálů, které jsou v Brazílii legální již několik let.

Během kampaně upoutal pozornost jeho návrh, aby byli policisté, kteří zastřelí pachatele trestného činu, vyznamenáváni. Podle policie na něj zaútočil čtyřicetiletý Adélio Bispo de Oliveira a zatím není zřejmé, zda měl jeho čin politický motiv. Při výslechu podle policistů řekl, že měl k útoku „osobní důvody“ a že jednal z „božího příkazu“. Podle zdrojů agentury EFE netrpí žádnou psychickou poruchou a jeho čin byl patrně promyšlený.

VE ŠVÉDSKU DEMOKRATÉ ODSTRANILI NÁLEPKU FAŠISTŮ

Očekává se, že právě on bude hlavním vítězem nedělních parlamentních voleb ve Švédsku. Jimmie Akesson dokázal z extremistických Švédských demokratů udělat protestní hnutí, které se šikovně chopilo tématu migrace. Vládnout s nimi ale nikdo nechce. „Je to skvělý řečník. Ví, co je v naší zemi potřeba udělat a je extrémně pracovitý. Je to zkušený a velmi přímý člověk,“ chválí předáka šéfa Švédských demokratů čtyřiapadesátiletý překladatel Hakan Lösnitz a připomíná, že jeho oblíbený politik před minulými volbami agitoval tak urputně, že si kvůli syndromu vyhoření musel vzít půlroční volno.

Jen slova chvály pro Jimmieho Akessona má i dvacetiletý David. „Přemýšlí jako obyčejní lidé. Nejde mu jen o to dostat se k moci a nechová se, jako že je něco víc. Rád si zahraje fotbal, má rád pizzu, je to prostě obyčejný chlápek. A to se mi líbí,“ řekl iDNES.cz dobrovolník mládežnického křídla Švédských demokratů, který postává u volebního stánku strany v Göteborgu.

Dokonce i Akessonovi odpůrci uznávají jeho rétorické schopnosti. „Líbí se mi, že se v politických debatách skutečně snaží odpovídat na otázky, což většina politiků nedělá. Švédští demokraté by bez něj nikdy nedosáhli takové podpory a proto ho vnímají jako svého spasitele,“ zamýšlí se Call Heillborn.

„Ale jeho názory jsou příšerné. Vždyť vstoupil do nacistické strany. Ano, od té doby se sice změnili, ale tehdy to byli nacisté. Děsí mě, že většina jejich voličů pro ně chce hlasovat kvůli imigraci, když Švédští demokraté žádnou skutečnou imigrační politiku nemají. Lidé prostě chtějí věci bořit zavedený pořádek,“ myslí si sedmatřicetiletý Heillborn.

Akessonovi je teprve devětatřicet let, ale Švédské demokraty už vede do čtvrtých voleb během dvanácti let a strana pod jeho vedením získává na popularitě. Podle průzkumů by tuto neděli měla získat 17 až 20 procent a stát se tak druhou nejsilnější stranou po sociální demokracii. Sonda agentury YouGov jí dokonce přisoudila 24,8 procenta hlasům víc než straně premiéra Stefana Lövfena.

Akesson vyrůstal na jihu Švédska v desetitisícovém přímořském městě Sölvesborg. Jeho matka byla sociální pracovnice, otec obchodník. Podle agentury AFP se zajímal o politiku už během dospívání. Studoval politickou vědu, právo a filozofii na univerzitě v Lundu, ze školy však odešel aniž by si udělal diplom. Zpočátku se angažoval v řadách mládežnické organizace konzervativní strany Moderaterna (Umírnění), kvůli jejímu ekonomickému liberalismu a podpoře švédského vstupu do Evropské unie se ale se stranou rozešel a v polovině 90. let vstoupil do Švédských demokratů.

„Vždy jsem byl nacionalista... Když jsem byl malý, tak jsem odmítal hrát stolní hokej, pokud jsem nedostal figurky v modré a žluté barvě,“ napsal o několik let později v publikaci mládežnického křídla strany Akesson, který se před kariérou profesionálního politika živil jako webdesignér. Švédští demokraté vznikli jako okrajové krajně pravicové hnutí s kontakty na neonacistickou scénu, to se ale v polovině 90. letech už začalo pomalu měnit. Vedení si vzalo příklad z francouzské Národní fronty a rakouských Svobodných a otevřených neonacistů a zvěstovatelů bílé rasy se začalo zbavovat.

Akesson se stal jedním z hlavním motorů této proměny. V roce 2000 se propracoval do vedení mládežnické organizace Švédských demokratů a o pět let později stanul v čele celé strany. Nechal změnit její logo (pochodeň v barvách švédské vlajky nahradil květ podléšky) a vyhlásil nulovou toleranci rasismu a extremismu. Podle některých kritiků se ale změnila jen oficiální rétorika a mezi řadovými straníky stále kvasí rasismus a antisemitismus. Například jeden poslanec nazval imigranty „parazity“, místopředsedkyně stany označila černošské fotbalisty jednoho švédského klubu za „negry“. Před letošními volbami stranu muselo opustit čtrnáct kandidátů, u kterých se provalily sympatie k neonacistům.

Švédští demokraté se do parlamentu poprvé dostali před osmi lety se ziskem 5,7 procenta hlasů, o čtyři roky později už dostali 12,9 procent. O rok později vypukla migrační krize, během které do desetimilionové země přišlo 163 000 lidí. To byl z hlediska Evropy největší počet v poměru na jednoho obyvatele.

Vláda od té doby výrazně zpřísnila azylové podmínky, Švédsko ale nyní řeší hlavně integraci migrantů, kteří žijí na chudých předměstích pověstných válkami mezi gangy a zapalováním aut. Například v polovině srpna shořela v Göteborgu asi stovka aut, z čehož policie podezírá kurdský gang (psali jsme zde: Gangy ve Švédsku zapálily sto aut. Co to sakra děláte, ptá se premiér).

Podobné incidenty téma imigrace udržují v popředí, i když počet příchozích běženců klesl na zhruba 26 000 ročně. Podle průzkumů voliče nejvíce znepokojuje dostupnost zdravotní péče, rostoucí nerovnost a imigrace, přičemž voliči zaměření na přistěhovalecké téma jednoznačně preferují Švédské demokraty. „Zcela si toto téma přivlastnili,“ říká politolog Henrik Oscarsson z univerzity v Göteborgu.

Portál thelocal.se připomíná, že pro Švédské demokraty hodlá hlasovat i řada imigrantů. Květnový průzkum ukázal, že Akessonova strana by měla mezi voliči narozenými v zahraničí získat asi 12 procent hlasů, tedy o deset procentních bodů více než před čtyřmi lety.

A někteří za ně i kandidují. V Göteborgu například Karl Robbjens, jehož matka přišla do Švédska z Libye. Robbjens tvrdí, že nevystupuje proti imigrantům, jen proti neschopnosti Švédska je integrovat. Podle něj švédské úřady nepožadovaly asimilaci migrantů, a tak se jen málo z nich cítí být Švédy a příliš mnoho spoléhá na sociální dávky.

Akesson připouští, že Švédsko nebude napořád zemí „modrookých blonďáků“ a prohlašuje, že se chce soustředit především na integraci přistěhovalců. „Všichni známe ze svého okolí lidi s kořeny v cizině. Jsou mezi našimi přáteli, dokonce v našich rodinách,“ hlásal během letošní předvolební kampaně, na které ho doprovázel Jonas Chonegra, pastor a člen Švédských demokratů narozený v Kongu.

Strana pod Akessonovým vedením prosazuje kulturní nacionalismus a je otevřená komukoliv bez ohledu na barvu kůže. S tímto konceptem „otevřeného švédství“ se ale z Akessonova pohledu zásadně neslučuje islám. V roce 2009 vyvolal vlnu kritiky prohlášením, že „muslimové jsou naším největším zahraničním nepřítelem“ a i letos na mítincích tvrdí, že muslimové chtějí ve Švédsku zavést oddělené bazény pro ženy.

Jeho dalším oblíbeným terčem je Evropská unie. „Odvádíme obrovské množství peněz, ale dostáváme toho velmi málo. Ale ten hlavní důvod je ideologický: neměli bychom být součástí ideologické unie,“ vysvětlil listu Dagens Industri, proč by Švédsko mělo po vzoru Britů uspořádat referendum o odchodu z EU. Zde si ale s většinou národa nerozumí: průzkumy ukazují, že podpora členství mezi Švédy po brexitu stoupla na 53 procent.

V TURECKU PĚT LET ZA PODPORU TERORISMU

Turecký soud v pátek uložil bývalému šéfovi opoziční prokurdské Lidové demokratické strany (HDP) Selahattinu Demirtaşovi trest čtyři roky a osm měsíců vězení za šíření teroristické propagandy. Informovala o tom televize CNN Türk. Podle Demirtaşových podporovatelů je to politický proces. V listopadu 2016 turecká policie pozatýkala v Ankaře a ve městě Diyarbakir více než desítku poslanců HDP, včetně dvou šéfů strany - Demirtaşe a Figen Yüksekdagové. Razii kritizovala řada zemí, včetně Spojených států, Evropská komise a OSN. Představitele strany soud obvinil z terorismu kvůli údajným vazbám na militantní Stranu kurdských pracujících (PKK).

Zbavení imunity čtvrtiny poslanců tureckého parlamentu umožnil zákon o ústavních změnách, který parlament přijal v roce 2016. Dotkl se většinou zástupců opozice, podle níž se tak vláda snaží zbavit svých kritiků. Demirtaş byl od konce roku 2016 ve vazbě. Loni v prosinci s ním začal soud kvůli obvinění z terorismu, což jeho strana označuje za politicky vykonstruované obvinění. Z vězeňské cely Demirtaş neúspěšně kandidoval na prezidenta.

Podle agentury Reuters ho odsoudili na základě poznámek, které učinil v roce 2013, kdy turecká vláda vedla s kurdskými ozbrojenci mírové rozhovory. Ve stejném procesu byl odsouzen i jeho spolustraník Sirri Süreyya Önder, který za šíření teroristické propagandy dostal trest tři a půl roku vězení. PKK bojuje od roku 1984 za autonomní Kurdistán a za práva Kurdů v Turecku. Podle agentury AP si tyto boje dosud vyžádaly na 40 tisíc lidských životů. Za teroristickou organizaci považují PKK kromě Turecka rovněž EU a Spojené státy.

MIGRANTI VE FRANCII LEZOU DO KAMIONŮ DO ANGLIE

Migranti se stále pokoušejí dostat z Francie do Velké Británie. Za bílého dne pronikají do nákladních vozů, které se později naloďují na trajekt. Odhaluje to video z francouzského přístavu Ouistreham, kde se podle televize Sky News nachází 200 afrických migrantů. Podobné záběry pocházely většinou ze severofrancouzského přístavu v Calais. Tamní provizorní uprchlické tábořiště zvané „Džungle“ však úřady předloni uzavřely. Tisíce migrantů se následně rozptýlily po okolí.

Ouistreham leží západně od Calais a denně z něj vyráží tři trajekty do britského Portsmouthu. Přístav u Ouistrehamu je menší, ale také méně zabezpečený než ten v Calais nebo v Dunkerque. „Je 10 hodin dopoledne a zatímco místní nakupují na rybím trhu... desítky mladých mužů se přímo všem na očích honí za náklaďáky mířícími do přístavu,“ napsal z Ouistrehamu reportér Sky News. Tyto scény se přitom opakují téměř u každého projíždějícího kamiónu.

Migranty tvoří hlavně Súdánci, často ve věku 14 či 15 let. V Ouistrehamu jsou všichni bez rodičů. Podle televize působí hrozivě a nemají co ztratit. Jeden z mladíků Mohammed řekl, že chce do Británie, protože už tam má bratra. Ten se prý před lety dostal za La Manche stejným způsobem. Mohammad s přáteli tvrdí, že třem až čtyřem z nich se to každý měsíc také podaří.

Migranti dokáží otevírat náklaďákům zadní dveře a naskakovat dovnitř. Řidičisi to někdy uvědomí a zastavují. „Místní policie je tady a se zdroji, které má, dělá co může. Ale hned za jejími zády šplhají Súdánci zpět na kamiony,“ uvádí televize. Mnoho místních mladíkům pomáhá s jídlem, oblečením i zubními kartáčky. Řada jiných se cítí v nebezpečí. „Musí sehnat peníze, a proto vždy napadají nejslabší: staré lidi,“ řekla o migrantech žena středního věku, která si nepřála zveřejnit jméno. Jistá Jacqueline ji oponuje: „Žiji tady a nikdy nás neohrožovali.“

NA MOSTĚ V JANOVĚ VELKÁ TRHLINA

Italská prokuratura zveřejnila video zachycující obrovskou prasklinu na devátém pylonu janovského mostu, který se krátce poté zhroutil. Zhruba dvousetmetrová část Morandiho mostu se zřítila 14. srpna, při neštěstí zemřelo 43 lidí. Video natočil motorista, který po mostě projel sedm minut před jeho zhroucením. Ačkoli je možné, že trhlina na pylonu už byla dlouhý čas před zřícením stavby, vyšetřovatelé chtějí zjistit, zda nedokládá, že se stav konstrukce zhoršil v předchozích měsících. List La Repubblica v pátek uvedl, že mezi 20 lidmi, které prokuratura vyšetřuje, figurují vedle osmi lidí z vedení provozovatele mostu i zaměstnanci ministerstva dopravy a státní správy.

Ze společnosti Autostrade per l’Italia, která most provozuje, uvádí seznam prokuratury například výkonného ředitele Giovanniho Castellucciho, provozního ředitele Paola Bertiho, manažera oblasti Janova a jeho dva podřízené, manažera zodpovědného za údržbu a jeho předchůdce či manažera, do jehož gesce spadají mosty a tunely.

Výkonný ředitel Castellucci se v srpnu za neštěstí neomluvil s tím, že společnost počká na závěr vyšetřování. Omluva by se podle něj rovnala přiznání viny. Společnost však vyčlenila 500 milionů eur (skoro 13 miliard Kč) na pomoc Janovu; má se z nich financovat stavba nového mostu, odškodnit rodiny obětí a lidé, kteří museli opustit domy pod mostem.

Prokuratura vyšetřuje také tři členy vedení dozorčí jednotky, kterou ustavilo ministerstvo dopravy v roce 2012 a svěřilo jí mimo jiné dohled nad smluvními partnery. Na seznamu dále figurují čtyři inženýři, kteří ministerstvo dopravy zastupují v orgánech místní správy. Poslední čtyři ze seznamu jsou lidé, kteří ve vztahu k údržbě mostu neměli tak velkou odpovědnost jako ostatní vyšetřovaní. Německé studio Kostack tento týden zveřejnilo počítačovou vizualizaci, na které demonstrovalo jak mohlo k neštěstí dojít. Studio při vypracování modelu vycházelo z původního návrhu stavby, fotografií zříceného mostu a satelitních záběrů trosek.

V JAPONSKU 16 OBĚTÍ ZEMĚTŘESENÍ

Počet obětí silného zemětřesení, které ve čtvrtek brzy místního času zasáhlo severní japonský ostrov Hokkaidó, stoupl na šestnáct. Podle premiéra Šinzó Abeho bylo mnoho dalších lidí bylo zraněno a po 26 se stále pátrá. Přibližně 1,6 milionu obyvatel ostrova je stále bez elektřiny. Epicentrum otřesů o síle 6,7 stupně se nacházelo jihovýchodně od města Sapporo. Otřesy vycházely z hloubky asi 40 kilometrů. Japonsko tak zasáhla druhá živelná pohroma v rychlém sledu poté, co tajfun Jebi v první polovině týdne připravil o život nejméně 11 lidí.

Snad nejhorší byla po otřesech situace v několikatisícovém městečku Acuma, kde silnice a domy zůstaly pohřbené po masivních sesuvech půdy. „Máme informace, že pod bahnem jsou stále lidé, takže pracujeme bez ustání, ale jejich záchrana je náročná,“ řekl státní vysílací společnosti NHK jeden ze záchranářů v Acumě.

Meteorologové předpovídají pro následující dny déšť, který by mohl vyvolat nové sesuvy, varoval premiér Abe. Úřady také hlásí, že obyvatelé mají být připraveni na následné otřesy. Po čtvrtečním zemětřesení ztratilo elektřinu všech 5,3 milionu obyvatel Hokkaida a úplné obnovení dodávek na venkově zřejmě nenastane dříve než za týden.

V regionální metropoli Sapporo s 1,9 miliony obyvatel byl podle agentury AP dopad na zdraví obyvatel relativně mírný, majetkové škody v některých částech města jsou však značné. Domy jsou nakloněné a řada silnic popraskala nebo se zcela propadla. Japonsko je zemí s jednou z nejvyšších seismických aktivit na světě, uvádí BBC. Odehraje se zde asi pětina globálních zemětřesení o síle šesti stupňů a větší.

V MEXIKU HROB S OSTATKY 166 LIDÍ

Mexické úřady objevily na východě země ve státě Veracruz, který je známý násilnou činností drogových kartelů, hromadný hrob s ostatky 166 lidí. Tajné pohřebiště patří podle mexických médií k největším, která se dosud podařilo odhalit. Podle prokurátora Jorgeho Wincklera byla těla pohřbena před nejméně dvěma lety. Policisté je našli v celkem 32 pohřebních jámách, do kterých obvykle zahrabávají své oběti členové zločineckých skupin. Poblíž hrobů objevili 114 průkazů totožnosti patřících pravděpodobně mrtvým. V jámách byly rovněž zbytky šatstva či osobních věcí.

Vyšetřovatelé dostali tip na hromadné pohřebiště od svědka a pátrali pomocí dronů či georadarů, než začali přibližně před měsícem hroby odkrývat. Podle Wincklera není vyloučeno, že pátrání povede k nálezu dalších obětí. Během uplynulých dvou let našla policie v jiné lokalitě státu Veracruz 253 těl. Na místo poblíž veracruzské metropole Xalapa je upozornili příbuzní obětí, kterým domů přišly ručně kreslené mapy s umístěním hrobů. Veracruz byl dlouhodobě dějištěm bojů mezi vlivnými kartely Zetas a Jalisco. Zločinci tu však tak jako v dalších mexických státech také unášejí pro výkupné a oběti únosů často končí v hrobech, stejně jako gangsterům nepohodlní lidé. /r/