iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Prezident Trump: Syn se setkal s Ruskou kvůli Clintonové

„Cílem schůzky bylo získat informace o soupeři, zcela legálně, jak je v politice běžnou praxí. Nikam to ale nevedlo,“ napsal šéf Bílého domu v neděli na Twitteru. Dodal, že schůzka s Nataljí Veselnickou nic nepřinesla a tehdy o ní on sám ani nevěděl. Jedná se o zatím nejotevřenější vyjádření prezidenta k tématu schůzky, napsala agentura Reuters.

Americký prezident Donald Trump přiznal, že se jeho syn Donald v roce 2016 setkal s ruskou právničkou blízkou Kremlu proto, aby získal informace o jeho soupeřce ve volbách Hillary Clintonové. Už dříve to připustil jeho syn. Oba však tvrdí, že během schůzky nakonec Trump junior žádné kompromitující materiály nezískal.

Sám Donald Trump mladší už loni před soudním výborem Senátu přiznal, že se sešel s ruskou právničkou Nataljí Veselnickou. A už tehdy uvedl, že to bylo kvůli kompromitujícím informacím o Hillary Clintonové. Trump junior však prohlásil, že schůzka nic nepřinesla. Tvrdil také, že nikdy nejednal s Rusy o ovlivnění prezidentských voleb (více čtěte zde).

Trumpův tým poskytl v minulosti o schůzce rozporuplná tvrzení. Když list The New York Times poprvé v červenci 2017 informaci o setkání zveřejnil, uvedl Trump junior v prohlášení, že tématem jednání s Veselnickou byl zrušený program adopcí ruských dětí americkými občany. To Trumpovi mladšímu tehdy nadiktoval jeho otec. Prezidentův syn nicméně následně připustil, že na schůzku s Veselnickou přistoupil po příslibu kompromitujících informací na Trumpovu demokratickou protikandidátku ve volbách. Setkání v newyorské Trump Tower se rovněž zúčastnil prezidentův zeť Jared Kushner a tehdejší šéf Trumpovy volební kampaně Paul Manafort. Z ruské strany byl mimo jiné přítomen lobbista Rinat Achmetšin, bývalý armádní důstojník působící údajně kdysi v sovětské špionáži.

Možný ruský vliv na poslední americké prezidentské volby prověřuje tým zvláštního vyšetřovatele FBI Roberta Muellera. Rusko opakovaně popřelo obvinění z vměšování do voleb v listopadu 2016 a Trump vyšetřování vedené Muellerem označuje za hon na čarodějnice.

TRUMP OBNOVIL SANKCE PROTI ÍRÁN

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal exekutivní příkaz o obnovení protiíránských sankcí. Podle Trumpa mají zajistit „maximální hospodářský tlak“ na teheránský režim. Příkaz navazuje na prezidentovo květnové rozhodnutí o vypovězení jaderné smlouvy s Íránem. Sankce se budou uplatňovat ve dvou etapách, první vstoupí v platnost o půlnoci místního času (v úterý v 6:00 SELČ). V oznámení o podpisu prezidentského dekretu Bílý dům uvedl, že prezident je připraven uzavřít novou jadernou smlouvu, která by se týkala všech „škodlivých“ aktivit Íránu včetně výroby balistických raket a údajné podpory terorismu.

„Zatímco neustáváme v našem maximálním hospodářském tlaku na íránský režim, zůstávám otevřen komplexnější dohodě, která bude zahrnovat veškeré íránské škodlivé aktivity včetně balistického programu a podpory terorismu,“ uvádí se v prohlášení. Trump v dokumentu připomněl své stanovisko, že mezinárodní jaderná dohoda, kterou v roce 2015 uzavřela dřívější americká vláda Baracka Obamy spolu s Ruskem, Čínou, Británií, Francií a Německem, byla „děsivá a jednostranná“. Umožnila prý íránské vládě financovat šíření konfliktu na Blízkém východě.

Americký prezident vyzval všechny národy, aby „jasně daly najevo, že íránský režim má na vybranou: buď změní své výhrůžné a destabilizující chování a zapojí se do globální ekonomiky, nebo půjde dál cestou hospodářské izolace“. Trump zároveň varoval, že všichni, kdo nepřeruší své vazby na íránskou ekonomiku, riskují v obnoveném sankčním režimu „vážné následky“.

První vlna sankcí, která vstoupí v platnost v úterý, se zaměřuje především na automobilový průmysl a obchody se zlatem a dalšími kovy. Podstatnější ranou pro íránský průmysl však bude v listopadu druhá série sankcí, která cílí na ropný a bankovní sektor. Obnovení sankcí by mohlo mít dopad i na aktivity některých českých firem v Íránu. Evropská unie s Trumpovým rozhodnutím odstoupit od jaderné dohody nesouhlasí a rozhodla se pomoci evropským firmám, aby se s důsledky sankcí USA vyrovnaly.

VE VENEZUELE ZADRŽELI MADUROVY ATENTÁTNÍKY

Venezuelské úřady identifikovaly lidi odpovědné za sobotní výbuch bezpilotního letounu, který prezident Nicolás Maduro označil za atentát vůči své osobě. Mohou být obviněni z pokusu o vraždu či protistátního spiknutí. Opozice se obává, že vláda využije čin k raziím proti oponentům Madurova autoritativního režimu.

Incident se stal během sobotních oslav vzniku Národní gardy a na twitteru se k němu přihlásila neznámá opoziční skupina, která se označuje za spojení „vlasteneckých vojáků a civilistů loajálních venezuelskému lidu“. Poslala prý bezpilotní stroje s trhavinou nad shromáždění, kde řečnil Maduro, avšak armáda je sestřelila (více v článku Poblíž místa Madurova projevu explodovala nálož).

Venezuelské úřady v neděli oznámily, že zadržely šest podezřelých. Podle generálního prokurátora Tareka Williama Saaba již identifikovaly lidi, kteří opatřili drony výbušninami. Znají i jejich spolupracovníky i kontakty v zahraničí. Socialistický prezident již dříve prohlásil, že za útokem stojí venezuelská krajní pravice podporovaná kolumbijským prezidentem Juanem Manuelem Santosem. Vedení Kolumbie už v neděli jakoukoli účast na útoku rázně odmítlo.

„Nemějte obavy. V sobotu jsem měl na práci daleko důležitější věc, křtil jsem svou vnučku Celeste,“ vzkázal v pondělí na twitteru s nadsázkou Madurovi Santos, jehož venezuelský prezident již několikrát obvinil, že mu usiluje o život. Představitelé opozice nadále dávají najevo obavy, že neoblíbenému prezidentovi může událost posloužit jako záminka k zavírání jeho oponentů.

Ve Venezuele se v posledních týdnech množí protesty proti vládě kvůli katastrofální ekonomické situaci v zemi. Lidem chybějí základní potraviny, léky, stále častější jsou v řadě regionů mnohahodinové výpadky elektrické energie i dodávek vody. Někde kolabují i veřejné služby. V zemi se podle listu El Nacional jen v červenci konalo téměř 600 protestů, vesměs ve snaze upozornit na nevyhovující životní podmínky.

V pondělí naproti tomu na výzvu vlády vyšlo do ulic metropole několik tisíc Madurových stoupenců, kteří si přejí pokračování socialistické vlády. Průvodu se zúčastnila řada politiků včetně Diosdada Cabella, předsedy ústavodárného shromáždění, kterým Maduro nahradil legitimně zvolený parlament ovládaný opozicí. Cabello během demonstrace prohlásil, že „násilné křídlo pravice překročilo rozumnou mez“. „Nikdy nebudou vládnout této zemi, ani po dobrém, ani po zlém, a činy jako tento je od toho vzdalují ještě více,“ řekl Cabello.

TURECKO I USA SE BOUŘÍ, TERORISTU ŘECKA PŘEVEZLI DO LUXUSNÍHO VĚZENÍ

Řecká vláda čelí rostoucímu pobouření veřejnosti kvůli rozhodnutí přemístit Dimitrise Koufodinase, vůdce rozpadlého teroristického Hnutí 17. listopadu, z athénského vězení se zvýšenou ostrahou do „luxusní“ plenérové věznice na venkově. Znepokojení kromě Řeků vyjádřil i Washington či Ankara. Rozhodnutí řecké vlády na Twitteru ostře kritizovala tisková mluvčí amerického ministerstva zahraničí Heather Nauertová. Obává se, že v zemi s bohatou historií politického násilí by při uvolnění vězeňských podmínek mohl někdejší zabiják vycvičit novou generaci ozbrojených partyzánů.

„Dozvěděli jsme se, že byl odsouzený řecký terorista Dimitris Koufodinas převezen do vězení na farmě se slabší ostrahou. Zavraždil jedenáct lidí včetně amerického personálu a je vzorem pro další generaci teroristů. Ostře odsuzujeme propustky nebo jakékoliv ulehčení jeho vězeňského pobytu,“ napsala Nauertová.

Podle deníku The Guardian zůstává šedesátiletý včelař téměř mytickou postavou pro stoupence radikální levice, kteří stále věří v budoucnost ozbrojeného odporu. Proti rozhodnutí se ohradilo i Turecko. To s Řeckem řeší dlouhodobý spor ohledně navrácení tureckých vojáků, kteří do sousední země prchli po nepovedeném vojenském puči z roku 2016. Turecko je považuje za teroristy, Řecko je však opakovaně odmítlo vydat.

„Toto rozhodnutí opět posílilo naše pochyby ohledně fungování soudního systému v Řecku,“ prohlásila podle britského deníku Ankara. „Rozhodnutí zlepšit podmínky teroristovi je neúctou k památce našich diplomatů a jejich rodin, kteří kvůli teroristům trpěli.“ Vyjádřila se také řecká exministryně zahraničí Dora Bakoyiannisová, jejíž manžel Pavlos byl zastřelen v roce 1989. Podle listu The Guardian nerozumí, proč se vláda rozhodla převést „sériového vraha do luxusní věznice“ ve chvíli, kdy se národ snaží vypořádat se selháním úřadů, které měly chránit občany před pustošivými lesními požáry v okolí Athén.

Řecký premiér Alexis Tsipras si již dříve vysloužil kritiku za to, že s teroristou údajně zacházel jako v rukavičkách. V minulém roce dostal Koufodinas několikrát propustku z vězení, což vyvolalo bouřlivé reakce v Řecku i v zahraničí. Řecká vláda odmítá obvinění z toho, že by se k ultralevicovým skupinám chovala příliš měkce. Popřela tvrzení, že by se zabiják odteď „těšil zvláštnímu zacházení“ nebo mohl v budoucnosti požádat o předčasné propuštění.

Koufodinas se přihlásil k „politické odpovědnosti“ za Hnutí 17. listopadu, které bylo do svého rozpadu v roce 2002 považováno za jeden z nejobávanějších teroristických gangů v Evropě. Hnutí vzniklo v roce 1975 poté, co se v Řecku zhroutila vojenská pravicová diktatura a své působení zahájilo vraždou šéfa rezidentury CIA v Řecku, Američana Richarda Welche. Do svého rozpadu zavraždila skupina celkem třiadvacet lidí. Terčem útoků byli řečtí průmyslníci, podnikatelé, politici i vydavatelé, poslední obětí se stal v roce 2000 britský vojenský atašé.

Koufodinas byl hlavním útočníkem hnutí a kvůli jeho mimořádně obratnému zacházení s pistolí se mu začalo přezdívat „Jedovatá ruka“. Za své činy byl několikrát odsouzen na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění. Vzdal se po pětašedesáti dnech na útěku, z nichž většinu strávil ve stanu, který si postavil nad nudistickou pláží na ostrově Agistri. Ten se nachází asi hodinu a půl cesty trajektem od Athén. Ke zločinům se otevřeně přiznal a rozhodně odmítl projevit jakékoliv výčitky svědomí.

SAÚDOVÉ VYHOSTILI VELVYSLANCE KANADY

Saúdská Arábie v pondělí oznámila, že se kvůli vměšování do vnitřních záležitostí rozhodla vyhostit kanadského velvyslance. Svého ambasadora v Ottawě také povolá ke konzultacím do vlasti. Stalo se tak poté, co kanadská ambasáda vyzvala Rijád k propuštění uvězněných lidskoprávních aktivistů. Kanadský velvyslanec má nyní podle britského deníku The Guardian 24 hodin na opuštění země. Saúdská Arábie podle AFP také zmrazila nové obchodní a investiční transakce s Kanadou.

Kanadská ambasáda v pátek na Twitteru uvedla, že je vážně znepokojena další vlnou zatýkání politických aktivistů v Saúdské Arábii, a vyzvala k okamžitému propuštění těchto lidí i dalších bojovníků za lidská práva.

Mezi zatčenými je také sestra vězněného blogera Raifa Badavího Samar, píše agentura Reuters s tím, že žena spolu s ostatními protestovala proti systému mužského poručnictví, který v království stále funguje. Samotný bloger je stále ve vězení a jeho žena Ensaf Haidarová za manželovo propuštění bojuje právě z Kanady, kde nedávno dostala občanství.

Saúdskoarabské ministerstvo zahraničí poté rovněž na Twitteru napsalo, že nepřipustí žádné vměšování do vnitřních věcí království, a ohlásilo opatření týkající se velvyslanců a obchodu. Organizace na ochranu lidských práv odhadují, že v Saúdské Arábii je navzdory reformám, jako je povolení ženám řídit auto nebo navštěvovat sportovní zápasy, stále vězněno několik desítek politických aktivistů i aktivistek.

V JEZEŘE NĚMECKA SE UTOPIL ČECH

V Dračím jezeře v Německu, které se nachází jen pár kilometrů od českých hranic, se v sobotu večer utopil jedenačtyřicetiletý Čech. Informoval o tom deník Bild a místní média. Muž z Domažlic se v sobotu kolem 17:40 vzdálil asi třicet metrů od břehu a následně začal volat o pomoc. Jeho známí, kteří ho doprovázeli na výlet do Furthu, okamžitě zavolali o pomoc záchranné složky.

Záchranáři přijeli k Dračímu jezeru o pár minut později. S pomocí svědků začali po pohřešovaném okamžitě pátrat. Muže hledalo celkem deset potápěčů, z nízké výšky jim pomáhal pátrat i záchranářský vrtulník. Nehybné tělo nakonec našel jeden z potápěčů přibližně ve třímetrové hloubce.

Krátce po šesté hodině se podařilo dovézt ho na břeh, kde záchranáři začali Čecha resuscitovat. O jeho život bojovali podle serveru regionálního deníku Mittelbayerische Zeitung přibližně půl hodiny. Zachránit se ho však nepodařilo, muž byl pod vodou příliš dlouho. O jeho smrti v neděli informovala německá policie, píše Bild.

SYN LÁDINA SI VZAL DCERU ATENTÁTNÍKA Z 11. ZÁŘÍ

Syn svého času nejmocnějšího teroristy na světě Usámy bin Ládina a dcera vůdce atentátů na Světové obchodní centrum z 11. září 2001 Muhammada Atty se vzali. Svatbu Hamzy bin Ládina potvrdili jeho nevlastní bratři v rozhovoru pro britský deník The Guardian. „Slyšeli jsme, že si vzal dceru Muhammada Atty. Nejsme si jistí, kde je, ale mohl by to být Afghánistán,“ uvedli pro The Guardian Ahmad a Hassan al-Attasovi, jejichž otcem je stejně jako v případě Hamzy Usáma bin Ládin.

Jméno jeho nevěsty deník neuvádí a není ani jasné, kdy se svatba odehrála. Jedno svatební video s Hamzou se totiž na veřejnosti objevilo už dříve. Svatba podle deníku ukazuje na fakt, že členy al-Káidy i po sedmnácti letech pojí vzpomínka na tragický útok a že samotná organizace pokračuje v odkazu svého vůdce bin Ládina.

Ten byl zastřelen 2. května 2011 ve svém úkrytu v Abbottábádu nedaleko pákistánského hlavního města Islámábád. Atta byl vůdcem dvacetičlenné skupiny, která s letadly 11. září 2001 podnikla útok na Světové obchodní centrum v New Yorku, při němž zemřelo více než tři tisíce lidí. Zásahu se účastnilo pět vrtulníků a 23 členů námořního komanda. Těločtyřiapadesátiletého teroristy původem ze Saúdské Arábie poté skončilo v Arabském moři.

Bin Ládinův nástupce v čele al-Káidy Ajmán Zavahrí po jeho smrti prohlásil, že muslimská svatá válka „smrtí velitele nebo vůdce nekončí“. Podle něj byl bin Ládin čestný, velkorysý a dobrotivý člověk. V jeho dráze chce pokračovat právě Hamza bin Ládin, který stoupence džihádu opakovaně vyzývá k boji proti Západu.

SAÚDSKÁ ARÁBIE PLATÍ AL-KÁIDĚ ZA POMKOC VE VÁLCE V JEMENU

Mezinárodní koalice vedená Saúdskou Arábií v Jemenu využívá bojovníků teroristické organizace al-Káida, píše agentura AP s tím, že někteří teroristé dostávají zaplaceno za to, aby opustili své území. Koalice od roku 2015 pomáhá jemenské vládě v boji proti šíitským povstalcům a podporují ji i Spojené státy. Agentura AP svá tvrzení, o nichž v pondělí přinesla podrobnou zprávu, zakládá na rozhovorech s dvěma desítkami jemenských státních zaměstnanců, vojenských velitelů, kmenových vůdců i několika členů al-Káidy.

Většina z nich hovořila anonymně z obavy o svou bezpečnost. „Raději se spojíme s ďáblem, abychom porazili Húsíe (šíitské povstalce),“ odpověděli prý velitelé vládních jednotek poradci guvernéra provincie Táizz, když je upozorňoval na to, že mají v jednotkách bojovníky al-Káidy. Tato teroristická skupina prosazuje radikální výklad sunnitské větve islámu, takže jejími nepřáteli jsou šíité. Ti jsou dominantní v Íránu, který v Jemenu podporuje právě povstalce proti vládě.

Zaměstnanci místní radnice města Táizz mimo jiné řekli, že místním velitelem vládních oddílů se stal loni i jistý Adnán Rúzik, bývalý člen al-Káidy, který byl předtím v oblasti znám jako únosce a vrah. Podle AP figuruje i na videu, na němž zabíjí klečícího muže. Rekrutovaný velitel údajně dostal za boje proti šíitům 12 milionů dolarů (asi 264 milionů korun) od jemenského ministerstva obrany. Rúzik to odmítl a řekl, že „v oblasti Táizzu al-Káida přítomna není“.

Podle agentury Saúdská Arábie uzavřela řadu dohod s bojovníky al-Káidy, aby je donutila opustit ovládané území v Jemenu. Mnohdy jim přitom umožnila volný odchod i se zbraněmi a bojovým vybavením. O území pak velitelé koalice prohlašují, že ho osvobodili v rámci boje proti terorismu. Podle AP o těchto praktikách dobře vědí i někteří američtí činitelé. „Divil jsem se, proč na ně neútočí, koaliční stíhačky i americké drony byly nečinné,“ popsal jeden z kmenových vůdců, jak auta napěchovaná municí s maskovanými členy al-Káidy opouštěla letos v únoru oblast v provincii Šabva.

Dohody s teroristy podle AP koalice pod vedením Saúdské Arábie uzavírala už v roce 2015, kdy Rijád vstoupil do konfliktu v Jemenu na straně prezidenta Abdar Mansúra Hádího.

Chaosu v Jemenu využívá místní odnož al-Káidy zvaná Al-Káida na Arabském poloostrově (AQAP), která tam má podle odhadu USA asi šest až osm tisíc členů. Jejich počet ale roste, i díky tomu, že na frontě v boji proti Húsíům rekrutuje nové členy. „Pošleme tam dvacet bojovníků a vrátí se jich sto,“ sdělil agentuře AP anonymně jeden z velitelů al-Káidy prostřednictvím kódované mobilní aplikace.

„Někteří z americké armády dobře vědí, že podporou koalice v Jemenu pomáhají i tamní odnoži al-Káidy,“ řekl AP analytik Michael Horton, který se zabývá studiem terorismu. „Ale podpora SAE a Saúdské Arábie proti tomu, co USA vidí jako íránský expansionismus, má přednost před bojem proti al-Káidě,“ uvedl Horton. /r/