iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Sebevrah v Afghánistánu zavraždil při hlídce tři vojáky ČR

„V uvedenou dobu prováděla pěší patrola běžnou činnost ve stanoveném prostoru. Následkem výbuchu utrpěli tři čeští vojáci smrtelná zranění,“ uvedlo ministerstvo obrany. Oběťmi jsou podle české armády rotný Martin Marcin (1982), desátník Kamil Beneš (1990) a desátník Patrik Štěpánek (1993). Rodiny vojáků byly informovány, k dispozici jsou jim vojenští psychologové a vojenští kaplani.

„Patřili ke 4. brigádě rychlého nasazení v Táboře a navzdory věku to nebyli nezkušení vojáci,“ uvedl na nedělním odpoledním tiskovém brífinku zástupce náčelníka generálního štábu Jiří Verner.

i čeští vojáci z mise NATO zahynuli při sebevražedném útoku na východě Afghánistánu. Při nenadálém útoku během rutinní hlídky byli zraněni další tři vojáci - jeden Američan a dva Afghánci. Ostatky padlých armáda převeze do Česka ve středu. Útok se podle ministerstva obrany odehrál při patrole v okolí základny Bagrám. Sebevrah zaútočil v neděli kolem 3:50 hodin českého času v Čárikáru, hlavním městě provincie Parván. Atentátníkovi bylo podle The New York Times, kterému to řekl místní bezpečnostní činitel, okolo 18 let.

Výbuch byl podle něho tak silný, že tlakovou vlnou bořil okolní hliněné zdi. „Po útoku na místo dorazily čtyři vrtulníky, z toho dva záchranářské. Dva další hlídkovaly ve vzduchu,“ řekl NYT šéf bezpečnostních operací provincie. K útoku se následně přihlásilo radikální islamistické hnutí Tálibán.

Exploze dále zranila tři další členy rutinní hlídky, jednoho Američana a dva vojáky afghánské armády. „Tato jednotka působí v Afghánistánu již řadu let. S americkou armádou dlouhodobě úzce spolupracujeme. Máme k dispozici audio záznamy, video i očité svědectví a situaci analyzujeme,“ podotkl Verner. Vojáci museli při hlídce v obtížném terénu vystoupit z obrněných vozidel a pokračovat pěšky. „Útok byl nenadálý, byla spatřena pouze jedna osoba, která se odpálila. Čeští vojáci zemřeli v podstatě okamžitě. Americký a afghánští vojáci jsou po operaci ve velmi vážném stavu,“ dodal Verner.

Repatriace ostatků padlých se uskuteční ve středu, účast na smutečním ceremoniálu při příletu kolem 17. hodiny na staré ruzyňské letiště přislíbil prezident Miloš Zeman. Už nyní je před budovou Generálního štábu na Vítězném náměstí v Praze 6 vytvořeno pietní místo. Na všech útvarech a všech armádních zařízeních byly staženy státní vlajky na půl žerdi.

„Zpráva o úmrtí vojáků je vždy to nejhorší, velmi mě to zasáhlo. V mých očích jsou to hrdinové, kteří se za hranicemi České republiky podíleli na boji proti terorismu. Celá země by na ně měla být hrdá. Upřímnou soustrast rodinám, příbuzným a kamarádům,“ reagoval na atentát náčelník Generálního štábu AČR Aleš Opata.

Severoatlantická aliance vede v Afghánistánu nebojovou misi Rozhodná podpora. Vojáci NATO nevedou v zemi bojové operace, podporují ale afghánské bezpečnostní síly. Velitel mezinárodních sil v Afghánistánu John Nicholson uvedl, že jeho myšlenky a modlitby směřují k rodinám a přátelům padlých a zraněných. „Jejich oběť si budou pamatovat nejen naše srdce, ale také dějiny a posílí naše odhodlání,“ podotkl pro agenturu AP.

Česká armáda má nyní v zemi mandát na 250 vojáků, kteří působí v Kábulu a na základně Bagrám. „Tragická smrt tří našich vojáků mě velmi zasáhla. Všem rodinám a blízkým chci vyjádřit svou hlubokou soustrast,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar, který je v telefonickém kontaktu s předsedou vlády i velením Armády ČR.

Premiér Andrej Babiš zareagoval na zprávu o úmrtí vojáků na Twitteru. Uvedl, že jsou to hrdinové, kteří bojovali proti teroristům, a vyslovil soustrast jejich rodinám a pozůstalým. Kondoloval také prezident Zeman, podle něhož boj s mezinárodním terorismem musí pokračovat.Česko v zahraničních misích od roku 1990 ztratilo 28 vojáků. V roce 2014 zemřeli v Afghánistánu při obhlídce terénu čtyři čeští vojáci. Další voják byl tenkrát těžce zraněn, zemřel po návratu do vlasti v české nemocnici. Stalo se to po explozi, kterou vyvolal sebevražedný atentátník v uniformě afghánské policie.

BABIŠ: MÁME VOJÁKY HRDINY

Na tragickou nedělní událost, při které v Afghánistánu zemřeli tři čeští vojáci, okamžitě zareagovali tuzemští politici. Pro premiéra Andreje Babiše jsou čeští vojáci hrdinové. Kondolence rodinám vyjádřil i prezident Miloš Zeman, podle kterého musí boj s mezinárodním terorismem pokračovat. Jako jeden z prvních na tragickou událost v Afghánistánu zareagoval premiér Andrej Babiš. Na svém Twitteru uvedl, že vojáci jsou hrdinové, kteří bojovali proti teroristům a vyslovil soustrast jejich rodinám i pozůstalým.

Kondolence vojákům vyjádřil také prezident Miloš Zeman. „Hluboká lítost a soustrast všem příbuzným obětí sebevražedného atentátu. Nemělo by nás to však odrazovat od úsilí nadále bojovat s mezinárodním terorismem,“ uvedl prezident prostřednictvím svého mluvčího Jiřího Ovčáčka. Je mi moc líto úmrtí našich tří vojáků v Afghánistánu. Hrdinů, kteří bojovali proti teroristům tak daleko od vlasti a které zavraždil sebevražedný útočník. Vážím si toho, co udělali pro naši zemi. Vyslovuji svou nejhlubší soustrast jejich rodinám a pozůstalým.

„Podle prezidenta je tato událost příležitostí k tomu, abychom si připomněli, že jsou to skuteční hrdinové, kteří brání naši vlast před terorismem,“ přiblížil názor prezidenta Ovčáček. Na smutnou zprávu české armády reagoval na Twitteru také vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček . Tři čeští vojáci zahynuli při sebevražedném útoku v Afghánistánu

„Zpráva o smrti tří našich vojáků dnes v Afghánistánu mne hluboce zasáhla. Vyjadřuji upřímnou soustrast jejich rodinám v těchto těžkých chvílích,“ napsal. „Velmi lituji ztracených životů našich vojáků v Afghánistánu. Myslím na jejich rodiny a blízké. Jejich hrdinství nebude zapomenuto,“ komentoval událost na Twitteru předseda nejsilnější opoziční strany ODS Petr Fiala. Velmi lituji ztracených životů našich vojáků v Afghánistánu. Myslím na jejich rodiny a blízké. Jejich hrdinství nebude zapomenuto.

Oběti vojáků hluboce lituje také předseda Pirátů Ivan Bartoš. „Přál bych si, aby světová bezpečnostní situace byla lepší a k podobným událostem nedocházelo,“ uvedl. Soustrast rodinám vojáků, kteří padli při plnění služebních povinností v Afghánistánu, vyjádřil rovněž předseda KSČM Vojtěch Filip. „Je třeba v souladu s mírovou politikou zabránit šíření agrese a terorismu po celém světě, a to za pomoci světových velmocí, aby nedocházelo k těmto zbytečným obětem,“ prohlásil.

K incidentu se vedle současného ministra obrany Lubomíra Metnara vyjádřila také exministryně Karla Šlechtová. „Vyjadřuji upřímnou soustrast rodinám vojáků, kteří zemřeli v Afghánistánu. Jejich statečnost a nasazení nebude nikdy zapomenuto,“ uvedla Šlechtová na Twitteru. Vyjadruji uprimnou soustrast rodinam vojaku, kteri zemreli v Afganistanu. Jejich statecnost a nasazeni nebude nikdy zapomenuto.

„Hluboce se skláním před památkou našich hrdinů, kteří obětovali život v boji s terorismem,“ přidal reakci předseda STAN Petr Gazdík. Podle něj „daleko odsud bojují za to, abychom my doma nežili v každodenním nebezpečí či dokonce válce“. „Měli bychom si vážit svobody a demokracie ve které žijeme,“ dodal.

„Zemřeli při službě naší vlasti a zaslouží si naši úctu a věčnou památku,“ uvedl na adresu padlých vojáků předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Hlubokou lítost na ztrátou životů českých vojáků v Afghánistánu vyjádřil rovněž místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek. Útok na vojáky se podle ministerstva obrany odehrál při rutinní patrole v okolí základny Bagrám. Při sebevražedném útoku, ke kterému došlo v neděli ve 3:50 hodin českého času, přišli o život tři čeští vojáci. Zraněni byli také další tři - jeden Američan a dva Afghánci.

STÁT PŘINUTÍ PRAKTIKY PRACOVAT VÍCE V NEMOCNICÍCH

Mnoho krajů si stěžuje, že praktičtí lékaři nechtějí sloužit na pohotovosti. V nemocnicích tak často vypomáhají lékaři z jiných měst. Ministerstvo zdravotnictví proto chce, aby byla povinnost lékaře sloužit pohotovostní služby součástí smlouvy s pojišťovnou. Pokud praktici nebudou sloužit na pohotovosti, pojišťovna jim vyplatí méně peněz.

„Není možné, aby byla medicína praktiků dostupná do dvanácti hodin ve všední den a všechno ostatní 24 hodin denně, sedm dní v týdnu a 365 dní v roce zajišťovali lékaři v nemocnicích,“ říká místopředseda Rady Asociace krajů České republiky a hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.

Třeba ve Fakultní nemocnici Olomouc zajišťují podle primáře oddělení urgentního příjmu Vladislava Kutěje pohotovost nemocniční lékaři ze 60 procent, ve velké míře funguje podobná praxe také v Ústí nad Labem či v Plzni. V Hradci Králové se naopak čtrnáct praktiků sehnat podařilo, nemocnice tak zajišťuje deset procent služeb.

„Řada regionů si neví rady a nedokáže lékaře přinutit sloužit,“ potvrzuje praxi v krajích náměstek pro zdravotní péči ministerstva zdravotnictví Roman Prymula. Jako důvod pro odmítnutí služby praktičtí lékaři uvádějí věk, časové vytížení nebo nízkou hodinovou odměnu. Přitom ale ze zákona na žádost kraje sloužit musí. Prymula upozorňuje, že vymahatelnost je ovšem „velmi vágní“.

Skoncovat s odmítáním služeb by mohla až změna, kterou resort zdravotnictví plánuje. Povinnost lékaře sloužit pohotovostní služby by totiž byla přímo součástí smlouvy s pojišťovnou. MF DNES to řekl náměstek Prymula. „Pokud v regionu bude nedostatek praktiků i specialistů, bude dáno, že jednou měsíčně bude muset lékař sloužit. Pokud neodslouží, dostane sníženou kapitační platbu,“ vysvětlil Prymula.

Kapitační platba se přitom praktikům od ledna zvýší na 56 korun za každého registrovaného pacienta, což je o dvě koruny víc než letos. Podmínkou je však jejich delší ordinační doba, tedy alespoň 30 hodin v pěti pracovních dnech, jeden den do 18 hodin a možnost, aby se pacient alespoň dva dny v týdnu mohl k lékaři objednat. „Když v regionu bude dostatek lékařů, kteří se o služby podělí, nebudeme nikoho nutit, aby nad rámec na pohotovost chodil,“ dodal Prymula.

Služby by se sestavovaly na měsíc dopředu a byli by za ně odpovědní „okresní“ praktičtí lékaři, jejichž seznam eviduje Sdružení praktických lékařů ČR. „Chceme se dohodnout, aby to tak bylo,“ dodává Prymula s tím, že zajištění pohotovosti dál zůstane na jednotlivých krajích tak, jak to ukládá zákon o zdravotních službách.

Potíž by ale teoreticky mohla nastat při revizi stávajících smluv, těch totiž mají pojišťovny s lékaři uzavřeny tisíce. „Určitě bychom tuto podmínku dali u uzavření nové smlouvy, u starších to budeme muset dořešit,“ doplnil Prymula. Všechno chce dle jeho slov resort zvládnout do konce roku.

Předseda sdružení praktických lékařů Petr Šonka nově zamýšlenou smluvní povinnost s ministerstvem projednal, chápe ji však spíš jako ministerskou „pojistku“. „Povinnost už dnes existuje a tam, kde doktoři nejsou ochotni sloužit, to většinou končí na penězích nebo přiměřenosti,“ říká Šonka.

Potíže podle něj vyřeší připravovaný systém přidružených pohotovostí k urgentům v nemocnicích. V každém okrese bude minimálně jeden příjem, sloužit v něm budou právě praktici, kteří pacienty „protřídí“. „Jenom v Ústeckém kraji funguje čtrnáct pohotovostí, to je klíč k tomu, proč je doktorů málo. Reformou dojde k redukci a nebude potřeba to lékařům dávat povinně,“ myslí si Šonka.

S nedostatkem ochotných praktiků se potýká většina krajů. V posledních týdnech řešili problémy třeba na Kutnohorsku ve Středočeském kraji, kde se na pohotovosti podílí šest lékařů. „Téměř polovinu služeb vykrývají ambulantní lékaři jiných specializací, nemalou část lékaři nemocnice,“ popisuje radní pro zdravotnictví ve středních Čechách Robert Bezděk.

Před dvěma týdny zase řešili podobnou svízel ve Frýdlantu v Čechách. „Privátní nemocnice řekla, že už to sloužit nebude. Jedině že jsem prosil praktiky na kolenou, ujali se toho společně s lékaři z liberecké nemocnice,“ říká náměstek pro zdravotnictví v Libereckém kraji Přemysl Sobotka.

Praktici přitom můžou už od roku 2016 čerpat jednorázový bonus 35 tisíc korun ročně, když slouží alespoň desetkrát v kalendářním roce. Podle údajů z pojišťoven toho využila jen malá část lékařů. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna bonus loni vyplatila 928 lékařům, Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra, druhá největší česká pojišťovna, 1 151 lékařům, VZP data neposkytla.

Důsledkem nedostatku lékařů na pohotovostech pak je i to, že lidé následně zbytečně volají k relativně banálním potížím záchranku. „Využívají ji jako taxi do nemocnice, bezplatnou výjezdovou lékařskou pohotovost s přednostním přístupem k vyšetření v nemocnici nebo jen snadný vstup do zdravotního systému v případě sociálně vyloučených skupin,“ říká šéf Asociace záchranných služeb ČR Marek Slabý.

V ČR LÉKAŘI Z MUSLIMSKÝCH ZEMÍ

V České republice pomáhá zachraňovat životy i stále víc lékařů z muslimských zemí. Některé sem přivedla válka, jiné mezistátní dohody z dob socialismu či dobrá pověst českého zdravotnictví. O jejich zdejším působení si můžete přečíst v dalším díle seriálu Muslimové v Česku.

Kardiochirurg Mariwan Majid pochází z města Halabdža v iráckém Kurdistánu. „Když to dáte do Googlu, tak vám jako první vyjde útok z 16. března 1988, kdy irácká armáda zaútočila chemickými zbraněmi na vlastní obyvatelstvo. Během tří hodin zemřelo pět tisíc lidí a dvanáct tisíc bylo zraněno. Mně bylo tehdy patnáct let. Naštěstí jsme utekli, ale mnoho příbuzných a známých umřelo,“ popsal pro iDNES.cz Majid.

Když se severní část Iráku později osvobodila od režimu Saddáma Husajna, Majid získal díky humanitární organizaci stipendium v Česku. Po peripetiích s přesunem přes Turecko se mu podařilo dorazit v listopadu 1992 do Prahy. Půl roku se učil česky v jazykové škole, než si podal přihlášku na 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. „Cizí jazyk, a teď udělat přijímačky, naučit se všechno v češtině. Nebylo to úplně jednoduché,“ podotkl kurdský lékař.

Během studia medicíny poznal svou českou manželku. „Pak jsme měli rodinu, začal jsem tady pracovat,“ vysvětlil Majid, proč se rozhodl v Česku zůstat. Kromě dvouleté přestávky v USA zde vystřídal už několik pracovišť, letos se přesunul z IKEM do vinohradské nemocnice. Syřan Talal Salloum přišel do Československa za jiných okolností. „Dostal jsem možnost tu studovat. Otec dělal diplomata na pražské ambasádě, tak pro to byly dobré podmínky. Navíc v osmnácti letech o nás spíš rozhodovali rodiče,“ vysvětlil, proč šel v roce 1981 jako osmnáctiletý studovat právě do vzdálené středoevropské země.

Po promoci na Univerzitě Karlově nastoupil do nemocnice v Jihlavě, má atestace z gynekologii a porodnictví. „Že chlap jako lékař v arabských nebo muslimských zemí nemůže dělat gynekologa, to je velký omyl,“ přiblížil Salloum, který si také vzal za ženu Česku. Posléze se sice vrátil zpátky do Sýrie, do Česka ovšem stále pravidelně dojížděl, někdy i dvakrát do roka. V roce 2013 se sem vrátil definitivně.

Příběhy Majida a Sallouma nejsou ojedinělé. Z údajů České lékařské komory (ČLK) vyplývá, že lékařů pocházejících z většinově muslimských zemí od začátku tisíciletí přibylo. Zatímco v roce 2000 tu pracovali jen tři (z celkových 623 zahraničních lékařů činili 0,4 procenta), nyní je jich už 65 (2,0 procenta). Podobný počet je tu i zubařů. O málokteré menšině se v Česku šíří tolik fám, překroucených informací a emocí jako o muslimech. Zároveň povědomí o zdejších vyznavačích islámu je velmi malé.

Toho využívá řada politiků a dalších veřejně známých osobností, kteří se snaží vůči muslimům rozdmýchávat strach. Portál iDNES.cz proto připravil seriál, jenž tuto rozmanitou minoritu alespoň trochu přibližuje.

Ve skutečnosti však doktorů z muslimských zemí v tuzemských ordinacích působí výrazně více, protože mnozí se už stali českými občany. „Máme více lékařů, kteří se narodili mimo ČR nebo dokonce mimo Evropu, ale jedná se doopravdy například o studenty lékařských fakult, kteří zde absolvovali kompletní studium, založili rodinu a získali české státní občanství,“ potvrdil mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Filip Brož s tím, že zkušenost se zahraničními lékaři má nemocnice velmi dobrou.

Práci lékařů z muslimských zemí chválí i jiná zdravotnická zařízení. „Celkem je v pěti nemocnicích Krajské zdravotní, a.s., zaměstnáno 929 lékařů. Lékařů se státní příslušností arabských zemí v naší společnosti zaměstnáváme sedm. Podle hodnocení jejich nadřízených máme z většinou z nich dobré zkušenosti,“ uvedl mluvčí Krajské zdravotní Ivo Chrástecký.

Stavovské organizace lékařů upozorňují, že vyznání svých členů neřeší. „Evidujeme samozřejmě národnost a zemi, kde lékař či lékařka vystudovali lékařskou fakultu. Mezi lékaři však neděláme žádné rozdíly, podstatné je pro nás pouze to, aby uměli česky a měli odborné znalosti alespoň na úrovni absolventů našich lékařských fakult,“ uvedl předseda ČLK Milan Kubek.

„Třeba z Ruska, kde je relativně hodně muslimů, k nám právě muslimové přišli. Naopak ze Sýrie máme mnohé křesťany,“ doplnil prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.

Obyvatelé muslimských zemí sem přicházeli ve dvou vlnách. „K první, ne příliš početné, ale pro integraci muslimů do české společnosti nesmírně významné, došlo v 70. a 80. letech minulého století. Do socialistického Československa tehdy přijížděly stovky studentů ze ‚spřátelených‘ islámských zemí, aby studovali především medicínu a technické obory,“ nastínil sociolog Daniel Topinka z olomoucké Univerzity Palackého v textu Muslimové imigranti v České republice: etablování na veřejnosti.

V roce 2015 žilo na světě podle Pew Research Center 1,8 miliardy muslimů. Většinovou populaci tvoří ve 49 zemích. Přestože si je většina lidí asociuje s regiony Blízkého východu či severní Afriky, 62 procent muslimů žije podle analýzy Pew Research Center v jižní a jihovýchodní Asii (především v Indonésii, Indii, Pákistánu a Bangladéši).

Jen v Indii a Pákistánu je více muslimů (dohromady 344 milionů) než na celém Blízkém východě a v severní Africe (dohromady 317 milionů). Blízký východ a severní Afrika však mají ze všech světových regionů nejvyšší koncentraci vyznavačů islámu – téměř 93 procent. V subsaharské Africe muslimové tvoří necelou třetinu, v jižní a jihovýchodní Asii jen 24 procent. Ve většině případů muslimové přicházeli z arabských zemí, zejména ze Sýrie, Iráku, Palestiny či Libye.

„K nám na studium medicíny jezdil nemalý počet studentů z muslimských zemí, jak do Prahy, Brna, Hradce Králové, tak do Bratislavy. Tam si vzpomínám, že studovalo například mnoho Jemenců. Studenti byli přijímáni na různá stipendia, ať už od našich institucí, či na základě mezivládních dohod. Nebo si studium sami platili,“ přiblížil pro iDNES.cz expert na oblast Blízkého východu Luboš Kropáček.

Studenty medicíny sem podle něj vábila výborná pověst české medicíny v arabských, jihoasijských i dalších muslimských zemích. „Naši lékaři a zdravotníci, například rehabilitační a různě kvalifikované sestry, bývali vždy v těchto zemích přijímáni s velkým respektem,“ přiblížil Kropáček. „Ministerstva zdravotnictví v obou částech federace měla tyto země mezi sebou rozdělené, například ČR měla v kompetenci severní Afriku, Slovensko Kuvajt a další,“ doplnil.

To potvrdil i lékař Salloum. „Třeba v 80. letech pracovala velká skupina českých lékařů ve státních nemocnicích v Sýrii. A byli dobře placení a respektovaní,“ nastínil. Stejně věhlasné byly podle Kropáčka i československé lázně.

Podle Topinky se mnozí studenti z muslimských zemí po ukončení studia rozhodli v Československu zůstat. „Nejčastějším důvodem setrvání zde bylo seznámení se na studiích a následný sňatek. I zde potom působila asimilace, protože se mladí studenti ocitli v prostředí českých rodin, které na ně silně působily,“ sdělil sociolog iDNES.cz.

Druhá, etnicky pestřejší, migrační vlna probíhá od roku 1989. Zájem studentů z muslimských zemí o studium v České republice podle Kropáčka vzrostl po teroristických útocích z 11. září 2001.

„Tehdy se na čas pronikavě zhoršily pohledy na Araby a obecně na muslimy v USA a v Británii. Řada tamních institucí i občanů zaujala vůči nim nevlídná stanoviska, což přimělo bohatou mládež od Zálivu hledat, na čas nebo i dlouhodobě, možnost studia ve vlídnějším a kvalitním studijním prostředí, jaké jsme jim mohli nabídnout třeba u nás,“ vysvětlil arabista.

Kromě toho se podle něj zlepšily i možnosti českých fakult poskytovat kvalitní výuku v angličtině. „Velmi dobře působí také doporučení od známých krajanů, kteří u nás již dříve studovali. Mnozí se zde oženili a úspěšně se uplatňují v ČR jako respektovaní lékaři v široké škále specializací. Také z našich lázní jdou příznivé reference,“ dodal.

„A nezapomínejme, studium u nás přijde cizí studenty stále zřetelně levněji než jinde v západním světě. O naší kvalitě svědčí i působení našich lékařů a zdravotníků v muslimských zemích. Jsou to provázané vztahy, zavedené a oboustranně prospěšné,“ doplnil.

Nejvíce studentů z většinově muslimských zemí – 153 – podle dat ministerstva školství studuje na 1. lékařské fakultě UK, kde tvoří deset procent všech cizinců. Procentuálně největší zastoupení mají na Lékařské fakultě v Hradci Králové. Studuje jich tam 112, což je pětina tamních zahraničních studentů. Na obou fakultách lidí z muslimských zemí od roku 2001 přibylo.

Aktuálně v Česku působí například Adelia Nasyrová z ruské Ufy, hlavního města převážně muslimského Baškortostánu. Nejdřív navštěvovala jazykový kurz, nyní studuje na Lékařské fakultě UK v Plzni. Nasyrová se rozhodla studovat v jiné zemi, aby se mohla seznámit s cizí kulturou. „Česko jsem si vybrala, protože jsem o něm hodně slyšela a četla. O státu, lidech,“ uvedla.

„Profesionálně jsem v Česku určitě spokojený. Stačí, že můžu dělat gynekologii, kterou mám rád. Ale myslím si, že většina lékařů z arabských zemí, kteří v Česku jsou, tu jsou kvůli rodinným vazbám. Finanční stránka nehraje žádnou roli, protože ekonomicky by na tom byli v arabských zemích líp,“ vysvětlil Salloum, proč si vybral život v Česku. V Sýrii podle něj lékař disponuje jak širším okruhem pravomocí, tak větším respektem i platem.

„Myslím si, že v Sýrii je pozice lékaře společensky i ekonomicky lepší. Lékař má větší pravomoce, nikdo mu do jeho práce nemluví, žádný ředitel nemocnice ani primář,“ popsal. Podle něj čeští pacienti často vnímají lékařskou péči jako samozřejmost. „Ale to přece není samozřejmé. Přestože lidé v Sýrii mají státní zdravotnictví, k lékaři a péči se staví s vděkem. Nebo spíš bych řekl, že je tam daleko víc vidět to poděkování a postoj, že zdraví je opravdu to nejdražší, co máme,“ vysvětlil. /r/