iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

V Kanadě objasňují původ uprchlíků testy DNA

Kanadští úředníci používají testování DNA a rodokmeny k tomu, aby objasnili původ a státní přílišnost některých imigrantů. Úřady tvrdí, že metodu využívají jen v případech, kdy není možné národnost uprchlíků určit jiným způsobem, a pouze s jejich souhlasem. To se však nelíbí právníkům, podle nichž utečenci často nemají jinou možnost. Kanadská pohraniční služba (CBSA) nevede žádné statistické údaje o tom, jak často testování DNA u imigrantů používá, připouští však, že k němu dochází.

„K takovému postupu přistupujeme ve chvíli, kdy jsme již vyčerpali další možnosti šetření,“ uvedl pro list The Guardian mluvčí úřadu. Na využívání těchto praktik upozornili dva imigrační právníci, jejichž klienty pohraniční služba podrobila testům DNA. Výsledky pak odeslala do celosvětové genealogické databáze FamilyTreeDNA. CBSA pak přiznala, že tyto metody jsou součástí vyšetřovacích postupů při ověřování identity u imigrantů, jejichž původ nelze jinak zjistit.

„Testování DNA pomáhá CBSA při určení identity pomocí národnostních ukazatelů. To nám umožní soustředit se při vyšetřování na konkrétní země,“ vysvětluje mluvčí. Úřad dále uvedl, že potřebný souhlas imigrantů získal ještě před tím, než jejich data zaslal do zmíněné databáze. Detaily procedury komentovat nechtěl.

Advokát Subodh Bharati se však proti této praxi ohradil a tvrdí, že úřady mylně určily původ jeho klienta. Zatímco pohraniční služba na základě testů určila, že dotyčný pochází z Nigérie, podle Bharatiho jde o liberijského občana, který v Kanadě žije už od devadesátých let. Poté, co Liberie odmítla repatriace svých občanů, však jeho klientovi hrozí, že bude deportován do Nigérie. S tou ale podle Bharatiho nemá nic společného.

Právník si zároveň postěžoval, že úřady muže o souhlas požádaly během zadržení ve vazbě. „Může dát člověk souhlas s testem DNA, zatímco je v přísně střeženém vězení?“ zpochybňuje Bharati dobrovolnost souhlasu. Bharati rovněž uvedl, že ví nejméně o dalších dvou podobných případech, tykajících se imigrantů. To podle něj vyvolává otázky nad tím, zda jsou úřady důsledné při ochraně osobních údajů. „Nikdo neví, jestli se řídí protokoly a jestli vůbec nějaké existují,“ dodal.

Postup kanadských úřadů vyvolal debatu nad tím, jestli jsou soukromé údaje poskytnuté databázi FamilyTreeDNA dostatečně chráněné. Sama společnost pak pro agenturu Reuters uvedla, že s kanadskými orgány nikdy přímo nespolupracovala a nevěděla ani o využívání svých dat pro potřeby vyhledávání národnosti imigrantů.

Zastánci testů přitom poukazují například na případ využití genealogické databáze ve Spojených státech, kde úřady vystopovaly desítky let hledaného vraha. Právě díky porovnání DNA s údaji v databázi se policii podařilo odhalit dvaasedmdesátiletého policejního důstojníka Josepha DeAngela, který od roku 1976 zabil nejméně deset lidí.

Kritici naopak volají po reformě celého systému imigračního řízení, které je podle nich netransparentní a hrozí vznikem „legální černé díry“. Od roku 2000 zemřelo ve vazbě CBSA nejméně patnáct imigrantů – v pěti případech evidoval úřad přirozenou smrt, ve třech sebevraždu a u několika dalších se příčinu úmrtí nepodařilo zjistit.

BASKETBALISTA JAMES KRITIZOVAL TRUMPA

Americký prezident Donald Trump se posměšně vyjádřil o nejlepším současném basketbalistovi světa LeBronu Jamesovi, který předtím kritizoval Trumpovu snahu zakázat sportovcům klečet při hymně. Prezident nepřímo označil Jamese za hlupáka a prohlásil, že má raději jeho předchůdce v roli největší basketbalové hvězdy Michaela Jordana. Trumpa, který je znám prudkými a často hanlivými reakcemi na kritiku vůči své osobě, popudil páteční Jamesův rozhovor s televizí CNN. V něm černošský sportovec hovořil o tom, že mu basketbal dal šanci setkat se s lidmi z odlišného prostředí a etnika.

„On (Trump) nás rozděluje a za posledních pár měsíců jsem si všiml, že tak trochu využívá sport, aby nás rozdělil, a to je něco, s čím se nemohu ztotožnit, protože vím, že při sportu jsem se poprvé dostal blízko k někomu bílému,“ prohlásil James. Sport by podle něho měl lidi spojovat, ale Trump kritikou hráčů amerického fotbalu, kteří na protest proti policejnímu násilí na černoších klečí při hymně, činí pravý opak.

Prezident, který je na dovolené ve svém golfovém klubu ve státě New Jersey, reagoval na jeho slova na Twitteru, kde se nevybíravě vyjádřil o inteligenci Jamese i moderátora Dona Lemona.

„S LeBronem Jamesem právě vedl rozhovor nejhloupější muž z televize, Don Lemon. Povedlo se mu, aby vedle něho vypadal James chytře, což není snadné. Mám rád Mika!“ napsal Trump v narážce na bývalou basketbalovou hvězdu Jordana, jemuž podle expertů James konkuruje v nepřímém souboji o nejlepšího hráče historie.

Trump se opakovaně neúspěšně pokoušel přesvědčit kluby, aby propustily hráče, kteří místo ve stoje prožívají předzápasovou hymnu v kleče. Jeho aktuální poznámka vyvolala na Twitteru řadu odmítavých reakcí, podle nichž podobné reakce nejsou hodny prezidentského úřadu. Prezident však nevybíravá slova na adresu svých kritiků používá běžně a na popularitě mezi jeho voliči mu to podle průzkumů nijak neubírá.

TURECKO UVALÍ SANKCE NA DVA MINISTRY USA

Ankara uvalí sankce na amerického ministra spravedlnosti Jeffa Sessionse a amerického ministra vnitra Ryana Zinkeho v odvetě za stejný krok USA z tohoto týdne vůči dvěma tureckým ministrům. Podle agentury Anadolu to v sobotu řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Washington uvalil sankce na turecké ministry ve středu kvůli zadržování amerického pastora Andrewa Brunsona. Ten byl v turecké vazbě od října 2016 a od minulého týdne je v domácí vězení, čelí obvinění z terorismu a špionáže.

„Poslední krok USA v incidentu s pastorem Brunsonem není dobrý pro strategické partnerství,“ řekl v sobotu Erdogan na kongresu ženské organizace vládní strany AKP v Ankaře. „Dosud jsme byli trpěliví. Dnes ale dám pokyny, aby byla zmrazena aktiva amerických ministrů spravedlnosti a vnitra v Turecku,“ dodal Ergodan.

Spojené státy zavedly podobné sankce vůči tureckým ministrům spravedlnosti a vnitra ve středu, oběma zmrazily majetek a účty spadající pod americkou jurisdikci a americké subjekty s nimi nesmí obchodovat. Americké ministerstvo financí sankce zdůvodnilo tím, že „hráli klíčovou roli v organizacích, které jsou zodpovědné za zatčení a zadržování pastora Andrewa Brunsona.“

Padesátiletý Brunson, který žije v Turecku přes 20 let, řídil protestantskou církev v Izmiru na západě Turecka. Zatčen byl i se svou ženou v říjnu 2016 v rámci čistek po pokusu části turecké armády o státní převrat. Jeho žena byla po několika dnech z vazby propuštěna.

Brunson čelí obvinění z kontaktů na hnutí Fethullaha Gülena, jehož Erdoganova vláda dlouhodobě viní ze snahy ji svrhnout, a také z kontaktů na zakázanou Stranu kurdských pracujících (PKK). Obě organizace Turecko považuje za teroristické. Obviněn je Brunson i ze špionáže. Erdoganovo oznámení o tureckých sankcích přichází jen den poté, co americký ministr zahraničí Mike Pompeo v Singapuru prohlásil, že USA „mají maximální zájem pokračovat ve spolupráci s Tureckem“ a že Ankara zůstává klíčovým spojencem Washingtonu v NATO.

V ČÍNĚ NIČÍ RAKVE, ZÁKAZ POHŘBÍVÁNÍ DO ZEMĚ

Úředníci v čínské provincii Ťiang-si si vzali prosazení pohřební reformy tak k srdci, že lidem zabavují tisíce ještě nepoužitých rakví a na hromadách je pak ničí. Nejméně v jednom případě také přistoupili k exhumaci. Číňané, kteří si na rakev mnohdy šetřili celý život, jsou zdrcení, praktiky úřadů kritizují i státní média.

Důvodem reformy, která zakazuje pohřby do země, je podle deníku The New York Times (NYT) úspora místa na hřbitovech i peněz za drahé rakve. Místní guvernér Liu Qi reformu minulý měsíc okomentoval slovy, že „přeruší tisícileté zvyky a prospěje celému národu, lidem a budoucím generacím“.

Od 1. září už se mají provádět jen kremace a cíl je nutné splnit. V některých venkovských oblastech provincie na jihu Číny proto úředníci násilím zabavují nové rakve. Ty si lidé podle tradice nechávají doma, dokud nepřijde jejich čas, aby jim přinesly štěstí a dlouhý život, píše britský deník The Guardian.

Uživatele sociálních sítí pobouřila videa, na kterých policie lidem prohledává domy a dělníci se sekerami dělají z hromady svezených prázdných rakví třísky nebo rozebírají hrobky. Podle serveru South China Morning Post zasahují dokonce i během pohřebních obřadů. Nepomáhají protesty ani pláč pozůstalých, nebožtíci musí ven a rakve putují k ostatním.

V nejméně jednom případě úředníci také nařídili exhumaci, a to když v dubnu údajně vyzvedli tělo jednaosmdesátiletého muže z hrobu nedaleko domu jeho rodiny. Spálili nejen jeho ostatky, ale i rakev.

Drsné praktiky úřadů, které především starším lidem vehnaly slzy do očí, šokovaly nejen místní obyvatele. Kritizovala je také celostátní média. „Jen aby se na sílu dosáhlo stoprocentní míry kremací, se používají metody, které jsou nehumánní a protiprávní a které by okamžitě měly přestat,“ napsal v úterý státní deník The Procuratorate Daily.

Skupina právníků úřadům poslala otevřený dopis, ve kterém se ptá, kdo bude mít z prosazování kremací i tam, kde k tomu nemají vybavení, prospěch a jestli lidé za zničené rakve dostanou odškodnění. „Mají v sobě vládci alespoň kousek respektu vůči lidem, alespoň trochu empatie vůči rodinám zesnulých?“ ptají se právníci.

Vedení provincie k praktikám úředníků jen uvedlo, že „některá města byla při řešení záležitosti příliš horlivá“. „Přestože šlo o menšinu případů, mělo to negativní dopady a zranilo to city některých lidí,“ napsal v prohlášení odbor občanských záležitostí, který slíbil, že se polepší. Místní úředníky také vyzval, „aby při propagování změn pohřebních postupů respektovali zesnulé, utěšili živé a sloužili masám“. Nahrazování rakví urnami je trendem i v dalších oblastech Číny, kvůli čemuž před pár lety odpůrci kremace začali páchat sebevraždy. V Hongkongu jdou ještě dál a doporučují lidem, aby místo kupování urny raději rozprášili popel svých blízkých v parku nebo jej vysypali do moře.

V DÁNSKU POKUTA ZA ZAHALOVÁNÍ

Dánská policie v pátek poprvé udělila pokutu ženě, která si v rozporu s novým zákonem oblékla na veřejnosti nikáb. Osmadvacetiletá muslimka sice dostala pokutu ve výši jednoho tisíce dánských korun (asi tři a půl tisíce korun), ale závoj si i poté odmítla sundat. Policisté ji tedy vykázali z veřejného prostoru. Incident se odehrál v pátek odpoledne v nákupním centru v severovýchodním městě Horsholm, kde se muslimka zapletla do potyčky s jinou ženou. Ta jí chtěla nikáb z obličeje strhnout. Pro zpravodajskou agenturu Ritzau to potvrdil policejní důstojník David Borchersen.

„Během souboje žena o nikáb přišla, když jsme ale dorazili na místo, opět si ho nasadila,“ popsal Borchersen. Policie si posléze ženu vyfotila a vyžádala si záběry z bezpečnostních kamer obchodního centra. Strážníci ženě podle britské BBC udělili pokutu ve výši jednoho tisíce dánských korun a požádali ji, aby si nikáb buď sundala, nebo upustila veřejný prostor. „Vybrala si druhou možnost,“ říká Borchersen.

Na začátku srpna vstoupil v Dánsku v platnost nový zákon, který zakazuje nošení burky či nikábu na veřejnosti. Za jeho porušení bude policie udělovat pokutu ve výši 1 000 dánských korun. Při opakovaném nedodržování zákona se potom částka může vyšplhat až na 10 000 dánských korun (asi 35 tisíc korun).

Zákaz se vedle zmíněných šátků zaměřuje také na ostatní doplňky zahalující obličej, jako jsou kukly, masky nebo falešné vousy. Obhájci lidských práv označili nový zákon za porušování ženských práv. Jeho zastánci naopak tvrdí, že umožní lepší integraci muslimských přistěhovalců. Proti přijetí nového opatření se ve středu konaly v Kodani početné demonstrace. Dánsko se schválením nového zákona připojilo k Belgii, Francii, Rakousku, Nizozemsku či Bavorsku, které zahalování obličeje zakázaly v posledních letech. /r/