iSPIGL

internetové noviny ispigl.eu

Ve Španělsku odpor proti uprchlíkům, kritika premiéra

Ani ne dva měsíce po nástupu do úřadu čelí Sanchez výrazné kritice. Dramatické snímky stovek afrických migrantů, kteří minulý týden překonali hranici v Ceutě, vyvolaly masivní odezvu veřejnosti. Podle španělské Civilní gardy se při střetech s migranty zranilo 22 policistů a celkem 602 lidí vniklo na španělské území v severní Africe.

Příchod stovek migrantů do severoafrické španělské enklávy Ceuta vyvolal v zemi pozdvižení. Španělé volají po rychlém řešení krize, která v zemi podnítila vlnu xenofobie a odporu vůči uprchlíkům. Premiér Pedro Sanchez se dva měsíce po nástupu potýká s kritikou veřejnosti i opozice, která chce po vládě jasné stanovisko k migraci.

Migranti navíc stále častěji připlouvají do Španělska také na raftech přes Gibraltarský průliv. Podle údajů ministerstva vnitra přišlo do země letos více než 22 tisíc nelegálních přistěhovalců. Za jejich nárůstem stojí nejen příznivé počasí, ale také uzavření řeckých a italských cest. Uprchlická krize nemohla pro Sancheze a jeho socialisty přijít v horší dobu. Minulý týden zažila vláda první vážný problém, když Kongres neschválil návrh státního dluhu. Většina stran, které podpořily Sancheze při hlasování o nedůvěře proti expremiérovi Marianu Rajoyovi, se nyní zdržela hlasování.

Analytici nicméně neočekávají, že by aktuální migrační situace mohla narušit premiérovu shodu s politickými partnery. „Vzhledem k politické diverzitě stran je vláda ve slabé pozici a bude pro ni těžké převzít iniciativu,“ uvedl pro německý server Deutsche Welle José Fernandez-Albertos ze španělské Národní rady pro výzkum.

Politická novinářka Cristina Fallarasová poukazuje na to, že vláda nemá tolik problém se svými partnery, jako s opozicí. Ta se snaží podle ní otázku migrace zpolitizovat. „Vláda není rozhodnutá, jestli k této záležitosti zaujme tvrdší nebo mírnější postoj. Ani jedno se jim nemusí vyplatit,“ komentuje situaci Fallarasová. Zkušenost z minulého týdne by mohla španělskou vládu odradit od přijímání dalších utečenců. Ještě v červnu přitom Španělsko vpustilo do Valencie loď Aquarius, která měla na palubě přes šest stovek migrantů. Ty předtím odmítly přijmout Itálie či Malta.

„Socialisté si uvědomují, že jejich voliči jsou často starší lidé, kteří nedůvěřují politice otevřených hranic. Vědí, že jejich soupeři toho využijí,“ říká politický analytik Luis Cornago, který se specializuje na pravicový populismus.

Nově zvolený lídr opoziční Lidové strany Pablo Casado v neděli zaujal na Twitteru zřetelně protiimigrační postoj. „Miliony Afričanů čekají na příchod do Evropy. Nemůžeme dát povolení všem. Musíme to říct nahlas, i když je to politicky nekorektní,“ napsal. O tři dny později ho ale fotografové zachytili, jak si potřásá rukou s imigranty.

Na Casadova slova reagoval také další pravicový politik, Albert Rivera, který stojí v čele liberální strany Ciudadanos. Rivera v pondělí osobně navštívil Ceutu a obvinil vládu z vytvoření nebezpečného precedensu. Podle Cornaga panují ve společnosti protiimigrační nálady, které budou chtít pravicové strany v čele s lidovci využít. „Toto téma může být politizováno a pokud existuje politická strana, která tento příběh nabídne, část populace ji podpoří,“ odhaduje analytik.

S tím souhlasí i Fallarasová, podle které se opozice inspirovala přístupem italského ministra vnitra Mattea Salviniho. Debata posledních dní ji přesto překvapila. „Nikdo neočekával tak xenofobní bitvu. Je to nebezpečný postoj, který připomíná neofrankismus. Pokud takoví lidé skutečně dostanou hlasy, budou nezastavitelní,“ říká.

TRUMPOVA DCERA NESOUHLASÍ S OTCEM, OBHAJUJE PŘISTĚHOVALCE

Dcera amerického prezidenta Donalda Trumpa Ivanka dala veřejně najevo nesouhlas se svým otcem ve dvou zásadních tématech jeho působení v úřadě. Kriticky se vyjádřila o jeho tvrdém postupu vůči rodinám přistěhovalců přicházejících do Spojených států bez potřebných dokladů a nesouhlasila rovněž s označováním novinářů za nepřátele lidu.

Její otec nicméně v projevu ve Filadelfii americké novináře znovu nešetřil. Šestatřicetiletá Trumpová je otcovou poradkyní a veřejně se o jeho prezidentské činnosti zpravidla nevyjadřuje. Ve čtvrtečním rozhovoru pro zpravodajský web Axios.com však kritizovala politiku nulové tolerance vůči nelegální migraci, kterou Trump zavedl v květnu.

V jejím důsledku bylo přes 2 500 dětí odděleno od svých zadržených rodičů, což nesla část Američanů velmi nelibě. Sama Trumpová to v rozhovoru označila za „nejhorší okamžik“ svého působení v Bílém domě. Trump po veřejné kritice podepsal dekret zakazující tuto praktiku, úřady však dosud vrátily rodinám pouze část dětí.„Jsem dcera imigrantky, moje matka vyrůstala v komunistické České republice,“ poznamenala Trumpova dcera na adresu první prezidentovy manželky Ivany narozené v Československu.

Nelegální imigraci nelze podle ní vyřešit jednoduše a rozdělování rodin je třeba zabránit. „Prožívala jsem to velmi silně a jsem rázně proti rozdělování rodin,“ popsala chvíle, kdy média v červnu přinášela zprávy o dětech zavřených v detenčních střediscích bez svých rodičů.

Ivanka se v rozhovoru vyjádřila rovněž k otázce prezidentova vztahu s médii. Trump nelibě nese kritické materiály, které se o něm objevují v novinách či televizích, a novináře opakovaně nazývá nepřáteli lidu. Jeho útoky v poslední době zesilují - zatím naposledy věnoval kritice médií značnou část čtvrtečního mítinku v Pensylvánii - což část komentátorů přičítá snaze přesvědčit voliče, aby před listopadovými kongresovými volbami nevěřili zprávám kritickým k prezidentovi.

Ivanka Trumpová sice připustila, že má pochopení pro lidi, kteří jsou terčem mediálního zájmu, neboť s tím má vlastní zkušenost, s označením používaným otcem však nesouhlasila. „Ne, nemyslím si, že by média byla nepřáteli lidu,“ řekla. Podle listu The New York Times se z okruhu Trumpových poradců takto jednoznačně proti jeho tvrzení o novinářích dosud nikdo nepostavil.

Trump ve čtvrtečním projevu ve Filadelfii své útoky na média zopakoval. „Co se stalo se svobodným tiskem? Co se stalo s poctivým zpravodajstvím?“ ptal se dramaticky prezident. „Neinformují, jen si vymýšlejí zprávy,“ poznamenal. Média podle Trumpa snižují jeho úspěchy a zpochybňují politický vzestup. S despektem píší o summitech s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.

„Zeptali se mé dcery Ivanky, jestli jsou média nepřítelem lidí. Korektně odpověděla ne. Nepřítelem jsou FAKE NEWS, které jsou ve velkém procent médií,“ napsal v reakci Trump na svém Twitteru. Lidé z okolí prezidenta spojují chování nepřátelských médií s údajným ohrožením vlastní bezpečnosti. Mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová se na čtvrteční tiskové konferenci označila za „první tiskovou tajemnici prezidenta v dějinách, která potřebuje ochranu tajné služby“. Povahu útoků na svou osobu neupřesnila.

Konkrétnější byl prezidentův syn Eric. V rozhovoru pro televizi Fox News prohlásil, že on i všichni prezidentovi blízcí dostávají anonymní obálky s bílým práškem. „Vyhrožovali mně, vyhrožovali mé rodině, všem nám vyhrožovali,“ řekl Eric Trump. „Všichni jsme dostali bílý prášek,“ dodal.

Letos v únoru bylo oznámeno, že obálka s bílým práškem neznámého původu přišla na adresu newyorského bytu nejstaršího prezidentova syna Donalda. V obálce byl vzkaz, že Donald Trump mladší „dostane, co si zasloužil“. V obálce byl kukuřičný škrob. Ke kritickým slovům své dcery se Trump vyjádřil na Twitteru s tím, že má pravdu. Nepřáteli lidu nejsou všechna média, ale jen ta, která šíří falešné zprávy, a těch je značná část, vysvětlil prezident.

V ZIMBABWE OPĚT PREZIDENTEM MNANGAGWA

Prezidentské volby v Zimbabwe podle volební komise vyhrál úřadující prezident Emmerson Mnangagwa se ziskem 50,8 procenta hlasů, zatímco hlavní opoziční vyzyvatel Nelson Chamisa dostal 44,3 procenta hlasů. Opozice tyto výsledky skoro určitě napadne, ať u soudu, anebo v ulicích, poznamenala agentura AP.

Předseda opozičního Hnutí pro demokratickou změnu (MDC) Morgen Komichi těsně před vyhlášením prezidenta Mnangagwy vítězem voleb prohlásil, že jeho strana výsledky prezidentských voleb odmítá. Pondělní volby v Zimbabwe byly první po sesazení dlouholetého vůdce Roberta Mugabeho, který zemi vládl 37 let. Podle komise Mnangagwa, který býval Mugabeho pravou rukou, získal 2,15 milionu hlasů, zatímco jeho hlavní soupeř, vůdce opozice Nelson Chamisa 1,93 milionu.

Agentura AP podotkla, že zbývající provincie, nezapočtená do těchto výsledků, se jeví baštou vládnoucí strany. Zimbabwané v pondělí kromě prezidenta volili také poslance i členy místních zastupitelstev. Volební komise v pátek potvrdila výsledky parlamentních voleb, podle nichž vládní strana Africký národní svaz Zimbabwe - Vlastenecká fronta (ZANU-PF) získala ve 210členném parlamentu 145 křesel. Zajistila si tak dvoutřetinovou většinu potřebnou k prosazení ústavních změn.

Při středečních srážkách policie s příznivci opozice v metropoli Harare zemřelo šest lidí a dalších 14 utrpělo zranění. Policie zadržela 18 lidí v sídle nejsilnější opoziční strany. Mnangagwa na Twitteru napsal, že jednal s Chamisou o zmírnění napětí po středeční demonstraci, jejíž účastníci viní vládu ze snahy zmanipulovat pondělní volby. Chamisa ale řekl, že vláda chce vytvořit „fiktivní a klamný výsledek“. Opoziční vůdce se také prohlásil za vítěze prezidentských voleb.

PREZIDENT VENEUZELY MADURO PŘIZNAL ZHROUCENÍ SOCIALISMU

Venezuelský prezident Nicolás Maduro poprvé přiznal odpovědnost za zhroucení svého socialistického režimu. Ten se stal modelem i pro některé jiné latinskoamerické země. Venezuelu však přivedl do hluboké ekonomické i humanitární krize. Bývalý odborář a řidič autobusu Maduro si posypal hlavu popelem na sjezdu vládnoucí Sjednocené socialistické strany Venezuely (PSUV). „Modely výroby, které jsme dosud zkoušeli, selhaly. A je to naše odpovědnost, moje, tvoje,“ prohlásil podle serveru rozhlasu RFI.

Neúspěch venezuelského socialismu ale zavinily i Spojené státy, neopomněl Maduro dodat. Caracas dlouhodobě tvrdí, že Washington proti němu vede ekonomickou válku. (Více čtěte v článku: Spojené státy uvalily přísné sankce proti diktatuře ve Venezuele) Autoritářský prezident řekl, že návrat ke stabilitě bude trvat asi dva roky. Za hlavní cíl označil zvýšení těžby ropy, která je zdrojem až 96 % příjmů země. Produkce nyní padá, mimo jiné kvůli nedostatečným investicím.

Venezuela se už čtvrtým rokem potácí v recesi a drtí ji hyperinflace. (Více čtěte zde: Z ropné velmoci je nové Zimbabwe, Venezuela škrtne z bankovek pět nul) Na trhu chybí potraviny i léky, běžné jsou výpadky elektřiny. Například v úterý se na několik hodin ponořilo do tmy 80 procent metropole. Ze země již podle různých odhadů uprchlo 1,6 až 4 miliony lidí. Většina našla útočiště v sousední Kolumbii, další odešli do Brazílie, Ekvádoru, Peru či Argentiny.

Takzvaný socialismus 21. století začal ve Venezuele v roce 1999 budovat Madurův předchůdce Hugo Chávez. Nový režim ale stavěl na starých a již dříve nepříliš osvědčených postupech jako znárodňování a kolektivizace. Venezuelou se pak inspirovaly levicové vlády v Bolívii, Ekvádoru či Nikaragui.

DO RUSKA NA PRÁCI SEVEROKOREJCI?

Rusko chce dát práci tisícům lidí ze Severní Koreje, kteří do země přicházejí nejspíš v rozporu se sankčním režimem OSN. Uvedl to americký list The Wall Street Journal. Rada bezpečnosti loni v září zaměstnávání občanů KLDR zakázala, i když platné pracovní úvazky povolila dokončit. Od vydání zákazu se v Rusku nechalo zaregistrovat přes 10 000 nových severokorejských gastarbeiterů, napsal newyorský list s odvoláním na údaje ruského ministerstva práce. Mnohé podniky, které je zaměstnávají, vlastní společně ruské a severokorejské subjekty. I to je podle listu porušením sankcí, které vytváření společných podniků zakazují.

Sankce obecně snížily počet Severokorejců pracujících v cizině, tento trend se ale nevztahuje na Rusko a Čínu, píše The Wall Street Journal. Washington obě země obvinil i z toho, že v rozporu se sankcemi pomáhají KLDR dovážet ropné produkty. V Rusku například Severokorejci pracují ve stavebnictví v druhém největším městě Petrohradu. „Dělají, dokud nepadnou,“ citoval americký list jednoho z tamních zaměstnavatelů. Na pracoviště přicházejí v sedm ráno a pracují do deseti hodin večer či dokonce do půlnoci. Na oběd mají dvě hodiny.

Jejich platy končí z velké části v severokorejské státní pokladně, do zahraničíje vysílají většinou státní firmy nebo organizace spojené s armádou. Ruští zaměstnavatelé jim měsíčně platí v průměru 100 000 rublů (35 000 korun), podle severokorejských údajů si vydělávají nanejvýš 20.000 rublů. Rozdíl inkasuje severokorejský režim, uvádí The Wall Street Journal.

TITOVA LOĎ BUDE SLOUŽIT POTÁPĚČŮM

Vlajková loď Vis bude zanedlouho jednou z atrakcí potápěčů v Chorvatsku. Oblíbené plavidlo maršála Tita budou moci nadšenci prozkoumávat v hloubce 20 až 30 metrů. Pro potápěče s různou kvalifikací bude k dispozici několik různě náročných tras. V chorvatské Pule byl největší vojenský přístav Rakouska-Uherska, ve své době tedy i náš přístav. Na této špičce Istrie kotví bílá loď svařená před šedesáti lety v na dohled vzdálené loděnici. Loď měla na levém zadním boku nápis „виc“ a na záchranných kruzích totožný nápis v latince - VIS.

Po spuštění na vodu v roce 1956 si velitelskou, tedy vlajkovou loď oblíbil maršál Josip Bros Tito. Na lodi se proto objevovala samá honorace včetně členů britské královské rodiny. Loď byla lehce vyzbrojena a pokud byl Josip Broz Tito na palubě, byla bezpečnost na prvním místě. Bezpečno muselo být i pod lodí. Proti případným diverzantům s podvodní minou drželi Titovi žabí muži nonstop hlídky.

Josip Broz Tito (1892-1980): Účastník obou velkých válek a vůdce partyzánů vedl Jugoslávii k socialismu vlastní cestou, odmítal se podřídit Stalinově kurzu. Po Stalinově smrti částečně obnovil vztahy se Sovětským svazem, ale vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa znovu obnovil nenávist. Tito patřil k velkým kritikům Brežněvovy politiky a po roce 1968 se snažil jugoslávskou armádu připravit na obranu proti možnému vpádu Rusů.

Osud lodi se zřejmě naplní v příštích měsících. Bude odtažena na moře a záměrně potopena. Ve světě se již uskutečnilo několik podobných akcí s cílem vytvořit umělý korálový útes. Potopení Visu má hlavně komerční záměr. Cílem je vytvořit zajímavou snadno dostupnou potápěčskou lokalitu v příznivé hloubce.

Pokud se loď při potápění nepřevrátí, zůstane horní paluba v hloubce kolem dvaceti metrů, motory a spodní paluby pak o deset metrů níže. Pro potápěče s různou kvalifikací tedy budou k dispozici různě náročné trasy. Samotné místo potopení je plánováno zhruba 400 metrů od břehu přírodní rezervace “Kameňák” a slibuje potápění téměř v každém počasí. J. B. Tito během téměř čtyřicetileté vlády využíval ještě jednu velitelskou loď Galeb, ale to už je jiný příběh.

CHORVATSKO V ROCE 2019 NAVÝŠÍ TURISTICKOU DAŇ

Chorvatsko v příštím roce zvýší v hlavní sezoně turistickou daň na deset kun (35 korun) za noc z nynější osmi kun. Uvedla to chorvatská zpravodajská agentura Hina. Zvýšení se dotkne všech ubytovacích zařízení vyjma kempů, kde zůstane daň osm kun. Ministr cestovního ruchu Gari Capelli upozornil, že i přes nárůst o čtvrtinu bude daň v evropském srovnání relativně nízká. V přepočtu na eura bude činit 1,35 eura. Ve Španělsku se pohybuje v rozmezí 0,45 až 2,50 eura a v Itáliimezi 0,2 a sedmi eury, napsala agentura APA.

Chorvatsko je již dvě desetiletí nejpopulárnější turistickou destinací pro české občany. Loni tam podle Českého statistického úřadu vyrazilo na delší cestu 850 tisíc lidí, meziročně o tři procenta více. Cestovní ruch se na hrubém domácím produktu (HDP) Chorvatska podílí 18 procenty a přímo či nepřímo zaměstnává zhruba 150 tisíc lidí. Loni přijelo do země kolem 16,5 milionu zahraničních turistů, o 19 procent více než v roce 2016.

V EGYPTĚ TURISTU ČR USMRTIL ŽRALOK

Českého turistu v Egyptě zabil v pátek žralok. Neštěstí se stalo poblíž letoviska Marsá Alam u Rudého moře, kde muž s rodinou trávil dovolenou. Případ vyšetřuje egyptská policie. Žralok muže napadl okolo třetí hodiny odpoledne. Dvaačtyřicetiletý Čech navštívil Egypt s rodinou. „Muž na následky zranění po napadení žralokem zemřel,“ potvrdila pro iDNES.cz mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová.

Rodina přicestovala s cestovní kanceláří Exim Tours. „Přijeli na klasickou dovolenou, nejednalo se o sportovní potápění. Bylo to amatérské šnorchlování,“ řekl iDNES.cz mluvčí Exim Tours Stanislav Zíma. Na případ upozornil portál Echo24.

„Teď se řeší vrácení těla zpátky do České republiky, řeší se to s cestovní kanceláří i s pojišťovnou,“ uvedla Lagronová. Případ vyšetřují egyptští policisté. „Uvidíme, jaké budou závěry ze strany egyptských úřadů,“ doplnila. „V Egyptě byla zadržena loď, která převážela dobytek a údajně, to máme z egyptských zdrojů, uhynulé kusy vyhazovala do moře. Což je věc, která je zakázána,“ sdělil Zíma.

Policejní hlídky proto podle něj loď doprovodily do přístavu Safaga, kde probíhá vyšetřování. „Je tam podezření, že právě tato činnost žraloky přilákala blíž k pobřeží, protože oni se tam běžně nevyskytují,“ doplnil. Pro média uvedl, že žralok napadl českého turistu v hlubší vodě pod molem.

Lagronová upozornila, že incident není v Egyptě úplně ojedinělý. „K těmto občasným útokům žraloků dochází,“ nastínila. Napadení žraloky se podle ní nevyhýbají ani resortům. „Jsou tam i pásma, kde se smí jen potápět s vybavením, nikoliv šnorchlovat, protože to údajně žraloky nějak přitahuje. To je však teď bohužel předmětem vyšetřování,“ dodala Lagronová.

Podle studie, kterou vypracovalo floridské muzeum národní historie, za minulý rok figuruje Egypt na dvanáctém místě žebříčku nejčastějšího napadení žralokem. Za posledních deset let tam žraloci zaútočili patnáctkrát, zemřeli čtyři lidé. Nejvíce žraloci loni útočili ve Spojených státech, kde atakovali 53 lidí. V moři u Marsá Alam žije několik druhů žraloků, například kladivoun, žraloci šedí, dlouhoploutví, liščí nebo velcí.

Bývalá rybářská vesnice Marsá Alam je nejjižněji položené egyptské letovisko, nachází se zhruba 800 kilometrů od hlavního města Káhiry. Destinaci vyhledávají kvůli zachovalému korálovému útesů mimo jiné potápěči./r/